NaKole.cz
Francouzský tisk - 8
Pokračuji v pravidelném listování francouzským tiskem, u kterého, jak si lze povšimnout, mi nejvíce vyhovuje Le Figaro.
Následuje mírně bulvární Le Parisien a daleko v závěsu pak Le Monde.
Ale i tak všechny deníky každý den prolistuji a občas se i začtu, aniž bych nutně překládal.
Překlad "slovo od slova" patří totiž k časově poměrně náročným záležitostem.
Co píší a veškerý smysl člověk pochopí snadno, ale ďábel je schován v detailech těch slovních obratů, ustálených frází a příměrů, které jsou občas pro cizince z jiné kultury a jiného prostředí náročné.
Nejlépe hodnocené
Le Figaro 23. listopadu
Dnes jsou na pořadu dne:
Vakcíny
Kdy budou vakcíny povoleny?
Ursula von der Leyen uvádí, že registrace dvou vakcín Pfizer – BioNtech a Moderna, pokud nebudou problémy, může proběhnout „od druhé poloviny prosince“. Do konce rooku se očekávají předběžné výsledky AstraZeneca. V USA Pfiuer předložil žádost o nouzové povolení FDA v pátek.
Jaké jsou výrobní kapacity?
EU si objednala 1,3 mld dávek s opcí na dalších 660 milionů. Pfizer se zavázal dodat do prosince 50 mil dávek do EU a USA, Moderna 2é mil. První dávky mohou být v EU dostupné už v prosinci.
Lze tempo zvýšit?
Tvrdě se na tom pracuje.
Jaké jsou logistické výzvy?
Transport vakcín za nízké teploty. Zase, všichni údajně makají jak šrouby.
Kdo bude očkován jako první?
Panuje všeobecná shoda – zdravotnitčtí a sociální pracovníci, kteří jsou v přímém kontaktu s pacienty a pak ti nejrizikovější.
Kdo bude mít na starosti očkování?
Poučeni fiaskem vakcinace v roce 2009 proti chřipce H1N1 nechtějí zapojit praktické lékaře ale zdravotnické profesionály v režii měst.
Může být očkování povinné?
Není to na pořadu dne.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Kolik to bude stát?
Cena vakcín se liší, AstraZeneca oznámila cenu 4 USD, u Pfizeru se spekuluje o 20 USD, Moderna od 25 do 37 USD. Tarify jsou takně sjednávány jednotlivými státy.
Zesílený dozor po uvedení na trh.
Prý EMA (Evropská agentura pro léčivé připravky) bude makat do roztrhání těla, aby všechno pěkně kontrolovala. Ajajaj....
Tohle je divné....
Bude-li naočkován dostatečný počet Francouzů bude moci z databází zdravotních pojišťoven zjistit, zda očkovaní jedinci častěji vykazují některé patologické stavy (autoimnutitní onemocnění jako je syndrom Guillain- Barré (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Guillain%C5%AFv... nebo roztroušenou sklerózu). K pozastavení užívání vakcíny bude prý stačit „serie podezřelých pozorování“ – ( pozn. na to se snad napijeme).
Ale prý valcíny nejsou jako léky, které mohou vyvolávat nejzávažnější nepříznivé účinky, a jsou obecně velmi bezpečné.
Doba trvání ochrany valcínou je zásadní, ale neznámá.
A vedlejší účinky jsou do značné míry taky neznámé. Podle publikovaných údají je reakce jeden až dva dny po naočkování, jako horeřka, bolest v místě vpichu, atd, dostatečně malá. Je ale důležité, aby se neobjevily žádné závažnější vedlejší účinky. Existuje však obecná shoda, že závažné komplikace se mohou objevit až 6 měsíců po očkování, ale to nebudeme vědět, dokud se nenaočkuje velmi velký počet osob.
EU si rezervuje téměř 2 miliardy dávek.
V Bruseli se od jara pilně pracuje na smlouvách a je jich zatím podepsáno 5 se společnostmi
AstraZeneca, Johnson&Johnson, Sanofi-GSK, Pfizer-BioNTech a CureVac.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Kolik Komise utratila za těchto pět smluv?
Tak to je nejlépe střežené bruselské tajemství.
Jedno je jisté: V evropské rozpočtu je prozatím plánována položka ve výšu 2,15 mld eur na financování těchto smluv. Členské státy v této fázi neplatí nic a údajně nepřijímají žádné finanční riziko. Zaplatí prý pouze v případě, až se jedna, nebo více vakcín osvědčí. Před podpisem jednotlivých smluv se prý Brusel bude prýt členských států, zda-li se chtějí připojit. Není pravděpodobné, že všichni budou souhlasit s již uzavřenými pěti smlouvami. Uvádí Maďarsko.
Tak jako tak, komise bude centralizovat objednávky a dodávky vakcín.
Pozn. Jindra: Největší byznys v dějinách lidstva se rozjíždí...
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Vzhledem k tomu, že ty opravdu nejrizikovější skupiny se nechají naočkovat velice rády a hned a včera bylo pozdě, tak se veliké stádo pokusných králíků okamžitě najde. Tihle lidé totiž s covidem riskují podstatně víc než s vakcínou. No a pak se už uvidí.
V Anglii prý už to hromadné očkování na stadionech připravují.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
"Rizikové skupiny" byly údajně ohroženy i chřipkou, nicnéně ta snaha o vakcinaci, jakkoliv bezplatnou, už ve tvrdě Francii narazila.
Samozřejmě, teď ta marketingová kampaň na vakcínu, včetně lockdownů. titulky s počty mrtvých, a každodenním pouštěním hrůzy je mnohem efektivnější, přesto jsem nakloněn věřit tomu, že i ti "rizikoví" si klidně půl roku počkají, co to udělá.
Samozřejmě, ti Prchalové všech zemí to rozjížději velkolepě. Úplně nová věc je, že reklamní a marketingová kampaň se pořádá za peníze daňových poplatníků.
Zajímavé také je, že už za smlouvy na vakcíny, které dosud nejsou, se utratilo v Bruseli dosud neznámé množství peněz.
Prostě je to jako s tou naší polní nemocnicí.
Plní marketingový účel strašáka, a ještě na tom spřátelené duše vydělají miliony....
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Musím říct, že mě celkem překvapuje odpor vůči očkování od lidí z generací, kde se celý dětství chodilo k paní doktorce "pro včeličku" a na vojně jim hnedka vlepili "injekci proti smrti" a žádný debaty se kolem toho nikdy nevedly...
Člověk by to očekával spíš od té naprosto zkažené generace dvacátníků, kteří místo aby srdnatě bojovali, hlavně teda hubou, proti očkování a za svobodu, tak běhaj v atombordelu po špitálech coby dobrovnolní sanitáři...
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Nevím, jestli se dá mluvit zrovna o odporu vůči očkování.
Já s tím vcelku počítám, že až toto očkování bude běžně dostupné, že se mu bránit nebudu.
Ale když v době, kdy je ještě nemáme a nevíme, kdy mít budeme, už nám hlásají seznam všeho, co nám možná zakážou, dokud se očkovat nenecháme, tak na to snad ani nemusím být nijak moc paranoidní, aby mi to přišlo podezřelé.
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Tak když už erár ty injekce nakoupí, tak na ně nějakou p*del najde, to je snad jasný. Já fakt nechápu ten virvál okolo - před lety mi prostě řekli "V listopadu letíš do Asie, objednej se na očkování do Centra cestovní medicíny". Tečka. Tam do mě nasázeli kde co, a žádná debata se kolem toho nevedla.
A že jsem potom byl docela rád za očkování proti takové Hepatitidě A, i když mi po něm bylo fakt blbě...
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Já vím, jen jsem psala, že se mi nezdá, že by byl virvál kolem očkování. Ještě je nemáme, až je budeme mít, nebude povinné (spíš bude naopak nějakou dobu na pořadník), tak proč dělat virvál.
Ovšem když pan zdravotnický exministr a očkovací lobbista veřejně řekne, že očkovaní třeba nebudou muset nosit roušky, a že to pro lidi bude jistě motivace... to už bych řekla, že na virvál je.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Kecy pana Prvosenky mi jako důvod k virválu nepřijdou.
Rouškování mi nevadí. Respektive vadí mi to ze všech těch opatření nejmíň. Já vím, že to tu píšu skoro furt, ale mně osobně vaděj nevychovaní chrchláci.
Ne, fakt není normální vytáhnout chrchel až z paty a vyplivnout na ulici lidem pod nohy.
Ne, fakt není normální za stolem v jídelně vytáhnout šnuptychl a zatroubit.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
To už jsi ovšem poněkud odbočil...
Mně "kecy" někoho, kdo by eventuelně mohl mít moc své kecy prosadit vadí docela dost.
Ano, taky bych dokázala najít stopadesát s tématem nesouvisejících věcí, které mi vadí víc.
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Plivat pod nohy chodcům je jasná prasárna. Pokud máš chronickou alergickou rýmu a zrovna totálně plný nos, tak občas nic jiného nezbývá, než se vysmrkat do kapesníku.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Já MÁM chronickou rýmu. A smrkat lidem do xichtu nebo do jídla mi přijde vrcholně nechutný...nikdy jsem neměl problém se omluvit, zvednout a jít se vysmrkat na chodbu/před barák/na záchod...
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Na Slovensku měli také dobrovolné testování. Kdo se nenechal otestovat, ten dostal na cca. 14 dnů domácí vězení. Kam se na ně hrabe s rouškami.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Pro očkování proti koronaviru nakoupí vláda 5,5 milionu dávek vakcíny za necelé 2 miliardy korun, řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jednani...
Pokud jsou zapotřebí dvě dávky, tak to vyjde na 1/4 obyvatel. To hladce pokryjí z těch, co se očkovat chtějí. Díky přirozené spořivosti naší vlády nehrozí žádný očkovací nátlak, ale ani žádná velká promořenost.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Jasně, jenže od usnesením, že "nakoupí" do okamžiku kdy ten počet opravdu bude k dispozici, je ještě hodně dlouhá doba.
0
Re: Le Figaro 23. listopadu
Na tom je nejpodivněnější to, že žádná vakcína ještě NIKDE na světě není schválena (zapomeňme na Čínu nebo Rusko), ale už se ví, kolik jí bude potřeba, a kolik bude stát, aniž by se vědělo, jakým způsobem se bude transportovat.
V Bruseli dokonce už zaplatili těch 5 smluv, a tají kolik.
Nejvyšší čas vzít Brusel stečí.
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ale no tak. Ta anglická vakcína už prošla testováním a s výsledky těch testů má požádáno o schválení, což by měl být už jen úřednický úkon. Z toho se dá předpokládat, že schválena bude a mohou jí začít vyrábět. Patrně už výroba nabíhá, takže mohou odhadovat cenu. Když mají cenu, mohou prodávat s příslibem plnění někam dopředu. Když to oběma stranám vyhovuje, proč ne? Velké stavby se také platí průběžně a ne až s kolaudací.
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Je nemožné, pokud se vedlejší účinky projeví po 6 měsících mít vakcínu protestovanou za měsíců pět, možná v Sovětském svazu, ale v normálním světě nikoliv.
Rozehráli moc vysokou hru,takže ji musí dotáhnout do konce, jinak to škaredě odnesou.
A to je dost průšvih.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
A ty si myslíš, že by někdo vyvíjel vakcínu, pokud by nikdo neprojevil zájem?!?
Tady jsou všichni výrobci (a ostatně i odběratelé) na začátku. Někteří na vývoj vakcíny dostali dotace, někteří financují sami. Všichni ale potřebují mít představu, zhruba o jaké množství vakcín by v první vlně šlo - jednak proto, aby věděli jaké množství bude potřeba vyrobit a druhak pro odhad ceny.
Ono je nutné si uvědomit, že jak se rozhodne "bude se očkovat", začnou se roztáčet jednotlivá kolečka, která do sebe musí zapadnout. V podstatě ve všech zemích se musí najít finance a způsob, jak se vakcína nakoupí a od koho, musí dojít k odpovídajícím legislativním změnám. Musí se rozhodnout o režimu očkování (povinné/nepovinné), kdo vlastně bude moct očkovat (s ohledem na potřebu dodržet specifický chladový řetězec), vakcinologové koumají, koho v první vlně očkovat nejdříve, atd. atd. A tím, že bylo rozhodnuto o jednotném postupu v rámci EU je všechno obtížnější a časově náročnější.
S vakcínou na covid je to velmi specifická situace a tady se opravdu nedá čekat až bude vakcína vyrobená a pak teprve řešit všechno ostatní. Tady to musí běžet všechno současně tak, aby ve chvíli, kdy ty vakcíny bude, mohla se i aplikovat.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Tvrzení o "pořadníku" je součástí marketingové strategie. Všichni, kteří se třesou na to, aby národy očkovali se děsí toho, že vakcína bude masově odmítána.
Tak z ní prioritně dělají "vzácnost" a je možné, že pár dušiček na to chytí.
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
V civilizovaných zemích se každý jedinec nad 55 let rád nechá naočkovat. Tak se podívej, jaké zastoupení v celku má tato skupina. Odhaduji, že to bude okolo té 1/4 populace. To je to číslo, které naše vláda objednala. Myslím, že neriskují vůbec nic.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
I prd velebnosti. Ne každý nad 55 je vyděšený a zblblý. Nedávno jsem viděl pár anket a nějaký průzkum a myslím, že to bude tak sotva 50 na 50 ve všech věkových vrstvách.
Až se významní lékaři shodnou, že očkování je v pořádku a prospěšné, tak nad tím začnu uvažovat a počkám si ještě pár měsíců na až se naočkovaná pokusná morčata vyjádří.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Tak já tvrdila, že bude hodně dlouho trvat, než bude vakcíny dost na to, aby se nechal očkovat každý, kdo bude chtít, už v době, kdy se Covid objevil a vakcína byla ve sféře zbožných přání. :-)
Marketingové strategie přišly až později a samozřejmě vyvolaly takové reakce, že to najednou vypadá, jako by ji nikdo nechtěl, ale osobně nevěřím tomu, že do konce příštího roku dojde k pokrytí zájmu.
0
Re: Le Figaro 23. listopadu
Já bych vůbec ty hochy z marketingu nepodceňoval, spíš bych řekl, že marketingová strategie byla dřív než covid
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
No Němci prostě chtějí být připravení, až ta vakcína bude k dispozici. Jak říká jejich zdravotní ministr, nemohou si dovolit dostat se do situace, že vakcína bude a oni nebudou mít připravenou infrastrukturu pro masívní očkování.
https://www.investicniweb.cz/news-nemecko-chce...
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ten německý ministr zdravotnictví nechce udělat stejnou blbost jako náš ministr zdravotnictví, potažmo celá vláda před první vlnou. Oni ještě v únoru tvrdili, že jsme připravení na jedničku, všeho máme dostatek, sitauce ja nadmíru vynikající.
A pak bác. Přišlo to a nebylo vůbec nic. Museli si zavést nouzový stav aby mohli začít zběsile, bez výběrových řízení, za dlouhé peníze, různě pokoutně nakupovat ochranné pomůcky. Protože ne že jich byl dostatek. Byl jich zoufalý nedostatek. Nebyly ani pro zdravotníky v první linii.
Takže co?
Takže to celé stálo víc, než kdybychom byli připravení.
Protože kdo je připraven, není ohrožen.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ale to je hluboký omyl, pane kolego.
Nejde o odpor k očkování jako takovému ani malinko.
Tohle protikovidí má u mě DVA základní problémy.
1) stejně jako očkování proti sezónní chřipce, pokryje pouze jednu konkrétní podobu viru
2) a to je zásadnější problém, ta vakcína je naprosto neozkoušená, na to je potřeba pár let, a ne měsíců.
Takže za mě, této vakcíně kategorické ne.
-5
Re: Le Figaro 23. listopadu
Rozumím. Nesouhlasím, ale rozumím.
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Raději riskuješ smrt, či veliké trvalé následky? Dávno už jsi v té věkové skupině ohrožené smrtí.
Všechny viry mutují. Všechny vakcíny se musí měnit, aby dlouhodobě fungovaly. Jde jen o to, jak dlouho to vydrží, než se to změní.
Pokud testování má trvat několik let, tak tu budeme několik let žít s periodickými lockdowny. To ti přijde přijatelnější?
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Když jsme u té vakcíny, četla jsem článek pojednávající o vakcíně Biontech Pfizer. Ne vysloveně odborný, ale ani ne úplný bulvár a nevím do jaké míry se týkal konkrétně této vakcíny či jestli měl obecnější platnost. A zaujaly mě (krom toho, že nikdo netuší, jak dalece dlouhodobý účinek bude mít) dvě věci:
Za prvé - že imunitní odezva seniorů je obecně horší, takže i účinnost vakcíny je u nich velkou neznámou - z pochopitelných důvodů to na nich moc testováno nebylo.
Za druhé - není zcela jisté, zda očkování brání "jen" propuknutí nemoci, nebo jestli zabrání i samotné nákaze.
Pokud by se sešly v obou případech ty horší odpovědi, tak po vakcinaci tu budeme mít sice očkované, ale přesto neimunní seniory a spoustu mladých, zásluhou očkování bezpříznakových, přenašečů...
Možná je to úplná kravina, co jsem napsala - tohle fakt není obor, kterému bych rozuměla. Ale jestli ne, tak by takové očkování mohlo skončit solidním průšvihem.
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Frantíci taky psali, že u starších jsou výsledky horší, a co víc, na těch rizikových vakcínu pochopitelně vůbec nikdo netestoval.
Otázek víc než odpovědí, což nebrání šibalům aby nakupovali vítr v kapsách, za peníze daňových poplatníků
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Napsala jsi to zcela přesně.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ano, svět je nebezpečné místo a živej z něj nevyjdu.
Nepovažuji covid za nebezpečný víc než mých 80 tisíc km na dálnicích. Pravděpodobnost, že mě dostanou je podobná.
Nevím, proč si myslíte, že tím, že se vyzmizíkuje covid se získá nějaká nesmrtelnost. Lidi se nebojí kouřit, a na následky kouření umírá víc lidí než s covidem, lidi se nebojí být obézní a mít s tim spojeny všechny ty další neduhy.
U toho je možná potřeba začít.
Na covid se neumírá, nebo jenom malinko.
Umírá se na to ostatní, a s tím může každý něco dělat i nez vakcíny.
Hned.
-5
Re: Le Figaro 23. listopadu
Prosím, mohl by si vyjasnit, jaké "všechny" vakcíny se musí měnit z důvodu mutace virů?!?
Pokud vím, tak výrazně mutuje pouze chřipkový vir a tam se vakcína upravovala.
Za poslední 3 - 4 roky, co je na trhu Tetra vakcína, k žádným úpravám nedochází. Resp. je dodávána a aplikovaná stále stejná vakcína proti chřipce.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ano, chřipkové vakcíny se mění protože viry mutují. Mutují i viry SARS.
Lze předpokládat, že zmutuje i náš koronavirus.
Jenomže o něj v téhle akci vůbec nejde o ohromné peníze, tak to nikdo neřeší a nezmiňuje.
Kdyby se ukázalo, že připravují vakcínu na virus včerejška, hodilo by jim to do plánů vidle.
-5
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ale to se hluboce mýlíš, že to nikdo neřeší.
Viděla jsem materiál České vakcinologické společnosti, který šel do komise EU, a tam se to, samozřejmě, řeší.
Řeší se to i v různých modelacích k předpokládaným výdajům za covid v horizontu 2 a více let.
To, že se o něčem zatím nemluví veřejně vůbec neznamená, že by se o tom v základních materiálech neuvažovalo. Tedy alespoň v těch českých.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
No a ještě odpověď na co konkrétně jsou ty vyvíjené vakcíny cílené. Tedy nemyslím, že tebe by to zajímalo, ty vidíš vakcína a jseš přesvědčenej, že je to šolich a krádež století, ale třeba to zaujme někoho jiného. Ostatně nevidím důvod, proč by někdo, kdo vyvine spolehlivou vakcínu neměl na ni poctivě vydělat, když bude funkční a bude o ni zájem. Podnikatel by měl chápat, že vše jen otázkou nabídky a poptávky.
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi...
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Můžeš něčím doložit bod 1)?
Jak moc SARS_COV-2 mutuje?
Jak konkrétně a na co přesně jsou jednotlivé vyvíjené vakcíny cílené?
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Proč bych dokládal?
Ten virus je tu krátce. Všechny ostatní viry mutují, proč by koronavirus měl být výjimkou?
Dokázat budoucnost nelze, ale na základě chování ostatních virů ji lze předpokládat s nemalou pravděpodobností.
Můžeš dokázat, že po půl roce po očkování se u tebe neprojeví příznaky roztroušené sklerózy?
-5
Re: Le Figaro 23. listopadu
Covid je odnož viru typu SARS. U těch zase až tak výrazné mutace nejsou.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
To si myslíš, nebo se to šeptá u vás v krankkase v účtárně?
Definuj "výrazné"?
