Ahoj, chystáme se s dětmi (6 a 9 let) v létě tak na týden na kola a uvítali bychom vaše tipy na nějakou vhodnou cyklostezku. Nejlépe v ČR nebo na Slovensku, ale klidně může být i Německo, Rakousko, Polsko ... Jeli bychom částečně natěžko, pohodově, denní objem tak kolem 100 km, spaní pod stanem. Jelikož je to s dětmi, mělo by kolem být také něco zajímavého k vidění, popř. koupání apod., na profilu až tak moc nezáleží, ale nic vysokohorského. Velkou prioritou je pokud možno cyklostezka (bez aut), děti pojedou samy, příp. občas na tyči. Samozřejmě může být několik na sebe navazujících cyklostezek v celkové délce 600-800 km. Díky moc za vaše tipy.
Martin
Nevím, jen se ptám.
Není 100 km denně pro šestileté dítě hodně?
Taky si myslím, se sto kilometry za den má mnohdy i dospělý dost.
No, starší syn jezdil kolem 100 km za den v 6 letech docela v pohodě, na 20" kole. Teď má 24" a jezdíme spolu tak, že on na kole, já na koloběžce a máme podobné tempo, spíš mu občas nestíhám. Když si vezmete, že pojedeme denně asi 6-8 hodin čistého času, vychází prům. rychlost 12-16 km/h. Navíc s sebou bereme trail-gator (tyč), ale fakt mám vyzkoušeno, že pohodově se 100 km za den dá s dětmi jet, i se zastávkami na jídlo, koupání, pohrání si ... Děti nijak nehoním a jezdíme i teď v téhle zimě-nezimě kolem 50 km za odpoledne.
Tak to jsou šikulové.
I teď 50 km za odpoledne?!?
Nic ve zlém, ale asi sem ráda, že nejsi můj rodič :o)))
Nemuzes vedet, jestli to ty deti nebavi. Pripomnela jsi mi nejakou kacenu, co v Krusnych horach pri pohledu na moje deti vyrvavala na kamose, ze je rada, ze ji rodice jako dite nenutili na bezky.
Hele, vychladni a čti pořádně, co jest psáno.
Jednak to uvádím slovy "nic ve zlém" a druhak je tam smajlík.
Takže ani omylem nic nekritizuji.
On se ten vyznam emotikonu obecne moc precenuje.
Hele, nehodlám se tady s tebou dohadovat, jak se obecně bere nebo nebere jaký emotikon.
Použila jsem smajlík, abych vyjádřila, že svůj text nemíním nijak ve zlém.
Kdo chce, tak pochopí.
Když jsme byly děti, tak nikdo z bratranců ani ze setřenic už nechtěl s naší mámou podruhé v životě na procházku.
Nám to přišlo celkem normální, protože jsme to měli od mala.
No a máma dneska jako důchodkyně chodí z Jižního Města,prakticky z Chodova, k nám do Újezda procházkou, veme děti do lesa tam s nima ujde 10 km a pak se v podvečer nalodí na MHD a jde se projít s kamarádkou do Prahy :)
Tak teď mě rozbolely nohy :o)))
My jsme jednou jako děti obešli skoro celé Broumovsko :) Ségra tehdy měla tak 8-9 a dali jsme cca 37 km , jenže jsme chodili po kopcích okolo nahoru na Ruprechtický špčák a pak po hranicích až Hejšovině a Bromovské stěny..... Táta pak asi tři dny nechodil jen léčil nohy, strejda s tetou to asi v půli cesty vzdali, bratranci pak prchali jen když viděli pohorky :)
Moje babička dělala to samé, akorát že si ještě vzala kárku, aby si z lesa přivezla nějaké dříví na topení. Ještě ve vysokém věku dělala takové "blbosti", že se svoji sestrou jely nočním vlakem do Tater, tam si udělaly túru a nočním vlakem se zase vrátily zpět.
