NaKole.cz

Ještě jednou psi

V povaze psů se dost často zrcadlí povaha jejich majitelů. Vztahy mezi lidmi jsou většinou o slušnosti, laskavosti, ohleduplnosti, ochotě a přátelství. Toto vše někteří lidé velmi rádi nahrazují zlobou, nenávistí,nevraživostí, naschválnostmi a násilím. Tak jako mezi lidmi, tak i mezi psy jsou jedinci, kteří se usmívají a nebo mají stále špatnou náladu.Psi se dají rozdělit do několika skupin.
Psi lhostejní. Podívají se na cyklistu jedním okem a říkají si:" Jo, poběžím za tebou a budu štěkat. Unavím se a co z toho".
Psi alibisti. Párkrát štěknou, zalezou do boudy a říkají si:"Zaštěkal jsem, tak snad nažrat dostanu".
Psi obranáři. Jsou vycvičení, svým ostrým zrakem pozorují okolí a vrčením říkají:"Jen si něco zkus a uvidíš". Tito psi nejsou ale bezdůvodně agresivní.
Psi sportovci. Cyklistu nijak nenapadají, ale rádi se k cyklistovi přidají a mají radost, že se proběhnou. Občas se na cyklistu podívají a svým pohledem říkají:"Rychleji by to prosím tě nešlo" ? Cyklista psovi rád vyhoví. Po pár stech metrech cyklista zastaví a se psem si popovídá. Jaký byl běh, jestli to nebylo moc rychlé, jaké je tepová frekvence a domluví si termín dalšího běhu. Za nimi běží majitel psa a když je konečně dohoní, tak na jeho tváři žádný výraz radosti a nadšení z toho, že si mohl zaběhat, není vidět. " Ty lumpe, ty darebo, to se dělá takhle utíkat" sípe majitel psa a drbe pejska láskyplně za ušima. Z obou vyzařuje klid a pohoda. Pejsek vrtí ocáskem a vyhlíží dalšího cyklistu na běh.
Cyklista jede dál a po chvíli potká člověka se psem. Z obou již na dálku vyzařuje naštvanost na celý svět. Cyklista poznává další druh psa.
Psi agresivní. Ti měli v mládí smůlu. Dostali se do rukou špatných lidí, většinou nějak psychicky narušených lidských jedinců, kteří z nich vychovali agresivní a útočné psy.
Majitelé psů říkají:" Kdo nemá rád psy, ten nemá rád lidi". To je tak trochu nesmyslná věta. Slušný cyklista má rád slušné lidi a slušné psy. Agresivního člověka, který cyklistům hrozí pěstí, nebo psa, který na cyklistu cení tesáky, slušní cyklisté rádi nemají. V mém případě, se moje láska k bližnímu rychle vytrácí. Mé slušné já, se schovává do mé strachem ztažené dušičky a na povrch se dere moje druhé já - cyklista obranář.
Při obraně proti agresivním jedincům není rady, protože každá situace je jiná. Já osobně jsem zastánce metody Frištenský - Komenský. Nejdříve se situaci snažím vyřešit po dobrém. Když to nejde po dobrém, tak to řeším, ač nerad, po zlém.
Prosím Vás, kdyby jste k nám někdy přijeli na návštěvu, tak pozor na naší kočku. Naše kočka totiž ovládá karate. :o))))