NaKole.cz
Francouzský tisk 7
Kroutí mi to palce, ale v rámci vyváženosti je nutné prolistovat i levicový Le Monde.
Headlines:
- Po výzvě E. Macrona k „okažitým krokům“ proti terorismu bylo přijato několik opatřenív
- Ministr vnitra Darmanin vyzval k rozpuštění organizací považovaných za „nepřátele republiky“ a uzavřená mešity na předměstí Pantin
- V boji proti „nenávistným projevům on line“ zvažuje ministr spravedlnosti Dupond-Moretti reformu zákona o svobodě projevu z roku 1881
- Pravice přitvrzuje a požaduje debatu o přistěhovalectví
Dominque Rousseau (profesor ústavního práva na Sorboně) se ve filosofujícím komentáři
„Vláda vystavená virům a terorismu“ ptá, jestli bychom měli omezovat své svobody je jménu naší bezpečnosti. A já neumím natolik francouzsky abych pochopil, jestli ano, nebo ne.
Nebo to pan profesor prostě nepíše, ale bere to z gruntu.
- Sdělí co píše Montesquieu, Locke, Nietzche a potvrdí, že Amartya Sen nositelka Nobelovi ceny za ekonomii 1998, měla recht s konceptem vyvinutým Jamesem Buchananem.
A uzavírá?
- Tím, že „stav zdravotní nouze“ chtěl zákon zrušit se došlo k objevu, že zákonem omezený stát byl demokratickou idejí. A že tady je, a nikde jinde, stav politické nouze.
To jsem si teda dal.
Ale přesto, docela zajímavá myšlenka z toho průjmu filosofa.
Obraz Mona Lisa nabyl údajně proslulosti až krádeží, které se dopustil jistý Peruggio.
Skutečnost, že tam plátno najednou nebylo vyvolala rozruch a návštěvníci spěchali „vidět“ to prázdné místo.
Totéž platí i pro zákon.
Když společnost nějaké právo najednou ztratí, najednou objeví jeho důležitost a nezbytnost pro svoji existenci. Tak to bylo dobrý, Dominiku
Nejlépe hodnocené
Re: Francouzský tisk 7
No ale to jsem skočil až hodně dozadu, tedy listuji.
Macron hodlá přitlačit silou. Mluví o islamismu, separatistickém islamismu, a volá po viditelných akcích státu. Le Monde není nadšený. Pravice pořádá „velké manévry proti islamismu“ – fuj. A ta Le Pennová si už vůbec nevidí do huby když navrhuje „válečnou legislativu“. To fakt asi ne, i Le Monde se někdy nemýlí.
Nenávist on line, je potřeba změnit zastaralý zákon, protože polde něj lze obtížně stíhat některé přečiny, jako označit černocha černochem, není v něm aspekt „rasové urážky“.
Něco by semělo udělat i s “těmi internety“. Systém Pharos co sleduje nelegální obsah v síti je fajn. Ale asi byl málo aktivní a selhal. Tedy v případě té vraždy profesora.
Terorismus: Zpravodajské služby obviněny z nezákonných praktik – odvrácená tvář boje proti terorismu....
Tak na to už nemám, zavírám Le Monde.
-3
Le Figaro 22. října
Francouzská tragedie
Brzy neúprosný mediální čas vykoná své dílo. Odmítání nespravedlnosti zakryjí obavy z epidemie, ideologické bubliny, drobné hašteření. Zapomene se na Samuela Patyho a dlouhý zástup obětí dobyvačného islámu a vynoří se sofistikované blbosti názorového hašteření.
Od 11. září, zločinů MohamedaMeraha, se pocty, rozhořčení a proklamace pokaždé rozplynuly v paralizéru boje proti „islamofobii“, proti „policejnímu násilí“, proti diskriminaci. Právě tyto šílené nápady bránily našim institucím reagovat celých dvacet let. Snaha „hlavně je neurazit“ není vlastní jen národnímu vzdělávacímu systému, nachází se všude, Ve vládě, v administrativě, redakcích, osvětových spolcích, církvích, v nemocnicích a na policii, v zaměstnání...
Strach z prolomení tabu - přislušnost jedince k „ovládané“ minoritě (a může být násilníkem, agresivním a zločincem) má přednost před realitou a znemožňuje jakoukoliv reakci. To končí.
Od nynějška je potřeba, aby vždy a všude, v každém okamžiku, byla na prvním místě odvaha říkat co vidíme, co zažíváme, čeho se bojíme. A právě tohle, zcela jistě, znamená právní stát.
Článek 2 Deklarace lidských práv: „Těmito právy jsou svoboda, právo vlastnit, právo na bezpečnost a právo na odpor proti útlaku.“
Těchto práv byl Samuel Paty zbaven.
Svoboda projevu je omezena sociálním, právním i fyzickým zastrašováním. Bezpečnost?
Odpor proti útlaku?
Známe hnusný konec téhle francouzské tragedie.
Hypertrofie nařízení, zesílená moc soudců, judikatury evropského soudního dvora, vedou krůček za krůčkem právní stát na scestí: ten se nesmí stát riskantním pro nevinné a neprůstřelnou vestou pro viníky. Tento právní arsenál využívají islamisté ve svůj prospěch proti těm, které chtějí zničit.
Nosí si proti nám kalašnikovy a nože, a my jim poskytujeme štít.
Churchil, vrcholný příklad odvahy demokracií čelících totalitní hydře, nepřemýšlel o právních kličkách, kterými by omlouval své nepřátele, aby s nimi nemusel bojovat.
-3
Re: Le Figaro 22. října
Dneska jsem se začetl hned do úvodníku, který pro Le Figaro napsal Vincent Trémolet de Villers a usoudil, že by bylo dobré, abych jej přeložil slovo od slova.
Věřím, že i vám se bude líbit.
Dalo to fušku.
-3
Le Parisien 22. října
Přeskočím okázalé a pompézní krasotruchlení a projevy odhodlání "nikdy nezapomeneme" a pozastavím se u komentáře, který napsal Quentin Laurent.
Jde o výslech bývalého premiera Francie před parlamentním výborem. Pozornosti uniklo, že všichni zodpovědní, za možné přehmaty a chyby v první vlně covidu jsou ve Francii vyslýcháni k tomu zřízeným výborem - vyšetřovací komisí. Zřejmě, jak jsme zvyklí z domova, vyšetřovací komise k ničemu nedospěje a vyšetřování se rozplyne, ale přesto.
Co je jim kladeno za vinu.
1. Nedostatek strategických zásob zdravotních potřeb.
2. Zmatky kolem roušek, nejdřív tvrzení, že jsou k ničemu, ba škodlivé, později nařízené a poviné. Je podezření, že tvrdili, že jsou k ničemu, protože je proste něměli na skladě.
3. Neodložení prvního kola komunálních voleb, které možná akcelerovalo šíření viru.
No, bývalý premier Philippe se kroutil - tady je ten komentář, slovo od slova.
Philippe - věrný svým zásadám
Krize ve zdravotnictví
Ex-premier, při poslaneckém výslechu ohledně řízení pandemie s ukázal být pedagogem se schopností vyhýbání se nepříjemným otázkám.
V boxu je uhýbání uměním. V politice, dalším druhu bojového sportu, také. Eduard Phillipe, který byl včera odpoledne vyslechnut vyšetřující komisí Národního shromáždění ve věci řízení krize covidu se ukázal šikovným pedagogem se schopností vždy uhnout. Starosta Le Havre, vyslýchaný z důvodu jeho postavení předsedy vlády během první vlny epidemie, se vracel k citlivým rozhodnutím, která exekutiva přijala tak, že se systematicky snažil připomenout obtížnost rozhodování tváří v tvář viru, tehdy tak málo známého. „Dovolte mi pokorně říci, že krize dosud neskončila, a je velmi ožehavé tvrdit, co by byl úspěch a co neúspech“ bránil se Philippe.
pokr.
-3
Re: Le Parisien 22. října
Podle něj „způsob jakým jsme řešili krizi, vláda a země, zachránil mnoho životů“. Pokud jde o zachování termínu prvního kola obecních voleb, nelitujeme ničeho. „Nevěřím, že bychom mohli změnit termín voleb, pokud bychom neměli politický nebo odborný konsensus“ připoměl Edouard Philippe. A podtrnul a vypíchnul, že veškeré „trestně-právní riziko“ které z tohoto rychlého a obtížného rozhodování vyplývá, spočívá výhradně na vládě. Nemluvě o „opravdovém strachu“ pociťovaném na vrcholu pandemie: „když vám ředitelé nemocnic oznámí, že za třicetšest hodin už nebude žádná kapacita jednotek intenzivní péče, nejste tak úplně v klidu“.
K velmi kritickému bodu exekutivy, kdy Eduard Philippe prohlásil „že nošení roušek (na veřejnosti) nemá smysl ... protože mu to řekli lékaři ....protože tato doktrína se změnila až mnohem později.
Pokud měli odlišné názory s Emanuelem Macronem na některé otázky, zopakoval, že výkonná moc byla vždy jednotná ve všech rozhodnutích, která přijala.
„Přáli bychom si, aby to bylo přesnější“.
Edouard Philippe zůstal sám sebou.
„Pokusil se mnohamluvně opisovat covidou krizi, což mu umožnilo, díky délce jeho odpovědí, vyhnout se těm nejobtížnějším bodům – rozporům v nošení roušek a neodložení komunálních voleb. To komentoval republikánský poslanec Julien Aubert, který byl přítomen slyšení: „Mluvil k nám velmi zdrženlivě, pokud jsme čekali více, byli jsme zklamáni.“
„Byli bychom rádi, kdyby byl přesnější“ litoval Pierre Dharréville, poslanec za Bouches-du-Rhine a tajemník výboru.
Eric Ciotti, republikánský poslance za Alpes-Maritimes a zpravodaj výboru to vidí podobně: „Co do formy to byla kvalitní presentace. Věcně, ale zůstavají pochybnosti o zohlednění absence strategických zásob (pozn. zdravotnických potřeb jako jsou roušky). „To tomu nikdy za tři roky co jsou u moci nevěnovali pozornost?“ táže se Ciotti pro naše noviny.
pokr.
-3
Re: Le Parisien 22. října
Edouard Philippe byl vícekrát tázán a upozorňován na kritický stav těch zásob a stejně tolikrát se odpovědi vyhnul.
Vyšetřovací komise, která skončí v prosinci, má dnes vyslechnout Christophe Castanera (byl ministrem vnitra), Oliviera Vérana (zdravotnictví) pak v následujícím týdnu, a nakonec 3. listopadu Jean Castexa – v té době „Pana uvolnění opatření“ a současného premiera „zákazu vycházení“.
-3
Le Monde 22. října
EXISTUJEME....
Dalo to práci, ale našel jsem zmínku o naší vlasti, která dle tvrzení našich představitelů je v počtu nakažených a jejich nárustu naprostým světovým premiantem.
Je v článku
Evropa se krok za krokem znovu uzavírá....
a přesný překlad věty, ve které je naše vlast zmíněna zní:
Polsko se připravuje na explozi množství nakažených a vláda se ocitá pod palbou kritiky za svoji pozdní reakci, zatímco sousední Česká republika je jimi zavalena a již se rozhodla školy zavřít.
Toť vše, dál už zase Varšava....
-4
Le Figaro 23. října
Covid-19 se vrací na titulní stranu Le Figara titulkem - Kde ve skutečnosti se nachází epidemie.
Včera vláda rozhodla o rozšíření zákazu nočního vycházení na další oblasti státu, jde celkem o 54 departementů, kde žije 46 milionů Francouzů (6O% populace) . Vláda chce zlepšit trasování nakažených a přišla s novou aplikaci eRoušky - TousAntiCovid
(https://www.gouvernement.fr/info-coronavirus... (pozn. i když předchozí podobná aplikace dojela na nezájem obyvatel).
Oblasti, které jsou na mapě tmavě červené. tam platí couvre-feu od 17.10, v těch ostatních označených pak od soboty. Vzniká tlak na nemocnice, zdá se, že jsou obsazeny z 45-60%, a jedna ředitelka čehosi plaší, že koncem října, v pařížské oblasti, dosáhnou 90%.
Profesor Gayat z pařížskí nemocnice Lariboisiere tvrdí, že 50% na JIPkách je mladší 50 let a a 15-20% pak 40 let. Na JIPkách prý zemře 15-20% pacientů, zbytek odchází, ale prý zemřou do roka na následky. Asi takový francouzský Flégr.
Strana 6 je věnována rozšíření druhé vlny v Evropě, dostali jsme se na mapu a dokonce je nám věnován i odstaveček¨, který zní:
"Ani východní Evropa není proti nárustu imunní. Pravě v České republic je situace nejvíce alarmující: země zaznamenává 975 případů na 100 tisíc obyvatel za posledních 14 dní. Dvakrát víc než Francie! Vláda zavedla částečný lock-down (omezení pohybu a zavření obchodů, až na ty nezbytné) a objednala dalších 2000 lůžek, z nichž některá budou postavená v polní nemocnici na okraji Prahy."
A pak už Samuel Paty, Libanon, Brexit, všímají si i islamistické vraždy v Drážďanech, Irán a Rusko prý mají ovlivňovat volby v USA, boj o vodu na Krymu, problémy Vatikánu s Čínou, Japonsko zlobí Evropský parlament ve věci "práv dítěte" (pár rodičů se prostě tahá o děti s rodiči v Japonsku), v Besanconu začíná soud s členy rodiny, co málem přizabili dcerku za to, že randila s křesťanem. V Dijonu se poprali Čečenci s Arabákama.
Proces Charlie se komplikuje.
A fotbalista Pelé slaví 80ku.
-2
Re: Le Figaro 23. října
I dnes, otiskl Le Figaro zajímavý úvodník, co napsal Gaëtan de Capèle.
Ekvilibristika
Během nevídané zdravotní krize, kterou procházíme, umění ekonomických prognóz vyžaduje ohromnou pokoru. S grafikami a grafy v ruce, se i ti nejostřílenější ekonomičtí odborníci ztrácejí, slibují střídavě mírné nebo mohutné zotavení, prodlužování stagnace, nebo drsný propad.
Při rychlosti, jakou se věci mění, se zdá, že klika pesimistů je blízko svého triumfu.
Investoři i spotřebitelí, ti kteří by měli být motorem růstu, se stávají nezúčastněnými předplatiteli paralizovanými tryskem návratu pandemie. Ukazatele se jeden po druhém zhoršují, v podnicích i domácnostech, všude se vytrácí důvěra, předzvěst obtížných dní.
Stručně řečeno, letní uvolnění omezení se brzy může stát pouze vzdálenou vzpomínkou.
Není potřeba vystudovat vysokou školu k tomu, abychom pochopili vstupy a výstupu tohoto relapsu, ukazatele přímo souvisí se zdravotními omezeními.
Nové utažení šroubů ve čtvrtek oznámeným zákazem vycházení je opravdu rafinovaným mučením pro velké množství profesí (restaurace, hotely, kultura, sport, zábavu..), ale ve skutečnosti půjde dál, a nebude výjimek. Za ekonomickými analýzami a suchými statistikami jsou tisíce podniků, kterým hrozí likvidace, a desítky tisíc zrušených pracovních míst.
Virulence epidemie odsuzuje Emanuela Macrona k stálé hře na ekvilibristu.
Má naslouchat zdravotnickým odborníkům a je pod tlakem obav z onemocnění, které nikdo nedokáže ovládat a pouze úplný lock-down virus překoná. Ale také velmi pozorně musí slyšet šéfy podniků, zaměstnance, obchodníky, řemeslníky, živnostníky, zemědělce, studenty, ty miliony Francouzů, kteří pracují, mají na starosti rodiny, vychovávají děti a záleží jim na jejich budoucnosti.
Nikdo nechce zemřít zdráv.
-2
Re: Francouzský tisk 7
Tak mi to nedalo, když v bedně říkali, že plukovníkova show nám získala opět celosvětový věhlas a projel jsem francouzský on line tisk.
Tedy: France24 - tu zmiňovali i v bedně:
https://www.fr24news.com/fr/a/2020/10/le...
žádné skandalizování, věcná informace, chycen na hrušce, a "jeho politická kariera tím zřejmě končí".
Courrier International
https://www.courrierinternational.com/revue-de...
to uchopil poněkud bulvárněji, píše o skandálu a o tom, že v restauraci večeřel...
překvapil mě ovšem lokální tisk La Provence
https://www.laprovence.com/actu/en-direct...
Ten celou věc uchopil pěkně v souvislostech a dodal i mapku, aby Frantíkum připoměl, kde jsme.
Informuje pravdivě o tom, co dnes politici říkali, ovšem v závěru připomíná, že sám Babiš jednal podobně, když vyzval spoluobčany ať na letní dovolenou zůstanou doma, a sám odletěl na Krétu.
No, a to je vše, co google o téhle taškařici ve Francii našel
-4
Le Figaro 24. října
Z první strany dnešního Figara hlásá titulek, že "Naděje vakcíny proti Covidu 19 se přibližuje".
Na straně 12-13 pak popisují stav vývoje vakcíny na světe, důsledky prp Francii, a pak 10, co jsou na špici.
Naše prvenství v počtu positivních ignorují, a nebyli by to Frantíci, kdyby si prvenství nepřisvojili sami, tedy alespoň v absolutních číslech.
V úvodníku píší, že dosáhli smutného evropského rekordu s 41 622 pozitivně testovanými za den, ovšem vzápětí uklidňují, že vakcíny už jsou na dosah. A na dalších stranách už zase ten islamismus.
Mě zaujal rozhovor se senátorem jménem Bruno Retailleu, tím, že v titulku píš o "mnichovanství". Domníval jsem se, že trauma Mnichova je naší, československou záležitostí, ale zdá se, že "mnichovanství" i ve Francoužštině znamená "ustupování zlu za cenu domnělých výhod, které nenastanou". Nevím jak mnoho Frantíků tuší něco o tom, o tom, co Mnichov stál naši vlast, ale zdá se, že chápou, co stál je.
Takže tady je ten rozhovor, slovo od slova:
Retailleau: „Islamofašismus je také produktem politického mnichovanství“
(Bruno Retailleau je předsedou republikánského klubu v Senátu)
Prohráváme boj proti islamismu?
Ano. A to co vláda v pátek proklamovala na tom málo změní. Profesorovi uříznul islamista hlavu a my mezitím již tři měsíce debatujeme jestli je vhodné používat slovo separatismus!
Vláda se pyšní objevem „radikálního islamismu“.
Ale neexistují žádní „umírnění islamisté“. Islamisté jsou vždy radikální. A ústup sekularizace islámu je skutečností. Stát musí jednat se vší rozhodností, ale není úlohou státu aby reformoval islám nebo vychovával imámy. Je na našich muslimských spoluobčanech, aby reagovali. A mezi nime je příliš mnoho jedinců, co se odmítají asimilovat.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 24. října
Jean-Pierre Obin – školní inspekor (pozn. IEN - https://www.education.gouv.fr/etre-inspecteur... předložil znepokojivou zprávu o radikalizaci ve školách již v roce 2004...François Fillonovi (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois...
Zavřeli jsme oči?
François Fillon odsoudil islámskou totali, zatímco mnozí, včetně pravice, se toho neodvážili.
Islamofašismus je totiž produktem politického mnichovanství. Mnozí radeji nakupovali mír se salafisty, nevo dokonce kupovalo jejich volební hlasy. Mnozí se tak vzdali a odzbrojili Francii.
Udělali to tím, že odmítli konat: Senát hlasoval pro zákaz burky ve školách, ale vláda to zamítla.
Udělali to tak, že se Francouzi cítili provinile a „islamofobní“. Islamofobismus – tenhle intelektuální terorismus nahrává islamistickým teroristů, protože se stal obětí salafistů u paralizuje stát.
I tou kajícností, kterou projevuje šéf státu, když obviňuje Francii ze zločinů proti lidskosti v Alžírsku.
Uvědomuje si vůbec, že rozdává zbraně těm, kteří Francii nenávidí?
Když zasejete nenávist k sobě, sklidíte nenávist ostatních.
Podle vás je tu touha uplatnit právo šíria na francouské půdě. Jak to dopadne?
Francouze oklamávají tím, že stačí přimout pár opatření a skoncuje se s islámským totalitarismem. Ale my musíme vést globální boj na více frontách současně, s odvahou a odhodláním.
Nejdříve musíme zabránit návratu francouzských džihádistů a vyhostit na 4000 cizinců se sklonem k radikalizaci. Ale musíme také obnovit kontrolu nad našimi městskými částmi.
Navrhuji, abychom vyslali republikánská komanda policistů, úředníků, sociálních pracovníků, aby vyčisila islámské enklávy a řešili problémy do hloubky. A nakonec je potřeba také ukončit ten migrační zmatek a nepořádek.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 24. října
Je tedy zákon proti separatismu, navrhovaný Emmanuelem Macronem již zastaralý?
Poslední tři útoky na naší půdě spáchali cizinci: pákistánský uprchlík, který v Romans-sur-Isère pobodal sedm lidí, falešný pákistánský horník před bývalými prostory Charlie Hebdo, a Čečenec v Conflans-Sainte-Honorine. Řešit následky bez léčby příčin znamený odsoudit se k bezmocnosti.
Hromadná imigrace je živnou půdou pro zakořenění politického islámu, zavrhnutí asimilace pak mízou, která mu pomáhá růst. Omračující je zjištění, že podmínky přijímání migrantů jsou ve Francii nejvýhodnější z celé Evropy. Méně imigrace a více asimilace: to jsou dvě hráze, které musíme postavit proti přílivu islamistů.
Musíme maximálně zredukovat slučování rodin, přitvrdit podmínky záskání francouského občanství a úplně přepracovat cizinecký zákon, abychom získali prostředky k možnosti vyhošťování.
Spolu s Phillipe Basem (pozn. https://fr.wikipedia.org/wiki/Philippe_Bas_... navrhujete přidat do ústavy článek, který by zavedl přednost zákonů republiky. Je to dostačující?
To co chceme, je odstranit mezery v zákonech, kterými pronikají islamisté. Na základě tohoto zákona by mohli třeba pečovatelé by mohli odmítnout, podle jasných principů, pacienty, kteří jako ošetřovatele vyžadují pouze muže. Stejně jako presidenti asociací, šéfové podniků, ředitelé škol by mohli zamítnout všechny komunatiristické (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitarismus) požadavky.
Ministr spravedlnosti vyvolal právní spor, aby tento návrh byl zamítnut. Vidím to jako dvojakost, ne-li zbabělost. Podobné je to s prodloužením protiteroristich opatření, která jsme měli přijmout v parlamentu tento čtvrtek. Parlamentní většina odmítla návrh Senátu zavřít radikální školy koránu nebo rozšírřit možnost zabavení jejich počítačového vybavení.
Hned druhý den po oficiální „národní poctě“ Samuelovi Paty! To je nepochopitelné!
V této válce musí úplně každý přijmout svoji zodpovědnost.
Byl jsem zvolen, abych tvořil zákony, a ne abych se schovával vzadu.
pokr.
-2
Re: Le Figaro 24. října
Jste zastáncem referenda. Kdybyste byl presidentem republiky, na co byste se Francouzů zeptal?
Soudci, mezinárodní i národní, spoutali stát. Ve jménu upřednostňění práv jednotlivce byla postupně přijímána pravidla proti obecnému zájmu aniž by se kdokoliv zeptal na názor Francouzů, či jejich zástupitelů. Senát navrhnul bezpečnostní opatření proti 150 radikalizovaným zadrženým, kteří mají být propuštěni. Ústavní rada tento text cenzurovala.
Devět soudců nemá právo odzbrojit lid.
Navrhuji rozšířit obsah referenda tak, aby bylo možné s Francouzi konsultovat otázky, jako je například imigrace. Navrhuji také uzákonit zásadu, že francouzské právo je nadřazeno jakékoliv normě nebo smlouvě, pokud je to v našem životním zájmu. Nakonec požaduji, aby v případě neshody mezi parlamentem a soudy měli poslední slovo zástupci lidu.
Chci aby byla obnovena práva francouzského lidu, počínaje tím prvním, právem na bezpečnost.
Je zapotřebí revidovat všechny právní překážky, které brání ochraně Francouzů.
-3
Le Parisien 23. října
V neděli, jako tištěný, vychází pouze Le Parisien. Zůstanu u odkazů z titulní strany
Znepokojivá čísla násilí v Paříži
Píší, že od uvolnění zákazu a omezení zase znovu vzrůstají kriminální aktivity. V červenci až září došlo k zvýšení neozbrojených krádeží o 2,4%, ovšem o 60% krádeží vloupáním do obchodních zařízení a společností, proti témuž období loňského roku.
Ten narůstající trend začal už v posledním čtvrtletí roku 2019 a pokračoval počátkem letošního roku, zpomalil je jen jarní lock-down, a už to zase dohání. Kriminalita se trochu změnila, popisuje bezpečák společnosti RATP (metro, autobusy, RER). Protože chybí turisté, kteří se stávali obětmi kapesních krádeží, soustřeďují se darebáci na místní. Mění se i profil pachatelů – jsou starší a mnohem náslilnější.
Pařtžana kapsář snadno tajně neobere, tak na to jde brutální silou. Oběť fyzicky napadne a sebere jí tašku, kabelku a tak. Je to prý „divoký západ“. A aby toho nebylo málo, jsou ve hře drogoví dealeři, kolem stanice Barbès-Rochechuart se jich běžně pohybuje kolem 60ti a začíná mezi nima „válka o území“.
No a hledá se, kdo za to může a kdo to má napravit. Policie je dlouhodobě paralyzována, nejdřív musela mlátit po hlavách „žluté vesty“, pak hlídat, aby se během lock-downu nikdo sám nikde necoural, a teď má na starosti zase držet Pařížany doma od 21 do 6, a na stíhání darebáků nemá dost lidí. Starostka Anne Hidalgo, před volbama naslibovala hory doly, posílení obecní policie o 5000 příslušníků, ale stalo se prd. V XIII pařížském obvodu, tzv. pařížské „čínské čtvrti“ vzniká domobrana.
Zlé znamení.
Erdogan se hašteří s Emanem Macronem. Tihle dva prckové si přes media poměřují pindíky.
A dvojstrana 10 a 11 – Covid – Druhá vlna horší než první?
Rozhovor s epidemiologem Martinem Blachier, který má potřebu se podělit o své obavy.
Prý zákaz nočního vycházení , nemusí stačit, pokud nic neuděláme, bude mrtvých víc než najaře, virus neoslabuje, ale prý úmrtnost poklesla díky lepší péči.
pokr
-2
Re: Le Parisien 23. října
Proč se epidemie znovu oživuje?
Říká, že se zprvu domnívali, že virus hodně cirkuluje mezi populaci 20-30 let v souvislosti se začátkem akademického roku, ale že zjistili, že tomu tak není, že zasahuje všechny věkové skupiny, a že tedy jeho rozšíření zřejmě souvisí z venkovní teplotou. Prý existuje řada hypothes a žádná z nich není potvrzena.
Je možné, že viru svědčí chladnější počasí, také je prý možné, že napodzim je náš imunitní systém slabší než v létě, možná prý je to proto, že více lidí je také v uzavřených místnostech.
Nikdo nic jistě neví. Jen se ví, že to není dobré.
Ptají se ho i na to, jestli zákaz nočního vycházení pomůže.
Říká, že tomu věří tak napůl. Odpověď budou mít zhruba za týden. Prý, vzhledem k síle viru, lze poměrně snadno omezit kontaminaci, ale že je potřeba jít dál. Že lidé se nakazí i během dne a o víkendech (sic!).
Navrhuje tzv. „solidárná lock-down“.
Prostě nařídit izolaci lidí starších 65 let a pak lidí 45-65 let s oslabenou imunitou, cukrovkou, nebo jinými rizikovými nemocemi. Nařídit by jim to měl jejich ošetřující lékař. Prý by to odlehčilo nemocnice a ulevilo ošetřovatelům, kteří by se mohli věnovat zbytku infiované populace.
(pozn. tak tohle je fakt mladý borec – ten jde daleko za Listinu práv i Ústavu – segregovat lidi podle věku, je ti 65, nevylejzej z baráku, ať nezabereš místo na JIPce těm mladším, to jméno si zapamatujme Martin Blachier)
pokr
-2
Re: Le Parisien 23. října
Décryptage – Rozšifrování
tuhle rubriku mám rád, pochází z Le Figara, uvádění věcí na pravou míru, jak konspirací, tak vyplašenek.
Jako motto mají výrok epidemioložky Carol Dufoil:
„Tímto tempem budeme mí 1000 mrtvých denně.“
Je pravděpodobné, že bude druhá vlna bude silnější než první?
Nejvýraznějším ukazatelem je bezpochyby ukazatel nových denních případů zjištění nákazy. Včera jich bylo 45 422. Během jarního vrcholu epidemie jich bylo pod 10 000.
Až na to drobné úskalí výpočtu, které velmi stěžuje jakékoliv srovnání. Podle Oliviera Vérana, ministra zdravotnictví, bylo v polovině dubna prováděno pouze 150 000 testů týdně, oproti 1,7 milionu provedených od 14. do 20. října. Do května byly ale upřednostňováni pouze sympomatičtí pacienti (logicky nejpravděpodobnější, že jsou infikováni). Dnes asi dvě třetiny testovaných nemá žádné příznaky. Je však možné odhadnout skutečný počet nakažených na základě smrtnosti stanovené Pasteurovým institutem na 0,53%. Budeme-li aplikovat průměrnou třítýdení prodlevu mezi infikováním a smrtí, získáme pro vrchol 19. března 200 000 nakažených, zatímco pro počátek října „pouze“ 35 000 (při 11 000 pozitivních případech).
Uleví lock-down na místní úrovni nemocnicím ?
Situace v nemocicích je nejzřetelnější.
Včera bylo ošetřeno 15 637 pacientů s Covidem, přičemž 2 491 je na intenzivní péči.
Během první vlny bylo těchto hodnot dosaženo 27. a 24. března, tedy 10 a 7 dní po zavedení lock-downu. V týdenním průměru je každý den kolem 1700 osob hospitalizováno a 250 z nich umístěno na intenzivní péči. I zde můžeme porovnávat první dny lock-downu abychom dosáhli takové úrovně nárustu.
pokr.
-2
Re: Le Parisien 23. října
. „Situace v nemocnicích je podobná situaci pozorované během první vlny, v druhé polovině března“....“šíření epidemie je však pomalejší“ konstatuje Úřad hlavního hygienika Francie a to proto:
„v polovině března se počet pacientů na jednotkách intenzivní péče za osm dní zdvojnásobil“ nyní „pokud dynamika epidemie zůstane v následujících týdnech stejná“ bude to za 19 dní.
To se vysvětluje poklesem slavného ukazatele R, odpovídajícímu průměrnému počtu osob, které jeden kontaminovaný nakazí, který byl na počátku epidemie 3 a dnes je 1,3.
„Ale tato čísla neodrážeji skutečnou situaci na jednotkách intenzivní péče“ namítá intenzivista Stéphave Gaudry. O mnoho pacientů je pečováno z jiných důvodů, zatímco během lock-downu byla ta lůžka rezervována jen pro pacienty s Covidem 19.
Z důvodu omezení rizika přeplnění systému vláda nevylučuje zavedení místních lock-downů.
Ale bez ohledu a to, jaká rozhodnutí budou budoucnu přijata „čísla v následujících týdnech porostou“ varoval včera Oliver Véran.
„Před třemi týdny jsme měli 250 úmrtí a 10 000 nakažených denně“.
Pokud tedy budeme pokračovat v tomto tempu se 40 000 nakaženými denně dosáhneme 1 000 mrtvých denně, zejména u infikovaných starších lidí, varuje epidemioložka Carle Dufouil.
To by pak bylo mnohem víc, než 600 úmrtí denně, kterého bylo dosaženo v dubnu.
Stephan Gaudry říká, že „není schopen“ předpovědět počet úmrtí.
Znepokojují ho ale dopady na zdravotní systém a zdravotnický personál.
„V březnu a dubnu byla velká podpora, nosili nám cukrovinky a obrázky.
Teď budeme v mnohem větším napětí, a bude to mnohem tvrdší.“
pokr.
-2
Re: Le Parisien 23. října
A nakonec, třetí z „headlines“ titulní strany – Louvre rok poté....
