NaKole.cz
Hračka mýho dětství
Taková páteční odlehčovačka :-)
Včera večír jsem byl u rodičů, rozhodli se, že než odejdou z tohodle světa, tak vykliděj půdu (tyhle nápady maj už nejmíň 15 roků) - a že tam prý něco mám.
To něco byla krabice s hračkama z mýho dětství -úplně jsem se vrátil o těch 40 - 43 roků zpátky. Měl jsem moc rád takovej plechovej traktor na klíček, tři rychlosti dopředu a zpátečka, brzdu to mělo a funkční volant. K tomu vlečňáček, kterýmu šla sklápět sajtna. Celá ta sestava byla na dýlku tak 35 cm. Pak to zmizelo z trhu, ale teď to zas už někdo vyrábí.
A pak tam mám mašinky, tétéčka - malinkou parní, bobinu a lokotraktor, co svítí, a spoustu vagónků. A domečky k tomu.
Ale ta nejstarší, na kterou se pamatuju, se nedochovala. Ta byla po tátovi - takovej doma ušitej medvídek, jmenoval se Puňťa - šila ho babička podle dětského časopisu Puňťa, který vycházel někdy před válkou. Ten Puňťa měl ženu, medvědici Kyky, ale tu prej táta když byl malej postupně sněd, takže s tou už jsem si nehrál...
A co vy, přátelé - taky jste měli nějakou oblíbenou ? :-)
Nejlépe hodnocené
Re: Hračka mýho dětství
Jo jo. Takovou mašinku , která jela dopředeu a když narazila, tak si kousek couvla, a pootočila o kousíček a zkusila to znovu dopředu a furt tak dlouho než mohla zase jet. Nádhera, ale dlouho nevydžela. Byli jsme na ní moc malí a nevydržela naše zacházení. Ale ještě předtím to byl takovej plyšovej medvěd, kterýmu jsem říkal beonkej Méďa a teprve za hodně dlouho mamka pochopil, že to zkouším říct bělounkej :o)) A pak první zavírací nůž, kterej byl opravdu můj a se kterým jsem vyráběl lodičky a spoustu dalších pitomostí a pak ho ztratil v poli při kukuřičný válce. Tedy Airline, já se díky tobě tak zasnil ....
0
Re: Hračka mýho dětství
Jo, to já taky. Taková nostalgie a teď aby člověk pracoval...
Já měla panenku - takový umělohmotný miminko a pak "čůracího" Pepíka. A s bráchou byla naše nejoblíbenější tříkolka, se kterou jsme si hráli na popeláře :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Taky tě fascinovali popeláři? Mě se strašně líbilo, že jezděj na tom stupátku. Děsně jsem chtěl tu oranžovou vestu a hlavně pásek s odrazkama a několik let o to psal ježíškovi, ale nikdy jsem ho nedostal :o)) Jednu dobu jsem chtěl být popelářem ještě víc než Vinnetouem nebo kosmonautem.
0
Re: Hračka mýho dětství
No právě, my se vždycky s bráchou hádali, kdo bude stát vzadu na ose a dělat popeláře, co imaginárně vysypává poplenice. Řidič jen kroužil po dvorku a zastavoval u imaginárních domů - nuda :o)))
Dokonce mám fotku s tříkolkou
http://www.bbcc.cz/Brc/Images/Vrstevnice...
Je to z roku 1969 a ne abyses nahlas smál účesu - my si nějak předtím hráli na holiče a pak jsme oba museli do hola :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Krásná fotka! Ty zrovna děláš popeláře, že jo, a jedeš vysypat bráchu - má ruce nahoře, to asi znamená, že už měl zvednutý víko :-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Takovou jsem měl taky!!! ´účes máš dobrej, slušivej. Proč bych se ti smál? Zapomnělas, co nosím na hlavě? :o))
0
Re: Hračka mýho dětství
Víš jak jsme se strašně styděli, když jsme museli do hola :o))) Musela jsem nosit šáteček na hlavě a hrozně jsem záviděla bráchovi, že mohl nosit slušivější zimní čepici :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
A dyť to nebylo dohola? Mělas několik centimetrů vlasů!!!
