Nedávno jsem četl něco dost chytrýho: "Stáří je stav duše", tedy nikoliv fyzična - a na tom něco je. Znám mladé starce i (nás) "staré" mladíky + mladice :-).
Ale stejně...teda jako...kolik vám je a kdo má nejvíc? Jako že by mohl u zbytku požívat nějaké výhody, zvlášť by si ho vážili, ráno by ho třeba omyli vlahou žínkou, kávičku přinesli...
Mně bylo 51 - a jednoznačně to sou nejlepší roky mýho života.
Pak vím o Ligim, že je v předposlední kategorii před smrtí :-) a Burajda že pamatuje kapitána Klosse (jen nenapsala kerýho - jestli toho hranýho z roku cca 1965 nebo jeho kreslenou verzi z let 1870 - 1880...) :-)))
Mám dojem, že po příštím víkendu budeš potřebovat nový brejle, případně plastiku...
:))
Je mi jasný, že od Tebe moc tý úcty nepožiju... :-)))
ode mě radši taky nepočítej... :-D
No, co si tak pamatuji, tak mám pocit, že vy dva jste na tom poměrně stejně :o)))
Ty chceš taky nový brejlééé???
Já pamatuju, když bouchnul Černobyl a Challenger.
No ten Černobyl pamatuju taky - zrovna jsem v ty dny byl na podnikovým zájezdu na jižní Moravě. Hlavní hygienička Zusková říkala v rádiu, že jde o prd. Tak sem na ní dal. Toho roku jsem byl hodně opálený ... :-)
V těch nádherných pozdně jarních dnech jsem se poprvé a naposledy v životě opálila... :o)))
Taky pamatuju, zrovna jsem se chystal na státnice a posléze do pracovního procesu a na vojnu:-)
Taky jsem se chystal na státnice, navíc pár dní před 26. dubnem jsem dočetl Prométeus v plamenech. Dobře si na to pamatuju.
Bysme mohli být spolužáci :o)))
V lednu jsme byli s partou ze školy na chalupě na horách, to zrovna explodoval Challenger.
Já dokonce Remka když nám v hlubokém vesmíru kroužil nad hlavami :-) Dokonce jsme mu zamávali :-)))
Doteď mám ještě schované nějaké dobové speciální číslo armádního časopisu, který vyšel k tomuto hrdinskému činu ;-)
Remka jsem zažil v Českém Dubu na vojenském soustředění. Už vůbec nevim, co vyprávěl, ale nikdy nezapomenu, jak se s našimi lampasáky ožral jako prase :o)
Asi nebyl tak zvyklý, na ranním nástupu ho museli omluvit (prý problémy se stabilizací).......
To se docela divím, v Rusku strávil takovou dobu, že by ho to nenaučili ? :-) Přitom to jeho ééé skoro po každém slově, když se ze Sojuzu snažil mluvit česky, mi připadalo, že je už z něj dokonalý Rusák :-)))
Voni ty gumy (samej pod- a plukovník) na vojenský katedře byli v týhle disciplíně fakt Kanóni.
Jo, tomu slavnýmu eéé se přezdívalo "kosmická nemoc" :o)
Četl jsem od Remka kdysi dávno knihu. Celkem zajímavě tam popisoval přípravy na let, výcvik...Jako dítě jsem to tehdy dost žral, asi jako většina kluků... No a to jeho "ééé" tam taky přiznával. Prý měl normální tr-ééé-mu ;-)
Mně zase utkvěl v paměti vtípek mého mládí. Co znamená zkratka REMEK? Rychle-ééé-mluvící-ééé-kosmonaut.
Za nás se říkalo Remek česky ani nemek.
Hele, mladíku, s tou "kreslenou verzí" si to trochu přehnal!!! Ale v roce 1965 už jsem byla několik let školou povinná. 8-))
Nejstarší tady asi nejsem, ale kdybych to neměl do Pelhřimova takovej lán pole, jedu se tam hned mrknout. A pamatuju si, jak jsme ve školce skandovaně smutnili nad nenahraditelnou ztrátou v roce 1953, když Pepa natáh ráfy.
Starší by mohl být (už dlouho tu nebyl) Jinec. Ten se učil ve škole: Adolf Hitler am 20. April 1889 im Braunau geboren ...