-5
Re: Le Figaro 23. listopadu
U chřipky se k nám každoročně "vrací" nějaká mutace viru. To je obecně známé. Ale jak jsem psala jinde, co je tetra vakcína, tak nedošlo k nějaké zásadní úpravě vakcíny.
U covidu ale zatím není zcela potvrzeno, jak rychle bude k mutaci docházet a v jakém rozsahu. Takže zatím není ani jasné, jak často bude nutné přeočkování.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Takže nemůžeš, ale víš o tom všechno. Jako vždycky:-))
Co třeba spalničkový virus? Dětská obrna, vzteklina?
Mutují?
Chřipkové viry mutují, speciálně typ A je vysoce nestabilní.
Ale chřipkové viry jsou na hony vzdálené koronavirům.
Nicméně i u SARS-COV-2 byly pozorovány různé kmeny. Vědci dnes již dokáží podle příslušného kmene rozeznat třeba, odkud si dotyčný nákazu přivezl.
A ty si myslíš, že ti co pracují na těch vakcínách o tom nevědí? Že s tím nepočítají? Že se nesnaží vyvinout vakcínu dostatečně "širokospektrální"?
Zjevně o tom nic nevíš, ale vůbec ti to nebrání hlásat své neomylné soudy.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
a co tervě sovětští vědci, ti to toho dokážou....
ale i u nás máme taky fajnovýho vědce....
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
Co dokáží sovětští vědci, je mi celkem jedno. Jsem ráda, že už žádní sovětští nejsou.
A že jiní vědci, zabývající se příslušnými obory vědí o virech víc než ty, tě sice může vnitřně štvát, ale to je tak všechno, co s tím můžeš dělat.
Ostatně nepřekvapils. Argument jsem po pravdě ani nečekala:-))
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
tobě argumentovat nelze, protože si vystačíš s argumentací naprosto sama....
sovětští vědci, pochopitelně, existují, stejně jako existují "českoslovenští sklářští výtvarníci", například :-)
-6
Re: Le Figaro 23. listopadu
:-))
zatímco ty si zjevně vystačíš bez argumentace:-))
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
A ty už víš, že covidí vir bude mutovat jako vir chřipkový?!?
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Nevím.
Na stranê bezpečné je předpokládat, že zmutuje.
Mě je to fuk, klidně se postav do fronty na Pfizera...
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
O to, do jaké fronty se postavit mi opravdu nejde.
Zatím se docela bavíme tím, jakými informacemi masírují média veřejnost a jaké informace proti tomu dostáváme od potenciálního distributora a z MZ.
A třešničkou na dortu pak pro mě je, když vidím, co ty medializované informace tady dělají s tebou :o)))
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Nemyslím si, že je potřeba se nechat očkovat proti chorobě, kterou si "vyležela" za čtyři dny s očima na monitoru a prackama na klávesnici....
-5
Re: Le Figaro 23. listopadu
Nevím, co máš na klábosnici ty, já zásadně používám ruce.
A opravdu je poněkud nesmyslné, aby si své případné očkování posuzoval podle toho, jaký byl průběh choroby u mě.
Navíc mohu tě uklidnit - opravdu nikdo tě k očkování nutit nebude. Momentálně se nejvíce uvažuje o variantě nepovinného očkování v obdobném režimu jako je chřipka. Ale i kdyby bylo rozhodnuto o povinném očkování, nikdo ti hlavu neutrhne, když očkování odmítneš. U nás se totiž odmítači nijak netrestají.
Osobně bych se ale i vsadila, že ty se nakonec očkovat necháš a to zcela dobrovolně za svoje. A to z důvodu tvého častého cestování do zahraničí. Zatím to vypadá, že kdo bude očkován, bude mít vycestování do zahraničí méně problémové.
-5
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ty víš úplný kulový co bude, a kdo a jakým způsobem bude očkování vyžadovat.
Průběh choroby v naprosto drtivé většině případů je bezpříznakový,nebo lehký.
Taková nemoc, kdy tě musí otestovat, aby si zjistila že marodíš, u mě vážně zvláštní očkování nepotřebuje.
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
Hm, ale stále na tu chřipečku umírá denně cca. 100 pacientů. Ti by si možná nějaké očkování přáli, ale už se ho nedočkali.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
To jsou čísla, která si vyjasníme za pár měsíců.
Tyhle "dojáky" mě neberou.
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
Nejsi nakonec nějaký skoroTrumpovec? Ten také čísla, která se mu nehodí popírá.
Ta hra umřeli na covid a umřeli s covidem je už docela trapná. I kdyby se to číslo nějak pohnulo díky lepší interpretaci, tak to patrně nebude nijak významné. Epidemii covidu tu máme v plné parádě už 2 měsíce. Přeplnilo to veškeré kapacity nemocnic. Prudce to zvedlo střední úmrtnost. Krematoria nestíhala a ty tu budeš hrát hru na to, že ti lidé neumřeli na covid? :D
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Trapné je to vytrvalé mlžení kolem celkového počtu úmrtí.
Jsou dva způsoby, jak se dobrat čísla počtu obětí covidu
1) čísla, co nám poskytnou úmrtní listy s příćinou "covid"
2) čísla, která se stanoví analyticky pomocí výpočtu nadúmrtnosti
Ta první máme, a vypadá to tak, že v říjnu buď stoupla úmrtnost na dvojnásobek, nebo se umíralo jen na covid.
Takže musíme počkat, až nám úřady dovolí nahlédnout do skutečných statistik, a ty pro říjen budou údajně mít až koncem ledna. A pak můžeme debatovat o tom,zda-li těch úmrtí na covid bylo 100 nebo třeba jen 5.
Dřív je to jen flégrovina - tedy daty nepotvrzené strašení.
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
Nakonec možná zjistíme, že covid výrazně snížil úmrtnost na rakovinu, cukrovku a kardiovaskulární příhody ...
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
To je velmi pravděpodobné :-)
Ve Francii na jaře, a to bylo horší než je podzim" přestřelili o dvě třetiny, tím sčítáním z "úmrťáků".
Předpokládám, že až uzavřou rok, budou na velmi podobných číslech s léty jinými, kdy byla chřipka.
Ta letos taky zázrakem přestala zabíjet...
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ona totiž ještě nezačala a na jaře skončila dříve, než přišel covid.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ta první nemáme. Resp. nemáme je ve vyhodnoceném a zveřejněném stavu. To už máme víc o té té "nadúmrtnosti", která za ty poslední týdny, co už jsou zveřejněny bohužel opravdu narůstat začala. Zatím méně než v nejhorších chřipkových sezónách minulých let, ale ta nejhorší "covidová" čísla přišla až později.
Mimochodem - Technet (před Covidem to byla určitě nejserióznější část Mladé fronty, dnes je občas podezírám, že cíleně vyhledávají pesimistická data) vydal článek, že si vyžádal ta zatím nezveřejněná data a nadúmrť listopadových týdnů je údajně ještě vyšší než jsou čísla zveřejněných úmrtí na Covid. Tj. že se podepsal nejen covid, ale možná i zhoršená dostupnost lékařské péče pro "necovid".
Přiznám se, že sama napjatě čekám na ta oficiální čísla, zda kecají nebo ne...
0
Re: Le Figaro 23. listopadu
aktualizace: "zatím méně než v nejhorších chřipkových sezónách minulých let" už neplatí. Po dnešní aktualizaci dat je už součet 1. až 42. týdne roku 2020 nejvyšší číslo za posledních deset let.
0
Re: Le Figaro 23. listopadu
A ještě jedna aktualizace s konkrétními daty.
Již zveřejněný 42. týden, tedy 12.-18.10.
Počet zemřelých 2892. Průměr za předchozích devět let 2073. Tedy cca 800 "nadúmrť". Počet zemřelých s Covidem v tomto týdnu 81+80+80+60+64+52+68=485.
Skoro to vypadá, že ten Technet nekecal, i když z jednoho týdne samozřejmě nelze moc vyvozovat.
0
Re: Le Figaro 23. listopadu
Díky, to je velice zajímavé.
Takže za týden ještě ne úplně nejhorší se úmrtnost zvedla cca. o 50%. Z toho 25% byl covid a druhých 25% byl následek špatné péče o ostatní choroby díky přetížení nemocnic.
Mně to přijde zcela logické a očekávatelné.
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
No, to je přesně to, co nelze dělat, vybrat si týden, nebo měsíc, a podle něj pak vytvořit katastrofickou vizi.
Překládal jsem to v minulé sadě, v článku o "dožití".
Demografové prý tomu říkají "efekt sklizně". Prostě v určitém období, chřipka, vedra, či covid, mohou akcelerovat úmrtnost, ti lidé, kteří by na své další choroby zemřeli o měsíc, či čtvrt roku později, prostě podlehnou, pohár přeteče. No, a protože zemřou o malinko dříve, ta úmrtí v dalších měsících chybí, a tak se to ve finále docela nedramaticky srovná a zprůměruje.
Velkou chybou, a nazval bych to i zločinem, je skutečnost, že v honbě za covidí nesmrtelností se přehlížejí takové ty banální rakoviny a infarkty, protože proti nim nelze prodávat vakcíny, ani testy, nelze nakupovat předražené ochranné pomůcky.
Prostě smrti,na kterých se nedá nic trhnout, ani solidní novinový titulek, banální, většinová, nudná smrt na rakovinu.
A díky covidí hysterii o samotě.
Ve Francii alespoň tohle za druhého lockdownu nepřipustili.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Nevybírala jsem si týden. Naopak jsem už předtím psala, že ten nárůst tam už je, ale ještě ne tak úplně přesvědčivý. Poslední týden, kterým se to výrazně překulilo, jsem si dohledala až pak, když jsem si uvědomila, že je úterý a tedy tam musí být nová data.
Jaké budou ty další týdny ještě nelze s jistotou předjímat, ale přiznám se, že mnoho optimismu na rozdíl od tebe nemám.
0
Re: Le Figaro 23. listopadu
Jsem si prohlížela data na staťáku.
https://www.czso.cz/csu/czso/oby_cr
V časových řadách mají měsíční přehledy končící v červnu, a to ještě pro rok 2020 označené jako "předběžné" (viz obr.1).
Měsíční řady tam jsou od roku 1992. Maxima ročních úmrtí bylo dosaženo v letech:
1992 - 120 337
1993 - 118 185
1995 - 117 913
1994 - 117 373
2018 - 112 920
...
Zaujalo mě, že nejvíc se umíralo v letech 92-95. Teď teda nevím, jestli se v té době třeba ještě neočkovalo proti chřipce, nebo to byla "odložená" úmrtí ze šťastných let po převratu, nebo co to způsobovalo. Možná do Čech chodili umírat Slováci? Nevím, jen mě to zaujalo, když jsem to setřídila...
Týdenní řady tam mají od roku 2011 a končí 42.týdnem 2020. Zaujalo mě na nich, že součet týdenních čísel nesouhlasí s ročním číslem... Nesouhlasí (viz obr 2), ale zas ne o moc.
Vypadá to, že nadúmrť tam oproti posledním devíti letům je, jak to bude vypadat za celý rok oproti evidovaným rokům (od 1992) uvidíme později.
V týdenní tabulce jsem hledala, ve kterých týdnech se objevuje víc, jak průměr v předchozích devíti letech. Jsou to týdny na obr.3 vyznačené červeně: 18,20,23,26,27,34 a včechno od 36. týdne
Na obr.3 je spočítaná nadúmrť v daném týdnu oproti průměru za roky 2011-2019.
Celkem nechápu, proč tam uvádí průměry jen za roky 2015-2019...
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Hele, takhle t taky nefunguje, jsou a byly silné a slabé ročníky, tedy když se silný ročník dostane do pásma úmrtnosti, jsou ta čísla také jiná.
Prostě podle toho, co "potřebuješ dokázat" vybereš datovou sadu, která ti vyhovuje.
Jak si čtu ty Frantíky, tak ti, co chtějí dokázat, že na jaře bylo zle, porovnávají s loňským rokem, ti kteří chtějí dokázat, že se nic nedělo, vezmou "chřipkový" rok 2013 a dokáží, že tehdy bylo hůř.
Ti co si hrají na "objektivní" zase porovnávají s "průměrem" a podle toho na kterou stranu se přikládní, tak zařadí, nebo nezařadí ten 2013 do průměru, protože jim to rozhodí cifry.
Podle mého správné je porovnání s jinými chřipkovými epidemiemi. Prostě řekněme si, jestli ta covidí patálie je opravdu tak hrozná, proti těm blbejm rokům, že stála za ty manévry, zničené existence a lidské osudy, jestli to stálo za to, zničit ekonomiku vyspělých států ve prospěch Číny.
Předem odpovídám - za mě - nikoliv - nestálo to za to.
-5
Re: Le Figaro 23. listopadu
"...nejvíc se umíralo v letech 92-95"
Neumíralo se nejvíc. Koukni se na časovou řadu před tím. Tak se prostě umíralo za starého režimu a chvíli trvalo, než se to v tom zdravotnictví a obecně ve státě dalo do pořádku.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Jinak, co se týče potřeby mražáků u kremaček, tak v 10.týdnu 2018 bylo nejvíce mrtvých za posledních deset let 2 994. V roce 2020 toho v žádném týdnu (do 42.týdne) nebylo dosaženo.
Protože spalování lze odkládat, tak vezmu delší období kolem měsíce se špičkou:
v roce 2018 6. až 14. týden (9 týdnů) celkem 23 607,
v roce 2020 34. až 42.týden (9 týdnů) celkem 20 612.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Jindro,jsou tam počty obyvatel (hned v 1.sloupci) a v těch letech jich nebylo nejvíc, byly lidnatější roky...
Zajímavý je rok 2007:
celková úmrtí 104 636 a počet imigramtů 104 445, normálně nám vyrovnali odúmrť! :-)
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Někde je starší měsíční řada, jak od roku 1992?
Prosím, dejte odkaz, kdo víte kde.
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Bara2. Ne měsíční řady, ale roční rady.
O těch píšeš konkrétně toto:
"Zaujalo mě, že nejvíc se umíralo v letech 92-95. Teď teda nevím, jestli se v té době třeba ještě neočkovalo proti chřipce, nebo to byla "odložená" úmrtí ze šťastných let po převratu, nebo co to způsobovalo. Možná do Čech chodili umírat Slováci? Nevím, jen mě to zaujalo, když jsem to setřídila...:
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu
Tvoji řadu tedy dolním:
směrem do "starověku"
1991 -124 t
1990 -129
1989 -127
1988- 125
1987 -127...
naopak na druhou stranu směrem k !novověku"
1994 -117
1995 -117
1996 -112
1997 -112
1998 -109....
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
Počkám si až na čísla ze staťáku.
Docela bych čekal, že úmrtnost naroste, třeba i o 30 procent, ale ta čísla, co zveřejňovali dávala 100 procent, a to nebylo nikde v Evropě.
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
Konečná čísla za rok 2020 na staťáku nejsou. Jsou tam předběžná měsíční do června a předběžná týdenní do 42.týdne. Měsíční od roku 1992, týdenní od roku 2011.
https://www.czso.cz/csu/czso/oby_cr
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
To ale byla čísla ze staťáku. Každopádně i při porovnání s chřipkovými epidemiemi byl za posledních deset let jeden jediný týden v roce 2018, který měl více mrtvých než 42. týden v roce 2020. A to byl týden, který ještě vykazoval denní počet covidových úmrtí hluboko pod stovku, přišly podstatně horší.
Z jednoho týdne lze ještě těžko něco tvrdit s určitostí, ale ten trend už tam byl déle (do předchozího týdne se ještě dalo říct, že to odpovídá chřipkovým epidemiím - teď už to i jim uteklo).
0
Re: Le Figaro 23. listopadu
Ifčo, zatím posledních 9 týdnů 2020 je o 3000 lepší, jak kritických 9 týdnů v roce 2018.
v roce 2018 6. až 14. týden (9 týdnů) celkem 23 607,
v roce 2020 34. až 42.týden (9 týdnů) celkem 20 612.
-1
Re: Le Figaro 23. listopadu
Jasně, však zlom v počtu nákaz přišel až v září a odezva v počtu úmrtí ještě s nějakým zpožděním. Zajímavé bude spíš, až se bude porovnávat plus devět týdnů od toho dvaačtyřicátého, ne minus.
0
Re: Le Figaro 23. listopadu
Zajímavé budou pouze ta delší období - viz "sklizeň"
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Pokud jde o Trumpa, myslím si, že byl lepší president než bude ten, co tvrdí, že žárovku nevynalezl Edison, ale černoch, při té bídě.
Pokud je přesvědčen, že ho podvedli, má a musí se bránit, a není na tom nic směšného. Má na to právo stejně jako ho měl Al Gore, tomu se taky nevysmívali.
-3
Re: Le Figaro 23. listopadu
Bránit a bránit. Nemá pro to odůvodnění, nemá žádná ověřitelná podezření, má jen svá tvrzení. A ta jeho obrana je hlavně o komplikování a zjevném zdržování. Když mu nevyjde ruční přepočtení, tak následně ještě zkusí strojové přepočtení a pak vymyslí boží přepočtení. Ale právo na přeskum a přepočítání mu nikdo nebere.
Jinak Amerika a svět potřebuje opravdového presidenta a ne šaška.
-4
Re: Le Figaro 23. listopadu
Nevím co má, nesleduji to dopodrobna, protože mediální jednostranná agrese vůči němu je naprosto neuvěřitelná.
Mají soudy, může a má se bránit, vyčkám, jak to dopadne.
Nerad bych, aby to snad vyznělo, že jsem nějaký Trumpův fanda, jen mi připadá o dost lepší, než ten druhý.
-2
Re: Le Figaro 23. listopadu
O tom druhém je známo, že byl vícepresidentem za Obamy. Tudíž měl spoustu možností se Trumpovsky zviditelnit. To, že to neudělal svědčí o jeho významně vyšších kvalitách. Na toho šaška má snad jen ten náš pán z Hradu.
-4
Le Figaro 24. listopadu 2020
Tváří tvář vlně podezření
Víří bubny, trubky znějí, president promluví!
Na papíře na jeho slova čeká celý národ, ale ve skutečnosti, protože členové vlády celou dobu něco říkají, nebudou v jeho projevu odhalena žádná velká tajemství.
Jednou to byl Jérôme Salomon (hlavní hygienik), podruhé Olivier Véran (ministr zdravotnictví), pak zase Jean Castex (premier). Nadužívání medializace vážně poškozuje autoritu.
Ten poslední jmenovaný přeci prochází velmi hlubokou krizí. Byrokratický útlak (směšná potvrzení) a zneklidňující návrhy (zbytečný čl. 24 zákona o globální bezpečnosti) mnoho naznačují o stále rostoucím autoritářství.
Co když tomu je naopak?
Stát se projevuje se čím dál více despoticky, protože je slabý. Důkaz?
Pokud jste neškodní, bude neústupný. Po měsících krize je jeho autorita v troskách. Od roušek, které byly najaře „zbytečné“ až k apokaliptickým modelům napodzim (400 000 mrtvých!)
Zmatenými zdravotními opatřeními a administrativními nařízeními byrokracie předvádí podivnou podívanou, jako by k nám zabloudil Kafkův doktor Knock (pozn. Kafka - Při stavbě čínské zdi - Beim Bau der Chinesischen Mauer).
A nakonec, ty politické projevy, které oscilují mezi infantilizací („....je tu jeden virus, ten neviditelný pán....“) až po přenášení viny na Francouze („...společně jsme to zvrzli...“), které okamžitě vyvolávají nedůvěru.
Úlohou Emmanuela Macrona je zabránit vzedmutí vlny nedůvěry.
Zbavte se rétoriky strachu, která více rozčiluje, než aby vyvolávala obavy.
A poté přesně a odvážně (představte tu absurditu, jak generál de Gaulle doporučuje, kolik protileteckých krytů musí být na Vánoce připraveno....) popište strategii života s virem, dokud nedorazí vakcína.
Nakonec pak, ukažte horizont návratu svobod (jejich omezení trvalo až příliš dlouho).
Emmanuel Macron to ví: jeho projev nezruší skrytou nespokojenost, která prochází napříč naší demokracií.
Ale když se zahraje na pravdivou strunu, i ti nejskeptičtějsí posluchači nastraží uši.
-3
Re: Le Figaro 24. listopadu 2020
To je úvodník z dnešního Figara, dnes večerm, ve 20 hodin má v televizi vystoupit Eman se "zásadním" projevem k národu....
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Bojím se tady na Nakole už otevřít i lanšmíd, aby na mě nevykouknul zase Covid.
Hrubým odhadem bez přehánění asi 15.000 příspěvků na tohle téma. Dva na každého mrtvého, abych tématicky nevybočoval...
-1
Re: Francouzský tisk - 8
Máš pravdu. Na druhou stranu zima byla i pro naší "diskusi" vždy hodně omezující. Takže covid se tak trochu i hodí. Kdybys zjistil kolik diskutujících ještě jezdí, tak bys patrně získal dost nízké číslo. Schválně to zkus zjistit.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Jenže těch 15 tisíc je od jara. Průběžně, kontinuálně, v podstatě bez výkyvů, přes celou sezónu.
