Turawskie jezera

Na prodloužený víkend 8-12.května 2014 jsem si naplánoval cestu do Polska na Turawskie jezera. Je to kousek od Opole a podle měření délky trasy na mapě něco přes 120 km. Jezdím se ženou a s dcerkou a tak si raději 120 km nějak rozumně rozdělím na dva dny cesty tam a dva dny cesty zpět. Prostě ať je to na pohodu. :-) A je to první letošní vícedenní vandr tak ať se neuštvem :-)

Den první 8.5.2014 - Bohumín - Lesiany (83 km)

8.5.2014 jsme vyrazili na cestu z Bohumína rovnou do Polska a po chvíli nás cesta vrátila zpět na české území do Hatě. Za Hatí jedno táhlé stoupání k Hubertovi a pak už jen dlouhé klesání do polského Tworkowa. V Tworkowě je zřícenina zámku, vodní mlýn a hlavně z Tworkova vede pěkně značená modrá cyklotrasa do Raciborze. Před Raciborzí jsme plynule přejeli na červeně značenou cyklostezku po protipovodňové hrázi. Její povrch je ze zámkové dlažby a je nová, takže se po ní jede velmi pohodlně. Za Raciborzí jsme nějak modrou značku ztratili a tak jsme pokračovali po silnici. Trošku se zvedá do takové zvlněnky, ale nic co by se nedalo vyjet.
V Lubowici začínají dvojjazyčné názvy obcí. Kromě poláků zde žije německá menšina. V Lubowici stojí také dům německého básníka Eichendorffa. Nikdy předtím jsem o něm neslyšel, básně nečtu a tak mě to nechává zcela chladným. :-)
Hlavně jsme zde odbočili z hlavní silnice a vrátili se na silnice okolo Odry. Je zde minimální provoz a celkem kvalitní asfalt. Je poznat, že tudy nejezdí kamiony. Po pohodlné rovině přes malé obce okolo Odry jsme dojeli k mostu v Cisku. Povodně zničily mosty přes řeku Odru. Na jednom místě funguje přívoz ale nejbližší most za Raciborzí je až v Cisku. A ten se teprve staví. :-) Naštěstí vedle nově stavěného mostu je provizorní dřevěný mostek jen pro osobní auta.
Tím jsme se dostali z levého břehu Odry na její pravý břeh. Nechce se mi jezdit mezi auty a tak velmi brzy odbočujeme na modrou turistickou značku. Jsme v rovině a tak i turistická značka vede po asfaltu, chvílemi po hlíně, občas po šotolině ale hlavně mimo automobilovou dopravu.
Před Kedzierzynem-Kozle najíždíme na silnici 408 a na kruhovém objezdu pokračujeme silnicí 423, ze které jsme na konci lesa odbočili doleva k Odře do kempu Jezioro srebrne v Lesianach.
Majitel zrovna sekl trávu a ptal se nás, zda chceme přenocovat. Když jsme potvrdili ochotu přenocovat, dozvěděli jsme se, že jsme tento rok první a zároveň jediní hosté. :-) Otevřel nám jedno WC, pustil vodu, zapnul elektřinu, abychom se mohli osprchovat v teplé vodě a zkasíroval 25 zlotých (10 zl za stan a 5 zl za osobu, sprcha se platí extra 5 zl za 5 minut). Kemp je moc krásný a slušný.

den druhý 9.5.2014 Lesiany - jezioro Turawskie srednie (53 km)

Po zkušenostech z jízdy po silnici 408 a 423 jsem dnešní úsek naplánoval co nejvíce po polních a lesních cestách. Polské silnice jsou v důsledku jízdy přetížených kamionů s vytlačeným asfaltem v krajnici do tvaru koryta a nejenom v krajnici, ale i v oblasti středového pruhu. Kolo a automobil tak jedou v jakémsi korytě šíře kamionu a snaha řidiče o objezd cyklisty je docela úspěšně mařena rantlem uprostřed cesty. Slušní řidiči zpomalí a snaží se cyklistu objet s odstupem, ale ne vždy to vyjde a tak výsledkem je hodně nepříjemný pocit auta jedoucího těsně okolo řidítek.

