Zase jsem jednou nechal kolo doma a vypravil se na procházku pěšky. A hned se mi povedlo zažít něco, co by mi při jízdě na kole velmi pravděpodobně uniklo: V době, kdy v Praze téměř vyhynuli vrabci, přemnožily se straky a na Vltavě potkáte tak nanejvýš labutě, kachny a racky, lysku obecnou či výjimečně poláka velkého, čekal mě nevšední zážitek: setkání s tažným vodním ptákem, kterého i v přírodě mimo město potkáte spíše vzácně - slípkou zelenonohou (Gallinula chloropus).
Je to nádherně zbarvený pták: tmavohnědý až černý kabátek, bílé podocasí a bizarní přerušovaný bílý pruh mezi křídlem a bříškem. Zajímavý je nápadně zbarvený zobák - kořen zobáku je červený, špička žlutá. Ale nejkrásnější jsou samozřejmě ty brčálově zbarvené nohy.
No nic - jen jsem se chtěl s někým podělit o svůj nevšední necyklistický zážitek... :o))
Já se jednou v Dobročovicích, kvůli kachnám neznámé sorty( podruhu svině co lezou do cesty), vymázl jak široký tak dlouhý a měl třítýdení léčbou koleních vazů. Od té doby hlásám heslo, co se nerozletí nebo nerozběhne to bude zválcováno...
Slípka zelenonohá je častým ptákem na rybnících, i na všelijakých, hodně rozmanitých vodních plochách. A to i v centru měst. Třeba v Praze je na Malé Straně ve Valdštejnské zahradě taková větší louže a na takovéto vodní ploše v letošním roce slípky hnízdily. Protože tahleta zahrada patří nyní pod správu senátu České republiky, dostalo se takto zasloužilým ptákům i pozornosti tisku. V jiné části Prahy hnízdily pak na louži ještě menší, má však tato takový okrasný ostrůvek, kde jsou ptáci v bezpečí před různými otrapy, psy i jinou havětí. I v minulosti, nejméně od počátku 20. století, je slípka zelenonohá považována za ptáka v Praze běžně hnízdícího. Na různých místech může být její chování trochu jiné. Na jednom místě si lidí třeba vůbec nevšímá, zatímco jinde nám může připadat jako plachý pták. Dříve to vypadalo, že dávají v Praze přednost spíše místům přímo na řece nebo na jejích slepých ramenech, v dnešní době asi vzniká i vazba na městské prostředí a ptáci těchto populací se odlišují od ptáků z okolní krajiny. Nápadná je samozřejmě na vodní hladině, v pobřežních porostech si ji všimnete jen těžko.
http://www.ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=4004...
Přesně tak. Tenhle pták se vyskytuje na klidných hladinách rybníků, tudíž nikoli na tekoucích řekách. Na Vltavě zrovna častým jevem nejsou, ale v těch slepých ramenech by se jim líbit mohlo.
Průšvih je, že břehy jsou v Praze už tak upravené, že zde slípky mohou mít problém zahnízdit. Proto se na území Prahy vyskytují spíše na menších vodních plochách v okrajových částech města.
Tyhle slípky nebývají příliš plaché, takže se snadno stávají kořistí zlých lidí, ale třeba i špatně hlídaných psů. Na druhou stranu pro jejich malou plachost si je člověk může důkladněji prohlédnout a pokochat se jejich barevnými a tvarovými zvláštnostmi.
Hele, podle toho popisu, nejsou to nějaký pankáči nebo něco takovýho?
Ani ne :-)
http://www.biolib.cz/IMG/GAL/21367.jpg
http://www.biolib.cz/IMG/GAL/15435.jpg
A ještě jedna http://www.biolib.cz/IMG/GAL/109276.jpg
Já osobně sem z názvu vlákna soudil, že Medvěd pořádá místo cyklojízdy nějakou cyklopárty na Vltavě, že se budou podávat nějaký zelenonohý slepice, nějaká echt špecialita a vono prdlajs. Stejně je to nějaký mrňavý, to by se muselo dát hodně nádivky.