Babička, když měla asi 75, se mnou šla z Police nad Metují přes Kovářovu rokli na Supí koš, pak na Hvězdu a z Hvězdy na Hony a do Bukovice pěšky.... tam nás pak viděli příbuzní a poslední 2 km nás svezli autem...
Tak může to být. Přeci jen za našich dob jsme neměli ty tyče.
Těch padesát myslím naše děti v šesti letech daly. Zda by daly víc jsme nezkoušeli, většinou jsme se přizpůsobovali jejich tempu a furt někde počítali šišky nebo zkoumali blatouchy bahenné.
Taky se nejezdilo po cyklostezkách, těch moc nebylo. Jezdili jsme podle mapy po lesích, nejraději v Jihočechách. Po dojezdu pak děti rády počítaly v mapě kolik ujeli a pokud se jim zdálo málo, jezdili ještě kolem chalupy.
Sakra, už zase ta i/y:-((
Právě že to naše děcka baví, jezdíme po keškách a různých zajímavých místech, tak ty kiláky naskakují. Nevím, naše děcka nemají potřebu vysedávat u telky nebo počítače, jak to vidím všude kolem, dělají závodně atletiku a lezení, po škole lítají venku, jako my když jsme byli malí. Je fakt, že dneska venku moc dětí neuvidíš, tak se snažím je brát ven sám na kolo, kolobrndy, chystám pro ně orienťáky s vysílačkama a bonbónama :-), běháme se psem, od 6 jezdíme na běžky ... Já jsem se jako malej taky na kole neflákal, strejda jezdil závodně silnici, tak mě bral na výlety na Šumavu, Grossglockner, Passo de Stelvio a jiný drsňárny, ale jsem mu za to vděčnej. Nevzpomínám si, že bych na to někdy nadával natož na kolo zanevřel. Děti v žádném případě do ničeho nenutím, beru s sebou tyč, někdy jedeme na dvojkole, naplánuju sice větší porci, ale kdykoliv jim jsem připraven pomoct nebo to zkrátit. Syn ve 4 letech šel na jednom pochodu 35 km a kočár jsem vláčel celou cestu zbytečně, vloni jsme jeli na laminátce Sázavu a denně jsme dávali 45-55 km, no a večer nechtěli spát, hráli si s míčem a chtěli sedět u ohně. Tož tak, nebojte se děcka brát na dlouhý výlety, vydrží možná víc než vy, přizpůsobte jim tempo a zapojte do toho příjemné zážitky.
Nic ve zlém, ale 50 km za 3 hoďky s několika keškami, a když se poštěstí, i nějakou tou zříceninou nebo rozhlednou, snad dáš i ty :-) A děcka si zasportují, popovídáme si a odvezou si z kešek nějaké blbosti z kindervajec. Pro mě jako rodiče jsou ale na prvním místě společné zážitky.
Stejně bude asi napínavé to čekání, jaká bude jejich první samostatná dovolená s jejich dětmi ?:)
**** hotel, welness a sledování dětí na trampolíně z terasy od kávy ? :D
Tuhle poznamku taky vubec nechapu.
1) Proc by to melo byt napinave?
2) Nevim o zadnem pozorovani, ktere by tvrdilo libovolne z techto tvrzeni:
a) Deti intenzivne sportujici s rodici se na to v dospelosti vyserou a jsou z nich povaleci
b) Deti intenzivne sportujici s rodici se svymi detmi take intenzivne sportuji.
Takze mi Tvoje poznamka na zaklade predchoziho prijde jako zbytecne rypakovani.
Vy jste se dneska s Hraboshem špatně vyspali nebo co ?
Jen říkám, že se ZA 1) 2) a) b) často stává, že SE OBJEVÍ 3) NEBO C).
Tedy, že si děti kupodivu vezmou někoho z úplně cizí rodiny, který má třeba úplně jiný názor na volný čas a tak je občas napínavé sledovat, který životní styl se prosadí.
Cítíš se teď lépe ?
:)
Důležité je, že si to každý zařídí podle svého.
