Dotaz na ty, kteří jezdí na silničce nebo fitku (ronda, malej jarda, Heky, ...): v posledních měsících jsem zaregistroval (v cyklokrámech, ale i třeba v TV při přenosech TdF), že se už nepoužívají úzké gumy "23", ale přešlo se na "25" nebo i na "28".
Nějak to nechápu - v silničkách se přece jezdí na rychlost = tedy aby se gumy co nejméně dotýkaly asfaltu, na co tedy širší gumy? Copak jsou rychlejší? :-)
Rychlost "gumy" je dnes dána spíše směsí. Gumička od zavařovačky může jet hůře, než 28" "balón". Širší je komfortnější.
Príma a jak poznám, že ta širší guma je rychlejší? Schwalbe na to má kalkulačku na výběr plášťů a hodnotí nižší valivý odpor, ale co u jiných výrobců?
Prosím Tě máš odkaz? Zatím jsem na to nenarazil.
Marně to hledám, patrně to zrušili při předělávání webu schwalbe. Škoda, bylo to velmi dobré.
Jsou pohodlnější. Takže se nazouvaj když se nejede závod, nebo když se jede nějaká kostkovaná vražda na pavé (závodníkům není moc platné že mají o chlup lehčí-rychlejší gumu, když mají dodrncané bolavé tělo).
Jsou odolnější proti procvaknutí (super na kostky, ale třeba i na strada bianca) a dost možná i proti průrazu (zejména zboku).
Často se vozí v zimě na tréninky.
Valivý odpor je prakticky stejný na 23 jako na 28, 23 se jezdí hlavně kvůli aerodynamickému odporu, i na Roubaix kostkách se 28 většinou jede na zadním kole a 25 na předku a je to kvůli většímu pohodlí a odolnosti.
To je vývoj.
Před 25. lety se vozili pláště široké 19mm.
Pak dlouho 23mm a poslední rok, možná dva, 25 nebo 28mm.
Když jsem před 5. lety sháněl plášť 28mm, tak v nabídce skoro nic nebylo.
Ostatní už to popsali dostatečně.
Jen ale dodám, že jako stará konzerva na silničce budu vozit plášť co nejtenčí, protože žiletce nejvíc sluší ! Taky co by to bylo za žiletku s balonama místo ostří, no ne ? Na pohodlí tam mám ten karbóón. A až se budu chtít kulit na balonech, pořídím si snoubajka na 5" :-)
Tlustší pláště mají při stejném tlaku nižší valivý odpor. Ve spojení se správnými ráfky neznamenají širší gumy aerodynamickou nevýhodu.
http://www.bicyclerollingresistance.com...
http://www.reynoldscycling.com/reynolds/news/is...
Ten test má ale malou chybičku a tou je rychlost, jestli se nepletu je tam brána rychlost 29 km/h, jenže aerodamický odpor stoupá při vyšších rychlostech. Pro normální cyklisty to roli nehraje, pro výkonostní, podstatnou.
A ještě k tomu porovnání v tunelu. Jaké tvary ráfků a drátů se používaly tehdy a jaké dnes, takže to co se ztratí sirším pláštěm je nahrazeno lepším tvarem ráfků a drátů.
Nějak tam tu chybičku nevidím. Ano, aerodynamický odpor stoupá s čtvercem rychlosti. Takže když ta kola mají stejný odpor při menší rychlosti, budou ho mít stejný i při větší rychlosti.
Tedy pokud máš ke 25 mm gumě vhodně zvolený ráfek, bude mít stejný aerodynamický odpor jako guma 23 mm.
Valivý odpor ano, aerodynamický ne.
Tak ještě jednou.
Širší guma má na stejném ráfku při stejném tlaku nižší valivý odpor.
Širší guma na stejném ráfku bude mít vyšší aerodynamický odpor. Jenže použije-li se s širší gumou i širší ráfek, bude aerodynamický odpor stejný. Velkou část odporu tvoří odtržení za gumou, pokud se ten odtržený proud zase přichytí, je odpor značně snížen. A toho se právě dosáhne dostatečně širokým ráfkem. Přesně tohle se v tom článku píše.
Nehádej se se mnou, nemá to smysl. Domnívám se, že o aerodynamice toho vím víc než ty.
mě to neleze do hlavy. jak může mít šírší guma menší valivý odpor, když se přece dotýká najednou silnice mnohem větší plochou?
v tom případě, pokud dám na kolo plášť 700x40, tak mi to pojede líp než s pláštěm 700x30? samozřejmě stejný výrobce a typ gumy
To nejsi sám :-)
Beru to jako sdělené tvrzení, které neumím zpochybnit, beztak si myslím, že tohle tvrzení platí pouze v laboratorních podmínkách za ideálního stavu a ne v běžných provozních podmínkách.