Co mas z toho :o)
Ja jsem potkal treba lednacka na brnenske prehrade, na kraji preplnene plaze. Vzacneho brouka rohace, kdyz do me skoro v letu vrazil jak jsem cekal ve fronte na rychle obcerstveni na brnenskem Mendlove namesti (velmi rusne misto) a zabku rosnicku na chodniku u vypadovky ulice Videnska, taky v Brne. Ve volne prirode clovek potka maloco :o)
Zvěř není pitomá a napodobuje lidi a proto se stěhuje z venkova do velkých měst.
Já jsem zase dneska na městě při vycházení z papírnictví zašlápl kosa. Málem(to jste se lekli, co?) Ten blb seděl na zemi půl metru od dveří a zjevně čekal až ho někdo nakopne. No já jsem to nebyl. Jen jsem mu vynadal, ale nijak to na něj dojem neudělalo. Začíná být čím dál oprsklejší ta zvěř.
Tak, straky maj´ akademii, aby se pak nemožily víc, než je zdrávo ...
Myslíš MODRÝ straky? Tak ty se skutečně přemnožily víc než je zdrávo. A ta Strakovka v tom opravdu hrála významnou roli... Naštěstí už jim dochází potrava, takže se jejich stavy doufejme nejpozději od května zase vrátí k normálu. :o))
Na tenhle druh bych povolil odstřel :o)
Tak pozor, já jsem pacifista! Jen žádné zbraně... Takže bych byl spíš pro jejich vyhladovění, případně jim "umožnit", aby se požraly vzájemně. :o))
Taky by nebyla špatná defenestrace...
Podle scénáře z roku 1618 nebo z roku 1419?
Ty scénáře podrobně neznám, ale jsem pro zvláštní scénář 2010 s přihlédnutím na současnou kulturu inspirovanou moderním filmovým průmyslem tzn. hodně efektů, možná natočit v HDD a dát na youtube
Jestli ke kultuře roku 2010 patří taky hodně krve, tak by se nám to blížilo spíš tomu scénáři z roku 1419, kdy defenestrované činovníky vyhazovali z oken Novoměstské radnice tuším na natavená kopí a o zbytek se postaral rozzuřený dav.
Pokud bychom dali přednost komediálnímu žánru, pak doporučuju spíš se přidržet modernějšího konceptu z roku 1618, kde defenestrovaní končili na hromadě hnoje a nejhoršími zraněními byly snad nějaké zlomeniny.
Je tu ale jeden technický problém: V moderní budově s typicky českým názvem "Polygon House" se dost těžko hledají okna, která by se dala vůbec otevřít, natož použít pro očistu veřejného a ekonomického života...
Problém české kotlinky je v metodách řešení.
Český lid, veden svým pudem malosti, kašle na normální politický boj, nevolí,nejde s kůží na trh, nadává po hospodách a pak čas od času odfukuje páru defenestracemi a kácením mariánských sloupů nebo bezpečným kopáním do Burianů a Mandlových či Gollových.....
Bohužel máš pravdu. Jak to chceš ale změnit? Obávám se, že se jedná o národní povahu. Nízká volební účast nahrává extrémním stranám s pevnou a hlavně nekritickou až zfanatizovanou voličskou základnou, tedy především rudým a modrým. Souhlasím, že nejlepší metoda "defenestrace" by byla stoprocentní volební účast - v květnu i na podzim.
Co se týče Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, jsem zastáncem jeho obnovení, a to přesto, že ke katolické církvi mám více než ostré výhrady.
Mě katolická církev nevadí, podle mě napáchala méně škod než valná většina ostatních náboženství včetně těch "přírodních". Nemluvě o tom, že udržela a dokázala absorbovat valnou většinu znalostí arabských, římských a řeckých.
Když si čtu například cestopis jezuity Desideriho o Tibetu a Indii tak mám pocit, že jezuité nebyli vůbec takovou pohromou známou z českých dějin ( lépe řečeno vyučovanou)...
Tady si dovolím nesouhlasit. Podle mě jsou dějiny katolické církve až do nedávné minulosti plné násilí a bezbřehé touhy po moci a majetku. Nemám rád žádné církve, protože podle mého názoru slouží pouze k ovládnutí a manipulaci lidí. Netvrdím, že všichni kněží jsou špatní lidé, to určitě ne, ale jako celek je to organizace, která káže vodu a pije víno.