8-))
Děda(tedy Jinec) se vrátí asi příští týden. Tuto zimu mi zakázal jakkoliv přispívat, poněvadž minulou zimu jsem bezostyčně reagoval pod jeho nickem a jeho reakce byla neuvěřitelná. Jsem vždy přes zimu v jeho bytě, přes jeho počítač vše sleduji a na jeho doporučení jsem sledoval i Nakole a skutečně nevědomky jsem byl automaticky podepisován jako Jinec.
A když dědu poslouchám, mám dojem, že zažil Žanka Žižkovýho z Trocnova - asi je tu skutečně nejstarší.
Martin
...Žižku z Trocnova, ještě když měl obě oči :-)
Mrtvý moře, když bylo teprve marod? ;-)
Přivezu s sebou na Křivoklát tu klávesnici, abys mi ji vyčistila. Kvůli tobě jsem si ji pocintal.
To není dobrej nápad. Už jsem jednou čistila klávesnici prolitou čajem - a nemůžu říct, že by to nějak dobře dopadlo. (Ale v tomto případě to bylo jedno - přestala fungovat už po tom polití.)
Já myslím, že už nikoliv. Ale ještě v 5. třídě jsme se denně dívali na portréty Gottwalda se Stalinem :-)
V tomhle věku ještě neumíš pořádně zacházet se sirkama???
Kvůli tobě teď bude Jyrka jezdit agitovat, místo po máměstích, po školách. Doufám, že ta tvoje bude první :o)))
No...občas (zvlášť po ránu) se cítím již v té poslední kategorii před smrtí. Ale jinak samozřejmě pořád ten "starý" mladík:-))
Koukám, že kromě úvodního příspěvku se tu žádná další konkrétní odpověď neobjevila. Já mám v profilu u ročníku narození zatrhnuto "zobrazovat registrovaným a přátelům" - u předchozí verze Nakole ten ročník opravdu viditelný byl. Teď už se mi nezobrazuje, ale nevím, jestli je to tím, že nejsem svůj přítel, nebo jestli se to fakt ze zobrazovaných dat ztratilo. Pak je tam ale ta volba "zobrazovat - nezobrazovat" asi zbytečně. (Čímž jsem už asi v okruhu "Co chci vylepšit nakole".)
Takže registrovaní - je ten ročník vidět, nebo není?
Máš tam datum narození březen 2007. :-)
Nojo... to je to "nákolácké" narození... :-)
Takže když není... tak 1964.
Nojo, mladá holka :o)
Jo jo, mladice.
Dobrej ročník :o)))
1963 je o rok lepší :-)
Ale nééé. Šedesátýprvní je ten nej... :o)))
Připojuju se se stejným ročníkem a zdravím do (skoro) rodného města. Možná že se známe ze školky nebo ze školy :-)
A hele! Ze školky nééé, maximálně ZŠ Kamčatka :o)
na ZŠ jsem chodil na Komendu a pak na Vrchličák. A pak na strojárnu. Tak se asi neznáme :-)
To jméno z tvýho rajčete mi povědomý je, tak to bude ta strojárna. Ale já šel do školy od sedmi, tak to bys byl o ročník výš (třeba s Merhautem?)
Bingo! Se zdeňkem jsem seděl v lavici :-)
jj, moje řeč :-)
Mně je stejně jako Airlajnovi. Založíme sekci veteránů a vegetariánek?
Já se k vám taky přidávám . Jsem na tom stejně
ty seš taky vegetariánka? :-O
Já to po čtyřicítce přestal počítat a ani nevěděl, kolik přesně mi je. Padesátku mi spočítali a připomněli kamarádi chtiví oslav. Vůbec bych to neřešil nějak mimořádně, je to vlastně jedno. Ale okolí mne nenechalo, bylo chtivé, tak jsem musel :-)
Já pamatuju když pověsili Novotnýho - místo Zápotockýho.
No to se ti povedlo, tímhle vláknem jsi pěkně zašťoural ve vosím hnízdě :-))O mě žena tvrdí, že jsem zrovna "v chlapským přechodu" :-))) Je ale fakt, že když Gagarin obletěl naši kuličku bylo mi už celých 12......dní :-)))
Podle mě, když je někomu přes 50 tak by měl přestat vopruzovat mezi bikerama a:
- koupit si lehokolo
- pořídit si vozík za kolo
- dát na kolo stojník a blatńáky (fuj tajbl)
- koupit si bršny a nositel Arsenal
- přestat vyjíždět prudké kopce nad 10%
- pořídit si přídavný motorek (od 70 let nahoru)
- koupit si hladký pláště a neopouštět cyklostezky
- dát si na řídítka bršnu s mapníkem
- vyjízdět jen s doprovodným vozidlem na expedice do Lednicko -Valdického areálu
- mít u sebe vysílačku pro spojení s ostatními dědky a bábami
- zajistit si vždy rok předem ubytování v okolí dunajské cyklostezky.