Byla by nuda, kdyby všechno šlo podle šablony, všichni bychom byli stejní a dělali bychom stejné veci.
To by mě teda fakt moc nebavilo.
Jak budou moje děti vychovávat svoje děti mě sice zajímá, ale vliv na to budu mít jen malý.
Tak :)
Ale stejně v těch generacích je pak nějaká zhrzenost, uvidíme co čeká mě.
Třeba tchán je zhrzenej, že ani jeden z jeho pěti vnuků nehraje pinec na vrcholové úrovni a utíkají před ním i když drží v ruce jen pinpongáč...
Přitom si za to může sám, neměl se je pokoušet trénovat jako svoje dcery:)
Vůbec se nepoučil s naším nejstarším, jako prvním vnukem kterému znechutil za dva víkendy...
Švagrová se po letech pak přiznala, že pro ní bylo největší utrpení mu asi 4 roky vysvětlovat, tatínku cokoliv jiného je lepší než pinec s tebou, když mu s tím asi po pěti letech praštila a šla dělat balet :)
Žena jako starší( my nejstarší to známe:) to vydržela a je dodnes hodně dobrá.
No a kluci se k pinci hrnou až když je děda a žena pryč, prostě to s nimi neberou jako zábavu,ale jako mus, což je škoda.
My se s hraboshem dnes vubec nevyspali a citim se vyborne nezavisle na Tvych kidech. To co pises ted, jsi tim predchozim prispevkem vubec nerikal.
Bohužel jsi mě nepřekvapila, vypustíš z výrokové logiky nejednu proměnou a tváříš se pak jako kdysi naše učitelka u tabule přistižená při chybě :)
Tedy kidi povídáš ?
A vis ze jsem mela pocit, ze jsem to mekke i opravila na tvrde? Holt chybka. Jinak sve oblibene bonmoty nevztahujici se k aktualni diskusi si strc za klobouk.
Nápodobně by jsi si mohla nechat pokusy o výchovu do témat o výchově, nebo případně využít další funkce tohoto webu.
Jelikoz Ti dela dobre mi neustale psat, ze Te vychovavam a ze jsem ucitelka a dojdes k tomu skoro vzdy nezavisle na tom, co v reakci na Tvuj prispevek napisu, smir se s tim, ze tyto Tve poznamky budu nadale ignorovat.
Chapu, ze jako muzsky sovinista tezce neses, kdyz s Tebou nesouhlasim a napisu Ti, ze nejake Tve poznamky jsou jen kecy bez podkladu, a musis tuto svou "ujmu" nejak ventilovat, s'est la vie...
Teď jsem si všiml, že čechura zde není nový, takže ho asi nepřekvapí, co se tady občas děje, tak snad mohu ještě tuto reakci.
Tématická šovinistka by ti vyhovovalo lépe ? :)
Přiznám se, že jsem se párkrát udržel, když jsi sem dala nějaké informace úplně bez podkladů, přestože je to tvoje oblíbená zábava se jich úporně dožadovat.
To že jsi žena s tím nemá společného nic a to že se mnou nesouhlasí ženy neberu nijak pohlavně jako někdo.
Na sociální inteligenci nositelů mají totiž pindíky a pipinky nulový efekt.
Je to spíš o ochotě ostat normálním člověkem....
:)
Přiznám se bez mučení, že v tuhle roční dobu těch 50 km nedám. Ani s přestávkama.
Stačí mi tak kolem 30 km, ale na sobotu už plánuji něco delšího.
V Cechach pochybuji, ze bude nejaka souvisla trasa dostatecne mimo silnice tak dlouha, ale podivej se na zahranicni, tam neco najdes.
http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy...
Díky za pěkně zpracovaný přehled. Určitě ho podrobně prostuduji ale většinou se jedná o dálkové cyklotrasy. Jde mi skutečně spíše o cyklostezky bez provozu aut. Samozřejmě znám podunajskou nebo innskou cyklostezku, ale tam bývá v létě dost narváno. Neznáte někdo, co z téhle mapy http://www.ceskojede.cz/rubriky/dalkove... jsou cyklotrasy a co cyklostezky ? Nějaká síť stezek má být kolem Dyje, Bečvy a Moravy - nějak to propojit ?
