Aretaci předních kol na tahání do schodů a mezi futra dveří. Jsem řešil a vyřešil. Není to zcela ideální a kdyby to někdo vytunil jistě by to bylo lepší. Mě to takhle zatím na 3 schody stačí. Použil jsem starý gumicuk.
Jo a ty křidýlka chrání proti stříkající vodě od kol. Pro jízdu za deště super, při průjezdu hlubší kaluže vyšší rychlostí to ne úplně pomůže.
Tos mohl klidně pokračovat v mém tématu, tam už se toho vešlo... :-)))
Taky fajn nápad.
Já mám s aretací problémy akorát když případně potřebuji tříkolku potlačit někde v terénu. Pokud ji táhnu do schodů a hned na začátku přesně nasměruji, tak ta kola vlastně "aretují" přímo ty schody. Teda kdyby byly točité, už by to samozřejmě nefungovalo.
Chtěl jsem pokračovat ve tvém tématu, ale tam je možno vložit max. 300 reakcí a web mi napsal, že počet je vyčerpaný.
Ale jak tak koukám je tam jen 265 reakcí, tak pak nevím kde se stala chyba. No co už.
Asi bylo plné podvlákno, že už nešlo dále zanořovat, ale bylo nutno reagovat na některý předchozí příspěvek a stavět "věžák".
Ale to nakonec ničemu nevadí, do tří stovek tam stejně už moc nechybí a pro mě je zatím ještě pořád tříkolka pole neprozkoumané, kde lze ještě dlouho diskutovat. :-) Dvojka se bude hodit.
Ty křidýlka se mi vyloženě líbí, jen bych je na svou konstrukcí asi těžko dostával...
Mokrej zadek občas mívám a řešení by bylo fajn, bohužel ne vždy jezdím po cestách a urvat sofistikované konstrukce je dost snadné...
Určitě bys možnost našel. Mám mezi plechy, které tvoří šikmá táhla pro spojovací "tyč" řízení, mezeru, do které těsně suvně pasují polystyrénové destičky, co dávají třeba v Bille pod balený plátkový sýr. Po nějaké době je sice rozlámu, (hlavně při uklízení stroje do sklepa), ale protože sýr kupuji častěji, než k tomu dojde, mám vždy nové v zásobě. Váha je vlastně nulová, cena také.
Ty mé jsou vyrobeny z plastové černé proložky používané v průmyslu do např. Gitterboxů. Je podobná lepence. Je i dost odolná dvoustěnná a zdá se i UV stabilní. Před lety jsem ji získal jako nepoužitelně poškozenou. Použil jsem ji už na kdeco a teď i na tohle.
I z polykarbonátových komůrkových desek jsem to zahlídl, ale to musel být pro cenu asi jen odpad z výroby nějakého zastřešení. Ostaně jak píšeš, tak toto se kdysi používalo i na blatníky :-D
Vrácím se trochu v čase. Ale mám zatím na tříkolce vepředu S-A bubnovky na brždění s aretačním páčkami jednotlivě ke brzdám. No, a nyní jsem si koupil parkovačku dozadu a jak aretovací dvojpáčku na 2ks lanka a taky řadící páčku na tu aretaci parkovačky. Jsem připraven na laborování skladovýma zásobama.
A tak přemýšlám, jakou kombinaci brdění mám zkusit nejprve jako asi nejvhodnější? Dvojpáčka lanková na S-A na jedné straně a na druhé ta jednolanková na parkovačku nebo nechat ty jednopáčky a přidat jen tu páčičku na tu parkovačku?
Zkušenosti mám z první ruky, bo Tučňák má kapalinovky do takového spliteru na jedné páčce a už zahlásil neartikulovaným výkřikem opouštění tříkolky při testování "souměrnosti" účinku na brzdách a k tomu pak páčku pro zadní brzdu aktivně používanou. Takže mám nějaké základní ponětí výhod a nevýhod.
Jde v zásadě o to, že aretací předních brzd nemám dobrou účinost při jízdě bez nekonečného přidávání a ubírání napětí brzdového lanka, protože pokud to má dobře parkovat, tak to nebrzdí, a pokud dobře brzdím, tak pro změnu nearetuju. Toto řeším.
Hádám že tučňák má podobný řešení jako já. Ano, pokud brzdy zamastíš, je to problém, jinak to brzdí fajn. Separátní užití zadní brzdy už jsem tu zmiňoval, ale vzhledem k místnímu hnutí odporu už to znova dělat nebudu.