0
Re: Hračka mýho dětství
To je právě už dorostlý - akorát se tomu ještě nedala udělat žádná frizúra :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Aha:o)) Je fakt, že tehdy to nebylo tak běžný. Když jsem to provedl někdy v sedmý třídě na základce, tak mi říkali cca dva měsíce fantomas :o)) A to jsem měl proti dnešku, kdy se "češu" žiletkou vlastně spoustu poměrně dlouhejch vlasů :o))
0
Re: Hračka mýho dětství
A ten úchvatnej obleček na tříkolce, tys neměla funkční prádlo a dres? Hlavně ty SPD, já taky takový nosila, i tu sukýnku...
0
Re: Hračka mýho dětství
To víš, v roce 1969 se moira sháněla těžko - a já už byla poloviční sirotek, takže peněz nebylo nazbyt :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Po víkendu sem hodím své foto s "bikem" v 9 letech hlavně v supr oblečkách :-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Mého bratra o šest let mladšího fascinovali popeláři a já mu *musel* každý večer před usnutím o nich vyprávět, jaké je to krásné povolání...
0
Re: Hračka mýho dětství
Teda to je zajímavý, jak bylo to popelářský řemeslo pro nás děti fascinující. Jak to tady čtu, tak si na ně hrál snad každý :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
V naší ulici jsme si hráli na doktory. Jóóó, Andrejka...to byla pacientka :-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
No, v naší ulici jsme si taky hráli na doktory a taky jsme tam měli jednu Andreu.
Ale nebyla moc vzorná pacientka a na gyndu chodila nepravidelně ;)
0
Re: Hračka mýho dětství
Tak na doktory sem si nikdy nehrál :o((
Já stím poznáváním děvčat začal asi pozdějc. Až v pubertě někdy kolem 14-15 ti, ale to už jsme to nemaskovali hrou na doktora :o))
0
Re: Hračka mýho dětství
Teda když jsi vzpomenula tu tříkolku: já měl tříkolku po mém strýci, takovou železnou a strašně těžkou. Strejdu jsem ale nikdy neviděl, on psával básně pod pseudonymem Ivan Skála :-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Jo, prvního medvídka mám pořád, vláčky TT v krabici taky (čtyři mašinky, spoustu vagónků, kolejí, vyhýbek a elektroinstalace) a konečně tlustou knihu, která se jmenovala "Vesmír, země, člověk a my, děti", které jsme říkali "encyklopedie" a kterou jsem četl mockrát a za mnohé jí vděčím.
0
Re: Hračka mýho dětství
Jé,. taková černá byla, viď - co my se v ní nahledali. Tam bylo všechno.
A s vláčkama TT přišel taťka domanželství - ještě si přinesl autodráhu, magněťák, televizi, tričko a pár trenýrek :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Jo, a ještě jsem zapomněl Rychlé šípy. Všechny sešity víceméně napřeskáčku, jak se je dařilo tatínkovi shánět. To mě taky poznamenalo dodnes.
0
Re: Hračka mýho dětství
Krásný předvánoční téma.Já jsem dokonce našla v krabici z roku raz dva dopisy, co jsme psali s bráchou Ježíškovi. Ze všech pokladů světa jsem podle toho psaní nejvíc toužila po slepičce na klíček, potom po takovým tom kukátku s barevnýma kamínkama - kaleidoskop se to tuším jmenuje a na třetím místě byl pomeranč. Moje děti si mě nevěřícně prohlížely, když to viděly. Myslely si samozřejmě, že je to podvrh, abychom na nich ušetřili. Ještě, že doličné předměty, teda kromě pomeranče,pořád mám. Slepička ještě zobe.
0
Re: Hračka mýho dětství
Jé, slepička, tu jsme měli taky. A po kaleidoskopu jsem rovněž toužila - ten první, co jsme měli, rozebral tatínek dřív, než jsem si stačila uchovat v paměti jeho existenci (toho kaleidoskopu!!!). Chtěl vědět, co to tam "za skřítka" rovná ty sklíčka :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Tak ta slepička je přímo legendární, já ji měl taky! Včera otevřu noviny a tam reklama na kuřecí kousky "mekdonald" a u toho fotka, přesně ta samá slepice.
0
Re: Hračka mýho dětství
Mám pocit že se to jmenovalo krasohled,to kukátko s barevnýma kamínkama,taky jsem to měl...