Protože ta síla na deformaci je úměrná tlaku na podložku a tlak na podložku je v tomto případě podíl gravitační síly a plochy dotyku. Takže čím větší plocha dotyku (širší guma), tím menší tlak a tím menší valivý odpor. Ale tohle platí pro deformaci podložky absolutně tuhou kruhovou obručí a tím vyvolaném valivém odporu. Když se bude deformovat zejména ta pneumatika, tak to asi bude trochu jinak.
Ano valivý odpor bude menší. Ale ten aerodynamickej celkem dost zvýšíš.
Tohle se přesně dělá na velomobilech, dát tam co nejpoddajnější tlustý plášť. Aerodynamiku to nezhorší, protože plášť je zakrytý, ale na pohodlí a valivém odporu to pomůže.
A ten aerodynamický odpor těch plášťů při rozšíření o pár milimetrů, třeba i o 10mm je tak znát? Je to významnější než změna aerodynamického odporu jezdce, nebo jen větší flašky na vodu?
Poloha jezdce a jeho oblečení mají určitě větší vliv než 30 mm nebo 40 mm pneumatiky. Ale přesná čísla na tohle téma jsem nikdy neviděl. Ale zas tak moc jsem nehledal.
S tou tloušťkou plášťů u silniček bude asi zádrhel v tom, že do většiny rámů 40 mm pláště nedáš, takže nemá moc smysl to řešit.
Spezialized má na svém youtube kanálu videa z aerodyamického tunelu, kde testují různé věci proti sobě, občas hovadiny jako kde vést 6 piv, občas celkem smysluplné věci jako vliv polohy jezdce, vliv oblečení, vliv draftování.
https://www.youtube.com/playlist?list...
Ono to celé bude asi trochu složitější a nelze vytrhávat jen jednotlivé vlivy.
Jedna věc je aerodynamika. Ta jde asi u širšího pláště vychytat moderním ráfkem - ale určitě jde vychytat i u uzšího modernějším tvarem...
Valivý odpor - tak nějak rozumím tomu, co se tu píše. Ale platí to vždy a za všech okolností ? Kde, na jakém povrchu je to zkoušeno a měřeno ? Jakpak se asi tváří "rozplizlejší" guma na hrubší asfalt, nerovné povrchy ? Tam už to není jenom o tom prvotním valivém odporu, ale i o neustálém překovávání mnoha malých překážek. Širší guma jich nepopiratelně "najde" po cestě víc.
Valivý odpor ovlivňuje i duše v plášti (vzájený pohyb). Ve větším plášti větší styčná plocha s duší.
Širší plášť je obvykle těžší, než uzší. Totéž ráfek. A větší rotující hmota také jízdě nepřidává.
Mám nemálo zkušeností s různě tlustýma galuskama, bouchanýma zhruba na stejný tlak. Rozdíl mezi tenoučkým frčákem a "bulharskou" dřinou u širších byl přímo neskutečný.
Ty články, co odkazuju jsou laboratorní měření. Jak to je v reálných podmínkách se tam nepíše. O tom, že to je o dost složitější, nepochybuji :)
Moje zkušenost říká, že čím více vibrací požerou pláště, tím méně se pak klepe jezdec a tím jsou menší celkové ztráty. Což jsem tu už někde psal :) Každopádně tohle je zkušenost z lehokola, kde se na jezdce přenáší mnohem víc vibrací než na zábradlí.
Přímé porovnání stejných plášťů na stejném kole jen s různými tloušťkami nemám a asi mít ani nebudu, vzhledem k tomu, že úplně nehoním vteřiny a na mých vzdálenostech je spíš důležité to pohodlí. Pokud by to chtěl někdo testovat, je na to dobrá doba, závodní pláště se dělají ve více šířkách než dřív, waťáky jsou levné.
Jestli on nebude ten zásadní rozdíl mezi tenoučkým fičákem a "bulharskou" dřinou spíš v konstrukci těch galusek než v jejich tloušťce.
Add " čím více vibrací požerou pláště, tím méně se pak klepe jezdec a tím jsou menší celkové ztráty."
