Léto pomalu končí a většina cyklistů svou dovolenou má již za sebou. Pochlubte se, jakou cyklo-dovolenou jste si letos dopřáli. Zda ji doporučujete a popř. na kolik vás vyšla ;-) (není podmínkou).
Tak já se teda pochlubím. :-)
Pobaltské státy + Skandinávie (švédsko + Norsko). Napříč všemi třemi pobalstkými státy, do Svédska, skrz Stockholm a Uppsalu, na sever kousek nad Idre, skrz Norsko zpátky na jih, do Malmo a domů. Skandinávii můžu doporučit vždycky (krásná krajina, není tam vedro, rozumně málo aut, slušné silnice, ...), pobaltské státy taky nejsou špatné (ale na Švédsko a Norsko nemají :-)).
A co se týká statistik. Celkem 3000 km za 30 dní, ve dvou lidech a kolem 6000 Kč na osobu (plus mínus podle toho, co vše se počítá). Za to bylo mj. jídlo, vlak na sever Polska, trajekt z Estonska do Svédska, trajekt ze Svédska do Německa a vlak přes Německo až domů. Klasická silniční kola, natěžko.
Web s fotkami snad bude, zatím je jen předlonská Skandinávie (http://marble.matfyz.cz/skandinavie/). Každopádně Skandinávie je krásná a pokud nemáte rádi vedro a davy lidí a naopak máte rádi lesy, údolí, vodopády, kopce, soby apod., tak jednoznačně doporučuji. (Nejlépe tak na úrovni Osla a severněji, podle mě čím jižněji, tím míň zajímavé).
Jestli to není reklama - na jakých kolech jste to jeli?
Reklama to není (teda ve smyslu komerční reklama, na těch stránkách nic neprodávám :)).
Jeli jsme to na silničkách. Klasika ocel, pláště 23 vpředu, 32 (28) vzadu, pevnější ráfky, na mojí pohon téměř kompletně Sora, druhá všechno možné, spíš nižší kvality. Já měl přední i zadní nosič, na druhé jen zadní. Pobaltí s námi jeli ještě dva lidi na crossech. Cesty tak 90--95% asfalt (více či méně slušný, zbytek buď slušná hliněná cesta (skandinávie), nebo nic moc písková (pobaltí), ale šlo jet oboje až na některá hodně písečná místa (ale tam měli problémy i s crossem).
Jak už jsme psal vedle, je to o tom, co člověku vyhovuje. Při takovémhle nákladu silnička o moc rychlejší než cross není, ale mě se na ní prostě jezdí líp. 50 kg bagáže se dá naložit i na silničku a vydrží to (alespoň ty "low-level" které nemají všechno odlehčené :-), trochu odcházel výplet, ale to bude spíš tím, že měl už 20000 km, předchozí léta s podobnou bagáží v pohodě.
Tak to jste dobrý, že jste ty pobaltský pískový rolety zvládli na silničních kolech! My jsme tam byli na horských kolech, takže docela vím, o čem píšeš :-)
Naložená silniční kola se dneska moc nevidí, já bych se bála o pevnost rámu, ale jízdní výhody jsou nesporné. Super, takovou cestu bych taky ráda někdy uskutečnila )ale Pobaltí už máme "odškrtnuté") takže bych to viděla zakončit to někde v Helsinkách/Tallinnu nebo Petrohradě. Akorát jsem měla vždycky pocit, že by měsíc nestačil, že by to chtělo alespoň 2-3 měsíce, protože Skandinávie je rozlehlá. Ale jak je vidět, dá se to :-)
No my mělišikovnou mapu, kde bylo značeno jestli je silnice asfaltová nebo ne (a celkem to odpovídalo), tak jsme se snažili písku vyhýbat co to šlo. I když občas děravý asfalt nebyl moc výhra. :-)
Ad silničky. Zrovna o rám mě nějak moc nenapadlo se bát. Máme "obyčejné" silničky, které nejsou nijak odlehčovaná. Každopádně můžu říct jen to, že můj rám (Author C3009, koupený před asi pěti lety, ten nejobyčejnější :-)) má najeto už tak 10000 km natěžko (odhadem) a zatím žádný problém.