0
Re: Francouzský tisk - 8
Tak to je asi tím, že každého zajímá, zda na to umře, nebo ne. No a někteří si na tom hojili své nenaplněné odborné ambice a snažili se předvídat, což některé přirozené optimisty ničilo.
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Letos na to umřelo ani ne 10% lidí z těch co umřeli, převážně proto, že neumřeli na něco jiného. Zajímá to akorát plašany, co se neumí zabavit jinak.
Tak trochu mi to připomíná jehovisty a jim podobné, co pravidelně vyhlíží soudný den a neustále se k němu propočítávají. Tady je to vylepšené o prokládané grafy :-)
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Vždyť se toho nemusíš účastnit, pokud nechceš. Mne to třeba zajímá. Možná mám nějakou úchylku, ale zjevně nejsem sám. Navíc tohle téma není většinou navštěvováno blbečky, kteří se jen realizují urážením. Možná je Jindra tvrdě filtruje. Výsledkem je, že ač se neshodneme, tak se vzájemně ctíme a neurážíme. To se mi velice líbí. Taže mně se tu líbí :)
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Pověsil jsem to sem, ale snad jsi pochopil, že píšu o celém Nakole.
0
Re: Francouzský tisk - 8
Tak tohle patří do pobavilo :o)))
Po ránu to fakt dost pobaví :o)))
-5
Re: Francouzský tisk - 8
Ano, tušila jsem to, že ti budu chybět.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
"...každého zajímá, zda na to umře, nebo ne..."
Tohle tvoje tvrzení pramení z čeho?!?
Mě to třeba nezajímá.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Nevíš, kdo tu ráno napsal "...ač se neshodneme, tak se vzájemně ctíme a neurážíme..."?!?
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Tady navíc o žádnou neshodu nejde - jen jsem položila dotaz. Slušný věcný dotaz.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
No jo, to se ale pozná až když umře, jak mu to pak sdělit, aby na obláčku klidně spinkal?!
0
Le Parisien 25. listopadu
Včera večer Eman přednesl svůj v pořadí šestý projev od začátku „zdravotní krize“.
Oznámil, především, že vakcíny budou k dispozici koncem prosince a začátkem ledna pro „nejohroženější“ další dávky dorazí najaře.
Prohlásil: „Chci udělat jasno – očkování nebude povinné“.
Tři etapy rozvolňování opatření
Eman tvrdí, že mají vrchol druhé vlny ve Francii za sebou, a tak budou uvolňovat:
1. etapa
Od sobotního rána budou znovu otevřeny všechny obchody a služby. Nadále ale bude platit cestovní omezení (mají na to formulář, kdy chtějí cestovat mimo region), ale budou povoleny procházky do 20 km po dobu 3 hodin.
2. etapa
Začne 15. prosince. Budou zrušena cestovní omezení, aby Frantíci mohli být na svátky s rodinami, ale bude místo toho zaveden zákaz vycházení od 21:00 do 7:00. Pokud to „situace dovolí“ bodou znovu otevřena kina a divadla. Lyžařská střediska zůstanou uzavřená i přes Vánoce.
3. etapa
Ta je plánována započít 20. ledna. Mají být otevřeny restaurace a sportovní haly. Bary nikoliv. Střední školy také obnoví výuku.
No a pak Eman trochu postrašil:
„Udělejte všechno proto, abyste se vyhnuli třetí vlně!“
Ve čtvrtek vystoupí premier Jean Castex s upřesněním rozvolňovacích opatření.
Na závěr se Eman pevně zahleděl do kamery a prohlásil „že je optimistický, ale že krize stále není u konce“ a pak chvilku vlastenecky žvanil.
No, nepotěšil nikoho, a naštval mnohé.
Zejména restauratéry, kteří se už svolávají do akce.
(2. etapa bude zahájena za podmínek – maximálně 2 500 - 3 000 osob na JIPkách a kolem 5 000 nových positivních každý den)
-3
Re: Le Parisien 25. listopadu
Přesvědčil vás Eman? :-)
-3
Re: Le Parisien 25. listopadu
O čem mne měl přesvědčit? Čtu tvůj výtah a z toho jsem se dozvěděl, jak se to bude ve Francii uvolňovat. Je to podobné jako u nás. No a také se bojí 3. vlny a té se rozumní lidé obávají všichni.
-1
Re: Le Parisien 25. listopadu
Já se jí asi ani nebojím. Nejspíš přijde a proběhne jako ta první a druhá. A možná přijde i čtvrtá, pátá. Naučíme se s tím žít...
-2
Re: Le Parisien 25. listopadu
Meleš blbosti a vyvyšuješ se nad jiné lidi.
"No a také se bojí 3. vlny a té se rozumní lidé obávají všichni."
Tak podle tebe ty jsi rozumný protože se 3. vlny obáváš, zatímco já jsem nerozumný, protože se 3. vlny neobávám.
Ty si můžeš myslet co chceš, já si myslím pravý opak. A pokud se něčeho obávám, tak jsou to vystrašení lidi tvého typu, kteří ostatní lidi svými strachy obtěžují a kteří svoje strachy rozšiřují, takto vzniká infekce strachu až je tady vystrašený kdekdo, který není rozumný.
-2
Re: Le Parisien 25. listopadu
Tak si moudře a statečně mysli co chceš. Je to tvoje volba a mně nech mojí volbu si o tobě a podobných myslet, že jsou to blouznivci a pošetilci, kteří si nevidí na špičku nosu.
-5
Re: Le Parisien 25. listopadu
No vidíš, jen nadáváš do blouznivců a pošetilců. Smysluplná debata s tebou není, vystrašenče.
Přeji ať si strachy neupustíš do kalhot:)
-2
Re: Le Parisien 25. listopadu
Když někdo začne diskusi výrokem: "Meleš blbosti a vyvyšuješ se nad jiné lidi", tak se nemůžeš divit podobné odpovědi.
Vidím, že jsem si mylně liboval, že v tomhle tématu se nevyskytují pitomci a neurvalci. Hned se tu dva objevili :(
-4
Re: Le Parisien 25. listopadu
Však ano, vyvyšuješ se nad jiné lidi. Samozvaně jsi se pasoval do funkce mluvčího za všechny rozumné lidi.
Já jsem taky rozumný a zásadně nesouhlasím s tím, aby jsi ty mluvil za mne. Jenomže ty jsi dle tebe mluvil za všechny rozumné lidi a tedy i za mne. Takže jsem to napsal správně, když jsem napsal "meleš blbosti". O tom vyvyšování se nad jiné lidi jsem ti napsal už v dřívějším komentáři.
-2
Re: Le Parisien 25. listopadu
Když budeš dál psát dál stále totéž, tím nezměníš můj názor na to, že jsi pitomec a dokonce vztahovačný pitomec. Spokojenost?
-5
Re: Le Parisien 25. listopadu
Ale mne tvůj názor nezajímá. Tobě bych už dávno přestal odpovídat, jenže nejsi tady sám a tak nebuď sebestředný a drž hubu. Momentálně je tady 239 cyklistů. Tak jak vidíš opravdu nic nepíšu jenom tobě.
-1
Re: Le Parisien 25. listopadu
V tom případě si to věš někam jinam a ne pod můj příspěvek a neoslovuj konkreetně mne.
-5
Re: Le Parisien 25. listopadu
Zamítnuto.
Já si svoje komentáře budu věšet kam já uznám za vhodné a žádný tvůj souhlas k tomu nepotřebuji.
A co se týče toho oslovování, neoslovil jsem tě nikde. Abych tě mohl oslovit, musel bych mít k tobě nějaký vztah, kladný nebo záporný. Já k tobě žádný vztah nemám, ani kladný, ani záporný. Jsi mi fuk a proto s tebou komunikuji bez oslovení.
-1
Re: Le Parisien 25. listopadu
Takže tvoje tvrzení "Meleš blbosti a vyvyšuješ se nad jiné lidi" nepatřilo mně, ale těm 239 cyklistům, kteří v tu chvíli byli na webu?? :D
Nějak se v tom zaplétáš. Měl bys toho už nechat.
-4
Re: Le Parisien 25. listopadu
Správně. Patřilo to 239 cyklistům aby všichni věděli že tu meleš blbosti. Konečně jsi na to přišel, ale trvalo ti to...
A jestli bych toho měl anebo neměl už nechat, na to se tě ptát nebudu, troubo.
-1
Re: Le Parisien 25. listopadu
Hele běž raději pást ty krávy, uděláš lépe.
-3
Re: Le Parisien 25. listopadu
Já se za svoji práci nestydím.
0
Re: Le Parisien 25. listopadu
"...ač se neshodneme, tak se vzájemně ctíme a neurážíme..." ©Brahma
-4
Re: Le Parisien 25. listopadu
Jen si posluž.
Asi by sis měl, hochu, zamést před vlastním prahem.
Včera si se tady rozplýval, jak tu nikdo nikomu nenadává a všichni se tu respektují.
Jen si nějak do toho zapomněl zahrnout i sebe - jsi v tomhle tématu takřka jediný, kdo tu neustále někoho uráží a napadá.
-4
Re: Le Parisien 25. listopadu
Trhni si nohou, než jsi sem zavítala, tak tu byl klid.
-4
Re: Le Parisien 25. listopadu
Ale já jsem tu už od včerejška někdy od odpoledne a klid tu opravdu byl, než si se do mě začal navážet.
-3
Re: Le Parisien 25. listopadu
No ty dneska perlíš :-)
-1
Re: Le Parisien 25. listopadu
Teda Brahmo, ty fakt ujíždíš. Nějak to na tebe doléhá...
-1
Re: Le Parisien 25. listopadu
Stres z obav o manželku.
Měl by být hájený!
0
Re: Le Parisien 25. listopadu
No jo, jenže takhle to s ním brzo sekne jak s Maradonou.
-1
Re: Le Parisien 25. listopadu
Ale vždyť on je hájený.
Co pro něj můžeme udělat víc než že ho tady necháme vykecat a vybublat :o)))
I když kdyby si vzal piluli, nedělal by tady ze sebe blbce a byl by v daleko větší pohodě.
Ale je to jeho volba.
-5
Re: Le Parisien 25. listopadu
Co kdyby ses ty držela v tomto případě na uzdě, ne "kdyby si vzal piluli" - jen aby ses nemusela kontrolovat
Ne tedy "Já si budu psát, co budu chtít, kdy budu chtít a dávat tam, kam chci já"
-4
Re: Le Parisien 25. listopadu
A ty mi budeš říkat, kam můžu psát, co a kdy?!?
AV i pavko, nechte to mentorování. Zrovna vy dva, teda jeden...
-5
Re: Le Parisien 25. listopadu
Ne nebudu.
Domníval jsem se, že to zvládneš sama, abys neubližovala.
Zřejmě jsem se zmýlil.
-2
Re: Le Parisien 25. listopadu
Kdybych chtěla ubližovat, opáčím mu stejně.
Nechávám ale jen projít proud jeho emocí.
Víc pro jeho úlevu udělat nemohu.
-4
Re: Le Parisien 25. listopadu
Tedy já žasnu, ty to děláš vlastně pro mé dobro. Taková amatérská psychoterapie :D :D :D
-4
Re: Le Parisien 25. listopadu
Copak amaterska, ale zcela zdarma a nezistne!
-3
Re: Le Parisien 25. listopadu
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/who...
-1
Re: Le Parisien 25. listopadu
Ono je to tam, zřejmě, velmi podobné tomu, co se děje u nás. Prostě tápání, chaos, zmatená a nesmyslná opatření - např. ty "nepodstatné" obchody co byly zavřené, zatímco se lidé hromadí v řetězcích, do školy děcka chodí, ale rodiče nesmí ven, jen na nákup do těch řetězců, nebo do práce, tam žádné nebezpečí nehrozí.
A pak ty zákazy nočního vycházení, na které jim darebáci pečou, a ti normální stejně nikam nechodí, když není kam, ale ti co chtějí si po deváté si do parku zaběhat jít nemohou.... Do toho mají ještě nádherný formulář, když chceš cestovat z regionu do regionu (oni ty regiony jsou podobně velké a větší než ČR).
A zřejmě dost Frantíků věřilo, že budou moci na hory, oni mají děcka dlouhé zimní prázdniny, po vánocích, a to jim Eman zarazil.
A taky neotevřel restaurace, sice restauraterům vyplácejí podporu, která je stanovena jako 20% z obratu za minulý rok, ale i tak jsou naštvaní jak majitelé, tak hosté, neboť zajít si každý den na oběd do restaurace patří k francouzskému životnímu stylu.
Eman má k tomu ještě v projevech zvláštní způsob vypjatého a těžko uvěřitelného vlastenčení a libuje si v "apelech" na veřejnost, což nasranému národu také moc nepřidá.
Jinak, dobrá zpráva, někde ze zadních stránek novin, ministrině kultury, na naléhání veřejnosti, zarazali podivné chutě modernizovat Notre Dame, a bude se rekonstruovat do původní podoby, bez soudobých vitráží a laserových efektů.
-3
Re: Le Parisien 25. listopadu
Všechno je OK ale s tím Notre Dame prošvihávají příležitost.
-2
Re: Francouzský tisk - 8
https://sport24.lefigaro.fr/football/actualites...
Umřel Diego Maradona, zjevně komplotista a chřipčičkář, protože na srdeční příhodu
-5
Re: Francouzský tisk - 8
O jednoho, co jezdil "pod vlivem" míň.
To je dobře nebo špatně?
0
Le Parisien
Šest stran věnovaných Maradonovi, chlápkovi, co měl na rameni vytetovaný portrét Che Guevary?
A pak ten covid. Nucená izolace infikovaných. Všichni jsou pro. Otestovat, zjistit, že je positivní, a pak jej poslat domů, aby nakazil rodinu? To smysl nemá.
A kam s nima? Hotely jako najaře?
Čínský návod – „násilný ale účinný“.
Nechat doma, ale izolovat celo rodinu, dům, obytný blok, nebo město.
To ve Francii nepůjde. Respektování lidských práv be v Číně prý mnohem slabší, a pak ta „kolektivní disciplína...“
To v „douce France“ mají jiný problém, někteří zákonodárci volají po spřísnění postihů za nedodržování povinné izolace, zvýšení pokut. A zase ta blbá demokracie jim do toho hází vidle, přepodkládaná pokuta ve výši 10 000 eur neprojde, protože ji nelže uložit bez soudního řízení, ale jen směšných 1 500 eur, a v případě recidivi 3 700 eur. A do toho ještě ti právníci a „Ústavní rada“, co upozorňují, že existuje něco jako „lékařské tajemství“ a že asi není jen tak možné předávat diagnózu úředním pohůnkům, kteří vyrazí kontrolovat a sankcionovat ty s positivními testy. A Marine le Penová zase zlobí, prý „se musí přestat přijímat neproveditelná rozhodnutí“ (baba ví prd, jak je snadné nařídit roušky, které ve státě nejsou k dostání, a nikod ani nemukne)
A na ministerstvu zdravotnictví si „dávají nohu za krk“ ( to Fanoušové nedělají, proto žei si „rvou vlasy“ - s‘ arrache les chevoux), aby našli nějaké řešení. Ti, kteří nejsou fasciováni „čínským modelem“ uvažují rozumně. Jak zbránit tomu, aby se lidé nebáli se nechat testovat jen ze strachu, že potom budou muset zůstat v často neproveditelné izolaci, pod hrozbou drakonických pokut.
A to milého žurnalistu nenapadlo si položit otázku, jestli ten, kdo má positivní test je opravdu nemocný a nakažlivý, tak daleko v úvahách raději nezašel....
pokr.
-3
Re: Le Parisien
No a pak ta opatření a ne vždy „vědecky“ podložené cifry
Proč 20 km okruh, kam smíš. Prý takový kompromis, kilometr málo, sto moc, tak se rozhodli pro dvacku. To dává smysl. Teda jak komu.
Proč právě 5000 nových případů má být tím magickým kriteriem, který povede k dalšímu rozvolnění?
Prý že nad toto číslo nestíhají už trasovat. Ve Francii, s 67 miliony obyvatel.
No a pochybnosti, je-li možné toho čísla dosáhnout, mají-li jich dne přes 16 tisíc, to nestrasují?
Co teda dělají?
Proč méně než 3000 na JIPkách, prý protože to pak zvládnou.
Dneska jich mají 4000, to to nezvládají?
No restaurace, bary, divadla, to zůstane zavřené a jejich majitelé řvou rozčílením.
„Když vidíme děti nacpané do školních jídelen, nechápeme, proč přátelé spolu nemohou poobědvat v restauraci?“ – zase takové hloupé otázky....
A krámy co otevřou mají mít 8 m čtverečních na osobu, zvedli to ze 4, což u menšních provozoven vyvolává otázku, zda-li má smysl vůbec otevírat.
Kašpárci :-)
-3
Re: Le Parisien
Heleď Jindro, my tu tvé názory více méně známe.
Neuvažoval´s už o tom, že bys svá moudra poslal do Le Parisien?
(to by Frantíci čubrněli ...)
-4
Re: Le Parisien
Tak pro tebe, aby sis nemyslel, že jsou to "MOJE MOUDRA"
rozlišení je dostatečné, abys to přečetl, a podtrhal jsem ty pasáže, které jsem přeložil
https://photos.app.goo.gl/LXHa6gEkUSwc89md8
Tyhle kecy, které vede pacient nebo mudrc z Ústí, kteří, aniž by byly schopni cokoliv dokázat pomlouvají, až se jim od huby práší, fakt hluboce nnesnáším, a jestlib budeš vysírat, půjdeš na hanbu
Takže očekávám omluvu.
-5
Re: Le Parisien
Tak ještě o tom ochlastovi Maradonovi, co dal svůj nedůležitější gól rukou a ani se za to neomluvil.
0
Re: Le Parisien
Brahmo, fakt s tím něco dělej. Býval jsi srandovně upovídaný, ale laskavý.
Z tohodle čouhá akorát (kromě neznalosti) jen zlost a zášť.
-1
Re: Le Parisien
S tou rukou, kterou nepřiznal, má Brahma pravdu. To nebylo fér.
-1
Re: Le Parisien
Takových jsou desítky ročně, zrovna tak nafikslované fauly a následné penalty a góly. Ne vždycky všechno je rozhodčí schopný registrovat a není mnoho sportovců když jde o vrcholný výkon a titul, že v zápalu boje přiznali nějaký prohřešek proti pravidlům.
-3
Re: Le Parisien
Navíc tenhle zápas měl podobný podkres a náboj jak naše hokejové s Rusama po šedesátémosmém...
-4
Re: Le Parisien
Jó, fotbal, to je hra...
https://www.youtube.com/watch?v=RvUIbqKyppY
0
Re: Le Parisien
Když bylo mistroství světa v rugby ve Francii, tak jsem měl natrženou achilovku a seděl doma před televizí. Proto jsem se s rugby docela seznámil. Hlavní rozhodčí má mikrofon a to co říká se přenáší na celý stadion a do televize. Když někdo filmoval faul, tak mu ten rozhodčí doporučoval začít hrát fotbal. Ten sport je drsný, ale hraje se fér. Tam se božské ruce netolerují.
-1
Re: Le Parisien
Jenže to nebyla jeho nejslavnější branka a taky to mělo nějaké, dost zajímavé souvislosti. Tím nějak neomlouvám nefér ruku, jen bych se vyvaroval tak příkrých soudů.
0
Re: Le Parisien
Byla to rozhodující branka finále mistroství světa. Jaká je ještě důležitější branka? Dal jí loktem, jasně si na to pamatuji. Následně prohlásil, že to byla božská ruka. Co si o tom a o něm myslet?
-1
Re: Le Parisien
A ty si už nepamatuješ co se předtím odehrálo mezi Británií a Argentinou?
To byla pro ně víc než prestižní záležitost vyhrát. A nebylo to finále.
-3
Re: Le Parisien
Tak šlo o sport, nebo o bitvu? Ve sportu se používá princip Fair play a ne bitevní postupy. Výhra rukou ve fotbale je zcela mimo. Můžeš mít rád fotbal, můžeš si vážit Maradonových schopností, ale tohle je naprosto jasně daleko za čárou. Já tě nechci naštvat, ale tohle je zcela jasné. Z mého pohledu byl Maradona šikovný hráč, ale jako člověk nic moc.
-1
Re: Le Parisien
Tak on na ten gól taky moc hrdej nebyl a po letech se omluvil.
O fér hru a boj by ve sportu mělo jít vždycky, ale to by nesměli hrát a soutěžit lidé, ale počitače aby to tak bylo.
Nemusíš nikam daleko, stačí se podívat do našich i okresních soutěží všech možných sportů, nejenom fotbal.
0
Re: Le Parisien
Ano souhlas. Ale ten fotbal v to nefér pojetí naprosto vede. Stačí si vzít aféru našeho nejvyššího černokněžníka, kterého se leta nemohl a asi ani moc nechtěl nikdo zbavit.
