Jak se na kole bránit cizím psům se tady už probíralo. Ale jak s kolem skloubit toho vlastního? Ať už máte zkušenosti s vozíkem pro psy, s případným "ubytováním a stravováním" na cestě, vše vítáno.
Myslím to více jako "pokecávací" téma, než že bych se nutně potřebovala dopídit nějakých konkrétních rad, ale třeba z toho vyplynou taky.
V mém případě jde o psa, kterého už předchozí majitel našel, takže věk neznámý. Spíš středněvěký až starší. Kříženec, nejvíc to má z jezevčíka - včetně příležitostné tvrdohlavosti. Je to tedy pes, kterého běžnou procházkou není v mých silách utahat, nicméně určitě nemá na to, běžet vedle kola ani fyzičku, ani "morál"...
Jen dotaz, to sním budeš jezdit po lese a nebo po asfaltu, betonu či žulových kostkách?
Jsem zaměřením čistokrevná cyklotůristka, takže tak nějak... Prostě jezdím tudy, kudy se dá někam dostat.
(Brát vozík se psem na terénní sjezdy by mě tedy nenapadlo, ani kdybych to jindy provozovala.)
Ptal jsem se jen proto že pes na tvrdém podkladu při běhu dost trpí, nejlépe se mu běhá po nezpevněném povrchu.
Jasně, ale to není pes, kterej by byl schopen vedle kola běhat. On teda na vycházce umí "lítat jak šus" od jedné stopy ke druhé, a mezitím zas naopak na dlouhou dobu zapíchnout čumák do něčeho zajímavého a nabírat pachy, ale jako že by držel směr a rovnoměrné tempo, to ani náhodou. To jedině vozík a zastavovat a nechat trochu vyběhat na nějakém rozumném bezpečném místě a nebude-li, tak projít na vodítku.
V podstatě s tím kolem není moc kompatibilní, ale veškeré naděje, že se ještě vrátí ke svému pánovi, už jsou bohužel pryč a já teď hledám, jak ho celkově začlenit. (A hlavně už mě začalo zmáhat se probírat vzpomínkami... tak se snažím radši nějak plánovat do budoucna.)
No vidíš, už ho znáš a víš, co od něj můžeš očekávat. Tak ať se ti to začleňování daří. Pes je dobrý kamarád, ale je to starost, jako se vším.
Já mám běžce a čuchala, který odbíhá k jiným psům a taky se zastavuje u každého pachu. Když nejsou tyto rušivé prvky, dokáže běžet u kola, dokonce to s ním jde i po méně frekventované silnici. Někdy mě ale vyčerpává, že mu musím stále říkat: "Místo, místo, místo ...". To si za 7 let ještě nepamatuje. Pak stačí jen jednou zašeptat "volno" a letí. Nejraději má odstup 30 - 100 m přede mnou. Dokáže běžet i za mnou. Když jedeme dva, nesmí před prvního a za druhého.
Já sama jsem ho ve vozíku nikdy nevezla. Taky jsem s ním na víc než 1 den s kolem ale nikde nebyla.
Umím s ním jezdit na vodítku, nakrátko ho držím v pravé ruce a na řidítkách mám jen levou. To bys mohla zkusit, není to však na dlouhé cestování.
Na cestách se živí granulemi, vodou + loudí ještě něco našeho. Rád spí ve stanu. Jak píše petrp, v noci se i já cítím bezpečněji, protože dokáže fungovat jako alarm, ale většinou zatím nebylo třeba, aby se spustil. Má hluboký hlas, tak budí dojem velkého psa. Pohladit se nedá.
Každý pes je jiný.
Ráda si přečtu o tvých psích zážitcích.
Zaujalo mě sdělení, že pes spí ve stanu. Nemáš strach z toho, že protrhne podlážku? Přece jenom i ostříhané drápky jsou dost ostré. Mám lehoučký stan z tenkého materiálu a pustit dovnitř psa se kvůli zničení podlážky bojím. Takže na víc dní se mnou nejezdí (a moc rád by jel)
pes spal vždycky v předsíňce. Teda kromě spaní v týpí na zimním táboření, to spala u mě, aby mě hřála. I malý pes při -12 zahřeje :-)
V předsíňce :), v bedýnce. Zatím jen jednou spal ve stanu uvnitř ve vlastním spacáku, když všude kolem byl sníh, takže uvnitř nic nezašpinil.
V nafukovacím člunu jsem měla pod ním 2 deky kvůli drápům.
Díky. Mám stan s tak malou (hlavně nízkou) předsíňkou, že by se tam vešel možná jezevčík. Jenže pejsek je německý ovčák.... Ale ty deky by to možná vyřešily.
Německého ovčáka zapřáhni před kolo a v noci ho vyžeň před stan hlídat.
