Přeju krásný den všem cyklo-povalečům. Mám problém se kterým si nevím rady. Jde o vyrovnávací kladku ve středu rámu lehokol Azub. Tato je pro hladký a tichý chod opatřena gumovýma O-kroužkama které také prodlužují životnost této kladky. A já již pár let dokupuju na kladku průmyslově vyráběné gumové O-kroužky. Díky tomu nemusím kladku měnit co 1000 km.
A tak se dostávám k mému problému. Když jsem s tím vyměňováním gumiček začal, koupil jsem u místního proďejce nějaké kroužky o správném vnitřním průměru ale neznámého materiálu. A ty vydržely vždy cca 500 km než se rozpadly. Tyhle my však již došly a tak jsem z neznalosti materiálové problematiky pryžových O-kroužků zakoupil pokusně gumičky z RBN70. Ty však vydržely cca jen 200 km. Poté jsem zkusil RBN90 a je to ještě horší, výdrž jen cca 40 km.
Mohl by mi prosím někdo poradit jaký materiál mám zvolit aby jeho kilometrový nájezd byl co nejvyšší? Olej na řetěz používám syntetický tzv. mokrý pro terénní motocykly. Za radu předem děkuji. V problematice pryží a jejich odolnosti se nevyznám a je jich přitom tolik druhů.
Já myslím, že ti tu pryž likvidduje ten olej ze řetězu. Například vidlice se mažou silikonovým olejem a silikonovou vazelínou právě proto, že to ty gumové prachovky zvládají.
Ty O-kroužky nejvíc likviduje řetěz samotný tím že se o ně opírá a řeže je. A právě zrovna pryž NBR je odolná proti ropným produktům. Jde mi spíše o to jaký druh pryže použít aby vydržela rohleto namáhání co nejdéle. Protože jak jsem psal originál kladka je vybavena nevím čím, ale vydrží to zhruba 1000 km než se ta pryž rozpadne. Je zde několik lehocyklistů kteří mají velké kilometrové roční nájezdy. I 1000 km/1 měsíc. A nechce se mi věřit, že každý měsíc kupují novou kladku. Proto se ptám zde. Jaká pryž je z jejich vlastní zkušenosti nejlepší řešení. Nebo tady může být také cyklista který v oboru pryže pracuje profesně a vyzná se. Co použít za pryž NBR, FPM, FN, NPDA, SILIKON, .....? Je jich tolik druhů s tolika různými vlastnostmi a tvrdostí.
Názory typu já myslím že ....nejlepší bude když....Kladku vyhoď .... Nejezdi na lehokole .... nepomůžou.
Samozřejmě že největší výhra by byla zjistit jaký typ pryže používá výrobce kladky, protože on ví proč.
Napiš vnitřní průměr kroužku a rozměr "provazce". Také jak pracná je výměna kroužků. Gumové díly mají omezený čas použití, (obzvlášť na letecké technice). Možná by se podařilo nějaké odolné, podobných rozměrů , sehnat
No právě. Já mám kde sehnat vím i přesný průměr kladky, protože jsem si ho měřil na optickém měřícím stroji v práci, ale problém je z jakého materiálu ta pryž má být.
Zatím používám NBR. Má docela slibné výsledky. Stáhl jsem si produktové normy a pročetl si je abych z toho byl trochu chytrý. Ale popravdě moc chytrý z toho nejsem.
Pryže mají dost podobné vlastnosti. Nakonec mi asi nezbude nic jiného než od každého typu zakoupit cca 6 ks a testovat a zapisovat do tabulek.
Ona ta kladka může být i bez gumiček, ale potom je nejen hlučná ale taky se rychle zničí. I přestože je plastová a na průmyslovém ložisku.
Na Maxovi jsem jednu takhle zničil po 5000 km. Když jsem zakoupil novou a začal gumky doplňovat mám ji doteď s nájezdem cca. 40000 km. A to se vyplatí. Navíc když mi ty první vydržely cca na 500 km což je slušný výkon ale nevím z jakého materiálu byly.
20 gumiček NBR70 vyjde zhruba na 200 kč. Nová kladka na 600 kč.
Navíc už mám lehokola 2 tzn. 2x tolik starostí. I když se nájezd v ideálním případě dělí dvěma.
Proto mi o to jde, nebaví mě jezdit stále do Uh. Brodu pro nové kladky i když je to jen 25 km i ta cesta se omrzí.