0
Re: Hračka mýho dětství
No jasně krasohled, nemohla jsem si vzpomenout, úžasněj českej název, dík za připomenutí
0
Re: Hračka mýho dětství
Toho traktora jsem mel taky...a vim, ze jsem si s tim taky hodne vyhral. Ale nejlepsi moje hracka bylo auto popelare.....vzdy jsem chtel byt popelar a vozit se tam vzadu na tom stupatku:-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Z dětství mi nic oblíbenýho nezbylo, ale připomněls mi, že do konce roku musím vyklidit svou třicetimetrovou půdu, kterou jsem v zájmu nižšího nájmu vyměnil za poloviční. Už se na to duševně připravuju měsíc.Toho bordelu co budu muset odnosit.:-(((
0
Re: Hračka mýho dětství
No a takhle přesně se nacházej zapomenutý poklady z dětství a z :-((( je hned :-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Pěkný téma. Alespoň se poučíme u dospělých. Já se nemohu zbavit pocitu, že okolí má pocit, že jsem dětsví ještě neopustil. Ale zas už mám jasno čím chci být až budu velký - chci být taky bikerem.
Minulý týden se mě jedna paní zeptala, že prý mne viděl její syn jet autem a jestli je to pravda, že mám auto, prý mne zatím viděla vždycky jen na kole.
0
Re: Hračka mýho dětství
A cos jí odpověděl :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Podle tvého popisu jsem si naprosto přesně vybavila onen traktor, který spolu s dalšími autíčky vlastnil brácha. Já jsem byle jaksi "odsouzena" k hraní s panenkami. Pochopitelně jsem bráchovi auta brala a byly z toho nekonečné rvačky. Z panenek si vybavuji hlavně jednu, byla "česací" a měla pěkný kufříček s téměř kompletní výbavou (zakoupeno v nějaké repreprodejně NDR v Praze - pro mladší ročníky NDR = Německá demokratická republika). Po mně ji zdědila dcera a teď čeká na další potomky. Myslím, že to Barbíně v pohodě natře. Jo a dík za to krásné théma - nezklamals´.
0
Re: Hračka mýho dětství
Já měla panenku tzv. chodičku.... chodila, když jste ji drželi za ruce a střídavě ji postrkávali dopředu nalevo a napravo :-)..... a prvidelnej dárek na vánoce byly omalovánky....a pastelky PROGRESS.....později fixi...
0
Re: Hračka mýho dětství
Po tý sem vždycky strašně toužila...
0
Re: Hračka mýho dětství
V moskevským GUMu mi prodavačka předváděla postupně celkem 7 "chodiček", a ani jedna chodit neuměla. Koupil jsem si pak radši kořalku.:-)
0
Re: Hračka mýho dětství
A jak dlouho ti taková hračka vydržela?
0
Re: Hračka mýho dětství
Asi hodinu.:-)) Tehdá jsem byl ve formě.
0
Re: Hračka mýho dětství
Ale určitě se snima daly zatloukat hřebíky.:))
0
Re: Hračka mýho dětství
Aiíku tys mi dal! Vůbec se nemůžu dokopat k práci a hlavu mám furt někde v dětství. Už jsem si vzpomněl na spoustu hraček, na ty haldy bunkrů, co jsme stavěli po lese, a taky na spousty úsměvnejch rošťáren a spousty méně úsměvnejch průserů :o)) Mám chuť se aspoň na chvíli vrátit v čase zpátky. A zese se bavit po škole v lese, tajně v garáži vyrávět funkční pistle a bouchací kuličky, blbnout v létě v lomu a skákat po hlavě do vody z vejšek, kde mám dneska skoro závraTě .... Ách jóóóóó :o(( Já si snad pořídím děti a budu s nima blbnout a blbnout :o))
0
Re: Hračka mýho dětství
Ja to vsechno necet...ale vypada to, ze si vsichni radi hrajem....prispevku je na to tady dost:-)
0
Re: Hračka mýho dětství
To víš, kdo si hraje, nezlobí... :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Co takhle podmínka účasti na příštím srazu NaKoláků - vzít sebou hračku z dětství (akorát mirek by měl vyjímku, protože ten ještě není dospělý 8-))) - mohl by mít hračku současnou). Ale aby se pak dostalo vůbec na jízdu na kole, protože by si všichni chtěli hrát. Teda já určitě s tím traktorem. 8-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Nooo--nápad to není úplně špatný--ale muselo by se to říct včas... Já ty hračky (co přečkaly) mám někde u rodičů.... :o()
0
Re: Hračka mýho dětství
Já bych to měl se vzdušnejma zámkama úplně jednoduchý.:-)
0
Re: Hračka mýho dětství
Tak to nevím, jestli bych pak nebyla vyloučena z účasti - panenky a encyklopedii mám, tříkolka už to má dávno za sebou... :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Ale Radko, buď ráda že ta nabídka od Bujardy přišla teď a né za nekolik let. To pak mnozí z nás na tom budou stejně jako ta tvá tříkolka.:))
0
Re: Hračka mýho dětství
Jo, to je dřív než na nový šaty, bráchu už taky nemám...
