NaKole.cz
Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Kolo je nádherná věc - mimo to, že je to sportovní a relaxační pomůcka, je to také dopravní prostředek, který šetří přírodu, čas a především peníze!!! Jenomže když mu člověk propadne tak jako já, může dojit i k silné finanční inverzi. Už odmala jsem rád brázdil krajinou v sedle horského kola, ale…
Nejlépe hodnocené
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
A to jsi ještě neokoštoval skutečného Favorita z doby jeho největší slávy (teda spíš monopolu) s jeho neodmyslitelnými atributy, například trojpackovým ocelovým převodníkem. :-)
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
můj kamarád projel na starém favoritu na těžko snad celou Evropu.Je tedy fakt,že z původního si nechal jen rám."Aspoň se nemusím bát,že mi to někde ukradnou a váhově je ještě lehčí,než dnešní kola krosová"mi jednou u pivka povídal.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
A já si říkal, jakej budu borec, až se na něm příští rok pustím někam na druhý konec republiky - no s tím se tedy radši ani chlubit nebudu :-D
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
To my jen 2600 km za 22 dní, a na původním.
(1981), to jsem byl o 34 kilo mladší.
Nemohu výjadřit spokojenost nad tím kolem Favorit ani náhodou, to, že se taková vzdálenost dá ujet aniž bych musel na kole furt něco opravovat jsem poznal teprve nedávno.
Je to hezký kousek, veterán, vzpomínky, ale jezdit bych už na tom nechtěl a natěžko a daleko už vůbec.
Navíc, tohohle krasavce mi ukradli v NDR o rok později. A pak že se nekradou. :-)
-1
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Pěkný povídání a ještě lepší počin. Podle fotky vypadá ten favorit krásně.
Z toho Nýrska na Hojsovku to bylo po silnici?
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
jj, po hlavní silnici do zelené a od nádraží asfaltovou cestou po stráních na hojsovku (cyklotrasa 2100)
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Moc pěkně napsané.
Tak ať ještě dlouho jezdí :o)))
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
To kolo má šnrnc. Až budu velká, tak si tříčtvrtečního někde splaším, na velkýho bych nevylezla. Ale kdysi mě na velkým brácha roztlačil a odjela jsem dopryč, jak jsem na tom v životě neseděla.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Ještě bych doporučil něčím ošetřit proti korozi i vnitřek rámu, jinak ti to nakonec prorezne zevnitř.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
TAky mi to vrtalo hlavou. Zatím jsem vnitřek vystříkal WD40 ale asi to nebude nejšťastnější řešení
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Lepší než nic. Když si stavím kolo na věčné časy, do přední a zadní vidlice, do těch direk, leju obyčejný olej, do velkých trubek používám spray Resistin, takový ten s hadičkou co má na konci rozprašovač.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Vylej to betonem, to přežije tvý vnuky...
-3
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Nebo olovem... :-)
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Moc pěkné kolo a moc pěkný článek! Směl bych znát rok výroby? (Toho kola myslím.) Je to na spodní straně středu. Trochu mě mate ten převodník, domnívám se, že tyhlety lisované pětipaprskové byly až po převratu. (Není to šťourání, mě takové detaily na Favoritech zajímají.)
Za to ježdění s páčkami bez indexace - poklona.
A ještě - jaký rozměr mají ty pneumatiky na fotce? Díky.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Zajímavá připomínka a abych pravdu řekl, taky by mě zajímal rok výroby. Na středu je vyražené jen výrobní číslo ze samých nul pětek a jedné šestky, z toho rok asi navyčtu, ale od příbuzného mám info, že kolo bylo koupeno někdy kolem roku 80 a středová osa, převodníky a kliky + kazeta byly už jednou měněny. Až budu mít chvilku zkusím zapátrat po papírech, taky bych to rád zjistil :-) Nejsem znalec přes favority, ale podle tvaru vidlice a uchycení přehazovačky k patce zadní vidlice by to tak odpovídalo. Pláště mám obyč 622-25
Na to řazení se dá zvyknout - chce jo jenom cit a hodně trpělivosti při hledání té správné polohy :)
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Díky za odpověď. Rok výroby je zakletý v tom číslu. Výrobní číslo má tvar XY malé f v kroužku ABCD, kdy XY je poslední dvojčíslí roku výroby. Pro srovnání přikládám obrázek v.č. na kole z roku 1958.
Řazení bez indexů - jo, jde to, vždyť jsem na tom jezdil řadu let před vojnou, jezdili jsme s tím tenkrát přeci všichni. Během času mi řazení tak přešlo do krve, že už jsem to po přehození ani nemusel moc dolaďovat podle sluchu, trefil jsem to skoro přesně. A samozřejmě, na větší kolečko trochu přetáhnout a pak se páčkou maličko vrátit...
Až jsem si jednou koupil páčky s indexy. Překvapilo mne, jak je přehazování najednou snadné a měl jsem pocit, že po celodenní jízdě v kopcovaté krajině jsem méně unavený :-)
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Některý to řazení mívalo prima vlastnost, že se na rámu trošku otáčelo podle tahu lanka, nebo dokonce po rámu umělo maličko sjíždět a automaticky tak řadit vepředu lehčí a vzadu těžší převody. Utahování moc nepomáhalo, objímka byla z bláta a zase se vždycky podle svého dotvarovala, aby se jí dobře sjíždělo :-)
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Luxusní záležitost těhle kol byly ty klínky.
Pořádně utáhnout nešel, protože se přetrh v závitu, a když se nedotáh, ožvejkal se.
Prvek vzrušení byl v tom, že klínky nebyly k dostání, takže si každého jednoho člověk musel vážit.
Nás nakonec ale nevypekly klínky ale praskající dráty. Dojet bez třetiny drátů a docentrovat aby se to vešlo do brzd považují za vrchol mého umění opraváře jízdních kol.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
To je zajímavé. Už jsem vícekrát četl o problémech s klínky, ale já takovou zkušenost nemám. Na mém Favoritu klínky vždy v pohodě; nějaké sjíždění objímky páček po rámu se také nekonalo. Brzdy brzdily dostatečně.
Ale co se mě natrápila osa středu! Pořád se ty misky povolovaly, a pořád. Člověk to dotáhl, a uprostřed výletu zase vakl na klikách! To bylo k zešílení.
Zřejmě to tedy bylo kus od kusu.
Pak jsem si v červnu 1988 koupil zapouzdřenou osu středu. Samozřejmě klínkovou. Výkřik techniky! Už žádné vaklání, ten božský klid na ose! :-) Však také stála 93,- Kčs, což pro mě na gymplu nebylo málo peněz...
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Ono to asi nebylo kus od kusu, ale podle serie.
Na přelomu 70/80tych prostě byly z měkké oceli, trhaly se, ožvejkávali, ostatně osička taky.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Ještě přesněji to bylo tak, že se jim tuhle támhle nějaká součástka nechtěně povedla. Prostě došel běžně používaný materiál, tak holt šáhli po tom lepším (ze kterého by se to mělo správně dělat) a malou sérii vypotili, aby se splnil plán.
Nebyl by to jediný obor, kde se takhle šetřily náklady a valuty.
Nebo se taky stávalo, že si dotyční dělají sérii dílů pro sebe a svoje známé (pro firmní prodejnu) a s tím se ještě nějaký souběh svezl. Obvykeji ale tenhle souběh končíval v Tuzexu, sporovních oddílech a podobně.
-1
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Až ti to znovu orezne, tak ať tě nenapadne to nechat zgruntu otryskat. To gruntovní otryskání pískem totiž snese i základní pozinkování toho rámu a potom každý škrábanec vesele rezne. Já jsem to u svého favoritího rámu udělal a teď ho musím ob dva roky vždy celého přelakovat.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Nešlo by to otrýskat a pak nechat metalizovat?
S ocelovými konstrukcemi se to tak dělalo, metalýza jako základovka.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Nevím asi ano. Mne to tehdy vůbec nenapadlo. Prostě jsem to odvezl Barešovi do Brandejsa a nechal jsem mu udělat nový práškový lak. Párkrát mi to spadlo, něco se odřelo a teď to rezne. Hlavně jsem měl vlhký sklep, tam to rezavělo jako divé. A také jsem zjistil, že při jízdě do kopce mi kapičky potu úspěšně padají na horní rámovou trubku. Dokud jsem to alespoň neotíral při parkování kola, tak mi ta trubka na spodní straně náramně rezla.
Loni v zimě jsem to celé nově odrezil a přestříkal, kolo otírám a ve sklepě bojuji s vlhkostí a po sezóně je to celkem dobré. Potřebuje to jen trochu opravit.
Přitom si dobře pamatuji, že nový ocelový rám tyhle špatnosti nemá. Škrábance a otlučeniny prostě nerezly, nebo se ta rez nerozlézala do okolí. Tak si myslím, že to je tím otryskáním.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Komaxit je sviňa. ten je dobrej na úplně nový materiál. Ale jak je něco chyceného, už to pod tím jede a nezastavíš to. Udělají se bubliny a vodprejskne.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
A ten Komaxit, to je co?
