RUNDREISE 2020: Durch die Schweiz

Je neděle, bydlíme na nádraží v Realpu, od včerejších 14:00 prší. Každou hodinu, 10 minut před celou a 5 minut po celé, tu projíždějí vlaky "matterhorn gotthard bahn" s červenými lokomotivami a bíločervenými vagóny. Občas projede "glacier express" (nejpomalejší expres na světě) a viděli jsme i víkendový historický, který má svou zvláštní kolej do Gletsche. Je to DFB = Dampfbahn-Furka-Bergstrecke, průsmyk Furka překonává 1,8 km dlouhým tunelem, lokomotiva je buď parní, nebo dieselová. V noci vlaky nejezdí, je tu klid. Koleje tu jsou 1538 m n.m.

Vydali jsme se na okružní cestu od Bodamského jezera. Odhaduji, že máme před sebou ještě asi 350 km, polovinu bychom měli mít asi 10 km před Innertkirchenem. Kéž bychom dnes dali aspoň serpentiny nad Realpem, něco přes 7 km do Tiefenbachu.

Prý má pršet celou neděli, morgen má být vielleicht schon besser a paní pokladní mi říká (když se potkáváme, já s ešusem vody na čaj), že nahoře je snad dokonce i sníh. Sníh mám ráda, ale točit to dolů s naloženým kolem ... větší obavy mám z namrzlé silnice, když má Furka v předpovědi na noc -3°C. Manžel chce couvnout, vrátit se stejnou cestou, já přemýšlím o cestě vpřed.

Autoverlad pendluje mezi Realpem a Oberwaldem, 15,4 km dlouhým tunelem. Loni jsme se svezli, Furkapass byl ještě v červnu zavřený kvůli sněhu. Do Realpu jsme tehdy též jeli v dešti. Měli jsme namířeno pod Matterhorn, takže Oberwald byl cestou. Letos je v plánu odbočit v Gletschi doprava na Grimselpass. Mnohá auta směřující na/od Autoverladu zastavují na parkovišti, lidé korzují kolem nás na WC, někteří se kromě pozdravu dávají s námi do řeči. Nad protějšími kopci bouří. V noci byly strašidelné záblesky. Dostávám info od paní, že na Oberalppassu, přes který jsme my přejeli v pátek, je sníh, na silnici zatím ne. Před polednem jsem vylezla na chvíli ze spacáku a od pána, mluvícího snad všemi jazyky dohromady, se dozvídám, že Furka je gesperrt. Před budovou nádraží se tvoří kolona, paní pokladní se přemístila do budky ven kvůli rychlejšímu odbavování aut. Po poledni jsou mezi deštěm vidět sněhové vločky i v Realpu a kopce naproti jsou najednou zelenobílé. Druhý pokus o přejetí Furky je vážně ohrožen.

Couvat rozhodně ještě nechci, nechci jet v dešti ani nazpátek. Před Oberalpassem jsme se v pátek setkali s párem naložených cyklistů, měli v plánu jet také přes Grimselpass. I oni věděli, že je na předpovědi nějaké katastrofické počasí, že prý sjedou do Andermattu a odtamtud pojedou vlakem domů. Zastavují se u nás švýcarští manželé, že prý tady přece nemůžeme nocovat, že nám bude v noci zima ... potřebuji slyšet něco jiného ... tak pán začne s povodněmi. Hned se ptám: Wo? - V jižní části. - A u Bodensee? - Tam ne. - To je dobře, tam máme totiž auto. Další dobrá zpráva od nich je, že zítra už nemá pršet.

Přestalo pršet už navečer, nikdo odpovědný nám neřekl, jak by to mohlo být se silnicí zítra, nejvíce mě potěšila paní pokladní, že früh určitě ne, ale během dopoledne by to mohlo jít. Uvařili jsme si k večeři polévku, sbalili věci a vydali se na průzkum. Silnici jsme měli sami pro sebe, docela pohodový nedělní podvečer.

Kudy vedla naše cesta do Realpu a jak to bylo dál:
https://jana-l.rajce.idnes.cz/RUNDREISE_2020_Durch_die_Schweiz/