NaKole.cz
Krajem Himbů a Hererů
Motto: Chceš-li se vyhnout zlé cestě, Afrika ti nabídne...zlou cestu.
Tak jaký máme na zítra plán?" nadhodí Jirka konverzační téma.
Jen řečnická otázka. Všichni to víme. V itineráři je přejezd van Zyl´s passu. "Hmmm...," zabručí Pavel a zahledí se daleko do krajiny. Kempujeme vysoko na kopci nad…
Nejlépe hodnocené
Re: Krajem Himbů a Hererů
Pěkné, určitě zajímavá cesta.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Docela zajímavý cyklovýlet, že?
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Nevím, cyklovýlet bych asi zrovna v těchto oblastech vnitrozemského Kaokoveldu nedoporučila, i když to jistě mnoho tvrdých nátur s úspěchem vyzkoušelo. Pro mě jsou v tom tři limitující faktory:
1. voda, voda, voda...neustálá sháňka po čisté pitné vodě, vypotíš strašně a může se ti stát, že během dne nepotkáš možnost, kde dočepovat nebo dokoupit.
2. prach, prach, prach...na těch jejich prašných roletových superhighways, kde je povelená stovka a někde i stodvacet bys jel na kole v neustálém hustém koudeli prachu. A vázat se jen na asfalt by byla škoda.
3. Poměrně krátký den, který navrch musíš přes poledne kvůli teplotám ještě zkrátit.
No a pro mě osobně, pozorování zvířat. Jako samostatného natěžko cyklistu tě do parků nepustí a zvířata jsou pro mě to, kvůli čemu se tam furt vracím:-))
-2
Re: Krajem Himbů a Hererů
Určitě by ale stála za projetí pobřežní cesta od Skeleton coast dolů až k hranicím pouště Namib. Podnebí je tam o hodně chladnější (i když zase od oceánu pořád silně fouká) a je to zabydlená oblast letovisek místních starousedlíků.
Jinak natěžkysty jsme potkali jen jednou na rovném krásném asfaltu v oblasti Caprivi, kde je spousta sídel po cestě. Dva kluci jedna holka.
Kolem větších měst, kde je asfalt bylo po ránu a pozdě odpoledne vidět trénující silničáře na lehko.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Hezké čtení o zajímavé cestě. Cestě hodně za hranicemi mých možností (hlavně finančních).
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Díky.
Šetříme na to vždy, jo holt rok co rok by si to člověk dovolit nemohl. Na druhou stranu, vše si zařizujeme sami, sami sháníme dlouho dopředu levnější letenky a nejlevnější půjčovny aut (někdy se to vrátí jako bumerang), řídíme si sami, navigujeme se sami, průvodcovské služby a služby cestovky nepotřebujeme. V těch autech je plné kempové vybavení včetně lednice, plynového vařiče, nádrže na vodu, grilu...takže si sami vaříme (tedy, pokud si nechceme zrovna dopřát něco echtovně místního).
Takže to vyjde o dost levněji než s cestovkou.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Celkem náročná dovolená, mi přijde, nepotkali jste se tam s Terezou?
http://magazin.aktualne.cz/ceska-stravila-tydny...
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Ne, s Terezou jsme se nepotkali, ale ten článek jsem četla. Faktem je, že Himbky (na rozdíl třeba od Masajek) nesmrdí. Mažou se tou směsí z živočišného tuku a hlinky, hlavně asi kvůli té "kráse" ale prý to funguje dobře proti bodavému hmyzu a komárům, takže jim nehrozí malárie.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Jinak ale to, co píše o bezpečnosti v Namibii je celkem pravda. Botswana i Namibie jsou celkem bezpečné země, kriminalita je nízká. Je to obrovský a znatelný rozdíl proti JARu, tam jsme dohromady tentokrát strávili pouhopouhé dva dny (jeden na začátku a jeden na konci) s jedním dvojitým pokusem o oloupení za bílého dne na ulici. Naštěstí z toho byly jen dva přetržené zlaté řetízky. Bylo to V Rustenburgu a figuroval v tom i nůž, takže jsme naskákali do plechovky a pelášili ven z města. Bohužel, jsme při tom překročili povolenou šedesátku a hned nás stavěli cajti. Tak jsme jim vysvětlili, proč tak pelášíme a moc se zajímali, kde a jak se ten pokus o loupež stal a moc nás litovali. Pan policajt pocházel z Lesotha, tak jsme si pěkně popovídali, pokutu nám odpustil, omluvil se za své nezdárné spoluobčany a popřál hezkou cestu:-))
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Budete mít na co vzpomínat, já vás docela obdivuju, zvládnout logistiku musí být náročné.
