Já nevím a taky by mě to zajímalo. Nevím ale kde to zvážit. Bez báglů bych to tipoval taky kolem 15 kg a více. Ve finále je to ale stejně jedno, protože tam mám stabilně brašny a v nich nářadí, oblečení, pití, malou svačinku, občas lahváč...takže gramy nehoním :-)
Z části je to cizí peří: Oceláč Mk2 od ninka s ocelovým rámem má momentálně 16kg. Původně měl těsně přes 17, ale před rokem jsem ho dost vytunil (původní je jen rám, přední vidle a část sloupku řízení). Šel by ještě odlehčit, ale je to tak trochu heavy duty commuter po většinu roku, takže na věci jako uzounké pláště a lehké ráfky se vybodnu a do výroby lehčího sedla se mi nechce.
V rámci toho vylepšování jsem všechno zvážil kousek po kousku a pak udělal rozpočet na hmotnost toho, co chci postavit orientované na váhu a nízký valivý odpor. Bude to highracer dual 700 a cíl mám 12kg. Spousta karbonu a relativně drahé komponenty, ale komplet domácí jednokusová stavba. Teprv jsem začal, tak uvidíme, jak to dopadne.
A jak dopadl bambus? Ten by mel trhnout rekord, ne?
Nehrozí. Rám je sice o něco lehčí než ten Oceláč, ale sedačka vyšla těžší (tatík ji dělal robustní) a hlavně jsou tam tři velmi těžké náboje: přední s bubnovou brzdou, prostřední třírychlostní a zadní osmirychlostní s bubnovou brzdou. A celé je to na tlustých gumách. Momentálně přepracováváme zadní patky, takže výslednou hmotnost nevím, ale lehké to nebude. Šlo by postavit lehký bambus, ale tohle nebylo stavěné s hmotností mezi prioritami.
Domnívám se, že v Brně žije víc (než republikový průměr) leteckých inženýrů (Friedl, Ulrich, ...) a ti snad vědí, jak udělat stroj lehký a i dostatečně pevný. Nezkoušel´s některého kontaktovat, zda by něco takového nespáchal?
8-)))
A co (kdyz uz jsme u letectvi) do trubek ramu, pneu a pripadne do casti brasen fouknout nejaky nadnasejici plyn?
Když už jsme u letectví, proč to nedělat jako Paul MacCready při stavbě lidskou silou poháněných letadel:
Co se zlomí, musí se zesílit.
Co se nezlomí, dá se odlehčit.
Výsledkem je velmi lehká konstrukce na které se každou chvíli něco zlomí :-) (ale dá se s tím přeletět La Manche)
Pro zajímavost - u Azubu 5, co ho všichni známe, uvádějí hmotnost od 16 kg. S výbavou - tak, jak jsem ho loni koupil, včetně prázdné brašny, měl už 21 kg. Bylo to i s dynamem. Jeden fakt netuší, kde se tam ta váha vezme. A když jsme u toho bastlení, teď jsem tam nemontoval různé doplňky, v podstatě pouhých pár plastových krabiček. A rázem je z toho 24,5 kg. Nehodlám nic z toho sundávat, naopak doufám, že to tam vydrží co nejdýl. Brzo upřesním :-)
Jo, taky jsem si nikdy nebyl jistý, jak udělat 16kg azub, můj nikdy neměl pod 19kg. Takže když jsem skládal dohromady Apus, zkoušel jsem to občas zvážit. Výsledek je, že když dáš lehké komponenty a žádné doplňky, dostaneš se možná fakt na těch 16kg (stelvio pláště, žádné nosiče, blatníky, světla, možná karbonový sedlo atd.)
Když člověk uváží, že Azub není silnička, kterou člověk opatrně v rukavicích sundá ze střechy auta a jde si pojezdit, za pěkného počasí po pěkném povrchu atd. ale primárně celoodpružený turistický stroj, tak je dost možné, že žádný Azub pod 19kg (prázdná váha s nosičem a brašnami, základními blikačkami, obuto na marathonech atd.) možná ani nikde nejezdí. V konfiguraci pro dvanáctihodinovku měl i s pitím na palubě i můj Oceláč skoro 20kg, a to přitom skoro je silnička a 16kg má i s blatníky a nosičem a na normálních gumách. Stačí vzít světla (0,5kg), základní nářadí (0,5kg) a tři litry pití a máš z toho 20kg a závodíš s lidima na 8kg silničkách, kteří si myslí, že do kopce ti to jede hůř kvůli tomu, že si nemůžeš stoupnout :-).