Kolem Moravy jsme jeli z Kunovic k Lanzhotu po levem brehu a zpet po pravem a je tam spis nudna krajina, koupani v par rybnicich super, v Morave se daji najit vhodna mista. Na sever od Kunovic to urcite jde protahnout a na jih k Dyji taky. Spali jsme ve stanu, kde se nam to libilo.
Na jihu Moravy se dá jet víceméně po cyklosteckách z Uherského Hradiště až do Děvína u Bratislavy.
Okolo Dyje cyklostezky nic moc. Mimo silnice se dá jet jen z Břeclavi do Hevlína, příp. Hrušovan nad Jevišovkou. Pak má být cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs. Okolo Jihlavy a Dyje, ale tu neznám.
Taky bych byl pro Rakousko, pěkný typ tu měl k.vl, viz. jeho blogy.
http://www.cyklostezkabecva.com/
Co se Německa týče. Zkus si někde půjčit cyklomapy od firmy Esterbauer. Oni dost důsledně značí jestli je cyklotrasa vedena na cyklostezce/ na silnici slabým provozem/na silnici se silným provozem
K tomu značí i povrch.
Obecně mě z toho vychází asi jen Donauweg...
Není to daleko, dá se tam udělat pár výpadů do stran, sem tam se dá zařadit loď, většina trasy úplně v klidu, kde je silnice tam řidiči vědí, že je tam cykloprovoz.
Služby po cestě dobrý, akorát nevím nic o kempech. Všechno to tam penzionujeme. Bazén v každé druhé vesnici :)
Pry je dunajska stezka dost nudna, cemuz verim. Jinak v Rakousku bych asi s rodinou mela trochu skrupule spat na divoko a kempy se prodrazi. Kempy tam jsou, kamaradka tam kdysi jela.
Domnívám se, že děcka co dají 100 km za den, v pohodě zvladnou i nocovani nadivoko. Soudě podle mych dětí, my dame tak 50 a nocovani kdekoli neni problem.
Nejde mi o to, ze by to deti nezvladly, ale ze je to v Rakousku obecne zakazane a ze tam jsou obcas na to trochu cimprlich, i kdyz to tam projde mnohem lepe nez treba ve Slovinsku, kde za spani na divoko drsne pokutuji, dokonce i za spani v aute na parkovisti.
to co je obecně zakázáno může být místně povoleno :-) stačí se slušně zeptat majitele pozemku a buď to pude nebo nepude :-) A nuda na Donauradweg? Může být jízda na kole nuda?
Ano, nuda může být. Nekonečná rovina (a to jak horizontální, tak i vertikální)... Dunajskou zkrátka ne... ;-)
Treba moji dcerce se to libilo :-) mozna ze jedenactilete holky to vidi jinak :-)
Já teda jel po Dunajské jen kousek (z cca Hainburgu do Vídně a zpět), když jsme jeli Břeclav-Vídeň-Bratislava-Břeclav. Ona ta celá trasa je taková nic moc, ale nejhorší byl ten kousek po Dunajské (následován hned úsekem Bratislava-Lanžhot) - rovina, rovina, rovina, nuda, nic ke koukání. Spali jsme pod širákem přímo na hrázi (a přímo ve směru startovací dráhy letiště Schwechat, takže budíček byl opravdu zajímavý:-DD)
Každému se zkrátka líbí něco jiného, to je přece naprosto normální. ;-)
Tak to sis uměl vybrat... Úsek Vídeň-Hainburg je opravdu "vo ničem". Stezka jak když střelí, před sebou vidím hráz a dlouhou rovnou stezku, za sebou totéž a nikde nic...