Napsal jsi to skvěle. Ale mně to běží opačně. Ze silnice mne to táhne do krajiny a terénu. Teď mám cyklokrosku a už tuším, že pokud bude jednou příští kolo, bude to horác (HT).
A jak jsi na tom (s uvedenými nákupy) ty, PRA-vidláku?
8-))
Tak proto ty sháníš ten nosník a neseséry... Konečně je mi to jasný :o)))
30.6.1960 - to datum si budu do smrti pamatovat :-)
To seš na tom dobře - v tomhle věku si ještě pamatuješ :-)))
Beztak se musel podívat do občanky... :-))
Tss,tož nevím,pamatuji sputnika..
Tak nevím, jestli je dobře, že si nepamatuji nic :o)))
mě bude 53 a jsou to stejně dobrý /často i blbý/ roky jako ty předtím, krátce - nechtěl bych být ani mladší ani starší, hlavně, že se můžu hýbat
Tak jsem si myslel, že tu nejstarší budu určitě já, ale po přečtení příspěvků si říkám, jestli tu nejsem náhodou nejmladší se svými 43 roky (z toho na kole se pohybuji asi od svých 10 let) :-)
No, na nejstarší to, koukám, nedotáhnu... ale mám šanci být cyklisticky nejmladší. Začala jsem s kolem v jednačtyřiceti. :-)
Já bych to zindexoval:
ZBV (základní bikerský věk) je 18 let - to má člověk nejvíc jasno.
Hodnoty KBI (korekční bikerský index):
Údaje jsou uvedeny v letech.
stojník +10
blaťák +8
motorek +53
mapník +5
nosič +10
brašny +10 (bezdůvodně-např. v EU )
asfalt +15 (jízda po asfaltu)
vozík +30 (výjimka pro koronární jednotku)
vysílačka +40 (za blbost)
doprovodné vozidlo + 20 (platí pro Evropu)
skládací motorové kolo +110
projetí brodu -1 (za brod)
Pak platí:
SBV = ZBV + KBI
A SBV je prosím Tě co ? :-)
EDIT: Aha, Skutečný Bikerský Věk ;-)
Ještě že máme tu tužtičku, co??
:))
No to jo :-)))
A brod je definován jak, to přece nemůže být kdejaký flusanec? To by si pak moh stárnoucí pán nabrodit kojenecký věk:-D
I flusanec dá zabrat, když je na dně hluboké rokle zarostlé křovím.
Brod potřebuje definovat úředník, biker brod pozná.
Některé starší bikerky se přejetím brodu či více brodů dokáží dostat i pod 55.
A pokud brod sice správně pozná, ale nepozná, že poslední vozidlo, které ho ještě zdolá, je tank, a skončí v něm po krk, pak to není biker, ale pitomec.
Jsem pitomec.
koupal ses i s kolem? TO se mi naposledy povedlo na Sázavě :-) To moje neplave, co to tvoje :-D
Hmmm, koupal, před dvěma týdny. Už jsem se tady zmínil a ptal se na vodotěsnost brašen:-) Brod byl hlubší, než se tvářil a uprostřed jsem se vyklopil. Kolo pod vodou celé, mně zůstala nad vodou hlava... A kolo neplave ani mně. Stalo se v říčce Budišovce na okraji vojenského prostoru Libavá (brod přes Odru o pár metrů předtím byl v pohodě a to snížilo moji ostražitost).
Nejseš pitomec, seš borec. Jak jsi vypouštěl vodu z rámu? Řešil jsi to nějak?
Za to by moh být nějaký mínusbod navíc, ne?
Na co je ta vysílačka?
Ještě bych k tomu přidal používání GPS. Mladý a funkční mozek musí zvládnout navigaci i bez něj.
A doprovodné vozidlo, to bych klidně rozšířil i mimo Evropu.
A to brodění se mi nezdá. Že bych při posledním kličkování v lese S omládl o 5 let, to je mi divný.
Jestli mas tak funkcni mozek, ze mi zakreslis po tydennim jezdeni do mapy, kde jsi jezdil a svihnes od kury profily a statisticke udaje - pridej ji tam klidne za +100. 8-D
jen pro informaci, není to provokace, fakt mě to zajímá.