5íkal jsme to v hystorickém kontextu.
Která církev, víra, organizace, stát nebo spolek ze v posledních 5000 letech chovali výrazně jinak než katolická církev ?
Kolik bylo mrtvých řeků, peršanů, féničanů či punů, aztéků, inků, mayů před příchodem křesťanů? A jakým způsobem ?
Kdo byl největší exportér otroků z Afriky ? Nějaký africký náčelník nebo sultán ? Která víra dnes podporuje otroctví?
Která ateistická organizace má víc obětí ? Kteří socialisté? Nacionální nebo sovětského typu ? Kdo zmasakroval Kongo ? Církev nebo belgický král ?
Japonci vybili Nanking a 300,000 lidí bez hlav naházeli do řeky. Atilla byl křesťan ?Nebo Čingischán? A co Pol pot nebo Mao ?
Husité neplnili kostely katolíky a nepodpalovali je ? Iráčané řezali Iráčany kvůli víře ?
sice jsem to ze sebe vysypal ale meritem toho všeho je :
Je velmi snadné měřit historii z pohledu dneška a porovnávat chování lidí pozdního středověku ( ve kterém se nacházíme) se středověkem ranným. Soudy jsou to jednoduché.
Jen nesmíme zapomenout, že nejvíc obětí, historicky vzato, mají ostentativně ateistické státy socialismů.
Proto mám apriori nedůvěru ke každému, kdo tvrdí, že dějiny světa nebyly plné násilí, hrabivosti a touhy po moci a hází to všechno na katolíky.
Je to asi stejně naivní jako feministická teze o světu vedeným ženami k míru, lásce a porozumění.......
Lidé jako celek jsou horší než zvěř. Ta se chová pudově a zpravidla nezabíjí pro zábavu a legraci. Rozhodně se nemíním přít, jestli katolická církev vede v počtu zvěrstev a zabitých lidí, nebo ne. Každý kout světa má svoje oblíbence, kteří masakrovali a masakrují své bližní pod jakýmikoli záminkami, zpravidla s jediným cílem. A tím je vlastní prospěch. Jo a pak tu jsou ještě šílenci, které to prostě baví. V tom není katolická církev výjimkou. Tu větu o nedůvěře k někomu...jsi asi psal jako reakci na někoho jiného, protože já jsem nic takového netvrdil. Katolickou církev nemám rád z důvodů, která jsem popsal výše. Kdybych žil v Číně, neměl bych rád Mao Ce Tunga a Japonce. A katolíci by mi byli ukradení. Jenže žiju tady a církev tu má jistý vliv. Na rozdíl od Maa.
Ale myslím že za tohle všechno Slípka zelenonohá nemůže a její milovníky to taky nezajímá. Tak hezký víkend :-)
Obávám se, že model 1618 by v současné době nebyl adekvátní. Většina pánů ze scény má na sobě díky novinářům již pěknou haldu hnoje a přesto jim to nebrání v dalším kydání fekálií směrem ke společnosti.
Nejsem pro krvavou metodu, ale možná ev. přesun někam do bažin.
Slípky Zelenonohé 2-3 na osobu.
Igelit, fólie na malování.
Ostrý a špičatý nůž s pevným ostřím ( ne dlouhý)
Větší pinzeta
gumové rukavice
gumová zástěra
Slípky se (narozdíl třeba od bažantovitých) nesmí nechat viset moc dlouho, 2 - 3 dny úplně stačí. Pokud je venku teplo ,je lepší dát je zamřít do lednice, zabalené v novinách. Když ji necháte moc dlouho nebo v teple, nejenom se vám bude trhat kůže, ale celý pták bude smrdět.