S mechanickými brzdami se obávám, že budeš mít problém naladit to levopravé vyvážení na jedné páce, hydraulika je na to pohodlnější.
Mechanické brzdy nemusí být jednoduché seřídit tak, aby z jedné brzdové páky brzdily jakž takž stejně. Ale dělal jsem to myslím jednou a už dávno, můžu se mýlit.
Mít na jedné ruce obě přední, které z povahy věci můžou obstarat asi 70% brždění normálně a až 100% v nouzové situaci, a na druhé ruce tu zadní na zbytek mi nepřijde jako dobré řešení, protože se budeš muset naučit jednou rukou brzdit o hodně víc než než druhou. A pokud tě někdy něco vyleká v rychlé zatáčce tak, že se zapomeneš a vezmeš za tu zadní fest, máš slušnou šanci na výlet z tříkolky hlavou napřed. Třeba to pro tvoji tříkolku a způsob jízdy riziko není, ale je to něco k uvážení.
Osobně bych (pokud nemají tvoje ruce nějaké zdavotní omezení nesymetricky pravá-levá) pro tvou situaci volil naladit přední brzdy na pořádné provozní brždění a klidně i zahodil jejich parkovací funkci. Pokud to jde tak bowdeny a lanka k oběma, na obou stranách stejně dlouhé a stejně napnuté. Zadní brzdu bych napojil na starou třecí řadicí páčku namontovanou na řídítko někde pod rukojeť nebo třeba i na šprušli sedačky dole pod sedákem a používal ji jako bezpečnou parkovací. Prostě separovat ty dvě funkce, za jízdy mít v rukou nepřetržitě k dispozici plné bržění a pro parkování mít možnot pořádně zatáhnout zadní kolo, jednoduše pár prsty. žádná tlačítka nebo závlačky.
A nezmíněná varianta na dvojpáčce stranová a zadní zároveň je už asi pozvánka na žeh, co?
Tím už definitivně spojuješ všechny myslitelné nevýhody...
I kdybys uvažoval, že jedeš všemi koly po stejně dobrém povrchu, bude těžké naladit to tak, abys netrhal zadní do smyku a přitom nenechával zbytečně velkou nevyužitou rezervu v možnostech přední brzdy. Už jen proto, že s roustoucím bržděním roste zatížení předního kola a klesá zatížení zadního. Takže kdykoliv vezmeš jen za jednu páku pořádně, půjde to do smyku na tu stranu, na které brzdíš přední kolo.
Díky za objasnění slepé uličky. Původně mě napadlo že by se kolo chovalo podobně jako auto, ale takhle to dává smysl. Není to čtyřkolka. Doslova jsem čekal na odpověď od tebe. Člověka, který to minimálně už i vyzkoušel, nebo z praktických zkušeností je mu vše jasné.
Takhle spřažené brzdy jsem nikdy nezkusil, ale na tříkolce se zadní brzdou jsem se načapal ve smyku několikrát. A to i tak, že napřed jsem začal brzdit zadní, v pohodě to brzdilo, jak jsem přidal přední brzdy, vzadu se kolo kouslo. Prostě se zadek odlehčil jak se přidaly přední brzdy a stále stejný tlak na zadní brzdu začal najednou stačit na zablokování zadního kola.
Spřáhnutí předních dohromady by mi dávalo smysl jen u hydraulických brzd, protože tam se přírodní zákony postarají o shodný tlak na obou brzdách. Pokud není jeden koutouč mastný, nebude problém. Pořád může být nepříjemný různý povrch pod pravým a levým kolem, ale dokud se aspoň jedno z těch kol odvaluje nezablokované, tříkolka stále reaguje na řízení řídítkama. Zablokování jediného zadního kola je pratkicky neřiditelné v nepříjemně mnoha situacích. (Jednou mě dokonce ztráta adheze zadního kola Questu stála zlomené žebro a naštípnutý podočnicový oblouk, takže zadních brzd na tadpole tříkolkách se trochu bojím, i když quest žádnou neměl a ztráta adheze a smyk byly něčím jiným.)
To je zajímavé, že smyk zadního kola způsobuje na tříkolce neříditelnost. Smyk zadního kola na obyčejném kole problém není a tím předním se to v většinou pohodě uřídí. I v autě smyk zadních kol je do jisté míry řešitelný a zvládnutelný.