0
Re: Hračka mýho dětství
Tak to je mi líto. AŹ tak doslova jsem to zas nemyslela.
0
Re: Hračka mýho dětství
Výše zmíněnou knihu-encyklopedii- mám taky. Když byli mí synkové menší, tak si v ní ten starší docela rád listoval (teď už si "listuje" převážně na netu) :o)). Vláčky jsem neměla-občas jsem si s nima mohla hrát u máminy kamarádky, když jsme tam šly na televizi na krasobruslení--my měli telku až od 1967. :o)) Na ven jsem měla starou bytelnou tříkolku a pak takový dřevěný autobus velký asi 40 cm. Doma spoustu knih, panenku velikosti opravdického mimina a po bráchovi zděděný Merkur. :o)) Perfektní téma.... :o))
0
Re: Hračka mýho dětství
No jo, ulice pokryl led, tak čím se teď bavit, co? Naštěstí dneska nikam nemusím. No příští týden se to počasí ještě vylepší, není to zatím na celou zimu.
No já jsem od dětství takovej dopravní maniak, tak se z nejrůznějších předmětů stávaly vláčky, autobusy... Měli jsme doma takovou malou červenou dřevěnou židličku s kolečkama nahoře, kde se normálně sedí. Když se otočila, byl z toho rázem mnou řízený autobus DP hl. m. Prahy. Doma jsem si vytvořil částečně v obýváku, částečně v dětským pokoji a vlastně i v kuchyni malešickou uliční síť (představivost mi v tomhle ohledu nechybí) a z "autobusu" snad během půl roku odřel o koberec všechen lak. Takže jedna moje hračka vůbec nevypadala jako hračka - byla to červená židlička. Byl z toho i menší trapas někdy v té druhé třídě ve škole, když byl každý zvlášť učitelkou dotázán na nejoblíbenější hračku. Ze mě dlouho nemohla nic dostat, až to potom teda uslyšela:ŽIDLE.
Na chalupě jsem zase měl takový umělohmotný náklaďák - Tatru. Ale pro mě, protože jsem spíš fanda veřejné dopravy a úplně nejvíc vlaků, to byla od první chvíle lokomotiva. Na zahrádce mi opět v létě nedělalo problém vymodelovat si v hlavě několik ve skutečnosti existujících železničních tratí. Jezdil jsem po nich podle v té době skutečně platného jízdního řádu. Jezdil jsem tak intenzivně, že po měsíci letních prázdnin už byly na zahradě vyježděné cestičky. Takže to byla druhá hračka.
No a v 11 letech jsem se pak naučil jezdit na kole. A to byl pro mě prostředek, jak se aspoň trochu podobat dospělým, vyjet na silnici a jet v jednom proudu s autama, jet si kdy chci a kam chci. A je to pro mě tak dodneška, i když je mi už 24 let a mám řidičák na auto. Ale nemám auto, takže... A stejně, i kdybych ho měl, prostě mě to v autě tolik nebaví. Ta mašina žere kilometry za vás, vůbec si to neužijete...
0
Re: Hračka mýho dětství
Jé, tak tu stoličku měly naše holky - a vlastně ji máme dodnes. Používám ji teda už jen já na zatloukání druků, ale je stále funkční :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Připomínáš mi kámoše, co si doma udělal sedadlo řidiče z autobusu a jezdil jakoby po silnici, moc roztomilý...