Na co všechny ty údaje, který jsi právě popsal máš? Nic proti, jen mě zajímá jestli ti k něčemu jsou, jestli se do nich ještě někdy podíváš atd. atd.
Ale podivam. Tu a tam se rad podivam, kde jsem co vyfotil, nekomu popisuju cestu (jako ja dostal tu k Tobe od Jardy), ze statistickych udaju (nastoupano a pod.) odhadnu narocnost denni etapy tak, aby se dalo dostat do cile, k autu, do kempu a tak.
Treba pri nocni vyjizdce pri snowbikingu bych bez logu nevedel ani poradne, kudy jsme jeli.
Taky ji pouzivam misto tachometru na kolo i na lyze, ...
Pokud je pro někoho cesta cílem (pro mě třeba ano), tak velké množství projetých tracklogů z gpsky, kde k tomu tu trasu znám je k nezaplacení.
Při následných akcích ve stejné oblasti se pak podaří díky tomu sestavit mnohem lepší trasy z toho nejlepšího z přechozích akcí. A naopak se lze snadno vyhnout nezáživným úsekům.
A stejně tak údaj délka + nastoupané metry, když současně znám náročnost terénu dané trasy. To zase usnadní pak určit, že nějaká trasa je třeba jet v den, kdy jsou všichni odpočatí, jinak by byla moc náročná a naopak zase jiná lehčí, když jsou všichni unavenější.
A bez těch údajů jen z pohledu do mapy je to dost často velmi zrádné.
Třeba jezdím častěji do Jizerek a každá další akce je lepší a lepší, jak vždy každou další akci se povede jezdit lepší a lepší trasy (z mojeho pohledu).
Chápu ale že někdo jezdí úplně jiným stylem a třeba znovu jet další rok ty stejné úseky by ho nebralo vůbec, když pro něj cesta není cílem.
Beru to. Není to moje cesta, ale beru to. Nevím, kde bych vzal čas na zpětný prohlížení tracklogů a dalších údajů a nezáživná cesta podle mě v podstatě není. Tedy pokud jí nejedu po tisící. Z práce domů to po silnici mezi autama za nezáživný už považuju, ale lesem jsem to jel taky minimálně dvěstěkrát nebo kolikrát a že by mi to přišlo nezáživný... V lese mám vždycky na co koukat. Někdy je ta cesta pro mě technicky náročná, což je asi to, co popisuješ a hledáš ty, a pak to okolí skoro nevnímám a užívám si toho blbnutí a někdy je to snadná cesta a užívám si toho okolí a někdy ani to okolí nestojí za mnoho a užívám si toho vlastního pohybu. Mám rád když je ta cesta všechno tohle dohromady a střídá se to, ale nemusí...
Údaje z mapy jsou někdy zrádný, to je pravda, ale jednak se to dá vždycky nějak zkrátit nebo tak a potom, já nejvíc vždycky vzpomínám právě na ty vyjížďky, kdy to nevyšlo a dopadlo to uplně jinak. Třeba na památnou vyjížďku na Skryjská jezírka, kdy jsme dojeli nazpátek místo v osm večer v osm ráno, vzpomínáme všichni doteď. A rádi. Když si vzpomenu, co všechno jsem objevil jen u nás v okolí proto, že jsem zabloudil a nebo jel prostě kamkoli, kam mě napadlo a bylo mi fuk kde jsem a taky co zážitků mi někdy přineslo znovuhledání nějakého takového místa, tak mám pocit, že se s GPS strašně moc ochuzujete. Nemám samozřejmě nic proti, výhody znám a uznávám a občas využívám, když jí má někdo jinej, jen mě zajímalo, jestli má někdo fakt chuť a čas ty údaje, který Martin zmiňoval, číst, prohlížet, vyhodnocovat a něco s nima dělat.
Děkuju oběma za odpověď!
To s tím hledáním ale tak není (tedy alespoň ne u mě). Naopak s gpskou hledám nové zajímavé věci mnohem více než kdysi bez ní.
Občas tu náladu na průzkum (s tím, že taková vyjížďka bude o vracení se, více o tlačení, více cest se ukáže jako nic moc) mám. Právě ale s gpskou když udělám průzkum, tak ty parádní pasáže vím přesně kde byli a dokážu je opět využít příště vynechat to neprůjezdné/nezajímavé/atd.
Dříve když jsem dělal průzkum bez gpsky, tak samotný průzkum byl podobný, jenže když jsem příště chtěl z toho zkusit znovu to zajímavé, tak jsem to většinou vůbec nenašel, protože to stačí jednou odbočit o 100m dříve...