Věřím, že víš ten průměr, ale nenapsal jsi ho. Kroužky, kterým projde doba použití, se vyhazují -až k tomu dojde, mohl bych Ti je na nějaký sraz dovézt. Do té doby můžeš dělat ty tabulky :-).
Tak fajn vnitřní průměr je 48 mm, síla 2,5 mm. Může být i 3,0 mm. Díky za ochotu.
Jen se srazama mám problém že se pohybuju pouze po Moravě. Na srazy do čech nemám v plánu jezdit. Teda jako chtěl bych, ale ....
To stačí. Letos se mně nezdařilo na nějaký moravský dojet. Už se těším na příští rok do Hodonína :-). Když už budu na Moravě, není problém si "pár" kiláků zajet, kdyby Ti termín hodonínského srazu nevyhovoval.
Na Hodonínský sraz jedu určitě. Pokud zdraví dovolí. Píšu to jako stařík, ale zrovna tam mám se zdravím velké zkušenosti. :)
Řetěz s přibývajícími kilometry nabývá ostrých hran, rychlé opotřebení kroužků tedy nemusí být nutně způsobeno špatným materiálem jich samých, zejména pokud je opotřebení zejména mechanické, jak píšeš.
Nejsem chemik, takže ti bohužel nemůžu poradit s konkrétním problémem, maximálně se můžu podělit o zkušenost vlastní.
Osobně mám rolny plastové, v drážce pro dosedání řetězu krom přibližného protiprofilu nic speciálního není, řetěz dosedá tak maximálně do vosku, který si tam sám nalepil. Rolna celá se kutálí po průmyslovém ložisku zajištěném ségrovkou.
To vše bez zásahu funguje už cca 15kkm.
Mám kladku v Questu (azuba mám bezkladkového), žádná guma tam není a pořád funguje. Poté, co mi kdysi nešťastně spadl řetěz se celá zdeformovala, takže jsem ji chtěl vyměnit (a také jsem ji chtěl vyměnit za větší, má obvod odpovídající tak 10 zubům, což není úplně optimální), nakonec jsem se na to ale prozatím vykašlal. Funguje bez jakékoliv údržby a najeto má nejmíň mnoho tisíc km (tipoval bych spíš desítky tisíc). Vyhlídka, že bych musel na kole cokoliv měnit po 1000 km (nebo dokonce méně), mi přijde poněkud divoká (maximálně brzdové špalky na MTB, se kterým se jezdí v bahně).
Ty gumičky tam jsou kvůli tlumení hluku? A když prasknou, řetěz je veden blbě, takže to nefunguje? Nebo se bez gumiček ta kladka zničí? Co výměna za nějakou bezgumičkovou = bezúdržbovou kladku?
Co jsem si všiml, kladky mívají různé provedení. V některých je zabudované regulérní kovové ozubené kolo, v jiných je uprostřed taková vyvýšenina s připravenými polozuby, v jiných je ta vyvýšenina bez připravených zubů a některé mají dosedací plochu řetězu prostě placatou (a řetěz se tedy opírá pouze boky článků). Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých typů by ale musel říct někdo znalejší, já s tím tolik zkušeností nemám.
Sice hledáš rady ohledně materiálu na kroužky, ale nebylo by lepší odstranit příčinu problému a zbavit se jich úplně? Pro srovnání: moje celoplastová kladka s plochým dnem má touhle dobou najeto něco kolem 9000 km bez závad, bez údržby a bez viditelného opotřebení.
Jen se zeptám, jak je množné, že se ti ta kladka tak rychle opotřebuje, že vydrží jen tisíc km? Když vezmu kladky na přehazkách co mám a často protahuju řetěz blátem, pískem a různým sajrajtem, přesto vydrží desítky tisíc km. Tam přece nepůsobí jiné síly ani jiné vlivy než u kladky na leháči.
Kladka na přehazovačce není gumová, ale umělohmotná.
On ji také nemá gumovou, ale jak jsem pochopil tak na rolnu nasazuje gumový kroužek pro tižší chod.
Kladka na leháči je zhusta na tahové větvi - nese zatížení dané tahem řetězu.
Kladky přehazovačky jsou na návratové větvi - nesou sílu danou napínací kladkou.
Řádově jiné zatížení.