Tak jsem dneska zkušebně zvážil moje leho. Zatím jsem na cca 17kg v tomto stavu rozpracovanosti.
http://mildaz.rajce.idnes.cz/Postup_stavby/#28...
Chybí řetěz s ochrannou trubkou, brzdy, grip s bovdeny Rohloffa, potah sedačky, nosič, blatníky. Počítám, že se vejdu do 20kg, i když jsem úspoře váhy zatím nevěnoval žádnou pozornost. Stavím tak, aby to fungovalo a vydrželo.
Hmotnost leháče rozhodně není pomíjivá záležitost. Ale je to vůbec k něčemu dobré? Jestli se při stavbě dostanu na pro mě přijatelnou hmotnost, tak jsem rád,ale nikdy jsem nevážil leháč, jen holé kolo, bez doplňků, které stejně pořád vozím a bez kterých se neobejdu.
Podle mě je důležitá celková hmotnost, tedy včetně jezdce. A pokud budu chtít celkovou hmotnost snížit, tak nejvíce srazím celkovou hmotnost úbytkem na váze jezdce. A jelikož je z čeho ubírat, neřeším nějakou základní hmotnost lehokola.
Máš pravdu, předsedo...já mám ten motor taky těžkej, zvlášť teď po zimě.
:-)) to je pravda. Já rozhodně nejsem z těch, kteří honí na svých kolocipedech každý gram. Jen mne to prostě zajímalo.
:-))Docela rád bych se dostal pod 120 kg i s leháčem. :-))
Kolo jsem nevážil, ale tipuju to tak stejně
A blizite se k te hranici? Ja pomalu tim mene nadejnym smerem. ;-(
Myslím si bohužel, že taky z tý nesprávný strany...ale to se vylepší
Vůbec nemáš pravdu.Kdysi jsem četl studii,že 1kg váhy kola navíc je asi 13kg váhy jezdce.A šlo to ještě dál,nejvíce je samozřejmě znát váha ušetřená na valivých částech=kolech.Z vlastní zkušenosti vím,že mnohem lépe se mi na kole vždy jezdilo s kejmlem na zádech,než s kolem ověšeným brašnama a lahvema.
:-)))) Takže kdybych z kola sundal cca 5,5 kila, což by šlo celkem lehce, tak bych měl perpetuum mobile - jelo by to, jako bych tam vůbec nebyl.
Jo, ale taky jsem si všimnul, že když přemístím jídlo z brašny do žaludku, tak se mi jede nějak líp :-))))
Vozit na kole zbytečných 5,5kg,to je slušný masochismus!
Já sundat z kola,co jsem měl před lehátkem 5,5kg tak mám kolo bez kol,vidle a klik a asi i řetězu....a to moc perpetum nebude,myslím.
Tak já sem na tříkolku přidal nějakých 10kg které by tam zarputilý bajker jako ty nesnes, bletníky, houkačku, nosič, stojínek nepotřebuju, motor atd. :-) Rozdíl je v tom, že každý prožívá masochismus nějak jinak, pro mě je masochismus lítat v bahně bez bletníků. :-) Tohle gramařské období mám za sebou, rači koupím něco bytelného co je bezúdržbové, třeba Rohloff nebo Schlumpf. Ale nic proti tvému přístupu, myslím že sme v mládí byli všichni stejní, znáš to, "kde jsou moje blatníky?" :-))
Ze stejných pohnutek(bytelnost)si já koupím erka kliky než nějaký low-end co bude ob měsíc v servise :-)
V mládí jsem naopak moc negramařil:
1.nebyly na to penízky
2.měl jsem dost energie abych utáh ocelovýho Authora a po celodenním výletu šel eště za ženskýma :-)
V pohodě, na řádění po lese se hodí určitě odlehčené lehokolo než cykloturistický speciál. A i některé blatníky jsou při určité konzistenci bláta k ničemu, to tehdy když se prostor mezi blatníkem a kolem tímto maglajzem vyplní. Nicméně ani dneska bych aspoň bez lízátka nevyjel. :-)
myslím, že to Radek myslel jinak: že pokud 1 kg kola je ekvivalentem 13 kg jezdce, tak pokud by se mu podařilo nějakým způsobem dostat kolo o 5,5 kg míň, odpovídalo by to celé jeho hmotnosti, takže by to mělo jezdit vlastně samo a kdyby ještě víc, tak už to bude působit antigravitačně:-) Což ovšem automaticky neznamená, že by tam vozil nějaké zbytečnosti. Podle mě je poměr 13:1 úplná blbost a na lehokole zvlášť. Možná to platí pro případ, že těch 13 kg jsou svaly. S batohem na zádech je pohodlnější jezdit v terénu, jinak nikoliv.