Jet z Pasova do Vídně (no, možná jen do Kremže) podle mě za to stojí. Teda ne pro lidi, co je pro ně "asfalt sprosté slovo", samozřejmě, ale mně se tam líbilo moc.
Tak :)
Tak to by asi vysvětlovalo mnohé... :-))
Takže úsek Vídeň-Hainburg/Bratislava asi lépe absolovat loďmo? :)
To nevím, tuhle variantu jsem nezkoušela... ale na kole z toho krom eventuelního nahánění kilometrů fakt není vůbec nic.
Tak to ráda čtu.
Taky jsem z podunajské jela jen úseky cestou z Vídně do Prahy a přišlo mi to takové nijaké.
Nuda,nuda, šeď, šeď.
Mám nějaké fotky tady:
http://ifcax.rajce.idnes.cz/Dunaj2008/
Ovšem nemám talent ani na fotografování ani na volbu správných míst.
Tady je zas to, co nafotila spolujezdkyně, která sice talent má, ale jako vystudovaná historička je zas trochu specificky zaměřena.
http://ifcax.rajce.idnes.cz/Dunaj2/
Takže nakonec nevím, jak moc je z toho vidět. :-)
Tak tu taky vzpomínám ... já jsem se po obou březích toho veletoku projela v r. 2010, ale jen kousek - mezi Linz a Wallsee a líbilo se mi to.
Loni v srpnu jsem projel sprintem Linz - Bratislava....v pátek ve 12 hod výstup z vlaku v Linci, v neděli 16.00 odjezd z Bratislavy Hlavná stanica....úsek Vídeň -Bratislava byl nejhorší, ale jinak jen nádherné vzpomínky....
Když jsi byl tak dobře rozjetý, tak jsi to mohl dám domů po ose. :-)
Však už to bylo jen okolo 250km a první půlka úplně po rovině.
aha tak to je úsek, který jsem usoudil, že někdy jindy. My to jeli z Pasova do Tullnu po proudu a zpět z Tullnu do Au. Jeden břeh, druhý břeh furt mi to přišlo zajímavé. Ale do toho Tullnu jsme dojeli a tam jsem si řek, že dál to je až moc podobné stezce okolo Odry v Ostravě a to jezdím denně a tak jsem už dál k Vídni anebo za Vídeň k Bratislavě nejel. Bylo teplo a co ve městě, když je teplo. Ani vychcat se nemůžeš, kde se ti zachce.
Když si vezmeš prostor Wachau a okolí tedy Melk -Zwettl-Krems-St Polten.
tak tam se dá na každým břehu projezdit celý den prostorem a natočit takových výškových metrů, až nohy bolí :)
Jsou tam nádherný vedlejší silnice, serpentiny, lesy....
Zajimavy tip. My si udelali akorat jeden vylet z Au smerem na Muehlviertel do Allesheiligen , vcelku na km kratky vylet ale pekne do kopecka s krasnym dlouhym sjezdem. Ale to uz bylo hodne mezi autama. Na tyhle vylety okolo reky se mi vice libilo bavorsko, kde me Inn az tak moc nebavil za to okolni krajina jo. Jeli jsme po Benediktradweg to udelali na pocest a pamatku byvaleho papeze, ale moc fajn. Nemci ci jsme tam potkali rikali, ze konci Mozartradweg a vypadali moc spokojene. Proste jako lidi co uz sou nejakou dobu na cestach :-)
My chytli kousek za Melkem (po proudu Dunaje) parádní protivítr. Museli jsme jet za sebou pěkně v zákrytu a dospěláci se pravidelně střídali ve vedení. Kdo by odpadl, už neměl šanci se dotáhnout.
Podunajskou již nikdy více!
Jojo, my jsme tam měli rozdíl na průměrce na docela velký i 5 km za hodinu, jeden rok jsme chytili protivítr prakticky od Passova až do Melku, rok potom jsme jeli s větrem v zádech, ba přímo na křídlech vichřice :) a to bylo super...
