NaKole.cz
Jaké to bylo poprvé ?
Krásné, protože jsme byli mladí. První cykločundr možná ještě v minulém století. Děti jsme uskladnili na skautském táboře a vyrazili z Valach směr Jižní Morava. Moc naježděno nebylo, zkušenosti taky ne,ale nadšeni nechybělo. Ženě jsem namluvil, že to bude po rovince. V Hluku překvapil nějaký dobrý člověk, očividně zcestovalý, nabídkou pohoštění, napojení, sprchy. V Česku vyjímečné. S díky jsme odmítli, první den na cestě nebylo třeba. První nocleh ve stanu v lese za Ořechovem. Pobavila paní v nějaké vesnici,když na dotaz "Máte tady hospodu, kde se dá najíst?" , rozvážně pravila: "Nevím, my jíme doma". Další noc v jakémsi malém kempu u Nových mlýnů. Nepospíšili jsme si dost, takže ve sprše byla jen studená voda. Brrr. Dále přes milovaný Mikulov na západ, někde jsme překročili hranici a víceméně podél Dyje po rakouské straně. V Laa an der Thaya jsme se v místním termální bazénu konečně vykoupali v teplé vodě. V Rakousku jsme tenkrát byli jako v Jiříkově vidění. Ochota místních byla neskutečná. V každé dědině pítka s pitnou vodou. Postupně jsme se začali bát otvírat mapu na veřejnosti, aby nám někdo nepřiskočil německy radit. Jednou nám dělal předjezdce nějaký místní vašnosta, kterého všichni uctivě zdravili, snad starosta nebo farář ? Jindy zas chlapík neváhal vytáhnout ze stodoly traktor, aby nás vyvedl za vesnici a ukázal nám správný směr. Když jsme k večeru u nějaké křižovatky přemítali, jak dál, zastavilo u nás auto. Zvědavý pán se vyptával, kam míříme a kde budeme spát. Když jsme řekli, že někde v lese, zavrtěl hlavou, že to není dobrý nápad a vyzval nás ať jedeme za ním. Následovala večeře s rodinou v jejich domku, poskytli nám nocleh v pěkném dřevěném přístavku a nechali otevřený dům ať můžem do koupelny. Eva si povzdechla: tak ráda bych si s nimi popovídala, ale umím německy jenom Schweine hunde, Scheiße katze. Ráno ještě výborná snídaně a loučíme se. Zpátky do Česka přes Valtice, ještě jeden kemp v okolí a vlakem domů. Napoprvé to nebylo špatné.
Nejlépe hodnocené
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Poprvé co? Jestli tamto, tak to už si nepamatuju. :-)
-1
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Jdu na Kulaťáku na metro, proti mě houf vysokoškolaček a mě se v hlavě honí: něco jsme s těma holkama dělali, ale zaboha si nevzpomenu co. :)
Co se cyklovzpomínek týká, tak já to mám z tohodle pohledu lepší, protože to, že bych mohl vyrazit na čundr na kole, to mě došlo teprve před necelými 20 roky. O to víc mě mrzí, že mě to nenapadlo dřív.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Další z těch, co se za ženskými ohlíží už jenom ze zvyku :)
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Matně si vzpomínám, že poprvé to stálo za prd.
A pokud myslíš na kole, tak jsem cca ve třech letech v kraťasích spadl do kopřiv a taky to nebylo nic moc.
Začátky jsou těžké... :-)))
-1
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Ane nedávno pořídila nový "speciální" hrnec, má to veliký displej s různými symboly, dotykové ovládání, různě to svítí a dá se v tom dělat úplně všechno - vařit, péct, smažit, ohřívat...
Včera v tom poprvý upekla bábovku - a fakt, je prostě jiná, mnohem lepčejší než ta klasicky upečená.
Tak asi takhle :-)
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
To je dobrá zpráva, můžete vyházet všechny věci z kuchyně a zřídit si tam posilovnu, v jednom hrnci na všechno uvařit můžete i na stolku s televizí. :)
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Já mám Remosku, ta sice nemá ani displej, ani dotykové ovládání, dokonce ani žádnej čudlík, prostě se jen strčí do zásuvky! Ale bábovku umí stejně dobře, jako šnicl, rýži, dušené maso ... prostě umí fšechno, snad jen vánoční cukroví jsem v tom nědělala, ale babička v tom uměla určitě i to :-)
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Jestli ono to nebude spíš o kuchařce? ;-)
Já bych připálil i vodu na čaj...