-2
Re: Le Parisien
"šikovný hráč, ale jako člověk nic moc"
Za tenhle názor jsem ti dal bod, skautíku ;-)
-1
Re: Le Parisien
njn, nebyla to rozhodující branka, ani to nebylo finále.
Co tam máš dál? ;-)
-3
Re: Le Parisien
Nebyla a nebylo? Tak to žiju léta v bludu. Mohl bys to opravdu verifikovat? Patrně v tom máš lepší přehled.
-1
Re: Le Parisien
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BE%C3%AD_ruka
0
Re: Le Parisien
Hm tak máš pravdu:
Čtvrtfinále mistrovství světa proti Anglii v Mexiku v roce 1986. V něm dal Maradona dvě branky: první rukou (prý boží), druhý po fenomenálním sólu. Gól století!
Paměť si nepamatuje a fixluje.
Promiň, máš pravdu.
-1
Re: Le Parisien
Na hřišti byl fenomén a mimo byl ďábel a často dělal všechno možné aby dlouho nežil, přesto ho zbožňovali a i dnes si vysloužil 3 denní státní smutek.
0
Re: Le Parisien
Maradonova ruka byla to rozhodující branka pro postup Argentiny ve čtvrtfinále. A Maradonu proslavila víc, jak jeho hra.
V tom čtvrtfinále se odehrál nejlepší zápas mistrovství mezi Francií a Brazílií, za které hráli nejlepší světoví hráči Zico a Platini.
-1
Re: Le Parisien
Byla jen první ze tří, které v zápase padly. A proslavila ho "bulvárně". Fotbalově ho proslavila ta druhá, rozhodující.
0
Re: Le Parisien
To nebyla jeho ruka, to byla Jeho ruka! :-)
0
Re: Le Parisien
Začínáš hodně blbnout, dej si brko a budeš happy
-1
Re: Le Parisien
Já fotbalu vůbec, ale ani malinko nefandím ani nerozumím.
"Maradona" se říká našemu hokynáři Chramostovi, protože mu fakt byl tak trochu vzhledem podobnej, a jeho synovi, kterej vůbec není podobnej ani "starýmu Maradonovi" ani reálnýmu Maradonovi se říká "Malej Maradona" a všichni vědí, o koho jde.
Tak to mám já s Maradonou. Myslel jsem si ale, že je mnohem starší, a on byl mladší než já. Až v to Pařížanovi jsem viděl jeho foto s Fidelem a tím druhým vrahem, Guevarou na rameni, tak mě naprd, a na pohřeb mu teda nepůjdu.
-3
Re: Le Parisien
https://photos.app.goo.gl/yFffNAfhccCcHw8y5
tak tady máš všechno, co o Maradonovi dnešní Le Parisien zveřejnil, a ty dvě fotečky jsem ti zoomnul, přeci jenom mám asi lepší rozlišení toho pdf -ka
-3
Re: Le Parisien
Jindra překládá, co někdo píše. Dotyčný píše v první osobě, překlad je taky v první osobě...
Nebo ve škole větu: "I go home" děcka překládají jako "Jde domů"?
-2
Le Figaro 27. listopadu 2020
Když kolo nabírá sílu – všichni v roce 2021 v sedlech?
V městech nahrazuje automobily. Fenomém, který odstastartovalo některé samosprávy je uzesílený současnou krizí. A obyvatelé se přizpůsobují.
„Malá královna“ (La petitte reine), jak Francouzi kolu přezdívají – k přezdívce bycikl přišel podobně jako císařpán „starý Procházka“ – kdyso v novinách vyfotili nezlětilou dánskou královnu, jako na potvoru s kolem, a pod to dali titulek „Malá královna“ a už to jelo – v letošním roce nabírá sílu.
Vybudovalo se tisíce kilometrů koronastezek (coronapiste) v 67 městech po celé Francii. Nárůst cykloprovozu sdružení „Vélo &Territoirers“ odhaduje na 27%, v Paříži pak v květnu a červnu o 60% proti roku předcházejícímu. 4. září zaznamenalo společnost sdílených kol Vélib rekord – 209 000 uživatelů za den.
Mnohá města zavedla i podporu, dávali poukazy na 50 eur na opravu kol. Na pořízení elektrokol pak příspěvek až 400 eur. „Elekrická kola zplošťují svajy a zkracují vzdálenosti“, píší.
Kola prý zažívají vzestup jako v letech po válce, kdy Montand pěl „odjíždím zrána, po cestě, na kole“
( https://youtu.be/Xzbrjxqwpoo ). No a teď se řeší, debatuje a rozhoduje o tom, jak provizorní koronastezky trabsformovat v trvalé, v Paříži má být plán představen v lednu 2021.
Ministerstvo životního prostředí (Frantíci mu srandovně říkají Ministerstvo ekologické transformace – Ministère de la Transition écologique) očekává, že 9% všech cest na celém území bude do roku 2024 na kole. Noviny kladou otázku zda-li jde o utopii nebo o realistickou vizi. Cyklospolky pláčí, že bezpečných stezek je málo, a taky mnoho cyklistů nezná dopravní předpisy, a že by měla být ve školách zavedena iniciatiativa podobná té „umím plavat“ (učí děcka plavat) třeba „umím jezdit na kole“.
pokr.
-2
Re: Le Figaro 27. listopadu 2020
Dalším problémem je bezpečné parkování kol a krádeže. Minulý týden s velkou slávou otevřeli parkovací garáž u železniční stanice Montparnasse pro 375 kol, žel jen pro abonenty za nikolovi zanedbatelný poplatek. Další prý bude u Lyonského nádraží. Zabírání prostoru pro cyklostezky a kola všeobecně nemá však jen zastánce ale i své odpůrce.
No a pak je tam to, kvůli čemu ta dvojstrana vznikla, tedy reklama na městská elektrokola a další haraburdí.
Mě zaujalo to první svoji váhou, 15,9 kg, to je na eletrokolo dost dobrý, hliníkový rám, karbovová vidlice, motor v zadním kole, ale 28 pláště, bez blatníků, neodpružené, bez rozumnějšího nosiče, nevím jak moc „městské kolo“ to je. Tady jsem ho nagooglil:
https://angell.bike/fr-fr/smartbike/angell...
a neošidím vás ani o tu reklamu, viz obrázky :-)
-2
Re: Le Figaro 27. listopadu 2020
Mne překvapuje, že si někdo dovolí dát na komunitní kolo kotoučové brzdy. Ty kotouče se musí okamžitě hrubým zacházením zohybat budou stále přibržďovat a pískat.
-2
Re: Le Figaro 27. listopadu 2020
Tohle asi nejsou komunitní kola, jsou městská. Ale kotoučovky by asi tolik vadit nemusely. na městské kolo bohatě stačí 140 mm a klidně i fortelnější plech, takže tolik nebudou náchylné na ohnutí.
0
Re: Le Figaro 27. listopadu 2020
No, a co teprv ta karbonová vidlice.
No s kolem za skoro 3000 ezro asi hrubě zacházet nebudou
-2
Le Figaro 28. listopadu
Covid 19 – Mutace, na kterou si dáváme pozor
Na několika kontinentech byl odhalen mutovaný kmen viru. Mohlo by to snížit účinnost některých vakcín.
Vyhlídka na očkování proti covidu 19 se rychle blíží. Mimořádný vědecký a technologický počin a jeho účinnost by mohla být snížena, pokud by se vir vyvíjel příliš rychle. Tado znepokojivá perpektiva se naneštěstí stává jistým scénářem. Již letos v létě začala ve Skotsku kolovat zmutovaná verze viru s názvem N439K. Její opakování bylo následně odhaleno nezávisle i v kontinentální Evropě a ve Spjených státech. Tato mutace byla popsána v článku vypracovaném mezinárordním týmem, který byl před finální publikací zveřejněn on-line. „Je to vynikající práce, i když dosud nebyla publikována a patří určitě do prestižních časopisů“, komentuje švýcarský specialista na infekční nemoci a čestný profesor university v Lausanne Pascal Meylan, který se na této práci nepodílel.
„Od začátku epidemie bylo pozorováno již několik mutací (včetně mutací zjištěných na farmách s norky). Ale žádná z nich neovlivnila takzvané „citlivé zóny“ viru. Ve světě koluje ohromné množství Sars-CoV-2 a proti také mnoho jeho mutací“, analysuje François Balloux, prefesor genetiky v University College London, který k tomuto právě publikoval článek v časopise Nature communication. Žádná z mutací však nevykazovala zjevnou replikační výhodu, včetně nejrozšířenějsí D614G. Podle našich výzkumů se zdá, že težila spíše s příznivých podmínek. (předmět je stále ve vědecké komunitě diskutován, pozn. redakce).
Zvláštnost mutace M439K spočívá v tom, že ovlivňuje velmi citlivou oblast viru, kterou je protein Spike, který mu umožňuje vstupovat do lidských buněk prostřednictvím buněčných receptorů typu ACE2. To je přesně to místo, kde sídlí neutralizační protilátky. Je to také protein, který budou napodobovat všechny vakcíny, které jsou v současné době v poslední fázi klinických studií, s cílem naučit náš imunitní systém virus rozpoznávat.
pokr
-3
Re: Le Figaro 28. listopadu
. Tato mutace by proto mohla ovlivnit naši obranu proti viru, který si již vyžádal oficielních téměř 1,5 milionu obětí po celém světě.
„Několik studií ukázalo, že neutralizující protilátky mohou zůstat v organismu až šest měsíců po infekci“ vysvětluje Pasca Meylan. „Ale pokud bude tento protein modifikován, protilátky jej již nerozeznají, nebo rozpoznají hůře, a nebudou poskytovat ochranu“.
Znamená tedy tato mutace, že osoby již jednou nemocné mohou být znovu zasaženy virem?
Pokud by nositelé této mutace viru záskali převahu nad nositeli ostatních kmenů viru, znamenalo by to, že vakcíny, ještě před jejich nasazením budou zastaralé nebo méně účinné?
„Tuhle možnost bouhužel nelze vyloučit“ soudí Pascal Meylan. „Ale existuje řada jiných důvodů, které nám umožňují si myslet, že N439K, stejně jako jiné mutace, budou moci zůstat pod kontrolou“.
Buněčná imunita záchranou
Imunita je složitý proce a protilátky jsou jen jednou z částí odpovědi. Souběžně s tvorbou protilátek organismus vytváří odezvu, která se nazývá buněčná - lymphocity T se zaměří na infikované buňky aby se jich zbavili. „Studie naznačují, že téměř 17 let po infekci Sars-CoV-1 si organismus zachovává buněčnou odezvu v paměti“ komentuje François Balloux. Bez neutralizačních protilátek je odezva poněkud pomalejší a nezabrání tomu, aby se objevily jistí příznaky onemocnění. Ale mohla by však stačit k zabránění závažných forem. V článku publikovaném v časopise Science tým imunologů z Karolinska Institutet (Švédsko) shromáždil všechny údaje z věděcké literatury o buněčné imunitě proti Sars-CoV-2.
„Tato imunita se jeví jako dosti účinná“ vysvětluje Marion Humbert, spoluatorka práce.
„Jedinci, kteří nemají ve vzorcích krve protilátky mohou být přesto chráněni proti reinfekci.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 28. listopadu
Kromě toho je pravděpodobné, že část populace teží z ochrany v důsledku infekce jinými viry – buněčná imunita, která se dříve vytvořila jako reakce na jiné viry než Sars-CoV-2 by mohla býti ochranou proti závažným formám covidu 19.“ To je dobrá zpráva pro všechny osoby infikované v průběhu dvou prvních vln.
Připomeňme přesto, že nové závažnější infekce nejsou zcela vyloučeny. Takový případ byl zaznamenán u pacienta v Nevadě. „Jedná se o výjimečné případy, které je třeba studovat a porozumět jim“ vysvětluje François Balloux. „Imunitní sytém je tak složitý, že jednotlivců nelze vyloučit nejrůznější reakce.“
Chrání-li buněčná imunita v případě první infekce Sars-CoV-2, co ty vakcíny? Bude je potřeba každý rok upravovat podle převládajících mutací?
„Cílem vakcín je především vytvářet neutralizující protilátky proti proteinu Spike, ale generují i mnohem širší imunitní odezvu“ soudí Pascal Meylan. „Bude potřebovat více času k posouzení skutečného stupně této ochrany. Minině dvě vakcíny proti covidu 19, které se připravují, spoléhají na technologii RNA (pozn. Jindra - https://cs.wikipedia.org/wiki/RNA#:~:text=Ribonukleov%C3%A1%20kyselina%20(RNA%2C%20%C4%8Desky%20d%C5%99%C3%ADve,dokonce%20samotnou%20nositelkou%20genetick%C3%A9%20informace. ) To poskytuje značnou flexibilitu jejich výroby. I když nenabízejí úplnou ochranu proti různým kmenům, aktualizace vakcín bude extrémně rychlá. To je opravdovou výhodou, zvláště porovnáme-li to s vakcinační politikou proti chřipce.“
-3
Le Figaro on line
https://www.lefigaro.fr/actualite-france/en...
Tak Fanoušové vyšli do ulic.
Ministr vnitra předložil podivný zákon, kterým chce v důsledku omezit právo novinářů informovat, pod záminkou toho "boje proti terorismu".
V parlamentu to sice neprošlo, ale proč si v sobotu neudělat mejdan, když si vláda hraje na ta "opatření".
Prý maximálně 10 lidí pohromadě. :-)
Tak na náměstí Bastily jich bylo odpoledne 46 tisíc...
-3
Re: Le Figaro on line
tak ne, v parlamentu to včera prohlasovali, i když celý týden to vypadalo, že to neprojde....
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Mohutná mobilizace proti bezpečnostnímu zákonu
Desítky tisíc lidí včera pochodovali po celé Francii na protest proti zákonu o globální bezpečnosti. V hlavím městě došlo na konci průvodu ke střetům.
46 000 demonstrantů v Paříži, 7 600 v Lyonu, 1 500 ve Štrasburku, 6 000 v Bordeaux.
Velmi kontroverzná projekt zákona „o globální bezpečnosti“ byl včera schválen a spojil proti sobě desítky tisíc demonstrantů – 133 00 podle ministerstva vnitra, 550 00 podle organizátorů, ve více než 70 francouzských městech, poté, co se minulý týden shromáždilo kolem 22 000 lidí.
Zatímco se o tomto textu diskutovalo, zejména šlo o článek 24, který stanovuje omezení filmování pořádkových sil, proběhla v pondělí násilná evakuace migrantů z náměstí Republiky. Následovalo zatčení a bití černého producenta Michela Zeclera, které výbušnou debatu ukončilo.
„Náhubek“, „Kdo nás ochrání před zdivočelými pořádkovými silami“, „Sklop své zbraně, my sklopíme naše kamery“ – to jsme mohli číst na transparentech. V Paříži i portréty poslanců, kteří pro text hlasovali.
Zapálený městský mobiliář
Za přítomnosti mnoha novináčů, členů nevládních organizací a levicových zastupitelů, z nichž někteří požadovali rezignaci šéfa pařížské policie Didiera Lallementa, byla atmosféra uprostřed demonstrace převážně klidná. V některých městech, v Rennes, Lille nebo Bordeaux, však policie k jejich rozehnání použila slzný plyn. V Lyonu byli někteří demonstranti a jeden policista zraněni projektily. Od poloviny odpoledne v průvodu docházelo ke silným střetům mezi vandaly a silami pořádku, které se přesunuly kolem 15 hodiny na náměstí Bastily. Při pocjodu na náměstí byly podél trasy zapalovány automobily a městský mobiliář, stejně jako jeden stánek, kavárana a fasáda restaurace. Zatímco kolem 17 hodiny dorazila drtivá většina na náměstí Bastily v poklidu, demonstranti v černých kapucách v přilehlých ulicích vrhali proti policii a četníky projektily a ti jim to na oplátku vraceli.
pokr.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Policejní ředitelství v 19:45 uvedlo, že bylo zatčeno 46 osob. Podle ministra vnitra bylo zraněno 37 policistů a četníků. Jeden z nich byl navíc nafilmovám, když byl bit na zemi. Z náměstí Bastily byli vyklizeni poslední demonstranti kolem 19. hodiny za použití vodních děl.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Jak dlouho lze držet režim policejním terorem? Mají už strach z vánočního stromu ověšeného politiky. Jenom se neví, jestli ještě tyto anebo až příští vánoce.
-2
Re: Francouzský tisk - 8
A to není a tak nezajímavá představa :-)
0
Re: Francouzský tisk - 8
Němečtí nacionální socialisté to zvládali 12 let.
Ono totiž jde o kombinaci teroru, proti těm, kteří "nejdou s nima" a hlubokého přesvědčení části obyvatel, o správnosti nastoupené cesty.
Strach tranformovaný ve víru ve správnost počínání. Zatím ti, co pochybují, že opatření mají nějaký smysl, jsou zesměšňováni, okřikováni nebo cenzurováni. Nacisté tak také začínali.
Přijde čas, kdy "černí pasažéři", jak oponenty nazývá ústecký politruk, budou stíháni a nuceni se podrobit.
Zbytky zdravého rozumu zadusí strach.
Přesně takhle to v Německu, skoro před sto lety, probíhalo.
Politici se bát nemusí, jsou podporováni vystrašeným stádem.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Není ti divné, proč usilovně shánějí tu vakcínu? Vždyť tím jdou sami proti sobě. Jakmile naočkují zranitelnou část obyvatelstva, všechna ta opatření ztratí oporu v zákoně, budou je muset zrušit.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Mícháš do sebe "Protiteroristický zákon" a reakci na covid. Francie má s terorismem velké potíže a politici budou mít snahu získat nějaké nástroje na jeho potírání. Občas tím omezí i svobody a je na společnosti, aby to konrolovala a nenechala se od nich okleštit.
Problém pandémie infekční nemoci je dočasná karanténa. Nemusí se líbit, vlastně se nikomu nelíbí, ale je to jasně dočasné řešení. Nikoho to trvale o žádná práva nepřipravuje. U nás na to dokonce musí parlament přijmout dočasný výjimečný stav. Jinak na to vláda nemá právo. Ve Francii je to jistě podobné.
To co nyní popisuješ je reakce na zákon proti teroru a s covidem to nemá nic společného.
Nemíchej účelově jabka s hruškami.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Člověče, já bych si snad mohl otevřít věštírnu, píšu o možnosti, že pravděpodobně virus bude mutovat, "chytré baby" na mě vyjedou (včetně ústeckého politruka), jako že jsem teda pěknej blb, aby druhý den vyšel v Le Figaro článek o zmutovaném viru....
Včera večer jsem psal o o omezování svobody, a ejhle, dnes v Le Figaro velmi zajímavá stať, kterou jsem přelouskal níže.
Samozřejmě, pro Francouze je všechno jejich naprosto výjimečné a ve světě nemá obdoby, bo jsou pupkem světa, tak i ten Baverez, co to psal, si myslí, že se oklešťují svobody jen u nich.
Technikálie jsou možná rozdílné, ale princip naprosto stejný - i myšlenkové východisko:
Vzdáme se části svobody ve prospěch bezpečnosti.
Opravdu, lépe než to napsal ten Jefferson to říci nelze:
Thomas Jefferson připomíná:
„Kdo obětuje jen trochu svobody, aby se cítil bezpečněji, nezaslouží si ani jedno“,
-5
Re: Francouzský tisk - 8
Bezpečnost proti svobodě
napsal Nicolas Baverez
Epidemie covidu 19 se stává úderníkem 21. století. Svojí silou a komplexností vytváří nemilosrdnou zkoušku schopnosti vůdců zvládat krize, efektivity a stability institucí a odolnosti společnosti. Zejména však destabilizuje demokracii, protože zdravotní opatření a zvláště pak uchylování se k používání lockdownů, přinášejí ohrožení základních svobod, a současně organizace voleb i veřejná debata jsou hluboce narušeny.
Francie je navíc výjimečná koncentrací rozhodování do rukou presidenta republiky, jakož i rozsahem omezování svobod. Pátá republika, organisovaná na principu převahy státu a jeho šéfa, nikdy nebyla liberálním režimem. Centralizace a moc presidenta neustále posilovali. Pandemie však představuje další milník protlačovaním etatistických a autoritářských sklonů charakterizující pětileté funkční období Emmanuela Macrona. Celkový nedostatek předvídání státu po němž následovala ztráta kontroly nad zdravotní situací, řízením hospodářství a udržování veřejného pořádku způsobil Francouzům šok a paniku. S důsledkem zběsilé snahy zajistit bezpečnost na úkor svobody.
Mnoho států se uchýlilo k nejrůznějším opatřením pro období krize, jako byl stáv národní nouze v Itálii, nebo stav pohotovosti ve Španělsku. Francie je ovšem jedinou zemí, která zákonem o zdravotní nouzi vytvořila nový, výjimečný režim, jako dodatek k článku 16. ústavy, který upravuje stav obležení a nouze.