Slípky se nesmí před škubáním spařovat! Škubeme raději venku, na pracovním stole nejlépe lépe na igelitu (mikroténové folii) . Začínáme od zadku k hlavě, napřed vrchními péry. Několik pírek pevně uchopíme mezi palec a ukazováček a šubneme rukou. Přiměřeně! Né silou abychom netrhali kůži. Péra jdou vyškubnout poměrně snadno. Pokud se vám špatně škube jemné dolní peří, použijte starou pinzetu . Péra a brka škubejte po směru růstu a ne proti němu. Tím se totiž kůže taky trhá ( přestože se tvrdí opak)
Konce křídel neškubejte, ale odřízněte vyhoďtě .Nemá smysl škubat hlavu, i tu je nejlepší odříznout a vyhodit (ale až u oškubaného ptáka). Slípku lze i stáhnout z kůže, ale myslím, že je to škoda, hlavně pokud ji chcete připravit pečenou.
Kuchání ptactva je všeobecně je hnusná práce, ale dá se udělat rychle a tím utrpení zkrátit (problém je, když je slípek tucet). Nejlíp se dělá v takových těch jednopoužitkových plastových rukavicích, mají je ve zdravotních potřebách. Slípku opatrně nařízněte kolem řitního otvoru ,spíš prořízněte kůži. Pak nařízněte kůži od sterna směrem k již obkrouženému otvoru. Neřežte moc do hloubky, abyste vnitřnosti neprořízli a ty se nedostaly do břišní dutiny. Pak vsuňte ruku v rukavici do slípky a to tak, že opatrně jedete rukou ze strany břišní dutiny tak, aby se hřbety prstů dotýkaly nejprve kyčle, pak hrudního koše zevnitř (tzn. na hřbetech prstů cítíme žebra). Když dojedeme prsty až ke krku, opatrně rukou obejmete vniřnosti a tahem se je snažte vytáhnout ven. Většinou to nedělá problém. Na nic netlačte, nic nemačkejte. Pokud vnitřnosti nejdou vytáhnout, raději ruku vyndejte a zkuste to z druhé strany. Když vnitřnosti vyjedou ven, většinou drží pohormadě a není problém je vyhodit. Někdo z nich vyndává játra. Je možné je i uvařit psům, ale doporučuju to nedělat ve vlastní kuchyni, která je součástí bytu. Pařátky rovněž odřízněte a vyhoďte Slípka zelenohá se dá vykuchat i pomocí háčku tzv vyháčkovat. Oškubanou a vykuchanou Slípku zelenonohou důkladně opláchněte pod proudem studené vody zvenčí i zevnitř. Uvnitř si opět pomožte rukou. Pak opalte zbytky péří....
Tím je Slípka zelenonohá připravená k dalším kuchyňským úpravám.
Nezapoměnte, že má pevnější, mnohem méně tučné a mnohem voňavější maso než domácí drůbež...
Pečení, bylinky,příchutě bych ponechal na vaší fantazii.
Nezapomeňte však všechny oškubané, odříznuté a vykuchané zbytky vhodit do kompostovacího kontejneru!
Slípkám zelenonohým a dalšímu chutnému ptactvu zdar!!
Slípky zelenonohé vídávám už řadu let v Mladé Boleslavi na Klenici, což je takový trochu větší potok. Jsou poměrně plaché a schovávají se v rákosí, byl docela problém je vyfotit i s teleobjektivem. Jednou jsem v těch místech viděl i ledňáčka.
(kdysi jsem v Londýně viděl kormorána lovit v Temži přímo pod London Eye)
Je to zajímavé, jak rozporuplné informace o těchto tvorech se tu objevují: Jsou hojné - nejsou hojné, jsou plaché - nejsou plaché, vyskytují se na stojatých vodách - vyskytují se na tekoucích vodách, migrují - nemigrují... Možná bych to měl nějak shrnout.
Tak nejdřív k té četnosti výskytu. Ve světovém, ale asi i evropském měřítku nepatří tento druh mezi extrémně vzácné či dokonce kriticky ohrožené druhy. Kromě severní Skandinávie je v Evropě možné na ně teoreticky narazit všude. Jejich počty ale nejsou nijak vysoké a klesají. V podmínkách České republiky jsou slípky zelenonohé zařazeny mezi ohrožené druhy.
K té plachosti. Dojem o jejich vzácnosti zvyšuje fakt, že ve svém původním biotopu, v přírodě, bývají poměrně plaché a dokážou se skrýt v rákosí dřív než je běžný člověk zahlédne. Část z nich si ale osvojila život v člověkem osídlených oblastech, kde postupně ztrácí přirozenou plachost.