Tak ti nevím, jak které jedenáctileté dcerky :-)
Z Kremsu do Melku jsme jeli celý týden a zpátky raději lodí....
Ale je fakt, že po letech vzpomínáme oba v dobrém....
Jak psal orwel o chc***:)). Jak to mohlo dcerku bavit když se nevych**** ani v kempu - viz 1.foto :))
Ale prdlačky, takovýhle ksichtíky házela furt, tohle byl zřejmě stav, kdy jsem jí řekl, že snídat budeme to, co pro nás oba ona uvaří... :-)
Všiml jsem si skřížených nohou :))
Ona je otazka, jestli to byla jeji prvni takovato aktivita nebo na to byla zvykla.
Nebyla zvyklá na nic, občas jsme vyjeli tady kolem, tak do 10ti kiláků, bez zátěže.
Na stanování zvyklá byla, ale ne na kombinaci vezu si všechno co potřebuju s sebou na kole.
Čas nesmyslně utíkal, tak jsem si řekl, že mám vlastně poslední šanci, ještě před pubertou, se jí pokusit ukázat, jak takové cestování na kole vypadá a co to obnáší. Tak jsem naložil kola do auta, to jsme nechal na parkovišti v Kremsu a vydali jsme se na tu "strašnou dálku". Tenkrát ještě nebyl takový "cykloboom" podle toho vypadalo i naše vybavení, jednoplášťák, dekové spacáky, primitivní karimatky.
Pohybovali jsme se zvolna po Wachau, nejvíce ze všeho jí ovšem lákali ty akvaparky, taky tenkrát u nás nic takového nebylo. Žádné velké sportovní výkony, dlouhé porady nad mapou kudy dál, a vaření hrachové polívky. Už se to nikdy neopakovalo, musím počkat, až dorostou vnuci.
Zážitky vyprávěla dlouho, z jejího okolí jak na vsi tak ve škole, takhle nikdo necestoval, tak pak nakonec byla za hrdinu, ale neuchvátilo jí to tak, aby to chtěla opakovat, i když jsem nabízel atraktivní Holandsko.
A já kolo vlastně taky na deset let odložil...
Každý si musí najít svojí cestu, nepamatuji se, že by moji rodiče kdy seděli na kole, to si asi člověk najde sám. Nebo nenajde.
To je pak takove hop nebo trop, asi bych se v tom pripade spis snazila pomalu pridavat zatez a ne nutne pri jizde na kole.
S tím už nic nenadělám, ona nebyla přetížená, vždyť se jelo maximálně tak 10 km za den, šlo spíš o to celkové nepohodlí, studená voda, tvrdá zem a v Melku to koupaliště až nahoře na kopci :-)
Lepší tak, než nikdy.
Ve Slovinsku a Rakousku si třeba myslí, že dělají dobře :)
No a když vidím některá nadivoká tábořiště u nás, tak si myslím, že mají vlastně docela pravdu ...
Mě to tam přijde fajn, ptali se po nějaké stezce kde se dá ujet s dětma 100 km za den několik dní za sebou a jiná taková pohodová mě nenapadá.
Spaní v kempu se prodraží ? Sákryš proč si hned připadám jako Rockefeller ? :)
Jsou tam hrady, kláštery, městečka, města tudíž hřiště a dost často umělá nebo přírodní koupaliště, teče tam řeka, část se jede mezi kopci, část se roztáhne do roviny. Když se trefí ve Wachau meruňky tak je to kulinářský masakr, nebo chřestová sezona :)
Dunajská je podle mého názoru ve srovnání s jinými německými cyklostezkami docela pestrá. U spaní nadivoko je ten problém, že celé okolí je velice hustě osídlené a není snadné najít místo, na které není odnikud vidět. Možná by pomohlo odjet kus mimo stezku, ale u logických možností je to podobné.