Naše země je tak postižena permanentnám výjimečným stavem a to od roku 2015 do roku 2017 kvůli terorismu, a poté od roku 2020 kvůli covidu 19.
Stav zdravotní nouze jednoduchým dekretem zmocňuje exekutivu k omezení nebo potlačení svobod, k zavedení karanténních nebo izolačních opatření, k zabavování veškerého zboží a ke kontrole cen. Všechny pravomoce jsou fakticky přeneseny na presidenta republiky, který je vykonává prostřednictvím Rady pro ochranu zdraví (Conseil de défense sanitaire).
pokr.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Řízení epidemie tak dostává vojenský rámec a podléhá obrannému tajemství, čímž nahrazuje Radu ministrů, nebo jí omezuje.
Zavedení Rady obrany (Conseil de défense), které je v souladu s válečnou rétorikou, ustanovuje zneužívání moci. Pomáhá vysvětlovat zdravotní kolaps Francie tváří v tvář dvěma vlnám epidemie.
Její fungování znemožňuje uplatnit vliv na rozhodování voleným zástupcům, podnikům, občanům a spolupráci, což je pravý opak toho, co nacházíme v Corona kabinetu Angely Merkelové v Německu (v Německu napočítali 15 tisíc mrtvých na 83 milionů obyvatel, a recesi 5,5%, oproti 51 tisícům mrtvých v 67 milionové Francii, a 11% poklesu HDP).
Soustřeďování rozhodování do rukou presidenta provází oslabování kontrolních mechanismů.
Parlament se změnil v úřadovnu, kde se místo toho, aby se debatovalo o podstatě zdravotní nouze nebo plánech obnovy donekonečna diskutoval rozpočet na rok 2021, to mrtvě narozené děcko, díky novému lockdownu. Vedle toho se najaře na tři měsíce zastavily soudy, aby poté odjely na dovolenou, což v rozvinutém světě nemá obdoby. Posledním strážcem v oblasti veřejných svobod jsou dnes evropské soudy a zákony.
Exploze násilí a znásobení islamistických útoků současně spustily lavinu legislativních návrhů, které by dále omezovaly svobody, aniž by se bezpečnost jakkoliv zlepšila. Symbolem budiž zákon o globální bezpečnosti, který je zbytečný, nebezpečný i nadbytečný, stejně jako návrh zákona o posílení republikánských principů.
Dlouhodobě se ukazuje, že nadměrná kriminalizace, diktovaná současnými událostmi, degraduje právní stát, aniž by se jakkoliv umenšilo násilí. Terorismus a pandemie mají ospravedlnit a bagatelizovat omezování svobod. Ale nejsou to zákony, které brání státu konat, ale naopak je to jeho neomezená rozpínavost, která působí jeho impotenci při výkonu jeho svrchovanosti.
pokr.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Je zřejmé, že demokracie, které nejlépe reagovaly na zdravotní a hospodářskou krizi – od Jižní Koreje a Tchaj-wanu přes Německo až k Novému Zélandu, nepoužily výjimečné právní předpisy, neomezily kontrolní mechanismy a nezhoršili právní stát.
Pod záminou nápravy selhání státu v boji proti epidemii a vzrůstajícímu násilí, Francie spustila závod v omezování osobních svobod a nekontrolovaném rozšiřování pravomocí výkonné moci, který by mohl dostat tragické rozměry, pokud by se do čela státu dostal populistický vůdce.
Nástroje nedemokratické společnosti jsou už nastaveny, jediné co je potřeba, je, aby je uvedl do praxe skutečný samovládce.
Místo toho, abychom předstírali, že světu dáváme lekce ve svobodě projevu, měli bychom se vážně soustředit na obnovu právního státu ve Francii. To znamená návrat k normálnímu fungování institucí a konec výjimečných stavů. To vyžaduje především investice v oblasti justice, aby se ukončila její proletarianizace (pozn. Jindra https://cs.qaz.wiki/wiki/Proletarianization) a chronická dysfunkčnost.
Vyžaduje to vytvoření nezávislého orgánu pro kontrolu policie.
Stávající represivní arzenál nemá v jiných demokraciích obdoby – pokusme se jej použít před tím, než jej budeme rozšiřovat. A především si uvědomme, že bezpečnost je věcí globální a že samotné represe zůstávají neúčinné, pokud nebudou podepřené mobilizací volených zastupitelů, hospodářských a sociálních aktérů a zejména pak muslimské komunity, v boji proti islamismu.
Bezpečnost je prvotní svobodou, ale zpochybňování svobod jednotlivce nikterak nevylepší kolektivní bezpečnost.
Thomas Jefferson připomíná:
„Kdo obětuje jen trochu svobody, aby se cítil bezpečněji, nezaslouží si ani jedno“,
Francie Emmanuela Macrona tvrdí, že kvůli zajištění bezpečnosti omezuje svobodu.
A bude mít autoritářství a násilí.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
měli bychom se vážně soustředit na obnovu právního státu....
Právní stát - to se stále propírá doma i ve světě. Ale víme, jaký a kde je rozdíl mezi oním právním státem a státem práva či právníků? A to už vůbec nemluvím o tom, zda je důležitější právo a nebo spravedlnost. Mnohdy jsou to nejen neslučitelné ale přímo protichůdní pojmy.....
-2
Re: Francouzský tisk - 8
... vymyslel´s, jak tu obnovu máme provést?
Do voleb (k tomu určených) se coby kandidáti tlačí vyžírkové a nuly
0
Re: Francouzský tisk - 8
Ten chlápek to píše celkem jasně:
To znamená návrat k normálnímu fungování institucí a konec výjimečných stavů. To vyžaduje především investice v oblasti justice, aby se ukončila její proletarianizace a chronická dysfunkčnost.
Vyžaduje to vytvoření nezávislého orgánu pro kontrolu policie.
Stávající represivní arzenál nemá v jiných demokraciích obdoby – pokusme se jej použít před tím, než jej budeme rozšiřovat.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Píšeš o Česku nebo o Francii? V Česku nemáme výjimečný stav několik let, ale parlament ho nastavuje striktně a opatrně na krátkou a pevně určenou dobu. Vládě jeho prodlužování dělá velké potíže. Téhle polovojenské totality francouzského vzoru bych se nebál. Máme tu jiné způsoby potlačení či spíš rozkrádání státu.
-1
Re: Francouzský tisk - 8
Už teď máme stanné právo zhruba o měsíc déle, než by bylo vhodné, a včera jsme slyšel toho šíbra z Agrofertu Havlíčka, jak prý bude požadovat prodloužení.
Ono to na sebe totiž navazuje - výjimečný stav = ideální podmínky pro rozkrádání.
Ve Francii to měli, a stále mají tvrdší, ale ten princip, co ten pán naznačuje je dobrý:
zákonů máme i u nás dost, a možná víc než je třeba, tak by bylo dobré, místo vymýšlení nových ty staré využívat a vymáhat
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Dost? Spíše přespříliš, (hlavně těch co si chytaj kdejaké slovíčko) že se v nich nevyznaj ani právníci a i jejich formulace by chtěla změnu, aby ona spousta nejasností a "kozích branek" (odborně se tomu asi říká pochopitelně jinak) zmizela. Prostě před definitivním schválením je dát k veřejné kontrole. A místo některých peněžních pokut zavést opět něco jiného, třeba pranýř.
-2
Re: Francouzský tisk - 8
S tím souhlasím, ale nemůžeme čekat, že by si kapři rybník sami vypustili.
Myslím si, že zákony jsou až následkem, a vždycky a za každého režimu budou zneužívány a zneužitelné.
Chce to, podle mého, na to jít z druhé strany.
Ne pilovat zákony o dotacích, ale dotace zrušit, například. Prostě odstranit příčinu, a ta je stará, co lidstvo samo.
Zloděje generuje prostředí, kdy lněkdo rozhoduje o penězích, které sám nevydělal a nepatří mu.
Samozřeě to nejde pročistit absolutně, ale minimálně z poloviny určitě ano.
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Dost ? Furt málo !! Vždyť i tady co chvíli čtu bažení po zpřesnění a konkretizaci nějaké "nejasnosti" v zákonu, zparagrafování kdejaké vymyšlenosti, kličky a fičůry...
0
Re: Francouzský tisk - 8
No dnes se právně a soudy řeší i kdejaká na zem spadlá hruška (nadneseně řečeno). Staří právníci Římského právy by z toho našeho udělali polovinu, na li ještě méně....
-1
Re: Francouzský tisk - 8
Je otázka jak staří by ti právníci museli být :-)
Kdysi dávno v začátcích si lidi vystačili s deseti zákony, ale tom fakt dlouho nevydrželo a už to jelo :-)
0
Re: Francouzský tisk - 8
A ono těch 10 zákonů světe div se platí stále..
-1
Re: Francouzský tisk - 8
To sice platí, ale jen a pouze pro praktikující silně věřící.
Většinou jsou to jen morální doporučení a jen a pouze dva jsou v rovině zákazové a trestní.
0
Re: Francouzský tisk - 8
Malá oprava, ne 2, ale 4 zákony jsou obecně zákazové a jednání trestné.
0
Re: Francouzský tisk - 8
a helemese, nejsme tak vzdáleni francouzské realitě, a chtěli bychom dál :-)
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/statni...
přeci jde o ty "lidské životy" tak jakýpak štráchy
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Žádné investice a už vůbec ne do justice. To vyžaduje jen a pouze napravit školou výchovou a t.d. morálku lidí. A ta je od 1 republiky čím dál tím horší, bohužel....
-2
Re: Francouzský tisk - 8
morálka lidu obecného upadá už od dob pračlověka Janečka - viz
https://www.cesky-jazyk.cz/citanka/karel-capek...
s tím nic nenaděláme ...
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Začal si agitovat do Milion chvilek nebo sháníš voliče pro Mináře?!?
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Neagituju pro nikoho a Minaře už vůbec ne. Jen lidé by se měli zamyslet nad sebou a také nejednat stále jako ustrašené ovce.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Tím že blbcovi řekneš, že je blbec, si vůbec nepomůžeš, a nikam se nedostaneš.
Kdyby nebyl blbec, jako blbec by se neprojevoval, a protože je blbec, tak to, že je blbec nepochopí, jen se na tebe naštve.
Naprosto stejné, ne-li horší je to s těma vystrašenýma ovcema.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Dneska jsem vynechal, protože jsme měl dost práce, ale koukám, že idnes mě pomalu dotahuje:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/francie...
O tomhle fešákovi jsme psali v minulé sadě, že jo.... :-)
Tak už je venku
-2
Le Figaro 2. prosince 2020
Příběh, o kterém se určitě budou točit filmy.
Před dvěma týdny jsem překládal článek o startu soutěže osamělých mořeplavců v plavbě kolem světa – Vendée Globe, vyplouvalo 6 žen a 27 mužů, celkem 33 mořeplavců. Během prvních dvou týdnů odpadli, pro technické závady 3 mořeplavci, včetně favorizovaného Brita Alexe Thompsona.
A v pondělí se to stalo. 40 letému Francouzovi ze Saint Malo Kevinu Escoffierovi, který si vedl velmi dobře a byl na třetí pozici závodu, se asi 500 mil jižně od Mysu dobré naděje rozlomil při rychlosti 27 uzlů (57 km/h) ve vlnách jeho monohul PRB. Mořeplavci nezbylo nic jiného, než se přesunout do záchraného člunu a vysílat „mayday“.
Organizátoři závodu spustili záchranou operaci, ale hledat chlápka v záchraném člunu někde v rozbouřeném oceánu asi není až taková legrace, i když je k dizpozici nejmodernější technika.
Kevin se tak houpal ve vlnách 11 hodin, než v úterý zrána k němu dorazil jiný soutěžící, jeho krajan Jean Le Cam, na plachetnici skromě nazvané „Yes we Cam“.
Jean je zjevně drsný chlápek, zkušený mořeplavec, prý z poněkud obhroublým chováním a navíc nejstarší účastník závodu – je mu 61 let. Jemu samotnému se něco podobného přihodilo před 11ti lety, kdy se mu 6. ledna 2009 ve stejném závodě zlomil kýl a plachetnice převrátila, a on na zůstal 14 hodin na vraku své lodi, aniž byl mohl vysílat jakékoliv zprávy, než jej zachránil jiný soutěžící, vítěz předchozího turné Vendée Globe, Vincent Riou na lodi PRB.
A byla to právě loď PRB, která letos selhala a vykoupala Kevina Escoffiera.
A Jean Le Cam byl podle nouzových které Kevin signálů nejblíže, ten byl tak dvě hodiny před ním, tak zapíchnul závod a svého konkurenta v souteži z moře vylovil.
Nebylo to zřejmě snadné, vlny jako domy, vrak lodi našel, ale měl trochu problémy najít jeho záchranný člun, prý to světýlko se houpá ve vlnách, a je vidět jen občas.
pokr.
-2
Re: Le Figaro 2. prosince 2020
Francoužští žurnalisté zdůrazňují bretonskou paličatost Jean Le Cama, otáčel to 5x – 6x, než Kevina našel.
Teď s trosečníkem na palubě pokračuje dál a je naplánováno, že jej 7. prosince předá lodi francouzského námožnictva, která šněruje někde pobláž Kerguelenských ostrovů.
Ze soutěže je vypadnul, ale chce plavbu dokončit za méně než 80 dní.
Své ženě vzkázal: „Ještě nejsem mrtvý, jedu dál“.
Pro celou Francii je to dneska Jean Le Cam, který stojí na bedně, jako vítěz.
animace záchranné akce
https://youtu.be/O1JeTDYvte0
Tady na té stránce je hezká hračka, popotahováním toho ukazatele lze sledovat jak si jednotliví soutěžicí vedli v čase..
https://sport24.lefigaro.fr/voile/vendee-globe...
no, a ještě web závodu:
https://www.vendeeglobe.org/
-3
Re: Le Figaro 2. prosince 2020
Díky za překlad moc pěkného článku. V nouzi si lidé pomáhají a to je príma.
-3
Re: Le Figaro 2. prosince 2020
No ještě aby si nepomohli, krom nutnosti pomoct někomu v nouzi to je přímo povinnost.
0
Re: Le Figaro 2. prosince 2020
Takhle, on mohl ten Jean prostě to "volání prostě nezaslechnout", měl dobře našlápnuto, už jednou byl na Vendée druhý, a prostě nechat Kevina zachránit pořadateli závodu. Na takové plachetnici má v tom větru a vlnách osamělý mořeplavec dost starostí, a nikdo na světě by se nedivil, ostatně těch soutěžících bylo poblíž víc.
Jenže Jean to slyšel a zachoval se jako férák a závod prostě zrušil, aby dostal kolegu, s kterým nebyl kamarád, ale spíš jeho soupeř, z průšvihu.
Takže to bylo o trochu víc než formální povinnost, a právem mu všichni, kteří ten závod sledují, tleskají.
-2
Re: Le Figaro 2. prosince 2020
To je ale v těhle a podobných závodech naprostá samozřejmost, že když to je potřeba, že jede pomoct. Je to vzájemné.
No a těžko by vysvětloval, že on neslyšel, když ostatní i ti vzdálenější slyšeli, pokud přijimač funguje nemůže neslyšet.
Jistě, mohl pomoct předstírat a jen tak tam zajet podívat se pokračovat dál a zbytek nechat na jiných, ale myslím, že by se sám na sebe nemohl podívat a nedovedu si představit jak by si šel s úsměvem pro cenu vítězi.
0
Re: Le Figaro 2. prosince 2020
Ona to není jen povinost a nepsaný zákon v obtížných podmínkách. Prostě pomoci v nouzi je takový dobrý způsob pro každého slušného a vychovaného člověka. No a začíná to třeba tím, že se cyklistovi v horku natočí na požádání voda do lahve. Já s tím třeba naprosto přirozeně počítám. No a ještě jsem se nesetkal s odmítnutím. Já si myslím, že to je prostě genetická přednost mašeho druhu, že si v podstatě pomáháme. Ale to neznamená, že nejsem vždy velice rád.
-1
Re: Le Figaro 2. prosince 2020
Já to takhle nevidím, on by nemusel nic vysvětlovat, jako nevysvětluje nikdo z ostatních lodí, co byly poblíž. Nikdo to po nich nechce. Jeli dál svůj závod.
Záchranná operace byla spuštěna, oni, na těch svých kocábkách mají mnohem méně šancí.
Ty závody mají své zajištění a Jean nebyl až tak "vedle" ale musel se k němu plavit dvě hodiny a pak dlouho šněroval kolem, než hocha v tom člunu objevil.
Nesnižoval bych jeho velikost tím, že bych tvrdil "že je to běžné, a že je to povinnost".
Není to běžné a není to povinnost, prostě Jean se zachoval velkoryse a jistě správně.
Ono si to asi fakt umíme těžko představit, jak to na takové plachetničce vypadá, když se řídí rychlostí 50 km v hodině mezi vlnama co jsou jako domy, asi to prča není, když to rozlomilo tu Kevinovu, osvědčenou a v těch závodech už vyzkoušenou loď PRB.
Správně píší, ono vítězem je už každý, kdo se do takové plavby kolem světa pustí a dokončí ji, Jean Le Cam přesto zvítězil o hodně lodních délek, i kdyby tentokrát do cíle nedojel.
-2
Re: Le Figaro 2. prosince 2020
Já to nesnižuji a takovýhle lidí si vážím. Třeba v horách to mezi horolezci je standardní chování. Píšu mezi horolezci, ne mezi klienty turistických agentur, které pořádají výlety na osmitisícovky.
-1
Le Figaro 3. prosince 2020
Ve věku 94 let, včera odpoledne zemřel bývalý president Francie Valéry Giscard d'Estaing. Zpráva se objevila v noci, krátce před 23. hodinou, Le Parisen stejně jako Le Figaro zareogavaly bleskově výměnou titulních stran a rozsáhlými nekrology, levicový Le Monde to do uzávěrky nestihnul. Giscardova rodina uvádí, že zemřel na covid. Giscard se naposledy na veřejnosti objevil v září, na pohřbu své bývalé kolegyně, pak byl krátce hospitalizován v Paříži, a od počátku listopadu znovu v nemocnici v Tours, kde tedy zemřel.
Giscard byl 20.tým presidentem Francouzské republiky od května 1974 do května 1981, tehdy bylo ve Francii sedmilété presidentské období, to bylo zkráceno na pět let v roce 2000. Jeho předchůdci byli De Gaulle, Georges Pompidou, pravicového Giscarda vystřídal socialista Mitterand, nikoliv všask drtivou volební výhrou, jen o 3 procenta.
Giscard, vstoupil do politiky se sloganem „Zmena kontinuity“ a opravdu byl, navzdory svému původu a založením prvním „lidovým“ presidentem. Nechal se fotit s rodinou, na lyžích, hrál fotbal a zpíval v televizi v zábavném programu a sám se doprovázel na harmoniku, navštívil vězně v Lyonu, pozval bezdomovce na snídani do Elysejského paláce – držel se svého předvolebního slibu „Hledět Francii zpříma do očí“.
Provedl i řadu, hlavně socálních reforem, věk zletilosti přesunul na 18. rok, zjednodušil rozvody a uzákonil možnost potratů. Společně s Helmutem Schmidtem pracoval na vytvoření jednotné Evropy, vytvořili Evropskou radu a přesvědčili své kolegy v Evropě, aby v roce 1979 založili Evropský parlament.
Hned po nástupu do funkce, koncem roku 1973 postihla svět první ropná krize, která ve Francii způsobila nezaměstnanost, která poprvé v historii překročila milion a působila Giscardovi politické problémy, a ke konci 70.tých let i propad popularity.
pokr.
-2
Re: Le Figaro 3. prosince 2020
Byl obviňován z „monarchistických“ sklonů (ten šlechtický přídomek „d'Estaing“ nemá žádné historické opodstatnění, jeho předkové si to ve 20tých letech prostě přidali k jménu), zapletl se středoafrickým diktátorem Bokassou a tak v 81. roce, ačkoliv první kolo voleb vyhrál (před Chiracem a Mitterandem) druhé prohrál.
V 55 letech odchází značně zhrzen a v depresích z velké politiky, starostoval v malém městečku Puy-de-Dôme, sepisuje knihy pamětí a tvrdí, že „hodil zášť do řeky“, tedy že odpustil Mitterandovi, Chiracovi, gaullistům i levici, ale tak nějak mu to nikdo nevěřil, a nevěří.
Raymond Aron (pozn. Jindra https://cs.wikipedia.org/wiki/Raymond_Aron) o Giscardovi kdysi napsal „Neví, že historie je tragická“ a zřejmě měl pravdu Valéry Giscard se ze své politcké porážky nikdy nevzpamatoval, píše Le Figaro.
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Skvěle napsaný článek od Erica Neuhoffa:
Travolta, Emmanuella, Borg – naše něžná léta s Giscardem...
Nosily trička. Bílá. Ty mladé dámy z lepších rodin. A nosily je hrdě.
Jejich ňadra zdobilo heslo „Giscard ke kormidlu!“. Volební kampaň tím dostala šťávu.