Aha, tak to pak jo, měl jsem za to, že je také na té návratové. Budu si muset někdy příště pohon u leháče víc prohlédnout :-)
Pokud je tam přehazovačka, je samozřejmě tam co vždycky, ale některé konstrukce (kus od kusu) vyžadují obejít s tahovou větví prdel jezdce. Takže holt musíš vřadit rolny navíc, abys řetěz protáhl přes ně, místo mezi své půlky :-)
Kdysi jsme potřebovali podobnou rolnu (i když na něco jiného, bylo to ke traktoru - dozadu k tomu závěsnýmu aparátu). Soused nám ji vytočil ze silonu, do středu napasoval ložisko. Je fakt, že přes tu rolnu neběhá řetěz, ale ocelové lanko, nicméně to slouží už minimálně čtyři roky, a to se to používá hodně často.
Původně na tom silonu byla po obvodu ještě gumová plochá bandáž, ale to lanko ji vždycky podrtilo, takže jsme ji tam přestali dávat a ono to chodí i bez toho.
Vzhledem k tomu že jsi z Hradiště- byl jsi u Hanáka?
možná by dokázal poradit...
Byl jsem u Hegra. Ale ten jen objedná a na důvod se neptá.
Zdá se že se mi problém podařilo vyřešit..... Použil jsem a upravil ( seřezal ) jsem ořech na kazetu, rozebral 2 kazety něco nechal v práci stočit, něco obrousil a výsledek je že O - kroužky snad už nebudu nikdy potřebovat. Alespoň pro tříkolku.
A ještě použiju sjeté kazety.
Momentálně to používám 3 dny a výsledky vypadají slibně.
Hlučnost je minimální, valivý
odpor minimální, provozní výdrž teoreticky maximální.
Fotka by nebyla? Snažím se si to představit a moc mi to nejde...
Sice to váži 1/2kg, ale je to neprůstřelné a to kolo to přežije.
O váze 1/2 kilo pochybuji.... Kolik může vážit hliníková oska s 2-ma ložisky, půlkou hliníkového ořechu a 3 pastorky ? 150 g ?
O váhu zde ale přece vůbec nejde. Spíš o to čím bylo pro mě téma které jsem zde založil pro mě zásadní. Žádal jsem o pomoc s něčím s čím jsem si nevěděl rady. Ale nakonec jsem problém asi vyřešil jinak, způsobem kterému rozumím nejlépe jako kovoobráběč.
A proto jsem i rád za všechny zde komentující, kteří poradily. I bez zbytečných tahanic a hejtování se mezi sebou mimo téma. Jak zde- Nakole bývá dost častým úkazem.
Toho si važ, pravidlem t zdaleka, není.
Nicméně souhlasím, že to od pohledu vypadá dost brutální a humpolácké, na obyčejnou vodící kladku - určitě by šla spíchnout i "vzdušnější" varianta, pokud máš možnosti něco kovoobrábět.
Ale fungovat bude a to je to co se počítá :-)
Chtěl jsem se za každou cenu vyhnout silonové kladce s ložiskem jen proto abych ji vyzkoušel. U nás ve městě jsem nenašel prodejnu která by je prodávala a objednávat z internetu kladku za 65 kč s dopravou 160kč je ulítlé. Navíc jsem chtěl, aby to nebylo hlučné abych slyšel ptáčky, šum větru v korunách stromů.... Všiml jsem si že na klikách i kazetě běží řetěz nehlučně i když sedím velmi blízko. A tak mě to napadlo že při použití stejného systému na vodící kladce pod sedadlem, mohlo by to být nehlučné a téměř nesmrtelné. Když na kazetě najedu přes 6000km se zuby v záběru kolik by to bylo tady kde zuby nejsou v záběru..... Samozřejmě je tohle prototyp a bude jistě nutné ho ještě vylepšit nebo koncepci zcela opustit. Nevím co mě čeká.
Ale zatím to vypadá slibně.
Inspirací mi byly kola Štercl, která mají na vodící kladce ještě přehazovačku s možností volby dalších převodů. I tam to funguje.
K tomu hluku: řetěz je mezi bočními stočenými pastorky celkem hluboko, takže bych čekal, že budou situace, kdy si o ně štrejchne a jak je to kov na kov, slyšet to bude. Hádám to máš naladěné tak, aby na žádných převodech to nedrhlo furt, ale jak třeba jízdy přes hrboly, když se tříkolka zaklepe do stran? Nebo to dokonce nedělá takové zvuky nikdy?
Sám jsem takhle dělanou kladku nikdy nezkusitl, ale soustruh i jeté kazety doma mám, tak jsem zvědavý :-).