24. října 2019 byla zahájena výstava „Leonardo da Vinci“, kterou za 4 měsíce shlédlo milion návštěvníků – dosavadní rekord v Louvre.
Včera, 24. října 2020 – ani noha. Ne, pár studentů výtvarného umění, tam přesto je, v rámci výuky, a pak čínská rodinka.mít pochvalují si to Louvre pro sebe.
Pro museum to není dobré, ale využívá pokles návštěvnosti k opravám.
Chci si pořídit selfie s Monou Lisou. Sundavám roušku a natahuji tyč.
V okamžiku jsem upozorněn.
Selfie ano, ale s rouškou – píše Yves Jaglé z prázdného Louvre.
-2
Le Figaro 26. října
Titulní straně, a několika dalším, dominuje střet Macrorna s Erdoganem, který je v nadpisu obviňován, že mobilisuje islamisty proti Francii. Úvodník pak píš o „Politice nadávek“.
Odvolává se na starý úvodník Le Figara z 13. října 1938 (tehdy věnovaného Hitlerovi) ¨ve kterém Georges Duhamel psal, že „nadávky mají oslovit davy a rozčílit protivníka“ a že je základní nástroj populistů.
A pak se píše o tom, co ten Erdogan vyvádí po světě a že cítí potřebu vytvářet nové krize.
Závěrečný odstavec je působivý:
Urážka mezi islamisty bývá často důvodem k zabíjení. Tváří tvář tomuto zastrašování musí západní demokracie zaujmout pevný a rozhodný postoj, nikdo by neměl věřit tomu, že se ho to netýká.
Modro-bílo-červená vlajka, kterou pálí, není vlajkou Francie, je to vlajka svobody!
Ólalá...
No tak dál. Šestá strana – Francouzi, podle průzkumu nadace Fondapol, rok a půl ořed presidentskými volbami uvažují o protestu. Osm z deseti (!!!) uvažuje o tom, že se hlasování zdrží, nebo použije prázdný hlasovací lístek. Mnoho slov o ne-důvěře v politiku a politiky, připomínka ne-politického protestu žlutých vest, chyby v zvládání pandemie a nakonec ti islamisté. Do volem daleko, přesto mudrují.
Předpokládá se nový souboj Marine Le Pen s Emanem, který prý voliče znechucuje, a v duchu „přání otcem myšlenky“ spekulují, že Marine tahá zatím za kratší konec provazu.
Problémy ve francouzském vězeňství. Za katrem je 62 tisíc darebů. Věznice jsou přeplněny na 103%, vazební dokonce na 116%. Přibývá mladistvých 11. května jich bylo pod zámkem 654, dnes 766.
Hledají se alternativy k uvěznění. Elektronické náramky, domácí vězení a tak, aby se darebové v lochu necítili stísněně. A do toho zákaz návštěv v korounou nejpostiženějších zónách a pokles návštěv v ostatních a vzniká napětí.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 26. října
Vězeňská správa správa v těch oblastech se zákazem uvažuje o zavedení telefonního kreditu ve výši 30 eur, aby se vězňům nestýskalo (omlouvám se za chybu v překladu – přesně „aby jim zůstaly zachovány rodinné vazby“)
Ólalá...
Nový francouzský rekord - 52 000 nových případů nakažení za posledních 24 hodin.
V departementu Loire posílili opočet lůžej na intenzivní péči z 80 na 150. Několik pacientů, 12, zatím, aby odlehčili systému, přesunou do Nové Akvitánie (Bordeaux). Úřady sdělují:
Trvale se přizpůsobujeme. Náš systém nebude přeplněn.
Všeobecný zákaz vycházení ve Španělsku, tedy od 23 hodin večer do 6 ráno. V Itálii bary zavřou už v 18 hodin.
V Polsku protestují proti protipotratové legislativě, na Náhorním Karabachu se furt řežou, Baku vyhrává a v USA budou volby. Papež jmenuje 13 nových kardinálů a v Marseille si gangy vyřizují účty. Po vraždě teenagera, další dva mrtví – prošpikovaní kulkama v autě.
MusiCare – hudební aplikace pro boj s bolestí a stresem v nemocnicích.
Poslech hudby je účinný jako analgetikum, a snižuje jejich spotřebu o 30 %, tvrdí Prof. Jacques Tochoun, předseda věděcká rady co apku vyvinula.
Ólalá (a nám zloplukovník zakázal zpívat )
A nakonec, z dvojstrany „Názory“ historik Olivier Fauler připomíná precendenty z (ne)zvládání epidemií z 19. století. Stať se jmenuje:
Historie zdravotních krizé dokazuje: Není moudré kritizovat Francouze
Úvodem tvrdí, že nemá žádné kompetence k tomu aby posuzoval a kritizoval to, jak se právě teď řídí protiepidemická opatření, a hledí na to pouze očima historika.
A hned začne kritizovat, zkracuji.
Píše, že političtí vůdci se nespokojují jen s vojenskými metaforami jako „válka s koronavirem“ či „boj proti covidu“ ale přecházejí do arzenálu konkrétních válečných opatření. Volba slova „zákaz vycházení“ (couvre-feu) má samozřejmě za cíl zasáhnout veřejné mínění a přesvědčit ho o závažnosti situace.
pokr.
-4
Re: Le Figaro 26. října
Volba toho termínu je přinejmenším nešťastná. Byl používán za druhé světové války kdy za nacistické okupace Francie zažila naposledy poslední obecný zákaz vycházení.
Pan Faure píše, že je na rozpacích a zmaten nedostatkem historické kultury politických vůdců, kteří aniž by znal realitu, nebo právě proto, si neuvědomují jaký škodlivý účinek použití takových slov může mít.
President republiky zdůvodňuje opatření nedostatkem lůžek a vytvořením prostoru pro hospitalizované s Covidem. Ale neslyšel jsem doposud žádného ministra zdravotnictví či generálního ředitele nemocnic, že by prohlásil „mea culpa“, aby nad tím vyslovil pochybnost, nebo lítost. Asi to tak není.
Jde o návrat do „starého světa“ ve kterém bylo v módě, aby se občané cítili provinile. Alkohol, tabák, všechny ty hříchy, obzvláště nebezpečné, dochází-li k ním v noci. Vracíme se na počátek 19. století kdy „elity“ museli lidi kontrolovat a „vodit za ručičku“ po „cestách civilizace“.
Chovali se tak za epidemie cholery 1832, i za triumfu tubery (1880-1945) při kterém úřady tak stigmatizovali společnost až dochšlo k lidové ignoraci Kochova bacilu.
Obecně řečeno, tím že vůdcové považují občany za děti a tak se k nim i chovají, se populace jako děti začne chovat, a objevuje řadu neformálních strategií jak obcházet nařízení omezující svobody.
Profesor Faure, říká, že taková slova píše z velkou pokorou a nezapomíná na oběti, protože i on patří do věkové skupiny, ze které se jich rekrutuje 90 procent.
Ale má za nezanedbatelné škody působené na kulturním a společenském životě, které mohou nad rámec materiálních ztrát ohrozit psychologickou rovnováhu každého z nás. Cílem textu není vyslovit odpor nebo odmítání navrhovaných opatření, ale zdůraznit, že dnes, více než kdy jindy je nutno o věcech diskutovat.
Moudrý pán.
-4
Re: Le Figaro 26. října
ty jsi fakt borec, Palečku, ještě jsem nestačil nahrát vše, a ty už víš, že to stojí za prd.
Nečteš, ale víš.
K tomu není co dodat.
-5
Re: Le Figaro 26. října
Taky se mi dneska zas po nějaké odmlce probudil fanoušek. Tak snad nebyl marodnej...
-2
Re: Le Figaro 26. října
Von je fakt děsně rychlej, skoro rychlejší než světlo, ještě se to nestačilo ani nahrát, a on už to má přečtený a ví,že je to špatně.
Nebo je to fakt chudák.
-3
Re: Le Figaro 26. října
Protože francouzsky neumím, ani to po tobě nečtu.
Nemůžu si totiž ověřit, zda jsi do textu nepropašoval nějaké ty svoje "pravdy".
Jinak řečeno, pro mě jsou tvé překlady naprosto bezcenné a zajímají mne spíš reakce ostatních na to, co jsi napsal.
-4
Re: Le Figaro 26. října
Proto, aby si to každý mohl ověřit, tu stěžejní část vždy přikládám v čitelném screenshotů.
To že něco neumíš tě vůbec neopravňuje k tomu, aby si byl takhle sprostý prase.
Ty už překračuješ hranice myslitelné zášti a senility, když si troufneš napsat "protože něco neumím,
-3
Re: Le Figaro 26. října
mohu veřejně vyslovit pochybnost, že možná překrucuješ a lž3š
Jsi ubožák,Pavle
-3
Re: Le Figaro 26. října
Hele, klidek. Mě vedle vyčítal neslušnost, tak se hned šel blejsknout sem se svojí slušností.
-2
Re: Le Figaro 26. října
No, tohle nasere.
Pokud jde o zprávy, tak ty číst a překládat je celkem brnkačka, ale když jde o úvodníky, nebo tyhle polemiky
-3
Re: Le Figaro 26. října
ale s úvodníkama nebo filosofujícímá textama je fakt dost práce,ostatně každý kdo něco takového kdy zkoušel přeložit ví, že to tak je.
Navíc, oni ti jejich intelektulové vycházejí z jejich kulturního zázemí a vzdělání, takže je to dost práce i s ostatními zdroji, ne jen s jazykem.
Příklad: "dopadli jak sedláci u Chlumce" ...tak
s tímhle by se francouzský překladatel dost potrápil, a takových špeků je v těch textech mraky.
A pak píčus, co nic neumí a je línej se naučit, bude takhle sprostej?
je na facku
-5
Re: Le Figaro 26. října
Tak někdy přijeď, jestli si troufáš, a nedělej furt hrdinu v diskuzi, pane slušnej.
Zpočátku jsem měl snahu to číst, ale otrávily mě tvoje "objektivní" komentáře, přišlo mi to asi jako se dívat na Moje zprávy Jaromíra Soukupa.
-3
Re: Le Figaro 26. října
Jsi prostě nemocný trouba.
-2
Re: Le Figaro 26. října
Nemocný co si myslí, že nejsou povinni věřit všemu co napíšeš, v týmu nepotřebuješ.
Překlady bys psal, i kdyby diskuze nebylo.
Uvědom si ale, že díky tomu, že platím daně, můžeš si tady otevřít svoje téma, tak se podle toho chovej.
-3
Re: Le Figaro 26. října
A nenapadlo tě, že pro někoho jiného může být zase naprosto bezcenné co napíšeš ty?
Možná by bylo dobrý se zamyslet nad tím, než něco podobného napíšeš.
-3
Re: Le Figaro 26. října
Když je to pro tebe bezcenné tak sem nelez a netravuj to ostatním hloupými komentáři. Máš pravdu, nedokážeš to posoudit. Nikdo bez důkladné znalosti francouzštiny to nedokáže. Přesto je to zajímavé a my to risknem. Věnuj se tomu, co posoudit dokážeš. Je toho hodně a je to užitečné.
-1
Re: Le Figaro 26. října
Taky by ses měl věnovat něčemu užitečnému, a ne dělat Jindrovi Ovčáčka.
Polezu si, kam uznám za vhodné.
Proč sem lezu, jsem napsal.
Ať mě Jindra vyhodí, pokud to neunese, třeba ti tím udělá radost..
Ad. hloupé komentáře.
Snažil jsem se mu vysvětlit, z jakého důvodu může někdo dát mínusový bod dřív, než si jeho překlad přečte. Pokud se někdo dlouhodobě chová nedůvěryhodně, neměl by se rozčilovat kvůli skřítkovi Palečkovi, měl by to brát jako součást svého údělu.
-3
Re: Le Figaro 26. října
Není nějak neslušný tenhle tvůj typický Ovčáčkovský posměšek ?
Já jen pro pořádek, když jsi my včera tak okázale moralisticky myl hlavu za mohamedána ;-)
-1
Re: Le Figaro 26. října
Spíš ses měl v 16.00 hod. zeptat Jindry, proč na mě startuje jak mohamedán, když mu šáhnou na víru, nebo na ty jeho hysterické výkřiky, co následovaly..
-3
Re: Le Figaro 26. října
?? Ptám se tebe na tvého Ovčáčka. Tak co se trapně vymlouváš na nějakého Jindru ?
Že ti nešmakuje tvoje vlastní meducínka chápu. Ale že se budeš srabácky vykrucovat jak druholigovej politik, už moc ne.
-1
Re: Le Figaro 26. října
Jejda, jejda, už zase jsem Ovčáček a to jsem se tak snažil tě nenaštvat. Vždyť v ostatních tématech jsi se vrátil ke staré dobré a inteligentní úrovni příspěvků. Jen s tím Jindrou pořád vidíš rudě a vztahuješ to na všechny. Já nejsem ten, kdo ti chce ubližovat.
-1
Re: Le Figaro 26. října
Rozporuju tvůj názor, že můj komentář byl hloupý. Nebyl.
O Jindrovi mám podstatně víc informací, než ty, moc dobře vím, o čem píšu, tvoji reakci považuji za obhajování neobhajitelného, protože já nemůžu za to, že tebe baví číst texty, jejichž pravdivost si nemůžeš ověřit, to je tvůj problém, ne můj.
Edit.: Každopádně můžu konstatovat, že tady máme Účastníky zájezdu v plné síle ;-)
-3
Re: Le Figaro 26. října
Určitě je to můj problém. Já si to uvědomuji a přijímám to. Takže mne nemusíš svým příspěvkem otravovat.
-2
Re: Le Figaro 26. října
Brahmo nezlob se na mě, ale já tě neotravoval.
Můj příspěvek byl určený pro Jindru a ty jsi, ze záhadného důvodu, pohoršený skoro stejně jako on.
Myslím si, že mám právo k Jindrovým překladům přistupovat dle vlastního uvážení, že mám právo mu o svém přístupu napsat, když si tady stěžuje na Palečka.
Nebo jsem ho snad měl konejšit?
Zrovna dnes jsem četl v jednom článku, že důvěra se těžce získává, ale snadno ztrácí.
A to je přesně Jindrův případ.
Je tu spousta lidí, jejichž překlady bych považoval za seriózní zdroj informací, Jindra mezi ně rozhodně nepatří.
-5
Re: Le Figaro 26. října
Přitom, ty ubožáku, důkaz je tak snadný.
Je tu vždy originál článku, a můj překlad.
Takže dokaž, že je překlad špatný a zavádějící, nebo už konečně zavři tu svou nevymáchanou hubu.
Nebo ti jí zavřu já.
Čekal jsem útoky, že vybírám články jednostranně a tendenčně, ale takovou stupiditu, jako tvrzení, že překladu, ke kterému přikládám originál, nemůžeš věřit, to jsem fakt nečekal.
Blbost on line.
Alespoň všichni vidí, jak vážně brát tvá tvrzení.
-4
Re: Le Figaro 26. října
Jindro zavři mi tu hubu, když na to nemáš, ať to máš za sebou, uleví se ti, mně vlastně taky.
Nebo si přestaň stěžovat na Palečka když víš, a spousta jiných lidí taky, kolikrát jsi byl za ta léta přistižen při manipulaci s daty.
Netvrdím, že jsou tvé překlady špatné a zavádějící, třeba se stal zázrak a jsou v cajku. Pouze tě nepovažuju za seriózní zdroj informací, nehodlám ztrácet čas s tím, že to budu číst, nebo že tě budu nějakým způsobem kontrolovat.
Obzvlášť v současné situaci, kdy je mi francouzský tisk tak nějak k prdu..
-3
Re: Le Figaro 26. října
Tak proč tady trávíš čas otravováním? Jdi si hrát na nějaký jiný píseček, kde tě to baví a kde to považuješ za užitečné.
-3
Re: Le Figaro 26. října
Tak a odteď už žádný mínus nedostaneš.
Problém s Palečkem vyřešen ;-)
-3
Re: Le Figaro 26. října
A pokračuješ v hrubém útoku, proč? Někdo ti škodí? Někdo ti ubližuje?
-3
Re: Le Figaro 26. října
Proč považuješ zmínku o účasti na zájezdu za hrubý útok? Já to beru tak jak to je, vždyť je to lidské, asi bych se Jindry také zastal, kdybych s ním chtěl jet znovu.
-2
Re: Le Figaro 26. října
Jé, toho jsem si ani nevšimnul. :-)
Ty někomu něco kázej o slušnosti a posměškách, pokrytče.
-2
Le Parisien 27. října
Tak téma Covid opět na prvních stranách.
Je nový lock-down jediné možné řešení?
Vláda, která je konfrontována s náhlým zrychlením epidemie má dnes ráno poradu s novou Radou obrany. Neylučují se žádná opatření k zpomalení šíření viru.
Boj proti Covidu 19 už není během na dlouhou trať, ale mění se v časovku. Vrcholní představitelé státu se budou radit, jakámi opatřeními čelit stále sílící epidemii. Pro mnohé, zákaz vycházení od 21 hodin, který je uvalen na 46 milionů Francouzů, již nestačí.
Čas se krátí a vláda se rozhodla postoupit dál. V Elysejském paláci se dnes sejde Rada obrany.
V 17:30 bude Jean Castex (premiér) postupně konzultovat s předsedy obou komor parlamentu, předsedy stran a parlamentních klubů – kromě Christophera Castanera (LREM – macronisti), který je v karanténě poté, co byl positivně testován na Covid – a se zvolenými představiteli hlavních sdružení a asociací, a dále pak v 19:30 s představiteli tripartity.
Zítra ráno pak Emanuel Macron uspořádá druhou schůzku Rady obrany.
Tyto dva následující dny se jeví jako rozhodující.
Vláda si nebere na rozmyšlenou více času, než právě tyto dva dny, než přijme od března nejtěžší rozhodnutí v oblasti zdravotnictví: nový lock-down (reconfinement). Termín který se v posledníchdnesch srále častěji skloňuje v ministerských kabinetech. Je to velmi vzdálené od dosud dominující zásasdy: naučít se žít s virem.
Několik scénářů v kanceláři presidenta
Dva dny je také lhůta, kterou si vláda poskytla na vyhodnocení účinků zákazu vycházení zavedeného 14. října v devíti metropolích a následně rozšířeného do 54 departementů.
Bude to jeden ukazatel, který bude zkoumán s největší pozorností – počet pozitivních testů na 100 tisíc obyvatel během po sobě následujících sedmi dní.
pokr.
-3
Re: Le Parisien 27. října
Ukazatel, jehož spolehlivost je již epidemiology zpochybňována. „Samotný Jean-François Delfraissy (předseda vědecké rady) včera ráno připustil, že skutečný počet nakažených je bezpochyby dvakrát vyšší, než počet zjištěných případů“, připomíná epidemioložka Catherine Hillová, „pdle mě spíše čtyřikrát vyšší“. Nikdy jsme netestovali více než maloý zlomek positivních osob, epidemie nikdy nebyla pod kontrolou“.
Co by se stalo, kdyby se očekávané zlepšení nedostavilo?
V presidentově kanceláři jsou tři scénáře.
Rozšíření času zákazu vycházení, zavedení zákazu vycházení o víkendu ze zesíleným zákazem vycházení přes týden nebo lokální lock-downy po dobu čtyř týdnů.
Olivier Véran (ministr zdravotnictví) včera ráno vysvětloval, že nevylučuje žádný zmožných scénářů. A to ani všeobecný lock-down jako je v Irsku nebo ve Walesu. Postup Rady obrany a znásobení počtu schůzek, které bude mí Jean Castex na dnes, potvrzují, že tato alternativa je brána velmi vážně.
Vyhněte se uzavření vysokých a středních škol
Počkejme si, jaký to nabere směr. Jedna věc se zdá zřejmá: nový lock-down nebude kopií toho, který byl instalován v březnu. Emmanuel Macron tehdy začal oznámením uzavření škol. Tentokrát, navzdory varování epidemiologa Antoina Flahoulta (pozn. https://www.unige.ch/medecine/isg/en/staff... se výkonná moc všemožně snaží tomu vyhnout. Aby se předešlo škodám na vzdělání celé jedné generace. Ale také z ekonomických důvodů, aby se umožnilo rodičům žáků pravovat. Ale opět vláda připouští, že si není jista, jak toho dosáhnout.
A je tu ještě jeden důležítý rozdíl, proti poslednímu lock-downu: touha udržet v chodu i podniků považovaných za „nikoliv zásadních“ (pro chod státu). Podle našich informací se v případě nového lock-downu uvažuje o mnohem větším počtu výjimek než v březnu.
-3
Re: Le Parisien 27. října
„Všeobecný lock-down by byl kolektivním krachem“ tím směřujeme k Ministerstvi financí v Bercy, náklady na takové opatření jsou odhadnuty na 15-20 miliard euro týdně započítáme-li osvobození od poplatků.
Včera Jean-François Delfraissy (předseda vědecké rady) podotknul, že druhý lock-down by měl být kratší než první, který se táhnul od března do května. Následovat by mělo „velmi speciální uvolňování opatření za probíhajícího zákazu vycházení“.
„Je naléhavě potřeba uzavřít zemi“ tvrdí Catherine Hillová (https://fr.wikipedia.org/wiki/Catherine_Hill)
„pokud tak neučiníme zcela jistě se rozbíháme hlavou proti zdi. Zvýší-li se počet hospitalizací, víme, že se to přenese během čtyř týdnů do zvýšení příjmů na jednotkách intenzivní péče. Nemůžeme dál čekat.“
Tento pocit naléhavosti sdílí i Emmanuel Macron, který na několik hodin zcela zpřevracel svůj plánovaný program. Dnes měl odcestovat do Creusotu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Le_Creusot) a debatovat o jaderné energii. Místo toho zůstává v Paříži.
Covid je zase znovu na pořadu dne.
-3
Re: Le Parisien 27. října
Frantíci si vzali z Babiše ponaučení, že kdo prováhá či rovnou schválně odloží včasný zásah, ten to dodatečně už nemusí ubrzit vůbec.
-1
Re: Le Parisien 27. října
No, nemyslím si, že nějakého Babiše ta Řada obrany, až na výjimky, zná.
Všimni si, jak takovéhle velmi citlivé opatření konzultují se všemi, kdo by k tomu mohli něco říci, včetně svazů zaměstnavatelů, nebo odboráři.
Pak je možné, že přijatá opatření budou mít smysl, a budou i pochopena a akceptována veřejností.
-2
Re: Le Parisien 27. října
Nerozporuji, ale já reagoval zejména na "Boj proti Covidu 19 už není během na dlouhou trať, ale mění se v časovku." To je totiž to, co nám Babiš vědomě prošvihl, aby vyhrál volby.
-1
Re: Le Parisien 27. října
Babiš jistě hrál svoji gamesu, ale v podstatě nic zachránit nemohl - tedy pokud jde o to šíření.
Důkaz: v zemích, kde opatření byla, to jede podobně.
Podělali připravenost systému na druhou vlnu, a co totálně posrali, je důvěra v cokoliv udělají, nebo řeknou. Díky chaosu a plukovníkově prioritě: na koronaviru co nejvíce narejžovat.
Naší nadějí budiž fakt, že tak děsný zsbiják to není, jak mám presentují. Jinak jsme v řiti.
-3
Re: Le Parisien 27. října
4% lidí potřebuje hospitalizaci a 1% potřebuje JIP. Na JIP se jim nyní daří udržet většinu jen s kyslíkovou podporou. Z těch co se dostanou až na umělý spánek a řízené dýchání polovina umře.
No a teď si vezmi, že cca. příští čtvrtek se ty nemocnice totálně zaplní a začne válečná medicína. To znamená, že to 1% co potřebuje JIP patrně umře. Když si vezmeš současný nárůst nakažených 10000 denně, tak to máš další stovku mrtvol denně k té současné. Což bez zrychlování nakažování, což je nereálné, dává 200 mrtvol denně, tj. 6000 měsíčně, zpočátku. To považuješ už za dobré číslo?
-1
Re: Le Parisien 27. října
Tady jde o ty 4%, jestli tomu tak skutečně je.
Jestli vztah mezi počtem positivně testovaných a těmi kteří budo vyžadovat JIP bude lineární.
Věřím, že nebude tak, jak nemoc kosí nejprve ty oslabené, tak jich zàroveň ubývá.
Další věcí je, jestli nějaká opatření, mimo totálního lock downu, mohou šíření zamezit.
Nad tímhle teď mudruje hodně hlav.
-2
Re: Le Parisien 27. října
Podívej se na ministerské stránky. Od jara neklesl počet hospitalizovaných pod 4% z celkového počtu infikovaných. Na jaře to bylo mnohem horší a teď se to drží na těch 4%. 1% potřebuje JIP, 1 promile umírá.
-1
Re: Le Parisien 27. října
Ministerským číslům moc nevěřím a "počty infikovaných" vůbec nikdo nezná.
Můžeme hovořit pouze o "počtu pozitivních testů" protože ani počet testů se nekryje s počtem testovaných osob, někteří jsou testováni opakovaně.
Závadějící proto je i termín "počet nově infikovaných", který media používají.
Jsou tu věci, které vyvolávají pochybnosti, jestli jsou ta čísla správná. Je divné, že počet pozitivních z provedených testů se u nás už pár dní drží kolem 30 procent, ve Francii stoupnul z 15ti na zhruba 17 procent.
Je možné, že u nás je to procento vyšší proto, že testují opravdu ty podezřelé, a těch samoplátců, co potřebují negativní test kvůli něčemu tolik není.
Velký psychologický nátlak provádějí media s těmi počty "positivních" co trvale rostou, nebo jsou ďábelsky vysoká proti předchozím období.
Jen když se budeš snažit, zjistíš, že ty dvojnásobky pozitivních z minule jsou z dvojnásobku provedených testů, tedy stav, vzhledem k počtu prováděných testů je víceméně setrvalý.
Čísla, která mě enormně zajímají, tedy kolik lidí zemře denně či týdně celkem, abych je mohl provnat s daty z let předchozích jsem nikde neobjevil.
Tedy objevil, ale s naprosto nepoužitelným zpožděním, pokud jsou poislední publikované výsledky z 12. září, těžko posoudit, současný stav. Chápu, že vydávat denní přehledy by asi bylo náročné, ale týdení zpoždení by mělo být možné dodržet, ne týdnů pět.
Ta data jsou tady.
https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr?fbclid...
(mimochodem, všimni si těch špiček v roce 2018, vůbec netuším, co smrtelného tehdy tak řádilo, ale rozhodně to překonalo Covid.
-3
Re: Le Parisien 27. října
Na těch ministerských stránkách máš na konci počet zemřelých den po dni.
Mně celkem nezajímá, jak ten počet aktuálně nakažených dostávají. Je mi jedno, kolik lidí nepostihnou. Pro mne důležité je, jak to jejich číslo koreluje s těmi 4% hospitalizovaných a 1% na JIPu a 1 promile zemřelých. No a to stále koreluje dobře, nemění se to. Když proložím ty jejich aktuálně nakažené den po dni od srpna, tak mám tu exponencielu, která se shoduje s Prymulovými a hlavně Duškovými předpověďmi.
-2
Re: Le Parisien 27. října
No, a mě zajímá jen a výhradně ta "nadúmrtnost".
Totiž, budeme-li tohle číslo znát - třeba, zemře-li o 10-20 procent lidí více než je běžné, díky Covidu, víme, že potřebujeme o 10-20 procent lůžek na JIPce víc.
Pokud by měla být progrese, i tu uvidíme z čísel nadúmrtnosti.
Včera o 5, za týden o 10, za další o 20 procent větší naúmrtnost, můžeme proložit křivku, a zase s jistou pravděpodobností spočítat, jak na tom budeme ve dni n a připravit lůžka.
Pokud to má být dnes o 10, za týden o 100 a za tři týdny o 300 procent víc, tedy 1000 mrtvých denně, jak tvrdí Flégr, zase bychom tu křivku z té nadúmrtnosti měli jednoznačně vidět.
Procenta z počtu nakažených, a myslím, že každý chápe, že počet nakažených neznáme, ale známe jen počet pozitivně testovaných, a zase víme, že počet pozitivně testovaných závisí na počtu provedených testů, mě žádnou solidní bázi k výpočtům nedává.
-4
Re: Le Parisien 27. října
Až na to, že ty počty úmrtí jsou cca o týden posunuty oproti počtům lidí na Jipkách, a tato čísla jsou zas cca o týden posunuty oproti počtům zjištěných pozitivit, a počet zjištěných pozitivit je cca o týden posunut o chvíle, kdy se ti lidé nakazili.
Takže, když budeš zkoumat nadúmrtnost, ztratíš měsíc času jen to hvízdne a pak to budeš těžce dohánět nějakými opatřeními.
Přesně tohle se u nás stalo. Premiér mávající papírem, kde nám ukazoval, jak málo lidí s tím nebo na to umíralo, i když potitivní rostli jak na běžícím pásu.
Ano, tohle byl ten okamžik, kdy se to celé podělalo.
-2
Re: Le Parisien 27. října
Když se nechce, tak to prostě nejde.
Je zvláštní, že denní součty mrtvých s covidem lze dodávat druhý den, ale celkové počty mrtvých nikoliv.
Asi jsem moc technik na to, abych bral takové okecávání vážně.
-3
Re: Le Parisien 27. října
Už vysvětlovali, ta čísla mrtvých jsou v podstatě jen přibližná a orientační podle toho co nahlásí. Údaje se pak ověřují, kontrolují a upřesňují zpětně třeba jeden měsíc. U některých příčin některých úmrtí to ověřování a trvá třeba také několik měsíců kdy se čeká na výsledky.
Čísla je nutné brát s rezervou a jen jako orientační údaj pro ten den. Proto také jednou za týden až deset dní je v počtech veliký skok + - u jednotlivých ukazatelů. Nejden o nic jiného než zpřesnění výkazů obdobně jako u jiných profesí.
0
Re: Le Parisien 27. října
Kolik lidí každ* den zemře musí stát vědět hned druhý den.
Žádná "orientační čídla", tvrdí, že jsou to přesná čísla.
Tskže chci jedno další.
Kolik lidí ten den zemřelo celkem, nic víc.
Pokud to je pro státní úředníky problém, nelze věřit ani jednomu z těch zveřejněných čísel.
-4
Re: Le Parisien 27. října
Počet úmrtí se ví samozřejmě v podstatě ten den, ale zjištění příčiny úmrtí může někdy trvat klidně i třeba měsíc.
0
Re: Le Parisien 27. října
Tak na covida to hlásí počty hned. Ten zbytek by klidně mohli hlásit an block, Jindra netrvá na jednotlivejch diagnózách, ale zajímá ho celkový počet. Ten se už dá porovnávat s předchozími lety, řadu máme na statistice aspoň padesát let, ne-li dýl...
-5
Re: Le Parisien 27. října
Však v klidu. Dočká se svých čísel:-))
-1
Re: Le Parisien 27. října
Jindra dává počty zemřelých s a na, proto jsem také psal, že se příčina dorovnává a upřesňuje dodatečně se zpožděním několika dní., že tahle čísla jsou jen orientační, nikoliv přesná.
Zda je nebo není nějaký nárůst zemřelých se nedá určit z nějakého denního nebo nejspíš ani týdenního údaje.
0
Re: Le Parisien 27. října
Možná by ti je mohla dodávat pohřební služba. Tam nejspíš nakonec skončí každé úmrtí - těch z nemocnic, z domovu důchodců, jiných sociálních zařízení, úmrtí přímo dma a nejspíš i ta na ulici.
Ostatně, jak to evidují Francouzi? Mají ta čísla všech úmrtí hned druhý den?
-1
Re: Le Parisien 27. října
Nicméně, ten staťák to nejspíš eviduje podle dokladu o prohlídce zemřelého. A tam nevím, jaká je lhůta dodání toho dokladu. Zda když lékař vystaví takový doklad, musí neprodleně odeslat informaci hned. Třeba o půlnoci?
-1
Re: Le Parisien 27. října
Ne, to není tím, že jsi technik.
To je tím, že se nechceš podívat realitě do očí. Hrozně se bojíš, že ti to nabourá tvoje neochvějné životní jistoty. A buď si jist, že nabourá.