Není to vždy a možná ne všechny tříkolky. Ale když máš dost rychlosti na to, aby tě zadní kolo začlo chtít předbíhat a dojde ti rejd řízení na doraz a víc kontra už dát nejde, dostaneš tříkolku tak moc do pohybu bokem, že už jen neřiditelně sáňkuješ. A pokud povrch pod tebou je tak kluzký, že to bude vesele dál klouzat bokem, zůstaneš sedět dokud to nezastaví. Ale pokud trefíš překážku nebo pokud kola od nějakého úhlu odmítnou jet bokem a chytnou adhezi, převrátí tě to hodně rychle a letíš hlavou napřed směrem, kterým jsi před smykem jel. Typicky na to potřebuješ nějakou rychlost, v malých rychlostech to nepřetočíš tolik, aby tě to vyklopilo. Na suchém asfaltu bych tipnul tak 50km/h minimum než ti při prudkém defektu zadního kola začne hrozit neřiditelná nehoda. Já jel s Questem 60km/h když mě ztráta adheze zadního kola vyhnala ze silnice do pole.
U kola je to podobně, pokud ten smyk nebyl úmyslný, jezdce to často vykopne ze sedla. U závodů motorek to vidíš často jak je to vyhazuje vrchem přes motorku taky. Jde udělat smyk až třeba 180° tak, že nespadneš, když to umíš a děláš ho naschvál. Ale pokud panicky brzdíš v mírném náklonu, snadno chytneš smyk co tě otočí bokem ke směru jízdy, kola se zakousnou do povrchu a pak letíš. A smyk předního kola neustojí většína jezdců kol a motorek ve většině situací, narozdíl od tříkolek.
Čtyřkolky jsou nejodolnější, protože typicky je nejtěžší je donutit k převrácení a taky nejtěžší je donutit k tak velkému přetáčivému smyku. Dvě zadní kola obyvykle nemají 25-30% zatížení jak na tříkolce, ale 40 a víc, a jsou dvě. Musíš bloknout nebo prorazit obě naráz, abys o směrovou stabilitu přišel. A i když je blokneš, dvě kola místo jednoho a větší zatížení způsobí, že to přetáčivý smyk dělá pomaleji na méně ochotně než tříkolka s jedním lehkým zadním kolem.
Nojo, u kola jsem smyk ve vysoké rychlosti nezažil a zažít nechci. Mírné podklouznutí zadku v zatáčce jsem zažil, ale hned se to chytilo. Auto je zase tak těžké, že když se začne točit tak, že to už předními koly nevyrovnáš, tak uděláš hodiny, ale už se to na kluzkém povrchu nekousne.
Díky za vysvětlení.
Auta navíc mají těžiště dost nízko na to, abys musel kola zarazit o překážku na takové razantní převrácení. Viděl jsem třeba osobák co dosmykoval bokem k obrubníku s takovou razancí, že o obrubník vylomil obě kola na pravé straně a převrátil se na chodník. SUV a jiné podobné nesmylsy jde převrátit zdá se i bez nárazu kolama do překážky, když se to správně roztancuje, ale u normálních aut to skoro nejde. A pak taky v porovnání s něčím šlapacím větší váha a rozměry znamenají větší moment setrvačnosti kolem všech os a tím pádem to do rotace nastupuje pomaleji, máš víc času na reakci. Větší šanci začít smyk rovnat dřív, než se stane nenarovnatelným. S lehkou tříkolkou je to šmik a letíš než stihneš zjistit co se přesně stalo.
Osobně bych řekl že mnohem větší neřiditelnost způsobuje, když takovu tříkolku postavíš na přední nápravu. Pak jsi v podstatě pasažérem celkového brzdného výkonu obou kol respektive jejich rozdílu. Mastně brzdy, bláto pod jedním kolem... To všechno tě snadno otočí bokem ke směru jízdy načež bude následovat přetočení bokem ke směru gravitace.
Smyk zadního kola je zvládnutelný vcelku dobře, za předpokladu že s ním člověk tak nějak počítá (tedy například má tam brzdu a ví co to způsobuje). Ale musí se s tím spíš jako s autem a ne jako na kole - na leháru nemáš možnost pohnout těžištěm.
Být totálně překvapen smykem zadního kola u vela, kde zadní brzdu nemám a přední kola mají k tomu velmi omezený rejd, asi bych se taky poroučel...
