Používám kolo ve městě téměř denně pro cesty do práce, na nákupy, pro cesty po úřadech a pod. Po Brně takto jezdím ji 11 let a to i v zimě a zatím jsem neměl vážnější kolizi. Pouze jednou mě někdo předjížděl tak těsně, že mne vzal zpětným zrcátkem přes loket, ale i to jsem zvládl bez pádu.
Struktura a stav cyklostezek v Brně je žalostný. Vedou od nikud nikam jsou často velice úzké a pohybuje se na nich spousta chodců i psů. Takovým příkladem je cyklostezka na Botanické, která je od chodníku oddělena pouze plnou čarou. Chodci bez rozhlížení vstupují do části pro cyklisty, takže při rychlejší jízdě by nutně muselo dojít ke kolizi. Navíc je stezka, zhruba každých 100 m přerušena vedlejší ulicí, kde je nutno dát přednost autům, zatímco při jízdě po souběžné ulici musí dát auta přednost vám. Jediná slušná cyklostezka v Brně je podél Svratky, jenže i ta slouží současně chodcům, takže rychlejší jízda je zde nebezpečná.
Z výše uvedených důvodů jezdím raději v běžném provozu. Pro ty, kteří to dělají také nebo by to chtěli zkusit uvedu několik pravidel pro přežití.
1. Nepouštěj se do městského provozu pokud kolo dokonale neovládáš a pokud neudržíš přímý směr jízdy při ohlédnutí za sebe přes rameno. Sledovat provoz za sebou je bezpodmínečná nutnost.
2. Pokud nejsi sám řidič, prostuduj si vyhlášku o pravidlech provozu na pozemních komunikacích. Bezpečnější je ale získávat zkušenosti nejprve jako řidič a pak teprve jako cyklista. Nejlépe by sice bylo, aby všichni řidiči měli zkušenosti nejprve jako cyklisté, ale to je nedosažitelný ideál.
3. Buď předvídavý. Sleduj bedlivě počínání všech kolem sebe řidičů i chodců a snaž se na ně s předstihem reagovat.
4. Počítej vždy s nejhorším. Vžij se do role řidiče-podnikatele, který měl být již před půl hodinou na důležité schůzce a současně přemýšlí jak splatit dluhy a s kým že ho to manželka podvádí. Podle toho předvídej jeho chování.
5. Nikdy nepočítej s tím, že máš přednost. Sleduj chování řidičů a pokud nejsi stoprocentně přesvědčený, že ti přednost dají raději zpomal nebo zastav a nechej je jet.
6. Chovej se ohleduplně a slušně ke všem účastníkům provozu. Nejlépe tak, jak by sis přál, aby se choval cyklista k tobě, kdybys byl na jejich místě. Pokud nejste sami řidiči bude to pro vás o hodně těžší a věřte, že ani oni to nemají s cyklisty vždy jednoduché.
7. Nikdy neměň náhle směr jízdy. Všechny manévry prováděj plynule, aby měli řidiči čas zareagovat. Nejlépe je manévr nejprve jen naznačit a pak teprve dokončit. Pokud se před tebou náhle objeví díra nebo kanál a máš v zádech auto, raději je přejeď. Je lépe prorazit duši na kole než vypustit tu svou.
8. Před každou změnou směru dej včas znamení rukou. Také si zkontroluj co dělá auto za tebou, případně v pruhu do něhož míníš přejet. Pokud má větší rychlost než ty počkej s manévrem, až zpomalí nebo ho nechej přejet. Znamení o změně směru rukou ohnutou v lokti nahoru (čímž lze levou rukou signalizovat odbočování vpravo a naopak) nedoporučuji používat. Většina řidičů, kteří získali řidičák před platností nového zákona je vůbec nezná.
9. Pokud pokračuješ na křižovatce v přímém směru a vyjíždíš tak z hlavní silníce, nebo jedeš přímo tam, kde většina aut odbočuje vpravo, chovej se tak jako bys odbočoval vlevo (samozřejmě bez znamení o změně směru jízdy). Zkontroluj si včas co dělají auta za tebou. Pokud máš dojem, že tě chce někdo předjet mírně zpomal. Pokud zpomalí také můžeš pokračovat, pokud ne nechej se předjet. Situace kdy vás auto předjede a těsně před vámi odbočí vpravo je velmi nepříjemná, někdy kritická.