0
Re: Hračka mýho dětství
Hlásim se taky k vláčku. TT-čka na samodomo panelu, tunely, mosty, dokonce i trolej fungovala (dneska to snad ještě jezdí někde v DDM, protože mám dvě dcery :)). Trochu starší jsem ale skončil u letadýlek.
Strašně jsem záviděl spolužákovi MERKUR, velký, co jde sestavit jeřáb metr a půj vysoký! Další spolužák měl zas autodráhu, tak jsme se neustále navštěvovali, teda když pršelo, jinak jsme byli stále někde venku.
0
Re: Hračka mýho dětství
Jó MERKUR,to byla fantastická věc.Vzpomínám si,že jsem nikdy nestavěl podle dané předlohy,ale jen dle své vlastní fantazie.Jednu chvíli mi ji rodiče i zakazovali,poněvadž domácí ůlohy dost trpěly mojí tehdejší nevšímavostí.Ta stavebnice ještě dobře posloužila u mého syna,ale nebyl takový fanda jako já.
0
Re: Hračka mýho dětství
Jo jo, to byla bomba. Vydžel jsem montovat celý odpoledne a vyrábět šílený věci, ve kterejch akorát já poznal, co to má bejt :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
kdyby si někdo chtěl zavzpomínat tak tady url:http://www.starehracky.cz se nachází docela dost starých hraček :-)
0
Re: Hračka mýho dětství
teeeeeda
hned sem rozeslal odkaz po firme ;-)
to bejvavalo za mlada hezky ...
0
Re: Hračka mýho dětství
Jestli si chcete ještě trochu pohrát a nemáte s čím tak kousek mládí se dá občas koupit na www.aukro.cz (sběratelství-starožitnosti-hračky). Slepičky se tam často přehazují vidlema.
0
Re: Hračka mýho dětství
Fakt pecka téma ke vzpomínání... Zrovna včera jsme se s Vaškem dívali na vtipné domácí videa a bylo tam nějaké dítě na houpacím koníkovi.-.. pamatujete si houpacího kohouta? Byl dřevěný ze dviou stran a mezi tím deska na sednutí..
Co jsem milovala, byla dřevěná houpačka zavěšená mezi futrama do dvora... A co jsme si vyhráli s opravdickou zablešenou psí boudou... bylo nás u babičky dost vnoučat pohromadě, takže to bylo fajn a stačilo nám fakt málo...
jako malá jsem měla taky spoustu panenek, jednu mám ještě z vítání občánků, jen jsem ji jednou trochu "upravila " vlasy, už není tak pěkná. Jednu jsem měla i černošku, nevím, kde se to našim tenkrát podařilo sehnat 8-) Vzpomínám si, jak jsem mamce pravidelně jednou týdně udělala v koupelně potopu a koupala jsem všechny panenky... :-) Příjemné vzpomínání... Nemá někdo přístroj na cestování v čase? :-)
0
Re: Hračka mýho dětství
Houpací kohouty jsme s nebožtíkem tchánem přidělali ke kočárkovýmu podvozku a mýho malýho synka v tom tahali na chalupě k hospodě. Vypadal jako Žito kouzelník.:-)
0
Re: Hračka mýho dětství
Tak kohouti jsem měla taky. A jak se narodily holky, tak je babička pořídila rovněž - máme je složený v podkroví a čekají na další generaci :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Já sem se taky na nich houpal, u babičky na Moravě....
0
Re: Hračka mýho dětství
Já jsem se narodil v tak chudý rodině, že kdybych se nenarodil jako kluk, tak jsem si ani neměl s čím hrát !!!
0
Re: Hračka mýho dětství
Stím jsem si taky hrál. A pššššt nikomu to neříkej, ale je to doteď moje nejoblíbenější hračka :o)) Přesto neváhám a Magdě jí půjčím kdykoli projeví zájem :o))
0
Re: Hračka mýho dětství
:-)))) A máš ho.:-) Už dlouho jsem nic lepšího neslyšel.
0
Re: Hračka mýho dětství
Hele, chlapci, dejte pokoj - prezentujte jen ty hračky, kde je NEOMEZENÉ užití PRO VŠECHNY !!!!!!!!!!!!!!!!!!