Proto jsme se po polní cestě značené černou cyklistickou značkou vydali do Zdzieszowic, kde po nákupu potravin jsme pokračovali po vedlejší silnici do Jasionne. V Jasionne jsme vjeli na polní cestu. Byl tam hned zkraje písek, který mě spolehlivě sundal z kola, ale pak jsem to vybalancovával co to šlo a po chvíli písek skončil a dále pokračovala pěkná polní cesta. :-) Pěkná jako mořská hladina v bouři :-) Ale furt lepší než ta včerejší silnice 408 :-/

Díky polním cestám jsme podjeli dálnici A4 a přes silnice 409 a 94 jsme docela klidně z kol slezli, na přechodech pro chodce jsme si zastavili dopravu a pohodlně přetlačili kola přes tyto frekventované silnice. Za Kamieniem Slaskim jsem chytil prvního bludišťáka. :-) U lesa jsem dojeli na rozcestí asi pěti cest a nějak jsem si to blbě odpočítal a tak jsme najeli asi 3 km navíc. Ale zase to bylo moc pěkné, lesem který voněl a zpívali v něm ptáci a cesta byla dobře sjízdná. Všiml jsem si toho docela brzo a tak jsme si najeli více jenom proto, že se nám nechtělo se vracet stejnou cestou zpět. Od železničního přejezdu, jsme pokračovali na Danieca přes Niwki k jezioru Turawskiemu do kempu Turawik.

Na recepci kempu viselo telefonní číslo na majitele ale, protože jsem měl vybitý mobil, nikam jsme nevolali ale postavili jsme si  stan a jali se vařit večeři. Asi po hodině přijel usměvavý polák, zinkasoval 25 zl za nocleh (10 zl stan, 6zl dospělý, 3 zl dítě) opravil bojler, aby se holky mohly okoupat v teplejší vodě.

V noci přišly dvě hodně hlasité bouřky, blesky a hromy a silný vítr, ale přečkali jsme ve zdraví a ráno se probudili do chladného ale slunečného rána. :-)

 

den třetí 10.5.2014 kemp Turawik - kemp Lesiany jezioro srebrne (50 km)

Po obvyklé snídani jsme se již známou cestou víceméně bez bloudění vydali zpátky do Lesian. Protože byla sobota a na silnicích byl minimální provoz aut, tak jsme možná jeli více po asfaltu než po těch včerejších polňačkách ale na kilometry to bylo stejné. Do kempu v Lesianech jsme dojeli asi ve tři odpoledne a nikdo tam nebyl ani majitel. Postavili jsme si stan a zjistili, že dveře od sprchy , které nebyly dovřené u našeho odjezd, stále nejsou dovřené a tak jsme díky tomu získali dostupné WC. Zbytek dne jsme se jen tak váleli na sluníčku, hráli karty a kdo měl knihu tak si četl. Jako třeba já :-)

Na večer jsme si udělali oheň, opekli slezské klobásky k večeři a šli spát. V noci párkrát zapršelo.

den čtvrtý 11.5.2014 kemp Lesiany - Bohumín (83 km)

Ráno bylo zamračené, chladné a nad hlavou nám neustále visely mraky těhotné deštěm. Ani ráno se nikdo z majitelů neukázal a tak jsme ušetřili 25 zl za nocleh. :-) Cestou přes Kedzierzyn jsme si zajeli k přístavu na řece Odře. Po pár nezbytných fotkách jsme si popovídali s místním pánem, který obdivoval naše cyklovozíky. A po víceméně známé cestě jsme jeli do Raciborze. Mraky, které slibovaly od rána déšť se občas protrhly a vysvitlo sluníčko, ale stále bylo hodně chladno.

Od Raciborze se k tomu chladnu přidal silný protivítr a slabý ale vytrvalý déšť. Proměnilo nás to v roboty. V pláštěnce, s hlavou skloněnou, vytrvale šlapající do pedálů a ploužící se rychlostí 12-14 km v hodině a to po rovině. :-) Poslední kopeček z Tworkowa k Hubertovi nad Hať jsem jel rychlostí asi 8 km/h :-) Ale každý kopec má svůj vrchol, tedy konec a tak už nás čekal jen krásný sjezd do Hatě a přes Polsko zpět do Bohumína.