Od 28. 6. do 1. 7. 2012 byl NaKolík u Airlina a Ane. A kam se s nimi podíval?!?
čtvrtek 28. 6. 2012
Airlin převzal Nakolík ode mne a vše k tomu už je napsáno v tomto blogu.
pátek 29. 6. 2012
Jedna neplánovaná cesta NaKolíku s Airlinem do práce:
Dneska jsem ho zapomněl vyndat z brašny, takže jsem ho měl zase v práci + trochu služebně: celkem 98 km, slunečno, přes 30 st.
Trasa: Poříčí - E55 - Mirošovice - Mnichovice - Světice - Říčany - Lipany - Benice - Uhříněves - hájek - Královice - Nedvězí - Kolovraty - Pitkovice - Uhříněves - Benice - Lipany - Říčany - Mnich. - Mirošovice - E55 - Pyšelka - Čerčany - Poříčí.
sobota 30. 6. 2012
Z klábosnice Airlina: Dneska jsme s Ane vyrazili na borůvky, tak že si ho veme s sebou do batohu. Nemá cenu psát, po jakých lesních + polních cestách jsme jezdili, takže pouze vesnice, které jsme projížděli: Čerčany, Pětihosty, Vranovská Lhota, Komorní Hrádek, Chocerady Stříbrná Skalice, Jevany, Louňovice, Struhasřov, Třemblaty, Hrusice, Zlenická hláska., Čtyřkoly. Celkem 75 km, teplota 35 až 40 (!!! - na návsi ve Stříbrné Skalici), jasno.
Z klábosnice od Ane: Ten začátek trošku opravím : Čerčany, Přestavlky, Vranovská Lhota, Klokočná, lesem do Bělčič, Komorní Hrádek ..... a pak je to už dobře. A borůvky tam nejsou!!!
neděle 1. 7. 2012
Z klábosnice od Airlina: Vyjíždím 6:10, je po bouřce, jedu po trase Poříčí - E55 - Benešov - Votice - Tábor - Slapy - Malšice - Bechyňská Smoleč - Sudoměřice u Bechyně - Březnice - Týn nad Vltavou 10:05, cestou jsem si odskočil na Borotín a nahoru nad Chotoviny, v Týně na náměstí mě očekávají básník a budějický sete, dáváme skvělé presso na terásce před cukrárnou a kecáme.
V 11:30 se loučím, jedu se podívat na hněvkovickou přehradu, když tam koukám dolů přes zábradlí, zastavují vedle mě dva asi místní cyklisté, tak plus mínus mýho věku, ptají se kam jedu - když říkám, že do Poříčí nad Sázavou, tak maj druhý Vánoce, takovej vtip že už dlouho neslyšeli...
Zpátky jedu přes Bechyni a trochu jinak než tam, doma jsem 16:50.
Ujeto:
Cestou:
Zajímavosti cestou:
A to by tak bylo všechno. Letošní štafeta pro Ane i mě skončila :-)
Jo, a to bych zapomněl: cestou zpátky jsem vdechnul včelu, sice jsem ji stačil vyprsknout, ale zachytila se mezi rty a tam bodla, já teda nevím, kolik je na světě svatejch, ale v tu chvíli jsem viděl všechny a navíc i ty, co teprv budou blahořečit, bolelo to jak... včelí píchnutí :-)
A jak to viděl básník?!? Je tu i pár slov z jeho klábosnice: Tak dneska dopoledne přijel nakolík do Jihočeska. Přivezl ho Airline ke mně do Týna nad Vltavou. Cestou na jih natočil něco přes stovku kilometrů a do Tábora jel samozřejmě po hlavní. Přijel se podívat i Honza (sete) z Budějovic, byl na na ten nakolík zvědavej. Dali jsme na náměstí v cukrárně pod slunečníkem kafíčko, zrovna končila nedělní mše a lidi se rozcházeli z kostela, je první červenec a začínaj prázdniny... Jedna hodná paní od vedlejšího stolu nás vyfotila.
Airline za chvíli zase odfrčel, ten kluk taky na místě neposedí... Ale dobrý, myslím že od posledního srazu co jsem ho viděl (na Babylonu) omládl tak o deset let, to je jinej člověk :-)
Probrali jsme ještě s Honzou všechno možný a teď jsem vyložil na stůl tajemství nakolíku.
Takže:
Tak koukám na ten nakolík a povídám mu:
Nakolíku nakolíku,
nezůstaneš v pokojíku.
Vyvezu tě do polí
po širokém okolí. :-))
Ale až zejtra, dneska už se šeří.