Že rotující části jsou důležitější je pravda, ale v různých situacích se to projeví různě, nejvíc se to projeví při akceleraci a brždění, při jízdě do rovnoměrného kopce stálou rychlostí prakticky vůbec ne.
Že to na lehu bude jinak je zřejmé:necvičíš s tím jako s klasickým kolem a soustava je tak nějak kompaktnější.
Taky neber extrémy,kdy je rodíl,pokud zhubne někdo z nezdravých 120kg a pokud zhubne někdo "zdravou" váhu-tedy z části i ty potřebné svaly.
Ten článek řešil fakt všechny aspekty-včetně tohoto,kdy při ztrátě svaloviny nemáš tu energii,sílu,výdrž,následné chyby techniky a z toho plynoucí ztráty....
A hlavně nerozlišujme význam při té či oné části vyjížďky:pokud ti něco pomůže na rovině,ušetřený síly zase použiješ v kopci atp....spojité nádoby.
k té poslední větě: rozdíl není na rovině / z kopce / do kopce, ale spíš dynamická / statická jízda. Takže v různých částech vyjížďky to při stejném stylu jízdy bude pořád stejné. Každopádně platí, že točící se části se vyplatí odlehčovat nejdříve, rozhodně se tím nic nepokazí, přinejhorším se docílí stejného výsledku, jako by se odlehčoval rám, pro turisticky = nedynamicky jezdící, zejména po silnicích, kde se moc neakceleruje, bych ale jejich význam nepřeceňoval.
Na odpružených kolech je ještě další věc: vyplatí se odlehčovat přednostně neodpruženou část kola (tedy samotná kola + náboje), kde už nehraje roli, jestli je to na obvodu nebo v náboji - a to kvůli zlepšení funkce odpružení.
Já to vidím takhle:
Dá se celkem snadno spočítat, že při akceleraci sežere 1g na obvodu 26" kola pětkrát víc energie než 1g na rámu. Je to tím, že krom kinetické energie translačního pohybu celého kola vpřed je mu potřeba udělit i kinetickou energii rotačního pohybu kolem osy náboje. Z toho plyne třeba ten pocit, že moderní skládačka, která váží třeba 11kg, ale má 20" kola s lehkými plášti, jede (zrychluje) jakoby mnohem lehčeji než horské kolo. A proto při vylepšování hmotnosti kola má smysl zaměřit se na hmotnost samotných kol.
Při jízdě konstantní rychlostí do kopce už je jedno, kolik váhy je na pláštích a kolik na rámu. Jediná energie dodávaná do systému jde na potenciální energii celé hmoty kola, na jejím rozložení nesejde. Člověk co dupe na těžký převod malou kadencí ovšem stále pocítí rozdíl ve váze kol versus rámu, protože jeho rychlost není konstantní a jednotlivá šlápnutí se tak budou zdát lehčí, což pocitově zamaskuje fakt, že veškerý nárůst rychlosti získaný tímhle je naopak ztracen vyšším poklesem rychlosti v mrtvých bodech.
S hmotností jezdce je to divočejší: velký člověk má i více svalů. A stejné kolo je v poměru k jeho dostupnému výkonu jakoby lehčí než se zdá malému člověku. Takže co je důležité není výkon nebo hmotnost, ale jejich vzájemný poměr. Pokud někdo dokáže snížit svou váhu o 1kg "mrtvé" nesvalové hmoty, pravděpodobně přitom navíc i chtě nechtě něco natrénuje na té existující svalové hmotě. Klesne mu celková hmotnost systému o tolik jakoby za kolo utratil o několik tisíc víc a zároveň se zvedne dostupný výkon. Je to nejlevnější "tuning kola" co může být, alespoň v otázce peněz.