0
Re: Hračka mýho dětství
Však já nikoho neomezuju :o))
0
Re: Hračka mýho dětství
Ale... :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
A ja byl zvedavej, kdo s timhle vyleze:-))) Ale ze to budes zrovna ty:-))) Mas boda, s Kamilou tu rvem smichy:-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Jako bys ho neznal - to prezentuje všude, ale nikdy nechce přizvat kamarády... :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Já si už na nejoblíbenější hračku nepamatuju, ale doma mi říkali - když si s tím budeš hrát tak oslepneš. No vidím dobře tak nevím co to mohlo být.
0
Re: Hračka mýho dětství
22.12 si zas muzes hrat...a navic prispejes na svetove blaho....clovek by si obcas na detstvi mel zavspominat.
0
Re: Hračka mýho dětství
Počkej, v tom tématu od Jardy ale bylo myšleno úplně jiné hraní... zase snad nejsem tak stará, aby mi podstata hraní unkila... Já se teda ošidit nenechám :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Vždyť jo. Ta narážka o hraní si byla na Kolína... A v tom článku je psáno "....libovolnou metodou, která neohrozí nikoho jiného" ;-))) Ale musí dosáhnout orgasmu ;-) Klidně i sám, když to jinak nepůjde ;-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Achááá, tak to teda trošku pozbývá na zajímavosti...
0
Re: Hračka mýho dětství
Pročpa ? Ve dvou a více se to může také ;-) Nemáš snad sparing partnera ? ;-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Co chceš slyšet :o)))
V těch vašich hrátkách už se prostě jeden nevyzná, co je hra společenská a co je kvíz pro samotáře :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
;-)))
Chlapi vždy byli, jsou a asi už navždy zůstanou hračičkové, s tím nic nenaděláš ;-) Rozdíly jsou pak asi jen v těch hračkách... Každopádně by to aspoň pro tentokrát bylo aspoň užitečné, ne ? ;-) Přece pro světový mír, už jen to slovní spojení je ušlechtilé...;-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
http://www.e-hracky.cz/plechovehracky/vyrobky...
Ty vláčky jsem měl taky, tuším byly za 300 a autodráha shadow za 500.
0
Re: Hračka mýho dětství
Airline prosimtě a nemá náhodou ten plechovej traktor natahování uprostřed zadního kola? A při jízdě krásně cvaká, žejo. Tři kvalty dopředu a jeden dozadu to musí bejt on.........
0
Re: Hračka mýho dětství
Sice to nejsou přímo hračky, ale také slušná nostalgie.
http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?y...
Stačí si jen vybrat prodejní oddělení ;-)
P.S. Je potřeba mít povolena vyskakovací okna...
0
Re: Hračka mýho dětství
Já chci "ženu za pultem "... :o)))
Teda jdi s těma nostalgiema do háje - to zas abych si na noc vzala hysteps :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Není to tady už náhodou zakázané ? ;-) Myslím tím ten Hysteps...
0
Re: Hračka mýho dětství
Bezkonkurenční MERKUR. Do teď si udržuji povědomí, kde se teď prodává a jakmile se vyskytne vnouče přiměřeného věku už ho bude mít. I když počítačová konkurence je těžká už od mala.
0
Re: Hračka mýho dětství
Jojo. Merkur neměl chybu, ale bavilo mě z něj jen stavět. Rozborka zpět do krabice mě už nebavila...
0
Re: Hračka mýho dětství
JJ, onehda jsem ho koupil klukovi. Mrzelo mne kdyz ho odlozil, ale o to vice mne potesilo, kdyz si ho po case vzal a dva dny nedelal nic nez srouboval.
S tim trakturkem je to podobne, taky jsem ho mel a kdyz jsem ho, je to uz par let, zahledl v obchode, snazil jsem se ho vnutit synovi aby se mi doma nesmali, ze si kupuju hračky, ale on nejak nechtel. No, nakonec jsem ho stejne koupil s tim, ze ho kluk dostane k Vanocum. Doma jsem si pak trochu pohral a az pak jsem to zabalil pod stromecek. Takze tak :-)
0
Re: Hračka mýho dětství
Merkur se dá koupit i dnes. Jenomže to prodávají už jen jako jednoúčelovku, v krabici jsou jen díly na jednu určitou věc... Konkrétně ten traktůrek jsem nedávno viděl asi za 700-800...;-(
Jooo, kde jsou časy Merkur Elektro... To by asi dnes ani nemohli prodávat, byl tam mj. pytlíček s modrou skalicí...;-)
0
Re: Hračka mýho dětství
Merkur Elektro, to uz slo mimo mne, ale jinak mas pravdu, dnes se to prodava jako lego - co krabice, to model. Fantazii je ponechan mensi prostor. Ale staci koupit tech krabic vice a jde delat to same co predtim, mozna i lepe.