Zvednutí zadního kola ze země je v podstatě dokonalá ztráta adheze vzadu, takže jak říkáš ještě důkladnější základ na problém než třeba prudký průraz co ho ve zlomku vteřiny vyfoukne. Tam aspoň prázdná guma ještě chvilku předstírá stopové prvky adheze než se svleče z ráfku. Osobně jsem ale nikdy nedokázal bržděním odlepit od země zadek tříkolky aniž bych už skoro stál na místě. Při vyšší rychlosti se vždycky radši trhly přední kola do smyku. A v té malé rychlosti i ta 90° pirueta kolem jednoho kola jde ustát bez zranění. Z hlavy mě nenapadá tříkolka, kde by bylo těžiště tak blízko přední nápravy, aby to šlo odlepit zadkem od země ve velké rychlosti. Ale pokud taková existuje, musí to být pěkně adrenalinové svezení. Naopak třeba velomobily to neumí vůbec, aspoň ty, ve kterých jsem jel. Rozvor a poloha těžiště jsou takové, že to prostě bržděním na čumák nedám. Zato se mnohem časteji jezdí rychlostma, kde už dokáže ztráta tlaku vzadu napáchat solidní potíže. Quest mi jel přes 50km/h v každém mírném klesání. I proto jsem se ho začal po té nehodě trochu bát. Pokud si jednoho dne postavím velomobil, jak si ho představuju, bude to štyřkolka. S brzdama na všech kolech.
Zvednutí zadního kola nezáleží na rychlosti ve které ho děláš, ale na zpomalení, které posouvá tvé těžiště. Ve vysoké rychlosti máš tedy potenciálně víc prostoru to udělat, ale asi míň odvahy to zkoušet :-)
Já mám stroj zřejmě poměrně zatížený na předek (až si jednou pořídím osobní váhu, tak to zjistím), se 180 kotouči není problém kola i zablokovat a na suchém asfaltu se raději začnu překlápět vpřed, než bych kola utrhnul.
Velomobily jsou konstrukčně trochu jinde, sedíš níž a vzaději co jsem tak pochopil (osobní zkušenost nemám a díky vzrůstu asi ani nikdy mít nebudu) tak jsou méně náchylné na překlápění vpřed, ale víc na překlápění vbok. Viděl jsem několik videí překlopeného velomobilu, kde jsem naprosto nechápal jak to dotyčný dokázal, protože okometricky bych takovou rychlost a poloměr na tříkole zvládl. Je fakt že já se teda mám prostor trochu vyklánět do stran což taky pomůže...
Tak nějak bych čekal, že to bude přesně jak ty a fyzika říkáte, zpomalení je jediná rozhodující věc a v rychlosti by se to mělo překlápět stejně jako v pomalosti. Ale zkušenost je jiná a nepřišlo mi, že to bude jen tím, že se člověk víc krotí ve vyšší rychlosti. Někdy jsem přední kola kousnul na chvilku obě a zadní se neodlepilo. Přemýšlím, jestli může hrát roli odpor vzduchu, jehož těžiště působení je poměrně nahoře (výš než těžiště hmotnosti) a tak ve vysoké rychlosti pomáhá držet zadní kolo dole. Při daném zpomalení něco dělají přední kola a něco odpor vzduchu a výsledny klopný moment je nějaký. Stejné zpomalení v malé rychlosti kde odpor vzduchu nedělá skoro nic vyžaduje větší záběr brzd a tím i větší klopný moment zvedající zadní kolo. Ale to je jen takový odhad a bude to drasticky záviset na konkrétní tříkolce.
Velomobily navíc mají odpružení, což tomu převracení úplně nepomáhá. Zatáčky jedeš s vnějším předním tlumičem stlačeným, takříkajíc už před-nakloněný na blbou stranu, a když trefíš vnitřním kolem blbý hrbol nebo třeba nějaký velký kámen, nakopne tě to a letíš na bok v rychlosti, ve které bys to nečekal. Přičti menší rozchod kol než má většina nekapotovaných tříkolek a můžeš mít zatáčky limitované na citelně menší rychlost než s neodpruženou nekapotovanou tříkolkou obvyklé šířky.
pánové, mám empirickou zkušenost že brzdy "víc brzdí" v nízkých rychlostech.
Jedná se ale o pocit, myslím že fyzika říká že tření není závislé na rychlosti?
S odporem vzduchu bych úplně nepočítal, tak nějak si myslím že při 30 km/h to budou na plochu 1m2 jednotky newtonů... pokusím se najít vzorce co jsem k tomu měl
Smykové tření by mělo být závislé na kolmé tlakové síle a materiálu. Tak zní základní závislost.