Že bych se vydal do Afriky, mi dosud vůbec nepřišlo na mysl, ale možná k tomu dorostu už v příštím životě :-)
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
My máme Afriku (tu správnou, na jih od Sahary) hrozně rádi. My jsme v podstatě zahájili náš konečně svobodný dospělý život a zakládání rodiny po revoluci ve východní Africe. Takže to v tobě nechá stopy. Vracíme se tam periodicky jak ti tažní ptáci. Vždy sebou vezmeme nějaké známe, ale těším se strašně moc, až jednou s námi pojedou naše vnoučata:-))
-1
Re: Krajem Himbů a Hererů
Ten mínus bod sice nechápu, ale beru to tak, že jsem zas u nás doma a je veselo:-))
Jo jakpak je dnes u nás doma....
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Henten oný Tajč se do Afriky vydal dokonce na silničním kole. Docela dost nechápu ten morál, odvahu a schopnost se s tím vypořádat. Už nevím, kde to najít, ale když se mu dostal pod kola kvalitní povrch, za den zvládal neskutečné porce kilometrů.
http://kladensky.denik.cz/zpravy_region...
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
https://www.youtube.com/watch?v=YauKk2hx4Ro
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Dávám ti jedničku za exotický blog, nechala jsem si čtení o zemi vzdálené na večer. Nedávno jsem si stěžovala na nedostatek cestovatelských blogů a nyní nestíhám číst. Musela to být pěkná cesta a hlavně jiná. Taková mi určitě nehrozí.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Pár fotek z první části Botswanské poutě.
http://www.rajce.net/a11989945
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Pokud by někdo rád trochu té divoké zvěře, tak zde delta Okawanga a národní park Moremi.
http://www.rajce.net/a11992393
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Tý to fakt jste viděli všechna ta zviřátka na vlastní oči? Za celou cestu do Španělska jsem viděl jednoho přejetého hada a plameňáky.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Vidíš to, já dneska ujel blbejch 15 kilometrů a hned dvakrát málem dostal srnkou. Úplný safari...
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Jsem se hluboce zamyslel a bylo toho samozřejmě víc, kravičky, koníčky, ale další exotická už byla jen ta chcíplá cikáda na silnici za Avignonem, to ti byl rachot ohlušující, byly jich tam tisíce.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Jo, a jsem docela ráda, že tentokrát jsme neviděli žádného plaza, co by chtěl svézt a namotal se nám do auta. Botswana je naditá zvěří, a to i mimo parky. Botswaňané měli štěstí, že nikdy nechtěli "péct" s Jihoafrickou republikou, spoléhali vždy přímo na britskou korunu. Po získání nezávislosti měli velké štěstí na rozumné a vzdělané vůdce. Dnes žijí z těžby diamantů, podobně jako Norsko žije z těžby ropy, na druhém místě je turismus, podobně jako v Norsku, 100 procent dětí chodí do školy a umí jazyky, přijímají běžence z celé Afriky, a kdyby nebyl ten blbej AIDS, tak nemají žádnej problém.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Já o Africe vlastně nevím vůbec nic. Takže spousta dětí tam má lepší jazykové vzdělání, než já.
Jsem vůči negrům nikdy neměl předsudky, mě se vždycky líbili, jsou pěkně rostlí, temperamentní, muzikální, ale stejně mě to překvapilo, že jsem ve srovnání s některými z nich vlastně obyčejnej buran.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Ale to je obrovská hloupost. Afrika je mnohem mnohem větší než Evropa. Nic jako africká rasa neexistuje. Oni se dělí, rozeznávají a liší, stejně jako my v Evropě. Je to logické, ale pro nás málo pochopitelné. Jedna země je na tom líp než jiná země. Neexistuje nic jako jednotná Afrika. To je jen náš hloupý a neznalý pohled, my tohle neumíme rozlišovat, nemáme na to buňky:-))
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Tak na tohle já náhodou buňky mám, některé černošky mají převeliké zadky a jiné jsou zase štíhlé. A liší se i barvou, jeden je černější, než druhý.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
-))
No to ti věřím. Velké zadky se v subsaharské Africe velmi cení. Považuje se to za znak plodnosti. Věstonické Venuše - matky, bohyně, naši předkové to patrně měli kdysi dávno podobné. Jsou to většinou ženy z kmene Bantu, často trpí lordózou páteře.