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Ty si děláš srandu, ale mě se připálit čaj fakt povedlo...
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
A taky o chutích. Někdy je znát jestli to jídlo bylo připravované tou či onou technologií, někomu to pak vadí a jinému to ani nepřijde.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Remoska je k nezaplacení. A vánoční cukroví? Nebeská ho v ní peče rok co rok; loni zkusila i vosí hnízda, ale nějak se z nich vypařil ajrkoňak. A Mozartovy koule se taky nepovedly. :-))
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Jednoho krásného dne mi došly ženské, se kterými by se dalo cestovat jako člověk, tedy autem a po ubytováních. Ono to ani cestování nebylo, prostě jsme jenom někam zajeli na dovolenou, jako průměrný čech.
A někde jsem zahlédl informaci o cyklostezce Bečva. Jet mimo cyklostezku by mě ani nenapadlo, spaní ve stanu jsem považoval za horor. A mimo kempy za úchylárnu.
Ale lepší plán jsem neměl. Zajímavé bylo balení, kdy jsem měl jedno tričko na den. A těch dnů bylo myslím 14. Taky jsem sebou bral prodlužku a obří nafukovací matraci. A spoustu dalších nesmyslů. Pak jsem to v půlce posílal poštou domů.
Kolo byl starý dětský favorit se špatnými pláštěmi a dušemi. Ty jsem musel na cestě měnit.
Dojem z první cesty po návratu domů byl smíšený. Ale pak mě napadlo, že by se dalo jet i do zahraničí a tam by to mohlo být zajímavější. To už jsem byl odhodlaný spát nadivoko. Moc dobře si vzpomínám, jak jsem přejel hranice s Rakouskem a na noc se důkladně ukryl v lesích. Byl jsem přesvědčený, že konám cosi nelegálního a že po mě půjdou. :-)
Teď už se ani neobtěžuji zjišťovat zákony a spím nadivoko všude. Je to pohoda a něco nesrovnatelně lepšího, než ubytování nebo kempy,
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Veliký souhlas. Je to krásné, napínavé, neotravuje tě žádný kempový souputník. Jen musíš to místo vyhledat dříve, než kemp na mapě, nečeká tě teplá sprcha, nedobiješ si mobil, který potřebuješ na mapu. Nejdéle tak třetí den už ten kemp na to dobíjení při cestě na kole potřebuješ. Při putování po nějaké cyklisticky frekventované trase si ještě můžeš večer užívat mezinárodního cyklistického společenství v těch kempech. I to je docela příjemný bonus.
Ale jistě je tohle jen můj názor a můj způsob cestování. Určitě se to dá úplně bez kempu.
-3
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Mám to taky tak. Ale možná než do kempu, tak radši jednou za čas přespím pod střechou, kvůli tomu nabíjení, hygieně atd. V kempu se většinou kvůli těm souputníkům moc nevyspím.
Taky se snažím předem vytipovat místo na spaní podle mapy, ale člověk musí být připravený improvizovat, protože ne všechno se dá z mapy vyčíst. A to je pak to napínavé, ale i krásné.
-1
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Letos jsem spal na krásném klidném místě u jezera. Ovšem najednou, tak okolo 10. večer se zjevila parta mladých mužů s tím, že se vykoupou a to jsem fakt měl trochu strach, přeci jen v jistém okamžiku může být kombinace testosteron, alkohol, rapová hudba a proti tomu osamělý stařík nebezpečná? Takže jediné co jsem udělal, že jsem si vzal do ruky alespoň sprej s repelentem. Ale nejspíš si mě ani nevšimli a po nějakých dvou hodinách jsem zase byl sám v hotelu s nekonečným počtem hvězdiček.
(Fotka je z rána dalšího dne, kdy jsem si báječně zaplaval)
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Krásné misto. Na podobném mi nějaká vydra nebo co to bylo ukradla v noci tlačenku s příslušenstvím. Viděl jsem jenom mizející bílý pytlík. :-)
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
V létě si rád zajedu zaplavat někam do lomu, s tím, že tam přenocuju. Bohužel stejný nápad mívá taky hodně lidí, kteří jsou milovníky, ne-li apoštoly, techna. A svoji víru šíří pomocí výkonných aparátů. Na Šífru jsem musel utéct do lesa, tuc tuc ze všech stran jsem fakt nevydžel. Zkusil jsem to ještě jednou, že jako chytře zabivakuju na druhém konci, daleko od parkoviště. Tam zas v romantickém koutku před kroužkem stanů seděl borec s mikrofonem a duchaplně, řádně hlasitě, rapoval. Snesl bych snad radši i ty profláknuté "Stánky". Nicméně po půlnoci byl klid a vyspal jsem se pěkně. Okolí toho břidlicového lomu je kouzelné.
