NaKole.cz
Kavkaz s dětmi - část 2.
V bouřkách náhorními planinami na arménskou hranici...
Město Akhaltsikhe (jehož jméno nejsem zaboha schopná si zapamatovat, a ani teď ho zpaměti nenapíšu) bylo po čtyřech dnech první pořádnější město. Jako první jsme využili služeb myčky aut a omyli si kola wapkou. Ne že bychom tolik dbali na…
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Ahoj šípe, mě to funguje.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Tak mě už teď taky jo.
Nejspíše byla chyba mezi židlí a klávesnicí.
Zase na druhou stranu, nechce se mi věřit, že by nikdo nereagoval na tak úžasný cestopis... Spíše to ukazuje, že problém fakt byl.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Netuším a nebudu o tom nijak polemizovat.
Prostě jsem to zkusila.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Já jsem aspoň napíšu to, co jsem chtěla už dřív.
Nádherná fotka Víti a duhy, to se Ti Peggy fakt povedlo, moc se mi to líbí, kompozičně povedené. Tleskám.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Moc děkuji, od tebe to potěší obzvlášť. Já spíš na ty fotky koukám smutně - to byla doba, kdy se děti ještě relativně ochotně nechaly fotit, na videa sice už moc nespolupracovaly (vyplazování jazyků a tak :-))), ale focení ještě jakž akceptovaly. Vloni spolupracovala už jedině Šárka a bohužel letos to vypadá, že nebude ani ona :-))) ach jo :-))))
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Tak líto mně to trochu bylo, a to jsem dokonce zkrátila nadpis, páč jsem si vzpomněla, že to tu kdysi někdo kritizoval (myšleno v dobrém), když jsem psala tuším tu západní Evropu (také na víc částí), že diskuse nadpisy ukrajuje a nejde poznat, ke kterému dílu se diskutuje.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Budu se opakovat, ale jste borci, fakt úctyhodný výkon. Napřed brutální převýšení, pak zával na silnici, pak ujíždění před bouřkou, a to vše s dětmi ve věku, kdy jejich vrstevníci jako dovolenou považují pláž u moře. Je to super, že nejste mainstreamoví, a že dětem ukazujete i jiný způsob trávení času, dovolené a života obecně.
Z neochoty focení dětí si nic nedělej, zjevně je to obecný problém. Ty jsi s dětmi o 1,5 rok popředu, jak vidím, máme se na co těšit, byť ty naše jsou jen půjčené, a párkrát do roka si hraju na mámu :-)
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Nemysli si, naše děti TOHLE taky za dovolenou nepovažují... :-)))) Tuhle Víťa (tč. 14 let) s povzdechem pronesl: "Ach jo, bude zase brzy léto, prázdniny, dovolená..."
Oblíbené je taky téma: "Jak můžeš vědět, že by tě to nebavilo, když jsi to nikdy nezkusila" při debatě, proč nemůžeme aspoň jednou jet na dovolenou "normálně".
Jako argumentuje dobře, asi bude politik :-)
(a je to pravda, fakt jsem NIKDY nebyla na klasické válecí dovolené u moře. Stejně jako jsem nikdy nebyla na diskotéce.)
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
A jak by si Víťa představoval tu "klasickou dovolenou"?!?
Ono to nutně nemusí být jen o válení u moře. Mě třeba baví být na jednom místě (nebo třeba po 3 dnech přejet jinam) a z toho dělat hvězdicové výlety na kole a pěšky...
Jde i o délku - vy jezdíte na 4 týdny a více. Což je ale s ohledem na vaše putování zcela logické.
Mě třeba stačí týden nebo jen 5 dní a pak jsem zase chvilku doma.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Taky se stejně jako Peggy řadím do skupiny lidí, pro které je odpočinková a ideální dovolená batoh, pohory, stan a dennodenní šlapání někde mimo civilizaci, i když na rozdíl od ní já preferuji spíše pěší přesun, ona cyklo. Ani já jsem nebyla nikdy u moře, a ani po tom netoužím. U mě to možná souvisí s tím, že má profese je dána spíše psychickou, než fyzickou náročností, takže námaha ve smyslu putování v nepříznivých podmínkách pro mě odpočinkem opravdu je. Doma jsme k tomu rozhodně vedeni nebyli, naši na dovolené nejezdili (starost o velké hospodářství), společně jsme byli pouze 1x na Slovensku v termálech, toť vše. Já sama začala chodit na vandry až v relativně vyšším věku, poprvé jsem byla někdy v 25. Mám o 7 let mladší sestru, a ta to má podobně, shodou okolností se našla v tom stejném, jako já, jen je samozřejmě ve výběru aktivit a destinací brzděna zodpovědností vůči rodině. Tím nechci říct, že Peggy je nezodpovědná, to v žádném případě, u sestry je domácí zázemí jiné než u Peggy, nechci to zde rozvádět, proč to nelze. Tady jen chci vysvětlit jinou věc. Já ani sestra jsme způsob trávení dovolené nemohly nasát či okoukat doma, přesto máme stejný přístup. Asi máme něco v genech. Prostě věřím, že i když teď děti Peggy začínají remcat, rozpomenou se za pár let, a vrátí se ke svým kořenům. Bohužel puberta je šílené období, je potřeba to vydržet, a obrnit se trpělivostí. Víta i Šárka to prostě někde v DNA vepsáno mají, jen je nutné vydržet.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Ty jsi také trošku jiná kategorie než běžní dovolenkáři. To nemyslím ve zlém nebo ironicky. Před vašimi výkony se také hluboce skláním, protože to je daleko za mými limity.
