NaKole.cz

Pojednání o cyklistech aneb nechápu nic.

Kdo ještě nečetl tento bomba článek ?

Předesílám, že není cyklista jako cyklista. Všeobecně se dělí na dva druhy: ty, kdo jedou někam za nějakým účelem, a ty, kdo jenom tak prudí.
První skupinu poznáte snadno - obvykle je zjevné, kam a proč jedou. Bicykl je pro ně dopravní prostředek, nejsou na něj nijak emocionálně vázáni a obvykle jim stačí sám o sobě, nepotřebují k němu žádné zvláštní oděvy ani doplňky. Nevyžadují pro sebe žádné zvláštní výhody ani komunikace, jsou zdravě adaptabilní a spokojí se s existující infrastrukturou.
Cyklisté, kteří jezdí samoúčelně, neboli prudiči, se také poznají snadno. Obvykle se vyznačují oblečkem, v jakém by se soudný člověk na veřejnosti nikdy neukázal. Moje hypotéza je, že obleček je natolik nákladný, že cyklista samoúčel-prudič musí prodat všechna zrcadla. Ani vliv tlaku přílby na schopnost normálního úsudku nelze podceňovat.
Ovšem ani bez oblečku tento druh cyklisty nevypadá nic moc.
Prudiči se dále vyznačují tím, že nejsou ochotni sdílet silnice s ostatními uživateli, nýbrž vyžadují zvláštní komunikace pouze pro sebe. Když je dostanou, stěžují si, že jsou nedostatečné a nevyhovující.
Dále mají ke svým bicyklům patologicky fetišistický vztah a trpí fóbií, že jim kolo někdo ukradne. Tato duševní porucha jim zastírá rozum a brání v racionálním uvažování.
Také mají problém se od bicyklu odloučit, což jim prakticky znemožňuje vést normální život.
I přesto, že si vydupali vlastní silnice, cesty a stezky, se s nimi v běžném životě setkáte na silničkách, kde mají problém vyhnout se dvě auta, autobusům a náklaďákům se pak uhýbá do příkopu. Ti, kteří se do toho jenom motají individuálně nebo jedou za sebou, představují problém, ale zdaleka ne ten největší.
Mnohem víc škodí prudiči, kteří se projíždějí v družné zábavě vedle sebe a na upozornění reagují agresivně, případně dělají takový virvál, že neslyší ani troubení autobusu za sebou.
Není to tak dávno, co jsem bydlela v oblasti hojného výskytu cyklistů prudičů. Užili jsme mnohou radostnou chvíli jejich škádlením, co jen jsme se nasmáli, když jsme pod krpálem na lesní cestě zásek vytvořili a předstírajíce sbírání lesních zplodin v okolí líbezné držkopády pozorovali! Když se nám to omrzelo, nebyla nouze o nové nápady.
Bylo nám skoro líto, když přeživší prudiči po vzoru vlaštovek na podzim odtáhli do svých paneláků na Jižním Městě.

http://kulhankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl...