Je 2. prosince, můj oblíbený měsíc, navečer i tady začalo konečně sněžit a já jsem nadšená z mé první sedmitisícovky, na kterou jsem začala pomýšlet 29. srpna 2014 na Etsch-Radweg (Via Claudii Augustě) u Trenta po překonání mého loňského ročního rekordu 5 115 km.
Nejvíce cyklistický byl červen s 879 km. K moři jsem letos nedojela, ale po jeho pobřeží jsem jezdila. Nejjižnějším bodem bylo Bibione u Jaderského moře, o něco blíž k severu Malcesine u Lago di Garda, k němuž jsem dojela z Brennerského průsmyku. Nejvýše jsem byla v zahraničí na Kartitscher Sattel na Karnische Dolomitenstrasse v Rakousku (1526 m n. m.), v Čechách na Harrachových kamenech v Krkonoších (1421 m n. m.).
Nejdelší jednodenní cesty: domácí - 153 km 12. dubna z domova k vlaku a pak z Neratovic domů, zahraniční - 144 km 21. června od Talsperre Bautzen k Rastplatzu u Nisy 10 km za Forstem.
Od severu jsem měla nejdál domů od lomu Stanislaw z Polska - 74 km, z jihu z Neratovic přes Mělník, Štětí a Kokořín - 144 km, ze západu z Děčína - 111 km a od východu z vrchu Ředice u Lomnice n. P. - 20 km.
Okružních cest bylo více, ale jen jedna hezky do kruhu - po "dalmatinské" silnici 101 kolem Prahy, ve dvou dnech 182 km.
Na kole jsem byla u pramenů řek Labe, Cidlina a Spréva, k pramenu Jizery to bylo kousek bez kola, k pramenu Moravy autem a pěšky.
Rekordu dosáhla moje 5. baterie v tachometru - 15 753 km.
První letošní cyklocestu jsem uskutečnila 1. ledna, výšlap na Kozákov s 32 km. Na Kozákově jsem byla v tomto roce 10x, radost mám také z pěšího zdolání několika našich nejvyšších hor. Poslední cyklocesta teprve bude, jedu dál, kolo už budu však střídat s lyžemi.
Ještě jsem tady, nebudu brečet, nechci večer jenom lehnout si a spát, dokud to jde, budu si hrát.