A to mi pak odrazovalo od dalších průzkůmů. Takže když to celkově zkusím sečíst, tak za 4 roky s gpskou jsem udělal průzkumu v terénu tak 10x více než za předchozích 20 let bez ní (je ale fakt, že je třeba přičíst, že z těch 20 let jsem terénem jezdil třeba taky jen poslední několik let a předím převážně silnice).
Jinak doma si s těmi údaji hraju minimálně, to jen sem tam něco z okolí, ale to ne moc často, protože tady to přeci jen znám dobře (ale i tak se sem tam najde výborný průjezd v některých místech, který si pak uložím do gpsky, párkrát použiju navigaci a pak už si ho pamatuju).
Nejvíc si s trasami hraju vždy na dovolené. Většinou když se tam jede poprvé, tak to trvá vše připravit naopak déle, když nemám žádné projeté trasy, protože to musím klikat vše od počátku a také se více snažit aspoň z mapy vše vyhodnotit. Když už trasy mám projeté, tak je to rychlovka, to vždy jen tady zkopíruju 10km z jedné, tady kus z druhé, kousek doklikám a do 10 minut mám trasu připravenou.
Na nějaké větší vyhodnocování údajů, že bych si psal třeba kolik km byla jaká vyjížďka a další údaje o ní, na to jsem nikdy nebyl. Koukám na to jen, když to potřebuju pro další přípravu tras.
A pár takových zážitků taky mám, vzpomínat na ně vzpomínám a je to zajímavý pro vyprávění. Ale nemůžu říct, že bych na ně vzomínal s takovým nadšením a někdy to ještě chtěl opakovat.
Přesně takový situacím se právě dnes chci rozhodně vyhnout.
jo, to bude ten rozdíl. Já na ně vzpomínám rád a doufám, že se podobnejch věcí stane ještě spousta.... :-)
Je ale pravda, že to je také částečně kvůli zdravotnímu stavu. Sice si ho teď chválím (oproti před pár lety), ale věci jako hodně pomalá regenerace po větší intenzitě tu je stále a toho se už asi nezbavím nikdy (naopak se to ještě postupně s věkem může zhoršovat).
Takže taková extrémní hodně přepálená akce na bikové dovolené pak může znamenat dalších několik zabitých dní, které bych jinak mohl jezdit a užívat si. I tak dnes už musím nějaký ten volný den na 14 denní akci zařadit (většinou nám to vyjde na 9-10 dni na kole a 3-4 volné, kdy se vyrazí třeba do bazénu se jen protáhnout).
Proto taky se snažím trasy vždy dobře plánovat, protože od toho závisí, jak si pak užiju následující dny.
A ještě jeden faktor tu je. Pokud se jede náročný technický terén, tak je zcela nutné nebýt příliš unavený. Pak to totiž vůbec nejde, nejen že si to člověk neužije, ale je to i vyloženě nebezpečné, protože se dělají i na lehkých věcech obrovské chyby dané jen únavou a ještě i některé technické věci jsou i fyzicky namáhavé.
Tedy ty největší technické lahůdky je vždy nutno naplánovat vhodně jak na den, kdy bude dost sil, tak také na vhodnou část trasy.
V Beskydech 2008 se podařilo dát jednu společnou vyjížďku s vaskem (jsem rád, že jsme se viděli). A tohle byl typický příklad vyjížďky, kdy to vyšlo úplně blbě s tou odpočatostí. Tam nás donutilo posunout volný den hlavně počasí, další den mělo pršet (a taky pršelo), měli jsme po dvou náročných dnech, hlavně den předtím se jel hřeben Bílý Kříž->Bumbálka, kde je to jeden superprudký výjezd za druhým. A jeli jsme Lysou (i když nejlehčí variantu co šla).
Výjezd byl slušné utrpení (přitom Lysá pár dní předtím, která jsme jeli těžším výjezdem byla pohoda).
Ale hlavně pak sjezd. Když už jsme to vyjeli, tak byla škoda jet asfalt dolů. Na těžší žlutou jsem si v tom unaveném stavu netroufnul vůbec (tam bych buď musel hodně tlačit nebo bych se tam v tom stavu nejspíš přizabil), tak jsme dali aspoň červenou.
Ta nebyla nijak moc těžká, ale s tou unávou to byla velká bída, musel jsem si dokonce jednou zastavit jak mi vytuhly v tom kamenitém sjezdu nohy. A už jsem byl díky únavě v tom sjezdu nejistý i když nebyl nijak moc těžký.
