Část 7 - Ukrajina, Slovensko, Polsko a hurá domů
Minule jsem psala, že Karpaty nekončí v Rumunsku, ale pokračují na Ukrajinu. Zbylo nám ještě pár dní nad plán, tak jsme po směru karpatského oblouku vyrazili dál. Přejeli jsme Tisu a rázem jsme se ocitli v jiném světě. Ve světe mimo EU, který je…
Díky. moc hezké
Úžasné, skvělé, fantastické. Skláním se před Vámi a nejvíce před vašimi dětmi.
moc fajn povídání o cestě, lidech, krajinách a počasí. Děkuji.
Je to jako všechny tvé blogy - moc zajímavá trasa, úžasné výkony dětí i vás dvou a krásně se to čte :-).
Už je to skoro zvyk- parádní psaní, cesta, zážitky a výkon navrch!!! K tomu zbývá dodat jen hluboký úklon!!!
Kam to dát?
Hmmm, asi tedy sem:
https://www.kilometry.cz/doprava/
Nějak nechápu souvislost....
....taky se řadím k "nechápavým"- blog do obchodu? :-O
Jako vždy moc pěkné a inspirující. Ne, že bych to chtěl absolvovat, ale občas se kouknu na mapě i směrem vpravo.
Když už cituješ katolického kněze, tak se podívej po knížce Nevyžádané rady mládeži. Za pár let ji strčíš dětem do ruky v balíčku rad do života.
Dík za tip, vypadá to zajímavě, možná bych si to přečetla i já :-)
Jinak do kostela moc nechodím, katolického kněze cituji, protože tady máme celebritu Czendlika poblíž, jezdíme na jeho půlnoční do Lanškrouna. Knížku jsem kupovala mámě, ale přečetla jsem si ji také. Zajímavých myšlenek tam bylo víc, tahle o dětech se mi líbila a celkem mi přišla i příznačná pro dnešní dobu :-) Byť od člověka, co sám děti nemá...
Moc pěkné čtení, parádní akce, inspirující... Děkuji
PS. Na Havaji jsem byl taky :)
https://vlli.rajce.idnes.cz/2017.07.01_-_07.13....
Děkuji všem, co to přečetli i za milé komentáře!
Tak jsem si počkala, až to bude komplet, vytiskla jsem si to a konečně měla čas to i přečíst.
Výkon vašich dětí snad ani nemá smysl komentovat. To se prostě vymyká všemu.
Co mě ale zaujalo je jakási změna stylu psaní. Ne, nekritizuji a nemyslím to nijak špatně, jen mě to zkrátka zaujalo.
Docela často se objevují pasáže, které od cestopisování sklouzávají k zamyšlení - až mi to místy přišlo i tak nějak sentimentální.
Ale je fakt, že čtenář má aspoň možnost se trošku víc zamyslet nad rozdíly mezi ČR a některými částmi východu, které nás v běžném životě ani nenapadnou.
Díky za povídání o místech, kam se nikdy nepodívám. Fyzicky mě k návštěvě nelákají, ale moc ráda si o nich přečtu.
Radko, díky.
Změna stylu? Asi už stárnu :-) Rozhodně to nebyl autorský záměr, píšu jak mě to momentálně napadá. A holt v těch východních zemích je těch zážitků, nad nimiž se člověk má potřebu a chuť zamyslet, víc.
To máš jako ve vesničce střediskový: Alpy tě ohromí, ale tohle, to tě dojme. A takhle přesně na mě ta místa na východě působí.
A takový to: zabočili jsme doprava a povečeřeli boršč s chlebem ... to si nechám na případné knižní zpracování ;-)
Že stárneš, to bych si tedy říct nedovolila. Ostatně ženy nestárnou, ty zrají :o)))
Ano, je v tom povídání trošku víc zamyšlení a také té mateřské pýchy :o))) Ale ani jedno není na škodu - mě osobně to umožnilo uvědomit si rozdíly, kterých bych si jinak v povídání nevšimla. A pak je pravda, že na ty výkony vašich dětí teda fakt pyšná být můžeš.