Tim trakturkem jsem nemyslel stavebnici Merkuru, ale ten, o kterem je prvni prispevek, ten s tou radici pakou a brzdou a vleckou. Uzasna hracka :-)
0
Re: Hračka mýho dětství
Airline - ten traktor si vybavuju naprosto přesně. Já jsem všechny hračky co nejdřív rozdělal, protože mě zajímalo, co je uvnitř. Co nemělo šroubky, to už jsem neuměl složit. To byl případ i toho traktoru. Je to už přes 25 let, ale pamatuju si, jaký to byl čekšmejd, jako tankrát ledacos. Potisk na plechu byl posunutý a vůbec se nekryl s šablonou, ve které se pohybovala řadicí páka. Při natahování to dělalo zajímavou věc - těsně před koncem západka povolila a prudce roztočený klíček dal dětským prstíčkům co proto. A ty rychlosti nebyly pravé rychlosti, jenom to měnilo rozkmit takové páčky uvnitř, která stabilizovala rychlost naprázdno. Sílu to mělo ale pořád stejnou, po koberci to skoro nejelo. Je to zajímavé, že tyhle traktůrky se pořád vyrábějí, v různých modifikacích i na vývoz, jenom ten strojek je všude stejný.
Tenkrát jsem měl taky plno velkých čínských plechových autíček na setrvačník, při rozjetí brnkal takový plíšek o ozubená kolečka a hvízdalo to, to jsem vždycky co nejdřív odstranil. Škoda, že se žádné nedochovalo, byla to samá ostrá hrana a nebezpečný materiál, dnes by to byla vzácnost.
Nejoblíbenější byl ovšem Merkur - slouží mi dodnes, ve spojení s elektronikou se z něj dají udělat různé užitečné přístroje. Před pár lety jsem si dokonce objednal přes net ozubená kolečka vyrobená profesionálním způsobem, kolem stovky za kus. V mé době totiž už prodávali Merkur jen s plastovými a ty jsem dávno zničil.
0
Re: Hračka mýho dětství
Proboha tvými rodiči jsou snad Madam Curie s Edisonem - to jinak není možný :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Radku, něco si mi připomněl: po tátovi jsem měl asi třicet čísel dlouhé auto - veterána - zn. Schuco (myslím, že se to takhle píše). To auto umělo úplně všechno - funkční volant, otvírací dvířka, kapota, světla, houkačka... Dneska se prodává ve starožitnictví za cenu řádově několik desítek tisíc (viděl jsem před cca 6 roky). A mně tak šíleně zajímala ta houkačka, že jsem to auto celý rozbil kladivem, jen abych ji vypreparoval. Když si na to auto vzpomenu - a nejde vůbec o ty peníze...
0
Re: Hračka mýho dětství
mozna se mi to plete - ale ty auticka nebyli zn IGRA ? a v tom plisku byl kaminek do zapalovace ktery hazel jiskry
do "majaku" sanitky, policejniho auta...?
0
Re: Hračka mýho dětství
mozna se mi to plete - ale ty auticka nebyli zn IGRA ? a v tom plisku byl kaminek do zapalovace ktery hazel jiskry
do "majaku" sanitky, policejniho auta...?
0
Re: Hračka mýho dětství
Hm, to som mal kamoša, čo dostal od otca bíč a mal to haranie a ak bolo treba aj s ním dostal. Ako som ho poznal, aj sa mu to zišlo.