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
No, to je právě ten práškový lak
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Pozinkování ?!? Na to jsi zas přišel jak ? Kdyby to bylo zinkované, tak jednak bys to poznal při odření barvy a druhak by ta barva z toho šla po čase sama. Ty trubky možná před lakováním nějak pasivovali, ale to bůchvíjestli. Měl jsem F1 a škrábance rezly úplně normálně.
A když už tomu chceš udělat dobře, dá se opískovat a nechat tzv.ošopovat, natryskává se jak ten zinek, nebo i jiné, lepší antikorozní matroše. Mám takhle nechtěně otryskaného Stadiona, použitým, "špinavým" pískem od nějakého takového materiálu. Nerezne a nerezne :-)
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
No něčím to pasivované bylo. Pod lakem byl takový jako zašlý zinkový povrch. Já nic jiného než pozinkování vlastně neznám.
Teď už bych si to možná nechal i udělat, příliš rychle se to převrátilo z nádherného stroje v rezavou mrchu. Ale letos je to celkem OK.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
A jak by tedy měla vypadat strategie nánosu nového laku na starý otřískaný ocelový rám F1, když z toho chci udělat pěkné silniční turistické kolo? = Nechci na tom závodit, chci na tom jezdit rychle po asfaltu. Nevadí mi 13kg kolo.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Někde umějí i dobrý komax na starší rám, ale to chce fakt dobře opískovat a odmastit. Jinak se dá taky fouknout akryl. Pod ten to pošlechtí stejně jako plechy auta, že hnilobě v podstatatě nedají šanci. Navíc kolo není zdaleka tak tejraný solí a vodou, jak auto. Ale většina autolakýrů se s tím nerado babrá. Mají radši velký rovný plochy. Spíš hledat u lakýrů motorek.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Mě to dělali u Bareše v Brandejse. Staví kola, dělá si sám specielní rámy. Kdo už jiný, by to měl s cyklorámy umět? No nejsem spokojený. To ošetření pod lakem bylo hanebné.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Práškovou lakovnu (pískování, nanášecí box s filtrací, zapékací pece) pro pár rámů asi nemá. běžně se to dává fouknout specializovaným firmám. Zrovna tak akryl, nebo i jiné laky.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
A proč by mi to tedy vůbec bral jako zakázku, když jsem mu přinesl holý rám a chtěl jsem jen to lakování? To snad nedává smysl.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
?? Zak kilo mu to spolu s dalšíma věcma láknou, za stopade ti to dodá. Úplně normální zakázka v kooperaci.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Příště budeš chytřejší.
To že je někdo borec na stavění kol, neznamená, že musí být expert na povrchové úpravy.
Ne to se buď chce vykašlat, nebo to fakt podstrčit specialistům, jen mám obavu, jestli ty náklady na převoz sem a tam nepřevýší cenu toho kola.
Ale pokud stavíš veterána - sběratelskej kousek - asi to smysl má.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Jo, když se dělá "veteránská" libůstka, necílená na kšeft, tak se na náklady nekouká, jen na momentální možnosti.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Houby veteránská libůstka. Je to kolo, na kterém jezdím do práce a z Favorita je tam jen ten rám. Ale zase mi ten rám vlastně docela geometrií a vlastnostmi vyhovuje. Jen jsem ho chtěl mít pěkně nalakovaný. On byl, měl jsem z něho velikou radost a to kolo bylo také moc pěkné. Jen mu to moc dlouho nevydrželo.
No teď už je zase pěkné. Lak jsem loni obrousil, odrezil, přetmelil a nastříkal ručně akrylem. Korozi to vzdoruje lépe, než předtím. Asi už u této technologie zůstanu.
0
Re: Po čtyřiceti letech zpět na cestách
Jsi snad nějakej metrosexuál.
Pokud má kolo sloužit, nějaký ten šrám nevadí.
Stejně, i kdyby nebylo natřené ani malinko, nás ten rám přežije.
-3
Hledám: Cyklovyjížďky na e-kole
Hledám: Nejen z mého kraje - parťačku nejen na kolo :-)
Hledám: Parťáka nejen na kolo
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 11. část
Kolečko se uzavírá Ještě v Kazachstánu jsme byli tak trochu celebrity. „Zdrastě, jak se máte? Viděl jsem vás…
Dámská 2024 – jezero Milada, Děčínský Sněžník, Ploučnice, Husí cesta a z Roudnic
Začínáme další desítku naší tradiční Dámské, dlouho jsme nevěděly kam vlastně pojedeme a kdy pojedeme. Radka…