To je jasné, když se guma při přejíždění nerovností deformuje, tak sice zvyšuje valivé tření, ale stále je to lepší než nadzvedávat a klesat s celým kolem a jezdcem. Na hladkou silnici je nejlepší tvrdá guma bez deformací. Na hrubší cestu je lepší, když to pohlcuje guma.
Konstrukce galusek tehdy bývala víceméně na jedno brdo, celoprotektor oproti waršavce byl obludnější dokonce možná jen tím oplácáním gumou i na bokách a na běhounu, možná i průměr byl o facana větší. Ale vlákna, duše i šití bylo od stejného krejčího. Tehdy se s tím nijak nepárali, člověk byl rád, že vůbec něco alespoň občas bylo.
Tak v tom případě je otázkou, jestli je tvoje tehdejší zkušenost s tloušťkou galusek relevantní vůči dnešním plášťům.
Což je asi nakonec asi šumák, protože na špatné silnici se bude blbě rozlišovat, zda je odpor způsobený třením v pláštích a nebo třením ve zbytku soustavy.
Netvrdím, že se na tom dá stavět, ale nějaké společné základní prvky to má. Galusky to byly v zásadě stejné, foukáno sice jen tak na palec, ale v podstatě taky nastejno, co pumpa dala. A v jízdních vlastnostech megarozdíl. Nejen na rozjezd, ale i pro samotné udržování jízdy. A to jsem tehdy jezdíval v balíku.
Velikost plochy, kterou se pneumatika dotýká silnice, závisí jenom na tlaku vzduchu v ní (protože síla=tlak*plocha). Když plášť při konstantním tlaku a zátěži zúžíš, zúží se i kontaktní ploška, ale zároveň se protáhne do délky. To znamená hlubší promáčknutí a tedy větší deformaci boků pláště. A deformace gumy je to, co nám pohlcuje energii :-).
Taky se to dá říct tak, že úzký plášť je při stejném tlaku ve směru otáčení "méně kulatý" než široký plášť a má proto větší valivý odpor.
Trošku mi nejde do hlavy ten stejný valivý odpor širších pneumatik a současně jejich vyšší pohodlí. Jelikož na asfaltu se prakticky veškerý valivý odpor vygeneruje deformací té pneumatiky, asfalt se zřejmě moc nedeformuje, tak vyšší pohodlí znamená větší ochotu k deformaci. Větší deformace znamená větší odpor. (Ten vzorec na valivý odpor při deformaci podložky z učebnic fyziky je zde nepoužitelný.) Ano širší guma = menší tlak na tu gumu = menší deformace. Ale současně jsou ty gumy pohodlnější, takže se asi deformují vlastně lépe.
Jediné vysvětlení by mohlo být v tom, že po hladkém asfaltu se díky nižšímu tlaku na podložku deformují gumy méně a tím mají menší deformační odpor. Ale když přijde velký ráz, třeba na kostkách, tak ho požerou, protože se mají kam deformovat. Samozřejmě na úkor vyššího odporu.
Ono to je asi spíš buď nižší valivý odpor nebo větší pohodlí. Tak to chápu já. Ten nižší odpor je se stejným tlakem. Zatímco stejného odporu s tlustším pláštěm dosáhneš za nižším tlaku a tím máš lepší pohodlí.
S tím pohodlím je to hlavně o tom, že u tlustšího pláště můžeš bezpečně foukat nižší tlaky. Mně je třeba celkem jedno, jestli mám valivý odpor 14 W nebo 12 W a to že má plášť 20 gramů navíc. Ale to, že můžu foukat nižší tlak a nemusím se bát proražení je pro mně důležité.
Ano, máš pravdu Matěji, bohužel jenom v jednom a to, že u širší gumy, aby nedocházelo k víření vzduchu za gumou se dnes používají širší ráfky, ale větší plocha galusky má stále větší odpor, ale jinak věřím, že toho o aerodynamice víc rozhodně víc než já.
Profíci jezdí v balíku.
Když ten první ví jak má zamakat, než jej někdo vystřídá...ten první to musí řešit.
Zas ale když ví, jak změnit pozici do nepohodlna, ale do rychla...
Aerodynamika v balíku je taková, že je skoro jedno, jestli mají 23ky, nebo 25ky.
Přijde mi to jako když se zaháknu za nějakou káru, co jede 50 po městě.
Tlustší plášť v takovém případě může být těžší a akorát zhoršit zrychlení.
Tak to vnímám já.
A mimochodem, konečně nadešla doba kdy se dá v krámu koupit něco většího než 23ka, hurá!!!
:)