Máš pravdu řetěz na 15T pastorku byl mezi 21T zbroušenýma bočnicema dost utopený a při krajních převodech křupal o boky. Proto jsem boky vyměnil za zbroušené 18T. Tím jsem se dostal na vnější i vnitřňí průměr původní Kladky Alligt. Ještě jsem to i trochu přeskládal a je to i na původní pozici od kraje jako stará kladka. Tím se ještě výrazněji ztišila.
Dokonce se mi podařilo na to napasovat původní klec díky které řetěz neseskočí za žádných podmínek.
Boční tření řetězu by vyřešilo, kdybys použil místo ořechu vložku osazenou ložiskem, které by se mohlo axiálně pohybovat po hřídeli.
Ano, vím o tom. Stará kladka (plastová) byla na pevno. K mému úžasu. Nevím proč, pogo efekt tady sice nehrozí když je kolo celopevňák, ale ostatní lehokola Azub ( s kladkou) ji mají posuvnou po osce. Naštěstí tady jsem nemusel řešit jak to udělat. A současné řešení se stejně mírně posunuje asi o 1,5 mm. do strany. Holt není to úplně tovární řešení vytvořené konstruktérem a vychytané. Spíš za žádné peníze hodně muziky. Uvidím kolik vydrží kilometrů.
A hlavně mým cílem bylo používat pastorky ze sjetých kazet, abych je nemusel bez dalšího užitku furt vyhazovat a ty díky drážkování nedrží na ničem jiném než je ořech... takže prostě recyklace.
Samozřejmě jsem hledal i ozubenná kola s ložiskem na internetu ale všechny výrobky co jsem našel nebyly kompatibilní s cyklořetězem.
Jedině snad pastorky na torpedo.
Momentálně nemám ořech po ruce, ale napadlo mě, že by mohlo jít ho část, se závitem pro zajištění kazety, uříznout. Na druhou stranu navařit kroužek, který by podržel pastorky a vnitřek osadit nalisovanou vložkou s ložiskem.
Po nahřátí pastorku by mohl jít nalisovat na kousek silonové tyče. Zajistit segerovkou a dovnitř ložisko. Možnosti je spousta.
On tenhle ořech je vevnitř vybaven ložiskem zajištěným segrovkou. 2 ložisko se o segrovku opírá a je nasunuté na původní osku která je upnutá šroubem. Je možné 2 ložisko vyjmout ořech o něj zkrátit 5 mm. A pak by se mohl ořech posouvat po osce na již vmontovaném ložisku se segrovkou. Ještě tak by to šlo. Rozmyslím to. Až si budu jistý budu zkracovat.
Jen pro info:
Někdy před 20 lety jsem měl možnost projet prvně poskládané lowracery od Ninka s podobným typem kladky.
Bočnice byly namáhány ohybem a když se řetěz dostal na náběhové zuby pastorku, začal “řadit” a pokaždé z kladky sletěl nebo zůstal na bočnicích, případně skákal apod.
Takže za mne to chce singlespeedový pastorek na kazetu a bočnice pak slouží jen jako vnější kryt.
M8 10.9 by mohl být vpoho pokud je malý úhel opásání, ale ideálně by měl by být s dlouhým závitem a dorvaný přes kuželovou ocelovou roznášecí podložku. Ideálně vyhnout se blátu, a ohybovému a střihovému namáhání šroubu - on totiž na tah snese pár tun a dá se předepnout tak aby se podložka zakousla třením o rám a zachytávala střih - ale musí být odpovídající závit v rámu.
Já používal M10 10.9 na kladce s více než 100 stupňovým opásáním u FWD, v Alu blátu, a ten měl i antikorozní úpravu a kousek hladkého dříku pod hlavou.
Nebo taky použít druhou stranu rozřezané osy, je delší a na konci vybavená závitem.
Jen mám také obavu aby to zatížení unesl nosný šroub M8. Už se mi totiž na mém původním leháči podařilo jeden ohnout někde v kopci cestou na Velký Lopeník.
V roce 2015 na srazu v Nivnici.
ohnutí bude problém při tom relativně velkém vynesení, co tam máš. Zkus použít pevnostní šroub, bývají z festovnějšího matroše a i když to v tahu neoceníš, i na ohyb by mohly snést víc.
Další alternativou je větší ložisko které pujde navléct na nějaký nátrubek na šroubu, stažením tím šroubem by taková sestava výrazně získala na pevnosti v ohybu.