Ano, správně píšeš, že tohle všechno bude stát hodně peněz a dojde k ekonomickým ztrátám. To bezesporu. Ale ani jednou jsem tě neslyšela kriticky rozebrat ekonomickou stránku věci. Ani jednou jsem od tebe neslyšela například kritiku předloženého návrhu státního rozpočtu z dílny paní ministryně Schillerové. Kritiku toho, jak neuvěřitelný kapric si tato vláda nechává v rozpočtu bez vysvětlení? Jak bezprecedentně rozmetala všechny poučky rozumného rozpočtování státu. Proč? Kam to chtěj dát? Na co?
Ty se milý Jindřichu třeseš strachy víc, než každý reálně smýšlející člověk, který si říká, že když už to stojí tolik, tak ať to má aspoň nějaký výsledek.
Nejsem vystrašená. Doufám a věřím, že počty mrtvých, hlavně zásluhou nadlidského úsilí všech, co jsou v první linii a nemají čas psát příspěvky na ty internety, nebudou neúměrně velké.
Vystrašený jsi ty:-))
-4
Re: Le Parisien 27. října
Moc ti to žvaní.
Okecáváš to.
.Já vůbec, ale ani na vteřinu, se nějakého viru nebojím. Vím, že funguje na zdravé lidi podobně jako chřipka, a tu už jsem párkrát měl.
Prostě nejste ochotni si připustit, že vám tají jedno velmi zásadní číslo.
Neokecávej a najdi ho.
Mě se to nepodařilo.
Jinak, ta tabulka je, a6 na to jedno číslo přesná a aktuální. Víme na kus přesně kolik lidí je ve špitálech, kolik lidí včera zemřelo na covid, ale kolik lidí včera zemřeli celkem nevíme, to budem vědět až pi třech týdnech?
Tsk srandu si dělej z plukovníka, ne ze mě
-6
Re: Le Parisien 27. října
Vím, že to nemáš v popisu práce, ale já to napsat můžu - Babiš to má na povel, ne Prymula.
Estébák Babiš má zodpovědnost za svoji loutkovou vládu, ne loutka jménem Prymula.
Ryba smrdí od hlavy.
-3
Re: Le Parisien 27. října
Já vůbec nikdy neříkala, že ty se bojíš vira.
Ty se nebojíš vira.
Ty se bojíš, že tvoje virtuální realita ztratí kredit a půdu pod nohama:-))
-1
Re: Le Parisien 27. října
Podle mě, pokud někdo napíše "Já vůbec, ale ani na vteřinu, se nějakého viru nebojím", tak buď lže, nebo s ním něco zásadního není v pořádku.
Tohle se tady marně snažil vysvětlit Brahma v debatě o strachu.
-1
Re: Le Parisien 27. října
Ne, ta tabulka přesná není. Ani to číslo úmrtí s/na covid není přesné.
V tabulce jsou evidovaní pouze zjištění pozitivní zemřelý s/na covid.
Tabulka se musí chápat v rámci trendů, nikoliv v absolutních číslech.
-1
Re: Le Parisien 27. října
Ještě jsem přepočítal ty současné mrtvoly. Při současném řádovém počtu nakažených cca. 100 000 máme okolo 100 mrtvol denně, to je asi tak jedno promile z nakažených. To odpovídá 1% na JIP, 1 promile umírá. Pokud všechno poběží jako dosud, tj. bez jakéhokoliv zpomalení nakažování, tak 22.listopadu bychom dosáhli 1 milionu nakažených a těch mrtvol by bylo už tisíc denně a to do toho nepočítám tu očekávanou zvýšenou smrtnost díky kolapsu nemocnic. To už by byl nakažený každý desátý.
Předpokládám, že tak daleko to nedojde, poněvadž to už budeme alespoň 3 týdny v naprostém zákazu vycházení doma a venku bude patrolovat policie posílená armádou.
I rýmička, když se jí nakazí úplně všichni dokáže dělat divy.
-1
Re: Le Parisien 27. října
Opět, známe jen ty ministerské údaje o počtu zemřelých s covidem, ale počet ostatních zemřelých nám tají, zkus ho někde najít, tedy alespoň trochu aktuální.
Pak teprve mlžeme začít přepočítávat, jinak ze špatných údajů musíš dojít k špatným závěrům, tedy pokud nepoužiješ koeficient správného výsledku :-)
Media uvádějí, že jistá část populace je prostě na Covid imuní, nebo alespoň dostatečně imuní aby napadení virem přečkala bez toho, že by si toho vůbec povšimla.
Ti do nemocnice a na JIPku, kvůli Covidu nepřijdou nikdy. Tak je z výpočtů musíš vypustit. Tedy, kdybychom věděli, nebo alespoň tušili, kolik takových osob v populaci je....
-2
Re: Le Parisien 27. října
Denně umře přibližně 300 lidí z jiného důvodu než je covid.
Nemám lepší statistiku, než ty ministerské stránky. Předpokládám, že záměrně nelžou, jen to mají nedokonalé, něco nepostihnou, mnohé zanedbají. Ale ta čísla o hospitalizacích a další celou dobu odvozují z těch svých možná cinklých čísel o celkovém počtu nakažených a je tam stále stejná korelace ty 4%. Z nepřesného čísla mám stále stejnou korelaci, která vyhovuje a odpovídá. Prostě stále stejnou primární nepřesnost kompenzuji tím stále stejným korelačním koeficientem. No a pak mne už přesnost toho vstupního čísla vlastně nezajímá, stačí když bude získáváno stále stejným způsobem. Prostě přejdu na relativní měření.
-1
Re: Le Parisien 27. října
V tom se lišíme, já se domnívám, že záměrně lžou.
Prostě, že plukovník chce na tomhle svinstvu vydělat, a jde přes mrtvoly.
Ostatně důkazy o tom, že už vydělávat začal, tu jsou. Podnikání jeho dcery, zatím s desinfekcí.
A pak si představ takové plošné testování, nakoupíme od firmy XY testy za miliardu. Za to bude nějaká provize, a ta se do ČR vůbec nedostane. Skončí někde ve Švýcarsku....
A jdeme dál. Vakcíny.
Být u toho rozhodování, jestli vybereme vakcínu firmy XY, nebo snad WZ je klíč k zlatému dolu, a zdaleka ne jen pro jednoho plukovníka.
Vůbec nejsem naivní příznivce theorie celosvětového komplotu řízeného kdesi z centra s cílem všechny načipovat a ovládat.
Ale myslím si, že dost dobře rozumím tomu, jak to ve "světě velkých peněz" chodí a na co se hraje.
A to se zdaleka netýká jenom naší vlasti.
Povšimni si, že nejvíce zasaženy jsou země, které jsou známé extrémní zkorumpovaností a naopak, střízlivé a korupci více odolné země mají ta čísla mnohem lepší.
Není to náhoda.
-5
Re: Le Parisien 27. října
Den D se blíží mílovými kroky. Již brzy budeme vědět kdo lhal, kdo se mýlil, kdo má či nemá pravdu. Buď se ty nemocnice přeplní a začnou vybírat, koho léčit a komu dát morfium, nebo ne. Buď si jist, že se to dozvíš.
-3
Re: Le Parisien 27. října
Ty už se nemůžeš dočkat :-)
Horší, jak malý děcko.
-4
Re: Le Parisien 27. října
Je lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu.
Karel Jaromír Erben
:-)
-3
Re: Le Parisien 27. října
On se ve skutečnosti nemůže dočkat ani Jindřich:-)
-2
Re: Le Parisien 27. října
A nebo taky ne.
Možná se všichni ti, co neúřadují na internetu a nepředepisují po těch internetech to ACC, ale zasahují v reálu, vzedmou k nelidskému výkonu.
-2
Re: Le Parisien 27. října
Na jaře v Itálii měli to válečné zdravotnictví. Někoho léčili, ostatní dostali morfium. Předpokládám, že zdravotníci jsou tam podobní.
-2
Re: Le Parisien 27. října
Tak v tomhle s tebou souhlasím.
-2
Le Figaro - 27. října
Titullní straně také dominuje Covid, ale hned na druhé a třetí dvostranně se rozebírají volby v USA, šstou a sedmou stranu okupují vztahy Francie a Turecka a Emana s Erdoganem. Dále politická krize v Rumusnku a nová ústava v Čile. Vleklý proces Charlie Hebdo.
Teprve strana 12 a 13, rubrika Věda se věnuje Covidu doma i v Evropě.
A tady se opět zmiňuje naše malá vlast.
Doslova:
Pokud vezmeme do úvahy počet nových denních případů Covidu-19 na počet obyvatel, smutný žebříček se trochu změní. V čele je Česká republika s více než 1100 denními případy na milion obyvatel. Země, který byla najaře ušetřena, má nyní nejhorší úmrtnost v Evropě. Míra šíření nemoci je také jednou z nejrychlejších, počet vových infikovaných se každých sedm dní zdvojnásobuje po mnoho týdnů, stejně jako v Belgii, Nizozemsku a Švýcarsku. Podobné tempo zažívá i Španělsko, ale zhruba si jen týden. Počet případů ve Francii se zdvojnásobuje spíše každých 15 dní.
Tak to je vše o nás.
V Itálii je zaveden takový polovičná lock-down, ve Španělsku zákaz vycházení v noci od 23 večer do 6 ráno. Na letišti v Marseille provádí testy zdarma rychle. V Lille bylo 16.10. otevřeno obří testovací centrum - schopné 10 000 testů proti stávajícím 1500.
Zajímavý průzkum v rubrice Media.
15% Francouzů říká, že je připraveno si zaplatit za kvalitní a spolehlivé informace. Celosvětově je průměr 27%. V Evropě vedou Švédové (34%), Holanďané (32%) a Poláci (29%).
Frantíci jsou na úrovni Rusů nebo Japonců.
Frantíci jsou šampioni v pirátství placeného obsahu (57%) hned za Ruskem (60%).
Ale pozor, neochota platit se týká všeho, nejen informací, ale především zábavy.
Převažuje pocit, že co je on line, je zdarma.
-4
Le Figaro 28. října
Titulek, stejně jako mnoho dalších stran se zabývá úvahami obsaženými právě v té titulní otázce:
"Lze nařídit nový lock-down aniž by se zruinovalo hospodářství?"
O tom se stále jedná, a dnes večer, ve 20:00 vystoupí Eman v televizi, a řekne národu, co udělají.
Ponekud depresivní listování novinama.
Na straně 18 - v rubrice Denata - mě zaujal rozhovor s autorem knížky "Ať to stojí co to stojí" uvedený otázkou: "Kdo zaplatí účet za krizi?"
Začetl jsem se, a pak se rozhodl, že to přeložím. Nandal jsem si tedy pořádnou porci, ale za pět hodin jsem to dal.
Není to extra lehké čtení (natož překládání) ale stojí to za to si to přečíst:
Nicolas Baverez-François Lenget: kdo bude platit za krizi?
Alexande Debecchio
Le Figaro: -François Lenget ve své nové knize „Ať to stojí, co to stojí“ (Quoi qu'il en coûte) klade otázku: „Kdo to skutečně zaplatí?
Tedy, kdo zaplatí ten dluh.
François LENGET: Střádal, jako vždycky. A zejména ze střední a lidové třídy. Pokud jste schopní investovat dostatečně velký kapitál – a řekněme i obecnou mezinárodní mobilitu – vyjdete z toho vždycky dobře.
Abyste tomu porozuměli, je potřeba se podívat z větší vzdálenosti.
Trend zadlužování pomocí tvorby peněz tu byl už před zdravotní krizí. Datuje se od krize 2008-2009. V roce 2007 byl předlužený soukromý sektor zachráněn státy, pojistiteli poslední instance. Těm se pak zvýšil dluh přibližne o 30% HDP. A ehjle, přichází zdravotní krize.
A státy jsou už zatížené dluhem, je potřeba povolat nového zachránce, toho posledního, a tím jsou centrální banky. A když pak vyčerpáme důvěryhodnosti státu a centrální banky zároveň, nezbyde než se obrátit na Měsíc, nebo na Mars! Když už jste bernardýnovi vypili jeho soudek, nemůže vás bernardýn zachránit. Při stále rostoucím a systematickém zadlužování technikou peněžní tvorby, potřebujeme stále častěji bernardýnův soudek, a ten už padá pod tíhou toho nákladu. Finanční krach je tedy první z možných cest.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 28. října
Tou druhou je inflace.
V historii je mnoho příkladl ztráty důvery v měnu, což způsobí masivní zkupování, které vede k růstu cen, a tedy devalvaci měny. Tato důvěra je jako žárovka, buď svítí nebo nesvítí, neexistuje žádný přechodný stav. Buď máme úplnou důveru v měnu – to je to co známe posledních čtyřicet let – nebo už nemáme vůbec žádnou důvěru. To je okamžik, ve které se spotřebitelé chrání masivním zkupováním – a to je co jsme viděli před pár lety během řecké krize – protože nechtějí nechávat peníze na účtech, o kterých vědí, že budou znehodnoceny. Inflace je dalším způsobem, jak dosáhnout zhroucení zásob kapitálu, které vždy provází fázi čištení dluhů.
Je to peněkud nebezpečná operace, protože bývá provázema sociálními a politickými probémy, ale je nezbytná k osvobození ekonomiky od nadměrné zátěže a znovunalezení vyhlídek růstu a zaměstnanosti.
To je to, co Keynes nazval „euthanasií rentierů“.
Nicolas BAVEREZ
V minulosti vlny státních dluhů, a to až do 20. století, vždy korespondovali s obdobím válek.
Po světových válkách to byla inflace – a následný růst – která umožnila se zbavit dluhů.
Inflaci realizuje „ethanasii střádalů“. První světová válka byla fatální pro rentiery. Dluhy velkých demokracií, keré v roce 1945 dosahovali 180% HDP, byly během následujících třiceti let vymazány stejným způsobem.
Jsou čtyři způsoby jak snížit dluh.
Tím prvním je růst: ale akční potenciál většiny rozvinutých zemí je znehodnocen nabídkovým šokem ( pozn. https://www.penize.cz/slovnik/nabidkove-soky) vyvolaným epidemií, zejména ve Francii, kde póly excelence (pozn. https://www.vyznam-slova.com/P%C3%B3l%20excelence) jsou tvořeny letectvím, hotely a restauracemi, cestovním ruchem, kultorou a volnočasovými aktivitami jsou oslabeny, a dlouhodobě snižují národní bohatství přibližně o 6%.
Druhým nástrojem je inflace: zatím dominují deflační tendence.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 28. října
Třetím způsobem je zvýšení daní a kontrola veřejných výdajů: veřejné výdaje však expolodují, zatímco daňové základy se stále snižují a sazby nelze zvýšit, bez zablokování jakéhokoliv oživení.
Ctvrtým způsobem je restrukturalizace dluhu. Podle regionů a států je zapořebí kombinovat tyto rozdílné možnosti.
Epidemie je univerzální a je nemilostrdnou zkouškou vlád národů, efektivitu států a společenské soudržnosti. Epidemie Covidu-19 bude formovat 21. století.
Hlavními poraženými jsou v tento okamžik Spojené státy, Spojené království, jižní Evropa a většina rozvojových zemí.
Na straně vítezů se nachází Asie, Čína, Německo a severní Evropa. Cesta z krize bude nemilostrná, odhalí chyby, které budou v mnohém určovat nové uspořádání sil. Francie, která do této krize vstoupila velmi oslabena následkem hnutí „žlutých vest“ a stávkami proti plánu důchodové reformy, se jeví jako obzvláště zranitelná. Je oslabená; pokud jde o bohatství, destabilizací všech jejích pólů excelence, deklasovaná a hluboce rozdělená.
Německo, a priori, si nepřeje inflaci. Dokdy může akceptovat, že platí za zbytek Evropy?
Exploduje Euro a Evropská Unie?
François LENGET – Německo skutečně na několik měsíců souhlasilo s opuštěním rozpočtové ortodoxie, se kterou je těsně svázáno. A především, souhlasilo s tím, že se zadluží ve prospěch ostatních zemí, zejména Jihu, v scháleném plánu obnovy. To je velmi důležitá změna směru.
Mýlili bychom se, kdybychom to připisovali vyjednávacím schopnostem francouzského presidenta.
Akcepetovalo pomoc chudým, protože se Německo dnes cítí velmi mocné, a svým způsobem financuje své vlastní klienty. Dalším vysvětlením této změny je ztažení amerických vojáků z území Německa což nutí Berlín převzít zodpovědnost za vytvoření Evropy pod jeho vedením. Trumpovy proslovy přesvědčily Merkelovou, že od Ameriky nemůže nic dalšího očekávat.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 28. října
Vstupujeme do měnové unie zesílené finančními transfery. Je to vítězství federalistů.
Tenhle „plán obnovy“ je jen začátkem, bude jich následovat mnohem více.
A to protio, že kvůli měnové unii se hroutí celá jižní Evropa, a to již dvacet let.
Připomeňme si čísla italského HDP: od vstupu do měnové unie zažily během dvaceti letrůst pouhých 5%.
Pro takovou katastrofu neexistuje precedents, vyjma válečných období nebo přírodní katastrofy.
Tyto země na jihu nikdy nenalezli žádný mechanismus regulace konkurenčních vztahů, které měli nahradit řízení pomocí směnného kurzu, a to z důvodů historických a kultůrních.
Jsme v situaci, kdy je jih strukturálně oslaben a bude žebrat na severu.
A Francie je opět na rozcestí obou hemisfér.
A následkem toho je migrace mladých z jihu na sever, stejně jako bohatých ze severu, kteří odcházejí do důchodu na jih! Jsme v procesu specializace jižní Evropy, ze které se stává obří domov důchodců, zatímco severní Evropa se stává oblastí nejvíce konkurenceschopné produkce. Všichni si zvykají na jistý zplsob podrobení se politické a ekonomické moci Německa. Systém transferů, který se odehrává přímo před našima očima, posvěcuje a zavádí rozdíly v životní úrovni.
To je právě to co píši ve své knize: bude se mám stýskat po staroódní měnové krizi, za které bylo možné upravit parity. Měnová krize je nepříjemná, ale je návratem do reality, tak jak tomu bylo za měnové krize v roce 1992.
Jinými slovy, znamená to, že by opuštění eurabylo menším zlem?
Nicolasi Baverezi, vy který jste hlasoval proti Maastrichtské smlouvě, sdílíte tuto diagnózu?
Nicolas BAVEREZ – Kritiky vznášené proti Maastrichtské smouveě byly oprávněné a jsou potvrzené historií. Euro si institucemi a pravidly Maastrichtu byly neudržitelní a důkaz byl podán v krachu v roce 2008 a nepokoji, které následovaly a byly blízko zániku společné měny. Ale my už dnes nejsme v roce 1992.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 28. října
Už není problémem zavádění eura ale potřeba zjistit, jestli je pro Francii nákladnější, aby byla jeho součástí i nadále, nebo z něj odešla.
Odchod Francie z eurozóny by se projevil ekonomickým propadem a zrychleným chudnutím obyvatel. Znamenalo by to devalvaci nové národní měny o 20 až 40%, která by zruinovala všechny příjemce fixních dávek, důchodci počínaje. Kromě toho, ve Francii je riziko nárustu úrokových sazeb provázené rychlým růstem nezplaceného veřejného dluhu a přechod pod ponižující a zničující správu Mezinárodního měnového fondu.
Globalizace se samozřejmě restrukturalizuje kolem regionálních pólů.
Velký evropský trh se 450 miliony spotřebitelů – neoddělitelný od eura – právní stát na kontinentu, volný pohyb, to všechno jsou hlavní aktiva, jak dokazuje boj o dominaci mezi Spjenými státy a Čínou.
Euro, kromě toho, už nemá nic společného s tím čím bylo na počátku.
Protože nic není dokonalé. Evropská centrální banka se stala věřitelem poslední instance, byly vyvořeny solidární mechanismy, vytváří se bankovní unie a unie kapitálových trhů.
Pravdou zůstává, že měnová unie byla budována narychlo a překotně, v krizi a bolestivě, a bylo by bývalo lepší, nebytvářet ji vůbec. Ale již se stalo.
Dnes epidemie rodí novou hospodářskou unii s plánem evropské obnovy ve výši 750 miliard euro, což je historický zlom. Do budoucna, na strategické úrovni, zvážíme-li hrozby z Číny, Ruska, Tuecka, stejně jako chaotický ústup USA, by mělo dojít k tomu, aby Evropané převzali kontrolu nad svojí bezpečností, což by mělo být základním kamenem politické Evropy.
François LENGET: V ideálním případě by eurozóna měla být oddělena od Evropské unie. Dokážeme si představit politicky a strategicky dostatečně integrovanou Evropu, aniž bychom zvolili jako závazný nástroj ekonomické integraci měnovou unii.
Například země jako je Česká republika, Maďarsko nebo Polsko, mají s Německem mnohem vyšší stupeň ekonomické integrace než my, aniž by měli stejnou měnu.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 28. října
A je tu další oblast hodná zřetele, ve které Evropa selhala – oblast ochrany hranic před čínskou produkcí.
Evropa je tak zaujatá svám původním plánem – odstraněním vnitřních hranic – že ve skutečnosti nikdy nehájila své hranice vnější. Mimo závažné finanční otřesy, myslím si, jsme zakonzervováni na cestě, která byla zvolena na začátku. Můžeme to pozorovat na příkladu Číny a odprůmyslňování západních zemí.
Trump, jediný ze Západu řekl, jak si věci doopravdy stojí. Trvalo nám tři roky, než jsme stejně jako Trump také zaujali jasný postoj k Číně. Pokud by Amerika tento posun neinicialisovala, Brusel by to nikdy neudělal. I když je Amerika stále více osamělá a izolacionstická, musela to být ona, která se rozhodla, a my ji následovali!
Dnes se děje cosi významného: jedna z nejstarších demokracií, Spojené království, opouští Evropskou Unii. To je velmi silné poselství, které Evropská unie neslyšela.
Není Evropská unie jednoduše zastaralý projekt elit, jejíž vidění světa již neodpovídá realitě dneška?
Lid hledá ochranu a požaduje obnovení hranic. Je někdo v Evropě schopen slyšet tuto zprávu?
Paradoxně, jediní, kteřína tuto zprávu slyšeli jsou ti, které chce Evropa vyobcovat: Spojené králosvtví a Maďarsko. A my? My pokračujeme jako dřív....
Nicolas BAVEREZ – Realita je taková, že žádná z velkých evropskách zemí, tváří v tvář současnému přitvrzování ekonomických a strategických podmínek, dnes nemá žádnou alternativní strategii budování Evropy. To vedlo Německo k souhlasu se zadlužením aby se financoval plán evropské obnov, protože pochopilo, že s uzavřením Číny a americkým protekcionismem, jsou země jihu jejími primárními zákazníky. To jej přimělo, aby přispívalo 40% do rozpočtu Unie.
Spojenectví se Spojenými státy skončil, hra s Čínou, Ruskem nebo Tureckem již není aktuální.
Jediným řešením je sladit evropské zájmy. A potřebujete-li další důkaz – je jím mrtvě narozený projekt Global Britain, který přináší Brexit.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 28. října
Jsou dvě možnosti.
Buď se Evrpanům podaří překonat křižovatku a dokončí měnovou unii prostředníctvím unie bankovní a unie kapitálových trhů a vybuduje silnou hospodářskou unii přičemž se vyhne rozdělení na severní Evropu, která buduje průmysl s rozpočtovými a obchodními přebytky a silnou sociální soudržností, a Evropu jižní zaměřenou na práci ve službách snízkou přidanou hodnotou, se schodky, dluhy, chudobou a nerovností, vytvořením politické unie, jejíž prioritou musí být ochrana vnějších hranic a bezpečnost v Středomoří.
Nebo Evropaní nedospějí k dohodě a společný trh, euro a právní stát se rozpadne.
Žádná z našich zemí nebude mít takou velikost, aby se mohla zapsat do dějin, nebo čelit celoplanetárním rizikům, které přinesou.
Evropa se zredujuje do stavu soupeření říší, které budou soutěžit o kontrolu nad 21. stoletím, stejně jako tomu bylo v století minulém, za studené války.
Ale to je ještě daleko, a není to nevyhnutelné.
Bude to záviset na evropských vůdcích i občanech.
-3
Re: Le Figaro 28. října
Nechceš to nabídnou Respektu? No on je to překlad a to by nešlo, ale úroveň to má dobrou. Moc děkuji :)
-3
Re: Le Figaro 28. října
Jo, je to velmi dobrá debata dvou ekonomů, kteří vědí co říkají.
-3
Le Parisien 28. října
Zajímavý úvodník, ani ne tím, že bychom se dozvídali něco nového, ale způsobem, jakým se ve Francii uvažuje o opatřeních a informuje veřejnost.
------------------------------
Menší zlo?
Je na Emmanuelovi Macronovi, a jen na něm samotném, jak se rozhodne. Není žádné spravné rozhodnutí. Úkolem je vybrat to nejméně špatné.
Musí splňovat tři kriteria: nezpochybnitelná účinnost, jednoduchost a přijatelnost pro Francouze, kteří se ochotně proměňují v „vzdorovité Galy“ – zopakujeme-li presidentova slova.
Jestliže Macron dnes usoudí, že epidemie je mimo kontrolu, nařídí opětovný lock-down, srovnatelný s březnovým. Až do nynějška bylo jeho přáním zachovat maximum „práce a školy“.
„Práce“ proto, aby se zamezilo „kolapsu ekonomiky“ kterého se najaře obával premié Edouard Philippe.
„Školy“ aby se předešlo „morálnímu kolapsu“ celé jedné části společnosti.
Viděli jsme důsledky zavírání školních zařízení: zvýšení počtu předčasně ukončujících školní docházku, prohlubující se nerovnost, ale také vzrůstající násilí stejně jako promiskuitu po bytech, která se stává neudržitelnou. Zachování otevřených škol je nezbytným předpokladem toho, aby se hospodářský život zachoval spíše dobrým, než špatným.
S dětmi doma není snadné chodit do práce ani pracovat z domova on line.
Ale je to stále ještě možné?
Otázka škol je klíčová. Ale je to složité.
I když ti nejmladší přenášejí virus méně než ostatní, zdá se, že by bylo vhodné zesílit zdravotní opatření: řeč je o zavedení roušek na základních školách. Je to nezbytné k uklidnění učitelů, kteří mohou mít oprávněné obavy o sebe samotné. U studentů bude asi nutné riskovat přechod na distanční studium, protože jsou důležitými objekty přenosu pandemie.
Každé rozhodnutí vyvolá hodně nespokojenosti.
Rozhodnutí v roce 2020 bude volbou menšího zla.
-3
Re: Le Parisien 28. října
"I když ti nejmladší přenášejí virus méně než ostatní" Není to špatně? Oni ho přenášejí bez příznaků a tudíž dlouhodobě a skrytě. Školy jsou u nás považovány za hlavní ohnisko nákazy.
-1
Re: Le Parisien 28. října
Francouzi to vyhodnocují jinak.
Školy nechávají otevřené, a mají proto ty dva důvody:
1. Když nechají děcka doma, váží tím doma spoustu lidí (třeba ošetřovatelky), které potřebují, a podobně jak u nás, jsou v tom i prachy za ošetřováky a tak - tedy důvody ekonomické
2. Důvody společenské a sociální - domnívají se, že není možné obětovat skoro celý jeden školní rok, že se to podepíše na vzdělání celé generace. U starších žáků zase mají obavu z toho, že se buď bude poflakovat po ulicích a dělat problémy, nebo slejzat na bytech a dělat nepřístojnosti.
Píší že "upraví zdravotní protokoly" - tedy zavedou nějaká dodatečná opatření - jako skoro jisté opatření noviny zmiňují povinné roušky i u malých dětí (do 11 let je mít zatím nemusely). Pak se debatuje o rozdělení tříd do menších skupin, střídavá výuka, a u VŠ distanční vzdělávání.
U lycejí a základních škol o on-line vzdělávání neuvažují.
-3
Le Figaro 29. října
Zatím jen stručně
Eman, jak se očekávalo, včera vyhlásil nad celou Francií nový lock-down (pozn. francouština na to má slovo – confinement – což znamená omezení pohybu – a znovu obnovení omezení pohybu se jednoduše řekne reconfinement. Na jaře jsem s tím v překladech zápasil, než jsme objevili krásné české slůvko lock-down). Omezení vstupuje v platnost o dnešní půlnoci a bude trvat minimálně do 1. prosince.
Základní body:
- V práci se pokračuje, upřednostňuje se práce na dálku, kdekoliv je to možné. Veřejné služby jsou otevřené, farmy i stavby budou pracovat. To je velký rozdíl od jara.
- Školy, školky, střední a vysoké školy zůstávají otevřené, z ekonomických ale i sociálně společenských důvodů. Posilují se zdravotní opatření, budou teprve upřesněna.
- Autorizované návštěvy v pečovatelskách domech a domovech seniorů (EPHAD)
Aby se jejich klienti neocitli v absolutní izolaci a nedocházelo k lidským tragediím jako najaře, budou povoleny návštevy EPHADů za dodržení přísných hygienických pravidel.
Nedůležité podniky uzavřeny
Provozovny najaře definovaníé jako „nedůležité“, zejména bary a restaurace budou uzavřeny. Podniky prodávající jídlo s sebou nebo zajišťující rozvoz mohou býti otevřené. Toto rozhodnutí bude přehodnoceno za dva týdny.
Omezené cestování.
Francouzi smějí opouštet domovy jen kvůli práci, lékaři, poskytování pomoci, nakupování a nadýchání se čerstvého vzduchu poblíž domova. Soukromé schůzky stejně jako veřejná shromáždení se zakazují.
- Bude zakázán pohyb mezi regiony (to jsou velké územní celky přibližně jako celá ČR), s výjímkou svátku Všech svatých. Vnitřní evropské hranice zůstavají otevřené.
- Svátek Všech svatých (tento víkend)
Hřbitovy jsou otevřené, i bohoslužby povolené. Od pondělí budou kostely otevřené, ale pořádání náboženských obřadů, s výjimkou účasti malého počtu osob, nebudou povolené.
-----
A už jsme jedničky, tlačí se ale na nás Belgové, jak v té spotřebě piva na hlavu, chtějí naše místo na bedně.
-3
Re: Le Figaro 29. října
Belgové se na nás tlačej jenom díky tomu, že mnohem víc testujou, takže mnohem víc nacházej. Nebejt jich, a ještě teda Arménů, co je víc než virus zajímá Karabach, už bysme byli v první desítce nejpromořenejších zemí světa...
0
Re: Le Figaro 29. října
No tak přitlačíme...
Já bych zavedl on-line testy.
Vyplázneš jazyk na monitor, a po zaplacení poplatku buď on-line bankovním převodem, nebo platební kartou, do 3 minut dostaneš výsledek.
S podobnou spolehlivostí jak ty testy ze slin :-)
Tu aplikaci bych pri ministerstvo zdravotnictví se svými kluky dal dohromady, nejvíc práce by nám asi dalo ošetřit ty platební brány, aby nám nějakej hacker neloupal perníček :-)
-5
Re: Francouzský tisk 7
Pochopitelně veškerý on-line tisk ve Francii má na první straně tu hnusnou vraždu v Nice.
Koukal jsem na novinky, informace jsou velmi podobné těm francouzským.
snad jen upřesnění:
11h15. L'auteur de l'attaque interpellé. Âgé d'une trentaine d'années, il a été conduit à l'hôpital. Il déclare avoir agi seul et revendique les faits, sans précision. Il a indiqué s'appeler Brahim et parle en arabe aux enquêteurs.
Původce útoku byl vyslýchán, je mu 30 let, a byl převezen do nemocnice.
Tvrdí, že konal sám a další podrobnosti neuvádí. Říká, že slyší na jméno Brahim a s vyšetřovateli hovoří arabsky.
-3
Le Parisien 29. října
16 heures. Profil de Brahim A. Selon nos informations, des papiers de la Croix rouge italienne ont été retrouvés sur l'assaillant. Son identité est en cours de vérification.
16 hodin
Profil Brahima A.
Podle našich informací u něj byly nalezeny italské dokumenty červeného kříže pro asylanty.
Jeho totožnost se ověřuje.
-3
Re: Francouzský tisk 7
Vyšetřovatelé, kteří teroristu označili za 21letého Tunisana, zjistili, že 20. září vstoupil do Itálie přes Lampedusu.
-3
Le Parisien 29.10 - On-line
Podobně jako u nás, i ve Francii vrchnost vyzývá lid obecný - zůstaňte doma!
List Le Parisien s táže - zda-li si obyvatelé z pařížské oblasti vyjeli doplnit zásoby buničiny a toaletního papíru do supermarketů, vyjeli si naposledy před lock-downem do přírody, nebo snad vracejí domů dřív z práce?