Ale často se taky vidí černoch bílej jako sníh s červenýma očima. Albinismus je hodně rozšířený a ti lidé, krom toho, že trpí jak zvířata už tím, že nemají kožní pigment, tak jim i místní komunita podkuřuje a většinou žijí jako chudáci na okraji společnosti, pokud se vůbec dožijí dospělého věku. Bílá se zde prostě nenosí.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Jo, u nás nemusíme snědé spoluobčany, u nich zase ty bílé :o)))
I když u nich jsou ti bílý asi přizpůsobivějšími spoluobčany než ti naši snědí...
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Nevím, je to jejich země a já se jim do toho nepletu.
Ale mají to o fous složitější, mají bílou, černou a snědou. A v poslední době je tam nárůst Číňanů. Nevěřila bys, kolik Číňanů je dnes v Namibii. Asi se jim tam líbí:-))
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Hmmm, pozvolna zaplavují celý svět. Abychom se jednou ráno se neprobudili a nezjistili, že jsme Čína...
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
V troubě mi začalo vonět jehněčí stehno, peče se pěkně pomalu, pomalounku. K němu budou batáty a žlutá dýně. A taky čerstvý špenát, přesně tak, jak jsem to ochutnala v Jižní Africe. Zítra přijdou ti "mý lidé", naživo a růžolící, ne jen tak zeleně svítící na skypu jak nějací marťani. Moc se na ně těším.
A protože se peče pomaloučku, tak mám čas přidát pár dalších fotek:-))
http://www.rajce.net/a11993080
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Etosha:
http://www.rajce.net/a12011011
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Snímek č. 23 - jak se tyhle podivné krákory jmenují?
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Toho ptáka znáš určitě už od raného dětství.
Hadilov nám hady loví,
kolik chytil, hned nám poví,
píše knihy zisky ztáty...
...jak je to dál?
Josef Lada byl pro naše české děti požehnáním.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Kdepak, neznám, děkuji za informaci, dosud jsem byl Hadilovem nepolíbený.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Tak blízko přírodě. Roztomilí sloníci.
Vybavila se mi ilustrovaná knížka z dětství, jak se Jirkovi zdá sen, že je s Evou a se psem Hary v Africe na výletě.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Já myslím, že to byly právě knížky z dětství, co mě inspirovalo.
Člověk, když má třeba sto snů a opatruje se je, tak se mu určitě aspoň jeden splní:-))
Ta slůňata byla okouzlující. Ještě se s těmi chobůtky neuměly trefit, ale oháněly se jimi statečně. Natočila jsem si je pro našeho malého F., ale to video se mi nepovedlo ještě víc, než všechny ostatní dohromady. Nicméně děcko ta slůňátka nahlas rozesmála. Moc mě to potěšilo:-)).
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
A ta paní slonová, ta se teda má, že má doma takového slona.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Tak ještě k tomu Windhoeku, hlavnímu městu Namibie.
Měli jsme tam poslání. Ríša má kamaráda, který vede jedno malé místní soukromé muzeum ve slovenské dědince Špania Dolina (mimochodem Ríša má taky jedno malé soukromé muzeum v jiné slovenské dědině - Hodruši-Hámre). No a ten kamarád se kdysi potkal s paní z Windhoeku a pověřil nás, abychom paní našli a pozdravovali. Moc jsem v šťastný výsledek té mise nedoufala, měli jsme na to jen půl dne. Ale, představte si, hned na první naťuknutí na ulici (měli jsme jen jméno té paní), jsme se chytli. Paní totiž byla ředitelkou windhoekské sekce Namibijského národního muzea a lidé ji tady znali.
A tak jsme odevzdali pozdravy a nádherně si aspoň chvíli popovídali.