Mohl bys nějak rozvést tu myšlenku "1kg váhy kola navíc je asi 13kg váhy jezdce" ? Ať nad tím přemýšlím jak chci nedává to sebemenší smysl, pokud to tedy nenapsala firma vyrábějící/prodávájící jízdní kola :-).
S tím batohem to je extrémně subjektivní záležitost. Já si na klasice se sebemenším batůžkem vždycky připadal úplně imobilizovaný a daleko lépe se mi vždy jelo se zátěží na podvozku místo na motoru. Teoreticky to může mít i fyzikální odůvodnění - v jednom případě bude člověk danou zátěží (třeba dvěma litry pití) pohybovat méně než v tom druhém a tím pádem na ni utrácet méně energie. Já vždycky jezdil spíš klidnou přímou linii, žádné cloumání kolem ani skákání v těžkém terénu. Kdo naopak jede tělem rovně a kolem pod sebou mydlí na všechny strany, tomu se pojede líp s pitím na zádech.
http://www.bike-forum.cz/forum/hmotnost-bicykla...
a tady:
http://www.bike-forum.cz/forum/snizeni...
Bohužel jak někdo píše "už se to tu řešilo mockrát"-tak to správný vlákno právě nemůžu najít.Tam byl myslím ten odkaz.Nebylo to asi těch 13kg,ale bylo to víc jak těch 9 co někdo zmiňuje v debatě.
Šlo hlavně o tu soustavu-viz MlokCZ a jiní.
Ale stačí si v zimě zkusit zhubnout 2kg a připevnit na každou běžku kilový závaží-uvidš,jestli nepoznáš rozdíl....
Ta hmotnost v camelu x na rámu bude znát jen v terénu, kde je třeba aspoň trochu pracovat s těžištěm a řešit terén.
Pokud Jirka jezdí mimo pořádný terén a plynule bez skoků a jakýchkoliv jiných technických prvků, tak mu opravdu může být jedno, jestli to má na zádech nebo na rámu.
Na silničce mi to taky nikdy nevadilo. Samozřejmě jakmile přijde terén a řeší se práce s těžištěm, skoky a další, tak je to znát najendou hrozně moc jestli to vezu v camelu nebo na rámu.
Jinak s tím dost velkým poměrem váhy, kterou zhubneš a nebo snížíš na kole souhlas.
1:13 mi přijde už trošku moc, ale o moc méně to být vůbec nemusí.
Znám to velmi dobře i z praxe, znám i jedince, s kterým jsem jezdil když vážil 80kg a když má teď už dost nechutných 130kg+ (a to ještě neví ani přesně kolik plus).
Samozřejmě třeba v kopcích mu to jezdí hůře, ale není to vůbec až tak drastický rozdíl, jak by 50kg+ navíc mohlo naznačovat. A třeba na rovinách je dokonce možná i rychlejší (tady jen lehce narostl valivý odpor, aerodynamika téměř shodná a přitom i když většina váhy navíc nejsou svaly, tak síla mu narostla poměrně hodně s tou váhou).
Když pak srovnám s tím, když někdo třeba tahal těžší vozík za kolem, tedy měl třeba 35kg+ na kole, tak v kopci ztrácel (oproti jízdě bez vozíku) nesrovntatelně více než ten kamarád co tolik přibral.
A myslím, že ten poměr bude i dost odlišný pro různé případy. Každopádně nikdy nebude srovnatelný 1kg zhubnutí a 1kg ušetřený na kole. Na tom kole to bude znát vždy mnohem více.
A mám tu i svůj případ, moje hmotnost kolísá v posledních cca 10 let maximálně v rozpětí 5kg.
Těchto 5kg na kole v podstatě ani nedokážu rozlišit ani dle tepáku a průměrných rychlostí.
Zato 3kg na kole (dělal jsem tohle srovnání jak když jsem vezl 3kg camel, tedy na natotožném kole, tak na dvou kolech, která byla shodně osazená včetně plášťů a jedno byl full, který byl o cca ty 3kg těžší - ztráty v samotném pružení při omezení tlumiče neměřitelné, takže to, že to byl full na srovnání nemělo vliv) dokážu na kopcovité trase jasně naměřit, že jsem pak jednoznačně na tom těžším pomalejší.
kdo má 130 kg, tak ty kila navíc musí s sebou pořád nosit takže vlastně neustále trénuje (jak když Zátopek trénoval s batohem kamení na zádech), takže asi bude mít (absolutně) větší výkon, než někdo s 80 kg, přestože relativní výkon na kg živé váhy může být horší. Muselo by se změřit třeba na rotopedu, jaký má kdo výkon a srovnávat jezdce se stejným výkonem a rozdílnou hmotností, jinak to nemá smysl. Srovnávání 130 kg člověka a 80 kg člověka s 50 kg vozíkem bez uvážení jejich absolutních výkonů je tím pádem poněkud mimo.