Pokud chceš použít pastorky z kazety, pak je vyjít z ořechu asi racionální, i když festovnější plast by asi taky posloužil, přecejen to nenese žádný krouticí moment.
Na stranu druhou, myslim že to přeháníš s tím "používat pastorky ze sjetých kazet" - takováhle rolna je prakticky nesmrtelná, zejména můžeš-li měnit ložiska. Šance že zničíš ten pastorek se limitně blíží nule a odepsaných kazet budeš mít vždy naprostý nadbytek.
Ohnutí se dá vyřešit účkem s dírami pro šroub a šroub použít delší, pokud nejsi omezen místem.
Ohnutí se dá vyřešit účkem s dírami pro šroub a šroub použít delší, pokud nejsi omezen místem.
Další možnost jsou pastorky ze šroubovacích vícekoleček. Použil jsem korpus z tříkolečka. Abych se vyhnul vrtání do rámu, použil jsem dva otvory se závitem M4, které tam už byly. Do plechu tl. 1 mm bylo třeba udělat otvor o průměru 34 mm a "obalit" ho okolo trubek. Místo šroubu, který by se mohl ohnout, je pevná část tříkolečka našroubovaná na levé matici středového složení. Poloha pastorku je nastavitelná v rozsahu šířky unášecího bubnu.
Odpružené Azuby myslím mají kladku posuvnou proto, aby zadní kyvka mohla být tak krátká a přitom pořád šlo vést řetěz blízko jejího čepu. Tím se kladka ocitá hodně blízko kazety a vybočení řetězu do stran by bylo nepříjemně velké. Když je posuvná, ta snaha řetězu o velké vybočení ji posune.
Na tříkolce, kde je kladka cca uprostřed tahové strany, je vzdálenost mezi kladkou a kazetou tak velá, že vybočení řetězu je vlastně menší než na vzpřímeném kole a řetězu to neubližuje. Zároveň posuvná kladka by se tam nemusela chtít posunovat, protože řetěz je celkem spokojený a nebude se ji snažit posunout tak moc. Takže by se mohlo stát, že se člověk bude drbat s posuvným designem a po čase zjistí, že to zůstalo viset v linii převodu pro cestovní rychlost a dál se to nehýbe.
Vyzkoušené osobně nemám, posuvnou kladku jsem ještě na ničem svém neměl, takže se můžu mýlit.
Na svém klonu Oceláče jsem měl kladku z pastorku uloženou v malé vidličce. Při normální jízdě to fungovalo, ale při šlápnutí dozadu to chodilo dobře jenom když byl řetěz na některém z prostředních pastorků na kazetě, jinak se to mělo tendenci se sekat a zamotávat. Vyměnil jsem to za plastovou kladku axiálně posuvnou na ose ze šroubu, a funguje to bez nejmenších problémů, takže jsem to použil i na aktuálním highraceru. Kladka běhá na ose tak volně, že se bez problémů posouvá, navíc osu stejně mažu.
Dnes jsem otočil osu v ořechu o 180°, doplnil o2 podložky a mezi pastorky 2 podložky aby měl řetěz více místa. I bez zkracování se ořech může posovat po ose o 5 mm. do strany.
Problém s vypadáváním řetězu z kladky nemám. Ani při zašlápnutí vzad.
Teď mne napadlo použít kladku od přehazovačky pro megarange. To kolo je už docela velké. Kdyby se doplnila bočnicemi, tak to bude totéž, co jsi stvořil a přitom z lehčího materiálu.
Jakákoli kladka od přehazovačky je dobrá jedině na návratovou větev, na tahové nemá šanci.
Na tandemu mám jako napínák řetězu, co "napevno" spojuje dva šlapací středy, kladku z přehazovačky. Je to sice na netahové straně, ale když např. topič se strojvedoucím zápasí o to, jestli se šlape nebo ne (třeba řidič si z nějakého důvodu stoupne do pedálů a topič v tu chvíli plně zabere), i ta netahová strana se na chvíli stane plně tahovou. Divil jsem se, jak to ta plastová kladka z přehazovačky může vydržet, až jsem zjistil, že je ve skutečnosti kovová (ale vypadá stejně). Tandem zn. Author, kladka nejspíš originální. Ale je trochu hlučná.
Pokud jen napíná víceméně padnoucí řetěz a výrazně nemění jeho směr, projde ti to.
Kladka v napínací pružině uhne, vyvěsí se druhá větev a pokud to není volný moc a nejdeš zrovna přes kanál, nic se neděje.