Ono totiž, kdysi dávno se z původně uherského báňského města Špania Dolina vozili měděné ingoty loděmi přes Hamburk do jihovýchodní Ariky na podporu místního koloniálního hospodářství. Mnoho lodí ztroskotalo u dnešních namibijských břehů. Mezi jiným taky loď s měděnými ingoty ze Špaňky. O mnoho let později byly ty vraky prozkoumány potápěči, náklad vyzvednut, a tak se našly i ty měděné ingoty s firemní značnou jedné, dnes už nevýznamné, malé hutě, někde na Slovensku. No, není to krásný příběh na závěr?
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
A proto teď už jen poslední fotoalbum...
http://www.rajce.net/a12019466
Tím se pro tentokrát sama s africkou cestou loučím, vracím se do reality a začnu přemýšlet nad novou cestou. Třeba někam do hor, na kolo, nebo možná na lyže....
A možná jen tak kolem komína...člověk je mnohdy překvapený, co krásných a zajímavých míst může vidět ve svém nejbližším okolí...když kouká...
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Když se s dámami vydáte na výlet bez těch vašich geologů, žádné nebezpečí vám nehrozí?
Nějací hadi, dravci, loupežníci by k mání nebyli?
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Loupežníci jsou k vidění ve velkých městech, tam bych se bez chlapa sama nepouštěla. Šelmy...no, jak jsi možná viděl, mají tady spousty potravy, na kterou jsou běžně zvyklé. Nějaký, již dříve člověkem poraněný, kus, který občas, ze zoufalství, zaútočí, se najít může, ale riziko je asi stejné, jako, že tě na silnici přejede bláznivý automobilista. A to běžně podstupujeme.
Hadi jsou plaší, na zvířecí a lidskou chůzi reagují útěkem. Nestojí o setkání, když je teda zrovna nepřekvapíš.
Štíři a jiná nepříjemná havěť, třeba pouštní blechy, jo to je možné ohrožení...proto máme všechny na chození v terénu vysoké boty. Mimochodem, hoši, co kutají v díře, jsou tímhle taky ohrožení. Nebo třeba, když sbíráš dříví na oheň. No a proto si vždy koukáš na ruce a pod ruce a máš na všechny tyhle činnosti rukavice.
Jo, to je dobrá věc, tyhle kožené rukavice. Nikdy nevíš, kdy třeba zapadneš a budeš potřebovat pod kola shánět v terénu podpěru:-))
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Podobná nebezpečí není člověk schopen reálně hodnotit, dokud to nezkusí na vlastní kůži, alespoň já tedy ne. Když jsem vloni touhle dobou plánoval cestu do Španělska, přišlo mi to jako adrenalinová záležitost, praxe ukázala, že od mé tradiční, třídenní cesty k Liptovské Maře se to příliš neliší.
Za průlomové rozhodnutí považuji zakoupení nafukovací karimatky, částečně odumřelé končetiny se nekonaly.
Ten kluk, co projel Afriku na kole, pověz, jak bys hodnotila míru rizika, které podstoupil?
Jel sám, jazykově vybaven, co si pamatuju z jeho reportů, někde, snad za polovinou trasy(?) chytl malárii a nějaký čas strávil ve špitále.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Já jsem tu jeho cestu nesledovala, takže si netroufám hodnotit míru rizika. To je vysoce individuální záležitost a hraje tam roli mnoho faktorů. Záleží na výběru zemí, kterými projíždíš, na roční době, aktuálních klimatických poměrech, aktuální politické situaci...
Vím o lidech, mužích i ženách, kteří Afrikou sami projeli na kole nebo prošli pěšky. Obdivuju je, protože vím, že já bych to nedala. Vždy mám radost, když se jim to povede, a nejen v Africe, i jinde na světě.
Na druhou stranu, vážím si i lidí, kteří, ač mají jasný cíl a moc ho chtějí dosáhnout, neztratí kvůli tomu rozum, hodnotí rizika reálně a umí včas třeba naplánovanou cestu změnit nebo se cíle vzdát. To je taky docela velké umění.