Skandinávie ... no na celou je měsíc málo, ale alespoň máš kam jet i příští rok. S vlakem přes Německo či Polsko je to akorát někam k Jotunheimenu či Rondane (při 100 km/den), severněji už se to bez další dopravy za měsíc moc nestíhá. My jsme na příště za účelem dosaženísevernějších končin uvažovali dovézt se s koly vlakem až do Tallinu, pak trajektem a rovnou na sever. Ale žádný podrobnější plán ani odhad jak moc to půjde zatím není. Každopádně i výlet někam do Jotunheimenu stojí za to. Kdyby se jelo vlakem přes Německo (za jejich víkendový levný lístek :-), pak přes Dánsko a trajektem do Osla a zpáteční cestu stejně, tak z Osla už je to k horám celkem kousek a myslím, že měsíc je na tohle spousta času.
Jo, tak takovou mapu jsme měli taky (pískový silnice jsou tam žlutě, ostatní myslím červeně), ale doma nás to nenapadlo, protože koho by napadlo, že silnice 1.třídy nebude asfaltová, že? :-) Takže jsme pak v průběhu cesty trasu narychlo měnili (jakmile jsme na to přišli) ale někde to nešlo .....
Tak to je super že nejsou se silničkama žádný problémy, podle mě to má svoje výhody (my jezdíme hlavně na východ a na jih Evropy a pokaždý se někde "zasekáme" na nějaký šílený šotolině :-)) , takže horský kola jsou nezbytnost a pevnost rámu - no nějak tomu víc věřím, jako že jsou tlustší trubky (ale možná to je jenom pocitové), jinak kolo mám taky obyč. z bazaru a určitě už 30tis. natěžko minimálně.
A koneckonců, Tomšíček taky dojel z JARu přes Afriku na Favoritu.
Jo, jo, vlakem do Tallinnu, tak to se asi nedostanete. To by bylo hezký, kdyby tam nějaký vlaky jezdily, ale jediný spojení je tam přes Petrohrad (takže vízum do Ruska....). Pobaltský státy jsou na tom vlakově blbě :-(
Mně láká Laponsko a ten sever obecně, tam jste taky byli?
No my podle toho mapu vybirali (rozhodovali kterou koupit), takze hned jak jsme si tohohle vsimli, tak byl vyber jasny. :) Ale stejne se 100% vyhnout nedalo. A navic jejich rekonstrukce silnic taky staly za to. :)
Vlak -- aha, tak to je zrada. My o tom premysleli jen cestou, takze jsme to jeste nekontrolovali. V Litve jsme potkali cyklisty, co tam jezdili i vlakem a tvrdili, ze celkem v pohode, takze jsme doufali, ze to pujde i dal. Tak holt budem muset vymyslet neco jineho. :)
V Laponsku jsme nebyli, to je s minimem externi dopravy na mesic fakt daleko. My byli nejvic na severu trochu min, nez v urovni Rorosu. Vic na sever nas to taky laka, ale budem muset vymyslet jak (budto sehnat vic volneho casu anebo nejaky rozumne levny zpusob dopravy o kus dal). Nicmene on uz ten sever, kde jsme byli my je dost hezky. (Je to celkem videt cestou na jih Svedska, jak clovek postupne opousti celkem pustou krajinu a dostava se do te zemedelske.)
Ad kola. Jasne, ja si taky myslim, ze jet se da prakticky na cemkoliv (s ohledem na vnejsi vlivy) a jde spis o to, co cloveku vyhovuje subjektivne. Silnicka ma vyhodu, ze se s ni po silnici tech 30 km/h po rovine celkem da jet, ale je to stejne jen pro ten pocit rychle jizdy, protoze rozdil ve vydavanem vykonu neni IMO oproti horaku nijak velky a za den se stejne moc pres stovku neujede, kdyz chce clovek totez ujet i dalsi dny. :)
14 dní na šumavě a plzeňsku. Na šumavě nás byla parta která obsadila celou 41 lůžkovou chalupu (18 dospělejch a 23 děcek od1 - 15 let), na plzeňsku jsme pokračovali už jen v komorní sestavě. Úžasná standa. Rozdávali jsme diplomy za jízdu zručnosti, časovku jednotlivců, chlapský výkony v kopcích šumavy a taky za ujetý kilometry. Ty objemy kilometrů bych raději nerozebíral, neboť náš mladej třeba začal měsíc před dovolenou jezdit bez postraních koleček a tak jeho maxima ve 3,5letech ležely někde kolem 15km po svejch a zbytek na Trail gatioru, což bral jako potupu. Je pravda, že v celý grupě se nám podařilo vyjet jen jednou - je to neskutečnej peleton, těch 40 lidí, jinak jsme se motali v různejch skupinkách, ale každej den jinejch. O to zajímavější byla večerní výměna zážitků...