Výčitka, kterou adresoval, během slavné debaty, Mitterandovi: „Nemáte monopol na srdce“ dostávala skutečný rozměr. Kandidát socialistů nenašel lepší slogan než „Mitterand presidentem!“. To heslo bylo mizerné. Jeho mediální poradci, tehdy jsme je ale tak ještě nenazývali, bylu zřejmě unavení.
Giscard ztělesňoval romanickéhé venkovana. Jeho žena i jeho dcera se jmenovaly po květinách.
Jaká byla ta strana Valéry Giscard d’Estainga v roce 1974?
RI? UDR? Byli jsme ztraceni v těch písmenkách. Ale studenti se na to neptali. Byli příliš mladí na to, aby směli volit, svůj hněv si vybíjeli nočním vylepováním plakátů v bundách vojenských letců.
Abyste byli dospělí, museli jste si počkat do osmnácti.
Nemohli jste zasunout svůj volební lístek do urny, a hůř, nemohli jste mít řidičák.
A pak šéf státu víceméně zrušul cenzuru.
Vzpomeňme si, na Champ-Élysées stále běžela Emmanuella.
Kino bylo ve skvělé formě.
Sautet natáčel Vincenta, Francoise, Paula a ti druhé ( https://www.fdb.cz/film/vincent-francois-paul-a... Isabelle Adjani si dala Facku (pozn. Jindra https://www.csfd.cz/film/21879-facka/prehled/) odešla z Comedie- Française. Ve Staré pušce Noirret prohlásil, že miluje Romy Schneiderovou a zneškodnil jednotku SS. Zves Boisser se vysmíval průměrným Francouzům v Panu Dupontovi ( https://www.csfd.cz/film/41201-pan-dupont...
pokr.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Německý film nabral vítr do plachet. Werner Herzog (https://cs.wikipedia.org/wiki/Werner_Herzog), Wim Wenders (https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/wim... a Fassbinder (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rainer_Werner... na ty jsme přísahali. Čelisti měli nažádoucí důsledky, rekreanti se v létě báli do vody.....
Vše tak krásně zestárlo.
A tak pan Eric Neuhoff pokračuje přes celou stranu.
Některé věci jsou ryze francouzské, některé si pamatuji také. Vždyť i mě, v době Giscardova presidenování bylo těch „-náct“. Těmi názvy mě opravdu vrací do té doby, kterou oni vnímají jako Giscardovu, my spíše jako Husákovu.
Tak třeba:
De Niro a Taxikář (https://cs.wikipedia.org/wiki/Taxik%C3%A1%C5%99... Apokalypsa (https://cs.wikipedia.org/wiki/Apokalypsa_(film)) . Přelet nad kukaččím hnízdem a Horečka sobotní noci. ...
Tour de France kraloval Bernard Hinault a Roland Garros ovládl Borg.
A další jména a další vzpomínky. Nostalgie
A pak jeden blb zastřelil Lennona a objevily se Hvězdné války.
Tričko s nápisem „Giscard à la barre – Giscard ke kormidlu“ koupíte leda v bazaru.
--------
C Jérôme tu atmosféru připomíná, a Giscarda jmenuje hned v první sloce.....
https://youtu.be/R8LP_Kc4r7E
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Francouzský luxus
Dnes ve 20:50 bude televizní stanice Arte vysílat, podle všecho velmi pozoruhodný hraný dokument, o vzníku fenoménu „francouzského luxusu“, protože článek o něm je jak v Le Figaro tak v Le Parisien.
Připomíná se, že jména luxusních značek jako Chanel mebo Hermes jsou vlastně dědictvím a pokračovatelem něčeho, co vzniklo v 17. století, na dvoře krále Slunce Ludvíka XIV.
Ten se fakicky ujal moci až po smrti kardinála Mazarina v roce 1661 a řízením státních financí pověřil pama Colberta. Státní kasa byla po sto letech občanských válek prázdná a Francie v hlubokém obchodním deficitu 17 milionu liber.
Ten působila šlechta, svým hladem po luxusním, dovozovém zboží, šlo o krajky, hedvábí, porcelán a zejména pak zrcadla. Velká zrcadla tehdy ovědli vyrábět pouze skláři z italského Murana, a zámožné krizové
Francie tehdy nevládla technikou jako Sasové, Italové nebo Číňané, ani neměla kulturu řemeslných tradic. Colbert se rozhdol to změnit. Investoval ohromné prostředky do něčeho, co bychom dnes nazvali „průmyslovou špionáží“ a také nákupu zručných řemeslníků jak z Murana, tak Holandska nebo Anglie.
Le Figaro zmiňuje, že čtenář může jen litovat, že stejné pozornosti, těm pro vytváření „francouzského luxusu“ti nezbytným řemeslníkům jako jsou tkalci, skláři, hedvábníci, se v dnešní době nedostává ani malinko přičemž jsou v období krize zvláště oslabeni.
Ztratí-li se klíč, už se nikdy nepodaří odemknout, a tyto profese zmizí navždy.
„Hojnost peněz ve sítě je stejně velká jako jejich moc“ tvrdil Colbert a rozhodl, že se Francie musí obejít bez zboží z dovozu. Způsob, jak toho dosáhnout byl v dosažené dokonalosti ve vlastní výrobě. Strategie byla stanovena. Královští špioniu se rozjeli do zahraničí a přiváželi tajemství zahraničních dílen, které rozvíjeli pak na území Francie. Pařiž stanovila normy kvality a královstí komisaři jejich dodržování kontrolovali.
pokr.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Tak ministr financí Jean-Babtiste Colbert (1619 – 1683) mimo jiné, položil základy i francozského luxusu.
Pozn. Jindra
Na jméno pana Colberta by cyklista ve Francii zapomenout neměl, řada z kanálů, podle kterých putujeme, nechal postavit právě on, včetně slavného Canal du Midi. A v Montpellieru je zámeček s vinohradem - Château de Flaugergues Montpellier , který patří rodině (Monuments Historiques) je veřejnosti přístupný, a víno, které produjují, prý výborné.
https://www.flaugergues.com/
-2
Re: Francouzský tisk - 8
V Paříži jich bylo jen 5000, v celé Francii pak asi 50 tisíc, což je zhruba desetina demonstrantů, kteří protestovali minulý týden. Minulý týden šlo o nový zákon, který v článku 24 zakazuje filmovat pořádkové síly pod likvidačními pokutami a francouzská veřejnost to chápe jako útok na jejich svobodu a podporu policejní zvůle. Mezitím Macron couvnul, a zákon se bude přepracovávat.
Pod stejnou záminkou vyrazili do ulic demonstranti i včera - ale jak noviny píší - šlo spíše o zloděje, vandaly a profesionální kraválisty z hnutí "antifa", radikalizované žluté vesty a partičku co si říká ACAB (z anglického - all cops are bastard).
Píší o "vyškoleném" přístupu, jedna část demonstrantů zaměstnává pořádkové síly, a další demolují výlohy a kradou.
Zapálená auta, zdemolované výlohy bank - boj proti "kapitalistickému zlořádu" je zástěrkou pro rabování.
-2
Re: Francouzský tisk - 8
O Paříži se už nesní
V žebříčku nejatraktivnějších francouských měst je nejkrásnější Bretaň a východ Francie. Hlavní město, to o svoji přitalžlivost postupně přichází.
Ja tráva u sousedů vždyvky zelenější?
Zatímco dva lockdowny byly předmětem závisti mnoha pařížanům a obyvatelům okolí Paříže, vypracovali platformy Parisjob a Régionsjob společně s personální agenturou Hayes výsledky průzkumu atraktocity francouzských velkoměst.
Průzkum vyšetřoval dvacet velkých měst podle několika ukazatelů: kvalita života, ekonomická dynamika a pracovní příležitosti, infrastruktury ale také ekomobility. „Jedná se o údaje od residentů, to znamená, že svědčí o vnímání těch obcí jejich samotnými obyvateli“ upřesňuje David Beaurepaire, jeden z autorů.
Města na západě se liší
Na první město v žebříčku vystoupalo, a titul nejatraktivnějšího města získalo Rennes. Za nám následují Nantes, Štrasburk, Lyon a Brest. Je to proto, že byl západ méně zasažen covidem 19 a jeho dopady a těží z této situace? Region ovšem také profituje z názké míry nezaměstnanosti, zejména v Rennes a Nantes.
Hlavní město ve volném pádu.
Paříž skončila celkově na 18. místě a na posledním místě, pokud jde o kvalitu života. „Vysoké životní náklady, špatná kvalita infrastruktury“ vypočítává David Beaurepaire. To jsou důvody, které vysvětlují tyto výsledky. A hůř: v podkatetegoriích volnočasové zábavy, kultury a životního prostředá se hlavní město neobjevuje ani v první pětce. „Data byla shromažďována počátkem školního roku“ říká autor „kdy mnoho atrakcí Paříže spojených s kulturních nabídkou Paříže zmizelo“.
Z touhy po přírodě těží Grenoble
„Lidé zjevně potřebují prostor“ poznamenává David Beaureapaire. Dům se zahradou se stává alfou a omegou. Grenoble z 15. místa vloni vystoupal na 7., to je nejvěští celkový skok.
pokr.
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Volba Štrasburku
Na východě je v čele žebřířku v kategorích kvality infrastruktury a zařízené souvisejících s ekomobilitou Štrasburk. Město se také mlže chlubit dobrými výsledku pokud jde o trh práce (5. místo) a celkově skončilo na 3. stupínku podia.
Vliv TGV
U lidí v produktivním věku se rozšiřuje pocit, že „není kvůli práci už nezbytně nutné být v Paříži“ poznamenává David Beaurepaire. Města na trase TGV z toho těží. Lille, které je méně než hodinu jízdy od hlavního města, se však na žebříčku objevuje až na 15. místě pro špatné hodnocení pokud jde o kvaliu života a dynamiky trhu práce.
Bordeaux pozor na klamné zdání
Obyvatelé Bordeaux mají pocít, že se jejich metropole těší vynikající pověsti, ale když ji sami posuzují, jsou mnohem přísnější. Struřně řeřeno . město se jim jeví jako ....předražené. To je opak Brestu nebo Grenoblu, které jsou celkově v pořadí na 5. a 7. místě ale na 17. a 18. pokud se na ně nahlíží z vnějšku.
-3
Le Figaro on line
Nevykašlal jsem se na to, pročetl jsem si noviny, ale nic povzbudivého - pochybnosti, jestli 15. prosince přistoupí k dalšímu rozvolnění, a pak donekonečna stále to samé, vakcíny, testy, teroristi a islamisti....
Le Parisien jako hlavní téma měl klesající úroveň matematických znalostí francouzských školáků a studentů, vůbec nic do čeho by se našinec s chutí začetl...
Až teď, zajímavost.
Francouzské státní dráhy SNCF se dohodli s Němco a Rakušáky, že za rok, v prosinci spustí noční vlaky z Vídně do Paříže. Následovat by měli další spoje, jak naznačuje plánek.
Jízdné by mělo stát 100 Euro, v první třídě 170.
Nám se vyhnou, ale pro Moravany je nástup ve Vídni, a pro našince pak Mnichov.
To by mělo být o dost pohodlnější, než se trmácet autobusy.
-3
Re: Le Figaro on line
To už zní zajímavě, do Vídně se dá dojet na kole :-)
-2
Re: Le Figaro on line
To je práce OeBB, už několik let obnovujou zašlou slávu nočních vlaků, který zmizely se vznikem VRT a Ryanairu...celkem se jim to daří...
0
Re: Le Figaro on line
Nevím co je OeBB a VRT je pro mě díra do země :-)
Dnešní Le Parisien píše o "velké pomstě" za zrušení nočbích vlaků v roce 2015, kdy bylo ve Francii zrušeno z osmi nočních vlaků šest.
Důvod ekonomický, noční vlaky představovali pouze 3% provozu ae generovali 25% ztrát. Některé tratě byly brutálně dotovány, třeba Paříž - Latour-de-Carol v Pyrenejích 180 eury na cestujícího.
S požadavky na snižování emisí se zase vlaky mají vrátt, ve Francii to mají do roku 2022 být dvě linky Paříž-Nice a Paříž- Tarbes (město v Pyrenejích kousek od Lourd).
Pozn. Jindra:
To, že byly ve Francii zrušeny neekonomické noční vlaky neznamená, že by byla odpískána dálková železniční přeprava, naopak, zemi šněrují vysokorychlostní vlaky TGV, tak vůbec není nutné ve vlaku nocovat.
Le Parisien spekuluje o rentabilitě nočních vlaků, o nutnosti renovovat kabinky na spaní, a cituje jakéhosi hlavouna z "Národní federace uživatelů dopravy" že "noční vlaky patří do historie" a že k naplnění některých linek - jako Paříž-Nice asi nedojde bez vyššího zdanění letecké dopravy.
Takže, pro mě shrnuto, pokud jde o vnitrostátní dopravu ve Francii, je to záležitost ideoogická a politická, Eman se chce ukázat jako ekolog, bez toho, že by vznikala poptávka po takové službě.
Jak to bude fungovat v mezinárodním měřítku, jestli spojení Vídeň-Paříž bude zajímavé bez toho, aby bylo těžce dotováno netuším.
-3
Re: Le Figaro on line
Titulky:
OeBB - Oesteriechische Bundes Bahn
VRT - Vysoko Rychlostní Trať
(psáno zpaměti, takže tam může být chyba v němčině.)
0
Re: Le Figaro on line
aha tak VRT je totéž co TGV - Train à Grande Vitesse :-)
-2
Re: Le Figaro on line
Ne. VRT je totéž co LGV - Ligne à Grande Vitesse :-)
Teď vážně - Francie má sice skvělý systém rychlovlaků, ale cestování po Evropě vlakem je dost bída, na to že jsme de facto jedna země.
Co pochopili Ryanair a Flixbus, na železnici chápe málokdo. Jede se stylem národních, čti státních, dopravců a vrcholem mezinárodní integrace je Thalys.
U nás je to při vší té bídě ještě celkem snesitelný, protože žlutovlak...
0
Re: Le Figaro on line
Mě nejvíc chybí přímé spojení za západ.
Do Paříže se prý jezdilo z Wilsonova nádraží, dneska už se nedostaneš vlakem ani do Norimberka.
Tedy dostaneš, s dvojím přesedáním.
Pak už to docela jde a docela to odsejpá.
Z Karsruhe pak jezdí TGV na Paříž, mezi Paříží a Londýnem nebo Bruselem taky problém není.
Pro nás s kolama je v TGV malý problém. Nesložená kola mohou jezdit jen některými spoji, snad za 10 euro příplatek. Takže pro nás takové Intercity bylo OK, sice to jede pomalu, ale jedeš s kolem.
-2
Le Parisien 9. prosince
Dneska mě zaujali dvě věci.
Politická debata, jak se má vláda postavit k očkování, tedy přímo její členové. Jestli se mají dát očkovat mezi prvními, a zda-li to nemá být veřejně, před kamerama, nebo naopak, jestli se mají zařadit mezi "obyčejné" Frantíky a počkat až na ně dojde řada.
Obojí je špatně, protože na ty "mladíky" ve vládě jen tak řada nedojde, a bude to vyvolávat pochybnosti, proč ostatní ano a vláda ne, a naopak, když ase očkovat dají mezi prvními, údajně to nepomůže, protože budou obviňováná z toho, že si vytváří privilegia. A když se nechají naočkovat před kamerama, že prý komplotisté budou tvrdit, že to nebyla očkovací látka ale fyziologický roztok.
Tak se rozhodli, že političtí papaláši se nechají očkovat jako ti "obyčejní" občané, až na ně dojde řada, což jak Pařížan připomíná, brzy nebude.
Určitě moudré rozhodnutí, pro ně, proč se stát beta testery nevyzkoušených vakcín...
Druhý článek se ptá:
"Kam se poděla chřipka" a hledá na to odpověď. Prostě chřipka, která jak Le Parisien píše, zabíjí ročně ve Francii 10 až 15 tisíc lidí, letos není a asi nebude. Že prý jí zabránila ta opatření proti covidu, a taky to, že se nechalo víc lidí očkovat proti chřipce, v Ephadech (domovy seniorů) prý 50-60% proti loňským 20-30. Spekulují, zda-li chřipka nezmizí úplně.
No zmizí, stejně jako zmizela rakovina, infarkty, protože slušný a uvědomělý občan hyne na covid... :-)
Zajímavé a taky trochu děsivé jsou ty publikované grafy, které s chřipkou souvisí spíše jen volně. Porovnávají počet zásahů pohotovosti a výjezdů sanitky v 48 týdnu (od 23 do 29 listopadu).
Pokles potřeby urgentní lékařské péče o zhruba 80%? Ten covid je nakonec lék :-)
-4
Le Figaro 10. prosince 2020
Na 19. straně dnešního Le Figara publikuje Paul Signy svůj «názor » na brožuru napsanou dvojící Jean Girard a Jean-Loup Bonnamy – « Quand la psychose fait dérailler le monde » tedy po našemu
„Když psychóza vykolejila svět“.
Stať se nazývá : Obžaloba francouzského lock-downu
Strach je nejhorší rádce. Jedním z mnoha příkladů, které Renauld Girard a Jean Loup Bonnamy vybral pro ilustraci této skutečnosti v jejich analýze devastace způsobené globalisovanou panikou vyvolanou covidem, je hromadný úprk v roce 1940.
Tentokrát to není samotný nepřítel, kterého se bojíme, ale jeho vyfantazírované, zesílené representace, děsivé psychickými dysfunkcemi ovlivňující veškeré kolektivní vědomí.
Samozřejmě jsme zde již hodně komentovali naši nechopnost čelit viru, ale ve stati „Když psychóza vykolejila svět“ kterou publikoval Gallimard v edici «Tract», jdou autoři ještě dál. V této době pandemie se rozhodli odhlalit příznaky «kolektivní psychózy» umrtvující všechny formy chladnokevného uvažování, té psychózy, před kterou je potřeba se chránit.
Oba esejisté, čerství absolventi, kteří mají za sebou asi třicítku samostatných statí (ten první píše pro mezinárodní redakci Le Figara, druhý je jedním z mladých autorů, které pravidelně zve FigaroVox) s klidem analyzují situaci a nabízejí čtenáři „vakcínu“ proti vysoce nakažlivému viru emocí. Přestože každá krizová situace vyžaduje „zachovat si přehled a udržet nervy na uzdě k problémům s virem se přidává problém psychózy (....) Viděli jsme jak se množila rozhodnutí přijatá v důsledku paniky, která by mohla být relevantní v případě mnohem horších epidemií, ale tváří v tvář covidu-19 byla přehnaná a nakonec se ukázala i kontraproduktivní.“
Mělo by toto být považováno za projev nepřiměřeného skepticismu nebo ještě hůř, za komplotistickou analýzu? Rozhodně nikoliv.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 10. prosince 2020
Jejich záměrem není bagatelizace nebezpečí ale znovu jej zvážit a znovu „uvést do souvislostí“.
To, že se neznámé viry šíří jako požár do všech koutů světa není vůbec nic nového. S chladem, který by čtenář mohl považovat za cynismus (ale není to spíše bolestivá daň za pravdivost?), autoři připomínají, že v zimě 1968-1969 Honkongská chřipka zabila na celém světě milion lidí. Ale jak dovozují „nebyla přijata žádná zvláštní opatření a společnost nebyla traumatizována“. A především, v mediích se o tom hovořilo jen pár měsíců. Ne, lidský život tehdy neměl menší cenu, ale tehdy jsme si byli nepochybně více vědomi křehkosti jeho existence, zatímco dnes nás transhumanismus vede k břehům nesmrtelnosti. Virus nám dává krutou lekci pokory: memento mori (pamatuj na smrt).
Neustále nabuzované emoce násobené intenzivní, hrůzu nahánějící medializací vyvolaly globální paralýzu, jejíž legitimitu autoři zpochybňují, vzhledem k měřitelným parametrům viru ( úmrtnost, průměrný věk obětí). A opět pobuřují svědomí čtenáře: kdo si může osobovat právo třídit nemocné, nefaktory úmrtnosti, jakkoliv jsou důležité, se nezachází se stejnou mírou důležitosti, jako v případě koronaviru. Dopravní nehody zabijí kažídý rok téměř stejný počet lidí, ale nedochází k lockdownu automobilismu. Opatření proti viru, který zabíjí jisté cílové skupiny, mají být změřená jako v případě á alkoholu v celé populaci.
Všeobecná omezení, nebo cílená omezení, každé řešení má své výhody i nevýhody a to jak z hlediska účinnosti, tak z hlediska etického. Autoři si svůj tábor vybrali.
Připomeňme, že drhá vlna následovala až po vydání této eseje v říjnu. Možná, že by Renauld Girard a Jean-Loup Bonnamy svoji práci jemně upravili s ohledem na nejnovější vývoj.