To nikdo neví, ale ví se, že dopravní zácpy regionu Île-de-France překonaly všechny rekordy, dnes v 17:30 měly délku 637 km, a doprava stále houstne.
Na druhém grafu ta černá čára....
https://www.leparisien.fr/info-paris-ile-de...
On to ten historik psal, je to kousek výš, pokud se vrchnost bude chovat k lidu jako k dětem, začne se lid prostě jako děti chovat také, a bude hledat cestičky, jak všechna ta nařízení obejít...
-3
Re: Le Parisien 29.10 - On-line
V 18:07 hodin už 706 km, a pořád rostem :-)
-3
Le Figaro 30. října
Větší část listu, pochopitelně, zabírá islamistická vražda v Nice a všechna ta politika kolem.
Já se začetl až do reportáže na dvanácé straně, tady je:
Francouzi na nový lock-down rezignovali
(napsala Madeleine Meteyer)
Podle našeho průzkumu sedm z deseti lidí souhlasí se zdravotními opatřeními přijatými vládou.
Povstání proti novému lock-downu se pravděpodobně neuskuteční. Podle našeho průzkumu provedeného společností Odoxa-Dentsu Consulting po jeho oznámení presidentem, je 70% populace „nakloněná těmto drastickým opatřením“. Dokonce se zdá, že je očekávalo, protože 75% se domnívá, že jejich zavedením president „přijal opatření odpovídající závažnosti situace“.
Prožili snad Francouzi první lock-down tak dobře, že by se přímo třásli na jeho další kolo?
Studiem výsledků průzkumu pochopíme, že jejich jejich souhlas znamená spíše oddechnutí si, že opatření nejsou tak přísná jako v březnu. Mezi opatření, která mají téměř všeobecnou podporu, je výzva k práci na dálku (bez povinnosti) (85%), zachování dopravy a veřejných služeb (76%), povolení návštěv v domech s pečovatelskou službou (70%), a otevřené školky a školy (64%).
Poté, co se Francouzi zapotili, při očekávání presidentova oznámení těch nejhorších scénářů, si vydechli, přijatá opatření jsou mírnější.
„Bála jsem se, že budu děti učit doma“ dosvědčuje Aurélie Négrit, 38 letá zdravotní sestra z Orléansu, matka tří dětí. „Během březnového lock-downu, jedinými okamžiky, které jsem byla se svými dětmi, byly ty, když jsem je učila, to není moje parketa, bylo to neúnosné. Teď budu pracovat, a ony půjdou do školy.“ Život se neobrátí vzhůru nohama. Johanna (33 let), která se vnitřně vzpamatovává z prvního lock-downu ztráveného se svým manželem a jejich třemi dětmi mladšími 3 let, také dává přednost škole: „Školy a školky zůstávají otevřené, to je zásadní. Práce z domova? Jo, to půjde. Od uvolnění opatření jsem se už dost srovnala. Stala jsem se mnohem více filosofem.“
pokr.
-3
Re: Le Figaro 30. října
Ale asi ne tolik, aby nepokračovala další větou: „Na druhou stranu nechápu, proč neomezujeme jenom staré lidi. Mě osobně nevadí nechodit v noci ven. Ale myslím na ty mladší. A samozřejmě i na ty živnostníky. Chystáme se zničit ekonomiku.“
70% souhlas Francouzů se nepochybně podobá tomu, který vyslovila Johanna: přijetí odříkání si, které nezabrání ani neporozumění ani hněvu. Camille Joly, 30 letá učitelka zpěvu a herectví z Mâconu (departement Saône-et-Loire) je na tom podobně. Je napůl naštvaná – přichází o veškerý svůj příjem a státní podpora ji byla zamítnuta už v březnu – a napůl se jí „ulevilo“: „Samozřejmě, že s tím rozhodnutím souhlasím. Budeme předluženi, ale co jsou peníze ve srovnání s cenou lidských životů?“. Dokonce by si přála, aby president ponechal školní docházku volitelnou.
Živelné demonstrace
To vážně v této zemi není nikdo, kdo by nový lock-down odmítal?
Ale ano. Na Facebooku se dokonce připravují malé, živelné demonstrace. Yan Dadi, 24 let, student historie na Sorboně, doufá v tisícovku účastníků demonstrace, která je plánována na Invalidovně, a zájem zůčastnit se vyjádřilo 3005 lidí.
„Francouzi“ soudí „se musí vzbouřit proti tomuto lock-downu, tomuto archaickému, svobodu omezujícímu opatření, které nařizuje zavírat podniky na příkaz politiků, kteří se rozhodují jen sami a na základě neověřitelných údajů.“
Protože moc nevěří, že protest bude vyslyšen, tento student již plánuje, jak se vyhnout nařízeným opatřením. Bude chtít jít na večírek s přáteli? Půjde tam. A pokud bude muset jít dál než kilometr od svého bydliště, udělá to, i kdyby to mělo znamenat, že „skončí na policejní stanici“.
Olivier Céleste, 25 let, student magisterského studia finančnictví, půjde po jeho boku tuto sobotu také demonstrovat. Tento Pařížan odmítá i tuto volnější verzi lock-downu.
„Jaký je plán?“ rozčiluje se. “Každé tři, čtyři měsíce nový lock-down? Naše ekonomika padne...“
pokr.
-3
Re: Le Figaro 30. října
Kromě své možné účasti na této akci má i svůj vlastní způsob boje ve jménu svých ideí – nebude platit žádné mu uložené pokuty.
V Hendaye (Baskitsko), Tom, 27 letý organizátor nelegální demonstrace, o které si myslí, že může očekávat na 300 lidí, je připraven riskovat. „Budu tam chodit každý den, to bude můj způsob protestu.“ Nový lock-down, tento uchazeč o zaměstnání, odmítá bez mrknutí oka.
„Tahle vláda dělá něco, čemu nerozumím. Během léta naprosto pustila otěže. A teď všechno pozavírá. Kromě toho, stačí nosit roušky v uzavřených prostorách.“
Estrella, 18 let, učitelka mateřské školky ze stejného města s Tomem souhlasí: „Děti chodí do škol, může se jezdit metrem. Ale nesmí se o víkendech chodit ven? To je absurdní. Nejsem žádný boháč, ale nebudu respektovat ta nařízení. Ani ty pokuty. Nebude jim platit. Jsme zbavováni svých práv.“.
Doufá, že ji ostatní budou následovat?
„I když někteří o tom píší do statusu na Facebooku, nevím co doopravdy udělají“ pochybuje Estrella.
-3
Le Figaro 30. října
V příloze dnešního Figara je informace o dražbě osobních věcí zpěváka známého pod pseudonymem Christophe.
K nám se moc z jeho umění nedoneslo, ale byl to muž s pozoruhodným hlasem i rozsahem a velkou hvězdou francouzské písně.
Našel jsem o v češtině jen toto:
https://cs.qaz.wiki/wiki/Christophe_(singer)
Nepíše se tam už, protože je to starší, že Christophe zemřel letos, 16. dubna, v souvislosti s Covidem.
Tady je jeho Ztracený ráj
https://youtu.be/TkJccK8jiIY
Ve své růžové bundě z hedvábí
se zasmušile toulám grandiozním soumrakem.
Možná, jednoho krásného dne,
budeš chtít se mnou nalézt
ten ztracený ráj.
Já dandy, trochu prokletý a trochu obstarožní,
v tom přepychu jež se bortí.
Pamatuješ si, jak jsem zpíval po sklepích Londýna?
Já, falešná skála tonoucí v kouři cigaret?
Zůstávala si tam každou noc.
Možná, jednoho krásného dne,
budeš chtít se mnou nalézt
ten ztracený ráj.
Já dandy, trochu prokletý a trochu obstarožní,
i hudebníci mají vrásky.
Na této klávesnici se snažím
si vzpomenout na vše co je hezké.
Ještě jednou,
akordy té falešné skály,
ten, který překvapil i Angličany.
Možná, jednoho krásného dne,
budeš chtít se mnou nalézt
ten ztracený ráj.
-----------------
Dans ma veste de soie rose
Je déambule morose
Le crépuscule est grandiose...mais
Peut-être un beau jour voudras-tu
Retrouver avec moi
Les paradis perdus
Dandy un peu maudit, un peu vieilli,
Dans ce luxe qui s'effondre
Te souviens-tu quand je chantais
Dans les caves de Londres
Un peu noyé dans la fumée
Ce rock sophistiqué
Toutes les nuits tu restais là
Peut-être un beau jour voudras-tu
Retrouver avec moi
Les paradis perdus
Dandy un peu maudit un peu vieilli
Les musiciens sont ridés
Sur ce clavier qui s'est jauni
J’essaie de ma rappeler encore une fois les accords de
Ce rock sophistiqué
Qui étonnait même les anglais
Peut-être un beau jour voudras-tu
Retrouver avec moi
Dandy trochu prokletý - je narážka na "prokleté básníky"
-4
Le Figaro 31. října 2020
Větší část listu samozřejmě zabrali statě týkající se ohavné vraždy v Nice. Vyznění všech dobře vystihuje hlavní titulek z první strany:
"Terorismus, na vině je imigrační politika".
vše podstatné je řečeno vlastně v úvodníku, tady je:
Nouzový stav na hranicích
napsal Vincent Trémolet de Villers
Tak tenhle přišel z Tuniska, země, která nezná ani válku ani bídu, támhle ten zase z Čečenska, a my jsme nejprve odmítli poskytnout azyl jeho rodině, ten další z Pakistánu, ten byl „nezletilý“ a bylo mu 25 let, a nakonec ten následující ze Súdánu, byl to uprchlík. Nožem či sekáčkem na maso zranili naši zemi, ponořili ji do krve, slz, smrti a nejbestiálnějšího barbarství. Až doposud se naše krásné duše opojené „starými křesťanskými ctnostmi, které se zbláznili“ (pozn. citace Chesterton https://cs.wikipedia.org/wiki/Ortodoxie_(kniha)) odivovaly a vychvalovaly onu „jinakost“ potřebných obětí naší nadvlády Západu. Byli nevyhnutelně nevinní a my byli nepochybně vinni.
„Ó Lampeduso“ pěl chór Dobra aniž by si povšimnul, že mezi chudými ubožáky se schovávají kati. Samozřejmě imigrace není hlavní příčinou terorismu, ale měsíce, které jsme právě prožili nám potvrzují, že je jednou z podmínek. Obezřetnost by vyžadovala, abychom okamžitě, ještě dnes, uzavřeli naše hranice a zastavili imigraci. Abychom se ukázali v boji proti terorismu stejně odhodlaní, jako v tom proti Covidu. Je snad stát, který nařizuje lidem zůstávat doma, neschopný vybirat, kdo mezi nás příjde?
Ten, který vytváří hranice před každým domem (a takový je princip lock-downu) by nemohl dočasně uzavřít ty své? Máme se domnívat, že turecké milice, které v noci procházejí ulicemi Vienne nebo Dijonu a křičí „Alláhu akbar“ a dožadují se „deratizace“ Arménů, poctivě vyplnili své imigrační dokumenty?
Za dvacetčtyři hodin celá populace bude muset snášet výjimečná opatření, aby porazila epidemii. To je nemožné závést stejná opatření pro ty, kteří chtějí setnout hlavu Francii?
pokr.
-3
Re: Le Figaro 31. října 2020
Na tyto otázky, které oprávněně hýbou veřejným míněním, bude muset výkonná moc beze strachu.
Opatrnické rozhodování náleží těm více poddajným a je vlastní slabým státům.
-3
Le Parisien 31. října 2020
Podzimní lock-down, je narozdíl do jarního mnohem mírější, školy, školky, fabriky a stavby, to všechno pořád jede, ale s těmi výjimkami zárovneň přichází pocit nespravedlnosti a křivdy.
Zavřené totiž jsou provozovny, které jsou „non-essentiel“ nepodstatné.
A jak ti známe i od nás, „nepodstatnými“ jsou malé krámky živnostníků, zatímco velké obchodní řetězce jsou důležité, a jejich provoz je zachován.
To vyvolává „Ohromný hněv malých obchodníků“, jak hlásá úvodní strana Pařížana. Drobní živnostníci se rychle organisují a chystají se vyjednávat s Emanem, který sice slíbil, že za 14 dní opatření znovu přehodnotí, ale mnohým se to zdá pozdě.
Právě v tom absurdním kontrastu, jedni mohou, druzí ne, přičemž ta „míra možného ohrožení virem“ je u obou stejná, ne-li u těch drobných menší, je zakódována přičina toho nesmírného pobouření.
Autor článku upozorňuje, že exekutiva by měla jednat velmi rychle, protože hrozí vypuknutí vzpoury podobné hnutí „žlutých vest“.
Někteří živnostníci nařízení vlády prostě ignorují,jako kosmetička Tiffany Toumi z Bouches-du-Rhone. Vysvětluje, že protože platí nájem 700 eur, splácí půjčku na podnikání ve výši 1000 eur, že prostě zavřít nemůže, protože by nepřežila. Vládní podpora ve výši 1500 eur ji nepokryje ani náklady, natož aby ji zbylo něco na živobytí. Říka, ze si nedovede představit tu absurditu toho, že by ráno odvedla děti do školy, a pak se vrátila domů a byla tam uzavřená a nic nedělala. Že to prostě riskne a s klidem čeká, až si pro ni příjdou četníci. Když jí stát zaplatí podporu 3000 měsíčně, přežije, s 1500 nikoliv.
Na další straně dlouhý článek o obchodě o známém obchodě s nábytkem z Paříže, který to prostě už vzdal. Nejsou schopni druhou vlnu ufinancovat. A z další strany na nás hledí moudrá tvář ministra financí, který slibuje podporuvšem, lítají procenta i miliardy, ale živnostníky to nějak moc nepřesvědčilo.
Teď jsou sychravé svátky, ale příští týden bude v Paříži asi hodně horký.
-4
Re: Le Parisien 31. října 2020
Koukám, že media v Paříži pracují se stejným algoritmem jak ta v Praze - dojmout tu nemyslící většinu (je to strašné, ale většinu !!!) a naladit jí proti vládě.
Kdo je dnes, při specializovaném pěstování, schopen zajistit minimální náklady a tu logistiku a náklady přesunu produktu např. ze Španělska k zákazníkovi v Pažíži, či dokonce v Praze? - ten Paul z rohu ulice, nebo velká společnost, až nadnárodní?
Přátelé neblbněme, a nenechme se dojímat podobnými příběhy. Za co jsme zvonili klíčema - za kapitalizmus, ve kterém slabší odpadnou a ti silní nám zajistí fungující společnost...
-5
Re: Le Parisien 31. října 2020
No, a teď jsem dopřeložil dopis spisovatele Jegora Grana presidentu Macronovi, to ti teprve zkroutí palce.
Otiskl ho levicový Le Monde.
Hned ho hrnu níž.
-4
Le Monde 31. října 2020
Pane Macrone, proč tolik nenávisti k obchodníkům?
napsal Iegor Gran (https://en.wikipedia.org/wiki/Iegor_Gran)
Žádné ohnisko infekce nebylo zaevidováno v opravně obuvi, nebo obchodníka se starožitnostmi, narozdíl od Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Ale budou to „postradatelné“ obchody, které se stanou velkou obětí lock-downu, kritizuje spisovatel Iegor Gran a obviňuje hlavu státu z jednání, jehož důsledky neumí předvídat.
Tak zase znovu to byli obchodníci, kteří se stanou obětními beránky krize, která se vymkla kontrole veřejné moci. A zase znovu, nejvyšší moc ve státě, představovaná presidentem republiky, projevuje svůj hluboce pohrdavý náhled na drobné obchodníky. Po restaurací a divadelních sálech jsou to „postradelné“ obchůdky, které jsou odsouzeny k uzavření.
Málo záleží na tom, že neexistuje žádný důkaz o větší cirkulaci viru mezi květináři či prodejci hraček než na chodbách velkých podniků. Málo záleží na tom, že žádné ohnisko infekce nebylo zaevidováno v opravně obuvi, nebo obchodníka se starožitnostmi, narozdíl od Poslanecké sněmovny nebo Senátu.
Knihkupectví se musí zavřít – továrna na pneumatuky ovšem může běžet „aby se nehroutilo hospodářství.“
Umělecké galerie, kadeřnictví, obchody s oděvy, antikváří – ti všichni nezávislí, pro pana Macrona zcela zbyteční, budou muset čelit riziku podání návrhu na bankrot kvůli prudkému poklesu jejich tržeb v tomto, pro ně stěžejním předvánočním období, znásobenému absolutní absencí jakékoliv vize na příští týdny či měsíce.
Zapomenuty jsou jejich investice do zdravotních opatření k ochraně jejich zákazníků a kterými projevovali dobré úmysly. Stát vyhlásil, že pro ostatní představují nebezpečí – a o tom se nebude diskutovat. Jako by oni do té skutečné ekonomiky nepatřili. Jako by neumožňovali žít, ať přímo nebo nepřímo, milionům Francouzů.
pokr.
-4
Re: Le Monde 31. října 2020
Pomozme Amazonu
Výstavba konstrukcí nebo destilace ropy je ušlechtilá a nepostradatelná, říká stát, prodej knihy nebo dábytku je pak vulgární a nebezpečný. Minimálně pokud nty eproběhne on-line. Na tomto bodě president obzvláště trval. Uděláme všchno, abychom pomohli Amazonu, to je základní smysl tohoto lock-downu pro obchodníky.
Proč tolik nenávisti, pane Macrone?
Je to snad proto, že jste zracený a přemožený?
Vše, co šlo zmeškat jste zmeškali.
Byla tu ta žalostná aféra s rouškami, pokud se nejednalo o zločin, to testovaní, které se proměnilo ve velkou taškařici s gigantickými frontami a termíny vyhodnocování hodnými bnánové republiky.
Pět měsícu klidu na covidové frontě, od května do září, proběhlo ve znamení opatření ministerstva zdravotnictví (pozn. Ségur de la santé - https://solidarites-sante.gouv.fr/systeme-de... této akutní krize obnovování kontaktů, abysme se na konci října dozvěděli, že nepřibylo žádné další nemocniční lůžko, a zcela zjevně se ocitáme v ještě více oslabené pozici, než tomu bylo za vlny první.
Zákaz vycházení, stejně tak nespravedlivý jako zbytečný, stojí naši společnost více než 2 miliardy eur zvládl jen potrestat restauratéry a divadelníky, již dříve penalizované „sociálním distancováním“ aniž by se jakkoliv zpomalilo šíření viru.
Selhání za selháním – to je realita vašeho chaotického vedení srovnatelného s fiasky našich belgických a anglických sousedů, přičemž poměřování se s jejich neúspěchy vám, zdá se, přináší velkou útěchu.
Pěkná řádka porážek
Pod aureolou této pěkné řádky porážek, ze kterých jste se nikdy nepoučili v amaterizmu vašich rozhodnutí, jste se rozhodli hromadně potrestat restauratéry, obchodníky, plíce našich center měst, ničíte sociáln a kulturní vazby nezbytné pro soudržnost naší země, bohaté a živé dědictví, jehož odvaha, tváří v tvář ekonomickým obtížím posledních měsíců je pravým opakem neschopnosti vaší správy.
pokr.
-4
Re: Le Monde 31. října 2020
Je to ten důvod, proč jimi tak pohrdáte?
Nebo je to kromě třídního snobství vůči „komerčnímu sektoru“ i snobismus, který bylo tak módní pěstovat ve vrstvách francouzské technokracie?
Dobrou zprávou, jak jste zdůraznil je, že „hřbitovy zůstanou otevřené“, to je nakrásně samořejmé, kdy už se chystáte obětovat nevinné.
Kdyby si chtěl Šíravík prověřit přesnost překladu :-)
Musel jsem použít opisu pro
Ségur de la Santé - ve Francii tomu rozumí všichni, u já bych byl bez google ztracen - jde o Dokument přijatý ministerstvem zdravotnictví 21.6. 2020, je to jakýsi zdravotnický program. "Ségur" proto, že ministertvo zdravotnictví sídlí na Avenue de Ségur v Paříži.
Pak jsem opsal obrat "boussole les fiascos comparables" protože "buzola srovnatelných fiasek" v češtině nedává moc smysl.
A nakonec
"gestion au doigt mouillé" - vládnutí mokrým prstem - v obrazném vyjadřování si francouština libuje znamená "nahodilé, přibližné vládnutí" jsem přeložil jako "chaotické"
Snad mi to bude prominuto, protože se domnívám, že to význam překladu nezměnilo. :-)
-4
Re: Francouzský tisk 7
Tak už mi zase vibrují hodinky, mám nastaveno aby mi tam naskakovala vážná oznámení z novin.
https://www.leparisien.fr/faits-divers/lyon-un...
V Lyonu v 16 hodin postřelili othodoxního kněze řecké národnosti (52 let). Je těžce zraněn.
Pachatel zatím na útěku. Střílel z upilované lovecké zbraně.
Motiv neznají a jsou opatrní ve vynášení jakýchkoliv soudů. Hoši z protiteroristického ovšem na tom rovněž pracují.
-3
Re: Francouzský tisk 7
Střílení pravoslavných kněží a ještě k tomu luparou je dost zvláštní a spíše evropská záležitost. To není zbraň teroristů. Jsem zvědavý na výsledek, pokud vůbec nějaký bude a dostane se k nám.
0
Re: Francouzský tisk 7
Teď psali, že podezřelého muže zadrželi a vyslýchají, zbraň u sebe prý neměl.
Kdyby to byl někdo z islamistů, už by to asi do novin uniklo.
Ten druhý darebák z Nice jev umělém spánku, zraněný. Ale z městských kamer dávají dohromady jeho pohyb po městě, je překvapivé, co všechno jsou schopni zjistit. Zdá se, že do Nice dorazil 27/10, a další den měl schůzku s jiným Arsabem, se kterým prý asi hodinu kafral a něco od něj převzal. Tak možná v tom nejel až tak sám.
Makají fest, a novinám taky asi nevytroubí všechno.
-3
Le Parisien 1. listopadu 2020
V neděli na papíře vychází jen Le Parisien.
Protože jak zdravotní tak politická situace se nikterak výrazně nemění váhal jsem, do kterého ze dvou článků se pustit zevrubně.
Buď do vzpomínek francouzské vnučky Seana Conneryho – novinářky Stéphanie Renouvin, s jejíž babičkou se v roce 1975 Connery oženil a který s ním trávila dle jejích slov nádherné prázdniny ve španělské Marbelle a pak repotáží o vyšetřování teroristické vraždy v Nice.
Zvolil jsem to druhé.
Atentát v Nice
Poslední útočníkovi hodiny
Vyšetřováním byl vytrasován pohyb Brahima A. Od jeho příjezdu 27. října, jeho noc ve squatu a jeho místní kontakty. Čtyři osoby jsou vyslýcháni a jsou ve vazbě.
Již dny hospitalizovaný ve vážném stavu, Brahim A. Dosud neprozradil všechna svá tajemství. Ale vyšetřovatelé stále doufají , že tohoto 21 letého Tunisana podezřelého z vraždy kostelníka a dvou věřících ve čtvrtek ráno v basilice Notre Dame v Nice (departement Alpes-Maritimes), budou moci v příštích dnech vyslechnout. Přepdpokádaný výslech bude záviset na postupu probouzení z umělého spánku, které probíhá od včerejška.
Při vyšetřování policisté justiční policie z Nice (PJ) (pozn. https://fr.wikipedia.org/wiki/Police_judiciaire... , protititeroristické jednotky justiční policie (SDAT) (pozn. https://fr.wikipedia.org/wiki/Sous-direction... a vnitrostátní rozvědky (DGSI) (pozn. https://www.interieur.gouv.fr/Le-ministere/DGSI) podrobě vystrasovali je kratičkou cestu po Francii. Díky množství bezpečnostních kamer radnice v Nice a dvěma telefonátům, které útočník uskutečnil, zjistili, že Brahim A. Dorazil do města na sklonku dne 27.října z Itálie. To je o málo déle než 24 hodin před masakrem nožem v kostele. Mladý tuniský migrant bez právního statusu (pozn. https://www.vie-publique.fr/parole-dexpert... přicestoval autobusem nebo vlakem z Říma s batohem na zádech.
pokr.
-3
Re: Le Parisien 1. listopadu 2020
V blízkosti kostela v předvečer činu
Podle vyšetřování Brahim A.nebyl na žádné adrese a strávil alespoň jednu ze dvou nocí ve squatu v hale budovy, která se nachází nedaleko baziliky. Den před svým činem se tenhle mladý tulák poflakoval poblíž kostela. Běhe, této době se přiblížil k několika lidem. Nejprve to byl Rabia. D., 47 letý Nicean alžírského původu s kterým déle hovořil. Podle záznamu předal teroristovi neidentifikovaný předmět, zatímco sedělza volantem Renaultu Modus. Pak to byl Abdoulkacem B., 35 etý Tunisan, s kterým byl viděn procházet se po centru města.
Podle našich informací Rabia D. a Abdoulkacem B ve vazbě vypověděli, že o plánovaném atentátu Brahima A. nic nevěděli. Tvrdí, že se ptal na neškodné informace jako radu, kde by se mohl najíst. „Ověřujeme jestli tato setkání byla skutečně náhodná a zda informace poskytnuté podezřelými mohly napomoci útočníkovi“ shrbuje zdroj blízký vyšetřování. Třetím mužem, který byl vzat do vazby na PJ Nice v pátek večer je bratranec Abdoulkacema B. Tento 33 letý Tunisan byl přítomen jeho kontaktu s útočníkem.
Oba, známí pro své protiprávní delikty nikoliv však jakoukoliv radikalizaci, žili v Rue des Védiantiens, populární uličce na severu Nice. Svědci viděli jak protiterorističtí policisté, podporovaní útvarem rychlého nasazení Raid (pozn. https://www.police-nationale.net/raid/) s beranidlem se silou zmocnili bytu Abdoulkacema B. A důkladně jej prohledali. Nad zatčením obou bratranvů jejich přátelé vyjádřili údiv a tvrdili, že s atentátem jistě nemají nic společného. " Abdoulkacem není radikalizován“ ujišťuje jeden z nich. Jediné co provedli je to, že potkali teroristu. „Upřímně řečeno, kdybychom jej potkali my, také bychom skončili ve vazbě“ tvrdí další. „Požádal-li by nás, abychom mu pomohli, aniž bychom cokoliv věděli o jeho záměrech, udělali bychom to. Tenhle chlap, uvrhul do sr...ek všechny, kteří ho potkali.“
pokr.
-3
Re: Le Parisien 1. listopadu 2020
Na Sicilii až do 26. října.
Po několika setkáních s obyvateli Nice se v každém případe, další den zrána, v 6 hodin přesunul na stanici TGV. Vyzbrojem třemi noži a exemplářem Koránu pak nakráčel k basilice a chladně a odhodlaně zvraždil Vincent Loquès, Nadine Devillers a Simona Barreto Silva, 54, 60 a 44 leté. Poté byl přemožen městskou policií, krátce před 9. hodinou.
Čtvrtý podezřelý byl zatčen včera kolem 15. hodiny, ale tentrát v Grasse (departement Alpes-Maritimes). Jedná se o teroristova známého. Role tohoto 29. letého Tunisana v této věci zůstavá zatím neznámá.
Souběžně pokračuje vyšetřování všemi směry i v Itálii, kde terorista pobýval od září do října, po jeho příjezdu z Tuniska. Zabývá se sítí ilegální imigrace, kterou terorista, použil když se vylodil na ostrově Lampedusa společně s přibližně 300 migranty, s nichž někteří jsou stále někde v okolní přírodě.
Italská policie se snaží zjistit, zda-li se v této síti neschovává další síť džihátistů. Zdá se, že až do 26. října se Brahim A. nacházel na Sicilii, v oblasti Alcamo.
Převaděč migrantů je v současné době vyslýchán, stejně jako několik spolucestujících mladého tuniského tragéda z lodi. Někteří popisují, že byl během cesty „osamělý a uzavřený“ jedinec.
-3
Re: Le Parisien 1. listopadu 2020
To je neskutečné co všechno a s jakými detaily se po pár dnech vyšetřování dostalo do tisku a na veřejnost.
Informování ano, ale tohle je snad až škodlivě moc.
0
Re: Le Parisien 1. listopadu 2020
No, já se zase potrápil s tím systémem policie, který vůbec nezná. "justiční policie" to bude asi něco jako naši vyšetřovatelé?, protiteroristé - ale justiční - ti asi budou jiní než kriminální,mám v tom slušnej bordel.
Taky ten systém kategorizace migrantů je zajímavej, ale ten chápu víc.
Ono to vypadá tak, že jednak mají oficielní informace z policie, pak ještě žurnalisté mají svoje neformální kontakty jak píší "zdroje blízké vyšetřování" a pak sami taky slídí. Policajti udělají zátah v bytě podezřelých a novináři utíkají vyslechnout sousedy, aby jim pověděli, jak to bylo a co viděli...
Myslel jsem si, že je to jen ve filmech, tyhle vazby policajtů na spřátelené novináře, ale asi je to realita.
-3
Re: Le Parisien 1. listopadu 2020
Jo, ten francouzský systém policie a justice je o dost jiný než máme. Jen ve stručnosti, vyšetřování některých, těch závažných trestných činů tam vede vyšetřující soudce, který je přímo podřízený prokurátorovi. Onen vyšetřující má k dispozici soudní (justiční) policii, která má vyšší oprávnění než má běžná kriminální policie. Pak tam je ve velkých městech kriminální policie a pořádková a dopravní policie. Na venkově je četnictvo. Soudní policie je taková vzdálená obdoba našich bývalých vyšetřovatelů, kteří u nás byli někdy před 15 lety zrušeni a ta při vyšetřování je nadřízená kriminální polici a četnictvu.
0
Re: Le Parisien 1. listopadu 2020
Dík za vysvětlení.
-2
Re: Francouzský tisk 7
Ale, přesto vás o Seana tak úplně neošidím.
Tady je jeho vnučka
https://www.bfmtv.com/people/cinema/mort-de...
říká:
Byl to především velmi skromný muž. Znáteho jako slavného herce s mimořádnou karierou, ale v soukromí byl velmi skromný, velmi zábavný, velmi jemný a velmi pro rodinu.
A taky že zemřel v klidu a hezky.....
A Le Parisien si neodpustil ani dobrosrdečný vtípek
-3
Le Figaro 2. listopadu 2020
Obsah novin se v posledním týdnu mění málo, islamistické vraždy, vzdávání poct a bohoslužby za zavražděné, stupňující se rozhořčení novinářů i veřejnosti, okázalá, ale prázdná gesta ekzekutivy a nárůst protifrancouzských nálad a eskalace výhrůžek v muslimském světě.
Volby v USA, přičemž Le Figaro zachován mezi žurnalisty vzácně neutrální postoj.
Také návrat školáků do lavic s rouškami i pro ty nejměnší a polemika o účinnosti tohoto opatření zejména při omezených možnostech učitelů přimět ty nejmenší, aby všechna ta opatření správně dodrožovali.
Stávka žen v Polsku, desítky tisíc lidí v ulicích Varšavy, ženy se odmítají vracet o 100 let zpátky.
Prvního listopadu začíná celostátní kampaň „Já bez tabáku“ a odborníci dokazují, jak to kuřáci mají s tím covidem těžší a že jsou zranitelnější. Autor článku, stejně jako široká veřejnost o úspěchu této kampaně silně pochybuje.‘
Hudebník a básník Alain Dualt se pozastavuje nad zavřením knihkupectví během lockdownu, jako mnozí zcela věcně a logicky argumentuje, v knihkupectvích vážně málokdy bývá tlačenice. Obchody pro kutily zůstávají přitom otevřené. Škoda, že nemám čas to přeložit slovo od slova, protože píše opravdu hezky.
Knížky lze opravdu snadno nakupovat on-line ale „zpomíná se na to potěšení z vůně knih, kterou v knihkupectvím nasáváme, možnosti listovat v nich a v tom ohromném množství, mezi jejich hromadami, najít ten svůj titul. Na čem záleží? Na samotném nákupu knihy, nebo na jejím láskyplném výběru?“ (pozn. bude to taky už přes 40 let, co jsem bráchovi do školy napsal slohovku o zvláštní vůni knihkupectví, a ona získala nějakou tu cenu, a brácha pak z toho měl na průmce průšvih, protože učitelům bylo jasné, že to on na tuty nenapsal)
Co dál?