On by to před kolem dal, ale já v noci ne. Hlídá tak vehementně, že doma stačí, aby kolem baráku proběhla kuna nebo nějaká kočka či co - a štěká. A to je v bytě. Venku by určitě štěkal pořád. A kdy budu spát? :-D
co jsem tak vypozoroval u některých psů u baráku, tak štěkají jen když je doma někdo koho je potřeba upozornit, že někdo jde. Ale dopoledne, když jsou všici v práci, leží na dvoře a maximálně zvedne hlavu, aby se podíval, kdo jde kolem plotu. A někdy ani to ne :-)
Zkus psa zaprahnout do kolobezky,ovlada se lip nez kolo(zastavovani a rozjezdy),rychlost kolobezky je obdobna jako rychlost behu psa.na kolobezku staci dokoupit tykadylko a pruzny voditko.Pote co na me zbylo venceni pana Barbuchy,uz jsem tak najezdil par stovek km.Letos tak planuju i vylet na par dni pod stan
Ty máš i stan pro psa? A pustí Tě dovnitř?
Pusti,ale ja k nemu do stanu nelezu,on strasne chrape
Nejspíš i tady jsem vzpomínal na jeden prodloužený víkend na kole se psem, protože to pro mě byl velký zážitek.
Musím říct, že denní dávku okolo 40 - 50 km pes uběhal a nejspíš toho bylo v jeho případě mnohem víc, panička ho totiž nechávala na volno. Což mě tedy dost stresovalo, ale holt moje fenka ani panička to nebyly, tak jsem do toho nechtěl kecat. V závěru dne fenka už běžela způsobně podél kola, ale další den to bylo nanovo a pak opět.
Celou dobu jsem táhl po vzoru Quatsch vozík, ale nebyl pejskem využit.
Co bylo rozhodně bezva, byla noc pod širákem, kdy se člověk cítil bezpečněji.
Tak ten můj umazlenec je jako obranář nejspíš nepoužitelný. Toho si za pohlazení koupí úplně každej...
Šel by aspoň použít jako alarm? :-)
Ví bůh... první týdny, co jsem ho měla, tak ani neštěkl. Teď už mu asi došlo, že je u mě doma, tak už má tendence hlídat a štěkat, když se něco šustne. Jak moc by hlídal venku, toť otázka.
Záleží jak moc se bojí, jestli dost, tak by mohl i fungovat :-)
Máme nového psa, cca pět měsíců starý - německý ovčák, ten minulý nečekaně zemřel na podzim. Novej štěká na každého, to jo, nicméně jedna vada tam je - bojí se tmy. Takže jako obranář skvělej, ovšem pouze za denního světla :-)
Když je v pěti měsících starý, jaký bude, až věk budeš počítat na roky?
Nečekaně zemřel na podzim?!? Že ty si mu zase snědl buřta?!? :o)))
jezevčíka měl strýc myslivec a když šel na polovačku kolikrát pěšky i dvacet kilometrů, tak se pes nesl v batohu. Byl to lovecký pes, takže jeho chvíle nastala až v okamžiku, kdy bylo třeba vlézt do díry a zpracovat to co tam našel.
Já jsem měl malého knírače a na kole jsem s ní jel nejvíce 45 km a pak byla týden nepoužitelná, protože část cesty byla po asfaltu a měla od horkého asfaltu bolavé tlapky. Už jsem s ní nikdy potom takový dlouhý výlet nedělal a tasu jsem pak hledal spíše po polňačkách. Tak do dvaceti kilometrů.
V košíku se vozit nechtěla ale běhala moc ráda.
Kamarád kdysi vlčákovi nechal ušít "na míru" brašny, aby si mohla (byla to fena) nosit na vandru aspoň svoje jídlo. Energii na to měla. Brašny vypadaly podobně jako ty základní cyklobrašny, co se položí přes nosič (místo nosiče dosaď hřbet psa). Bylo krásné sledovat, jak zatímco celé ráno psice lítala po "táboře" a dělala brajgl, ve chvíli, kdy kamarád popadl její brašny, simulovala smrtelnou únavu :-D . Navíc se ani po týdnu nenaučila, že je s brašnami širší a průběžně se zasekávala mezi stromy, v roští, a tak...
Ale je fakt, že s námi spala několikrát, hlídala poctivě a v zimě i poctivě hřála (jedno silvestrovské táboření jsme si ji až nekamarádsky přetahovali a upláceli) :-)
Menší pes se dá vézt i přímo na kole, i když tam samozřejmě nebude mít takové pohodlí, jako ve vozíku. Jedna sestra občas vozí psici v upraveném košíku vpředu, druhá pejska v upravené bedýnce na nosiči vzadu. Není to na dlouhé cesty ani moc do terénu, ale třeba na přejezd po silnici stačí. Pro psa to není stres, pokud se k tomu dobře "zaučí", má důvěru k pánovi a přesvědčí se o tom, že je to bezpečné. / Jednou jsem sestřinu psici z nouze (kvůli mimořádným okolnostem) pokusně vezl v boční nosičové brašně - robustní, kvádrové, držící pevný tvar. Psí slečna byla úplně v klidu (což jsem tak úplně nečekal a byl připraven pokus rychle ukončit a jít v nejhorším pěšky). Seděla opřená o boky brašny, hlavu měla ven, jedna zavřená přezka víka jí nedovolila vyskočit, kdyby měla takový blbý nápad - což ale neměla. Dost možná jí vyhovovalo, že sedí a kouká po směru jízdy, nikam to s ní nehází a v neposlední řadě je mnohem níž u země než v košíku na nosiči. V podstatě asi i to, že nemusí běžet, poněvadž je to psice již starší a poněkud línější. :)
Díky za dosavadní příspěvky.
