Tak jsem se dnes slavnostně překonal a rozhodl se dokoupit poslední část vybavení, tj. dres a kraťasy typu cyklo-pampers ;o)
A jel jsem to hned vyzkoušet, vzal jsem to ze Lhotky přes Libuš a hurá rychlý průjezd Krčským lesem a když jsem byl někde nahoře na Roztylech, tak jsem najednou zjistil, že přes sluneční brýle nic nevidím. Jsem je sundal a pochopil. Obloha se zatáhla úplně do černa a spustila se průtrž jakou jsem už dlouho neviděl.
Schoval jsem se tedy pod stromy naproti nějakým rodinným domkům. Úplně na vršku kopce. A jak si tak lebedím, že je mi krásně a relativně sucho, tak najednou PRRÁÁÁÁSK !! a šlehlo to do hromosvodu domku přímo přede mnou. Nadskočil jsem snad půl metru nad zem a když jsem rychlým úkosem zjistil, že borovička pod kterou se schovávám je ještě o pár metrů vyšší než ten domek, tak mi docela zatrnulo.
Skočil jsem na kolo a vyrazil dolů z kopce, doufaje že v údolí bude bezpečněji. Jenže to jsem se přepočítal, totálně zmáčené kotoučovky totiž jen zavyly ale brzdit se jim moc nechtělo. Mno, nakonec jsem skončil pod mostem u Depa Kačerov, ale to už jsem byl durch včetně podsedlovky. Jedna postarší paní si mě prohlížela velmi podezíravě, když viděla jak zatínajíce pěsti ždímu decáky vody z rukavic, dresu a především oné pampersky v kraťasech :o))) O tom že při každém kroku mi z boty vyšel vodotrysk nemluvě :o)
A ponaučení ... mobil do podsedlovky jedině do neprodyšného sáčku a pokud se vejde, tak snad raději i pláštěnku. Nebo alespoň koukat občas na nebe a včas to zahasit někam do hospůdky :o)))
Ale co, alespoň mám umytý ten nános prachu z kola ....
V Krčáku mě taky nedávno chytla bouřka, ale můj pud sebezáchovy velel dojet na metro Roztyly a tam posečkat:)
Tak to bohužel nešlo, mezi tím zatměním a průtrží samotnou šlo o časový úsek cca. 3 minut. Navíc to byl takový lijavec, že jsem viděl chodce co to měli k domovu tak 150 metrů když je to dostihlo a po pár metrech běhu to odevzdaně vzdali a šli opět pomalu, protože jim došlo že tak jako tak za tu minutu budou durch. Během asi 2 minut se po silnici valila řeka vody, která mi místy sahala až ke kotníkům.
Jo, a málem bych zapoměl, stejně bych k metru netrefil, protože to na Roztylech neznám :o))
Mě to chytlo na Letný na bruslích, ale protože jsem měla výhled na západní směr, viděla jsem jak se to blíží a jen nad vojendou prásknul první blesk, zahnula jsem do hospody. Stihla jsem to jen tak tak :o)))
Jednou mě ale chytla buřina v lese a měla jsem tendenci zout i boty s nášlapama, abych na sobě neměla nic kovového :o)))
Někdy o tomto víkendu to šlehlo do kluka na pláži kdesi u rybníka - bylo to v TV, ale tu já nějak nesleduju. Skončil ve špitálu a tvrdili, že to bylo kvůli řetízku, co měl na krku. Od teďka si budu při bouřce vyndávat i zlatý zuby!!! Máte-li někdo zlatý srdce nebo zlatý český ručičky, jste ve vážným ohrožení.
Zuby vyndáš, ale jak to udělat když mám železné zdraví?
Železné zdraví stačí podlomit. Někdy se tomu musí pomoct (např. neúměrnou konzumací malých či velkých souprav), s věkem to však jistojistě přijde samo :o))
Zlaté zuby ti ochotně vyndám sama cestou z Kolína :o)))
To tak! Ještě bys je vyměnila za nealkoholické pivo nebo alkoholickou becherovku a já bych Na hřišti neměl čím užužlat grilovanou krkovičku.
Jedině v rámci prevence před bouřkou, ale musela bys mi je v Praze vrátit :o))
Bez obav, vyměním na hřišti za krkovičku :o)))
Tak já ti je teda půjčím. Ale musíš mi slíbit, že si s nima u rybníka nebudeš hrabat písek na bábovičky! Pak by mi skřípaly, až do sebe budu tlačit tu krkovici.
:o))) Promin, ze se smeju, nepral jsem ti to, ale kdyz jsi to tak popsal ... Ja mel vcera vetsi stesti - chytlo me to na zacatku kopce na Strahov a stihnul jsem se schovat do cekarny busu na Holeckove, ktera me castecne chranila - i kdyz kvuli tomu vetru, ktery foukal vodu i na me, jsem byl taky mokry jak mys...Pritom jsem to mohl krasne stihnout v suchu, ale z hospody se mi nejak nechtelo, i kdyz mracno uz bylo videt delsi dobu.
Včera to bylo asi dost ošklivý, byl jsem v té době teda ve škole, ale dlouho mě to nechtělo pustit domů. Kolo bylo mokré i přesto že bylo schované pod stříškou. Vyrazil jsem až v devět večer. Všude písek, louže, bahno...
Mno asi vůbec nejhorší byly ty prvni minuty. Jak jsem byl řádně rozehřátý z toho stoupání na Roztyly když mi ještě pařilo sluníčko do zad, tak jak mě to behěm ani ne půl minuty totálně promočilo studeným deštěm, tak jsem normálně lapal po dechu a myslel jsem, že to se mnou sekne. Prostě asi jako když skočíte ze sauny do ledového bazénu, ale nemůžete z něj vylézt. Trochu z toho chraptím, ale jinak jsem to přestál ve zdraví ;o)
No rozhodně si měl šílený štěstí. Nejde o liják, ani o kolo zasviněný bahnem a pískem, ale o ty blesky. Jako opravdu to chce vyhledat přístřeší. Jednou sem se takhle koupal v bouřce na koupališti, lítaly blesky... Až potom se mi rozjasnilo, jak to vlastně bylo nebezpečný, dodneška mě z toho jímá hrůza když si na to vzpomenu, jak sme tam blbli.