Síly, který dostane kladka měnící směr řetězu řekněme o 70° jsou úplně jinde, navíc taková kladka víceméně musí být pevná.
ten napínák není na pružině, kladka je tam napevno (štelovatelná nahoru-dolů podle aktuální vytahanosti řetězu). Takže v popsaném případě to schytá naplno. Ale není to provozní stav, jak kladka na tahové straně řetězu lehokola.
Schytá to víc, ale naplno ani zdaleka. Pořád jde o to jak moc mění dráhu řetězu, vyjadřuje se taky jako úhel opásání. Což bude minimální.
Jestli jsem Pavla pochopil správně, tak popisoval situaci, kdy se jezdci nedomluvili, kapitán pedály zastavil, ale topič se dál pokouší šlapat. Pokud oba svůj úkon udělali plnou silou, ta kladka dostane záběr jak kdyby byla v tahové straně řetězu slabšího z těch dvou jezdců. Není to trvale, ale krátkodobý stav, nicméně tah řetězu je v tu chvíli fakt na plno.
Tah v řetězu ano. Ale můžeš si vyzkoušet doma s kusem provázku, že malé vyosení (což je to co pro pevnou napínací kladku v tomto případě podle popisu očekávám) nepotřebuje zase tolik síly i pokud je tah opravdu enormní. To je o skládání sil...
Nepotřebuju si to zkoušet, vektorová aritmetika toho je tak primitivní, že je to intuitivní. Každopádně je to jedno, mluvíme tu o tom, že kovová kladka co vypadá jako napínací kladka přehazky tohle krátkodobě vydrží. Samozřejmě jak moc krátkodobé to je záleží na tom úhlu a vetší ohyb řetězu ji odpraví rychleji než malý ohyb. Na tom tandemu to hádám je na poměrně malý ohyb, ale hlavně to dostane to maximum síly co to může dostat jen mikroskopický podíl času, 99.99% to jede skoro bez zátěže a to bude hlavní důvod, proč není problém použít tohle.
ano, řetěz vede na tom tandemu přes kladku skoro "rovně" (jak moc rovně záleží na vytahanosti toho předního řetězu). Ale "skoro rovně" to vede i přes kladku na Azubu (který, pokud vím, podle původního návrhu měl být úplně bez kladky).
A ano, v tahu je ta návratová strana na mém tandemu jen výjimečně (ale ten tah může být prakticky stejný, jako na tahové straně).
Jestli toto jsou pro někoho užitečné informace nevím, dával jsem to spíš jen jako zajímavost (a tímto bych toto podtéma uzavřel :-) )
Záleží, který Azub myslíš?
IBEX fungoval úplně bez kladky, ale minimálně u starších verzí nešlo zamykat zadní tlumič, protože v krajní poloze by při některých převodech dřel řetěz zadní vidlici.
MAX má jinou zadní vidlici a tam by to bez kladky asi vůbec nešlo. Alespoň ta verze, co mám teď já. U starších variant nevím.
Mám asi nejstarší variantu MAXE. A bez kladky by to určitě nešlo. Stará a nová varianta se liší myslím pouze zadním krakorcem držícím zadní kyvku který je výrazně pevnější, mírně jiným úhlem upevnění zadního tlumiče, Ahead ložiskem v trubce řízení a trubka řízení už nemá výstuž v ose rámu.
Nejstarší varianta MAXe je z roku 2004 a kladka tam není :-) (což vím zcela jistě, protože toto kolo mám doma (bohužel již nefunkční)). Tento prastarý MAX se podobá spíš pozdějšímu modelu IBEX (akorát MAX měl zadní vidlici ocelovou, nejspíš stejnou jako Azub 4).
Ten nový typ s tou složitou zadní vidlicí byl, aspoň co se ke mě doneslo, vyvíjen s úmyslem také tam nedát kladku. Akorát v praxi se prý ukázalo, že i tak to jezdí lépe s kladkou, tak se tam standardně dávala.
Asi je tedy nějaký ještě novější typ, to nevím, Azub v posledních letech již tak intenzivně nesleduju...
Vzpomněl jsem si, jak se jednou piloti v Blaníku porvali o řízení, až se prohnulo spojovací táhlo mezi řídicími pákami (na namáhání v tlaku nebylo dimenzované) a začalo drhnout o přepážku :)
Několik stovek km mám už na takto udělaných kladkách. Jsou to 15 zubové kladky pro přehazovačku s ložiskem.