Zkušenosti se psem ve vozíku zatím, zdá se, nikdo nemá...
Takový Burley samozřejmě vypadá úžasně, kvalita bezpochyby bude - ale opravdu to není cenová kategorie, ve které bych se chtěla pohybovat.
O některém z níže odkázaných bych byla ochotna uvažovat...
http://www.zoohit.cz/shop/psi/prepravky_doplnky...
http://www.zoohit.cz/shop/psi/prepravky_doplnky...
http://www.zoohit.cz/shop/psi/prepravky_doplnky...
ještě se můžeš inspirovat jednou západoněmeckou soudružkou, co jsem potkal na Baltu
S námi jezdívali tři psi.
Dva střední velikosti běhali po svých tak do naší rychlosti 10 - 12 km/hod., pak už nestíhali a páníčkové je vozili v batohu.
Třetí, nejmenší psí dáma (dlouhosrstý jezevčík) jezdila na zadním nosiči ve vypolstrovaném košíku. A aby nevypadla, měla speciální kšírky. Proběhla se s námi jen když se šlo do kopce.
Poté, co jsem vezla hříbky v košíku na zadním nosiči, bych psa na nosič nedala. Ty hříbky byly omlácený, až jsem je chtěla vyhodit, takže si dovedu představit, jak to tam drndá.
V boční brašně mi to přijde rozumnější, však tam nemusí přešlapovat a vrtět se, na kanapi umí čokl chrápat celej den a moc místa na to nepotřebuje. Vozík mi na jezevčíka přijde zbytečný a stejně si myslím, že sebelepší vozejk musí být pěkný vytřasadlo.
V lese či na polňačkách může jít po svejch, možná první dva kilometry bude lítat vepředu, ale při svižném tempu bude rád, když poběží ve stopě. Aji malej bišonek zvládá vyjížďku s konima, ve cvalu sice nestíhá, ale po stopě to doběhne. A doma už jen chrápe a nemá roupy.
Vem ho lesem dvakrát na rozhlednu a uvidíš, jak mu to hezky půjde.
Srovnávat psa s hříbkama je dost mimo.
A jak píšu - pokud košík na nosiči vypolstruješ, pes tam má naprosté pohodlí.
To můžeš polstrovat jak chceš,jedině odpružit bys to musela, nebo udělat ten košík do závěsu. Nosič je přidělaný napevno k té pacce, co se do ní nasazuje kolo a nemá tam kde co propružit. Si sedni na klasickej nákladní dvoukolák, nech se svižnou rychlostí povozit po polňačce a pak poreferuj.
Na rozdíl od tebe mám několikaleté zkušenosti s takovým vozením psa, takže vím o čem mluvím.
Bylo to naprosto v pohodě.
Ostatně je to stejné jako když pes jede ve vozíku - ten také není odpružený, max má pes uvnitř deku nebo také nějaké polstrování.
To je věc názoru. Já bych čokla do vozejku nedala, někteří v tom vozej děti a taky jsou prej v pohodě. Já se mockrát povozila na vlečkách, šibičákách a podobnejch krámech, který dokonce měly i listový péra, ale na vejlet pro radost bych teda raděj šla pěšky. Ale jak říkám, někomu to nevadí a ať si tak cestuje. Já se čokla zeptat neumím, tak to prostě posuzuju podle sebe a co se nelíbí mě mu nutit nebudu. Koneckonců žádnýho psa nemám a ti "nádvorní" si mohli dobrovolně vybrat, jestli půjdou s náma po svejch nebo zůstaou na dvoře.
Pustit psa po svejch bez vodítka by nemuselo dopadnout. Ten jak je na volno, tak prostě zdrhne. On se za nějakou dobu vrátí, ale takhle ho pustím na poli, kde mám rozhled. V lese bych si netroufla. (I proto, že znám dost myslivců, co by si do osamělého psa rádi střelili.) A za jízdy na kole už vůbec ne...
On je tak nějak "přirozeně hodnej", ale nějakým cíleným výcvikem nikdy neprošel a přece jen je ve věku, kdy "starýho psa novým kouskům nenaučíš". Tj. běhání vedle kola vylučuju.
Jo, ještě k tomu vožení v brašně nebo na nosiči. On to není jezevčík, ale kříženec s převážným podílem jezevčíka. Má asi dvanáct kilo, tj. není to až tak úplně malej pejsek.
http://www.cykloturistika.cz/casopis/2008-7-8...
docela dlouho jsem tenhle časopis odebíral a na tohle jsem sei vzpomněl, jestli ti to trošku pomůže a navíc je to celkem zajímavé :)