10. Jezdi při pravém okraji pravého jízdního pruhu, ale v takové vzdálenosti od kraje vozovky, kde je to pro tebe bezpečné. To znamená mimo kanály, štěrk a prach dlažební kostky, výtluky a jiné pasti, které se vyskytují tesně u obrubníku. Pokud musíš kvůli odbočování do některého z vnitřních jízdních pruhů, drž se opět při jeho pravém okraji, ale v takové vzdálenosti, aby tvé kolo nepřesahovalo přes čáru do vedlejšího pruhu.
11. Pamatuj, že přejíždění z pruhu do pruhu patří vzhledem k nízké rychlosti cyklisty k nejnebezpečnějším manévrům a proto ho používej jen v nejnutnějších případech a s nejvyšší opartností. Řiď se zásadami v bodě 8.
12. Při čekání na křižovatce na zelenou se zařaď vpravo mezi první a druhé auto případně mezi některá další. Nestůj přesně na úrovni auta. Řidič má doprava omezený výhled a nemůže sledovat chování cyklisty, případně ho může zcela přehlédnout. Totéž platí při souběžné jízdě vpravo podél kolony aut.
13. Počítej s tím, že auto před tebou nebo vlevo od tebe může odbočit vpravo, přestože nedává znamení o změně směru jízdy.
14. Na tramvajové koleje vjížděj jen pokud není v dohledu tramvaj a pokud můžeš bezpečně pokračovat dál.
15. Nenech se znervóznit a zahnat do úzkých troubícími řidiči. Pokud si nejsi vědom přestupku pokračuj dál ve způsobu jízdy. Řidič, který na tebe troubí o tobě ví a pravděpodobně tě nepřejede. Jen ti chce dát najevo svou převahu.
16. Používej cyklistickou přilbu.
17. Měj vždy kolo v perfektním technickém stavu.
18. Za snížené viditelnosti používej přední a zadní světlo nebo blikačku dostatečné intenzity, aby tě bylo dobře vidět. Odrazky, reflexní samolepky a nášivky jsou velmi vhodné. Doporučuji zejména oranžové odrazky do drátů kol, které jasně signalizují, že jde o cyklistu. Většina světel a blikaček totiž není z boku vidět.
19. Pokud jsi věřící popros ráno Pána Boha, aby stál při tobě a večer mu poděkuj, že tě nechal přežít.
Pokud máte dojem, že zde některé zásady schází nebo s některými nesouhlasíte, zapojte se do diskuse.
Nesouhlas:
1. Vždy pravý pruh a ježdění co nejvíce u pravého okraje pruhu. V některých situacích se vyplatí jet středem pruhu nebo třeba v levém pruhu (nebo i po levém okraji levého pruhu) (pokud budu následně odbočovat doleva nebo nebudu odbočovat doprava). I když jedu rovně bez křižovatek, někdy (ne vždy) se vyplatí nechat si vpravo dost místa, kdyby mě chtěl někdo vytlačovat ze silnice.
2. I cyklista je i z pohledu vyhlášky řidič. Zaměnil bych tedy "řidič" za "řidič motorového vozidla"
Doplnění:
V některých nebezpečných situacích je než zpomalení nebo zastavení daleko bezpečnější naopak zrychlit na rychlost ostatních vozidel a třeba se zařadit do proudu ne úplně rychle jedoucích aut a jet středem pruhu jako motorka (např. při průjezdu kolem tramvajových ostrůvků, kde není na předjíždění cyklisty autem zrovna moc místa). Samozřejmě není vhodné tímto způsobem brzdit provoz, jakmile přestanu stačit přede mnou jedoucímu autu, nechám jasným úhybným manévrem vzadu jedoucí auto předjet (většinou si počkám na konec nebezpečné situace). Tento fígl samozřejmě může použít jen někdo, kdo je schopen na svém kole do města dosáhnout rychlostí alespoň blížících se povoleným 50 km/h (a samozřejmě kdo má k tomu odpovídající brzdy).
Samozřejmě, že při odbočování vlevo se řadím doleva, jak to přikazují pravidla provozu. Přesto i při odbočování z jednosměrky doleva zůstávám spíše uprostřed vozovky. Mám zkušenost, že pokud se zařadím úlně vlevo, snaží se mě řidič odbočující také vlevo, předjet zprava.
