Jednou večer jsem si vlezla do postele s knížkou. Osud většiny příběhů je stejný – dvě, maximálně tři stránky, než ztratím vědomí a dočista zapomenu, co jsem to vlastně četla. Tahle kniha byla jiná, nepustila mě až do rána, až do doby než vyšlo slunce a poslední kapitola byla dočtená. A přitom je Případ zájezd od Jana Jíchy vyprávění o jednom úplně obyčejném cyklozájezdu do Holandska.
Tak tuhle knížku si dám k vánocům, závidíte, co???
V Brně sem úplně vykoupil stánek cykloturistiky, byli na mě moc hodní, jsem tak nezapomenutelný, že si mě pamatovali i po veletrhu a poslali mi bonusovou knížku, kterou jsem omylem zapomněl :-D
Mně to vojenská správa kdysi taky popletla a místo modrý vojenský knížky mi poslala šedou.:-((
Mě taky a ani za rok a půl nepochopili svůj omyl. A to jsem se sakra snažil a myslím, že většina lampasáků si mě pamatuje doteď :o)))
Zdravím a vzpomínám na onoho pilného čtenáře, který opravdu nakoupil u našeho stánku v Brně tolik knížek, jako kdyby druhý den otevíral veřejnou knihovnu :-) Dodatečné díky, Bananovníku! Snad bych jen upřesnil, že se tak nestalo na stánku Cykloturistiky, ale u stánku vydavatelství CYKLOKNIHY. A ta zapomenutá bonusová knížka, dodatečně poslaná - to byla přece samozřejmost.
To zní docela zajímavě. Uvidíme po Vánocích. Podle toho, co dostanu půjdu v lednu kupovat, co jsem nedostal :o))
už jsem si o ni napsala ježíškovi
sranda totiž je, že jsem u Kudrnů chtěla dělat cyklo průvodce pro NL...
No vidiš, kdybys do toho šla, tak teď tady mohla být recenze na knížku od Eviny Navrátilové :o)
Ale je fakt, že autor má talent pro dialogy, cit pro jazyk a gradaci situací. Je vidět, že jazyk vyštudovatl, i když některý věci se prostě naučit nedají.
Jo, také mě to napadlo, ale s tím projevem bych to neustála... on by to pak nikdo nečet ;-)
Tady je autorův web: http://sweb.cz/jicha.jan/
Určitě stojí za prozkoumání.
Úryvky vypadaj zajímavě, taky jí mám doma, začínám se na ní těšit, jen co se dostane na řadu, zatím je v pořadí :-))