Na pěkné noclehy si člověk rychle zvykne. Prostě jsme ty krásné přístřešky začali brát jako standard, až jsem větou, že tady noclehy nemusíme hledat, že naopak ony si najdou nás, naše štěstí zakřikla. Dosud jsme ještě neměli krizovku a ta přišla právě ten večer, kdy jsme za městečkem Chadžidimovo…
Svinčík, co tam ´za nás´ byl, už uklidili, nebo jste ho "jen" nefotografovali?
Děkuji za připomenutí krásných časů "za svobodna", se dvěma dětmi s cestovkou, se třemi potomky dvanáctsettrojkou. S Kačkou (4. v pořadí) už nebylo Bulharsko "dost nóbl" ...
Nějak extra velký svinčík si v Bulharsku nevybavuju, nebo aspoň nic, co by mě šokovalo, ale je pravda, že mám ten level asi trochu jinde. Je to Balkán, ale celkově dojem takový, že to docela šlo. Před pár lety jsme pěšky přecházeli Rilu, tam byly odpadky hlavně od Čechů (např. kolem ohniště se válely prázdné sklenice a konzervy od jídla s českými nápisy).
Tak tě, Peggy, nevim. Tohle předali do užívání v den pořízení fotky? Nějak se vzpouzím uvěřit, že by to u nás fungovalo byť jen okamžik. :-)))
Je to zvláštní, ale fakt to tak vypadalo. Viz. fotky dalších odpočívadel.
Na jednom měli nápis, předpokládám, že se to vztahuje i na dělání bordelu.
Moc pěkně se to četlo :o)))
A příběh s balíkem na poště pobavil - napsala si to moc pěkně, i když v reálu to musely být slušné nervy :o)))
Jo jo, historka s poštou byla fakt výživná. A snaha odeslat balík bude ještě mít pokračování... :-)
Taktéž děkuji za připomínku naší dávné cyklocesty, letos tomu bylo 40 let!! Jelo nás tehdy asi osm, z toho tři holky. Z Bukurešti do Sofie. Rodopy jsme projížděli obráceně než vy a bohužel ta patrně nejzajímavější místa jsme museli vynechat. Kousek od obce Tešel jsme byli zastaveni vojenskou hlídkou a dál ni krok. Hraniční pásmo. Povoleno jsme měli pouze na Dospat a Batak. Ještě jsme tam navštívili takový ohromný vápencový skalní most - Čudnite mostove, ale vůbec to teď nemůžu na mapě najít.
Jinak tvoje cestopisy jsou podle mě nejlepší na tomto fóru. Těším se na pokračování
"Jinak tvoje cestopisy jsou podle mě nejlepší na tomto fóru."
Tak tohle podepisuji všemi desteti.
Děkuji!
Pane jo, za komunistů to muselo být ještě dobrodružnější.
Čudnite mostove jsou tady: https://mapy.cz/s/cepofavopu
Mám je v patrnosti, ale přeci jenom je to zajížďka 750 výškových metrů.
Aha, já to hledal víc na západ. Dalo se tam vyjet prašnou cestou a pěšky jsme ještě vystoupili na horu Persenk s pěkným výhledem na Rodopy. Ještě si vzpomínám na zapadlou horskou vesničku Zabardo, která právě žila svatebním veselím a na návsi jsme dlouho přihlíželi typickému kolovému tanci. Bylo to tehdy pro nás jak z jiného světa. Ten současný nám zase jinde připomínaly například transparenty na mostech typu "Delo, delo i samo delo" ...
Bezvadné, souhlasím s předřečníky, že cestopisy Peggy jsou ty nejlepší na tomto fóru.
Pousmála jsem se při zmínce, že kopce v noci spí, to si musím zapamatovat.
A taky překvapil tabák, ty divné hlávky bych na něj fakt netipovala.
A pracovníci na poště jsou debilové všude, nejenom u nás, jak koukám.
Ta hláška vznikla v dávných dobách, kdy jsme se starou partou vyráželi s kamarády na víkendovky. Jelo se v pátek po práci, takže díky pozdnějšímu odjezdu se ten pátek jelo zpravidla do noci, tedy za tmy. Nyní za tmy jezdíme spíše výjimečně.
Přikládám fotku, jak taková pošta v Bulharsku vypadá, ty ještě budeš umět azbuku, tak si snadno přečteš, že ani otvíračka fakt není slavná :-) O dalších službách škoda mluvit.
Ta hláška je fakt super.
A otvírací doba pošty je něco jako "otevřeno v úterý a v dubnu"
Ano, azbuku jako 50+ ovládám. Sice už poněkud hůře, ale některé věci se nezapomínají.
On si člověk řekne, že nám ty roky ruštiny za totáče byly k ničemu, ale konkrétně my ji docela využíváme. Koneckonců i letos v Pobaltí mě šokovalo, jak moc tam ruština stále "jede".
A jsou země, kde se sice rusky nemluví, ale bez azbuky nepřečteš ani jídelák, tohle je konkrétně jídelní lístek z té zmíněné dělnické vývařovny :-)
To samé Srbsko. A zatím to ani nijak nevypadá, že by azbuka byla na ústupu. Takže ta znalost se hodí.
Luboš tvrdil, že kdyby mu někdo před 30 lety řekl, že ho ruština jednou bude živit, rozbil by mu hubu, a ono se to stalo skutkem. V jeho profesi by si bez znalosti ruštiny ani neškrtnul. I když nyní je to trochu jinak, spíše naopak, ovšem dějiny nám už víckrát ukázaly, že nikdy nevíme, kam se korouhvička osudu a oblíbenosti zvrtne příště.
Jeden rok jsem tam s sebou vezl 3 knihy, že se budu učit na zbývající podzimní zkoušku.
Jak to s tím učením dopadlon si každý dovede představit ...
8-)))
Dozvídám se, že ti nermohu psát (asi Black list) 8-(((
Když jste jeli kolem ČR, "... jel Luděk na starém tátově krosu ..." na jakém, není-li to moje expediční kolo?
Děkuji, Pavel
Nevím, o žádném blacklistu?
To staré kolo byl Author Stratos.
Také mám ve svém "strojovém parku" Authora stratose. Je to dobré kolo, i přes letitost.