Dokud jsem jezdil jenom silničku, měl jsem k navigacím odtažitý vztah. Teď co vyrážím i do lesů na cyklokrosce, tak trochu překvapen zjišťuju, že co je úplně jasné na silnici, není vůbec jasné v lesích. Nepoznáš, co je průsek a co cesta, vyasfaltované od lesáků je oboje, a teď kudy? Naštěstí mne baví objevovat a nemusím nikam konkrétně dojet, takže rád objevuju neznámé. Ale na rozdíl od silnice připouštím, že bych v lesích mohl úplně zabloudit a dojet na opačný konec. Tam potom ta navigace může pomoct.
Ten -1 bod za projetý brod je velmi zajímavý...
Když uvážím, že je příští týden plánováno 30 brodů z Krakovce, mám šanci stát se neplnoletou :o)))
Za kolik se pocita brod, ve kterem jsem si uprostred byl nucen stoupnout?
Je mi tedy 46 a po korekci jedinou odecitaci polozkou se ale dostavam do zaporu. ;-(
F tom případku doporučuji vzít si sebou na Kolečko pampersky a sunar :o)))
... zbytečný, stačí kreditka ...
8-)
Do zaporu, takze spis sono.
Myslím,že s Jincem asi vedem 66 to není rychlost ale věk.Loni 16 000 km.
tak to nejsi fousáč z ďáblic, ale ďábelský fousáč, dáváš-li Ty ve svéch jáhrech 16 tauznů ročně, tak já bych měl slézt z kola a začít tahat po dvoře kačera :-))
No když nějak bydlím na opačném konci prahy než kde pracuji tak to holt dělá 30 tam a 30 zpátky plus nějaké ty výlety o víkendech a máš to hned.Navíc loni byla krásná zima a dalo se jezdit.
taky jezdím do práce celoročně, ale to mi dá pouhých 10 km denně, tím každodenním dojížděním Ti kilometry parádně naskakují, kolo je nutným doplňkem dne - do práce se holt /bohužel/ musí, zase z toho kápne nějaká ta kačka. jaké používáš v Praze kolo ? já tedy jezdím na takové mutaci MTB s blatníky, zástěrkou za předním kolem a pláští 26x1,75"
sorry ptal jsi se na čem jezdím je to Kellys Tocic full, protože si na stará kolena jezdím i zablbnout do terénu.
Ale strašně pindá když se na trase objeví dokopec :-)
to je naprosto v pořádku, paštikováním se ostatně ještě dále zvyšuje hladina adrenalinu a nadávky tak působí jako povolený doping
To je vlastně pravda :-)
Asi to teda dělám podobně, když se vyskytne nějaký hnusný dokopec, tak mne rozčílí natolik, že ho co nejrychleji vydupu ať mne neotravuje moc dlouho ;-)
To já před dokopcem upadnu do podivnýho stavu. Rozčílím se a musím si dát panáka. Po panáku mě vezmou ledviny, což mě znovu rozčílí a ...:-))) Říkal to nebožtík Cízler.
No a co cesta Prčice Praha he.
jestli se nepletu, tak to jste nepindali ani jeden, to jste jeli čtyřkolem :-))
Z Prahy tam to kopcovité moc nebylo, cesta zpátky by asi byla o něco horší. Spíš jsem narážel na ten náš výlet psárskými lesy terénem. Tam to bylo o dost náročnější. A i jindy jsi občas utrousil něco o hustších vrstevnicích ;-) Ale pak v pohodě vyjel, a to je hlavní ;-)
Fíííííííííí!!!! To neujedu ani autem, a že je o dost mladší než vy :)))
Tak já jsem ročník 1952 a nyní jsem ve stadiu "lehocykloturista". Jezdím na lehokole a co nevyjedu to vyšlapu po svých (už si nedělám žádné násilí). Zatím to jde (až na pravé koleno).
Tak já jsem se nějak zastavil na 23 a nemohu se hnout dál :-))
To půjde. Neboj.
Stáří je možná stav duše, ale za tu dobu se na tělesné schránce taky něco "nachytá". Někdy se chovám, jako by mi bylo šest, a občas mi tělo tvrdí, že je to o sto víc. A skutečnost je někde uprostřed.
Jsem ročník 1934 a za příliš starého se nepovažuji.
Už jsem tě tu viděl a četl dřív. Borec. Máte bod, pane.
Tak to abych tlačil ještě 10 let kačera.
Nádhera! Ode mě taky bod a velký obdiv!