Podobně to funguje i s neoficiálním tábořením na Výklekách.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Nejsem si jistý, jestli se každému břidlicovému lomu neříká Šifr. Jestli jde o ten na Opavsku, u Svobodných Heřmanic, tak tam jsem se taky spálil. Ale nedaleko mam bunkr. Tam sice není voda, ale je tam klid.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
S tím šifrem máš asi pravdu. Jo, myslím ten u Heřmanic.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Ale trefili jsme se do toho samého a to je důležité. :-)
Ono tam moc placu na přespání není, pokud chce člověk soukromí.
Další lomy jsou u Jakartovic. Prý taky břidlicové, ale mi to spíš přijde, jako by se tam těžil kaolín. Je tam takové správné kaolínové bahno a kalná voda, ale koupe se tam dobře a ani jsme nebyli špinaví.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Tam jsem se taky cestou stavil. Břidlice tam byla. A taky všude zákazy vstupu. Lomy pěkné, ale nejvíc se mi líbil tady ten nekoupací.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Jestli to nebude proto, že der Schiefer = břidlice :)
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
To jo, ale na mapě je to označeno tak, že to opravdu vypadá na místní název konkrétního lomu.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
W.A.: "To, že jsi paranoidní ještě neznamená, že po tobě nejdou".
Já jsem byl/jsem bohužel měkký abych cestoval sám v zahraničí nadivoko. I když bych rád. Začal jsem Polskem, tam mi to připadlo takové domácké. Zpravidla ale ani nemám tolik potřebného volna k dispozici, tak většinou vyrážím někam u nás na 3-4 dny a utěšuju se, že je tu taky krásně.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Ono to vyjde nastejno, v Česku i v zahraničí, pokud jde o bezpečnost, cenu a krásu. Výhoda je, že v zahraničí na jihu se dá udělat léto i v zimě.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Nakonec mě napadá, že i časově je to podobné. Teď mám koloběžku u Lipna a když se tam chci dostat vlakem z Ostravy, tak nejméně 7 hodin. Za tu dobu se dostanu kdekoli po Evropě letecky včetně cesty na letiště vlakem nebo busem.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
No nevím, ten opruz s balením kola do letadla mě taky odrazuje. Pokud tedy nemyslíš koloběžkou opravdu koloběžku. Teď mám nejradši když se vyfláknu na všechny dopravní prostředky a vyrazím na kole rovnou od baráku.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Balit kolo do letadla není nic hrozného. I tady jde jen o to "poprvé" :o)))
P.S.
Když jsem prvně balila kolo do letadla, přebalovala jsem tu bednu během týdne 3x.
A jsem hodně pyšná na to, že jsem nezapomněla žádné z důležitého nářadí a že se mi v Paříži podařilo kolo zpátky zprovoznit poměrně rychle a bez problémů.
-1
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Na kolo jsem zrovna nemyslel, ale taky to jde. Kdysi jsem bral zadarmo krabice od kol, až mi jednou jeden prodejce nacenil krabici na 600Kc. I mezi prodejci kol jsou blázni a věřím, že už neexistuje. Pak jsem koupil tašku na kolo a ta je geniální a opakovaně použitelná.
Nedá mi to a ještě přidám historku, jak jsem před 20-ti lety kupoval kolo. Dnes by bylo asi za 100 tisic, tehdy tuším za 30.
Dost jsem tápal a ptal se na netu i v obchodech. Prodejce v jednom malém obchůdku se mě ve dveřích ptal, co sháním. Tím mě dost vytočil a odpověděl jsem mu, že od revoluce nic nesháním, jen nakupuji. Pak byla další diskuze ze které vyplynulo, že si kolo můžu objednat z katalogu, ale před zaplacením ho nemůžu vyzkoušet, protože bych mohl ujet. Díky bohu tyhle parodie na prodejce už neexistují, aspoň už jsem se s ničím podobným nesetkal.
