NaKole.cz

Kdo to nezažil, těžko uvěří :-)

Přihodilo se mi dneska:
Úvodem: moje kolegyně Janinka asi tak před deseti rokama ovdověla. Děti nemají, a ona se rozhodla, že si vezme hypotéku a nechá si postavit nový, menší domek. Ten původní pro ni samotnou byl jednak moc velký, jednak stojí na dost rušném místě na jednom pražském okraji, a ona chtěla na klidné místo. A pak taky proto, aby unikla vzpomínkám. Takže jsme - dělal jsem jí tam dozora - před třema rokama zkolaudovali hezký přízemní domek v zeleni. No a ten starý pronajala. Tolik úvodem...
Včera za mnou přišla, že si nájemníci stěžují, že to nějak málo topí a že to asi bude potřebovat dopustit vodu a odvzdušnit. A jestli bych to jako udělal. Pro Janinku všechno, takže jsem kývnul - a dneska o polední pauze jsme sedli do jejího auta, směr Praha.
Až cestou mi řekla, že to pronajala thajským masérkám, těm, co po pražských hotelích dělají hostům thajské masáže. To jsem ještě netušil, co mě tam čeká...
Odemkli jsme, vstoupili dovnitř, zavolali "helou" a zamířili do sklepa, ke kotli. Jo, na manometru bylo málo tlaku, tak jsem to napojil na vodu a natlakoval. A pak že prý mám jít nahoru a odvzdušňovat tělesa. Tak jsem šel...
A pak jsem klepal na jednotlivý pokoje, zevnitř se vždycky něco ozvalo a já vlezl dovnitř. Dívenky asi vyspávaly dlouhou šichtu - vždycky se posadily na postelích, na sobě buď naprosto průsvitnou košilku nebo taky nic (myslím nahoře), a já, v jedný ruce šroubovák, ve druhý kyblíček, lez přes ty postele s dívenkami k tělesům a odvzdušňoval a odvzdušňoval...
Těch pokojů bylo pět, v každým dvě postele a jenom jedna byla prázdná. Odvdušňoval jsem poctivě, dlouho, a když jsem měl za sebou pátý pokoj, seběhl jsem zase do sklepa k Janince, ještě trochu natlakoval systém... a šel jsem to nahoru ještě jednou lehce odvzdušnit. Pro jistotu...
Celý to trvalo - i s cestou - něco přes hodinu a půl. A když jsme se vrátili a já zase zased k počítači, tak jsem pořád v duchu odvzdušňoval.
Podstatný je, že mi Janinka řekla, že se to zavzdušňuje periodicky a jestli bych to zase příště udělal. Sem kejvnul. Jenom doufám, že to do tý doby nepronajme třeba řeznickým učňům...
Jak říkám - kdyby mi tohle někdo vyprávěl, tak tomu nebudu věřit.
Ai :-)
(Jo - a Ane jsem to řek)