No poboužení těch malých obchodníků nad zavřením jejich provozoven a hledání cest, jestli by s tím nešlo něco dělat.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 2. listopadu 2020
No, a malá zprávička na okraji, ale protože k Montpellieru jsem si vytvořil jisté pouto, tak ji taky musím zmínit:
Jeden zranný při přestřelce doupeřících gangů v Montpellieru.
V neděli po poledni vypukla v populární čtvrti v Montepellieru přestřelka, mezi dvěma soupeřícími gangy a došlo k zranění. Několik minut probíhala přestřelka, upřesnil policejní komisař.
Policie potvrdila pravdivost videa, které koluje na sociálních sítích a které ukazuje jak několik ozbrojených osob v kapucích pobíhá z jedné budovy do druhé a další stříleli na ulicích, téměř liduprázdných z důvodu lock downu.
Na míste vypomáhali policii a četnictvu vojáci z operace Sentinel. Ke konci odpoledne měla být na místo vyslána jednotka mobilního četnictna (pozn. https://fr.wikipedia.org/wiki/Gendarmerie_mobile).
Upřednestňovanou hypotézou pro tuto neděli je vyřizování účtů.
A tady je to video:
https://youtu.be/sr_6LZumBhs
-3
Re: Le Figaro 2. listopadu 2020
Tady ještě něco z místního tisku Midi Libre.....
https://www.midilibre.fr/2020/11/01/montpellier...
Na videu ten vojáček vysvětluje, jak provádí patroly po městě, chodí po čtyřech, tak jsou vycvičení. Pak vysvětluje, co udělá, kdyby ničemu náhodou potkali, jakým způsobem ho zpacifikuje, jak jsou vybaveni slznými spreji a nakonec říká, kdyby to jinak nešlo, tak budeme střílet, tedy abychom zranili, nikoliv zabili.
No, ti hoši z gangů jsou vybaveni kalašnikovy, tak to ti vojáčci musí brát hodně vážně.
-4
Re: Le Figaro 2. listopadu 2020
Jen mě trochu překvapuje, že ti vojáčci, jak vidím, hlídkují na Antigoně, v centru , což je asi 7 km daleko od předměstí Montpellieru, kde proběhla ta přestřelka.
-4
Re: Le Figaro 2. listopadu 2020
Mají tam ledaskde veselo. Tak snad to ukočírují a pokud nebudou dělat moc chyb tak i tak je to bude stát hodně moc sil a peněz, ale stejně to bude jen zoufalé krocené problémů.
0
Le Figaro 3. listopadu 2020
Titulní straně dominují volby v USA – Šok dvou Amerik, hlásí titulek a americkým volbám se věnuje i úvodník.
Lock-down – volení zastupitelé a obchodníci se mobilizují proti Amazonu.
Ve francouzském tisku se Amazon skloňuje od počátku vyhlášení druhého lock-downu Emanem v minulý týden ve středu večer v televizi. Téměř v jedném větě zavřel malé obchody a důrazně podpořil on-line prodej, kterému dominuje Amazon. A drobní obchodníci to považují za likvidační útok Emana, který straní velkému kapitálu. Tomu tvrzení nahrávalo i to, že velké řetězce zůstaly otevřené i pro nepotravinářské zboží, zatímco malá železářsví apod. musela zavřít. Od pátku to pak mezi drobnými obchodníky vřelo, a včera „v rámci narovnání podmínek mezi malými obchody a supermarkety“ vláda nařídila zavřít regály s nepotravinářským zbožím i v nákupních centrech a supermarketech. To evidentně není přesně to, co drobní obchodníci chtěli, a tak hněv i nadále bublá a hrozí vzpoura. Titulky píší o „výbušné situaci“.
Antigenní testy jsou konečně k dispozici.
Radostné juchání nad jejich cenou 8,05 euro proti 54 za PCR, a rychlosti jejich vyhodnocování, narušují pochybnosti o jejich spolehlivosti.
Článeček:
Významné riziko nedetekování viru od Marc Cherki
Nezávisle bylo testováno pouze 6 z 24 antigenních testů povolených ve Francii. Mezi testy, které jsme získali nákupem v lékárnách jako zdravotní sestry nebo lékaři, je nejpopulárnější alsaskou PME (pozn. PME = malý nebo střední podnik, do 250 zaměstnanců a 50 mil obratu, https://www.journaldunet.fr/business... )vyráběný Biosynex. Ten jako první získal certifikát kvality.
Nejúčinnějeí mezi šesti testy rychlé diagnostické orientace byly testy Abott, Biosynex, a AAZ., to uvádí hodnotící zpráva univerzotních nemocnic AP-HP a Henri Mondor, zveřejněná na konci září.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 3. listopadu 2020
Virolog a spoluautor studie Michel Pawlotsky upřesňuje „6 vyhodnocovaných antigenních testů vyhodnocovaných výhradně na symptomatických pacientech, není dostatečně citlivých, aby mohly nahradit PCR testy v diagnostice infekce u sympromatických pacientů.
Mohli bychom nedetekovat 2-3 osoby z 5 pozitivních.
Také, ty nejlepší antigenní testy, které jsme vyhodnocovali, jsou velmi specifické.“
Zkrátka, nejlepší antigenní testy představují významné riziko „falešně negativních“ výsledků.
Na druhou stranu, podle přehledu odborné literatury hlavního hygienika (Haute Autorité de Santé) výsledky testů jsou velmi spolehlivé, pokud jsou pozitvní.
Antigenní testy by mohli proto dobře sloužit pro odlišení covidu 19 od běžné chřipky.
Tolik slovo od slova o spolehlivosti testů.
25-60% falešně negativních, tedy „hurá nemám to, a přitom to trousím“ teda fakt „nie je bohvie čo“ což je také závěr článku, který informuje, jak Slovensko testuje dvě třetiny obyvatel právě těmi antigenními testy, tedy pustilo se do akce, kterou ve srovnatelném měřítku, na milionech obyvatel, provedla pouze Čína.
Citují výsledky testů a píší, že „Slovensko bylo znepokojeno situací v Česé republice, která je druhou vlnou nejvíce zasažena ze zemí EU“. Popisují složitost operace i skutečnost, že negativně testovaní Slováci si mohou trajdat, jak se jim zamane, zatímco pozitivní mažou do karantény.
A už je tu titulek „Tisíce falešných negativních“. Jakási Dr. Alexandra Brazinová, která se pro Le Figaro vyjadřuje, upozorňuje na nespolehlivost antigenních testů testovaných pouze na příznakových pacientech a tvrdí, že v populaci, kde je mnoho případů zcela asymptomatických může být spolehlivost testů tak 50-70%.
o
To zdá se, odpovídá i tvrzení a číslům z výše citovaného článku.
pokr
-3
Re: Le Figaro 3. listopadu 2020
Teroristický útok ve Vídni, zmiňováno, že to byli azylanti, co stříleli. (pozn. dobré jitro, pane Schwarzenbergu).
A pak se i trochu zazelenáme – práce z domova prý s sebou přináší tsunami počítačového odpadu.
Stálé zhoršování veřejných financí, předpokládaný pokles o 11,3% a deficit ve výši 119.8% HDP.
Aby se usnadnil Brexit, vymýšlejí cosi jako „rybářské koncese“, což by snad mohlo jednání trochu posunout.
Ryanair ve ztrátě 197 mega eur a znovu naštvaní francoužstí knihkupci a vydavatelé.
A na závěr nebudou zviřátka jako na Nově, ale tenor Roberto Alagna (57), kterému vychází album Zpěvák a jehož portrét Le Figaro přináší.
Ohromný hlas, to teda jo.
tady je:
https://youtu.be/N_GWu_-LqXA
(a pak náš Mistr :-)
https://youtu.be/kdSI4u5j70A)
-3
Re: Francouzský tisk 7
To jsou věci.
Kulturní fronta na nohou.
Starostka Paříže, Anne Hidalgo, napsala dnes Emanovi - tedy jako presidentu repubiky otevřený dopis, aby vyjmul z lock downu knihkupectví a knihovny.
https://www.leparisien.fr/politique/confinement...
-2
Le Parisien 4. listopadu 2020
Prosvištěl jsem Le Figaro, a stale stejná písnička.
Volby v USA, islamistické vraždy v Nice doplnily vraždy ve Vídni, pořád dokola.
Pařížan je rozpolcem, tedy jeho úvodní strana, v horní črásti nadpis – Nový lock-down v otázkách, a v dolní půlce ti dva šašci z Ameriky.
A pak dál o lock-downu, co se dodržuje, oproti tomu jarnímu, tak zpoloviny. Na další straně další expertka z WHO hlásá “Virus tu s námi bude napořád” – olala quel malheur – to je mi novinka.
Problémy ve školách s půlením tříd a práce z domova, která mění podniky, ale zdá se, že ne všichni jsou nadšení. V Totalu například požadují, aby zaměstnanci byli v týdnu alespoň 2 dny v práci, aby se alespoň něco udělalo, a odborářům to kroutí place a žalují, že je to proti vládou přijatým pravidlům.
A pak Trump.
Marine Le Penové se bouří ultras v její straně, zdá se jim příliš “konsensualní” a málo důrazná.
A na další straně trochu zvěstí o vrahu z Nice, jehož zdravotní stav se zhoršil, a navíc je darebák covid positivní.
Všechny podezřelé, co pochytali ve čtvrtek zase propustili, tedy až na jednoho, Ahmeda B, který se plavil z Tunisu na Lampedusu s tím vrahem.
Ale vzali do vyšetřovací vazby další čtyři podezřelé.
Všichni zatčení, dojednoho, všechno popírají, o ničem nevěděli, a v sousedství se o nich mluví jako o “kladných a laskavých”. Ach jo.
A tady, to si šmáknete, vyšel komiks:
Pařížský Notre-Dame – Noc požáru.
Za 14.50 eur se na 64 stranách všichni mohou “vzdělat” (podle tvrzení autorů je komiks skvělý vzdělávací nástroj) v tom, jak statečně hasiči bojovali s plameny.
A navíc, z každého výtisku 1 euro poputuje Nadaci Notre Dame.
No nic, po letech musím zase něco naprogramovat, než to vysvětlovat na dálku tomu německýmu popletovi, radši si to udělám sám.
-4
Re: Le Parisien 4. listopadu 2020
Tohle mě fascinuje - že ti mohamedí trapáci teď ještě někoho zajímaj.
Tady chcípe 200+ lidí každej den na covid. Kvelby zavřitý. Ekonomika v ř*ti. Chlapi nas*aní (nemůžou do hospody). Baby nas*aný (nemůžou do kafírny, za kadeřnicou ani za nabíječem). Děcka nas*aný (nemůžou nikam).
A nějakej trapák někomu upižlal hlavu. A co má bejt???
-4
Le Figaro 5. listopadu 2020
Obsah dnešního Le Figara, a zřejmě většiny novin, vystihuje úvodní titulek: KDO?
A tak znaven politikou, virem, islamisty a ekonomickým kolapsem jsem se začetl do přílohy novin, do rozhovoru režiséra Betranda Taverniera se Le Figarem, o Alexandru Dumasovi.
A uvědomil jsem si, že je to vlastně Dumas, od kterého jsem se dozvěděl o francouzské historii skoro vše, z toho mála, co o ní vím.
Tak tady to je:
Dumas byl výjimečným tvůrcem dialogů
Bertrand Tavernier
Velký filmový tvůrce, Bertrand Tavernier, má také vášeň pro literaturu – ostatně vede u nakladatelství Actes Sud (pozn. https://en.wikipedia.org/wiki/Actes_Sud) sbírku zasvěcenou západnímu románu.
Je velkým obdivovatelem Alexandra Dumase a také přečetl všechny jeho knížky.
I když nikdy přímo nezfilmoval žádný z jeho románů, byl mu inspirací minimálně k dvěma filmům: v roce 1975 to byl historický film z doby regentství „Nechť začnou slavnosti“ ( pozn. https://fr.wikipedia.org/wiki/Que_la_f%C3%AAte... s Philippe Noiretem, Jean Rochefortem a Jean-Pierrre Marielle a v roce 1994 „D’Artagnanova dcera“ (pozn. https://fr.wikipedia.org/wiki/La_Fille_de_d... se Sophie Marceau.
Jeho erudovaná předmluva k reedici „Regentovi dcery“ (pozn. Une fille du Régent – Dumasův román z roku 1845) se stala idelální příležitostí k rozhovoru o jeho lásce k Dumasovi.
Jak se zrodila vaše vášeň pro Alexandra Dumase?
„Můj otec mi říkal, že “Hrabě Monte-Christa“ je potřeba číst každé dva roky přinutil mě si přečíst “Tři mušketýry“. Přečtení těchto dvou románů mě ohromilo. Potom jsem se začal probírat Dumasovým dílem. Dopisoval jsem si i s Claudem Schoppem (velkým odborníkem na Dumase a objevitelem nejdůležitějších nepublikovaných děl – pozn. redakce).
pokr.
-3
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Ve své knihovně mám oddělení věnované tomuto spisovateli, které jsem v průběhu let rozšířil o vzácné svazky, z nichž některé nebyly ani zmíněny v jeho bibliografii, jako je například „Tajemný doktor“ (Le Docteur mystérieux. A jsou tam i další – jako „Mistr šermu“ (Le Maitre d’armes) – ve kterém využil své vzpomínky z cest po Rusku.
Mnoho z jeho knih se navíc protíná a proplétá. Mezi romány a cestopisy je často velmi nezřetelná hranice. Historky z jedné knihy najdeme i v jiné. Jsou to texty nestejné hodnoty, ale všechno je příjemné a celek je báječný.
Proč jste nezfilmoval ani jeden Dumasův román?
Často jsem chtěl, ale pokaždé jsem od toho upustil. Chtěl jsem udělat adaptaci „ Po dvaceti letech“
(Tři muštetýři po dvaceti letech) s Belmondem, Noiretem, Rochefortem a Marielle, ale Belmondův agent mě okamžitě zastavil: „Tak to ne, to Belmondo nikdy nebude akceptovat, on chce být v titulní roli sám“.
Vzdal jsem se té myšlenky, aniž bych si byl jistý, že by to Belmondo skutečně odmítnul. Nikdy jsem o tom Jean-Paulem přímo nemluvil.
Před režírováním D’Artagnanovi dcery jsme se marně pokoušel adaptovat Vikomta de Bragelonne (Le Vicomte de Bragelonne), což by opravdu bylo asi příliš odvážné, a znamenalo by to odstranit vše o vikomtu Bragelonne, který sám o sobě je pro dějiny úplně nezajímavý. Přestože všechno ostatní v knize je vynikající. Představoval jsem si scény s Mazarinem, Ludvíkem XIV, kuchařskou soutěž, i konec příběhu.
Stevenson napsal o tomhle románu nádherný text, jednu z nejlepších literárních recenzi, jakou znám.
Co si myslíte o filmech inspirovaných Dumasovými romány, zejména adaptacemi nejslavnějších titulů jako jsou Tři mušketýři nebo Hrabě Monte-Christo.
Protože jsem vášnivě zaujatý a často si znovu čítám Hraběte Monte-Christa, jak mi radil můj otec, jsem z většiny těch adaptací, co byly provedeny, zklamán.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
S výjimkou němého filmu od Henri Fescourta (spoluscénáristou byl v 1929 Armand Salacrou), který považuji za velmi krásný a nejpropracovanější a natáčel se v přírodních dekoracích.
U většiny Dumasových adaptacích na filmovém plátně me štve, že se zapomíná na podstatné pasáže z jeho díla. Například v Hraběti Monte-Christo, je důležitý okamžik, který se nikde neobjevil, i když je symbolicky velmi silný: je to scéna, kde hrabě Monte-Christo pomáhá telgrafnímu zaměstnanci zbavit se krtků, kteří mu otravují život, a na oplátku může hrdina použít telegraf a vydat falešné zprávy, které zničí jednoho z jeho nepřátel. Považuji to za politováníhodné, že se tato kapitola v adaptacích vynechává, protože odhaluje samotnou podstatu autorovi geniality. Dumas umí ukázat, jak něco humorného, neoficiélního a praktického, jako je recept, jak se zbavit krtků, ovlivńí průběh dějin.
Je technicky obtížné adaptovat Dumase? Protože máme pocit, že jeho romány jsou velmi visuální.
Jsou visuální, ale mnozí dělají tu chybu, že podceňují jednu z ohromných Dumasových kvalit: je talent psát dialogy. Při jeho dělbě práce, kterou uskutečňoval s Auguste Maquetem, vidíme, že pasáže napsané samotným Dumasem, jsou právě výjimečné dialogy. Ve svých románech dokonce píše lepší dialogy, než ve svých dramatech. Byl jsem ohromen kvalitou dialogů v Královně Margot (La Reine Margor) a v Dámě z Monsoreau (La Dame de Monsoreau). To se musí přenést na plátno tak jak to je. A pokud to neuděláte, může to být katastrofa. Mám na mysli žalostnou verzi Tří mušketýrů s Bourvilem realizovanou André Hunebelle (francouzsko-italská koprodukce z roku 1953). Ohromně obdivuji Audiarta, který stvořil úžasné filmy, které jsou dnes naštěstí doceňovány. Ale ve Třech mušketýrech tvoří Audiard vtipy, které jsou méně humorné, než ty Dumasovi. Stejně jako když Marcel Maréchal adaptoval Tři mušketýry pro divadlo a vkládá tam gagy, méně vtipné než ty originální.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Celý Domasův genius dialogu a jeho duše je obsahem jeho dechberoucích Pamětí (Mémoires), které hluboce doporučuji si přečíst.
D’Artagnanova dcera nebyla ale od počátku váš projekt
Ne, opravdu ne. Musel jsem D’Artagnanovu dceru převzít, protože Sophie Marceau důrazně vyžadovala odchod režiséra Ricarda Fredy. Musím říci, že jí rozumím, udělal hloupost, ale přesto to byl můj velmi drahý přítel, který už realizoval D’Artagnanovu dceru. Popravdě řečeno, dal nám jakýsi remake své D’Artagnanovi dcery, ale problém byl v tom, že navzdory varování, zácházel s herci velmi neformálně, občas pohrdlivě, a odfláknul většinu scén.
Jednoho dne jsem přišel do přípravny filmu, narazil jsem na Sophii Marceau která mi řekla: „Odcházím, nechci pracovat s někým, komu vadí se na mě dívat“. Převzal jsem ten film. Zjistil jsem, že scény byly připraveny nedbale. Dále bylo všechno špatně i z historického hlediska...
Přesunul jsem všechny exteriéry do Périgordu, nechal jsem přepsat dialogy Jean Cosmose, a šťastně jsem film dotočil. Byla to záchranná operace.
Chtěl jste adaptovat román Regentova dcera, ke kterému jste napsal předmluvu?
Ano, chtěl jsem to udělat. Ale byla by to obrovská adaptace. Neufinancovatelná. Nechal jsem projekt přečíst i Jean-Luc Godardovi, kterému se líbil. Ale postupně jsme si s mým splupracovníkem, Jean Cosmosem, uvědomovali, že to nezvládneme, kvůli tomu, že šlo o první román mladého autora.
Postava rytíře Chanlaye paralizuje jekoukoliv akci, i když celý příběh kolem je naprosto úžasný.
A pak mi jednou Jean Cosmos řekl: „Zapomeňme na tu knihu, nechme se inspirovat postavami, zachovejme určité nápady, ale zkoumejme, prostudujme dobové kroniky....“
Dumas probudil mou zvědavost pro toto období, a všechny lidi, co obklopovali regenta, jako byl jeho ministr Dubois.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Analyzoval jste při četbě Alexandra Dumase jeho metodu?
Dumas studoval mnoho historických prací z období, které bylo předmětěm jeho zájmu, ale také i knihy, v té době napsané. Proto je tak pravdivý. V Regentově dceři zachycuje komplikovanou podstatu postavy regenta, ve kterém se osvícenost utkává s trudnomyslností. Mistrovsky také analyzuje podivné vztahy mezi regentem a Duboisem, jeho bývalým učitelem.: vztahy obdivu a dominance, spoluviny a revolty.
Máte nějakou radu pro naše čtenáře?
Docela jednoduše číst znovu a znovu díla tohoto spisovatele. Mě to nikdy neomrzí, je to pro mě potěšení.
Dumas to je síla dialogu, stylu, inteligence a historické spolehlivosti.
-3
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Tak hlavně aby jejich Dumas nebyl jako náš Jirásek. To bys pak měl se znalostí opravdové historie docela problém. :-)
-1
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Jo, on to ten chlap píše, od si to starej Dumas fakt sám pečlivě nastudoval.
Jiná věc, a to tam zmiňuje naprosto okrajově, je to, že sám Dumas byl takovým režisérem, a že zdaleka všechno co napsal, nenapsal on sám. Zmiňuje Auguste Maqueta (https://cs.wikipedia.org/wiki/Auguste_Maquet) ale zdá se, že na Dumasovi pracovalo o dost víc lidí.
Ale, když ten odborník tvrdí, že ty nejlepší dialogy napsal Dumas sám, tak to asi bude pravda.
-3
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Vůbec nepochybuji o tom, že i Jirásek měl hodně a dobře nastudováno.
Jenže účel světil prostředek. Asi to ani jako materiál pro budoucí dějepis nepsal. Možná by se i dost divil...
0
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Jiráskem se nezabejvám, ale mám za to, že prostě on psal tehdy, pro tehdejší dobu "angažovanou literaturu faktu" :-)
-2
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Právě proto se ptám, jestli na tom Dumas nebyl podobně. Taky "na zakázku" doby.
0
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Dobrá otázka, zkusím to pohledat ve francouzských zdrojích, jak to vlastně s ním bylo.
Viděl jsem kdysi nějakou televezní inscenaci, Menšík tam hrál Dumase, a řešil se tam ten spor s tím Maquetem, snad to dokonce bylo u soudu a Dumas to, jestli si to dobře pamatuji, nakonec vyhrál.
On prostě načrtl dějovou linku, vymyslel zápletky, a ostatní mu pak do toho sázeli ta slova.
A zdá se, že o historické zázemí se staral právě ten Maquet.
Jak moc to bylo "politické" z tehdejšího dobového pohledu, taky moc netuším, ale Třema mušketýrama asi krále Ludvíka Filipa neurazil, a Monte Christo zase nenaštval Napoleona III., mě se s minimem znalostí, co o něm mám zdá, že spíš než Jirásek byl takový Dietl, tehdejší doby.
Prostě na pozadí jakékoliv události dokázal vyklenout čtivé příběhy.
Z té televizní inscenace se mi snad nejvíc líbil konec, když starý Dumas umírá a říká: "Tvrdili o mě, že jsem marnotratný, ale přišel jsem do Paříže s jedním frankem, a podívejte, pořád ho mám.
(on fakt dokázal vydělat na těhdejší dobu veliké peníze, a zase je docela snadno rozházel).
-3
Re: Le Figaro 5. listopadu 2020
Asi to nebylo tak vyjimečné, že pro jednoho koncového autora pracovalo víc "dělníků".
Braun taky sám neudělal všechny sochy a pracovalo pro něho kvanta kameníků a několik sochařů. On sochám pak dodával koncový výraz a některé detaily.
0
Le Figaro 6.11. 2020
Obtížný ale zajímavý text:
Zachraňte ustrašenou Francii před kolapsem
Tato vystrašešená země, ne to není Francie. Ten tisíciletý národ, který bojoval o přežití.
Nemůže, aniž by zradila sama sebe, se dnes nechat odvést do krytu.
„Ochrana zdraví našich občanů je naší prioritou“ hlásá Jean Castex. A před ním to byl Éduard Philippe, který nás ujišťoval o své touze „chránit životy“.
Bohulibý záměr, kterým stát mává jako fanglí, aby ospravedlnil návrat k lock-downu.
Vznešený argument nám dává zapomenout na chaotické řízení nemocničního systému neschopného reagovat na nával infikovaných.
A především, humanistická óda ráda zapomíná na to, že historie je tragická.
Čtěte co píše Alexandra Laigne-Lavastine (poz. https://en.wikipedia.org/wiki/Alexandra_Laignel...: „Lidský život je nekonečně drahý, ale měl-li li být tím prvním, na čem záleží, nebyl by tu de Gaullův projev z 18. června (pozn. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1334796... ani hnutí odporu, které se chopilo zbraní, ani disidenti v komunismu (...) ani opuštění lékaři za covidu 19, kteří nám zachraňují životy.
Velkohubá prohlášení hlavy státu, vyslovená bojovným tónem směrem k radikálnímu islámu jsou směšná, když Emanuel Macron ve stejném okamžiku považuje prodej knih v knihkupectví za potencionálně nebezpečný. Civilizace je v nebezpečí, pokud se při sebemenším poplachu omezí na pouhé své přežití.
Noční můrou není jen odpor proti stupňovanému náporu covidu a vzteklého islamismu.
Život, zredukovaný jen na pouhou jeho podstatu, je dalším pokořením
Jak je úžasné pozorovat kolik krasoduchů, kteří sami sebe považují za osvícené, podporuje nová zdravotní řád, který se poprvé představil ve své kráse policejními zásahy v komunistické Číně.
Transformace politiky na pouhou zdravotnickou logiku vede k zaslepení technokratů „biopoweru“ (pozn. https://en.wikipedia.org/wiki/Biopower), těch čarodějových účňů.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 6.11. 2020
Je tu někde někdo, kdo by řekl Francouzům „nebojte se!“?
Pouze znovu nalezená odvaha zachrání Francii před jejím zhroucením.
Alexandr v Poklesu odvahy (pozn. https://jaknatoo.blogspot.com/2017/02/alexander... ) řekl: „Měli bychom si pamatovat, že pokles odvahy byl vždy považován za předzvěst konce.“
„Volba života“ je nevkusným leitmotivem technokratů a ideologů. Už nemají co říci kromě: „všichni do krytů“. Díky svým chybám a mylným představám ti první přispěli k rozbití nemocniřního systému, zatímco ti druzí vyprazďnují národ z jeho podstaty.
Přečtěme si znovu Bernanose (pozn. https://en.wikipedia.org/wiki/Georges_Bernanos): „Pouze ti, kteří ztratili svou duši, myslí na záchranu své kůže“. A ti, kteří opakují po Olivieru Véranovi, despotickém ministru zdravotnictví: „Prioritou je zdraví“, zavírají oči před válkou, kterou vedou džihádisté proti západním demokraciím.
V pondělí to byla Vídeň, kde naci-islamisté udeřili (čtyři mrtví) v blízkosti velké synagogy, která pamatuje hitlerovské řádění.
Je načase se znovu sjednotit s hrdostí na to, že jsme Francouzi, dědici židovsko-křesťanských kořenů a literárních tradic. Z těchto důvodů se zákaz konání náboženských obřadů a prodeje knih, se jeví jako brutalita tmářů.
V pondělí se Jean Castex vyslovil pro potřebu znovuzískání hodnot: „Chci zde odsoudit všechny kompromisy, které tu jsou už po mnoho let (...) měli bychom se sebeobviňovat, litovat kolonizace, a nevím čeho ještě (...)“. Slova ze zlata.‘
Nicméně byla to hlava státu, která prohlásila, že francouzská kolonizace byla „zločinem proti lidskosti“.
Byl to on, který pověřil Benjamina Storu, obhájce pokání, misí k uctění památky alžírské války. Byl to také on, kdo v sobotu na katarském kanálu Al-Džazíra přisoudil Francii zodpovědnost za “ekonomickou a sociální zášť“ muslimské mládeže, která byla obětí údajné nerovnosti.
Macron, bohužel, nikdy nepřestane v sobě živit nenávist k sobě samotnému.
pokr
-3
Re: Le Figaro 6.11. 2020
V Trumpových stopách
Bylo by mylné se domnívat, že národy podlehájí stádní pasivitě. Voliči Donalda Trumpa názorně předvádějí opak. V okamžiku, kdy píši tyto řádky, jsou výsledky hlasování z úterní noci stále nejisté, protože skóre je tak těsné. Nicméně, neobyčený odpor odcházejícího presidenta ukazuje na ztrátu důvěry v systém, politiku a media, která ho již jednomyslně pohřbila.
„Demokratická vlna“ kterou ohlašovaly průzkumy, se nekonala. Dokonce i Senát se drží dobře. Pošetilé a arogantní „elity“ opět prokázaly svoji neschopnost naslouchat zájmům obyčejných lidí. Estabilishment slavil. Jestliže Trump tyhle volby vyhraje, jeho vítezství bude vítězstvím občanů, kteří prolomí diktaturu politické korektnosti se svými exkomunikacemi.
„Budoucnost nepatří globalistům. Budoucnost náleží vlastencům“ varoval Trump.
Vítr historie fouká právě tímto směrem.
Právě na základě této suverenity, chránící křehký národ, by se mohla Francie zrekonstruovat.
Hlava státu, konfrontovaného s hrozbami viru a terorismu, má v současné době velmi silnou podporu veřejnosti (40% podle průzkumu Le Figara). Ale toto přechodné zlepšení je nestabilní.
Je na Macronovi, aby jednal rozhodně a ukončil imigraci, která je zdrojem velké národní lability.
Zejména proto, že Francie je děravá jako cedník, jak se ukázalo při islamistickém útoku v kostele Notre Dame v srdci Nice, při které byli zavražděni Simone Barreto, Nadine Devillers a Vincent Loques.
Brahim A, který odjel na lodi z Tuniska s dalšími 21 lidmi, přijel do Lampedusy (Itálie) 20. září a poté mu byla ponechána volnost, aby den před svojí řezničinou dorazil do Nice.
Francie musí přibouchnout své dveře.
Občanská vzpoura
A hlava státu znovu opakuje chybu, když při covidové krizi je přesvědčena, že může sama rozhodovat o zdravotní reakci na pandemii, aniž by se musela starat o názory místních volených zastupitelů a realitu na místě.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 6.11. 2020
Byl spuštěn stejný technokratický, autoritářský a nespravedlivý centralismus, jako před dvěma lety počátkem vzpoury „žlutých vest“. Potencionálními pokračovateli občanské revolty jsou dnes malí obchodníci, kteří se dnes bouří proti donucení zavřít, zatímco supermarkety zůstávají otevřené.
Probouzející lid se nedočkal toho, aby je stát, který již nestojí nohama na pevné zemí, vyslyšel.
-3
Re: Francouzský tisk 7
https://echo24.cz/a/SBm85/buducnost-francie-pro...
Máme být solidární a imigranty přijímat?
0
Re: Francouzský tisk 7
Mají dobře zaděláno na slušný průser
0
Le Figaro 7. listopadu 2020
Zapomeňme na všechny tajtrlíkárny kolem amerických voleb, covidu, islamistického násilí, a hospodářských krachů.
Jako skoro každý malý kluk jsem snil o dobrodružství dálek, objevování nových světů, a pochopitelně, i o plavbách po mořích a oceánech.
Jsou kluci a holky, kteří dokázali své dětské sny dotáhnout do konce.
Píše o nich tato reporáž:
Vendée Globe: svět je jejich
V neděli v Sables-d’Olonne se 33 mořeplavců vymaní z lock-downu, když zvednou kotvy
Plachetnice
Nebudou cítit energii té zaplavy lidí, která bývá obvykle kolem kanálu. Tu jim poskytne rozbouřené moře. Kvůli covidovým opatřením, v něděli vyplují mořeplavci nenápadně, bez objetí a polibků na rozloučenou, bez potřásání si rukou s davy. Ale jako vždy, při osvobozujícím výstřelu z děla (13:02), jimi projede vlna vzrušení z očekávaného dobrodružství.
33 osamělých mořeplavců, včetně 6 žen (nikdy dříve se nezúčastnily) zaútočí na planetu, v tomto dosud mladém závodě (poprvé se jel v roce 1989), který je ovšem již dobře zakotvený ve francouzském povědomí. Závod, jež stále častěji vyhledávají i cizinci (na startu je 11 různých národností, což je opět rekord).
Hrdinové se představují.
Naši favorité
Alex Thomson (5. účast) a Jéremie Beyou (4. účast) považují za krásné pouze své vítězství.