Při psaní jsem se nedržel přesně litery zákona, ale pokud se považuješ spíše za řidiče jízního kola než za cyklistu, nic proti tomu nemám.
Já patřím přece jen k dříve narozeným a nevydržím jet trvale rychlostí 50 km/h. Proto s auty nesoutěžím. A mimo to, kdo z řidičů motorových vozidel tu padesátku dodržuje.
Jinak souhlasím s tím, že v úzkých místech je lépe jet více ke středu a nedávat řidičům možnost k nebezpečnému předjíždění. Bohužel se s velmi těsným předjížděním setkáte i na jiných místech. Proto doporučuji bezpečný odstup od chodníku cca 60 až 100 cm (podle celkové šířky jízního pruhu). Tím mi zůstane u obrubníku i jistá úniková zóna.
Jízdu ve vnitřních pruzích nemám rád a volím ji jen v nejnutnějších případech (před křižovatkou s přikázaným řazením nebo při odbočování vlevo). Jízdu v pravém pruhu doporučuji proto, že alespoň z pravé strany jste chráněni. I při jízdě za autem se držím při jeho pravé straně protože mezi ním a krajem silnice zůstává relativně bezpečná úniková zóna pro případ, že auto prudce zabrzdí, což při jízdě ve vnitřním pruhu neplatí. A většina aut má brzdnou dráhu kratší než kolo.
V principu souhlasím, souhlasím i s výhradami, které uvádí McTorpedo. Jízda u pravého okraje pruhu je někdy nebezpečnější než jízda středem pruhu: v Praze jsou teď leckde podél tramvajových tratí pruhy na jedno auto, kde není dost místa na předjetí cyklisty. Pokud jede cyklista opravdu u kraje, koleduje si o to, že ho někdo zkusí předjet (a nejspíš ho šťouchne zrcátkem). Jede-li naopak rychleji středem pruhu, je to podstatně bezpečnější.
Nesouhlasím s tvrzením, že " Bezpečnější je ale získávat zkušenosti nejprve jako řidič a pak teprve jako cyklista". Pominu-li výhradu McTorpeda, že i cyklista je vlastně řidič, myslím si, že řadu návyků se cyklista naučí líp v juniorském věku (kdy ještě vlastně nemůže mít řidičák). Nedovedu si moc představit, že by se dospělý člověk bez předchozí cyklistické praxe vrhl do pražského provozu "získávat zkušenosti".
Jsem živým příkladem toho, že to jde. Na kole jezdím od šesti let, ale do pravého městském provozu jsem se pustil až když jsem se přestěhoval do Brna což bylo v 38-mi.
Napadlo mě totéž co McTorpeda. Při každé jízdě do školy a ze školy například odpočuju na konci jednosměrky doleva. V to případě si najždím tak, aby vpravo ode mě mohlo jet auto doprava nebo rovně. V prvním případě má totiž často mezeru když já ještě jet nemůžu, ve druhým vyrážíme spolu. Vždycky se při tomu musí vehementně ukazovat, že pojedu doleva, aby to řidič za mnou pochopil a mohl se podle toho zařídit. Stejně tak každý návrat ze školy obsahuje jízdu po Úvoze od Gorkého po Trýbovu. Tam je právě potřeba se po odjezdu ze semaforu na Údolní zavěsit za auto doprostřed pruhu a s rukama na brzdách jet za ním. Jinak se čas od času najde pitomec, co tě začne předjíždět, přestože před tebou je auto jedoucí stejně rychle jako ty. Pak jede furt vedle tebe a jedniný, co bys mohl dělat je zpomalit a zkusit jet zešikma za ním. Jenže to další auto uvidí, že zpomaluješ, a nalepí se tomu blbci na nárazník aby ses tam nevešel a situace se opakuje. Prostě tam, kde auta jedou v koloně a do 40km/h, (nebo víc, ale je to zkopce), si nesmíš pustit nikoho vedle sebe, jinak si říkaš o vytlačování ze silnice nějakým blbcem. S jistotou s tím počítej u dodávek české pošty, ti na tebe zatroubí jakmile jedeš jak jsem popsal, najedou půlkou auta do protisměru vedle tebe a vytalčí tě doprava. Už mě to udělali dvakrát na stejným místě, pokaždý jinej řidič. Ti jsou nejnebezpečnější.
Taky máš takové zkušenosti z poštou? Mě natvrdo vytlačovali už asi 3x (a nejen v Brně), to si skoro říká o nějakou stížnost nebo petici:-).