Teď jsem našel, že s rychlostí se snižuje koeficient tření. Takže máš pravdu.
Pro přibližný odhad když vezmu třeba 300 W výkonu pro udržování rychlosti 36 km/h (10 m/s) tak celkový odpor je 30 N, z toho většina vzduch. Takže máš skoro pravdu, nízké desítky newtonů pro rozumné rychlosti. Zadnímu kolu to přidá zatížení tak možná jedno kilo. Tímhle ten rozdíl nebude. Jestli jak Brahma říká koeficient tření jde dolů s rostoucí rychlostí, dalo by se vysvětlit spíš tím, proč někdy stejná tříkolka na chvíli blokne přední gumy ve velké rychlosti (než se stihneš leknout a povolit tlak na páky), ale je ochotná zvednout ocas při zastavování do nuly z malé rychlosti.
špatně tlumené/neodpružené kolo na drncavém povrchu bude mít při vyšší rychlosti větší tendenci se blokovat (protože víc nadskakuje) než při menší rychlosti. A nejspíš to takhle funguje i na mikroúrovni, čímž by se dal vysvětlit ten (alespoň zdánlivě) snižující se koeficient tření při vyšších rychlostech obecně.
Viděl bych to že máš pravdu.
O snižování koeficientu tření s ohledem na rychlost zde slyším poprvé a po chvíli googlení jsem našel pár zmínek v polámaném jazyce strojového překladu, kde to vzhledem ke kontextu může být původně myšleno jaks to popsal ty.
Koeficient sám se ostatně měnit nemusí, při vyšší rychlosti je k dispozici víc pohybové energie na překonání odporu brzd, všechno víc skáče a vůbec je "pocitově napínavější" což pro osobní zkušenost jednotlivce taky bude hrát roli a jsem si skoro jistý, že koeficient tření se bude měnit s teplotou styčných povrchů, což je opět věc která se ve vyšší rychlosti bude měnit snáze.
Takže výsledný brzdný efekt může být (pocitově?) ve vyšší rychlosti nižší ze spousty důvodů, aniž bychom museli zlomit v půlce učivo fyziky ZŠ :-)
Netřeba nic lámat. Vzoreček pro smykové tření, že to závisí na kolmé tlakové síle a koeficintu tření platí pouze pro malé rychlosti pohybu. Jakmile zrychlíš, začnou platit jiné zákonitosti, které se jeví, jakoby se v tom základním vzorečku zmenšoval koeficient tření.
Více třeba zde:
https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/fyzika...
Ano, to jsem už četl a omlouvám se, ale to co říkáš tam nevidím (nad rámec toho co jsem napsal výše).
"Při vyšších rychlostech se hodnota koeficientu tření snižuje. K tomu je třeba přihlížet při brzdění při velkých rychlostech. Kola se sice přestanou otáčet, ale vozidlo klouže dál. Proto je lepší brzdit přerušovaně. "
Mi zní jako poměrně známé "utržení kola do smyku" kde ano, brzdný efekt radikálně klesne, jakmile se kolo přestane odvalovat. Což je v podstatě dále zmíněno:
"Rozlišujeme statické tření (působí při přechodu z klidu do pohybu) a dynamické tření (při pohybu). Z experimentů vychází, že statické tření je větší než dynamické přibližně o 20 až 30 %. Při smykovém tření, nazývaném také suché či Coulombovu tření, je síla proti pohybu konstantní."
Co by ponejvíce odpovídalo tomu co říkáš je pasáž
"Při viskozním či Stokesově tření je tlumivá síla úměrná rychlosti tělesa. Při větších rychlostech a aerodynamicky nevýhodných tvarech je nutno užít tzv. Newtonova zákona odporu, v němž síla proti pohybu roste s druhou mocninou rychlosti a je závislá na hustotě prostředí, na tvaru tělesa a na jeho největším průřezu."
ale to už mi (bez dalšího výzkumu) zní jako mechanika tekutin a tedy zcela mimo problematiku účinnosti brzd.
Ten článek míchá dohromady několik různých věcí včetně aerodynamického odporu a občas si i odporuje, za bernou minci bych ho nebral.