Já ale nesrovnával 130kg jedinec x 80kg s vozíkem.
Ale srovnával jsem zhoršení výkonu pro dva případy:
- stejný jedinec, který postupně přibral těch 50kg
- druhý jedinec s a bez vozíku
A tím jsem chtěl jen demonstrovat, že u jednoho, který zvýšil tělesnou váhu došlo k mnohem menšímu zhoršení než u toho druhého, co si jen přidal vozík.
jenže on určitě nenabral těch 50 kg ze dne na den, musel se to postupně naučit nosit, tedy dost možná zvedl svůj absolutní výkon - kdežto pro toho s přivěšeným vozíkem to byl šok, musel se okamžitě se svým výkonem poprat s 50 kg navíc. Myslím, že tento příklad nic nedokazuje. Je dost možné, že ten 130 kg jedinec, kdyby opět nějakým vhodným způsobem zhubnul na těch 80 kg bude najednou jezdit o dost rychleji než dřív;-)
Otázkou stále zůstává, co je lepší: když zhubne ze 130 na 120 nebo když vymění 20 kg kolo za 10 kg. Podle mě to na silnici na lehokole do kopce nepozná (pokud to tělesné zhubnutí nebude mít vliv i na fyzickou kondici, což může mít obojím směrem, hladovkou kondici asi spíš sníží, cvičením zvýší) - nevidím zatím žádný důvod, proč by v tom měl být sebemenší rozdíl.
To právě při tom nabrání váhy určitě zvednul absolutní výkon. Vždyť na tom se shodnem.
Tím jsem to právě chtěl jen potvrdit, že když někdo přibere, že vždy to nebude jen tuk a vždy to bude mít přínos i na navýšení výkonu.
A tedy proto váha přímo na člověku navíc nikdy není tak hrozná jako stejná váha na kole navíc.
A ještě doplním, že ten dotyčný už několikrát zase váhu shodil výrazně i o 20-30kg, ale nikdy mu to nevydrželo a zase zpět přibral.
Vždy když šel s váhou dolů, tak si stěžoval, že mu na kole chybí síla a pokud nejsou velké kopce, takže že to je s tou nižší vahou horší. Jen při kopcovitých trasách, že to je lepší s tou nižší vahou i když absolutní výkon šel trochu dolu.
S tou skladackou bych to videl jeste trosku jinak. Lepsi zrychleni bych pricital mensimu obvodu zadniho plaste a relativne srovnatelnymi prevody v velkym kolem.
1. Skládačka na 20" kolech má obvykle 48z převodník.
2. Jak bys chtěl vylepšit akceleraci změnou zpřevodování oproti převodům, jaké má horské kolo?
Myslel jsem, ze ta skladacka ma stejne prevody. Tak sorry.
Ok. Mě přijde, že akcelerace se dá zpřevodováním leda zhoršit, když je nevhodné, ale pokud se dá řadit v rozumných rozsazích, nemají konkrétní hodnoty převodů na ni celkem vliv.
Uvazoval bych o trochu jinem odstupnovani v pripade pouziti stejnych prevodu u 26" a 20" kola. Ale to asi zase eliminuje zvyk.
No v podstatě při nějakém rozjezdu projdeš celkem široký rozsah převodů, takže konkrétní zpřevodování ovlivní hlavně při kolika km/h přesně přecvakneš na další převod, ale jinak celkem nic.
Jo, jo, uz mne nekamenuj, odvolavam. 8-)
Sorry, neměl to být kameň, jen jsem chtěl, abychom si rozumněli co čím myslíme.
8-)
Proste jsi mne ukecal. Nejak jsem v te praci musel i pracovat a myslenku jsem pustil driv, nez dozrala...
Já měl dnešek taky dobrý. Vždycky jsem došel do kanclu, nalil čaj, zvednul z lišty tohle, a než jsem dopsal první větu tak zvonil telefon, jestli bych se nemohl na něco jít podívat zas na linku. A tak furt dokola.