K těm stojatým a tekoucím vodám. Slípky patří k chřástalům, kteří nemají plovací blány, což jim nijak neusnadňuje pohyb ve vodě, zvláště v tekoucí. Tudíž logicky preferují spíše stojaté vody (rybníky, jezírka, slepá ramena řek apod.). V silnějším proudu by nejspíš měly problémy.
Co se týče té migrace - migruje jich jen část. V Evropském měřítku přestaly slípky zelenonohé migrovat v západní Evropě. Východoevropské slípky ale nadále migrují. Vzhledem k evropsky centrální poloze České republiky tedy část zdejších slípek migruje, část zůstává. Proto v letních měsících na slípku zelenonohou můžeme narazit spíše než v zimě, kdy jich tu zůstává jen část.
Takže myslíš, že bysme je neměli sežrat, když jich je u nás málo?
Kdybychom tu všichni umírali hlady, asi bych se na uchování biodiverzity v Pražské kotlině tolik neohlížel. Ale když smrt hladem hrozí jen těm, kteří si to plně zaslouží, protože nejsou dost mladí, dynamičtí a průbojní, nepracují v těch správných odvětvích, případně jsou navíc ještě natolik nezodpovědní, že mají děti, tak to bych dal určitě přednost zachování populace slípek zelenonohých pro další generace.
Nemluvě o tom,že případné, opakuji případné,globální oteplování by do české i Pražské kotliny mohlo přinést nové druhy.
Tedy pokud je zelení puristé nenechají vystřílet jako tzv. invazní druhy*,**,***,****
* invazní druh je po V.K. druhý největší nepřítel zelených.
** invazní druhy se dělí na invazní druhy invazní nepřátelské a invazní druhy přátelské až bohulibé.
*** v krajním případě některé druhy mohou býti stejnou partou zelených zminovány v obou kolonkách .
Kupříkladu křídlatka , to je strašný zelený mor, proti kterému musíme ze všech sil i za pomocí dotací bojovat, ovšem když se pěstuje na biopalivo, tak nejenže nepředstavuje nebezpečí, ale lze na něj dokonce čerpat dotace, stejný případ je například topol japonský.
**** někdy se invazivost druhu objeví až později, typický příklad je kamzík, kdysi ve znaku ochranářů jeseníků, nyní k vystřílení jejich progresivníni nástupci. Invazní druh může být i chudák s blbým jménem odolný proti nemoci, kterou nezavlekl např. Americký rak. Co s takovým vybít!
Jo křídlatka, to je pěkná svině. U nás v horách ji vysekávám tak čtyřikrát ročně, po těch asi osmi letech co to dělám to začíná být vidět - řídne a ubývá jí. Ovšem žádné dotace na to neberu. Nejsem divnej?
ideální by bylo brát dotace na její likvidaci a přitom ji ,jako štěpku používat přes nějaký parní stroj ,který by se ukazoval turistům v nějakém eurodotovaném alternativním technickém parku, na pohon alternátoru, který by svítil na dotovaný sluneční panel...
Myslím, že by to mohlo být první perpeurum mobile v EU ...
Ornitologové se nám tady na třeboňsku pokusili spočítat orle mořské a skončili u čísla 60. Máme tady asi patnáct párů a okolo třiceti mladých.
http://www.ochranaprirody.cz/index.php?news_id...
Jsou to hezké fotky, ale přijde mi to divné dlouhodobě škodlivé.
Nedávno jsem četl, že přikrmované ptactvo zahnizďuje dříve a to v době kdy lidé už nepřikrmují ( není přece sníh) a nemají pak dost potravy pro mladé a ti hynou....
Druhým faktorem, že tradiční tažní ptáci při příletu narazí na vykrmené ptactvo, které si snadno udrží nejlepší místa.
Nojo, orel mořský je úplně jiná kategorie co do míry ohrožení. Máme v ČR jen pár desítek párů a z toho jich zhruba polovina hnízdí právě na Třeboňsku. Pochybuju, že bych při procházce Prahou na nějakého jedince narazil. :o))