Samozřejmě jsem časem zjistil, že drahé kolo je pro mě nepoužitelné a od té doby leží na půdě.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
A to pak tu tašku vozíš sebou? Není to rozměrný krám ? Tuhle logistiku holt nemám zmáknutou.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Nechávám ji u letiště a beru cestou zpátky. Celkem to jde, sbalená je docela malá. Kolo nechávám na místě, to už se mi tahat nechce.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Asi tak...
https://vrstevnice.com/blog/2008/080308.html
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Jestli se jedná o dotaz prvního třeba společného ježdění s partnerkou nebo náročný tak rozhodně s partnerkou protože to bylo nedávno, asi tři měsíce zpět. Přítelkyně přijela ke mě do vesnice a já jsem si pořídíl akorát nový kolo a to starý jsem nechal jí. Já tedy dřív jsem si říkal, že budu jezdit jako podpora na nohy pro box, ale nějak jsem se ulítl s tím haha. Každopádně, přítelkyně ke mě přijela, ona věděla o co se bude jednat ale na cestu nebyla moc nadšena protože ona dělá jen kondiční trénink https://www.votchel.cz/kondicni-treninky/, mám pocit že tady, jestli by to zajímalo zdější ženy. Každopádně ona si říkala, že díky těmto tréninkům bude připravena. Ale opak byl jist, ona po dlouhým nezvyku na kole dostala asi nějaký druhý život nějakou divnou energii a normálně po 6km ujetých cest se probudila a začala mě ještě urážet proč jsem tak pomalej??? Ponta je v tom, že každý km u mě je pauza ale pro ní zřejmě ne. Moment co jsem ji chtěl oznámit pauzu ona mi řekla ať jedu ne? Samozřejmě jsem začal jakoby pomalu umírat, jelikož dva kiláky navíc. Ale karma ji dostihla a na zpátek mi říkala kdy si dáme tu pauzu a kdy už budem doma. Ovšem díky jejímu druhýmu dechu, věci na večer nedopadli a byl hned spánek. Pointa je taková, šetřete a nuťte dělat pauzy a hlavně di nehrát na machra ahahah
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Ať žije překladač! ahahah
Teď jsem si pouštěl na YT senzační zpěvačku Anne Reburn a komentáře na stránce jsem nechal přeložit do češtiny. A byla to úplně stejná šroubovaná kostrbatá čižtěn haha. Asi nějaký druhý život, ponta u mě.
Že ty seš ten maník, co ty stránky v prohlížeči překládá?
ahahah
-1
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Ale zas nutno uznat, že tohle byla reklama zabalená do asi nejdelší historky. Sice pitomé obsahem i formou, ale v porovnání s tím trojnickem, co si vzájemně doporučuje elektrokola, docela dobrý.
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Senzační zpěvačku? Jako originál znám a je fajn, ale tahle verze mě mírně tahala za uši...
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Ano. Divil bych se, kdybys něco neznal, neviděl, nebo neuměl a neuvedl názory jiných na pravou míru. Ať už je to obrněná technika, rafty, stavební jeřáby, elektronika, nebo cokoli jiného ve vesmíru.
Jelikož jsem si dal závazek, že od 29. 9. 2024 od 8 hodin ráno nebudu kousavý a osobní, nemohu to dále komentovat.
Snad jen, až budeš mít příležitost, nastuduj si další tvorbu této mladé ženy. Troufám si věřit, že to co ona umí je asi ta jediná věc na světě, kterou bys nedokázal.
-2
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Teď jsi mě dostal, dlouhodobě tvrdím, že elektronice nerozumím, ergo pokud jsem tu někoho opravoval v tomhle oboru, docela jistě jsem byl totálně mimo. :-)
Věcí co neznám, neviděl jsem či dokonce je neovládám je docela dlouhý seznam (třeba v práci se dřevem jsem dřevo neskutečné), ale češtině snad ještě rozumím do té míry, abych poznal rozíl mezi "nelíbí se mi" a "má se to dělat takhle".
Troufám si tvrdit, že jsem ani nenaznačil, že bych byl lepším zpěvákem...
(a ano, poslechl jsem si toho víc)
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Takže jeřáby znáš, viděl jsi je a ovládáš je, klopný moment s dvouzvratnou pákou si nepleteš a pokud jsi tu někoho opravoval v tomhle oboru, docela jistě jsi nebyl totálně mimo.... Tak to je dobře.
- - -
Ad dřevěné dřevo: tomu také nerozumím. Ale než bych složitě sháněl tesaře a čekal, až se laskavě uráčí zhotovit podklad pro "moji" izolatéřinu, raději to tam nahážu sám. Napoprvé to dopadlo slušně.
