Na konci roku vždycky čistím a zálohuji noťas a z nějakých temných koutků na mě najednou vykoukla povídka, kterou před pár lety napsal můj kamarád. Jaká náhoda - vánoční příběh ve vánoční čas. A tak jsem se rozhodla, že se o něj s vámi podělím...
Říkali mu vždycky Tytoň - takový divný jméno. On…
Nepravděpodobné a banální.
Neznalost chlapských hospodských dialogů, samé klišé.
To nepsal chlap.
Autorce udělují stříbrnou Cyklopalmu, zlatou Cyklopalmu si vybojoval sám Cyklopalmovka.
Prosím, vynech toto téma.
Děkuji.
Hledej slova, ty, kdo´s tohle nezažil!
Sestav pohřební řeč! Učiň, ať smrt nevypadá banálně a hloupě!
A utěš, umíš-li!
Netušil jsem, že autorkou tohoto textu jsi ty :-)
To bych to ani nečetl.
Prosím, vynech toto téma.
Děkuji.
Pěkné, moc pěkné, až se mi chtělo brečet. Zdravím nějaké temné koutky a doufám v jejich dobré skutky v podobě dalších nalezených hospodských zažitých povídek kolegů cyklistů.
kdyby to alespon nebylo pravdive....
smutneho dost prinasi zivot sam.
Jo, život není jeno radostech...
O Vánocích se to pak ještě umocní...
Dík za zobrazení těch smazaných reakcí.
Příběh je to smutný. Kdysi se mi těsně před Vánoci - 23.12.- zabili dva známí.
Já to zamkla jen na čas, aby se nerozjela žumpa.
Jinak ten příběh je tak trošku rozporuplný - na jednu stranu zemřel člověk a to navíc na Štědrý den.
Na druhou stranu ale byla jeho smrt vykoupením pro všechny sousedy. Soužití s ním nebylo jednoduché.