Já osobně většinou dám na lidi, kteří se ti snaží dobře poradit. Mnohdy nemá cenu lámat věci přes koleno. Takže, když mi někde v národním parku řeknou, že mám spát na vyhrazených místech, tak to respektuju a nedělám haura. Můžu být sebevíc zkušená a velkej hrdina, ale chápu, že ti lidé tam z turismu žijí a nestojí o to, aby se po světě říkalo, že támhle, třeba v Chobe, zašlápl spícího turistu slon. To, že turista nerespektoval nařízení, se už pomine.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Konečně jsem se dostal k přečtení, fotky si nechám na později. Jeden prostě nemůže, než bledě závidět :o)
Hele, jak na vás, Evropany, koukaj místní, třeba v těch vesnicích. Jen jako na zdroj příjmů, nebo se třeba i zajímaj odkud jste, jaký to tam je, jestli jste doma boháči, když si takhle jezdíte, atd ... ? Víme my víc o nich, nebo oni o nás?
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Jejda, to já vůbec nevím, jak na nás koukají. Předpokládám, že stejně, jako jinde na světě. Někdo se sympatiemi, jiný bez zájmu a třetí si ťuká na čelo a myslí si, že jsme blázni na kolečkách. Jako doma:-))
A nemyslím si, že nás všechny považují za jednolitou masu, jejíž hlavním odlišovacím znakem je, že žijeme na jednom kusu evropského kontinentu. Zrovna v těchto oblastech mají lidé dlouholetou zkušenost s různými Evropany - Búry, Anglány, Němci, Portugalci...
Jistě, ti co se živí prodejem něčeho nebo poskytováním nějaké služby, tě vidí jako potenciálního zákazníka. Což je ostatně asi normální, jen oni se to nijak nesnaží tajit a skrývat. I ti Himbové vědí, že za nimi turisté jezdí, že to nese příjem i celému regionu a nakonec celé Namibii (všimni si, že kluk na úvodní fotce je polonahý, má na hlavě podivné číro, ale ruku má v gypsu. To asi nebude žádná šamanská léčba). Na tobě, jako zákazníkovi záleží, zda ten obchod bereš nebo nebereš.
Jo ptají se a zajímají se. Obecně mají mnohem blíž k verbální komunikaci než jsme u nás zvyklí. Fakt nelze jen tak přijít, ukázat na zboží a zeptat se na cenu. Vše pěkně pomalu, pozdravit, zeptat se jak se máš, co zdraví, slouží, jsou-li děti v pořádku. Až pak se dělá byznys.
Mně coby ženské se většinou jiné ženy ptají na rodinu, na děti, jak jsou velké, zda kluci či holky, jestli mají práci, co dělají, zda už mám vnoučata...
Dosud se mě ani jedna nezeptala, zda jsme doma boháči a kolik beru. Tak nevím, možná je to nezajímá.
Ostatně, když si to tak vezmu, tak tady v Evropě se mě na podrobnosti o rodině ze strany neznámých lidí nikdo neptá.
Neumím si představit, že bych šla v sobotu do Dejvic na "farmářský trh" a tam bych se neznámé prodavačky, předtím než bych si koupila zaručeně domácí černé olivy, jen tak zeptala, zda má děti, kolik jim je a co dělají. Tenhle zvyk už u nás jaksi vymizel, jen tak si popovídat s neznámým člověkem.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Jinak ale, to co píšu výš se týká těch dvou zemí - Botswany a Namibie. Tam jsem ani tentokrát, ani dříve, nezaznamenala nějakou nevraživost nebo pokus o okradení nebo ohrožení. Faktem je, že já na to nejsem moc cimprlich a přistupuju ke každému, jak to prostě život přinese.
Způsob cestování, který volíme, je zde běžný mezi střední třídou bílých starousedlíků, Jihoafričanů nebo Namibijců, zde již narozených a majících zde kořeny. Sednout do rozvrzané plechovky, která ti vzdáleně připomíná ty časy, kdy tu starý dobrý britský leňdák byl pojem, bydlet ve stanu, vařit si sám na plynu nebo na grilu, starat se sám o sebe. To zde není nic zvláštního. I v té Mogotho vesnici, která provozuje divoký kemp na řece Khwai pochopili, již když jsem s nimi virtuálně komunikovala, že z nás toho moc nevytlučou. Jasně, i u toho pustého kempu mají přistávací dráhu, cestovky jim tam letadlem pošlou turisty, oni jim, dle kontraktu, postaví luxusní stany, nastartují generátor, přivezou Toytoye, jídlo a chlast, navaří, napojí, ke každému stanu vyrobí sprchu, přivezou vodu, ohřejou vodu.