To co víme jistě je jak bylo ve Francii vyřešeno dilema mezi cílenými opatřeními, a všeobecným lock-downem.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 10. prosince 2020
K čemu autoři docházejí? Především k závěru, který je těžké zpochybnit: na tuto pandemii jsme nebyli připraveni. Nejen tím, že nám chyběla lůžka v nemocnicích (ačkoliv zvýšená kapacita nemocnic by nám umožnila čelit této nemoci s větším přehledem) ale především psychologicky. „Z našeho zorného pole už vymizela válka“ podrtrhují Girard a Bonnamy. Odvykli jsme velkým tragédiím, které provázeli bouřlivý běh dějin, věřili jsme, že jsme neporazitelní. A když věda, náš jediný metafyzický horizont, nás není schopna ochránit, objeví se naše zranitelnost, která nás vyděsí.
Ale ne úplně každý prohrává – v této době paniky, v televizích debatují lékaři, vědci a ostatní odborníci. K velké zlosti těch, kteří rozhodují a ochromeni naléhavostí, bezmyšlenkovitě reagují v touze rychle potlačit jakýkoliv hlas zdravého rozumu. Tento rozzuřený byrokratický netvor se vzteká, slepě kolem sebe tluče v domnění, že síla úderů mu umožní neprohrát. Je to tak. Reaguje příliš pozdě: vládnout znamená v první řadě předvídat, nikoliv jen hbitě odpovídat.
Autoři dopěli k závěru, že „ačkoliv politika prevence byla zanedbána, Evropané a Američané se slepě upnuli na princip předběžné opatrnosti“.
Abychom nepodlehli této psychóze přijměme tato tři poučení:
precizně analyzujme data, dávejme je do souvislostí s ostatními známými jevy a identifikujme slabá místa, abychom mohli přijmout cílená opatření
Silnou stránkou této statě je to, že nejde o pouhé shrnutí toho, co mělo nebo němělo být provedeno, ale o praktický návod pro osoby s rozhodujícími pravomocemi v období krize.
-3
Le Parisien 10. prosince 2020
Není pochyb, že se najdou tací, kteří Le Parisien obviní ze "spunikářství a aeronetismu" popříůadě protisorosovského komplotářství, ale s tím už se musíme naučit žít :-)
Protože stať je k dispozici jen v tištěné podobě, nebo přístupná on-line pro abonenty, zkopíroval jsem ji sem, a můžete si tak počíst (třeba google pomůže)
Článek se jmenuje
"Nikdy jsem neviděl u nějaké vakcíny tolik nežádoucích účinků".....
a tady je:
Vaccin anti-Covid : «Si on se loupe, la vaccinologie sera discréditée», s'inquiète Eric Caumes
Le chef du service infectiologie de la Pitié-Salpêtrière, à Paris, commente les dernières données rendues publiques sur deux vaccins.
« Il ne faut pas se précipiter », alerte le professeur Eric Caumes. LP/Fred Dugit
Par Elsa Mari
Le 9 décembre 2020 à 17h34, modifié le 10 décembre 2020 à 07h43
Après avoir réclamé plus de transparence de la part des labos, le professeur Eric Caumes, patron de l'infectiologie à l'hôpital Pitié-Salpêtrière à Paris, et célèbre pour son franc-parler, s'inquiète du nombre important d' effets secondaires des injections Pfizer contre le Covid-19.
Avez-vous pu avoir accès aux publications scientifiques sur les différents vaccins ?
ERIC CAUMES. Un, oui! Les résultats complets de l'essai d'AstraZeneca viennent de paraître dans The Lancet. Et je vais les regarder avec attention. Le labo britannique a soumis ses données sur l'efficacité et la sécurité de son vaccin à une revue, ce qui lui donne une valeur scientifique, puisqu'elles ont été relues, critiquées et approuvés par des pairs indépendants. Cela devrait être la règle, mais Pfizer et Moderna se sont contentés d'annoncer leur succès par communiqué de presse. Dans ma carrière de médecin, je n'avais encore jamais vu ça! Rendez-vous compte, il n'y a toujours aucune trace de publication scientifique.
pokr.
-4
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
On marche sur la tête. Heureusement, mardi soir, j'ai pu consulter le rapport de l'agence américaine du médicament, réalisé à partir des données transmises par Pfizer, afin de pouvoir commercialiser son vaccin.
Que dit-il ?
En lisant les 53 pages, quelque chose m'a frappé. Je n'ai jamais vu une fréquence aussi élevée d' effets indésirables pour un vaccin! En dehors des réactions minimes dues à l'injection comme des rougeurs et douleurs locales, d'autres effets indésirables sont recensés à des taux relativement élevés surtout chez les jeunes et après la deuxième dose. Prenons l'exemple de la fièvre, elle peut survenir de manière passagère après une injection, c'est classique. Mais là, 15,8 % des 18-55 ans ont eu 38 °C ou plus dans les sept jours qui ont suivi la seconde injection. Et 45 % ont dû prendre un médicament contre la fièvre ou la douleur. On parle aussi de 55 % de maux de tête, 62 % de fatigue. Non mais là, c'est beaucoup trop, il y a peut-être un problème…
Alors que la campagne a commencé en Angleterre, les autorités déconseillent déjà le vaccin Pfizer aux personnes sujettes aux allergies importantes. Quelle est votre réaction ?
Je suis surpris car ces effets indésirables ne sont pas listés dans le document de l'agence américaine du médicament, qui est ma seule source. Cela confirme qu'il ne faut pas se précipiter.
Selon vous, la population court-elle un risque à se faire immuniser ?
C'est une question trop sensible. Tout dépend de la balance bénéfice-risque. Chez les personnes âgées à haut risque de Covid grave, je vaccinerai largement avec ceux de Pfizer et Moderna, mais pas les plus jeunes ou les personnes sans comorbidités. Non seulement, on manque d'informations, mais ces injections à base de matériel génétique (ARN messager) n'ont jamais passé le stade de la commercialisation jusqu'alors. Peut-être sont-ils révolutionnaires, mais je veux la preuve de leur fiabilité sinon cela revient à accorder une confiance aveugle aux industriels.
pokr.
-4
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Aujourd'hui, le monde se précipite. Résultat, on est dans une dérive commerciale. En revanche, je me ferai volontiers immuniser avec celui d'AstraZeneca et le vaccin chinois pour lesquels on dispose de résultats validés.
Le ministre de la Santé, Olivier Véran, a réagi sur LCI à vos propos sur la vaccination, disant qu'il vous arrivait de dire des « âneries ». Que lui répondez-vous ?
Je ne suis pas étonné de rejoindre les députés dans les rangs des insultés par Véran (NDLR : le 3 novembre, le ministre n'avait pas réussi à garder son calme, lors de l'examen du projet de loi sur la prolongation de l'état d'urgence sanitaire à l'Assemblée nationale).
VIDÉO. Vote sur l'état d'urgence sanitaire : pagaille à l'Assemblée nationale et énorme colère de Véran
Ne craignez-vous pas de faire le jeu du complotisme ?
Si, j'en ai terriblement peur, mais dès qu'on sort de la pensée unique dominante, on est tout de suite considéré comme un complotiste ou un « âne », comme m'a qualifié Véran alors que je suis de ceux qui défendent le plus les vaccins. Ce sont les miracles des maladies infectieuses, les médicaments les plus intelligents qui soient, puisqu'ils permettent de prévenir au lieu de guérir. Mais je dis la vérité aux gens sinon ils n'auront plus confiance en nous, les médecins… D'ailleurs, pas un collègue n'a démenti mes propos ou a affirmé que j'avais tort d'attendre les résultats de phase 3, sur l'efficacité. On est dans un monde d'hypocrites !
Vous assumez de monter au front malgré tout ?
Oui, car ma principale inquiétude, c'est que ça se passe mal, avec ces vaccins contre le Covid. On nous reprochera alors d'avoir grillé les étapes, on nous dira : vous avez été naïfs et vous avez payé rubis sur l'ongle ces doses, sans même savoir si elles étaient sans danger. Si on se loupe, toute l'histoire de la vaccinologie sera discréditée. Aujourd'hui, on a l'impression qu'il faut choisir son camp. Tout n'est pas noir ou blanc, ça peut être gris et il faut le dire.
-4
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Moc hezky napsáno:
Dnes máme dojem, že si musíme každý zvolit svoji stranu. Ale je potřeba říci, že všechno není jen černé nebo bílé, ale může to být i šedé.
-4
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Jo, jo, také jsem si skvěle početl :D
Možná to s tou francouzštinou lehce přeháníš. Už to dávno není světová řeč.
-1
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Google si tímhle textem poradí celkem překvapivě slušně - strojový překlad:
Po přečtení 53 stránek mě něco zarazilo. Nikdy jsem neviděl tak vysokou frekvenci vedlejších účinků vakcíny! Kromě minimálních reakcí způsobených injekcí, jako je místní zarudnutí a bolest, jsou další nežádoucí účinky identifikovány relativně vysokou rychlostí, zejména u mladých lidí a po druhé dávce. Vezměte si příklad horečky, může se objevit dočasně po injekci, je to klasické. Ale tam mělo 15,8% 18-55letých 38 ° C nebo více během sedmi dnů po druhé injekci. A 45% muselo brát léky na horečku nebo bolest. Mluvíme také o 55% bolestí hlavy, 62% únavě. Ne, ale to je příliš mnoho, může dojít k problému ...
-4
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Každý lék má nějaké vedlejší účinky a občas jsou docela nepříjemné. U léků řešících nejzávažnější stavy a nemoci, zejména ty, které končí smrtí, jsme ochotni riskovat i docela vážné problémy. Zeptej se na vedlejší možné efekty protinádorové chemoterapie, nebo jak se lidem líbí užívání antiepileptik. Věková skupina 60+ vedlejší účinky vakcíny na covid patrně riskne. Chápu, že dvacetiletí se na to vykašlou.
-2
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Debata se nevede o lécích všeobecně, ale o vakcínách.
Tenhle pán je zastáncem vakcín, nikoliv jejich odpůrcem, o těhle ale tvrdí, že je potřeba je ještě důkladně protestovat, že jakmile pustí do světa něco, co nebude v pořádku, nenávratně a na dlouho tak ztratí reputaci a poškodí to vakcinační program jako celek.
Píše doslova:
Nebojíte se že budete obviněn z komplotismu?
Ano, strašně se toho bojím, ale jakmile člověk opustí dominantní jedinou myšlenku, je okamžitě považován za spiklence nebo „osla“, tak jak mě Véran (ministr zdravotnictví) označil. A já jsem zatímco jedním z těch, kteří obhajují širší očkování. Jedná se o zázraky léčby infekčních nemocí, nejchytřejší dosupné léky , protože spíše zabraňují než léčí.
Ale říkám lidem pravdu, jinak už nám, doktorům, nebudou věřit ...
Navíc můj kolega nepopřel moje slova ani neřekl, že se mýlím, když jsem si chtěl počkat na výsledky třetí fáze, týkající se vedlejšjích účinků.
Jsme ve světě pokrytců!
-3
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Ano Google umí překládat. Já nechápu kopírování do diskuse celých článků česky, natož v cizím jazyku. A když je to ještě ta žabožroutština, kterou už nikdo nezná, tak ...
Kdybys to alespoň Google překladačem převedl do angličtiny.
-2
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Plácnul jsem to sem proto, aby si i pacient s politrukem, kdyby chtěli, mohli sktečně přečíst co píše originál a informace i názory toho muže jsou celkem rozumné a je dobré je si přečíst.
Když to přeložím slovo od slova, obviní mě z toho, že tam píšu svoje tendenční věcičky.
Tenhle je opravdu velmi překvapivě zdařile googlem přeložitelný, protože je napsán takovou tou čistou žurnalištinou, nikoliv filosofujícím jazykem vzdělanců, s odkazy na nejrůznější historické události či literární postavy, ve kterém si libují francoužští komentátoři.
S tím si google neumí poradit.
Mě ráno zabrzdilo slovíčko "normalien" - obešel jsem to překladem "absolventi". V podstatě bez znalosti francouzského školského systému nepřeložitelné a v souvislosti, v jaké bylo použito šlo o to, že se nejedná o absolventy Sorbony nebo jiné prestižní university ale absolventy běžných škol. Vždycky se něco najde, co tě zastaví na hodně dlouho - tak tady jsou normaliáni - https://fr.wikipedia.org/wiki/Normalien ....
:-)
Žabožroutština skutečně postavení světového jazyka ztratila nadobro, a asi jiné to nebude, a je to škoda. Oni mají mnohem přesnější vyjadřování a mnohem bohatější slovní zásobu (kterou běžně nepoužívají, kromě těch literátů či lepších žurnalistů).
U téhle statě jsem viděl, že google chyboval minimálě, tak jsem to klidně zkopíroval. Ono totiž jinak, protože to musíš mít předplacené, bys ten článek neviděl, jenom první dvě věty. Link funguje jen pro předplatitele, to je ten důvod, proč jsem to sem dal místo odkazu.
-3
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
https://www.leparisien.fr/societe/sante/vaccin...
tady máš link, já nevidím co t ynevidíš, protože já ho vidím celej, ale předpokládám, že tam budou tak dvě tři věty...
-2
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
Ano je to zamlžené a když se prohlásím za abonenta, tak mi to nabídne přihlášení :(
-1
Re: Le Parisien 10. prosince 2020
protože po tobě chtějí 8 euro měsíčně, jinak ti pouští jenom vatu....
no, něco je živit musí
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Hele Jindřichu, moh´l bys s Fracouzským tiskem přestat. Že fráninu ovládáš, to jsi předvedl už v 1. pokračování. Teď fórum jen zasíráš pindama jak z MF nebo z lidovek. Kdyby´s přečet celý noviny a sem dal jen to opravdu zajímavé, bylo by to O.K.
Chápu, jsi chorobný exhibicionista, nemocný stejně jako ten tvůj kámoš.
O kole a kolem kol toho moc nevymyslíš, tak nám vnucuješ své pravdy se slovníkem svého, budiž mu země lehká, táty.
-6
Re: Francouzský tisk - 8
Nikdo nikoho nenutí to číst. Já si to třeba s chutí přečtu, bo mě zajímá jak to berou jinde a francouzky umím leda "C'est la voiture de 1ère classe"...
-2
Re: Francouzský tisk - 8
to vypadá jako by tě pakovali ven, jinak by si nacvičoval větu "Où est la voiture de 1ère classe ..." :-)
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Nevidím důvod, proč by si tu to téma nemohl Jindra držet. Jsou tu 123. a další pokračování kdečeho, tak proč ne francouzského tisku. Já to pravidelně čtu a kdo to číst nechce, může si to dávat do skrytých. Elektrokola do skrytých dávám už dlouho.
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Tak, že po pořadě.
Francouzky neumím, i když se už domluvím, a ještě dlouho umět nebudu. Abych uměl, musím se učit. V jazyce je to stejně jako při tréningu na kole, důležitá je pravidelnost, nejlépe každý den alespoň hodinu se tomu věnovat. Tím, že jsem v období našeho lockdownu znovu zavedl rubriku "francouzský tisk" jsem si sám sobě nastavil tu pravidelnou povinnost, protože když si to pár lidí čte, a ono si to čte, vzniká ti jistý závazek a je složitější se na to vykašlat.
Jakmile se vrátím do "normálního" života, už nebudu mít možnost tomu ráno hodinu a někdy i tři věnovat, mezitím, pokud tě to irituje, zkryj si to.
Kdybych dělal "přehled tisku" a ten si dělám, protože si nejdřív noviny přečtu a hledám, co mě zajímá, moc dál bych se v jazyce neposouval, protože k porozumění nepotřebuješ rozumět všemu na 100 procent. Proto si raději vybírám nějaký z článků, který mě zajímá velmi, a pokouším se ho přelouskat slovo od slova, to je opravdu celkem dost tvrdá práce, ale má to smysl.
Druhou věcí je, že kdybych já dělal výběr toho nejzaímavějšího z tisku, budeš ječet ještě víc než si tu předvedl nedávno, že ti vnucuji své názory a manipuluji.
Samozřejmě, i výběrem článků, které překládám doslova dávám celkem zřetelně najevo své priority, ale nemohu být osočen, tedy mohu a bývám, ostatně ty si to ukázal, že jsou to moje slova, co vám cpu.
Poslední věc.
Kdykoliv se v tisku najde něco s cyklistickou tématikou, má to při mém výběru k překladu přednost, stejně jako když se píše něco, co se týká naší vlasti.
Dovolím si připomenout, že od tebe jsem cokoliv, co by mělo s cyklistikou něco společného, nečetl už léta tak uklízej před svým prahem.
-4
Le Figaro 11. prosince
Po lock-downu je ve Francii stanné právo
Studená sprcha. I když se předseda vlády zavázal od 15. prosince zrušit omezení ve Francii, Jean Castex , tváří v tvář „zhoršení zdravotní situace” se rozhodl “upravit” omezení. „Úprava”, která znamená zpřísnění pravidel: kina, divadla a musea budou zavřená další tři týdny, zavádí se přísný zákaz vycházení od 15. prosince öd 20:00 do 6:00 včetně 31. prosince. Zachován zůstane pouze Štědrý večer, ale JeanCastex zdůraznil, že u stolu nesmí být více než šest dospělých.
Proč tak přísná opatření?
Protože, jak tvrdí předseda vlády: „zdravotní iitace se nezlepšuje. Francie byla jednou z evropských zemí, která byla před několika týdny nejvíce postižená a od té doby se situace obrací.“
Ale ne dostatečně na to, aby zachránila Francouzům oslavy konce roku.
Na další straně popisují, co jim předseda vlády ve včerejším projevu vlastně řekl. Že „i když se zdravotní sitace velmi zlepšila“, v posledních dnech docházází k zpomalení tohoto zlepšování a že „ještě nejsou z druhé vlny venku“. Takže podmínka, pro rozvolnění kterou Eman 24. listopadu stanovil pro 15. prosinec v televizním projevu, že bude dosaženo 5000 positivně testovaných je dnes zhruba na dvojnásobku. A pak říkal ze „je naší povinností z oho vyvodit důsledky.
Tedy co se mění. Lock-down nahrazuje ten noční zákaz vycházení – stanné právo – couvre feu – skutečně použévají ten válečný termín. Tedy smí se cestovat po celé Francii, ale pod 20 hodině nesmí nikdo ven. A zůstavají zavřena ona vyjmenovaná veřejná místa.
A na Silvestra vyženou do ulic 100 tisíc policajtů a pokuta za porušení zákazu bude 135 euro.
A pak trochu toho medu, „když budeme všichni ukáznění“ termín rozvolnění 20. ledna pro všechno, včetně restaurací a barů, zůstane zachován. (Ty bary si tam evidentně přidal, ty v listopadu neslibovali) .
pokr.
-3
Re: Le Figaro 11. prosince
Co je příčinou „stagnace“ vývoje epidemie se pokoušel vysvětlit ministr zdravotnictví Olivier Véran a označil tři příčiny:
1) kolektivní nedodržování opatření
2) častější kontakty v populaci
3) klimatický faktorne
Oznámil čtyři regionální plošná testování v polovině ledna v Le Havre, Saint-Étienne, Roubaix a v Ardennách. A že když všechno bude príma, že to datum finálního rozvolnění 20. ledna je stále ve hře.
Pozn. Jindra
No, prdlačky, připravují si půdu pro prodloužení opatření, protože je známo, že počet positivních testů je úměrný počtu testů provedených, a to ve všech zemích. A tak chci-li dosáhnout překročení čísla 5000 positivních, stačí prostě jen přiměřeně více lidí otestovat a k tomu napomůže ono plošné testování.
Jsem zvědavý, kdy jim to někdo omlátí o hlavu. Pochopitelné, i když také zcestné, je stanovení limitního počtu pozitivních na 100 tisíc obyvatel, jako mají Němci (zcestné proto, že testy PCR positivní nemusí být ani nemocný ani přenašeč).
Tu velkou hru prostě hrají v celé Unii, s jedinou výjimkou - Švédska....
-4
Re: Le Figaro 11. prosince
couvre feu - zákaz vycházení
loi martiale - stanné právo
-1
Re: Le Figaro 11. prosince
tak zjisti, co jim ten Hitler vlastně vyhlásil a jak se to jmenovalo...
googlisto
"loi" je zákon, to co je napsáno na papíře....
-4
Re: Le Figaro 11. prosince
Pouze upozorňuji na správný překlad obou termínů bez jakýchkoliv konotací.
-3
Re: Le Figaro 11. prosince
o správném překladu nemáš sebemenší tušení....
-5
Re: Le Figaro 11. prosince
Samozřejmě, že ne.
To máš jenom ty.
-3
Re: Le Figaro 11. prosince
tebe vždycky iritují názvy a důsledně se vyhýbáš tomu, aby se věci pojmenovávali tak jak jsou ----
tedy východní Německo jako NDR - i když formálně NDR už dlouho nejsou, soudruzi jim v těch palicích pořád sedí a rozdíly mezi "starými" a "novými" spolkovými zeměmi jsou stále propastné, a teď se vehementně bráníš nazvat zákaz vycházení, který je fakticky stanným právem (proč "stanné" bys měla dostudovat v češtině a že to značí "zůstavat na místě" tedy zákazem vycházení a budeš si libovat v koblihářských opisech.
