NaKole.cz
Československo s dětmi - kapitola 7.
Československo s dětmi - rok 2020
2. část Vlastivěda pro naše dva puberťákyKapitola 3
Nocleh pod Velharticemi Objevit navečer přímo pod hradem krásnou loučku s ohništěm, lavičkou a kadibudkami bylo tou nejlepší odměnou po náročném dni. Zatím asi nejkrásnější nocleh letošní cesty. Postavili jsme…
Nejlépe hodnocené
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
já tomu říkám, že naši andělé strážní se dobře baví, když jsme na cestách.:-) A tu hru nazývám Pošli to dál. Kdysi jsem se do ní zapojil a hraju ji už dobrých 35 let. Když dostanu od někoho něco co nemohu oplatit přímo jemu, oplácím ji těm, kteří potřebují pomoct bez nároku na odměnu jen se slovy Pošli to dál. Až potkáš někoho potřebného pomoz mu. Hraju tuto hru i v běžném životě, protože celý náš život je vlastně Cesta.
0
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Vidíš, do dneška jsem netušila, že hraju nějakou hru :o)))
-3
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
jednou jsem vzal stopaře. Chtěl hodit na nádraží, chtěl prachy, měl perfektní historku. Když jsem mu oznámil, že se právě zapojil do hry Pošli to dál hodně posmutněl. Najednou jsem nebyl játen hejl, kterého obalamutil. Najednou to byl on kdo je ve hře o níž ani netušil, že se hraje. A hraje se už dlouho, určitě víc než 2000 let.
0
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Jj, "žádost o peníze s příběhem" s tím se často setkávám v MHD. Do hry se s takovými ale nedávám.
-2
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Ale připomněl si mi jeden zážitek ze Slovenska - byli jsme tam na týden partou ubytovaní v mysliveckém srubu a kolem vedla kamenitá cesta pěkně s kopce dolů.
Jednou jsem tam uviděla dva kluky lepit duši - říkám jim, že jim pomůžeme, že máme vše na opravu, ale nechtěli. Skoro za hoďku jsem šla kolem branky a vidím, že kluci stále lepí. Už jsem se na nic neptala, přinesla jsem jim novou duši, kamarád přitáhl kompresor a za chvíli frčeli dolů do vsi.
Večer jsme je potkali v hospodě - strašně moc děkovali a měli snahu nám dušičku uhradit v panácích karpatské horké. To jsem ale přenechala na druhých, protože já ten večer měla (naštěstí) "taxislužbu" zpět nahoru do srubu.
Karpatská horká je hodně tvrdá měna...
-2
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
on hlavní smysl té hry je v tom, že nevracíš tomu kdo ti pomohl ale někomu kdo potřebuje pomoct. Takže vy jste se zapojili správně ale ti kluci vrátili svůj dluh vám a neposlali ho dál.
-1
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Co já vím, zda také někde někomu jinému nepomohli...
-2
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Já myslím,že tohle je něco jiného,když toho,komu jsi pomohl,potkáš vzápětí. To bych naopak bral jako normální slušnost,že se Ti chce odvděčit. Nebo bys byl raději,kdyby takový člověk dělal,že Tě nezná,jen proto,že tu pomoc musí poslat dál?
0
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Chápu tvou otázku tak, že jsi tu hru nepochopil. Ta hra není o tom, že splatíš svůj dluh někomu kdo od tebe nic nepotřebuje. Ta hra je o tom, že pomůžeš tomu kdo ti nemá jak oplatit. Ale může tu hru poslat dál tím, že pomůže někomu kdo potřebuje pomoc.
-1
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
... je to hra na babu (pomoc potřebnému) a stejně jako v ní se oplatky nepečou!
-2
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Já neříkám neposlat dál. Prostě ale nastane situace,že se ti dva vzápětí poté znovu potkají. Kdyby ten,komu jsem před několika hodinami pomohl,teď dělal,že mně vůbec nezná a v životě mně neviděl,tak by to ve mně naopak vzbuzovalo pochybnosti o tom,jestli mám svůj dluh splacený já. Takhle jsem to myslel.
0
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Dneska už bohužel na "normálního" stopaře nenarazíš. Stopujou jen divné typy, ty nějakou takovou hru hrát nejspíš nebudou.
0
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
To je ale už jejich boj
0
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
dík za další kousek zážitků...
a tu hru "oplať někomu dalšímu" hraje snad každý na cestách- někdy na jedné, jindy na druhé straně.
Těším se s Vámi , že se Vám podařilo vyřešit potíže a mohli jste zažít další kousek...
0
Re: Československo s dětmi - kapitola 7.
Taky tuhle hru "pošli dobro dál" hrajeme, i když jsem až dosud netušila, že je to hra. Mě to smysl dává, udělám něco pro druhého, který mi to nemá jak oplatit, a ten zase pomůže jindy dalšímu. Zrovna tak jsme už i "čerpali", a to i v zahraničí, kde se pomoc bližnímu bere více přirozená, tím spíše, že se díky našemu zaměření jedná o méně obydlené oblasti, takže potkat bližního se může podařit třeba jednou za půl dne nebo ani to ne.
0
Hezké čtení!
Náhodou jsem narazil na tento blog při svačinovečeři (číst při jídle se nemá). Vidím, že už to asi není aktuální; vlastně píši jen proto, že dobré počiny mají být oceněné a tak hlásím, že se čtení líbilo ;-)
Zaujalo mě to povídání o rozbitém kole s prasklou přední vidlicí. Úplně cítím tu okamžitou hlubokou beznaděj kdesi v lesích, s dětmi, s hromadou krámů, daleko od domova... To jsou zdrcující okamžky. Z jistých důvodů si to umím přesně představit :-)
No ale jak se mi to povídání a putování a schopnost utábořit se kdekoli líbí, tak zas něco se mi tak úplně nelíbí. A to je to automatické obsazení krásné loučky pod Velharticemi. Pokud vím, bývá (bývával) tam v létě dětský tábor. Je to podle mě z charakteru toho místo poznat. Notabene píšeš, že tam byly kadibudky. Tak to už snad vůbec nejde považovat za anonymní loučku. No a nacpat se někomu na "jeho" tábořiště, i když tam momentálně tábor neprobíhá, to by mě jako táborníka také naštvalo.
Povrchové lomy na Mostecku - jo, je to dechberoucí, jak příroda relativně rychle mění měsíční krajinu zas k obrazu svému. Stačí k tomu jen aby člověk z místa vypadl s těmi svými velkostroji.
-3
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
Hledám: štěstí
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…
Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně
Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…