A proč ne, když to takhle někdo chce. Nicméně ani k nám, kterým stačilo pouze kus toho místečka, se chovali normálně a vřele.
Nejsme ten typ turistů, co se nechá dovézt přímo do luxusní logde letadlem, nelétáme nad Okawangem tryskáčem, nemusí nás posadit do výletního vozu a nepotřebujeme, aby se řidič a průvodce domlouval vysílačkou s ostatními a jezdil tam, kde se zrovna něco děje, aby turistům zaručil podívanou. Zvládneme to sami. Chce to jen čas. Ale nemám nic proti tomu, když to chce někdo jinak, po svém.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
No a pak se po třech týdnech naprostého klidu vrátíš do JARu. Nešťastná země, dvojí rasismus, touha po pomstě...nerozumím tomu.
Po třech týdnech v klidu ztratíš obezřetnost. Namontuješ se přímo do centra velkého města. Je prvního v měsíci, vyplácejí se dávky, banky jsou v obležení, před každou obří fronta. Město plné lidí. Nechápu, proč mi to hned nedošlo.
Samozřejmě se nás hned snažili napadnout a okrást. Byli jsme tam v té chvíli jako pěst na oko. Vše dobře dopadlo, ale budu si asi dlouho vyčítat, že jsem to nepředvídala, že jsem správně nenačetla situaci, že mi to hned netrklo.
Ne, nenapadli nás proto, že jsme bílí. Napadli nás proto, že jsme byli za blbé hloupé kavky. Hloupé a nepozorné.
Naposled se mi tohle stalo v Bruselu v roce 2006. Dvě ženské o půlnoci na policejní stanici, bez kabelek a dokladů. Jen jsme se chtěli projít.
Stát se to může kdekoliv a kdykoliv, ale vyčítám si to pořád.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Díky za obsáhlou odpověď.
PS. zajímaly mě představy vesničanů, kdybyste s nimi třeba večer sedávali u ohně :o)))
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Jo, tak. Tak to mi nemohlo dojít, jak to myslíš.
My jsme s nimi večer u ohně nesedávali. Jen vyjimečně jsme si dopřáli nějaké to romantické večerní civění do plamenů. Málo dříví...:-))
Jo, oheň jsme dělali každý den, kvůli vaření. Tady i v lépe vybavených kempech často není kuchyňka, jak jsme na ni u nás zvyklí, zato je snad úplně všude připravené bezpečné místo na grilování. Na tom se vaří, sesbíráš po zemi pár spadaných klacíčků a zasypeš to briketami nebo koupeným dřevem. Firewood je zde žádaným a prodávaným artiklem (má ho na hlavě i ta Himbka, co se s ní fotíme). No a obcházet kolem a pálit zbytky zdecimované vegetace kvůli romantice se nám zas až tak moc nezamlouvalo.
Jo, jiný kraj, jiný mrav:-))
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Konečně jsem si našla dostatek času a hlavně klidu, abych si blog přečetla. Krásný výlet.
Pro mě je to teda nedosažitelná exotika - není to můj šálek kávy, ale takhle v teple u počítače, v bezpečí před všemi těmi hady a štíry si o takovémto cestování s chutí přečtu :o)))
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Dík, mně je teď zas tady pořád zima a vlhko na nohy, ale zvykám si statečně:-))
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
Zima a vlhko na nohy je po letošním létě asi více lidem. A ani nemuseli být v Africe.
0
Re: Krajem Himbů a Hererů
moc hezké čtení a fotky parádní, asi netoužím něco takového zažít na vlastní kůži, ale ráda si o dalekých cestách čtu. úplně jsem si vybavila dětskou knížku o doktrovi Bolíto, kde popisuje, jak zachraňoval pacienty u řeky Limpopo. kamarád byl za dcerou v Johannesburgu a ačkoliv by tam mohl zůstat jak dloho by chtěl, vydržel to jen 14 dní. strašně mu vadilo, že nemohl nikam jít sám.
0
Hledám: Horsky prusmyk lezení na kole v maroku, v Atlas
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Napříč Českem aneb tak trochu jiná dovolená
V sobotu dopoledne přijíždíme s mou drahou ženou do Vyššího Brodu - do známého města na jižním okraji Šumavy.…
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…