Začnu u sebe, mám najeto 2 165 km (v loni jsem začal ), takže mi chybí 37 911 km.
Beres jenom cestu do prace? Ume to dela 14400km. Jinak je to mnohem vic.
Beru i cestu do práce.
ja take
O víkendu jsem objel Svět dvakrát a byla to pohodička :)
Pravda, není svět jako Svět:-), my Třeboňáci jsme ve výhodě, můžeme trénovat donekonečna, v létě si to dáváme jako lehkou rozcvičku:-)
Já začal jezdit před čtyřmi lety, mám najeto cca 7000 km a nejspíš tímhle tempem do smrti ten rovník už neobjedu.
Před vojnou se mi to, hádám, povedlo jednou, teď můžu bejt podle ortodromy někde u Fidži. Na globusu to jde rychlejc. :-)
Mě to vychází na 1.12.2013, zatím mám ujetu necelou šestinu. :')
Kdyby ses obrátil ve směru poledníků, stihnul bys to dřív. Každá hodina dobrá. :-)
Klub slovenskych turistov ma dokonca nejaky typ diplomu, ktory dostane kazdy, kto preukaze ze obisiel zemegulu. Neviem presne podmienky, lebo o take diplomy velmi nestojim, ale urcite aj Klub ceskych turistov nejaky taky diplom ma. Ale ci som ja obisiel zem netusim, nerobil som si presne poznamky z kazdeho roka (uz som sa polepsil).
KČT uděluje titul "Cyklista zeměkoule, h. c.". Někteří jedinci si jím pak ozdobí dveře bytu. :-)
Tak to bych mohla být někde v půlce, ale dost možná už za.
Tak já mám od roku 1998 do dneška cca 12.000 km, takže mi zbývá ještě 28.076 km.
Pokud by se mi podařilo každý rok najet alespoň 3.000 km jako letos, tak mám na dalších 9 let o zábavu postaráno.
Hned tu radostnou zprávu oznámím večer rodině... :o)))
...a budu trojhlasně označena za magora :o)))
nerikej,ze jsi jeste nepresvedcila rodinu,ze kolo je nejvetsi vynalez vsech dob.
...no, mě asi stačí, že se s mířili s tím, že prostě mají matku takovou jakou mají :o)))
...a chtějí si mě nadále nechat i s kolem :o)))
.. oni to ještě nevědí?
Tak já už jsem někde za půlkou. Loni v květnu jsem slavila 20 000 km (ale občas mi nešel tachometr).
Tak já už jsem to tu v nějaké diskusi psal, eviduji si to od roku 1968 a ale mezi roky 1973 - 1980 jsem na kole nejezdil, jinak jezdím pořád, takže už jedu kolem světa pošesté (jé to je pěkné číslo, mrknul jsem se do své evidence a k dnešnímu dni to je přesně 222250 km).
Hold jsem už cyklodědek.
To je docela výdrž. Pro zajímavost - kolik jsi spotřeboval kol? Toho bych se chtěl taky dožít. Prý si ničím zdraví, ale mě to připadá právě naopak. Zatím to mám objeto asi 1,5 krát, z toho první objížďka byla na staré Libertě. Při současném tempu by to mohlo být každého 3,5 roku.
Eska sport tříčtvrťová (ukradeno), Favorit (prodáno), potom jsem šel na vojnu a byla ta pauza. Potom kolo nebylo možno sehnat takže náskedovala Ukrajina, Favorit (mám ho dosud), Cross snad Olpran (značka není jasná - ale poměrně kvalitní s některými vylepšenými komponenty a jezdím na něm s nosiči a brašnami po okolí i Evropě dosud), Ukrajinu jsem používal k cestám do práce a v zimě do roku 2004, mezitím jsem do práce taky jezdil na nekvalitnim MTB po dceři (koupil jsem jí nové), taky mi bylo ukradeno, a nyní ještě na cesty do práce a v zimě ojíždím staré kolo Premier - to mi zase zbylo po synovi, když si koupil nové.