Velšan, který se umístil jako druhý na svém poškozeném plavidle (zlomené křídlo hydrofoilu) (pozn. https://en.wikipedia.org/wiki/Hydrofoil) vyráží s novou střelou s gigantickými nadnášecími křídly (7 metrů) a revolučním kokpitem (těsně za stěžněm a uzavřeným na způsob závodního vozu na 24 hodinovce v Le Mans). Triumf a překonání rekordu (74 dní) má jen ve svých plachtách. Ale jeho sklon k přitahování si potíží, jaké měl dříve se svou lodí Hugo Boss (https://www.imoca.org/en/boats/hugo-boss ), zasévá pochybnosti.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 7. listopadu 2020
To Charal (https://www.imoca.org/en/boats/charal) , která byla spuštěna na vodu jako první z nejnovější generace lodí, patří k nejspolehlivějším. A zkušený Beyou (3. v roce 2017) má vše, co je potřeba k „získání Graalu“. Pokud nepoleví. Z nimi si ale dávejme pozor na nováčka Charlie Dalina, tak podobného Francois Gabartovi (pozn. https://en.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois... z doku Mer Concept, bývalého vítěze s projektem Apivia a také na talentovaného seveřana Thomase Ruynta (druhá účast na LinkedOut) (pozn. https://www.imoca.org/en/boats/advens-for... )
Outsideři
Těmhle nováčkům se nic nedařilo podle plánu. S třemi rozbitými nadnášecími křídly za rok vyráží Sébastien Simon (Arkéa Paprec) (pozn. https://www.imoca.org/en/boats/ark-a-paprec) do neznáma. To samé platí i pro Nicolase Troussela (Corum) (pozn. https://www.imoca.org/en/boats/corum-l-epargne ) jehož loď byla zpuštěna na vodu velmi pozdě (květen). Dvojnásobný vítěz Solitaire du Figaro (2006, 2008) dřel do úmoru se svým teamem snů vedeným Michelem Desjoyeaxem. Bude to stačit?
Původní monohull (pzn https://en.wikipedia.org/wiki/Monohull#:~:text=A%20monohull%20is%20a%20type,hulls%20connected%20to%20one%20another.) L’Occitane (pozn. https://www.imoca.org/en/boats/l-occitane-en... ) společnosti Armel Tripon se zaobleným čelem a nejistou spolehlivostí (častá poškození) také nemá mnoho napluto. Na starších, ale vylepšených lodích pak sní o stupních vítězů Malouin Kévin Escoffier (PRB) (poz. https://en.wikipedia.org/wiki/PRB_(vessel) ) a Němec Boris Herrmann (SeaExplorer) (pozn. https://www.borisherrmannracing.com/news...
pokr.
-3
Re: Le Figaro 7. listopadu 2020
Ženy
Na startu je jich tedy šest, namísto nuly před čtyřmi lety. Kromě kvantity, předzvěstí kvality jsou i nádherné dřívější výkony těchto žen. V čele seznamu je Angličanka Samantha Davies (Initatives Coeur) (pozn. https://www.initiatives-coeur.fr/en/the-boat ), která mlže doufat, že si povede stejně dobře nebo i lépe, než v roce 2009 kdy obsadila 4. místo. Kromě ní je tam i francousko-německá Isabelle Joschke (MACSF) ( https://www.imoca.org/en/boats/macsf ) která má vše potřebné, aby zazářila stejně jako vycházející hvězda Clarisse Crémer (Banque Populaire) ( https://www.imoca.org/en/boats/banque-populaire-x ), které chybí jen nadnášecí křídla (a zkušenosti).
Hvězdná pěchota
Mnoho z nich nemůže ani snít o vítěžství, ale to nám nebrání ocenit jejich účast. Stejně jako bezkonkurenční Jean Le Cam, Arnaud Boisieres zkouší už svůj čtvrtý Vendée Globe, polínko do ohně přikládají i ikonický Yannick Bestaven nebo Damien Seguin, první hendikepovaný mořeplavec na startovní čáře, žurnalista Manuel Coussin, bývalý velmi dynamický manažér. Japonec Shiraischi, Ital Pedote, Španěl Costa, Švýcar Roura a Angličané Merron a Harre potvrzují zmezinárodnění soutěže.
Webová stránka závodu je zde:
https://www.vendeeglobe.org/fr
která může být pro našince až zbytečně potrobná, co byste si ovšem neměli nechat ujít je neoficielní video, na kterém jsou představeny všechny lodě které se letošní soutěže zúčastní.
Čístá krása:
https://youtu.be/gGGUQbrkUL4
-3
Re: Le Figaro 7. listopadu 2020
Ještě pár obrázků z dnešního Le Parisien,
zajímavé je jak se za 30 let zrychlili, je to neuvěřitelné, plachetnice, na tom jeden člověk, samotinký, a obepluje zeměkouli za 74 dní....
-2
Re: Le Figaro 7. listopadu 2020
... Phileas Fogg by čuměl ...
0
Le Parisien 7. listopadu
V Lipsku dnes odpoledne demonstrovalo přes 20 tisíc lidí proti rouškám a další coronabuzeraci.
-3
Re: Le Parisien 7. listopadu
Každýho volba.
Jestli se sousedi jako národ rozhodnou (nebo kdokoliv, třeba my), že jim to za to nestojí, tak se do toho můžem pustit naplno.
Žádný omezení. Lehký případy dostanou Panadol, těžký případy pořádnou šlehu morfia.
Část kapacity v hutnictví se dočasně vyhradí pro potřeby pohřebnictví.
Někdy v lednu bysme to mohli mít za sebou. Pár desítek tisíc lidí úplně...
-4
Re: Le Parisien 7. listopadu
20 tisíc je zanedbatelný počet, kterým se nikdo nebude zabývat, zvlášť když své protesty nemají alespoň trochu podložené.
-3
Re: Le Parisien 7. listopadu
Oni takhle tajtrlíkují už od září.
Dvě věci, které mě zaujaly.
1) připomenutí federálního uspořádání Německa, řada věcí se fakt rozhoduje na úrovni spolkových zemí a během téhle covidí taškařice je to hodně patrné -
v Bavorsku, v Mnichově, podobnou demonstraci prostě zakázali a nekonala se.
2) V Sasku, v Lipsku, byla ohlášená na nějaký menší plácek, ale protože organizátoři předpokládali, že příjde asi 16 tisíc lidí, přesunuli ji po dohodě s úřady na větší prostranství.
(někde v zadu v palici pak resonují ta naše "opatření" 500 a dost)
-3
Le Parisien 8. listopadu 2020
Půlku novin zabírají ty dva ksichty z Ameriky, tak to rovnou přeskakuji. Pak se zase patlají v tom údajném "radikálním islamismu", aniž by byli schopni pochopit, že žádný "umírněný islamismus" není.
A tady to je veselá dvojstranna.
Ukazuje, které profese, navzdory lock-downu, jsou stále nedostatkové, opírají se o inzeráty, hledající nová místa.
Jak na obrázku vidíte, tak třeba v celé Francii chybí asi 17 tisíc údržbářů. :-)
Nalevo je pak vidět, jak se v třetím čtvrtletí zvýšil počet něčeho podobného OSVČ o 1,8% a že počet zaměstnanců v průmyslu se zvýšil oproti červnu o 14 694.
Boom zásilkových služeb a domácího hlídání dětí.... :-)
Abychom si tyhle radostné novinky, že vlastně není až tak zle, tedy pokud jsi údržbář, dali do souvislostí, podívejme se na data nezaměstnanosti:
https://www.lafinancepourtous.com/decryptages...:~:text=Taux%20de%20ch%C3%B4mage%20au%201er,hors%20Mayotte)%20selon%20l'Insee&text=Au%20premier%20trimestre%202020%2C%20l,une%20forte%20hausse%20du%20ch%C3%B4mage.
Krásně vypracovaná tabulka ukazuje rozložení nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí 2020 - to bylo celkem 2,04 milionu nezaměstnaných. Ve 3. čtvrtletí je jich ve Francii 4.4 milionu, tedy o 2.4 milionu víc.
Situaci dokumentuje kreslená anekdota:
"Říkal jsem, že jsem pilot, odpověděli mi, tak to umíte držet násadu od koštěte....."
pro našince málo vtipné, bez vysvětlení, že ve francouštině je "manche à balai" je násada o koštěte, ale zároveň se tak říká i ovládací páce - kniplu - letadla.
-4
Re: Le Parisien 8. listopadu 2020
Na vojně - Frajtr:
"Kdo umí Francouzsky tři kroky vpřed."
"Vpravo v bok a pucovat hajzly"
0
Re: Le Parisien 8. listopadu 2020
To znám lepší, ten vojenskej.
To vojínu Novákovi zemře otec, tak velitel útvaru pověří velitele roty, ppor. Horáka, aby mu to nějak šetrně oznámil.
Tak ppor. Horák nechá nastoupit rotu v řad a zavelí:
"Roto, kdo má fotra, krok vpřed!"
A rota udělá krok vpřed.
A tu ppor. Horák zařve:
"Kam se sereš, Novák!!!".....
--------
Doba, kdy něco umět znamenalo být podezřelý, zejména pokud jde o jazyky z kapitalistických zemí, snad už pominula, a myslel jsem si, že pominula i doba, kdy nějaká znalost či dovednost připadala komusi směšná a cítil potřebu se posmívat. Doba asi pominula, ale ti posměváčci zatím zřejmě přežívají.
---------
Od okamžiku, kdy sám sobě řeknu, že asi umím francouzsky, mě dělí pět let, budu-li pokračovat stejně usilovně a nepolevím. Zatím se domluvím a přečtu skoro všechno, i když se na některé větě zaseknu třeba na půl hodiny a musím hodně hledat ve výkladovém slovníku i na netu.
-3
Re: Le Parisien 8. listopadu 2020
Jindřichu promiň, ale řeknu to naplno: Ty jsi tak sebestředný a nedůtklivý, že to až sere! A diskuze s tebou je nemožná, pokud ti nebude diskutující pochlebovat
Kdysi jsem zprovozňoval na jisté stavební fakultě (stavby přehrad) výpočetní středisko a jeden pan docent tam pronesl významnou větu: "Já nerozlišuji studenty na chytré a hloupé, ale na vzdělatelná a nevzdělatelné". Přeber si to! :-)
-7
Le Figaro 9. listopadu 2020
Proč bude mnít covid malý vliv na očekávanou naději dožití Francouzů
Jean-Pierre Robin
Když v dnešní době připomeneme slovo „naděje“ není to jedna ze tří teologických ctností nezbytných pro spasení křesťanů (s vírou a křesťanskou láskou), která nás napadne, ale mnohem prozaičtěji „naděje na dožití“. Stojíme nohama na zemi, a chceme tak zůstat co nejdéle to bude možné.
To je důvod, proč epidemie covidu 19 vzbuzuje takové zděšení.
40 169 úmrtí, které ve Francii oplakáváme (k 7. listopadu), z čehož kolem 30 000 v průběhu „první vlny“ nás paralyzuje. A od září přibylo dalších zhruba 10 000 obětí „druhé vlny“, jak ji nazývá Emmanuel Macron, který se tedy obává nějaké třetí. Jinak by president republiky hovořil o „sekundární vlně“ (druhé a poslední).
Paradoxně je však „naděje dožití“, což je termín, kteří demografové v běžném jazyce používají pro označení teoretické doby, která nám je „vyměřena“ není prakticky ovlivněna nadměrnou úmrtností spojenou s epidemií. Jednoduchá a přesná bilance „první vlny“ (od 1. března do 31. května) vypracovaná Michelem Guillotem a Myriam Khlat, badateli z INED (Institut pro demografická studia - https://www.ined.fr/en/) ukazuje jisté snížení.
Pokles byl 0,1 roku u žen (z 85,6 let na 85,5 let) a 0,2 roku u můžů (79,5 let na místo 79,7 let). Tento pokles je však „mírný“, soudí oba odborníci, i když nadměrná úmrtnost (surmortalita) v absolutních i relativních číslech byla velká ( celkem 287 000 úmrtí ve Francii za pět měsíců roku 2020).
Připomeňme si, že „naděje dožítí“, narozdíl od toho co tento termín naznačuje, není prognóza ale reprodukce. Její výpočet zohledňuje průměrný věk úmrtí pozororovaných v daném čase (například v první polovině roku 2020). A toto číslo představuje „očekávanou délku života od narození“ , za předpokladu, že v budoucnosti zůstanou zachovány stejné sociálně-zdravotní podmínky.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 9. listopadu 2020
To samozřejmě nikdy není zaručeno: zdravotní katastrofa nebo válka všechno zpochybní, jako v Syrii, kde naděje dožití populace náhle klesala o 6 a nakonec o 10 let.
Při výpočtu obětí pandemie existují dva způsoby, jak postupovat.
První vychází z lékařského prostředí a spočívá v sčítání úmrtních listl s poznámkou „covid-10“. Takto bylo stanoveno k 31. květnu 29 000 úmrtí.
Druhý způsob, prováděný statistiky u Insee (https://www.insee.fr/fr/accueil) a demografy z Ined vychází z vývoje populace. Za prvních pět měsíců roku 2020 bylo registrováno 287 000 úmrtí ze „všech příčin“ proti 270 000 úmrtím v roce 2019, tedy o 17 000 více, ale o 12 000 méně než „covidových úmrtí“.
Méně vražedná chřipka
V této fázi měla „první vlna“ malý dopad na naději dožití, která zaznamenala podobné poklesy i v posledních letech (2008, 2012 a 2015). Ti dva vědci z Ined nabízejí několik vysvětlení.
Prvním je věk obětí viru z nichž 82% bylo starších 70 let. Je samozřejmé, že čím starší člověk zemře, tím menší dopad to má na naději dožití celé populace.
Kromě toho rozdíl, 12 000 mezi 29 000 úmrtími označenými jako „covidové“ a celkovou nadúmrtností ve výši 17 000 má tři příčiny.
Předně, sezónní chřipková epidemie byla proti loňskému roku méně závažná, přibližně o 10 000 méně smrtelných případů. Druhým vysvětlením je, že některé oběti covidu byly osoby oslabené, které by tak jako tak zemřely mezi březnem a květnem 2020, nebo o něco později, kdyby nedošlo k epidemii. Zemřeli proto spíše „s covidem“ než „na covid“. Ve svém žargónu demografové hovoří o „efektu sklizně“ (harvesting effect) nebo „přesunu úmrtnosti“, jinak řečeno, o několik týdnů předčasných úmrtích, jako bylo pozorováno behěm vlny veder v srpnu 2003 (která jsou kompenzována následným poklesem úmrtnosti).
pokr.
-3
Re: Le Figaro 9. listopadu 2020
Další, asi nejvíce paradoxní fenomén je, že epidemie způsobila pokles dalších příčin úmrtí.
Podle ONISR (Národní mezirezortní institut pro bezpečnost silničního provozu (https://www.onisr.securite-routiere.gouv.fr/) v druhém čtvtletí došlo k poklesu počtu úmrtí na silnicích o 63% a za prvních devět měsíců bylo o 489 zabitých méně, než v roce 2019 (pozn. píší 2020, zjevně chyba, nedává to pak smysl), a to zejména mladých lidí.
Tyto, částečně překvapivé, skutečnosti by nás neměli vést k ukvapeným závěrům.
Michel Guillot a Myriam Khlat upřeňují, že tato čísla nikterak nepředjímají dopady druhé vlny v roce 2020. Navíc, odmyslíme-li si letošní menší epdiemii sezónní chřipky a jiné nepřímé vlivy (mimo jiné úmrtnost na silnicích), pokles naděje dožití by se snížil samotným covidem asi o 0,5 roku což by byl „mnohem neobvyklejší pokles“.
A především z toho nelze vyvozovat, že lock-down by byl zbytečný.
Demografové naopak citují studii University v Rennes, která ukazuje, že „tato výjimečná opatření umožnila snížit počet úmrtí na covid-19 o 83%“ a že „absence lock-downu by snížila naději na dožití mnohem více“.
Faktem ale zůstává, že jakoliv dramatická tato epidemie je, nenaruší demografii tak jako to udělala španělská chřipka v roce 1919 nebo AIDS v 80. a 90 letech ve Francii i ve světě.
To by mohlo vysvětlit i jistou skepsi Francouzů k nadměrně omezujícím opatřením proti viru, kterou zosobňuje nápis vyrytý na lavičce v parku v Lucemburských zahradách v Paříži:
„Nezkoušejme j svému životu přidat léta, ale zkusme do svých let přidat život“ (John. F. Kennedy)
-3
Le Figaro 9. listopadu 2020
Teď mi to brnklo jako čerstvá zpráva na hodinkách
General de la Santé - tedy něco jako Hlavní hygienik Francie prohlásil, že vrchol epidemie mají za sebou
-3
Re: Le Figaro 9. listopadu 2020
Myslíš, že na to měl vliv výsledek voleb za mořem? ;-)
-2
Re: Le Figaro 9. listopadu 2020
Slibem nezarmoutíš. Babiš také takhle blafal a vyhrál volby.
-4
Re: Le Figaro 9. listopadu 2020
Co mi to jenom...už vím:
https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/103155...
0
Re: Le Figaro 9. listopadu 2020
No, projel jsem troje noviny, Figaro, Monde a Parisien, a žádné ty dnešní papírové to včerejší prohlášení hlavního hygienika v titulcích takto neuvádí, Le Parisine píše, že nejde o "pokles ale spíše o snížení nárůstu" a opatrně modifikují optimistická slova hygienika.
Všichni ale píší o zlepšování situace, které však jednotně označují slovem obratem "křehké" zlepšení.
V Occitanii je prý situace s kapacitou špitálů napjatá, ale zvládají a zvládnou to, píše Le Monde, v Le Parisienz šéf JIPky z Montpellieru označuje situaci u nich za kritickou.
Všem novinám je ovšem společné radostné juchání kolem té vakcíny - Pařížan v titulcí píše
"Vakcína, která vše změní".
Takže se zdá, že nejdražší reklamní kampaň světa, financovaná daňovými poplatníky, slaví úspěch.
Vakcíny půjdou na dračku.
-3
Le Figaro 10. listopadu 2020
Přišel jeden z těch dní, kdy musím I něco dělat, tak jen rychle.
Titulní strana plan “dobrých” zpráv.
“Příslib vakcíny proti covidu 19 je jasnější”, úvodník “V očkávání vakcíny” s podditulem “Žít s virem je jediná cesta” a následující dvojstrana věnovaná oznámení formy Pfizer. A další – “Mírný pokle ukazatelů epidemie” nezbývá než potvrdit, no a úrověň znalostí školáků v důsledku lock-downu klesá. Trump přesvědčen o nelegálnosi voleb se bude soudně bránit a Biden to nepodceňuje. A pak to teroristé, muslimské bratrstvo v Rakousku a selhání jejich proriteroristických policejních složek, znepokojující selhání při sledování teroristů propouštěných z věznic, Náhorní Karabach.
A parta odvážných osamělých mořeplavců a mořeplavkyň jede a dostává zabrat v poryvech větru, pětimetrovými vlnami a nepřízni počasí u Mysu Finistere, a pak nějaké to čitání do míče
A pak ekonomika, obnovitelné zdroje na výsluní, souboj Airbus – Boeing ekonomický pokles při tomto lockdownu prý bude menší než v dubnu.
Tohle je teda fakt zase kulišárna.
Protože jsou zavřené male krámky a tržnice s potravinami, údajně jim poskytují supermarkety azyl, takže ty stánky vyrůstají na chodbách supermarketů. Nápad, že se se tím, že male krámy zavřou a omezí tak courání lidí se mění v pravý opak, a opravdu pak tvrzení, že jediným cílem tohoto opatření bylo ty male zlikvidovat dostává do rukou silné argumenty.
A tři strany věnované vzrůstající oblibě atlantického 5 853 pobřeží Francie a to nejen turistické, ale I ekonomické. Údajně se tam stěhují mladí módní návrháři z paříže a budují tam své firmy.
Pak trocha kultury a příloha o elektromobilitě.
Tak takhle dnešní Le Figaro.
-3
Re: Francouzský tisk 7
Myslel jsem si, že to jsou fakt nějaké přehnané konspirace, ale je to tady.
Seriozní pravicový deník Le Figaro zveřejnil anketu:
Mělo by být očkování proti Covidu-19 povinné?
Oni to fakt asi dokáží, pokud se lidi nevzbouří...
zatím tedy vítězí "ne" ale to je jen segment daný charakterem novin
-3
Re: Francouzský tisk 7
A oni mají nějaké očkování povinné?
0
Re: Francouzský tisk 7
Ano, celkem 11, pro děti.
Od roku 2018.
https://solidarites-sante.gouv.fr/prevention-en...
-2
Re: Francouzský tisk 7
To mě docela překvapuje až takový rozsah povinného očkování.
0
Re: Francouzský tisk 7
To je v podstatě standardní rozsah onemocnění, proti kterým se očkuje.
U nás se povinně očkuje proti 9 nemocem. Oproti Francii máme jen pneumokoky a meningokoky mezi nepovinným očkováním. Jinak se očkuje shodně.
-2
Re: Francouzský tisk 7
Poslední roky slýchám stále něco o tom že rodiče odmítají očkování a že jich je hodně a když odmítnou tak se nic neděje.
0
Re: Francouzský tisk 7
Ano, odmítači očkování jsou, ale stále se daří udržovat proočkovanost více jak 80%. Nejnižší je to u spalniček (i díky zahraničním pojištěncům, kde nejsou spalničky povinné).
Pokud rodiče odmítnou očkování, žádné sankce se neuplatňují. Sice je by se mohlo uplatnit šíření infekčních chorob podle §92k, odst. 6, písm. b) z. č. 258/2000 Sb., ale nedělá se to.
Dokonce existuje i nějaký spolek, který sdružuje rodiče proti očkování a dává jim návod, jak postupovat, kdyby na ně byl činěn nátlak dítě očkovat. Už jsem zapomněla jak se to jmenuje, ale na internetu to najdeš.
Jinak je snaha působit na rodiče přes dětské lékaře (mají hrazený výkon pohovor k očkování, resp. dva výkony - jeden s kladným a jeden se záporným výsledkem).
A pak je také nátlak přes MŠ - neočkované děti mohou do MŠ jen se souhlasem hygienika a ten ho dává jen v odůvodněných případech, kdy nebylo možné očkovat z důvodu zdravotního stavu dítěte.
Ve stručnosti asi tak.
Když tak nad tím přemýšlím, už jsem asi dva či tři roky nezaznamenala žádné konfliktní rodiče nebo stížnost na to, že nechtějí své dítě očkovat. A kdyby něco bylo, rozhodně by to skončilo u mě na stole. Takže teď to nějak běží všechno v klidu.
-3
Re: Francouzský tisk 7
Nechci to tady Jindrovi plevelit, ale dovolím si k tomu očkování ještě jednu poznámku.
Mě na tom zaujalo, že Francie měla tak nízké spektrum pravidelného (povinného) očkování. Rozšíření o očkování proti dalším 8 nemocem je ale muselo stát šílený balík. Ta částka by mě zajímala, ale bude mít určitě hodně nul.
Vím, jaké náklady na pravidelné očkování jsou u nás. Jakékoli rozšíření spektra očkování znamená navýšení nákladů min. o 2 - 3 mil.
Francie musela do toho rozšíření vrazit miliardy, a to i přesto, že na rozdíl od nás některé vakcíny vyrábí u nich.
-1
Re: Francouzský tisk 7
Vyrábí, jenže soukromé firmy, kterým jde, až na prvním místě, o zisk ...
-1
Re: Francouzský tisk 7
Kdežto státní podniky jsou učiněná charita...
0
Re: Francouzský tisk 7
Chtěla jsem tím říct, že od vlastních firem Francie získá ty vakcíny levněji než je nakoupíme my.
-1
Re: Francouzský tisk 7
Asi si někdo spočítal, že očkovaná populace vyjde levněji než nachcípaná populace...
-1
Re: Francouzský tisk 7
Spíš bych si tipla, že to souvisí s migranty. Od nich je vysoké riziko zavlečení různých nemocí, takže zřejmě byla potřeba ochránit vlastní obyvatele. A navíc pokud je očkování povinné, lze migranty donutit k doočkování, pokud hodlají v zemi zůstat.
-2
Re: Francouzský tisk 7
Ne, to byl jeden z předvolebních slibů Macrona, pokusím se zjistit, kolik ta sranda ročně stojí, někde to asi bude. Byly kolem toho taky tenze, ale šlo to nějak mimo mě jak málo podstaná věc.
Jinak Frantíci, pokud to jde, vážně u státních zakázek preferují vlastní firmy, ostatně i ty roušky mají vlastní, a ne čínské, a nmáležitě to zdůrazňují
-1
Re: Francouzský tisk 7
Jo, určitě by bylo zajímavé, kolik to stojí ročně, mě by ale zajímala ta startovní investice. To musela být neskutečná darda. A fakt mu tohle prošlo jako předvolební slib?!? Mnoha lidem muselo být přece jasné, že to zadarmo nebude.
Jinak i u nás by se určitě preferovali vlastní firmy, pokud by tady nějaká vlastní firma, která vakcíny pro daná očkování vyrábí. U nás ale nějak není žádná česká firma, která by jakoukoli očkovací látku vyráběla. Všechno se nakupuje u zahraničních firem.
-1
Re: Francouzský tisk 7
Zatím se mi nedaří najít nic víc, než tvrzení bývalé ministrině zdravotnoctví z roku 2017 (https://www.rtl.fr/actu/politique/vaccins... že rizšíření povinného očkování bude stát navíc mezi 10 a 20 miliony euro, přičemž podle tohoto:
https://drees.solidarites-sante.gouv.fr/IMG/pdf...
stála ve Francii vakcinace za rok 2017 asi 500 milionů eur.
Mnohem více, vlastně všechno co nacházím kolem ceny vakcín se píše o tom, kolik to stojí občana.
Ono je to tak. Stát hradí 100% jen vakcínu MMR proti spalničkám. Zbytek hradí jen z 60-70%.
Celková částka vakcinace pro děti do 2 let stojí 364.34 Eur, z čehož kus hradí stát, a zbytek, asi 150 eur zůstává na uhrazení, převážně z doplňkového zdravotního pojištění. Musel bych studovat jejich systém zdravotního pojištění nebo sociálního zabezpečení, abych věděl na koho se doplňkové vztahuje. Ale v podstatě tvrdí, že "občana to nic nestojí". Zdroj:
https://www.france-assos-sante.org/2018/01/18...:~:text=Un%20remboursement%20%C3%A0%20100%25%20par%20l'Assurance%20maladie%20obligatoire&text=D'apr%C3%A8s%20les%20calculs%20de,compl%C3%A9mentaire%20repr%C3%A9sente%20environ%20150%20%E2%82%AC.
A trest za nerespektování povinného očkování rodiči je drsný, 2 roky vězení a 30 tisíc euro pokuty.
No, a pak jsou někteří, kterým stát hradí věškeré vakcíny plně. Takže vytvořili takový hezký chaos, ve kterém je těždké dopočítat se, kolik to vlastně stojí. Protože něco hradí stát napřímo, něco zdravotní pojištění, něco stát přes sociálku a něco možná i občané sami, pokud nejsou dost dobřě pojištění.
-1
Re: Francouzský tisk 7
Díky. Je fakt, že mě to zajímá, protože očkování mám na starosti. Ale nechci ti tady tím zase rozesírat téma.
Ještě k tomu, co jsi vyšťoural.
Doplatky na očkování - tak logiku to má - předpokládám, že u nich je zdravotní péče se spoluúčastí pacienta, takže pak má logiku i ten doplatek na očkování. Výjimky, kdy to někdo má zcela hrazené pak určitě budou. To je i u nás.
Ty náklady na očkování jsou ale opravdu nějaké zmatené. Asi se shodneme, že pokud je stálo očkování proti 3 nemocen 500 mil. euro/rok, pak je zcela nesmyslný nárůst o 10 - 20 mil. euro při rozšíření o dalších 8 nemocí.
Nijak se tím ale dál nezabývej.
0
Re: Francouzský tisk 7
Ráno v rádiu Höschl povídal, že má-li mít očkování nějaký smysl, musí být očkováno 63 až 70% populace.
0
Re: Francouzský tisk 7
Večer říkali, že by mohlo docela dobře stačit 3 miliony. Ono beztak zatím pořádně neví jak dlouho ta látka bude účinkovat.
0
Re: Francouzský tisk 7
Nic proti očkování, ovšem tohle je trochu na hraně, protože po tak krátké době vývoje a testování nikdy zatím vakcína nebyla schválena a aplikována.
Další prvenství bude asi v tom, že naráz by měla být aplikována u stovek miliónů lidí.
A znovu připomenu, vakcína, u které se už z podstaty jejího vzniku neví, co s organismem udělá třeba za rok.
-4
Re: Francouzský tisk 7
Jiný úhel pohledu - žádná vakcína nebyla nikdy testovaná na tak širokém vzorku populace :-)
0
Re: Francouzský tisk 7
To je jednoduché, ti co jsou Covidem ohrožení, se rádi nechají naočkovat. Těch 30 procent se rázem snadno najde.
-1
Re: Francouzský tisk 7
On si tu vakcínu nechá špelit i Jindra, když ho správně namotivujou...například tak, že ho bez ní nepustěj do Frankrajchu :-)
0
Re: Francouzský tisk 7
Tak daleko asi nepůjdou, ale je velmi pravděpodobné, že budou vyžadovat negativní testy, nebo potvrzení o kontaminaci, co to melu, vakcinaci :-)
-3
Le Figaro 11. listopadu 2020
Vakcína proti Covidu: naděje ale také otazníky
Nežádoucí účinky, výroba, skladování při -70 stupních Celsia...
Velmi slibné výsledky představované spoliečností Pfizer vyvolávají mnoho pochybností o nasazení této vakcíny
Objev nové, a také velmi účinné vakcíny, je samozřejmě vynikající zprávou. Je to však pouze jedna etapa v dlouhém procesu, ktery by nás mohl vyvést z této zdravotní krize. U samotného produktu je stále mnoho neznámých: jeho dlouhodobá účinnost, zejména u osob u kterých je riziko vážnějšího průběhu nemoci a také u starších osob.
Ti druzí jsou rovněž těmi, které obecně vakcíny chrání mnohem méně. Také neškodnost produku musí být teprve potvrzena časem. Největší výzvou ale bude pravděpodobně výroba miliard dávek a jejich distribuce za velmi nízkých teplot nutné k jejich bezpečného uchování.
A až nakonec nastane čas samotného očkování, bude třeba vyřešit logistické problémy stejně jako ty „společenské“, které lze očekávat vzhledem nedostatku důvěry v zdravotnické úřady a instituce.
Navazuje úvodník Cyrilla Venlerberghe: Bitva o důvěru.
Autor připomíná, že je sice lákavé přijmout nabízenou ocgranu, čím dřívě tím lépe, a nečekat na dlouhý proces schvalování, který může trvat mnoho týdnů i měsíců. Ale domnívá se, že by to byla velká chyba a to ze dvou důvodů:
1l není ukončeno klidnické testování, které probíhá na 40 tisících dobrovolníků, není jasná doba, po kterou vakcína zajistí imunitu, a jestli bude chránit ty nejohroženější osoby.
2) Je potřeba získat důvěru v nepřítomndost vedlějích účinků a pčimět velkou část populace k souhlasu
A v této nedůvěře jsou Francouzi rekordmani, více než 46% se očkovat nechce nechat.
A pak dvojstranna, na které se dopodrobna rozebírá vakcína horem dolem – titulky za kterými jsou vážně slušné rozbory:
- Vakcína vzbuzuje stejně tolik naděje jako pochybností
- Účinnost vakcíny, co o ní víme
- Jak distribuovat vakcínz skladovanou při -70 C
- Jak dlouho bude trvat uvedení na trh
pokr.
-3
Re: Le Figaro 11. listopadu 2020
- Jak vyrobit miliardy dávek
- Jaké jsou potenciální vedlejší účinky
A pak, aby toho nebylo málo, článek o tom, že poslanec Evropského parlamentu – environmentalista (pozn. tedy zelený fašoun) Yannick Jadot (https://en.wikipedia.org/wiki/Yannick_Jadot )zahajuje debatu o povinném očkování, kterou vláda odkládá.
A mocně za ní pléduje.
Jeho zelená strana EELV jeho nápad však nepodporuje a označila jeho návrh „nezodpovědný v okamžiku, kdy o vakcíně prozatím není nic známo o její účinnosti ani neškodnosti“.