0
Re: Hračka mýho dětství
Nevím vůbec, jaké hračky jsem měla. Dětství raději vynechávám, ale dochovala se mi přesto jedna kniha, jmenovala se "Mikoláš Aleš dětem" a dostala jsem ji jako malá pod stromek. Je krásná a mám ji dodnes. Pak se pamatuji na šlajfky (pro ty mladší - jsou to brusle, které se křídlovou matičkou přitáhly na jakékoliv boty), ty jsem měla nejdříve moc ráda, ale pak jsem je nenáviděla, protože holky už měly "bílé kraso" a já pořád ty šlajfky. Nakonec jsem se ve 14ti letech i těch "kraso" dočkala, no a to byl pro mě snad ten nejkrásnější vánoční dárek. Táta je se mnou kupoval před Štědrým dnem v Praze na Štrosmajráku, v obchodním domě Brouk a Babka (předválečný název, který lid užíval i za bolševika), dodnes si to pamatuju. Vyhodila jsem je před 3mi lety, ale bílé "kraso" mě nepřešly, tak mám nové, krásné, bílé.
Takže stejná hračka mého dětství i budoucího stáří. :-)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Jé, já si ty bílé taky vymodlila asi ve 12ti a mám je dodnes a dodnes na nich bruslím. Tehdy jsem je dostala ještě před Vánocemi, protože jsem ani nechtěla chodit ven, když ostatní bruslili na rybníku a já neměla na čem. Taky mi tenhle dárek utkvěl v paměti asi nejvíc a každý rok si na to vzpomenu, když je tahám z lavice na světlo :o))) A letos se to už zase blíží :o)))
0
Re: Hračka mýho dětství
Jó tak šlajfky jsem měla taky, ale na kličku a o šrouby se dobře odráželo, pak jsem sice dostala džeksny (nebo jak se to píše), ale na hnědejch křuskách. Teď jezdím v kanadách, černých. Krasobruslařka už ze mne asi nebude.:(
0
Re: Hračka mýho dětství
Máš pravdu, byly na kličky! Jak jsem to od tebe četla, tak jsem si vzpomněla, jak jsem tu kličku jednou ztratila a šlajfky na nohou. Sháněla se klička, abych mohla dojít domů. Druhý den jsem ji našla, to byla úleva! :-))
0
Re: Hračka mýho dětství
Hračky jsme musely mít podobné, protože tak velký výběr jako je dnes nebyl. Já mám asi deset cm velkého medvídka. Babička mu pořád přišívala ruce a nohy. Jednou mne chtěla překvapit a koupila mi nového, malého medvídka. Hrozně jsem vyváděl, a tak jsme šli s babičkou do popelnice hledat toho starého. Našli jsme jej, ale jedna ruka scházela, tak ji babička ušila z látky. Oči jsem mu domaloval inkoustovou tužkou. Pro mne to je ten nejkrásnější medvídek na světě. Raději než hračky jsem měl dobrodružné a cestopisné knížky. To mi zůstalo dodnes. Je zvláštní, že se tady nikdo nezmínil o svém prvním kole. To je přeci hračka, která nás všechny baví dodnes. Hračka na celý život.
0
Re: Hračka mýho dětství
Já nejvíc toužil po auťáku na dálkové ovládání, ale nějak na mě Ježíšek neměl čas nebo co. Takže jsem hračky spíš dědil po tátovi. Třeba takový Vašek (předchůdce Merkuru). Nebo kolo Eska (na kterém jsem si ve 13 tak rozbil úsměv, že jsem na kolo deset let nesedl). Nebo Pionýr (někdy v 16 jsem si ho začal dávat dohromady a nejdřív jezdil po zahradě a boural do stormů, pak jsem si už troufnul i na přijezdovou komunikaci, pač na víc mi nevydržel benzín, jelikož nádrž byla tak děravá, že jsem benzín vstřikoval injekční stříkačkou rovnou do hadičky).
No a můj mladší bratr je na tom o poznání lépe - dostal nový Merkur, nové kolo, nové auto a před dvěma týdny i novou manželku.
0
Hledám: Cyklovyjížďky na e-kole
Hledám: Nejen z mého kraje - parťačku nejen na kolo :-)
Hledám: Parťáka nejen na kolo
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 11. část
Kolečko se uzavírá Ještě v Kazachstánu jsme byli tak trochu celebrity. „Zdrastě, jak se máte? Viděl jsem vás…
Dámská 2024 – jezero Milada, Děčínský Sněžník, Ploučnice, Husí cesta a z Roudnic
Začínáme další desítku naší tradiční Dámské, dlouho jsme nevěděly kam vlastně pojedeme a kdy pojedeme. Radka…