Hlavně aby se neukázalo, že nám někdo tu demokracii pěkně chytil pod krkem.
Prostě alibismus i v terminoligii - boj proti viru, válka proti pandemii, to tě neirituje, ale válečný termín stanné právo tě donutí hledat v googlo.
Jo, rusáci to korejské letadlo tehdy taky nesestřelili, jen "zastavili let".
-5
Re: Le Figaro 11. prosince
Fakt nechápu, proč musíš za každou cenu dělat ze sebe vo....ehm, Servíta:-))
Myslím, že proč "stanné" bys měl dostudovat ty, a pokud nechceš, bylo by pro tebe lepší to dál nerozmazávat, jinak budeš zapatlanej i za ušima:-))
-3
Re: Le Figaro 11. prosince
Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva, kdy se ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje, živelní pohroma) omezí některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají. Tohoto odstrašujícího účinku se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně zpřísněnými tresty, zpravidla trestem smrti. Řízení provádí stanný soud. Jméno je v současnosti odvozeno od německého termínu Standrecht, tj. „právo vykonané na místě“.
Takže o nějaké zůstávání na místě či zákaz vycházení vůbec nejde.
0
Re: Le Figaro 11. prosince
Zatím jen 135 euro pokuty, zastřelení na místě zatím naráží na nesmyslné obstrukce opozice....
-4
Re: Le Figaro 11. prosince
Nejhorší je, že on to dobře ví, co to je a že to neznamená právo "zůstat na místě"
:-))
-1
Re: Le Figaro 11. prosince
Ostatně, protože významy slov a termínů mě enormně zajímají, protože pomoci řeči se dorozumíváme, našla jsem si stanné právo v Ottově slovníku naučném. A jsem ráda, že jsem našla i internetovou variantu.
Tady je:
https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn...
-2
Re: Le Figaro 11. prosince
Ještě Le Parisien, nový kalendář "rozvolňování" - tend z listopadu by tady někde ještě mohl viset....
-2
Le Parisien on line 11. prosince
Lékařská komora zakázala pneumologovi činnost na 5 měsíců.
Pneumolog z Lyonu - Dr Patrick Bellier - si dnes odpolkedne vyslechnul rozhodnutí rady lékařské komory, která mu zakázala činnost na 5 měsíců, protože odmítal nosit roušku a odmítal vyšetřovat pacienty s rouškou.
Pneumolog se hájil slovy:
« Je suis pneumologue, il faut que je voie la tête des gens ! »
Jsem pneumolog, potřebuji vidět lidem do tváře"
Rozhodnutí komise komentoval slovy:
« Je suis interdit d'exercer pendant cinq mois parce que je refuse de porter un masque. Bienvenue dans la dictature Macron! »
Je mi zakázána šinnost na pět měsíců, protože jsem odmítal nosit roušku. Vítejte v Macronově diktatuře" a dále prohlásil « Je ne suis pas un extrémiste mais porter un masque, c'est inutile et ça m'emmerde ! ».
Nejsem žádný extremista, ale nosit roušku je neužitečné a sere mě to.
Připoměňme, že zbytečnost roušek na jaře oficielně vyhlásil jak premier (je teď starostou Le Havre) a hlavní hygienik Jérôme Salomon - toho za to vyšetřovala parlamentní komise a asi bude i souzen.
Jérôme Salomon před parlamentní komisí prohlásil, že je možné, že celkový počet úmrtí v roce 2020 bude nižší než vloni, v roce 2019 - toto jeho prohlášení ověřovali novináři a jistá možnost tu je, navzdory tomu, že jim čísla najaře drasticky vyletěla, v roce 2019 měli zase mnohem horší první dva měsíce kvůli epidemii chřipky.
Neúplná data mortality, která ještě budou revidována ukazují další dva grafy. Povšimněme si, že největší denní raketu za posledních 20 let udělala vedra v roce 2003, to Frantíci kapali jak mouchy.
Píší, že proti průměru to letos vypadá na +9%, což opravdu bude srovnatelné s těmi horšími lety chřipkovými. Správná čísla ovšem jen tak neuvidíme, ale jednou na ně určitě dojde.
-3
Re: Le Parisien on line 11. prosince
Může bejt rád, že neordinuje v Sovietskom zväze, vrag naróda...prej Macronova diktatura...
0
Re: Le Parisien on line 11. prosince
zase ber to tak, jak jinak by se nějaký pneumolog z Lyonu dostal do celostátních novin?
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Dopad Brexitu bez dohody na francouzskou ekonomiku
Protože by se už dnes, po dvou letech tvrdých vyjednávání, ovšem bez výsledku, mělo rozhodnout, zabývá se článek dopady Brexitu bez uzavřené obchodní dohody, scénářem, který je více než pravděpodobný.
Co se stane?
Nedohodnou-li se, bude mezi Unií a Británií vytvořena celní hranice. Znamená to jednak zavedení dovoznách cel, píší, že v průměru půjde o 5%, ale že se to bude lišit podle zboží. Třeba na součástky motorů by EU prý chtěla požadovat 10% dovozní clo, což postihne třeba Airbus, ktterý má své továrny v Británii, kde zaměstnává 14 tisíc lidí. Také to bude znamenat to vyplňování celních prohlášení, kontroly a komplikace a zdržení v dopravě, zmiňují možná zdržení v tunelu.
Kolik to bude stát?
Pojišťovna Euler Hermes-Allianz v nedávné studii odhadla škody pro Francii na 3,6 mld Euro, třetí nejvyšší v Unii. Nejvíc by mělo tratit Německo – 8 mld a pak Nizozemí – 4.8 mld. Prý bude ovlivněno více než 120 tisíc francouzských společností, které mají obchodní vazby na Britanii.
Jsou ohrožena pracovní místa?
Článek uvádí, že ano i ne. Že sice ve Francii by mělo zmizet asi 50 tisíc pracovních míst, pokud by poklesla v Britanii poptávka po francouzském zboží, ale že se to zase srovná tím, že Britanie ztratí své pozice na francouském trhu, takžebudou nová pracovní místa vznikat.
Je dohoda ještě možná?
Hazí to na Borise Johnsona, který je údajně „nepředvídatelný“ a že se dá čekat cokoliv.
Ve středu připravili evropští vyjednavači dohodu, že by se ta „nedohoda“ odložila o 6 měsíců, kdy by zůstal zachován současný status. Vše je prý teď na Londýnu.
pokr.
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Nejbolestivější dopad čekají francoužstí rybáři, protože ti jsou v dnes v pozici popovického hospodského, nevědí, co bude příští týden platit. Francie zhusta rybaří v britských vodách, píší, že 20% francouzských lodí ( s výjimkou těch co loví ve středomoří) rybaří u Británie, mapka ukazuje kde v britských vodách roztahují svoje sítě (ti modří jsou Frantíci, červení Britové). Když se nedohodnou, nebudou smět v bristských vodách rybařit a pokud tak učiní, hrozí jim od pobřežní stráže konfiskace lodí, což si nikdo neriskne. Píší, že se to týká 40% rybářů z Bretaně, 30% z Horní Francie (Hats-de-France) a 20% z Normandie. A že kromě toho, že přijdou o možnost rybařit, Francie tak přijde i o některé druhy ulovených ryb, třeba 92% tresek a 74% sleďů se uloví v britských vodách.
A přicházejí další obavy, protože v britských vodách nerybaří jen Francouzi ale i jiní Evropané, mají ti francoužští rybáři strach, že když Belgičané, Holanďané a kdoví kdo ještě, nebudou smět k britským břehům, najedou k břehům Francie a budou jim tam konkurovat a čekají se půtky. Stejně tak se očekává, že naopak Britové, kteří se zbaví ve svých vodách francouzské konkurence budou své vyšší úlovky prodávat ve Francii, což místní rybáře prý značně popudí a vyvolá to konflikty.
Začátkem října jsem měl kliku na pokoj s výhledem právě na takový typickýrybářšký přístav v Bretani.
Ona ta námořní rybařina asi není žádná romantika ale tvrdá dřina, všechno se řídí podle přílivu, ráno, když jsem se uráčil probudit byli už všichni rybáři pryč, odpoledne najížděli jedna loď za druhou, jeřábem vykládali bedny z těma úlovkama, některé přímo na přistavené dodávky, jeli jako mašiny, za dvacet minut loď vyložená a k molu najížděla další, loď odjela ke své bójce v zálivu, námořníci, tak tři hoši, nasedli do člunů a opádlovali ke břehu a mazali domů. Na fotkách to vypadá docela příjemně, ale ve skutečnosti tam dost fučí, každou chvilku prší, fakt tvrdé živobytí.
https://photos.app.goo.gl/2sE9KMhj5KMdUDYTA
-2
Le Parisien 13. prosince
Sobotní demonstrace v Paříži i po celé Francii se znovu stávají tradičním rituálem.
Nedemonstruje se proti vládním covidovým opatřením, ale proti zákonu o "globální bezpečnosti", který posiluje pravomoci policie a omezuje možnost veřejné kontroly jejího počínání (tak to vidí ti protestující). V Paříži jich včera demonstrovalo 5000 (pořadatelé uvádí dvojnásobek) po celé Francii 26 tisíc.
Problém je, že tyto demonstrace využívají tlupy vandalů a zlodějů, vybíjejí výlohy a kradou. Za dva roky hnutí "žlutých vest" si už tihle darebáci vytvořili dost efektivní způsob, jak odvést pozornost pořádkových sil na jedné straně, a na druhé rabovat. Včera ale narazili. Le Parisien píše, že policie použila novou strategii proti kriminálníkům.
Jednak jich dost preventivně zadržela už před demonstrací, ty známé týpky, a pak během demonstrace monitorují, kde se tihle rozbíječi pohybují a vytahují je z davu a neumožní jim vytvářet ty rabující skupinky.
Navíc použijívají, píší "německou" techniku - tedy průvod demonstrantů provází po obou stranách ulice kordóny policistů a tím holomkům znemožní vandalizovat výlohy.
Zdá se, že už bylo načase, protože na další straně je článek o hněvu obchodníků, kteří se cítí obětí těchto demonstrací. Každá sobota odpoledne je pro ně ztracená, sobotní tržby prý klesají o 75 procent. Musí zatáhnout rolety a čekají, co jim ti "caseurs" zdemolují. Do toho se už déle objevují problémy s pojišťovnama, které vyžadují, aby bylo zavřeno a výlohy "zabezpečeny" jinak odmíají škody proplácet. Takže policie tentokrát má silnou podporu drobných živnostníků, kteří kladou si otázku, jestli je někdo ochrání, nebo snad také sami mají vyjít do ulic.
Zajímavé je, že všude platí podobná opatření "bezpečných odstupů" a jiné covidí srandičky, ovšem demonstrace zakázat nelze, to je prostě právo občanů se vyjádřit, a tak se ty tisíce pohybují v tlupě městem, a vir na ně čeká asi v těch zavřených kavárnách a restauracích.
-2
Le Figaro 12. prosince
Cyklostezky vzniklé za lock-dwonu nevyvolávají jednouznačný souhlas
Rennes, Annecy, Créteil. Saint-Maur, Paříž... všechna tato města, stejně jako 70 dalších zřídili během lockdownu provizorní cyklostezky pojmenované „koronastezky“ (coronapistes) vyznačené žlutě na vozovce, oddělené betonovými nebo plastovými zábranami. Cellkem tak bylo pro „malou královnu“ (malá královna – la petite reine – tak Francouzi přezdívají jízdní kola) vyhraženo téměř 1000 km.
Jedná se o způsob, jakým mohou místní samosprávy podporovat rozvoj cyklistiky jako alternativního dopravního prostředku.
Názor na tyto stezky mezi uživateli silnic ovšem v žádném případě není jednoznačný. Pod jejich tlakem mají dopraví odbory obcí snahu se tohoto modelu přepravy zbavit. „Podle našeho průzkumu přechodných dopravních opatření, jehož druhá část byla právě zveřejněna, se ukazuje, že 20% koronastezek bylo již odstraněno“ uvádí Patricia Pilon, generální tajemnice cyklosdružení „ Club des Villes et Territoires cyclabes“ působícího ve 200 městech po celé Francii.
Faktem ovšem zůstává, že 80% všech dočasných stezek je stále na svém místě. Ale na jak dlouho?
V pařížské oblasti zahájílo sdružení „Collectif vélo Ile-de- France“ pečlivé monitorován všech 193 km koronostezek vytvořených letos najaře. „Bylo odstraněno více než 12 km, 170 km si zachovalo status dočasných stezek a pouze jeden jediný kilometr byl městem Versailles přeměněn na cyklostezku trvalou“, zdůrazňuje Louis Belenfant, ředitel tohoto sdružení.
Nárůst dopravních zácp
„Bezpečnost, vznik dopravních zácp a násilí, které může u řidičů řidičů působit zablokovaná vozidel, to jsou tři hlavní důvody, kvůli kterým místní úřady od těchto stezek upouštějí, i když jejich uživateli jsou často velmi oceňovány“ konstatuje Olivier Schneider, president Francouské federace uživatelů jízdních kol (pozn. FUB - https://www.fub.fr/).
pokr.
-2
Re: Le Figaro 12. prosince
Ve Val-de-Marne byly tedy zrušeny stezky spojující Saint-Maur a Créteil s RD86 a RD19, které umožňovali obyvatelům Ile-de-France dojíždět do hlavního města. „Stalo se tak pod tlakem projížděných měst, která zaznamenala zvyšení dopravních zácp, cyklstezky se zrušili aniž by 1000 cyklistům, projádějícím tudy denně, nabídli nějakou jinou alternativu“ stýská si Louis Belefant. „Mají na výběr buď jet autem, nebo hromadnou dopravou, což je přesně opak toho, co si přejí věřejné orgány v období pandemie.“
Na dotazy Le Figara tato dvě města nechtěla reagovat. Jedná se o fenomén, který lze také vysledovat v celé oblasti západního pařížského předměstí. „V Yvelines dosčasná cyklostezka vytviřená na RD186 mezu městy Pecq a Chatou ve směru na La Défense přežila jen 14 dní, protože byla městy označena za viníka velkých dopravních zácp.“ Stežuje si Louis Belefant.
Koronastezky byly vymazány z map i v okrscích, ve kterých by to od nově zvolených zastupitelů nikdo neočekával. Ve městě Annecy, které od léta řídí ekologové, byla zrušena dočasná cyklostezka umožňující spojení mezi dvěma stezkami vedoucími kolem jezera. „Tato stezka, zřízená a dokončená ještě před obecními volbami, spojujícá nábřeží Eustache-Chappuis s centrem, byla cyklisty velmi ceněna“ přiznává radnice města. „Vyvolávala ovšem napětí mezi účastníky silničního provozu. Experiment s touto provizorní cyklostezkou byl 15. září ukončen a technické služby města studují jiné bezpečné alternativy schopné uspokojit všechny občany“.
Jiný města, jako Rennes nebo Paříž, stejně jako departement Hauts-de Seine se rozhodla tyto stezky zachovat nebo dokonce jejich síť rozšířit. „50 kilometrů stezek, kerých brzy bude 60 umožnili v Paříži vytvořit souvislejší síť“ domnívá se David Belliar, náměstek pro dopravu pařížského regionu. To bude bude součástí i „II. plánu rozvoje cyklistiky“, který představíme v září.
pokr
-2
Re: Le Figaro 12. prosince
Tato iniciativa mý samozřejmě podporu cylistického sdružení „Vyzývám místní občany, aby se rozhodně postavili za úsilí vytvoření cyklostezek“ proklamuje Olivier Schneider. „Přispívají k lepšímu fyzickému a duševnnímu zdraví populace, což je v současném období, vyvolávajícím úzkost, důležité. A mají ohromný multiplikační efekt! Zasejete stezky, sklízíte cyklisty, které si udržíte!“ tvrdí Louis Belefant.
-------------
Jinak, kromě zpráv, které se od těch u nás mnoho neliší, spíše jen akcentem na Brexit a s tím související problémy francouzských rybářů, mě zaujala stať zaměřené proti alkoholu v rubrice zdraví.
Ne, že bych to četl dál něž odstavec, spíše ta dokumentační fotka, tak netypiscká pro Francii. Je vážně hodně málo míst ve Francii, kde bych dostal velké pivo do pulitru s uchem.
Narozdíl od nás zažitého, zdá se, alespoň pro autora té statě, je pivo alkoholem, a velké pivo symbolem hrůzostrašného alkoholismu :-)
-2
Re: Le Figaro 12. prosince
Podle poměru ruky a toho kriglíku, je to maximálně tžetinka :-)
-1
Re: Le Figaro 12. prosince
Frantíci jsou netáhla, mají malé ručičky :-)
Takový frajeři v Le Figaro nejsou, aby místo piva jako odstrašující příklad alkoholu dali lahvinku burgundského ne-li šáňo :-)
-2
Re: Francouzský tisk - 8
Eman plánuje referendum o začlenění ochrany klimatu do Ústavy.
Takže, problém vyřešen, národy v lockdownu, vakcína půjde na dračku.
Tak kde ty hajzly skřípnem příště? Na čem dál se budem kapsovat?
Eman už ví...
-4
Re: Francouzský tisk - 8
Jen aby to Grétka stačila těm Frantíkům včas vysvětlit, aby volili správně.
-1
Re: Francouzský tisk - 8
Ta už je hodně nezajímavá a za zenitem.
-1
Re: Francouzský tisk - 8
Jen počkej až vyleze, to zase budou mnozí prskat.
-1
Re: Francouzský tisk - 8
Toho bych se moc nebál. Teď pár let budou mít lidi dost jiné starosti a pokud potom vyleze, tak bez většího zájmu okolí a to ji jen prospěje. Nejspíš se objeví někdo jiný s krapet jiným blbnutím a pak se uvidí kolik truhlíků na to naskočí.
0
Re: Francouzský tisk - 8
Minulý týden Hovinky zaregistrovaly její pohoršení nad tím, že vše jde velmi pomalu
-1
Re: Francouzský tisk - 8
Jako patnáctiletá mohla omračovat laickýma moudrama, to jí leccos prominuli, byla alespoň svojí angažovaností nad vrstevníkama. Ve dvaceti už ale s tímtéž arzenálem bude krutě zaostávat.
0
Re: Francouzský tisk - 8
Je to překvapivé, ale Eman si během toho covidu spíše polepšil, tedy alespoň co ty jejich průzkumy říkají. Covid totálně smáznul "žluté vesty", tyhle protesty proti zákonu o globálné bezpečnosti jsou taky passé, protože Eman ten sporný paragraf nařídil přepracovat, a zákon nepodepsal, a do příštích presidentských voleb zdá se má jediného protivníka - Marine Le Pen, a ta holka už je taky za zenitem a během covidu tak trochu "okamurovala", to jí moc příznivců nepřidalo.
Kandidaturu ohlásill zatím ultralevičák Mélenchon, ale ten má šance nepatrné
https://en.wikipedia.org/wiki/Jean-Luc_M%C3...
ani bych se nedivil, kdyby to Eman s tím svým populismem znovu vyhrál
-3
Re: Francouzský tisk - 8
Tak pracovníci kultury včera vyšli do ulic.
Na náměstí Bastily v Paříži jich bylo "několik" tisíc, jiný odhad počtu než "několik" jsem nenašel.
O co jde.
Koncem listopadu Eman představil v televizi plán rozvolňování opatření, podle něj se "kultura" měla otevčít 13. prosince. Místo toho ovšem šlápli na brzdu, a nejen že nerozvolnili, ale podle lampasáckého žargónu "přitvrdili".
Až na výjimky, malé obchody nechali otevřít a také zase povolili bohoslužby všech církví.
Divadla, kina, konzerty, to všechno zůstalo pod zámkem, přičemž, protože se často jedná o "svobodná" povolání, podpora státu je nulová, zaměstnanci kultury můžou žrát kamení.
Tak se zorganizovali, a vyrazili do ulic protestovat. Zajímavé hlášky, Francouzi jsou také ve víře velmi vlažní, tak se ptají jestli když kněze nahradí Brad Pitt, jestli je to pro obecenstvo v sále více infekční. Nebo proč návaly v supermarketech ano, ale ob sedadlo v kině ne. Proč se rozhodující činitelé k lidem chovají jako k 8mi letým nezodpovědným dětem?
Prostě zhruba totéž, co trápí i našince, někde je tlačenice přípustná, jinde ne, a někde ty tlačenice ta opatření nakonec vytváří.
1984 není návodem!
Heslo na plakátu narážející na Orwella má smysl, a nejen v Paříži.
-4
Hledám: Horsky prusmyk lezení na kole v maroku, v Atlas
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Napříč Českem aneb tak trochu jiná dovolená
V sobotu dopoledne přijíždíme s mou drahou ženou do Vyššího Brodu - do známého města na jižním okraji Šumavy.…
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…