U nás tak dlouhé stezky nejsou a na Slovensku už vůbec. U nás co bych doporučil je cyklostezka Bečva, podél Baťového kanálu. Neznám Německé, ale některé nemusí být špatné Odra - Nisa, Labská,...Ale zkusil bych některou z Rakouských: http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy... - u každé je napsané jestli je vhodná i pro děti. Dunajská je nuda, ale je to zase rovina
Těch nějakých 800 bude Labská od moře někam k Hřensku.
Naložit satany do Student busu, nechat se hodit do Hamburku (asi to neklapne, abyste všichni dojeli pohromadě i s kolama, spíš 2 a 2) a můžete to mydlit podél Labe domů, teoreticky by měl převažovat vítr do zad.
Všude dobře, tak proč bejt doma :-)
800 km je to podle Labe skoro na chlup, jak píšeš, vyšlo mi to 827.
Podle Odry - Nisy by se muselo jet tam a zpátky.
Díky všem autorům podnětných příspěvků za tipy a odkazy. Zatím se mi zamlovají dvě možnosti:
1) PL/DE hranice podél Odry a Nisy (částečně znám, když jsem jel kolem Polska), dalo by se protáhnout kolem pobřeží Baltu, je tam nádherně
2) Cyklostezka Bečva (Vsetínská větev), návaznost u Kroměříže na Moravskou stezku, Baťův kanál až do Hodonína, tam pojezdit po vinařských stezkách a na Pálavě, pokračovat na Donauradweg kam až se dojede (to bych si předtím rád projel sám, než se do toho pustíme)
Za sebe bych volil dvojku... :) A třebas ji letos se synem dáme... Jestli teda ten puboš bude ještě vůbec s "fotrem" chtít někam vyrazit... :-D
Tu tvou dvojku jsem si poznamenala, děkuji. A tu jedničku za sebe doporučuji (možná jsi četl můj blog).
Tak za sebe bych doporučila jedničku ;-), ale pokud máte jen týden, tak to je málo, to dojedete tak k tomu moři (za předpokladu 100 km/den). Pobřeží Baltu bych viděla spíš na to Německé, než to Polské, v Polsku je to s dětmi na kolech dost o hubu - a to říkám z pozice ženské, která má tu laťku postavenou jinde než většina mamin.
Moravská stezka není špatná a s dětmi se dá jet v pohodě a určitě je výhoda, že jste v Čechách a domluvíte se všude, jen na mě to údolí Moravy bylo hodně osídlené, v podstatě pořád byl slyšet nějaký hluk (podél řeky totiž vede jak hlavní silnice, tak vlaky) a to permanentní osídlení mě odrazuje právě od té Bečvy.
Labskou jsme vloni s dětmi zvládli skoro celou (z Hamburku až k nám domů, tj. asi 100 km za Hradec Králové) za 14 dní, ale nejezdili jsme 100km/ den, spíš tak kolem 80 km/den max. Vůbec bych se nebála toho jet do Hamburku vlakem, v Německu to bylo jak jízda metrem (tj. v podstatě pouze nízkopodlažní vlaky).
Na Dunajskou se chystáme letos, rádi bychom jí spojili s Francií a dojeli od pramene Dunaje až do Vídně, bude-li se dařit.
Případně z těch vzdálenějších lokalit a jiného soudku, než jsou stezky podél řek, doporučuji ostrov Gotland, viz. můj blog
http://www.nakole.cz/blogy/peggy/630...
(což mi připomíná, že to musím dopsat).
Je to sice dál, počítej alespoň 2 dny na cestu TAM, ale není to pak "jednotvárná" nudná cesta podél řeky (což zrovna nám neva, ale někoho to nemusí bavit). Na ostrově je spousta zajímavostí, které baví pro děti, mraky kešek, nejsou tam vyloženě cyklostezky, ale cítili jsme se tam bezpečně, na rozdíl pak dál od Polska, kde to bylo děsný. Navíc ta cesta lodí tam je taky zážitek ...
Případně známí doporučují ostrov Borgholm, ten je blíž a menší (my tam nebyli).
Öland taky není špatný, a je dostupnější.