Sbírá se lecos.
Sběratel, ten předmět svého zájmu, nejprv zrestauruje, pomazlí se s každou součástkou a pak se se svými ´miláčky´ těší. On takový sběratel musí být nejdřív sběračem, neb přitáhne domů co jen najde. Ovšem on ty úlovky přetřídí, brak vyhodí a cenosti dále opečovává.
Přiznám se, že jsem pouze sběrač. Domů přitáhnu "cennosti", ale pokud bych je měl vyhodit, srdce by mi krvácelo ...
Jak jste na tom vy?
Nelítostně už vyhazuju, abych za pár dní trpce litoval. Dřív jsem takovej nebyl, teď nemám místo. Naštěstí "tahám" domů věci, který zrovna potřebuju.
:-) jsem na tom podobně ...
Zrovna nedávno jsem po cca roce ukecal jednoho opilce v Sázavě - jezdí na starý skládačce od Esky na lahváče do místního krámku, na tý esce měl fantastický sedlo - staré kožené, pružiny vepředu i vzadu, prostě obdoba té nostalgické repliky, co dováží a prodává Azub (název mi teď vypadnul z hlavy). Naštěstí ještě nebyl namol - vyměnil za půllitrovku rumu. Sice jel domů se zadkem napíchnutým na sedlovce, ale mě hřálo sedlo v batohu :-)))
Pokud bych přišel o práci, předem jsem si zakázal práci na šroťáku a ve sběrném dvoře. Tam bývá tolik pokladů, že by se mi po roce už nevešly ani na dvůr (a že ho mám velkej) :-))
Jen takový malý příklad (a na kola pár krabiček šrotu taky mám) :-)
Ty´s byl i na armádním šroťáku (první fotka za čezetou)?
8-)
ne ne, těhle T805 měl ten maník, od kterého jsem to vyhrábnul tuším šest. A má taky T128, zajímavej kousek. Taky jsem u něj viděl armádní licenční prototyp z Avie. - Takových shromažďovatelů znám několik :-)
Jsem také spíš sběrač, většinu dílů použiju, ale jeden "skvost" mám. Kolo s blatníky vytaženými do boků, dřevěnými madly řidítek, přecí plášťovou přední brzdou. V muzeu moto velo v Přerově nad Labem ani na netu jsem se o značce napsané na krásném mosazném štítku nic nedozvěděl. Bohužel ho někdo před odvezením do sběru znehodnotil vyříznutím středového složení i s cca stomilimetrovými kusy rámových trubek. Shodou okolností tam měli ještě jeden rám (také zelený) neopravitelně bouraný "na hlavu," tak jsem s přesahem vyřízl střed z něj. Napasovat ho dalo práci, ale kolo je téměř kompletní. Chybí jen součástka, která byla v trojrychlostním zadním náboji rozdrcená. Nemáte někdo takový náboj odhadem z třicátých let minulého století, abych mohl díl okopírovat?
Momentálně malujem, ani jsem netušil, co všechno sbírám.
Malování je jen takový přehrabování a přešupování. Zkus se ale přestěhovat, to teprv zjistíš věci :-))
Tohle vyleci jen pozar - a i ten jen docasne.
Ale ted - pri rekonstrukci - konecne vyuziju alespon polovinu tech desek, ktere mi uz mnoho let stoji za posteli. 8-)
Mozna by se vyplatilo, kdyby se takto postizeni sdruzovali a ukladali poklady dohromady. Usetrilo by se misto a pravdepodobnost recyklace odpadu by byla take vyssi.
Jeden můj kamarád má na předměty svého chorobného sběratelství halu. Jsou to dokonce dvě haly spojené do L. Ty velké, jak mají jézéďáci na obilí. Obě haly jsou zcela plné.
V tom pripade bych navrhoval koupit nejaky vyrazeny panelak tak pro... hmm ... 7 lidi? 8-)
Tak jo, nevíš o nějakém nepoužívaném letišti ? :-))
Možná by se dal někde sehnat velkokapacitní seník nebo nějaká větší tovární hala. -).
Tady, kousek od Mimouně. Trochu z ruky.
Betonový hangár na stíhačku není moc velký ...
Viz zde:
http://www.montanya.org/VOJ/HRADCANY/LETISTE...
Taky tam není jenom jeden.
Já byl před přestěhováním tak tvrdej, že jsem si musel půjčovat po známých jejich občanky, abych ve sběrným dvoře nemusel platit.:-)
Já na tom byl podobně, ale stejně mi ještě po víc jak roce v garáži trčí stoh beden, naplněných nerozebranými poklady... :-))