Dům s podstávkou je typickým lidovým domem na rozhraní Čech a Lužice. Podstávka pak je vnější dřevěná konstukce nesoucí první patro, tak aby roubená část přízemí nebyla zatěžována hmotou patra. Většinou je polovina domu roubená a druhá, tam kde býval chlév, zděná.
Kousek od hranic šluknovského výběžku se nachází vesnička Cunewalde, cíl naší cesty. Na kole se tam dostaneme nejlépe z Lipové, po asfaltové cyklostezce vedoucí do obce Sohland, či ze Šluknova. I cesta ze Šluknova do Sohlandu je většinou vedena po samostané cyklostezce. Přijedeme-li do Sohlandu od Lipové, vlevo od naší cesty spatříme rozhlednu Prinz-Fridrich-August. Vstupné na rozhlednu, která je součástí restaurace je dobrovolné a z rozhledny je pěkný, ničím nerušený výhled.
Pro průjezd Sohlandem je dobré nesledovat značenou cyklotrasu, ale po silnici od hranic dojet do první prudké levotočivé zatáčky, kde je konečná autobusu a tam uhnout na nijak neznačenou silničku mezi poli. Ta nás táhlým klesáním s pěkným výhledem na Sohland přivede na silnici od Šluknova. Tu přejedem na příč, ke hvězdárně. Zde je k vidění model sluneční soustavy. Po zeleně značené lesní cestě sjedeme k silnici a po překonání Sprévy se octneme v Taubenheimu.
Jako většina zdejších vsí, je i tato přípotoční, takže projíždíme dlouhým úsekem podél Sprévy mezi malebnými podstávkovými domy až na opačný konec obce. Zde je již nedaleko do Fukovského výběžku, ale naše cesta odbočuje vlevo, do Oppachu. Kdysi tudy vedla úzkokolejná trať, dnes je to výletní cesta mezi Taubenheimem a Oppachem. Zde již opustíme bezpečí cyklostezek a musíme začít stoupat po silnici do kopce směrem na Beiersdorf.
V Beiersdorfu se můžeme rozhodnout, buď budeme pokračovat dále po silnici, nebo odbočíme vlevo směrem na vrchol Bieleboh. Je to prý tajemný kopec, protějšek kopce Czeronoboh, který se tyčí opodál. V každém případě i zde je rozhledna. Sjezd z Bielobohu do Cunewalde je v jedné pasáži komplikován velkými kameny. I když je to značeno jako cykloturistická trasa, myslím, že jinak než pěšky vedle kola se to překonat nedá. Pasáž mezi lesem a Cunewalde je pak dobře sjízdná polní cesta.
Pokud jsme v Beirsdorfu zvolili cestu po silnici, pak na vrcholu stoupání je odbočka do Cunewalde a následuje dlouhý sjezd.
Tvrdí se, že Cunewalde je nejkrásnější údolí v Horní Lužici. No nevím. Vím jen, že Cunewalde je nekonečně dlouhé. A také vím, že odtud by se dalo pokračovat výjezdem na Czorneboh.
Cílem naší cesty však je park nedaleko kostela. Mimochodem, kostel je prý největší vesnický evangelický kostel v Německu. A také je možná zajímavé, že v řadě zdejších vsí se usídlili exulanti z Moravy, kteří sem odešli po Bílé hoře. Ale zpět k parku. V parku jsou vystaveny modely některých zdejších domů. Park je volně přístupný, jen oplocen nízkým plůtkem, aby tam neběhla zvířata, na vrátcích je krabička s letáčky, na kterých je mapka parku a informace, kde se ten který dům nachází ve skutečnosti. Modely v měřítku 1:5 jsou opravdu dokonalé a pěkně je k nim vybrána i květinová výzdoba.
Protože Cunewalde bylo vlastně cílem naší cesty, je čas myslet kudy zpět. Nejllépe je nejkratší cestu na Wurbis a odtud prudkým stoupáním do Crostau. Znalci kostelních varhan vědí, že v crostauském kostele jsou varhany od Gottfrieda Silbermanna, slavného varhanáře. Z Crostau pak prudkým klesáním sjedeme do Schirgiswalde, na cyklotrasu podél Sprévy.
Pokud naopak si chceme cestu z Cunewalde ještě prodloužit, můžeme projet celé Cunewalde až do Weigsdorf-Köblitz a odtud cyklostezkou podél silnice č. 96 do Eulowitz. Zde se napojíme na cyklotrasu podél Sprévy a po ní dojeme do Schirgiswalde.
Ze Schirgiswalde vede sprévská cyklotrasa lesní cestou do Sohlandu. O víkendu je plná pěších turistů, je to oblíbená místní vycházka. Těsně před příjezdem do Sohlandu je malá přehrada a u ní velký, výletníky oblíbený bufet, kde si krom obligátní zmrzliny či hranolků můžeme dát třeba sulc v remuládě s opečenými brambory či jinou zdejší pochoutku.
Ještě pár desítek metrů pojedeme podél Sprévy, poté mineme kamenný mostek přes potok, který má Sohland ve znaku a začne stoupání do Lipové či do Šluknova, to podle toho, ze kterého místa jsme naši cestu začali.