Je to tady. Stojím na startu svého prvního (a asi i posledního) cyklomarathonu. Můj muž věděl, že toužím si ho zajet, ale jsem posera (je mi už moc kurňa a nemám na to!) tak mě přihlásil on. Pořadatelé odpočítávají poslední minuty a pouštějí Metallicu, AC/DC. Paráda, nervozita po týdnu utrpení…
Moc se mi líbil popis pádového módu. Já jsem se už 100% z něj nedostal, některé věci už prostě nedám, tak je hezké, že se ti to podařilo.
Pekny popisek a gratulace k dojezdu.obdivuji soutěživost a odvahu stoupnout si na start. Mam za sebou jediny zavod,dnes uz asi zanikly Jizerskou 50 na kolech.a byl to docela zazitek.taky jsem soucitila s temi co meli defekt nebo se povalovali na okraji cesty.
Důležité je dobře dojet a když to dá i na bednu, tak to zvlášť potěší :-)