Taky mě dvakrát vytlačovali (a ještě víc natvrdo) řidiči autobusů DPMB. Úplně kvůli tomu zastavili na úplně prázdné silnici bez jakéhokoliv dalšího důvodu (ani já jsem je nijak neprovokoval). S jinými řidiči mám jinak celkem dobré zkušenosti, občas mě někdo přehlídne (nejčastěji Vyškov nebo Žďár), ale nedělají zlomyslnosti. Je dost s podivem, že nejhorší jsou zrovna profesionální řidiči, kteří by měli jít ostatním příkladem.
Ono opravdu záleží hodně na tom, jak jedeš. My co se tady o tom bavíme jsme zrovna ten případ, kdy řidič vidí relativně rychle jedoucího cyklistu, který nekličkuje, ukazuje odbočení atd. To je pak ochotnější chovat se rozumně a tolerantně, než když mu někdo předvede odbočení vlevo bez ukázání a bez ohlídnutí, vynucuje si přednost na přechodu jako by byl chodec nebo kličkuje jak ožrala. Už to, že máme helmy, odrazky a případně rozsvícená světla dává najevo, že nám bezpečnost není ukradená.
Zdá se, že nejnebezpečnější jsou právě jedinci, které by nevzali ani k policii a tak dělají autobusáky a řidiče pošty. Někteří z nich si zřejmě léčí svoje osobní komplexy tím, že ukazují převahu někomu, u koho to můžou dělat beztrestně. Taky právě u těchto "profesionálních" řidičů je zřejmě nejčastější výskyt názoru, že silnice je jen pro auta a ostatní tam nemají co dělat, kterej blbec jim to proboha zapomněl zakázat nějakým zákonem.
U MHD mám zvláštní zkušenost: závisí na typu vozidla. Nízkopodlažní autobusy a trolejbusy se chovají daleko ohleduplněji (nejen k cyklistům) než ty starší. Slyšel jsem něco o tom, že DPmB prý dá novou šalinu, trolejbus nebo autobus řídit jenom někomu (nevím jaká jsou kritéria). A pak asi hraje roli to, že řidič sedí níž, je s tebou skoro stejně vysoko. Taky je v pohodlí, ten nový stroj se určitě příjemněji řídí atd.
Já zapínám zadní blikačku při každé jízdě, ono ve městě se člověk dostane často do podjezdů a tam v šeru se to hodí. Jinak v Praze problémy s poštou naštěstí nejsou (aspoň jsem je nezaznamenal), autobusáci taky v pohodě, to spíše tiráci a osobáci s přívěsem (nedejbože obytným) mají problémy s předjížděním, začátek dobrý ale konec auta mě občas skoro dostane mimo silnici.
Já měl v Praze kolizi s MHDéčkovym busem. Jel jsem tak 30km/h, když mě dojížěl bus a pár metrů předemnou zastávka. Šlápnul jsem do pedálu abych byl fuč a nezdržoval. (podotýkám že sem měl polozávodní silnici, takže jsem se fakt neloudal) No a ten řidič mě just předjel a ještě než mě předjel úplně začal prudčejc brzdit aby to do tý zástávky zvládnul. No stačil jsem jenom lehce přišlápnout brzdy a s vědomím, že nevím jestli jede ještě někdo za mnou to strhnout doleva. Když jsem míjel kabinu, neodpustil jsem si ránu pěstí do busu a pak následný ono "jednoprstový" gesto. :-)
Kdyby začal ten de... brzdit o pár metrů dřív, taky by ho neubylo. Dneska jsem prodal silnici a koupil lehokolo a je to bomba. Jedu z prava a dostanu přednost. Vjíždím na hlavní a řidiči mě pouští jen aby se podivali jak na tom pojedu. :-)
Ono u těch tiráku a starších busů svádí ta výše posazená kabina k dojmu "já jsem pánem silnic" a bohužel mnoho takových řidičů se spíš než pravidly silničního provozu rádi řídí právem silnějšího.
Řidiči MHD jsou různí. Většina je slušných, ale mám i nejednu zkušenost jako ty. Že řidič před zastávkou přišlápne plyn, aby mě ještě předjel, pak to strhne doprava a zároveň prudce brzdí, aby zastávku nepřejel. Mou záchranou je, že už při předjíždění toto chování očekávám a reaguji s předstihem.