Mě zkrátka jen zajímalo, jakou představu o "klasické dovolené" má Víťa.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
V pohodě, to, že jsem zcela na okraji Gaussovy křivky vím, a to nejen v této oblasti :-)))
K Víťovi a jeho představám o dovolené: tohle posoudit nemohu, ale díky sestřiným dětem jsem nabyla dojmu, že jejich touha po dovolené u moře je dána porovnáním se spolužáky, kteří jako ideální prázdniny opravdu pobyt u moře považují za top. Tohle asi bude těžké nějak usměrnit, proto jsem psala, že si myslím, že i když by teď Víťa a Šárka nechtěli dál s rodiči jezdit na jejich dovolené, předpokládám, že za pár let by se k tomu vrátily. Mají to v genech. Chce to jen přežít to blbé období puberty.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Odpovídám i Šípovi i Radce.
Já přesně nevím, jakou má Víťa představu, protože s ním na tohle téma není moc řeč :-) Nejspíš bych tipovala, že hlavně ráno nevstávat, minimum pohybu a každý den McDonald :-))) Těžko říci, zda je to jen postoj být za každou cenu proti rodičům a otrávit jim hlavní životní zábavu :-)) Tím, že s námi vlastně jinou dovolenou než putování na kole nebo pěšky v podstatě ani jeden nezažil, tak tu představu o něčem jiném moc nemají. Ale vím, že v poslední době je hlavně problém ta délka (jezdíme na 6 týdnů). Už jsme zvažovali dát přes léto třeba dvě kratší cesty, ale argumenty pro jednu dlouhou máme také: ono to dá dost práce sbalit se, doma všechno zařídit tak, aby bez naší přítomnosti fungovalo (dům, ubytování, eshop) a když bychom se měli za 2-3 týdny vrátit, tak se to skoro ani nevyplatí :-) Nehledě na to, že když vyjedeme, tak první týden ještě řešíme, co doma, druhý týden si člověk zvykne, že je na cestě a teprve ten třetí si už čistí hlavu. Plus když chceme jet někam dál - zrovna ta Gruzie a Arménie by se na 3 týdny moc nevyplatila. Já vím, mohli bychom letecky, kamarádi dali jeden rok Gruzii na 3 týdny a druhý rok Arménii na 3 týdny. Nás lákalo zkusit tu loď, což bych zážitek samo o sobě, ale vlastně jenom ta doprava zabrala týden (2 dny autem, dva dny na lodi), to samé pak cestou zpět. Ale neberu to jako ztracený čas, naopak.
Jasně, dneska je trend letět na víkend do Norska (teda dneska úplně už ne, ale před koronou) to tady jeden zdejší blogger praktikuje a těší se velkému obdivu za životní styl, mně se to ale nelíbí. Já řeším, že od nás z okresu Ústí nad Orlicí je to na víkend na Šumavu daleko...
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
No, já si nemyslím, že nemá představu - není izolovaný od svých vrstevníků a určitě si povídají o tom, kde kdo byl.
Osobně mě módní trendy nezajímají, takže nevím, jaká dovolená je teď "in" - já si ji dělám podle toho, co mi vyhovuje.
Díky za odpověď. Já nechci nijak polemizovat o tom, co a jak děláte a jak vedete svoje děti. Jistě bychom se shodli, že všechno má svoje pro a proti, ale takovou diskuzi tady vést nechci.
Jen mě prostě zajímalo, jakouže představu Víťa má. Po čem jeho klučičí srdce prahne :o)))
Víc nic. Díky.
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Když se zeptám, tak se dozvím, že o dovolených se prý s kamarády nebaví. (můj tip je, že se možná za tu naší - na kole a pod stan) trochu stydí.
Jinak si myslím, jako vážně, že by se mu líbilo bydlet v nějakém pěkném hotelu se snídaněmi a bazénem a chodit na výlety (muzea, hrady a tak.)
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Jo, tomu bych i rozuměla :o)))
Prostě odpočinek s plnou palbou :o)))
0
Re: Kavkaz s dětmi - část 2.
Rozdělení dovolené na dvě kratší se mi taky neosvědčilo, vyzkoušeli jsme si to, takže chápu, že Peggy chce raději zůstat u jedné delší, než u dvou kratších. Důvody, proč se nám to neosvědčilo, byly podobné, jak uvádíš, tedy přesun, který zabere 2 + 2 dny, tedy celkem 4, takže v poměru více ukousne z dovolené kratší, než delší, plus ten druhý důvod, tedy že člověk si odpočine a přepne do jiného módu až v třetím týdnu dovolené. Chápu ale, že někomu to vyhovovat může, máme s Peggy společné kamarády, kteří to takto praktikovali mnoho let. Nám to ale nesedlo, a dokonce nám ani nevyhovovala sice dovolená jedna, ale v rámci ní rozdělená na dva treky, přerušené asi 4 denním pobytem v civilizaci, vše samozřejmě v rámci zahraničí.
Že se Víťa možná stydí za typ dovolené je asi pravda, ale fakt věřím, že za pár let se to srovná a že se vrátí ke kořenům. To jen to porovnávání v rámci kamarádů a ten nešťastný příklon ke konzumu, který je alfou omegou dnešní společnosti.
0
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
Hledám: štěstí
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Napříč Českem aneb tak trochu jiná dovolená
V sobotu dopoledne přijíždíme s mou drahou ženou do Vyššího Brodu - do známého města na jižním okraji Šumavy.…
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…