Pro naše účely pozor, že možná taky mícháme dohromady různé věci:
1) Tření mezi brzdovou destičkou a kotoučem. Pravděpodobně klasické suché tření. Určitě je statické větší než dynamické, závislost dynamického na rychlosti nevím. Zběžně jsem mrknul do datasheetů Feroda a je tam jenom závislost na teplotě, o tomhle nic. U některých typů destiček ale právě s teplotou roste a to se nás možná týká: když začnu brzdit ve větší rychlosti, brzda je studená a slabší. Jak se ohřívá a shodou okolností zároveň klesá rychlost, sílí. Ale netuším, jestli může být efekt až tak výrazný, jak bylo popsáno výše.
2) Tření mezi pneumatikou a silnicí. Při dynamickém tření gumy po asfaltu součinitel tření s rychlostí roste (speciální případ kombinace materiálů, na kterou neplatí standardní vzoreček), ale v praxi je tam statický valivý kontakt s trochou skluzu na krajích, takže docela guláš. Každopádně smyk teď neřešíme, takže tohle se nás netýká.
Neřiditelnost kvůli ztrátě adheze vzadu hodně závisí na rozložení hmoty. Moje SWB delta má těžiště hodně vepředu a chová se nedotáčivě. Dostat zadek do smyku je celkem jednoduché, ale odplavání do nějaké nebezpečně šikmé polohy mu trvá tak dlouho, že do té doby v klidu stihnu povolit zadní brzdy a tím ho srovnat, nebo zastavím. Hodiny se mi zatím nepovedly ani úmyslně na mokré podlaze podzemní garáže a přední kolo jsem do smyku nedostal nikdy.
Stinná stránka je, že kdybych ve větší rychlosti trochu prudčeji zatočil, převrátil bych se i bez smyků.
Mám to dost podobné. Zimu nazad jsem to zkoušel na místním rybníku ale jelikož nebyl led zrcadlově hladký, ale posypaný prašanem, adheze byla jen mírně zhoršená (i mokrá tráva výrazně horší) a tak se mi nepovedlynejen hodiny, ale ani driftovat :-D
Na začátku tohoto roku padal v jeden večer mrznoucí déšť. Při návratu z odpolední jsem náhle dostal hodiny na parkovišti před domem, doslova jsem neřízeně sklouzl z chodníku a tak tak že nevzal bokem o zeď.
Pak jsem na parkovišti blbl ještě dalších 20 min. Super. Led byl jako zrcadlo a přibýval další.
Hádám bude velkou roli hrát i rozvor. Zadní kolo nesoucí 25kg těsně za tvými rameny bude odolávat přetáčivým smykům o hodně méně než zadní kolo nesoucí 25kg metr za tebou. I moment setrvačnosti celé sestavy kolem svislé osy bude větší u delší tříkolky, takže úhlové zrychlení té rotace bude menší. Mezi dvěma tříkolkami se stejnou váhou a stejnou polohou těžiště vůči přední nápravě bude ta dlouhá odolnější proti nekontrolovatelnému smyku.
A co třeba varianta s dvojlankovou páčkou na levé i pravé straně s tím že by brzdila každá přední kolo na své straně a přes druhý vývod zadní brzdu tak že by brzdný účinek byl vždy na L+Z nebo P+Z nebo L+P+Z. ???
Váš problém se třemi brzdami, každá s proměnlivou a velmi specifickou účinností a jen dvěma rukama by dobře řešilo Arduino s expertním systémem a se třemi ovládanými hydraulickými okruhy jedním ke každé brzdě.
V podstatě by myslím stačilo mít kvalitní ABS na každém kole zvlášť a centrální pokyn brzdit brát libovolně z kterékoliv páky. Bude to stát víc než zbytek tříkolky a vážit ne zrovna málo, ale fungovalo by to pěkně :-).
šestkrát raději bych seřizoval brždění dvou mechanických brzd aby bylo symetrické (obě přední kola) než abych ladil velkou brzdnou sílu na přední a k tomu na téže páce lehké brždění zadním, protože jinak by šlo do smyku při každém přibrždění.
Navíc při ukazování směru v zatáčce zůstává ruka na straně nejúčinnější brzdy.
Legální je i ukazování druhou rukou přes hlavu. Jen ti ne všichni možná porozumí.
Proto je v zákoně napsané, že
"Znamení o změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu."
Pokud je dojezd do křižovatky z prudšího kopce, tak radši neukážu než bych (na normálním kole) při brzdění řídil jednou rukou.
Ano, máš naprostou pravdu. Beru zpět.