Já to mám samozřejmě zkreslené tím, že taky jezdím vleže, ale osvědčilo sem mě to, že když vidím před zastávkou bus v zrcátku, schválně se ohlídnu, aby viděl, že vidím, a pak makám jak šílenec, aby viděl, že se snažím zmizet mu z cesty seč můžu. Co to dělám takhle se mě to co popisuješ nestalo, předtím párkrát jo. Ale možná to funguje jen u lehokol.
Lehokolo je fakt velkej rozdíl. Co se týče manévrovatelnosti bych ho do města nedoporučoval, ale co se týče chování řidičů je to zlepšení o sto procent. Stačí jen to že to uputá pozornost a řidič si pak řekne: "ježiš ten je dobrej, že se na tom udrží." A už o vás nesmýšlejí, jako o tom pitomym pomalym cyklistovi. :-) No ale to je trochu mimo téma.
Jinak co mě taky dokáže potěšit, jsou chybějící poklopy od kanálů. Zvlášť když číhají ve stínu stromu a předjíždí vás dodávka. Už jsem na ně narazil třikrát. No aspoň že maj ty bezdomovci na to pivo. Jiný se kvuli tomu pivu můžou zabít, zranit, či aspoň zničit kolo, nicméně, jak bylo ve Šrekovi: Toto riziko jsou ochotni naši spoluobčané bez domova podstoupit. :-) Možná kdyby místo toho, aby ten poklop odnesl, si u něj sedl. Lec jakej cyklista by mu rád tu kačku dal, a vydělal i víc :-) Ale co, trestat to lze těžko a sběrnám nikdo nezakazuje přijímat dopravní značky a poklopy od kanálů. A jestli zakazuje, tak to ani trochu nehlídá.
S manévrovatelností problém nemám, sice lze na klasice udělat točku menšího poloměru než je minimum lehokola, ale tu používáš jednou za sto let. Takže mě naopak vyhovuje, že daleko častěji jedu stejně rychle jako auta a můžu se zařadit, nenechat se předjíždět.
Chybějící kanál jsem zatíme něměl, mě by do něj možná to 20" přední kolo vlítlo celý:-(. Zato kanály vymlácený od trolejbusů co mají mříž 10cm pod úrovní slinice jsou každou chvíli.
No manévrovatelnost myslím tu, že máš nohy ve předu, před kolem. Na silničáku se mi třeba jednou stalo, když jsem jel ulicí z kopce. Podél parkovali auta a naproti jela ávie. Jel jsem tedy trochu víc vpravo abych se vyhnul, když mi cestu zkřížily dveře od stojícího auta. Prostě zase nějakej chytrák co vystupuje z auta a nekouká jestli něco nejede. Vyhnul jsem se jen tak tak, takže jsem cejtil ty dvěře, jak si škrtli o chlupy na ruce. Docela mě při tom zatrnulo a myslím si, že kdyby se mi to stalo dneska na lehokole tak se nevyhnu. Ale snad by mě rám nějak ochránil, aby mi to nezmrzačilo nohy. Aspoň v to doufám.
Kdykoli musím kolem zaparkovaných aut blízko, tak se bojím a snažím se být připravenej, zatím jsem vždycky vyhnul. Jednou v pravotoživé zatáčce (při odbočování doprava), kde stála neprůhledná dodávka až na rohu (což se nesmí a za ní byl osobák zaporkovaný pravým bokem k rohu chodníku, blokoval přechod, zakázanější parkovací místo v okolí není, ale to mu nevadilo, stejně jako to, že není vidět za tou dodávkou. Otvíral zrovna dveře, tak jsem začal tu zatáčku trochu rovnat. Minul jsem ho pedálama, pak řídítkama a nakonec hlavou - v náklonu to dělalo dojem, že hlava a rameno jsou stejně daleko od stopy kol jako pravá rukojeť řídítek. Tenhle manévr mě vyhnal na protěší stranu tak, že jsem tam mále nabral zaparkovaný auta. Kdyby tam místo mě jelo auto, nemá šanci zabránit nehodě. Klepal jsem se ještě o pět minut později.
Jak to vypadá, když lehokolo napere do auta 37km/h se můžeš podívat na http://lehobrno.borec.cz. Na klasice bych tohle zažít nechtěl, a zvlášť ne na silničním kole.