Jo ještě jsem zapoměl, po té Ukrajině a před tím Favoritem - co ho mám dosud, jsem krátce měl ještě jednoho Favorita ale toho mi taky brzo ukradli.
...pauza na vojnu - prosím tě, kdy se chodilo na vojnu na 6 let :o)))
...a za Marie-Terezie se ještě nepočítaly ujeté kilometry na kole :o)))
Radko, ty mě vždycky bereš za slovo byla to pauza na vojnu 1973 - 1975 (od jara do jara) a potom jsem na kole nejezdil, tak nějak jsem to psal, jazdil jsem na "fichtlu", kola tehdy nebylo možno koupit, stály se na ně fronty, a do fronty přišli včas jen ti dobře informovaní. Ale stará láska nerezaví a moje dušička nakonec po kole zatoužila, hold byla to nejdříve ta slavná Ukrajina - neměl jsem ty správné známosti a korupci nesnáším.
...no tak jo, trošku reju :o))) Promiň... :o)))
Ale Ukrajinu jsem měla také - modrou. Za 550,-- Kčs. A všichni kluci mi ji záviděli, protože to bylo jediné kolo, na kterém se daly sjet i schody.
A měla neuvěřitelnou výbavu včetně mechanického tacháče a síťky na zadní kolo proti zavlečení sukně do drátů :o)))
Do dnes nechápu, jak jsem na to šíleně těžkém kole dokázala vůbec vyjet nějaký dokopec...
Jezdit do tý hospody každý den, to by asi doma neprošlo!
Ale 50 roků už mám vodšlapanejch.
První "kolečko" jsem dokončil vloni po cca 8 - mi letech ježdění, vše na jednom kole Author Richmond a finále jsem si vypočítal tak, aby mi dojezd vyšel na Lysé. Jinak před Cyklofanatikem hluboce zkláním - to jméno si fakt zaslouží :)))
Krtku, není to žádná věda, chce to jen výdrž, trochu obezřetnosti a štěstí, aby to snažení neukončil nějaký šílený automobilista. A jak se dívám na tu tvoji fotečku, tak se už nemohu dočkat až bude pivní počasí, třeba se někde potkáme, často jezdím do Horních Bludovic.
Beru Tě za slovo, už se jara nemohu dočkat, na mém kontě je zatím letos prachbídná nula - co se týče km, a fotce s pivem moc nevěř, chmelový ionťák si dopřávám na trase většinou až uznám, že si jej fakt zasloužím, což bývá obvykle většinou na nějakém dobrém kopci s hospůdkou.
Tak třeba na Lysé hoře.
tři roky a kousek :) a už dokončuji druhé kolo kolem Země
Chlapi, jezdíte vy vůbec ještě pro radost, nebo jen pro ty kiláky? Na druhou stranu po té, co jsem si sedla a sečetla to za roky, co ty kiláky měřím, je hezké vědět, že bych tu zeměšíšu měla objetou taky (a dokonce dvakrát, ale doložit bych mohla jedno a kus objetí, protože před pár lety jsem ještě neměla měřák.) Ale nepočítala bych to takhle. Potkala jsem před pár roky ve světě kluka ze Švýcar, který jel sám kolem světa a navíc si to prokládal výstupy na kopce. My s ním byli na hoře vedle Popocatepetlu (ten bohužel zrovna soptil, tak se na něj nedalo) jmenuje se Itzacsihuatl (ale jak přesně se to píše, už fakt nevím). Měl tehdy za sebou přes devadesát tisíc kiláků, mj. i cestu přes Tibet, pár hezkých vršků...Byl to frajer, nejen protože jel sám, protože tomu věnoval několik let, ale hlavně proto, že měl jednu nohu po úrazu dost špatnou (kratší než tu druhou o pár cenťáků, atrofované svaly) a kulhal. Říkal si Yak a přezdívku používal v mailech a možná i na webu. Pokud vím, tak tu svou cestu dojel asi po 4 nebo dokonce po 5 letech (jel s přestávkami, během kterých si vždy někde ve světě vydělával na další cestu). Jmenuje se Claude Marthaler.
