Loučíme se s Loirou a hned se napojujeme na další kanál, Canal du Nivernais. A opět podél něho vede cyklostezka. Kanály jsou tady úplně všude. Jestli se někdy bude stavět diskutovaný kanál Dunaj-Odra-Labe a tvůrci jej doplní o stezku pro cyklisty, asi na tento podnik změním názor. Kolem kanálů se…
Opet moc pekne pocteni, smekam.
Docela jsem se pobavila predstavou, jak Ti ve snu majitelka usedlosti haze prasklou pneumatiku na hlavu :-)
S těma cestama kolem kanálů je to trochu jinak. To nejsou primárně cyklostezky, ale obslužné komunikace, z nichž některé mna cyklostezky předělali.
U starých kanálů pak bývají ty cesty po obou březích,ty lodě po těch kanálech tahala kdysi nějská ta tažná zvířata.
Tu kaskádu zdymadel si živě pamatuji, dobrá finta jak překonat kopec. Na kanálu Rýn-Marna mají další fintu. Kromě tradičního tunelu, je u městečka Arzviller ještě ohromný lodní výtah.
Tak si projektanti kanálu poradili s Vogézama.
Podlehnout iluzi, že když se budu držet kanálu, pojedu vždy víceméně po rovině proto neradím, stejně jako představě, že podél kanálu povede nějaká lepší cyklostezka.
Na severu a uprostřed Francie ano, na jihu pak jak kdy. Z plánované 100ky se mi stalo díky této chybě 150.
To máš pravdu, že to primárně cyklostezky nejsou, nedošlo mi to. Ale jezdí se po tom fajnově :-)
A to si ještě nejela po Via Rhona Provenci :-)
Je zajímavé, jak Tobě to údolí řeky Doubs připomělo Balkán a mě zase Berounku, jenom asi 10x delší.
Nejela! Hele, a je dokončená? Vede opravdu z Ženevy až k moři? Vypadá to zajímavě. Jen bych musela překonat svoji momentální averzi ke Švýcarům :-)))
Jenže, do Provance v létě? Kdysi jsem tam byla (ne na kole, ale stopem) v červenci a byly šílený horka.
Netuším, já to jel jen z Lyonu do Avignonu, ale připadal jsem si jak v ráji, jo a koncem dubna.
V červenci se tam snad chystá kolega Šíravík, jsem zvědavej, jestli se neupeče, a taky mám obavy z mas cykloturistů, počkáme si na jeho report.
Švýcary neznám skoro vůbec, ale třeba všichni nejsou takoví, jako ty exempláře, které si měla to "štěstí" potkat.
Tak pokud se Šíravník podělí posléze o zkušenosti, budu ráda. Z mas cyklistů bych tolik obavy neměla. Na té Loiře to celkem šlo (ale jeli jsme v červnu) a šlo to kupodivu i na Dunajské (ale jeli jsme v době, kdy byla hnusná předpověď počasí, takže to asi hodně lidí odradilo).
S těmi masami cykloturistů to vidím podobně.Kolem Loiry jsme putovali na přelomu července a srpna, za krásného počasí a cyklistů na stezkách bylo málo. Stejná situace byla i kolem Rýna a Dunaje.
S těmi teplotami na jihu...(můj příklad)vždycky jsem si říkal, že pro mně na kole jet přes Turecko v srpnu musí být sebevražda.Vloni jsem to nakonec prubnul a zjistil, že i při teplotách +40°C funguju stejně...
Na Via Rhona jsem se často pohyboval za Lyonem, provoz minimální - skupinky silničářů, osamělí místní výletníci, zřídka dálkový cykloturista.
Povrch - většinou kvalitní asfalt, občas těžce poničený kořeny topolů, nedalo se po tom jet, v těchto úsecích naštěstí vedla souběžně málo frekventovaná silnice. Místy také hrubý asfalt či jemná šotolina.
Teploty letní, v Lyonu před bouřkou 35, jinak lehce nad třicet.
Teplo mi většinou nevadilo, jen zhruba mezi třetí a pátou hodinou odpolední jsem za jízdy pravidelně pospával, adaptace proběhla nadmíru úspěšně, když jsem se potom setkal u moře s manželkou, moře jí připadlo teplé, mně studené, ona se celý den potila, mně bylo příjemně teplo.
Ovšem značení cyklotrasy jsem moc nepobral, chtělo by to s sebou vozit nějakou jejich mapu, na které je stezka vyznačena, při průjezdu městečky jsem se občas ztratil, před Valence byla stezka někde mezi poli ukončena oficiálně, od té doby už jsem se ji ani nesnažil znovu nalézt a mastil to po silnicích až k móři, pár kilometrů od moře v těch bažinách jsem ale na šipku Via Rhona náhodou znovu narazil, takže asi opravdu vede až k moři.
Meruňkový sad neměl chybu.
Na Aigues Mortes je správně. To je tohle opevněné město.
Letos jsem trefil Via Rhôna z jihu, od moře k Arles, povrch nevhodný pro delší štreky s nákladem, jinak celkem nuda, jak vidět.
Pěkné čtení, díky.Pro mně navíc hezká vzpomínka na prázdniny 2013, jeli jsme stejnou trasou po EuroVelo 6 ze Saint-Nazaire domů. Postřehy, zážitky i některé fotky máme podobné.
Příjemné počtení.
Ale je na tom vidět, že ty úrazy tě vždycky dost rozhodí a drží se to v tobě. To není dobře...
Jo, asi máš pravdu, přemýšlela jsem o tom, možná mám v sobě určitou nejistotu a kladu si částečně za vinu, že kdybychom děti nebrali na takovou cestu, nestalo by se to ... nemám to díky sobě, ale díky okolí (občas má někdo odlišný názor a asi mě trochu rozhodí).
Jinak slibuji, že v dalších dílech (vidím to ještě na dva) už žádný další úrazy nebudou :-)
Třeba ti pomůže, že jsi se z toho vypsala.
Z vlastní zkušenosti ale vím, že určitou dobu v rodiči tyhle "úrazy" zůstávají. Jak děti rostou, odezní to samo. Resp. nahradí se jinými a pak si člověk říká "zlaté odřeniny" :o)))
Kdyby někoho zajímaly fotky z francouzské části cesty, tak víc jich je zde:
http://www.epastorek.cz/cykloexpedice/od...