Tak letos nas jeste "dovolena" ceka, ale minulej vikend (ct-po) jsme si dali polabi (Lysa - Decin), pak jsme to zakroutili na Ceskou Lipu a Jested. No a pak jsme mazali k babi na broskve kousek od HK.
Celkem asi 500km. Nejvic me tesi Jested. Konecne trosku kopec zdolanej natezko:-)
Jinak nejake fotky jsou tady:
http://mr.rajce.net/
"Jested na kole"
Včera jsem se vrátila z Javorníků a všem tuhle lokalitu vřele doporučuji. Je fakt, že je to tak max. na 5 dní (a objede se všechno), ale stojí to za to. Nádherné výjezdy, úžasné sjezdy, hřebeny plné nádherných terénů, všude koliby s místními i nemístními specialitami a všude téměř bez turistů. Prostě paráda.
Ubytovaní jsme byli v kempu za 120,- Kč za osobonoc - krásné chatky, čisté peřiny i povlečení, teplá voda dle libosti po celý den, k dispozici kuchyňka a restaurace.
Jediné, co nám chybělo, že se sušit dalo tak akorát v tý chatce, ale je fakt, že jsme se po možnosti sušení více nepídili.
Takže kdo se nebojí kopečků a neočekávaných změn počasí, tak vřele doporučuji. My tam teda zase příští rok určitě pojedem.
Jo jo :) Posilam ti fotky :)
My jsme si dopřáli pohodičku u nás, 600km za týden - Podblanicko, Vysočina, Moravský kras, konečná v Orlických horách, parádní počasí, nikdy žádné davy lidí, náklady zhruba 1400Kč. Je zajímavý,že za celou cestu jsou potkali jenom dva lidi na cyklodovolené natěžko.
Je zajimave, ze loni jsme jeli JM a JC a potkali jsme za 14 dni asi jen 4 cyklotezkare. Zato ted jsme byli jen 4 dny v Jizerkach a potkavali jsme je porad. Ale same cizince...nemcoury a pak jeden mladej italskej par.
Byli jsme na necem, co by slo nazvat temer jako bike-dovolena snu :))) V Alpach, pomezi Rakouska, Italie a Svycarska. Konecne jsem mel cas to hodit na svoje stranky- www.kolostranky.blog.cz
Chtěla bych přispět svojí troškou do cyklistického mlýna.
Dovolenou jsme jeli "na těžko", ale opravdu dovolenkově - tzn. že jsme jsme si užívali, hodně fotili, každý hrad, zámek, muzeum a letos i jeskyně jsme vymetli. Jsme z Litvínova a mířili jsme do Olomouce, odsud přes Vysočinu jsme zabrousili do Jižních Čech a po 18 dnech jsme mířili domů. Super počasí, prostě úžasná pohodová dovolená. Na tachometru přes 1000 kilometrů, poslední večeře v Rakovníku a před námi poslední přespání v lese před cestou domů.
Zcela nečekaně jsme skončili asi 7 km od Rakovníku na křižovatce - po pádu přes řídítka jsem si roztříštila pravé rameno - při zatáčení do leva z mého pohledu ty vyjeté koleje vůbec nebyly vidět. Následovala operace, teď každý den rehabilitace - pořád to bolí jako sviňa. Předpokládaná doba léčení - do vánoc.
Takže všem ostatním přeji jen ty nejbáječnější konce dovolené a víc štěstí, než jsem měla já.
Tobě zdárné vyzdravení...
Hmm, tož to je mrzuté, ovšem člověk si zpravidla pamatuje po čase jen to příjemné ;-) tak ať to brzy přebolí. Já takto "zpackala" už dvě cyklodovolené a to hned v jejich počátku...
U mě to proběhlo letos ve znamení Slovinska. Nejdříve v červenci soukromě v Triglavském národním parku (kombinace turistiky a kola - neskutečně krásné) a teď v srpnu cykloputování s CK Adventura od italsko-slovinských hranic přes celé Slovinsko až do Chorvatska na Istrii. To bylo také moc pěkné, jen to počasí mohlo být lepší, často byla zima, deštivo, u moře dokonce malý tajfun. Ale termín před námi zase prý "chytil" čtyřicítky ve stínu a to snad byl ještě horší extrém.