Vla, tak si to tak moc neber, že kdo hodně najezdí, tak z toho nemůže mít žádnou radost, protože nestíhá vnímat okolí. Jsou určité skupiny cyklistů, kterým kondička dovolí zdolat třeba 100km a přitom ještě nafotit hafo snímků, případně posedět u hospůdky a o tom, co cestou viděli vyprávět dvě hodiny. Ale na druhé straně už mám zkušenost, kdy jsem se nechal zlákat do balíku silničářů a celé, co si z trasy pamatuji je, že jako tečka na konci balíku hledím na galusku toho přede mnou a najednou jsme byli na místě. Tak tohle fakt příště nebrat!
Ale já si to fakt neberu a dokonce ani trošku. A nešlo mi o vnímání či nevnímání okolí, ale spíš o to, že se to pak celé přepočítá jen na ty kiláky a dumání, co jsem to vlastně se svými tisíci kilometrů objel...Víš, Krtku, pro mě taky není problém dát přes stovku a neumřu, když jí dojedu. Naopak, s chutí si místo toho pivka jdu třeba v létě zaplavat nebo zahrát volejbal. Ale určitě neběžím po vyjížďce přičítat kilometry ten den ujeté k těm, které jsem najela rok, dva, tři zpátky, abych věděla, jestli jsem objela už republiku, Evropu nebo kolem rovníku...
Tak to Ti tedy kvituji, že ještě dokážeš po výletě "vyklusávat" u dalšího sportu, ale abych se vrátil k původní věci - sčítání km. Znáš to, za dlouhých zimních večerů, jeden nemá do čeho píchnout, mapy už jsou málem prošoupané od ukazováku, to je nejvhodnější doba i na takové hlouposti, jako je tato. Snad je to neškodná zábava, člověk se naoko udržuje v kontaktu s kolem a co je zajímavé - stále každičký den sleduji předpověď počasí i když zaručeně vím, že kvůli kupě sněhu venku ještě dlouho nevyjedu
Teď si na to kápnul! Díky kolu, bruslím, běžkám, lezení, kajaku a mnoha dalším kratochvílím..., což se vše dá provozovat víceméně jen za světla, nemám v dlouhých zimních večerech čas jezdit prstem po mapě a sčítat si kilometry, protože doháním práci, která stála, když bylo světlo. Bohužel se mi nepodařilo najít sponzora, který by mě živil a já bych si mohla dělat jen to, co mě baví...Ale bylo by to skvělé! To bych pak možná taky během dlouhých zimních večerů seděla u sklenky dobrého vínka a sčítala...
Ať počítám jak počítám, do konce života už to stejně nestihnu, tak proč plýtvat zbytečně silami. A až nezbydou ani ty síly, zbyde mi "nakole", mapy a prst.
:-)))
Nikdy nříkej nikdy.
Švesťule, ty už si zase zpátky - tak to je nejkrásnější dárek k narozeninám :o)))
Kdepak jsi se toulala - už nám tady bylo smutno.
Byla jsem 7 dnů na lyžovačce v Ischgl v Rakousku, k tomu cesta tam a zpět, zabalit, vybalit a je z toho 10 dnů zdejší absence. Ještě pojedu 2x po týdnu, tak když budu zde chybět, lyžuju.
I já se připojuji ke gratulantům - nejen Ty, Radko, ale všichni nakoláci užijte si príma narozky v r. 2006, ať je máte kdykoliv od 1.1. do 31.12. Hlavně buďte zdraví a těšte se ze života! Všem letošním oslavencům pusinku na čelíčko posílá Švestka. :-)))
Jo, jednou za rok to holt čeká každého z nás :o)))
Díky a tobě také tak :o)))
Zapijem to na Novopacku :o)))