- - -
A něco k tématu: poprvé to bylo nové, zajímavé, prima.
Upocené... v těch kopcích.
Vlhké... když první tři dni putování na kole pršelo.
A voňavé... ty špekáčky večer na ohni před stanem.
- - -
A volná asociace už úplně mimo:
Luděk Sobota ve filmu Jen ho nechte, ať se bojí:
Stalo se něco? Jo, stalo! Kopnul jsem do vařiče a začal nám hořet stan! Tak já to hasil... jejíma džínama. Ona si z nich pak udělala kabelku... šikovná holka.
:-)
-1
Re: Jaké to bylo poprvé ?
>Jelikož jsem si dal závazek, že od 29. 9. 2024 od 8 hodin ráno nebudu kousavý a osobní, nemohu to dále komentovat.<
Sotva si na to člověk zvykne, dáš si takový závazek. Copak je Nový rok!!!!
Navíc - to s tebou bude teď pěkná nuda...
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Útočný arogantní hádavý fracek [v jehož názorech byla mikroskopická zrníčka pravdy ;-) ] je pryč. Beztak ti různí Všeznalí a Všudebylí Ředitelé Zeměkoulí nereflektují a nezmění se. Tak co se unavovat, přecházím k ignoraci.
Místo něj je tu seriózní nudný usedlý dědek! Prostě naše nové Sluníčko!
- - - Moment... támhle na ulici jde docela hezká ženská. No tak to s tím dědkovstvím ještě chvíli počkám. Chvíli. Tak asi 10 let. Nebo raději 20...
0
Re: Jaké to bylo poprvé ?
Nepřekročíš svůj stín. Do týdne je ten fracek zpět.
-2
Jak jsem spal v cizím sklepě.
Snad to sem tématicky zapadne.
Historka se odehrává v raném dospívání, tj. tak okolo 15 - 16 let, nevím už přesně. Byl jsem dlouholetým členem turistického oddílu. Kromě "obyčejných" jednodenních výletů jsem si během každého půlroku dopřáli i výlet zájezdovým autobusem na víkend. Třeba na Šumavu, nebo zas k jakýmsi skalám u Hlinska, a tak. Na dvoudenní výlet busem se tak platily příspěvky 70 Kčs, což mi přišlo docela drahé; jednodenní vlakem typicky do Brd stával 20.
Jednou jsem děsně zaspal. Bus pryč. Ale nějak jsem věděl, že se bude spát v nějaké podnikové chatě v Bedřichově. I vydal jsem se do Bedřichova. Vlakem do Liberce, linkové busy tehdy příliš nesnášeje.
Takže na to Bedřichovském návrší jsem stál až tak v 16 hodin. Kde mám kamarády hledat? Vydal jsem se na Královku. Ale tam nebyli. Tak zpět do Bedřichova. Už se začalo stmívat.
I vymyslel jsem, že projdu Bedřichov a budu hledat zájezdový autobus. Došel jsem až k vodárně a zase zpátky nahoru. Ale bus byl cestou jen jeden. Měl SPZku "PV". Usoudil jsem, že Praha - východ je špatně, "náš" by měl mít "Axx".
Tak znovu přes celý Bedřichov, tentokrát až do Janova. A furt nic. Tak zpátky na bedřichovské návrší.
Už byla tma a docela zima. Jen mě tak napadlo zkusit kliku nějaké bytovky... Bylo otevřeno. Vlezl jsem jim do sklepa :-) Dokonce se tam povalovaly nějaké kartony, ty jsem si dal na betonovou podlahu pod spacák. Za celý večer nikdo do sklepa nepřišel.
Ráno jsem brzy odcházel. Ne, ohníček na čaj jsem si nerozdělal. Chtěl jsem naposledy projít Bedřichov a potom že půjdu do Liberce na vlak.
Ano, již správně tušíte. Z chaty, kde stál ten autobus "PV", zrovna vylezl kamarád, protahoval se a udiveně na mě zíral.
A tak jsem se poučil, že i pražský turistický oddíl může cestovat východopražským autobusem :-)
A byl to tento dům: 50.7946628N, 15.1428389E
0
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
Hledám: štěstí
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Napříč Českem aneb tak trochu jiná dovolená
V sobotu dopoledne přijíždíme s mou drahou ženou do Vyššího Brodu - do známého města na jižním okraji Šumavy.…
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…