Hrával jsem mariáš. Ne proti počítači, ale zprostředkovaný počítačem.
Ale jen do té doby, kdy to bylo tak nějak zřetelně rozdělené "výkonostně". Pak pozměnili systém a mě nebavilo slohařům kazit hru a nechat si nadávat. Tak už tam nelezu.
Najdi si hospodu nebo klubovnu, kde to hrají. Je to pěkná, chytrá společenská hra. Také mi to schází. Mohli jsme dát v Paříži pauzíráka nebo ještě lépe ctyřku.
A to není špatný nápad, zajedem si do Paříže, ubytujeme se v hotelu a budeme hrát mariáš.
Když vezmu důchod a nasypu ho o ulici vedle do automatu, tak mě to přijde levněji a bude to větší sranda :-))
Jo, někdy si šoupnu "člověče nezlob se". Hledal jsem hru "vole padni", ale nikde nic. Ani "maso" se nedá hrát. :-(((
Mám toho tady hromady :-) Momentálně mám rozehraný mulťák Battlefieldu V... Jenom nějak není moc síla a ani nálada po večerech se ještě vztekat s cheaterama :-)
Jinak se tu s různýma kusama mnorduju radši sólo. Doom předposlední verze, Metro 2033 i Metro: Exodus
Jenom na Steamu mám naládováno tohle ;-)
Snad to bude aspoň trochu čitelné...
Taky jsem některé dříve hrával.
Ty kráááso.
Nezdržuje tě chodit do práce?!?
Za výprodejové ceny si to pomalu syslím na důchod :-)
Jinak ale hraju jenom občas, klidně i jednou za týden nebo i dva... Ne vždy na to mám po večerech náladu.
Taky hraji solo. Metro všechny díly, FarCry všechny počínaje čtverkou. A teď se chystám na Call of duty MW 2019 a občas něco na potrénování mozku :-)
U FarCry jsem skončil hned na jedničce, nějak mi u těch dalších dílů nesedí ten už moc otevřený svět :-) Vyhovují mi spíše "koridorovky" s jasně danými úkoly...
Pak jsem kdysi projel třeba všechny Crysis, na Bishocky se chystám znovu, z CoD jsem většinu už také prolezl atd.
Crysis čekám na vydání remasteru. Ja zase raději otevřený svět, prolezu kde se mně zamane což u koridoru nejde a to mně štvalo. Nyní mám problémy s instalací CoD MW stale mně to hází na warzone a singl nechce naběhnout.
Jo, poslední dobou se hodně odreagovávám u "hledaček" :-))) Absolutní pohodovka a člověk si u toho i procvičí anglická slovíčka :-)
http://www.gametop.com/category/hidden-objects...
Tak to ja nepohrdnu ANNO, železnicí či stavění měst.
Ze strategií jsem svého času několikrát protočil prastarou Dune 2. Na jiné jsem neměl, a dnes už tuplem nemám, tu trpělivost se s něčím takovým patlat :-)
Moc mi nezbývá čas, ale mám tu 3x Moorhuhn.
2x jsem skládala puzzle.
No vidíš připoměla jsi mně slepičky hned je půjdu vystřílet :-)
Tohle určitě neznáš :D
https://www.superhry.cz/games/3/
To už mám dávno za sebou :-)
Sem tam zapařím World of tanks. Pořídil jsem ji vlastně pro vnuka, ale chytlo mě to taky :-)
Onehdá jsem nechtíc v autobuse vyslechl rozhovor několika asi desetiletých borců, kteří hrozně řešili nějakou akční střílečku - jak získat životy, jestli je nejlepší solární dělo, apod. Pouze jeden se debaty nezúčastnil a po chvíli smutně prohlásil: " Máma mi dovolí hrát akorát Tetris, abych se naučil skládat nádobí do myčky"
Největší moudro do života co jsem se naučil v počítačových hrách: "Žiješ jenom třikrát".
Až teda na Prince z Persie s fičůrou...
Jééé, princ s Persie... To byla první hra, co jsme hráli. S tetrisem. Pak přišel Volf...
Víc XTéčko nezvládlo...
Já začínal Manic Minerem. Tam se samozřejmě nedaly ukládat stavy, takže se to muselo hrát v kuse. Napoprvé to trvalo skoro 24 hodin a u klávesnice jsme se střídali.
Na PC mě chytlo Simcity a později Transport Tycon, ale tím to skončilo. Dneska blbnu u Nakole. :)
Mě pak bavil Boulder, Buble boble a miny. Teď mám na PC jen jedny karty (spider) a na mobilu Buble shooter. Ale moc nehraju - nějak není čas.
Bouldera jsem měl na Atari. Tam byl skvělej.
Na PC pa Tristan, klasickej pinball. K tomu někteří usedali po obědě a už před obědem šli spát. Ale za ty rekordy to stálo, že ji lelku :-)
Jj, taky jsem ho hrála na comodoru64 :o)))
Hmm, úplně první Princ... Bývaly doby, kdy jsme to s bývalými kolegy v bývalé práci hráli na čas a předháněli se, kdo to projde nejrychleji ;-) Bez cheatů, samozřejmě... Rekord byl snad něco mezi 40-41 minutami...
Dneska to nejsem schopnej dohrát ani po kolika hodinách :-))) Holt ta trpělivost, a asi ani postřeh, už nejsou co bývaly tak před 20 a více lety :-)
Úplně první hra, kterou jsem hrála, ani nevím, jak se jmenovala. Skákal tam takovej žabák po ostrůvkách, který se potápěly a nové objevovaly. A ještě tam, tuším, byli nějací šmudlíci, kteří žabáka žrali. Když se došlo na konec, byl tam obrázek Gorbiho a jakási budovatelská melodie :-) To bylo někdy v devadesátym roku.