V tom prvním odstavci to máš bohužel dost špatně. Už to tady bylo upřesněvané několikrát.
1g na obvodu kola je při zrychlování/zpomalování znát přesně stejně jako 2g na nerotační části. Ten 5-ti násobek je velmi často šířený omyl.
A ještě navíc to vůbec nezáleží na poloměru kol, ten dvojnásobek platí pro obvodovou hmotnost vždy a to zcela nezávisle na poloměru.
Ten omyl o 5-násobku vzniknul nejspíš z tohoto článku:
http://www.bajk.cz/data/clanek.asp?id_clanek=545
V diskuzi pod článkem je to ale uvedeno na pravou míru. V článku přebývá pi a navíc závěr je také udělán zcestně.
A hezky jednoduše to vysvětluje v té diskuzi tento příspěvek:
http://www.bajk.cz/data/clanek_nazor.asp?id...
Cituji z toho odkazu:
"Ta úvaha se dá snadno udělat (zhruba) i bez počítání. Kinetická energie kol (na jedoucím bajku) se skládá ze dvou částí - rotační a posuvná (translační) - narozdíl od rámu, který má jen energii posuvnou - ta je shodná (na jednotku hmotnosti) jak pro rotující tak pro nerotující části. Pokud si uvědomíme, že vnější okraj pláště rotuje stejnou rychlostí (obvodovou) jakou se pohybuje celý bajk, tak můžeme říci, že rotační energie pláště (a duše) je zhruba shodná s jeho translační energií, ráfku, pásky a niplů o trochu menší, protože rotují na menším poloměru (a tedy nižší rychlostí), u drátů je rotační energie už pouhou třetinou (vyplývá z uvedených vzorců) jejich translační energie. Z toho plyne, že celková energie pláště (duše, niplů) na 1kg je (skoro) dvakrát větší než energie rámu na 1kg, takže při akceleraci ušetříme odlehčením pláště (atd.) dvakrát víc energie než stejným odlehčením rámu."
A v té citaci je důležité to, že obvodová rychlost je shodná s rychlostí jízdy a tohle platí vždy ať je velikost kol jakákoliv. Kdyby ty rychlosti nebyly shodné, tak je kolo ve smyku.
U těch malých kol to tedy bude lepší pouze v případě, že budou na obvodu lehčí (což být samozřejmě mohou, když stačí méně materiálu).
Vliv rotačních částí a to i na obvodu kola se tedy nesmí přeceňovat. Jak tu správně psal PavelŠ, tak ten dvojnásobek se projeví stejně pouze v některých situacích typu akcelerace.
Ha, to je supr. Mě se to vždycky zdálo divné, neodpovídající praxi, ale byl jsem líný si to přepočítat sám. Dvojnásobek už zní rozumněji, i ta argumentace pro něj.
Zkoušel jsem právě různé pláště a různou zátěž na rámu při cestách do práce. To mám v tomhle směru dobrou testovací trasu, protože akcelerací vyloženě z nuly i kolísání mezi řekněme 20 a 35km/h mám cestou hodně. A pak jedno několikaminutové stoupání.
Měl jsem dojem, že rozdíl váhy kol má větší vliv než rozdíl váhy na rámu, ale nepřipadalo mi to jako pětinásobek. I když subjektivně se to jeví jako víc než dvojnásobek, což možná pomáhá tomu mýtu přežít.
Kdysi jsem zkoušel něco prohánět jedním kalkulátorem výkonů/rychlostí a zjistil jsem, že rozdíl 0,5km/h do 5% stoupání vyžaduje odlehčení o několik kilo. A vskutku 20kg Azub není po Olomoucké nahoru skoro o nic pomalejší než 16kg Oceláč, pokud se ovšem šlape stejným výkonem!!! Ten výkon je tam důležitá část. Když jsem předtím desetkrát rozjížděl na semaforu ten težší Azub a makal na něm po rovině víc, protože má větší odpor, tak pak se mi do kopce už nechce a jedu viditelně pomaleji. To se pak z toho snadno dělá závěr jak moc je do kopce poznat hmotnost. Ona by poznat nebyla, kdyby ten kopec byl hned u baráku a ne až za cestou přes město. A ten Oceláč se 4kg navíc (dvě velké Kofoly v brašně) pořád jede mnohem rychleji než Azub Apus. Má úzké pláště s hladkým vzorke a velkým tlakem, mnohem menší odpor vzduchu a polohu jezdce ve které se (mě) snáz podává větší výkon. Pak je extrémně obtížné vyčlenit z výsledků experimentu to, za kolik ztráty ryclosti je vlastně zodpovědná která hmotnost.