-3
Re: Le Figaro 11. listopadu 2020
"poslanec Evropského parlamentu – environmentalista (pozn. tedy zelený fašoun)"
Nepřeháníš trochu ta slovní spojení? Za tohle by tě už mohl hladce někdo sankcionovat a měl by na to plné oprávnění.
-4
Re: Le Figaro 11. listopadu 2020
To se přece vzájemně nevylučuje a pokud má fašounské nápady a projevy, tak může být takové označení na místě.
0
Re: Le Figaro 11. listopadu 2020
tenhle je vážně fašoun, už dlouho má problémy i s vlastníma zelenejma - ne každej zelenej je fašoun, ale tenhle fakt jo.
Ostatně svědčí o tom i ten jeho nápad, hned druhý den, co nějaká firma světu oznámí, že SKORO má vakcínu, ten šmejd by už to nařizoval povinně.
-3
Le Parisien 12. listopadu 2020
Šest měsíců odklad pro znečuštijící dieslová vozidla
Vozidla s Crit’Air 4, která měla být na území uvnitř A 86 od 1. ledna 2021 zakázána mohou nakonec jezdit až do příšího června. (pozn. A 86 je vnější dálniční okruhu Paříže, nazývaný super-périphérique" - super-okruh, https://en.wikipedia.org/wiki/A86_autoroute)
Pandemie může mít neočekávané důsledky. Vedlejším důsledkem epidemie je přímé ovlivnění harmonogranu zavádění nízkoemisní zóny (ZFE - https://www.metropolegrandparis.fr/fr/zone... na území Velké Paříže (MPG - https://www.metropolegrandparis.fr/fr).
Zákaz znečišťujících vizilte s Crit’Air 4 – tedy dieselů registrovaných před 1. lednem 2006 uvnitř obvodu A86 bude nakonec odložen o šest měsíců. Naplánován sice na 1. ledna 2021 bude však platit až od 1. června 2021.
Rada Velké Paříže (MGP) tuto změnu měla schválit do 30. října. Ale ta musela být odložena po oznámení Jean Castexa (pozn. – premiér) o zavedení lock-downu. Shromáždění by se tedy mělo konat v dalším bežném termínu 1. prosince.
„Považovali jsme za rozumnější opatření odložit“ vysvětluje Daniel Guiraud, místostarorosta Lilas a vícepresident MGP zodpovědný za životní prostředí. Protože nestačí opatření jen nařídit, je také nutné připravit podmínky jeho provedení. A podle něj není vše dosud připraveno.
Stále žádné pokuty
Teoreticky nesmí žádné vozidlo klasifikované od Crit’Air 5 výše – což znamená naftová vozidla vyrobená před rokem 2001 a benzínová před rokem 1997 jezdit uvnitř obvodu A 86. Ale ve skutečnosti v současné době neexistují žádné postihy nebo pokuty. MGP měla v úmyslu to odložit až za komunální volby a stíhat neukázněné motoristy až od roku 2021, kdy měl být zaveden zákaz i pro Crit’Air 4.
„Ale abyste mohli sankcionovat potřebujete videozáznamy. To je jedna z nutných podmínek dobrého provádění opatření. Ale dodnes čekáme na státní orgány, aby nám daly povolení“ pokračuje zvolený zastupitel.
pokr.
-3
Re: Le Parisien 12. listopadu 2020
„Například nevíme, jaký druh kamer smí být použit, vyprávěli nám něco o pracovní skupině, ale vůbec nikam jsme nepokročili“.
A co ti nejchudší
Nízkoemisní zóny (ZFE) v Île-de-France také naráží na územní nerovnosti. Asi dvacet obcí se je stále zdráhá schválit, a těch nesouhlasných stanovisek stále přibývá. Hlavní obava volených zastupitelů je z penalizace těch nejchudších domácností.
Počet registrací vozidel na ministerstvu dopravy k 1. lednu 2020 ty nerovnosti dokazuje. V Seine-Saint-Denis najdeme největší počet vozidel s registrací Crit’Air 4 nebo 5 – 78 299, zatímco v centrální Paříži je jich jen 31 443 .
Stále nedostatečné zvýhodnění
Nějaká podpora samozřejmě existuje. Kontraversní bonus umožňuje, v závislosti na příjmu, získat až 3000 eur na nákup nového nebo ojetého vozidla se spalovacím motorem. Tato částka může však dosáhnout až 19 000 eur v případě nového „čistého“ vozidla (elektrické, na stlačený plyn či hybridní), pokud připočteme ekologický bonus a dodatečné zvýhodnění od metropole (MGP) pro obyvatele obcí zahrnuté do nízkoemisní zóny. A až 12 000 za „čisté“ ojeté vozidlo.
„Ale to nestačí k tomu, aby ty nejchudší domácnosti byly schopny doplatit ten zbytek, od 2000 do 4000 eur“, pokračuje Daniel Guiraud. Aktivně se zasazuje, stejně jako jeho kolega z PCF ( pozn. Komunistická strana Francie) Patrice Lecrerc (viz článek níže) o „nulovou úrokovou sazbu na půjčky garantované státem“.
„Z našich setkání s občany je zřejmé, že chudé domácnosti se obávají, že nová vozidla zvládnou ufinancovat“.
Zákaz Crit’Air 3 v červnu 2003
Je zapotřebí zmínit, že toto další opatření se týká jen omezeného počtu vozidel z celkového počtu osobních automobilů registrovaných v metropoli (MGP): z celkového počtu 1.9 milionu vozidel v MGP je pouze 140 000 vozidel s Crit’Air 4 a 5.
pokr.
-3
Re: Le Parisien 12. listopadu 2020
Oproti tomu přechod na Crit’Air 3x už bude riskantnější. Od června 2022 bude zakázáno provozovat 417 712 vozidel. A to za pouhý rok a půl. Jsou to diesely registrované pře 31. prosincem 2010 nebo benzinová vozilda registrovaná pře 31.prosincem 2005.
„Proto bychom se tento nastoupený směr neměli nechat ujít“ varuje Daniel Guiraud.
-3
Re: Le Parisien 12. listopadu 2020
Co je to Crit’Air
To je vlastně emisní zatřídění vozidla, ve Francii mají 6 tříd, čím vyšší číslo, tím vozidlo produkuje více emisí. Třída Crit’Air se vyznačuje nálepkou na předním skle vozidla. Nálepku vám zašlou poštou zhruba za 5 euro odsud:
https://www.certificat-air.gouv.fr/en/demande
Potřebujete scan technického průkazu, trvá jim to asi 3 týdny, než nálepka dorazí.
Nízkoemisní zóny se zase dělí do několika skupin, a jsou vyhlašovány magistráty jednotlivých měst či obcí. Centra větších měst většinou vyžadují certifikát Crit’Air 3 a nižší.
Pro nás asi aktuální bude Paříž – kde zónu 3 a nižší vymezuje Boulevard Périphérique, vjezd do oblasti uvnitř okruhu s vozidlem co nesplňuje Crit’Air 3 a nižší je pokutován 68 eury u osobních aut a 135 u náklaďáků nebo autobusů.
Seznam nízkoemisních zón se stále rozšiřuje, snad aktuální by měl být tady
https://www.lez-france.fr/fr/zones...
-3
Le Figaro 12. listopadu 2020
Před chvilkou zveřejnil Figaro výsledky průzkumu, první graf ukazuje, jak moc Francouze zneklidňuje zdravotní situace, míra znepokojení roste navzdory oznámené vakcíně.
Horní křivka ukazuje obavy o osud země, prostřední o osud blízkých, a ta dolní, o sebe samotné.
Koláčový graf pod tím ukazuje ochotu se nechat naočkovat.
Na druhém obrázku jsou znázorněny názory na povinnost očkování proti covidu ve Francii
-3
Le Figaro 13. listopadu 2020
Jaro Miloše Formana
V 60 tých letech byl v Československu život černobílý. Mladí se nudili. Ale přece tam něco bylo. Miloš Forman, za pomoci svého scénáristy Ivana Passera (budoucího režiséra Intimního osvětlení – d’Éclairage intime) natočil je jich trápení, jejich naděje a jejich emoce. „Konkurs“ (L’Audition) (1963) spojije dvě středometrážní projekce dokumentárním stylem cinéma-vérité (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Cinema_verit%C3%A9). Orchestr zklouší Janáčka a jedna malá pedikérka sní o tom že se stane slavnou zpěvačkou. Stejně kruté vidění jako měl Chabrol (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Cinema_verit%C3%A9) na svých počátcích. To ovšem nyvlučuje humor a něhu. Hrdinou filmu „Černý Petr“ (L’As de picque) (1964) je učeň, který má hlídat zákazníky aby nekradli v samoobsluze. Chlapec myslí jen na holky, koupání v rybníce a tancování twistu. Jeho rodiče jsou zkroušení. Když se ho zeptají, co chce dělat, odpoví „Nevím“. Ať v komunistickém režimu či nikoliv, všichni puberťáci jsou si podobní. To po úvodních titulcích filmu „Lásky jedné plavovlásky“ (Amours d’une blonce) (1965) se setká plachá začátečnice s přidrzlým dělníkem. Jezdí na skůtru (ta jeho velikost se musí vidět, to je tank), hraje na akustickou kytaru a po nocích to roztáčí, bez ohledu na zítřky. Svůdník si sundá snubní prrstýnek a vyzve dívku na ploužák. Pak jí čte z ruky a povšimne si, že si pořezala zápěstí (svědčí o tom jizvy), Všechno je vtipné, smutné, nečekané.
S „Hoří má panenko“ (Au feu les pompiers) přechází režisér na barvu.
To je ale bordel, tenhle každoroční bál. Někdo ukradl dort. Koňak je fuč. Červenající se slečinky se účastní soutěže krásy. Porotcům lezou oči z ďůlků. Přiťukává se pulitry. Páry si vjíždí do vlasů. Kam zmizely ceny do tomboly? A navíc požár zpustoší sousedící dům.
Mladý Forman měl rád motocyklové závody, veselice, skupinové portréty.
pokr.
-2
Re: Le Figaro 13. listopadu 2020
Zdá se, že tyto obrazy vznikly ve vzdálené zemi. Dospělí měli nemožně růžolící, naducené tváře. Ženy byly oblěčené jak do pytlů. Muzika ztěží změkčuje mravy.
Ale ten talent, ten tam byl evidentní.
V roce 1968 Miloš Forman utekl na Západ.
Natočil „Přelet nad kukaččím hnízdem“ (Vol au-dessus d’un nid de coucou“.
Stálo to zato, utéct na západ.
---------
Tak tohle dalo zabrat. Zajímavé jsou i překlady názvů Formanových filmů do francoužštiny.
Jinak, vláda prodloužila "stav zdravotní nouze" do 1. prosince.
Zaujala mě výsledky ankety novin "Mají se během lock-downu zesílit policejní kontroly" - 52% účastníků ankety (není to průzkum) odpovědělo "Ano".
S tím souvisí číslo - 88 455 napomenutí či pokut bylo uloženo od vyhlášení druhého lock downu.
a ještě jedno dvě číslo
25% úmrtí ve Francii souvisí s covidem
40% pacientů na JIPkách je mladší 65 let.
-3
Re: Le Figaro 13. listopadu 2020
vždycky mě pobaví, že ani nestačím nahrát celý překlad a ty, Palečku, už dobře víš, že stojí za prd.
Majznout někam palec žádnou práci nedá, nemusíš na to nic umět, snažit se, pracovat.
A vůbec nikomu, tím neprospěješ, nikoho nepotěšíš, neřekneš mu nic nového.
Jen to, že jsi ubožák a ubožákem zůstaneš.
-6
Re: Le Figaro 13. listopadu 2020
Zapomněls na Limonádového Joe (1964), Starce na chmelu (1964), Ostře sledované vlaky (1966)...
Ne, ne, 60.léta nebyla jen černobílá.
-1
Re: Le Figaro 13. listopadu 2020
Ale ty ses asi zaměřil jen na Formana... Budiž.
Prostě mě zarazila ta černobílá 60.léta :-)
Tak jeden Gilbert z 65.
https://www.youtube.com/watch?v=sizoMv4RZ3A
-1
Re: Le Figaro 13. listopadu 2020
Až budu někdy hovořit s panem Éricem Neuhoff, jehož článek publikovaný v dnešním Le Figaro, jsem se pokusil doslovně přeložit, povím mu to, že to pěkně odfláknul :-)
Řekl bych, že zde šlo o angažovanou recenzi (či skrytou reklamu) na DVD:
https://www.amazon.fr/Milos-Forman-4-oeuvres...
Čtyři raná díla Miloše Formana, které vyšlo před rokem:
http://www.art-et-essai.org/film-soutenus...
V žádném případě nejde ani o má slova, ani o můj názor. Nebývá často, že by se ve francouském tisku zmiňovala naše vlast, proto jsem po tom skočil na první pokus.
-3
Le Parisien 14. listopadu 2020
Dnešní noviny, snad jako na povel, všechny řeší, jak to bude na Vánoce. Vánoce pod lock-downem se všem zdají nepředstavitelné.
A pak ty další věci, víceméně pořád to samé dokola.
A tak jsem pro dnešek vybral "velmi těžké" (asi 220 kg) téma na odlehčení:
Neuvěřitelná operace na záchranu Alaina
Obézní Alain vážící více než 220 kg, v pasti svého zdravotně závadného bytu v Perpignanu je v nebezpečí ohrožení života. Nakonec byla zorganizována výjimečná logistická operace, aby jej vyprostila.
Od našeho dopisovatele Christiana Goutorbe z Montpellieru (Heraault)
Před osmi dny osvítil tvář 52 letého poraněného Alaina Panabière, ležícího měsíce na podlaze svého nehygienického bytu ve čtvrti Saint-Jacques v Perpignanu (departement Pyrénées-Orientales) paprsek naděje. Nemůže se hýbat, vstát, Alain je morbidně obézní. Jeho váha přesahuje 220 kg.
Po týdnech žvanění a nejistoty je připravena evakuační operace, která by měla proběhnout do dvou týdnů. Všichni její účastníci (hasiči, profesoři z lékařské fakulty z Montpellieru, záchranná služba, zedníci a jeřábníci, obecní úředníci) se sešli, aby po provedení vyhodnocení zdravotního stavu tohoto výjimečného pacienta, vytvořili plán jeho evakuace z prvního patra domu, který je také ve špatném stavu. Jde o přesnou operaci ohromného rozsahu, protože se má pohnout s tělem, které bylo nehybné několik měsíců.
Jeřáb s výložníkem 60 metrů
Aby ho dostali ven, musí hasiči-záchranáři vytvořit otvor v parapetu na úrovni okna, obklopeni nestabilními zdmi, které je před jeho vybudováním třeba podepřít, aby mohl projít kontejner s pacientem, zavěšený na lanech. Aby ho dostali do kontejneru, budou muset Alaina přesunout na ohebnou podložku. K tomu, aby jej spustili dolů na ulici, bude použit jeřáb o nosnosti 100 tun.
pokr.
-3
Re: Le Parisien 14. listopadu 2020
„Technicky jde o klasický úkon, tedy kromě toho, že na konci lana visí život člověka. Bylo zapotřebí vypracovat zvláštní projekt, abychom získali povolené úřadu. Použítí vysokozdvížného vozíku na ulici by bylo příliš riskantní“ vysvětluje Michel Serret z jeřtábnické společnosti Hugon.
Je plánováno, že jeřáb se zaparkuje za budovou a pomocí 60 metrů dlouhého výložníku se zezhora spustí kontejner. Tímto způsobem vyproštěný padesátník bude umístěn na speciální nosítka a pakk sanitkou záchranné služny bude převezen na oddělení chirurgie trávícího traktu v nemocnici Saint-Eloi.
Tam bude pacientovi poskytnuta péče pod vedení profesorů Antoina Avignon, Isabelle Quéré a Davida Nocca.
„Po dlouhých měsících překážek jsme nesporně na správné cestě“ komentuje Alainova právník Codognès. Ten, 30.října, znechucený nesčetnými překážkami, vznesl jménem Alaina Panabière a Ligy proti obezitě státnímu zástupci republiky v Perpignanu žalobu na „neposkytnutí pomoci ohrožení osobě a zanedbání záchrany osoby v ohrožení“.
Soustrojí se dalo do pohybu a po všem tom utrpení má konečnečně „kolos z Perpignanu“ naději na opravdový život.
https://www.youtube.com/watch?v=gLcNyapU_2c
-3
Re: Le Parisien 14. listopadu 2020
Tlušťoch má kliku, že žije ve Frankrajchu...finská taktika "motti" by se mu asi nelíbila...
0
Re: Le Parisien 14. listopadu 2020
Ono to nebude Francií, ale tím, že ten advokát, Jean Codognès honí politické body.
Byl už jednou poslancem, a zdá se, že v opozici a navíc jen v městské radě v Perpignanu, se mu moc nelíbí. Za rok a půl jsou volby tak co se nepředvést husarským kouskem.
Všimli si toho i v Paříži, a to jsou zatím jen ve stádiu příprav.
Tady ho máme - socialistu
https://fr.wikipedia.org/wiki/Jean_Codogn%C3%A8s
-3
Le Parisien 15. listopadu 2020
Mají se doma dosit roušky?
Vláda vybízí lidi, aby si osvojili nošení roušek i v domácnostech. Odbornící jsou v této věeci rozděleni
napsali Christe Mateus a Aymeric Renou
Chráňte se a zabraňte šíření viru ať to stojí co to stojí? Respektujte bezpečnostní opatření, myjte si ruce a noste roušky. Na veřejných místě, to samozřejmě, ale také doma? Jen málo lidí to prozatím dělá, i když se to vyvíjí, a je to přesně to, co doporučoval předseda vlády Jean Castex ve svých projevech 1. a 12. listopadu.
Někteří lékaři přikyvují. Epidemiolog William Dab, jehož hlas má výjimečnou důležitost, protože byl hlavním hygienikem (pozn. directeur général de Santé) od roku 2003 do 2005, říká „musíme mladým lidem říci, aby si nechávali roušky i doma, protože školy během tohot lock-downu zůstávají otevřené a v malých obydlích bude obtížné dodržovat bezpečné vzdálenosti“. Profesor Gilles Pialoux, přednosta oddělení infekčních a tropických nemocí v pařížské nemocnici Tenon, je rovněž pro z důvodu „v uzavčených rodinách dochází k nákaze, a Francouzi to neberou na vědomí“.
Extrémní řešení
Na podpor tamních zdravotních nařízení z července ukazuje korejská studie, že když člen domácnosti se nakazí covidem-19, pak jej 11,8% případech chytí i jeho spoubydlící. Naopak, jen 1,9% jej získá mimo domácnost. To znamená pětkrát větší riziko, což dokazuje skutečnost těchto „mezirodinných“ kontaminací. Kromě toho, ústav hlavního hygienika Francie ve své nejnovější studii, zveřeněné 12.listopadu , identifikoval od 9. května 9 055 ohnisek nákazy (z toho vívce než 2000 v domovech seniorů Ephad) ale 218 z nich bylo registrováno v prostředí „širší rodiny“. Kromě toho si uvědomme, že je velmi obtížné je odhalit.
Pokud jsou tyto zdravotní důvody zcela racionální, nemělo by se tedy vybízet k nošení roušek za všech okolností a tedy i doma?
pokr.
-3
Re: Le Parisien 15. listopadu 2020
? Žádná země na světe, včetně těch neautoritativnějších režimů takové opatření nevynucuje, protože je nemožné jej kontrolovat, a v případě nedodržení sankcionovat.
„Je to opravdu extrémní řešení, zejména když je tolik věcí, které se nedělají“ soudí lékař Michael Rochyou. Tento praktický lékař je jedním ze zakladatelů sdružení Stop-Postillons (pozn. https://stop-postillons.fr/), který v březnu trval na užitečnosti nošení roušek obyvatelstvem.
„Ale doporučovat to doma, pokud nemáte žádné příznaky, je úplně odtržené od reality“ rozhodně tvrdí ten, který přesto je horlivým zastáncem tohoto ochranného prostředku.
„Je to obviňující, něco jako říkat – vy se infikujete ve svých rodinách“.
Velké psychologické násilí
Nošení roušky doma evokkuje, že nebzepečí může přijít od těch, které máte nejraději: od vašich dětí a od vašeho manžela. „Pokud bychom měli zvažovat psychologické a psychické dopady takového nařízení ve srovnání ze zdravotními riziky – správnou odpovědí pak není nošení roušek doma“, říká klinická psycholožka Hélène Romano. „Rouška je užitečna v celkové zdravotní politice, ale ne doma. Tento vetřelec nemá co hledat uvnitř rodiny, která sama o sobě je ochranným krunýřem.“
Její kolegyně Marie-Estelle Dupontová přitakává. „Něměly by se nosit, mimo některé velmí specifické situace, jako například při ochraně blízké, zranitelné osoby“, vysvětluje tato psychoteraputička.
„Je to nepředstavitelné a ohromné psychologické násilí nařizovat mít neustále zalepená ústa což znemožňuje komunikaci s blízkými. Jsme lidské bytostí a ne psi s náhubky...“
--------
mimochodem, ten týpek na titulní straně je francouský ministr vnitra Gérald Darmatin, který vytrubuje:
"Rakovinou společnosti je nerespektování autorit"...
To by mě zajímalo, kde do svých 38 let žil, že ho zrovna tohle u Francouzů překvapuje....
-3
Re: Francouzský tisk 7
Zmerčil jsem na našich webech, že zmiňují útok ve francouzském Cholet a hned přikládají polínka zmiňováním teroristických vražd islamisty v poslední době.
Tento útok, při kterém zahynuly dvě osoby a třetí byla těžce zraněna pravděpodobně nemá s terorismem nic společného.
Podezřelý 35 útočník, recidivista, byl zatčen a je vyslýchán.
https://www.rtl.fr/actu/justice-faits-divers...
-3
Le Parisien 16. listopadu 2020
Cyklostezka uvolňuje prosor .... automobilům
Napsala Anne-Sophie Damecour
Se svými provizorními cyklostezkami byl most Pont de Clichy považován za černou černou skrvnu dopravního provozu. Nyní bude modernizován. Stopenci kol protestují.
Zatímco prefekt Hauts-de-Seine vyhláškou prodloužil za koronakrize vybudouvané provizorní cyklostezky – koronastezky (pozn. zavedli slovo – coronapiste), most Pont de Clichy, ten brzy bude rekonstruován do definitivní podoby. Po konzultaci se zastupiteli z https://velo-iledefrance.fr/ a Clichy, ale také se sdruženími cyklistů, bylo úřady obou dotčených měst schváleno trvalé řešení.
A to tak, že severní chodník, ten co je napravo směřujeme-li z Clichy do Asnières (viz obrázek) bude přeměněn v obousměrnou cyklostezku. Na něm bude vstup chodcům zakázán a ti budou muset přejít na protější chodník. Silnice – dvakrát dva pruhy – se opět vrátí automobilům, kamionům, autobusům i jednostopým motorovým vozidlům.
Tato úpravu bude již třetí, od letošního května. Nejprve jezdila vozidla pouze v jednom pruhu každým směrem a zbytek byl vyhražen koronastezkám. To se stalo v červnu příčinou dopravních zácp a stížností proti prefektovi. Potom byly cyklopruhy zúženy a provez veden ve třech pruzích střídavě.
Souběžně se dopravní odbor soustředil na vyhledání trvalého řešení odstraněním dvou jednosměrných cyklostezek a jejich nahrazením stezkou obousměrnou, na místo chodníku. Práce mají být zahájeny co nejdříve a dokončeny do konce roku.
Petice za zachování současného stavu
Navrhovaná úprava je neuspokojivá pro pobočku sdružení Veló Île-de-France (pozn. https://velo-iledefrance.fr/) v Asnières. „Současné uspořádání bylo dokonalé, protože bylo pro cyklisty zcela bezpečné“ vysvětluje Patric de Montclos, 37 let, referent z Asnières. „Městy zvolený projekt nevyhovuje, protože ze zkušenosti víme, že se chodci místo přechodu na druhou stranu vydají po cyklotrase.“
pokr.
-2
Re: Le Parisien 16. listopadu 2020
Sdružení spustilo petici za zachování současného stavu ( pozn. https://www.change.org/p/monsieur-manuel...
Aby se zareagovalo na problém s chodci, zvažuje se doplňkové řešení. „Po straně mostu by mohla být instalována dřevěná lávka pro chodce, aby nedocházelo k vstupům chodců do cyklostezky“, vysvětluje Frédéric Sitbon, místostarosta Asnières, pověřený dopravní obslužností. „Naším cílem, společně s městem Clichy, bylo najít konsensus ve sdílení veřejného prostoru“ dodává a zdůrazňuje že „současný stav funguje samozřejmě lépe než předchozí, ale stále z hlediska plynulého provozu není dost dobrý“.
Neshoda ohledně čísel
A předložme čísla: mezi 31. srplnem a 12. říjnem bylo na mostě každý týden napočítáno 8 500 až 11 500 cyklistů, a ve stejném období pak 181 00 až 210 000 motorových vozidel. Cyklisté tedy tvoří 5,5% provozu. „Podíl cyklistů je podceněn protože senzory nebyly umístěny na samotném mostě, ale na výjezdu na straně Asnières a většina cyklistů jezdila jinudy“ oponuje Patrick de Montclos a tvrdí, že „sdružení v červnu napočítalo 20% podíl cyklistlů v dopravních špičkách“.
A dopravní špičky jsou to co řidiči proklýnají. „Mezi místem prací na mostě v Asnières a zůžením vozovky na mostu Clichy pro cyklisty vypuká každý večer peklo“ nadává 49letý Luc, který hledá autem alternativní cesty, aby se vyhnul špuntu na mostě Clichy a dostal se z práce domů.
Pár obrázků se původního stavu zmíněného mostu ze Street View z letošního března.
To byl provoz 2x2, a cyklisté jezdili po chodnících. Pak dva pruhy sebrali, a udělali na krajích provizorní cyklostezky, čímž z mostu udělali dopravní špunt. Teď se snaží to vrátit do původního stavu s tím, že oddělí cyklisty od chodců.
-2
Le Figaro 17. listopadu 2020
Milost pro bezvýznamné
Abyste byli ve Francii obchodníkem v době covidu, potřepujete pevné nervy. Narozdíl od ostatních Francouzů, kteří stále během lock-downu mohou pracovat (sice nejlépe z domova) jim bylo nařízeno, aby z důvodu zdravotního ohrožení, zatáhli rolety. Přes veškerá preventivní opatření jsou jejich zákazníci ujišťováni, že navštěvou jejich obchodů by se vystavili ohromnému nebezpečí. Protože člověk může přežít, aniž by si koupil kytici květin nebo pár bot, je od velké skupiny těch „nepodstatných“ požadováno aby tuto bolest trpělivě přijala.
Nikdo nepochybuje o upřímné touze vlády vypořádat se s první pandemíí, která zasáhla moderní svět, co nejlépe. Patrná je i výjimečná obtížnost zachování zdraví veřejnosti bez zničení ekonomických aktivit, a to za cenu výjimečného omezení svobody. Francouzi, často karikovaní jako vzdorovití Galové, se ukazují být z výjimečně dobrého těsta, respektují bez reptání omezení vhodná jen pro válečná období.
Ale dlouhodobé zavedení takového režimu vyžaduje minimálně konzistenci a jasnost.
A ty jsou kde, když v týž den předseda vlády popisuje výjimečně vážnou zdravotní situaci, zatímco ministr zdravotnicví konstatuje, že situace se zlepšuje? Když ten samý premier a jeho ministr hospodářství si návzajem protiřečí, pokud jde o znovuotevření obchodů? Když úřední oběžníky regulují, bez jakékoliv logiky, povolený obsah regálů v obchodech a ostatní věci?
To co se může jevit jako bězná peripetie, tak vlastní naší byrokratické podstatě, nabírá u obchodníků úplně jinou, existenční podobu. Mnoho těch „bezvýznamných“ zbavuje perspektivy, a i přes státní podporu, zavření krámu znamená ohrožení celoživotní investice.
Nespokojené reptání, které se z jejich řad ozývá, svědčí o jejich úzkostech tváří v tvář neznámé budoucnosti. Ale také jejich hněvu vycházejícího z pocitu hluboké nespravedlnosti.
-3
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
U nás to mají stejně blbé. Vánoce za humny, pro mnohé hlavní roční příjem a nají zavřeno a budou i nadále. Musíme si vybrat, buď ty mrazáky před nemocnicemi a krematorii, nebo obchodníky. Je mi to líto, ale já do mrazáku nechci. Takže bližší košile než kabát.
-7
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
Myslíš že v knihkupectví mají covida a v Lidlu ne ? Nějakou antimrazákovou teorii na to máš ?
-1
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
Taková volba není "buď zavřete malé krámky, nebo pomřete".
Podle všech zdrojů se vir šíří nejvíce:
1) na pracovištích
2) doma,v rodinách
ostatní je hodně daleko za tím
-3
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
Ale takhle to prostě pánové neodvozují. Pokud se má řetězové nakažování zpomalit, tak se musí omezit fyzické kontakty mezi osobami. Je úplně jedno, kde se to omezí, jen je potřeba to omezit významně, aby se to statisticky projevilo. No a o tom, koho zavřou a koho ne, se ve vládě lobuje. Nikdo neposuzuje, zda je to někde horší a někde trošičku lepší. Posuzuje se, koho to bude více či méně bolet. A hlavně se posuzuje délka loktů při tom lobování. Nějakej živnostníček s jedním krámkem, kterého to úplně zničí, nikoho nezajímá, bohužel.
Komunisté na to měli pěkné přísloví o kácení lesa a třískách.
-3
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
No, ve Francii je to teď na pořadu dne.
Tam neměli Babiše, co by přesvědčil národ, že co drobný obchodník, to zloděj, tak mají i podporu veřejnosti.
Ale tam, jako tady a asi jako všude, spousta opatření postrádá logiku a to totálně likviduje důvěru, v jakákoli opatření další.
Stav "zdravotní nouze" mají do konce listopadu, tak stupňují tlak, aby je od prosince nechali otevřít. Dřív to neklapne, ale když v prosinci, bude to výhra.
Na straně, 5-6 Figara je stať i o problémech velkých řetězců, ani ty teď nemají extra dobré časy. Ale každému je šumák, jestli nějaká nadnárodní společnost vydělává, jde o ty zaměstnance, prodavačky, uklízečky, zásobovače... ono zavřít nebo omezit služby není žádná sranda, většina zaměstnanců má "chomage partiel" což je česky kurzarbeit :-) a nemají "nasušíno" ale obrací každé euro.
Tahle panika bude strašně moc drahá.
-4
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
Souhlas, ale ta panika není nepředložená ani planá. V Čechách jsme snad nejhoršímu unikli ale stále nejsme za vodou. No a zkus si třeba dneska zlomit kyčel. Jsem zvědav, kdo ti bude dělat nový? Nejspíš nikdo, protože nejsou lidi.
-5
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
To proto, že plněj špitály chřipečkářema.
To je další, ohromný průser.
V honbě za nesmrtelností na covid, se zadělává na další úmrtí na ty "banální" rakoviny a infarkty.
A protože léčba není zadarmo, na lecos, protože panika, nebude.
Covid teprve začne zabíjet, nepřímo, o tom se Flégrovi ani nesnilo :-)
-4
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
Kdybych nevěděl, že jen provokuješ a děláš si srandu, tak bych začal pochybovat o tvém zdravém rozumu.
-5
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
To se poslední dobou stává čím dál tím častěji:
Existuje jeden správný názor
Ten kdo má jiný, je blázen, fanatik, komplotista, popírač, a musí být umlčen, zcenzurován, aby jeho "lži" neovlivňovali ostatní poctivé občany.
Ty to víš, že "smrtelné nebezpečnosti" koronaviru pochybuji od samého začátku a od samého začátku tvrdím, že reakce jsou, pod vlivem medií, extrémně přehnané.
Ano, i na covid se umírá, nikdo neříká, že nikoliv. Ovšem umírají ti lidé, kteří by umřeli třeba při chřipkové epidemii také.
A nejsou žádné rozdíly, třeba chřipka z roku 1995 (četl jsem o ní, v paměti mi fakt nezůstala) ta si vzala minimálně 6000 našich spoluobčanů.
Když tento argument nelze vyvrátit, používá se důkaz "co by bylo kdyby nebylo".
