NaKole.cz

Jak bylo na horách :-)

Tak kdyby se snad tady našel někdo, koho by - snad - zajímalo, jak jsem „dopad“ teď v neděli s těma lyžema…
Úvodem musím poznamenat, že jsem na tom stál naposled v roce 1982, pak dlóóóuho nic - až jsme se poznali s Ane a ta lyžuje, takže kladivo dopadlo na mě :-). Takže v neděli ráno jsme nabrali směr Vysoké nad Jizerou…
Vezmu to heslovitě:
1. Počasí: celý den hustě sněžilo, mokrý sníh, padaly doslova trakaře, špatně se v tom koukalo, ale zas na druhou stranu a možná díky tomu byla sjezdovka dost prázdná - málo lidí.
2. Líbačka (pochopitelně že s Ane! :-) ): protože tak sněžilo a lidi byli celí zasněžený, na hlavách lyžařské brýle + přílby + přes to kapuce, nebyl jsem si vždycky tak úplně jistý, že „to malý zasněžený v přílbě a brýlích“ - s čímž jsme si občas dali pusu - je vždycky právě Ane. Zejména v jednom případě jsem se až zarazil - dojel jsem k „tomu“, dali jsme si pusu - a pak mě něco zarazilo… :-). Celou situaci jsem brilantně vyřešil tak, že jsem ve 12:10 hodin vyhlásil heslo: já vždycky řek „sýkorka je na hnízdě“, na to Ane odpověděla „sýkorky hnízdí v budce“ a byla pusa. Když to neřekla, nebylo nic. Nemusel jsem tak zjišťovat, kdo je pod tím sněhem. Mezi náma: jak jsem tak sledoval Ane jak jezdí a kde zastavuje - myslím, že občas šla po úplně cizích lyžařích a se „sýkorkama hnízdí v budce“ se dožadovala intimností… Mně to naštěstí nevadí, každej jsme tam holt jeli z nějakýho důvodu :-).
3. Jak mi to šlo: Ane říká, že šlo. I když mám karvingové lyže, tak karving nejezdím, prostě jezdím „klasiku“, větší obloučky - z kopce to prostě nepustím, to se bojim. Ale vzhledem k tomu, jak mi ostatní ustupovali z cesty a koukali na mě, tak mi to asi fakt šlo dobře :-).
4. Únava: jezdili jsme cca pět hodin. Během ježdění u mě vše naprosto ok, pouze jsem někdy cítil nahoře ve stehnech pobolívání. Doma jsem pak chtěl vystoupit z auta - a v tu chvíli to nešlo. Bolest v nohách jako prase! Já vystupoval jako invalida! Je to přece jenom jiný pohyb než na kole. Nicméně v pondělí ráno jsem jel do práce na kole a už to bylo dobrý.
5. Personál u lanovek: z mého pohledu jediný mínus na celý akci. Zpočátku jsme s Ane jezdili spolu na kotvě, pak sólo na pomě. Kotvy jsou (na rozdíl od roku 1982) moc blízko u sebe, lidi je v tý rychlosti ani nestačili vždycky všechny obsazovat. Navíc si pamatuju, jak vlekař vždycky - než dal kotvu lidem pod zadek - ji otřel od sněhu rukou, aby zadky nebyly mokrý. Pokrok se holt nezastavil ani tady, už to nedělal. Pokud jde o pomu - na tý jsem byl poprvý v životě, takže jsem nevěděl, že si ten závěs musím sám stáhnout, prostě jsem čekal, až mi to obsluha dá sama. Přede mnou zrovna nejeli lidi, tak jsem to nemoh okoukat. Měl nějaký kecy. Tak jsem mu na to něco taky řek, pak už jsem to uměl. Chytráky, co spolkli moudrost světa, zrovna nemusím...
6. Zhodnocení: jedním slovem - perfektní! Tímto se veřejně omlouvám pro-povi a dalším vyznavačům lyží - mají s tím lyžováním naprosto pravdu! Už nikdy nebudu mluvit o bílých s.ačkách, leda tak doma v Poříčí, až budu muset odhazovat sníh před domem (a to ještě potichu, slibuju :-)).
7. P. S. 1: upozorňuji, že jestli s Ane ještě pojedeme a tady to předem oznámím, tak bude změněno líbací heslo… aby bylo jasný! :-)
8. P. S. 2: (kolo je ale stejně lepší než lyže!)

Ai :-)