Tady dával na BF jecnak něco z praxe a to kolik může zlepšit čas 0,5kg váhy na kole dolu. To předpokládám bylo pro nerotační části. A bylo to na extra kopcovité trase (tedy na méně kopcovité by se to projevilo méně).
Vypadnul mi ten odkaz:
http://www.bike-forum.cz/forum/hmotnost-kola-vs...
Bylo to měřeno wattmetrem (ještě to zmiňoval jinde), takže to bude celkem odpovídat.
Myslíš těch 10 minut na 240km v kopcích pomocí odlehčení o 0,5kg? To mě připadá jako jednak velmi reálné a jednak velmi malé číslo. Pokud je to závod profíků na 240km, tak to může být velmi významných deset minut, ale pro normální lidi asi nemá smysl.
Zajímalo by mě, nakolik je taková věc lineární. Když ušetřím ještě dalšího půl kila, přidá mi to na té stejné trase dalších 10 minut? Není možné aby pro každého jezdce podle jeho hmotnosti a výkonu extistovala závislost, která by ukazovala třeba minimální benefit pro odlehčení z 11kg na 10kg, minimální ztrátu pro přitížení z 29 na 30kg, ale nějaký slušný rozdíl uprostřed mezi tím pro rozdíl mezi třeba 17-18kg? To by pak ukazovalo, kde bude úsilí na odlehčení dobře efektivně vynaložené a kde už je to na nic.
Ano.
A zcela souhlasím, pro hobíka je to zanedbatelné číslo (vhledem k tomu jak to byla dlouhá a náročná trasa).
Lineární to určitě nebude a bude to rozdílné i pro různé rychlosti. V těch větších rychlostech každých dalších x% (a to x pořád stejné) ušetřeného výkonu bude průměr zvedat čím dál méně kvůli tomu, že odpor vzduchu neroste lineárně.
A ještě navíc se ta váha projeví jen v kopcích, takže to je další narušení lineárního průběhu.
Ty závislosti exitovat budou (a pro každý případ bude jiná), konkrétně tohle ale nikde nikdo neměřil (aspoň jsem na to nenarazil), jak se to pro který případ liší.
Co mám vyzkoušeno na sobě, především teď ve srovnání celopevňák, kterého jsem prodal x chrtí full, kdy jsem komplet osazení přehodil, takže je totožné.
A rozdíl je tedy pouze vidlice a rám. A vidlice i rám lze omezit, že v odpružení nejsou ztráty žádné, takže výsledný rozdíl je pouze váha. A váha se liší těsně přes 2kg, tedy už poměrně dost.
A jaký to je pro mě rozdíl v praxi?
Pokud se jedná o trasu po pěkném povrchu typu asfalt, šotolina a jiné rychlé cesty, tak rozdíl, co se týká průměru je téměř zanedbatelný a pro mě zcela nepodstatný.
Ale jsou specifické situace, kde vnímám i ten rozdíl 0,5kg a to dost a to v technickém terénu, kde musím více pracovat s těžištěm, kde je třeba častěji něco skočit a v těžších výjezdech, kde je nutné i zrychlovat na překážky. Tady je každý gram dolu dobrý.
Tedy stejně si to každý musí rozhodnout a vyzkoušet sám, jak moc mu ušetření váhy bude přínosem a kolik je za to ochotný investovat. A jestli je ochotný šetřit váhu i na úkor menší odolnosti apod.
Vše je to o prioritách každého jedince.
Ještě abychom si rozuměli o co mi šlo,když jsem tuto gramařskou debatu rozjel:
Nejde mi o RYCHLOST.Kašlu na to,zda na lehčím kole pojedu pomaleji z kopce.Jde hlavně o NÁMAHU,tedy tvrdím,že lehčí kolo=snadněji zdolané úseky,kde člověk maká(zejména stoupání)a tedy nižší únava.Ujedu pak víc aniž bych padl na hubu,nebo jinak:přijedu domů méně vyždímanej.