Prostě "kdybychom nezavřeli stát" bylo by mrtvých véc než živých. Důkaz "co by bylo kdyby nebylo" podat nejde, a tvrzení, že by se stalo to samé, jako kdyby se nezavřelo má naprosto stejnou validitu, nejde totiž ověřit.
Naprosto jisté je, že "neumírání" na covid byla dána taková priorita, která nikdy v historii neměla obdoby.
Přesně jak to píše ten v tom úvodníku.
Na státy byla uvalena aková opatření, a tak omezeny základní svobody, že to odpovídá pouze válečnému stavu.
A ve válce fakt nejsme, ani s covidem....
-3
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
Máš pravdu. Ověřovat to moc nejde, protože nejde dvakrát vstoupit do jedné řeky. V zemích, kde to nebrzdí, poněvadž nemůžou a nemají čím, mají také procentuálně mladší populaci, kterou to tolik nehubí. No a také nejsou schopni poskytovat moc statistických dat.
Ale v Evropě se hlavně hraje o ty špitály, aby zůstaly funkční a byly schopny zajistit i jinou péči, než jen na covid. Například u nás je nyní opravdu nezdravé si něco provést a chtít nějaké náročnější nemocniční ošetření.
No a to, že tohle zavírání společnosti bude drahé, o tom nikdo nepochybuje.
Takže se vlastně jen neshodneme v kvantitativním měřítku nebezpečnosti choroby.
-5
Re: Le Figaro 17. listopadu 2020
"A nejsou žádné rozdíly, třeba chřipka z roku 1995 (četl jsem o ní, v paměti mi fakt nezůstala) ta si vzala minimálně 6000 našich spoluobčanů."
To je divné, že si ji nepamatuješ. V té době jsi možná měl školou povinné dítě a kvůli té chřipce H5N2 byly vyhlášené celostátní prázdniny. Mám pocit na tři týdny.
-3
Le Monde 18. listopadu 2020
Hlavní zprávou dne, jak v Le Figaro tak v Le Monde je:
Polsko a Maďarsko blokují plán obnovy ve výši 750 mld euro stejně jako víceletý rozpočet ve výši 1 074 Není to nic nového ani překvapivého, oba státy na to upozorňovali už na jaře.
Formulace stanovující vazbu mezi pomocí z fondů EU a „právním státem“ je velmi nejasná a komplikovaná, a to se Polsku a Maďarsku prostě nelíbí.
Jenomže o „plánu obnovy“ se hlasuje kvalifikovanou většinou, tak to Poláci s Maďary nemohli zablokovat a mohl jim být vnucen. Aby dosáhli tohoto cíle zablokovali celý Evropský rozpočet a tím i ten „plán obnovy“.
Le Monde cituje Orbana „Nevytvořili jsme EU, abychom měli druhá Sovětský svaz“.
Píší že tlak na obě země bude nadále vyvájen, ale že zejména v případě Maďarska „nemohou být zcela optimističtí“. Každopádně dojde k zpoždění, první platby plábnované na duben se posouvají na konec jara 2021.
V článku vedel nasazují Orbánovi psí hlavu hned dvakráte – Maďarsko přý první v Evropě bude očkovat ruskou vakcínou Sputnik-V, jejíž první dodávka se čeká kolem 20. listopadu. A v této stati zmiňují o naše prvenství v úmrtnosti během „druhé vlny“, tedy v té souvislosti, že Maďaři jsou třetí, hned za Českou republikou a Belgii.
Pak zmiňují žalostný stav maďarských nemocnic, a jako příklad „nedemokratického“ přístupu Orbána uvádí plánovanou změnu maďarské ústavy „namířenou proti LGBT komunitě“ ve kterém má být článek „matkou je žena a otcem je muž“ a že „Maďarsko chrání právo dětí na jejic gendrovou identitu, se kterou se narodili a zajišťuje jim vzdělání na základě národní identity a křesťanské kultury“.
Účelem těchto pozměňovacích návrhů je zabránit transexuálům ve změně pohladví a homosexuálům v adopci dětí. Píše Le Monde, aby doložili „neprávnost maďarského státu“.
pokr.
-3
Re: Le Monde 18. listopadu 2020
A Polsko má taky máslo na hlavě.
Le Monde se podivuje nad tím, že Poláci údajně odmítají zdravotnickou pomoc nabízenou Německem a píší jak německý president napsal presidetu Dudivi přání brzkého uzdravení z covidu a ptal se „zda-li by snad nemohli nějako Polsku pomoci“, a ten dareba mu na tuto „podanou ruku“ ani neodpověděl.
Později člen vlády Marcin Przydacz prohlásil v telebedně „Jako vedoucí týmu pro řešení krize na ministerstvu zahraničí jsem kromě mediálních diskusí od Německa nedostal žádné konkrétní nabídky“
Darebná polská vláda takhle Němce odmítá, zatímco „někeré komunity blíže k realitě“ by pomoc uvítali.
Nacionalismus v polském zdravotnictví dokazují údajným tweetem Donalda Tuska „Existuje vakcína, ale německá, co objevila společnost tureckých imigrantů. Co teď?“ – nácek jeden.
Kdyby Poláci četli Le Monde, tak by věděli, že na Francii se mohou, pokud jde o Němce, spolehnout jako v roce 1939.....
Le Figaro se v otázce „právního státu“ moc nebabrá píše, že obě země byly celkem ušetřeny jarní vlny, ale že je mocně zasáhla druhá vlna, a že mají co ztratit, a že by je politická izolace mohla ohrozit. Prostě že tenhle „politický protest“ je pro ně značně ekonomicky nevýhodný. A nejen pro ně, ale pro celou 27ku.
Jejich postoj nazývají „vydíráním“.
-3
Re: Le Monde 18. listopadu 2020
"Kdyby Poláci četli Le Monde, tak by věděli, že na Francii se mohou, pokud jde o Němce, spolehnout jako v roce 1939....."
Francie a Anglie kvůli napadení Polska vyhlásila Německu válku. To ti přijde nedostatečné?
-5
Re: Le Monde 18. listopadu 2020
Problém byl v tom, že válku pouze "vyhlásili" což bylo Polsku platné jek mrtvému zimník.
Do doby, než Německo Francii napadlo prakticky nic nepodnikli
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podivn%C3%A1_v%C3...
-2
Re: Le Monde 18. listopadu 2020
Potíž byla, že Francie budovala čistě obranou armádu zakopanou v opevnění. S takovým materiálem se těžko útočí. Angličané byli za kanálem.
Ale máš pravdu, nechtělo se jim.
-2
Re: Le Monde 18. listopadu 2020
Já je docela chápu, za Velké války si užili svoje a moc se jim do další nechtělo.
Podél kanálu Strasbourg - Mulhouse se jede dost kilometrů kolem té slavné linie. Některé bungry jsou přístupné, jiné stojí i na soukromých zahradách. Je tam i museum Maginotovi linie, ale neměl čas si ho prohlédnout, a když jsem tam byl letos v létě, tak zase bylo zkoviděno a zavřeno....
https://photos.app.goo.gl/ASVWVreY9AqyggJJ6
-2
Le Figaro 19. listopadu 2020
Mistrovský evropský životopis
Karel IV byl císařem v období pandemií. Mor si nenasytně vybíral svůj desátek. V tomto temném 14. století byla cena zaplacená lidskými životy padesátinásobné proti covidu – evropská populace prořídla o 28 miliónů. „Pro odborníka na středověkou historii Sars-Cov-2 není žádnou velkou událostí“ sdělil nám po telefonu Pierrem Monnet z Goetheho university ve Frankfurtu, kde vede prestižní francouzko-německý institut historických věd (pozn http://www.ifra-frankfurt.de/). „Žádný lock-down, žádná léčba, modlilo se za mrtvé a stále cestovalo se skoro všude“, dodává.
A právě z těchto kulis zpustošení se vynořila postava císaře ušetřeného „kletby časů“ (pozn. Shakespeare Král Lear, 4. dějství, 1. scéna – tragedy of our times – malheur des temps – „To času kletba, blázen-li vede slepce.“ - http://www.phil.muni.cz/kapradi/hotove_texty...
Byl neúnavný cestovatel, Monnet spočítal, že za 30 let svého panování (mezi 1348 a 1378) vykonal 1 250 dlouhých cest. To není nic, ale dobře to charakterizuje to záměr této knihy, která nás seznamuje s utajenou podobou civilizace prostřednictvím osobnosti, která ovlivnila skoro všechny její aspekty.
Karel IV. byl pozorohodný vládce, ale pro tehdejší Francouze byl stejně neznámý, jako pro ty dnešní. Byl vzdáleným dědicem císařské koruny, kterou kdysi nosil Karel Veliký. Byl také předchůdce, Karla V. Tito dva velikáni formovali Evropu a jejich ohromné říše dnes si pamatujeme ze školních osnov. Karlovi IV v nich chybí prostor hodný jeho vitality a modernosti. Ten mu poskytuje Pierre Monnet ve své vzdělané, bystré a přitom dojemné knize. Cítíme historikův obdiv a zaujatost. Ve stručnosti – tento panovník – polygot – hovořil latinsky, francouzsky, německy, česky a italsky – pocházející z Lucemburského velkovévodství, milující francouzskou kulturu, stavitel Prahy, císař Říše korunovaný papežem v Římě, byl také autorem vzácné autobiografie, ve které připomíná svoje sny, své prohry a své obavy.
pokr.
-3
Re: Le Figaro 19. listopadu 2020
Monnet přiznává, že jeho inspirací byl etalon středověké biografie Svatý Ludvík od Jacques Le Goffa (pozn. https://www.medieval.eu/saint-louis-a-biography... ).
Je však mnohem těžší popsat historii a osobnost , kterou byl Karel IV, francouzskými čtenáři dosud ignorovaného, než Svatého Ludvíka, tohoto osvíceného krále, který je tak důvěrně zapsán do jejich dlouhodobé paměti. Odvážnou výzvou, kterou autor přijal, bylo nejen vyšívat fresku císaře v tapiserii epochy, ale také vykreslit pestrou evropskou společnost s jejímy obyčeji, pravidly, jazyky a zeměmi formovanou křesťanstvím, iredentismem (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Iredentismus#:~:text=Iredentismus%20je%20politickou%20ideologi%C3%AD%20usiluj%C3%ADc%C3%AD,%2C%20Terstu%2C%20Dalm%C3%A1cie%20a%20Istrie.) , relikviemi a motlitbami. Tento císař je takovým originálem a filosofem, že by člověk řekl, že by Marguirete Yourcenar mohla, po přečtení této knihy, nalézt téma pro středověkou variantu Hadriánových pamětí (pozn. https://www.databazeknih.cz/knihy/hadrianovy...:~:text=Kniha%20Hadri%C3%A1novy%20pam%C4%9Bti&text=Mnohem%20v%C3%ADc%20ne%C5%BE%20Hadri%C3%A1n%C5%AFv%20%C5%BEivotopis,%2C%20d%C3%A1v%C3%A1m%202%2C5%20hv%C4%9Bzdy.&text=Fiktivn%C3%AD%20%C5%BEivotopis%20c%C3%ADsa%C5%99e%20Hadri%C3%A1na%2C%20ale,zobrazen%C3%BD%20stav%20%C5%99%C3%AD%C5%A1e%20v%202.).
Tento císař uplatňoval svůj vliv jako trpělivý a obratný diplomat, vzdělanec a neúnavný cestovatel do všech koutů své říše. Učinil to tak, že si zvolil zemi, kterou téměř stvořil, Čechy, a odvážil se chartou reformovat císařství tak, že tento chaotický celek vydržel až do začátku 19. století. „Vědel že bude osouzen k složitému angažmá, ale vzal si to za své a poslepoval tuto různorodou mozaiku v jeden celek“ shrnuje Monnet.
pokr.
-2
Re: Le Figaro 19. listopadu 2020
V této době soumraku, v období „přechodu“ od Západu, který stále hledá své křesťanské kořeny v Orientu do Evropy, která se čím dál více soustředí sama na sebe, Karel IV uspěl a přežil uprostřed nevyrovnaného kontinentu.
Proto je tato kniha užitečnou cvičebnicí evropských dějin. Nachází se mezi francouským královstvím, kde je „král imperátorem ve svém království“ a velmi vzdáleným slovanským světem, ve kterém vznikla evropská politická kultura, vytvářená neustálými vyjednáváním a hledáním pomíjívých kompromisů. Oproti tomu Francie byla světem sama pro sebe. Monnet opakovaně zdůrazňuje, že byla předmětem všeobecné závisti a obdivu. Otec Karla IV. jej poslal studovat do Paříže, města s 200 000 obyvatel na zářivou universitu. Mladý muž byl naplněn touhou napodobit ten jeden ze vzácných modelů politického úspěchu ve středověku. A tu bude realisovat ve svém městě – Praze.
S jeho cestami objevujume proměny tak od samých základů nesourodého kontinentu. Na jedné straně francouzský král, který se soustředí na své území a trpělivě a mírně jej zvětšuje. Na straně druhé uchazeči o císařství v Říši, kteří nikdy něvědí, kdy nastane situace, kdy by mohli získat císařskou korunu.
„Naš francouzská historie se zdá být jednoduchá, homogení a stabilní ve srovnání s historií našich sousedů ve střední Evropě, německých či italských“ přiznává Monnet.
Karel IV. musel získat několik korun, zkombinovat několik dědictví a zákonných nároků, než dosáhnul titulu císaře, jehož aura je skvělá, ale skutečnou moc tvoří pouze administrativní síť a nahodilé vojsko, podle toho, vedl-li válku jako císař, nebo jako král. Nelze se vyhnout připomínce evropské rady a Bruselu s jeho labyrinty, vratkými kompromisy a jeho impotencí. Pokus o evropskou mocnost je nedokončený.
A lze pochopit, proč karteziánské nebo izolacionistické národy, jako Francie nebo Velká Británie to ne vždy intuitivně chápou.
pokr.
-2
Re: Le Figaro 19. listopadu 2020
„Mezi jazyky a územími se prakticky nic neshoduje, a právě této kompexnosti chtěl Karel IV. dát řád vydáním Zlaté buly (pozn. https://karel700.cuni.cz/KAREL-43.html), která určovala císařské nástupnictví až do vpádu Napoleona Bonaparta do Německa roku 1806“, shrnuje autor.
Evropský „návod k použítí“ spočívá v stabilizované nerovnováze.
Také máme sny o dokonalé harmonii, která je v této knize nastíněná.
Na popisu cesty Karla IV. do Pařáže v roce 1378, po třiceti letech jeho panování, před jeho návratem domů a smrtí je cosi proustovkého (pozn. https://www.spisovatele.cz/marcel-proust).
Chápeme jak „rámcem francouzsko-německých vztahů té doby byl mírový vztah. Nikdo v Paříži se nedomníval, že království bude sílnější tím, že Říše bude slabá. Každý si uvědomoval své silné stránky i slabiny, v jisté shovívavé neutralitě“ říká nám Monnet.
Jistě, Francie by byla ráda, kdyby se císař více angažoval na její straně proti Platagenetům (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Plantageneti), ale nendoufala v to.
Touto se naznačuje, že kdyby to byli následovníci Karla IV, což se bohužel nestalo, namísto Habsburků, kteří by dále ovládali Říši, vztah Francie k jejímu východnímu sousedu by byl mnohem méně sporný.
Ale to je jen vysněná Evropa, která je završená a mrtvá.
---------
Tak tohle je velmi zajímavý, francouzský pohled na našeho "Otce vlasti"...
-2
Le Figaro 20. listopadu 2020
Dnes nikoliv slovo od slova, ale pouze rešerší:
Pařížský Notre-Dame – kontroverzní projekt biskupa Aupetita
Pařížská arcidiecéze, která katedrálu užívá (jako ostatní církevní stavby ve Francii katedrála nepatří církvi ale státu) a je zodpovědná za její vnitří užívání, představovaná pařížskám arcibiskupem Mgr. Michelem Aupetitem, představila na shromáždění pařížských kněží svoji vizi rekonstrukce interiéru katedrály.
Podporují zapojení současných umělců, přejí i nové barevnější šestimetrové vitráže, které by v poněkud bizardním plánu měla doplňovat videoprojekce biblických veršů „mající co říci součastníkům“. Také by rádi nechali vyrobit nové, designové lavice.
Rovněž okolí katedrály, zejména pak náměstí před, by mělo být zásadně upraveno tak, aby bylo schopné lépe přivítat návštěvníky, jichž bylo před požárem asi 12 milionů ročně. Je pravda, že se před požárem na náměstí tvořily dlouhé fronty a jak píší, připomínalo to spíše vstup na vlakové nádraží.
No a to vše budí kontroverzi, rozpaky a nevoli.
Do jaké míry zachovat originalitu a obnovit vše v katedrále pokud možno do stavu před požárem, a jak moc poskytnout prostor modernímu. Jsou připomínány jiné katedrály, kde bylo soudobé umění uplatněno, jako třeba Notre Dame v Remeši se třemi okny od Chagalla z roku 1974.
Nové úpravy by však vyžadovali odstranění některých „grisailles“ (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Grisaille#:~:text=Grisaille%20(n%C4%9Bkdy%20i%20%E2%80%9Een%20grisaille,v%C5%A1ak%20tak%C3%A9%20v%20t%C3%B3nech%20hn%C4%9Bdi.&text=Podobn%C4%9B%20u%C5%BEil%20techniku%20monochromn%C3%AD%20malby,Chiostro%20dello%20Scalzo%20ve%20Florencii.) což by bylo v rozporu s“benátskou chartou“ podepsanou Francii v roce 1964, která doporuřuje při restaurování památek zachovat vše existující (poz, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ben%C3%A1tsk%C3...
pokr.
-3
Re: Le Figaro 20. listopadu 2020
Církev si najmenovala výbor, který by měl všechny návrhy posuzovat a vyhodnocovat, ovšem není to ona, která by snad o tom mohla nějak zásasně rozhodovat.
Očekávájí se líté spory o charakter a podopu rekonstrukce, nejen odborníci, ale i laici a také, a na to nezapomínejme, ohromné množství dárců a donátorů, má pocit, že má do toho co mluvit.
Takže, a to je pro mě překvapivé, rozhodnutí, co s katedrálou dále, skončí u Emana Macrona na stole.
Le Figaro připomíná, že Eman je znám svojí „absencí tabu“ v oblasti vkusi a má sklon k současnému umění i to, že pro pařížský Pantheon také zadal veřejnou zakázku dvěma současným umělcům, Keiferovi a Dusapinovi.
-3
Re: Le Figaro 20. listopadu 2020
Francouzi a asi hlavně pařížané jsou jedni z mála, kteří jsou ochotni skloubit své památky s novým kvalitním uměním. Prostě jsou ochotni překousnout počáteční těžkou nelibost ze změny a nechat vyrůst něčemu modernímu, na co se pak jezdí koukat zbytek světa. Byli schopni na nádvoří Louvre nechat vyrůst skleněnou pyramidu, nechali si uprostřed Paříže postavit Centre Georges Pompidou = Beaubourg. Postavili si v porkačování Elisejských polí nové město mrakodrapů a nový vítězný oblouk.
Nemají presidenta, který při jednání o stavbě moderní knihovny vyhrožuje, že se nechá na protest přivázat na stavbě k bagru.
Praha má také pár domů, které při dnech architektury jsou pravidelně vyfocené v její ročence. Jsou to moderní a svého času těžce kontraversní stavby jako věže Emauzského kostela či Tančící dům. Mnozí to stále nemohou vydýchat.
-4
Re: Le Figaro 20. listopadu 2020
Jediný fakt soudobý umění je streetart.
Bysem to dal na starost sprejerům...
-1
Re: Le Figaro 20. listopadu 2020
No, nevím, ono to je všude asi podobné nebo stejné.
Vždycky je to plus-minus půl na půl, jak tam, tak i tady.
Novoty jsou přijímány i odmítány, aby si časem prostě lidi zvykli, a přijali je za své. Zvykli si na věž pana Eifella, zvykli si na pyramidu v Louvre, ale to neznamená, že by všichni a beze zbytku vše přijali za zvé.
Paříž, tak jak ji známe, vlastně až na pár těch kostelů a Latinskou čtvrť není zase tak stará, do středověkého města naprosto nekompromisně zasáhl baron Haussmann
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99estavba_Pa...
U nás, jak už bývá zvykem, jsme také chytili vítr, ale naštěstí, jen malinko, tak z brutální likvidace staré Prahy sešlo a zůstala nám jen Pařížská třída, taková napodobenina toho, co Haussmann vyváděl v Městě světel.
Asi by bylo škoda zbourat celé Staré Město a Malou Stranu, a něco takového se v 19. století Paříži přihodilo.
Odstraňovat staré grissaille, aby se tam nějaký "mladý a nedějný" mistr mohl presentovat videoprojekcí by asi správné nebylo.
-3
Re: Le Figaro 20. listopadu 2020
Co je to to grissaille, co chtějí odstranit?
-2
Re: Le Figaro 20. listopadu 2020
sám jsem musel googlit:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Grisaille#
Ale to šlo snadno
Jinak oni ti francoužští žurnalisté si hrají na lepší lidi, a vráží do textu nejrůznější špeky, tak když na to narazím, a podaří se mi to najít, dávám link.
Třeba ta citace z Leara od Shakespeara.
U nás asi taky máme něco, čemu každý rozumí, ale cizinci by to nedávalo smysl, jako třeba když bys popisoval jakýsi něčí úspěch a dodal "tak se na obra musí" - Čech ví, ale cizinec by byl ztracen a tápal ve výkladových slovnících, co je to obr, jestli to nemá nějaký jiný význam a ejhle, ona to skoro klasika....
Takovéhle věci mě zaberou strašně času a čím "lepší" autor, tím víc si dává záležet, aby svůj text vyšperkoval aby vypadal jako hodně sečtělý.
Ale člověk se zase dozví dost vecí...
-3
Re: Le Figaro 20. listopadu 2020
Tak je to od nepaměti, když přišlo baroko, tak to také mělo těžké a lidi chtěli gotiku :-)
0
Re: Le Figaro 20. listopadu 2020
No, ona se mezi gotiku a baroko ještě vtlačila renesance a manýrismus, prostě zhruba jedno století :-)
-1
Le Figaro - 21. listopadu 2020
Jsem už mírně otráven tím, že je to stále dokola zéměř to samé, a tak málo se liší od toho, co se i ve francouštině nazývá Absurdistanem - jak zmiňuje Jean-Louis Thiériot ve své stati "Covid: opusťme ten Absurdistán a to rychle".
Snad Televizní pořad o Jean Gabinovi (1904-1976)- to jste věděli, že se vlastně jmenoval Jean Alexis Moncorgé a jako kluk chtěl být strojvůdcem?
Jo, s tím lze souhlasit: největších účinků dosahoval s těmi minimálními prostředky - "pohledem, který mluví"....
https://www.youtube.com/watch?v=s91q-XlpG2E&...
--------
"Asie jako vítěz boje s Covidem", jak hlásá titulek z první strany, "Asie vychází z celosvítové krize Covidu posílena"... "Asijské klíče k úspěchu s koronavirem...."
Celkem zřetelně napsáno, naprostá ignorace lidských práv a svobod, teror, bezohledná izolace, "chytrá karanténa v praxi" - pohybuješ-li se zemí, jsi on-line monitorován. Zavřít všechny znamená snadno zabránit šíření epidemie.
Něco, z čeho je Evropanu úzko, dotažené do důsledku.
I u nás jsou lidé, kteří s obdivem vzhlížejí k asijským úspěchům, stejně jako byli v minulém století lidé, kteří obdivovali režim Adolfa Hitlera, jak se rychle a rázně dokázal vyrovnat s hospodářskou krizí a nezaměstnaností v zemi....
pokr.
-3
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Tak ještě Le Monde....
a ejhle, na 18 straně, nenápadně....
Le Monde 21.11. 2020
str 18 – Économie & Enterprise
8,7 miliard
To je v eurech částka, kterou by Evropská unie mohla utratit za pořízení stovek miliónů dávek kandidátních vakcín od společností Pfizer-BioNTech a CureVac, sdělil agentuře Reuters evropský úředník, který se zúčastnil jednání v pátek 20. listopadu. Unie souhlasila, že zaplatí 16,5 euro za dávku vakcíny proti Covidu-19 vyvinutou společnostá Pfizer a BioNTech. To by za 200 milionů dávek znamenalo účet 3,1 miliardy eur a v případě uplatnění opce na nákup dalších 100 milionů dávek pak 4,65 miliard eur.
Současně Unie souhlasila že zaplaté 10 euro za dávku za dodávku 225 milionů dívek vakcín CureVac. Sedmadvacítka si rezervovala až 405 milionů dávek, z toho 180 milionů jako opci, v celkové ceně 4,05 miliard euro. Ani Evropská komise, ani Pfizer-BioNtech ani CureVac to nekomentovalo.
(pozn. tak to máme zhruba 500 Kč za každého obyvatele EU, včetně kojenců, a protože EU žádné "svoje" peníze nemá, jen "ty naše" je jasné, kdo to zaplatí a kdo vydělá)
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
V 18. století psychopat a masový vrah Maximilien Robespierre přišel s heslem Volnost, Rovnost, Bratrství. A tekly potoky krve.
Ve 20. století se té Rovnosti chytl jeden psychopat v Rusku a opět tekly potoky krve.
V Německu se jinej psychopat chytl toho Bratrství. O krvi darmo mluvit.
Vždycky jsem si říkal, co se asi stane, až někdo postaví ta piedestal tu Volnost.
A je to tu. Nebudem dělat, co je potřeba, protože Vonost. Volnost nadevše. I kdybysme tu měli všichni chcípnout...
A kdo řekne, že je to šílenost, je jak fanoušci Hitlera...
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
tohle co ty tady demonstruješ je mentální "odzdikezdismus".
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
To demonstrujou Francouzi. Bojujou proti Hitlerovi, 75 let po jeho smrti.
Asiati nebojujou proti Hitlerovi. Bojujou proti nákaze. A daří se jim.
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
ne, to byl můj komentář....
nejde o boj proti Hitlerovi, ale o skutečnost, že nedemokratických a totalitních režimech se mnohem snadněji zavádí všechna opatření, je v nich mnohem nižší kriminalita, a vůbec, lidé jsou mnohem šťastnější, jak si pamatujeme z mládí za Husáka :-)
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Můžeme dělit opatření na demokratická a nedemokratická/totalitní (to je počítám Tvůj přístup).
Nebo třeba pravicová a levicová (to by se líbilo Profesorissimovi)
No, anebo třeba na účinná a neúčinná. To dělaj ti Asiati...
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Netahal bych do toho až tolik té místní politiky.
Prostě když má jedna domácnost z paneláku jednoho nakaženého covidem, v Číně je možné zavřít na 14 dní celé sídliště do karantény a zakázat všem opouštět příbytky.
U nás, v Evropě, to možné není, a jsem tomu rád.
-3
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Ano. V pevninské Číně zavřou celý sídliště do karantény. Výsledek: 4634 mrtvých na celou "lidovou" Čínu (údajně). Ekonomika znovu funguje.
V ostrovní Číně budou fízlovat tuhle jednu domácnost, aby nelítala po všech čertech a do toho testovat celé okolí. Výsledek: 7, slovy: sedm, mrtvých na 23 milionů obyvatel, ekonomika celou dobu jede.
Čé eR: jak to říct a nebejt sprostej...
-3
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Když já těm komunistickejm číslům nevěřím ani trochu malinko....
Nechci tady "čínské" metody "boje proti covidu".
-3
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Hele, ne že bych ti nevěřila, ale jak dlouho jsi v té Asii žil?
-1
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
V jihovýchodní Asii jsem nežil. V jižní Asii jo, ale tu bych si za příklad nebral.
Nicméně to, že Asie epidemii zvládá ve srovnání s Evropou naprosto senzačně, je neokecatelnej fakt...
0
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
To je právě to, o čem bych ráda věděla něco víc od někoho, kdo to vidí zblízka.
"Asijský" přístup byl i v historii dost postaven na obětování jednotlivců v zájmu celku (např. kamikadze - i když to je samozřejmě extrémní příklad).
Už jsem to tu psala - v mém okolí zatím zemřelo více starých lidí na důsledky opatření než na covid a další jsou nešťastní zamčení v domovech pro seniory, kam za nimi nikdo nesmí a oni nesmějí ven.
Takže by mě docela zajímalo, kolik obětí má to naprosto senzační zvládání epidemie v těch vzorových asijských zemích. To jsou čísla, která se nezveřejňují a dost možná ani nesledují.
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko...
-1
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/meli-jsme...
-1
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Ale že těch expertů s půlročním zpožděním je. A až otevřou hospody, taky jich bude v každé aspoň pět.
-1
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Tady na Nakole je expertů spousta. A to jsou hospody furt zavřené:-))
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
... NaKole JE hospoda ...
0
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Typicky soudružské vykreslování ideální společnosti ve které nikdo nezemře, nikdo nebude mít hlad a nikdo nezahyne. Jak budeme věčně žít, jen musíme být ukáznění. Poslouchat vládu která všechno dělá pro naše dobro, dávat se očkovat, hlásit všude kde jsme byli a především nosit roušky.
Tak nikdo nezemře na covid a časem ani ti mrtví na silnicích nebudou, protože auta bude mít jen hrstka vyvolených. Prázdné budou silnice, lidi nebudou mít ani na to auto. Meziroční statistiky obětí dopravních nehod budou velmi příznivé.
Děkuji, nechci.
-4
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Ty to v tom článku opravdu čteš?
No to jsou mi věci:-)))
-2
Re: Le Figaro - 21. listopadu 2020
Ten pán se v tom článku o nějakých autech a dopravě ani nezmínil. Vytváříš fakenews.
A mimochodem proč by životní úroveň a spokojenost lidí měla být zejména spojena s auty? Ta vazba je jen volná a rozhodně není na věky.
-3
Re: Francouzský tisk 7
Proces, který fascinuje Francii
Titulní stranu dnešního Pařížana, stejně jako následující dvojstranu ovládl rozsudek v procesu s Jonathannem Duvalem ve Vesoulu. Tenhle 36 letý sympatický ajťák v říjnu 2017 zřejmě umlátil svou 29 letou ženu Alexiu, naložil ji do kufru auta, a odejel do lesíka její tělo spálit, což se mu ovšem ne zcela podařilo. No, a pak ustaraný došel na policii oznámit, že se mu jeho sličná paní nevrátila domů, poté, co si šla zaběhat. Darebáka dopadli, usvědčili, a odsoudili – dostal 25 let.¨
Jenže žijeme v době, kterou ovládají media a ta rozpoutala kolem celé téhle nechutné záležitosti neuvěřitelný cirkus. Jean-Michel Salvator v úvodníku píše, že se to celé podobá seriálu na Netflixu.
Drama dychtivé a náruživé ženy a jejíž sexuální apetit její manžel nestíhal uspokojit, kombinace prášků, které zřejmě způsobili její potrat, a ten milující muž, který už v dětství míval problémy a děti se mu posmívaly. A tak se nám chudák zhroutil. U soudu i zaplakal.
Na čtyřicet francouzských medií sledovalo proces, pátralo v minulosti vraha i zavražděné, vynášelo na svět „skandály“ jako „erotické pomůcky“, které si ta žena opatřila, čím více pikantntostí, tím lépe.
A podařilo se , televizní stanice TF1 dokázala nejlepší výsledek sledovanosti od roku 2015 – 5.31 milionů, což je 25,4 % všech co seděli u bedny koukalo na její pořad „Láska, vražda a lži – zákulisí Duvalovi aféry“.
A darebák lhal, kroutil se, měnil výpovědi, aby se následně kajícně doznal a litoval a při vynesení rozsudku se tvářil překvapeně, že místo smlouvy na moderátora televizního pořadu vyfasoval, podle mínění mnohých, velmi mírný flastr.
V Francii něco nového. První soudní proces v americkém stylu.
Na fotečce pro media je ten milý chlapec uprostřed rodičů ženy, kterou zavraždil, fotka pořízena týden poté co bylo nalezeno částečně spálené tělo zavražděné....
Tak takhle nám Le Parisen vyšperkoval neděli.
-3
Hledám: Horsky prusmyk lezení na kole v maroku, v Atlas
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Napříč Českem aneb tak trochu jiná dovolená
V sobotu dopoledne přijíždíme s mou drahou ženou do Vyššího Brodu - do známého města na jižním okraji Šumavy.…
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…