...a sakra", mručím si celá zrůžovělá s nosem na řidítkách a se zadkem vysoko ve vzduchu. Zase mě zradil městský kanál. Myslela jsem, jak elegantně se mi po něm pojede, jenže i jízda po kanále má svá úskalí. Jedním z nich je, že se vám část najednou pod kolem propadne, a tak máte zčistajasna bradu centimetr nad řidítky a ostatní si mohou nerušeně prohlížet pod sukýnkou Vaše spodní prádlo.
Kdo z vás jezdí na kole po městě, dá mi jistě za pravdu. Někdy je to na vysokou školu. Stezka, která někde začíná a pak zapomene skončit. Anebo chodníky, to už je kapitola sama pro sebe. Podle pravidel silničního provozu nemá cyklista na chodníku co dělat. A to ani tehdy, když jede pomalu jako slimák 10 metrů ke stojanu na kola před obchoďákem:-)). Však už jsem za podobný prohřešek čelila několika důrazným napomenutím a mám podezření, že si na mě pro nebezpečnou jízd.u po chodníku na policejní stanici možná vedou zvláštní spis.
Ovšem nejkurioznější byla dvousetkorunová pokuta (nějak jsem neměla zrovna chuť se na policistu nyvě usmívat a taky s ním byla policistka - žena, na které něžné pohledy konkurentek většinou neplatí:-))) za ohrožování chodců na chodníku, kde za celou dobu našeho dohadování ani mé "zběsilé" jízdy neprošel živáček. V ulici je jednosměrka a policisté mě naprosto vážně posílali, že si mám jet po silnici ve vedlejší ulici. Ta silnice je hlavní a frčí tám jedno auto za druhým. Prostě pomáhat a chránit aneb, vybijte se cyklisté sami:-))
Když jsem stejným místem nepoučena dvousetkorunovou pokutou jela o 14 dní později, už byl chodník označen značkou "cyklistická stezka".
Vůbec značení cyklostezek je někdy až úsměvné. Nemohu si stěžovat, u nás poslední dobou cyklistům docela vycházejí vstříc, ale někdy si stejně říkám, kdo to na té radnici vlastně sedí? Máme kousek od našeho bydliště krásnou širokou stezku pro kolaře i pěší. Obvykle je nenám ráda, protože se vzájemně pleteme, ale tady je to v pohodě, protože frekvence chodců je minimální a šířka "chodníku" zase maximální. Není to ani rok a půl, co v téže ulici přibyl na silnici od nikud nikam asi na 200 metrů cyklistický pruh. Proboha, ptám se, na co? Za celou dobu jsem v něm neviděla jediného cyklistu. Proč ten pruh není o pár ulic dál, kde kličkujete mezi auty jako zajíc na honu, protože tam žádná jiná možnost prostě není?
V radničním zpravodaji posléze vyšlo, že si chtěli pání radní vyzkoušet, jak to bude fungovat. Pro jistotu někde, kde to nikomu nevadí.
:-))
To člověku hlava nebere, dokud mu nedojde ten jedině pravý a správný důvod: co když někomu na radnici v našem obvodu jenom vyzbyla ta správná barva? No, není ji škoda vyhodit?
:-))
Abych však netepala jenom do ostatních, občas je dobré píchnout i do vlastních řad...
Město pořídilo cca před pěti lety bezpečnostní stojany. Že prý z nich ještě nikdy nikdo celé kolo neukradl. No, nevím, nakolik je tahle informace relevantní, každopádně se jejich účinnost asi nikdy nedozvíme.
Úkolem cyklistů totiž bylo koupit si do nich speciální FABky, které vyjdou bratru na nějakých 70-100 korun. Někteří z nás si je pořídili a... jsou nám na nic:-(.
Bezpečnostních stojanů je po městě jako smetí a u nich se zubí kola uzamčená na normálním lanku. Člověk s FABkou se k nim obyčejně nemá šanci dostat. A když si prohlédnete stojany, tak v řadě deseti, dvaceti kol se objeví maximálně jedna FABka. Ta moje:-)).
Zato vedle, u normálního stojánku je poloprázdno.
Hádejte proč?
Bezpečnostní stojan je totiž výrazně vyšší, takže se při zamykání kola nemusíte ohýbat.
:-))
A pak se v radničním zpravodaji cca přede dvěma lety objevila nějaká kritika jakéhosi občana, na co že město vyhazovalo peníze za takovou hloupost. Dovolila bych si s ním nesouhlasit, ve městě, kde má kolo téměř každý, je to záslužný počin. Otázkou ale zůstává, jestli si ho my kolaři taky zasloužíme?
Zatím to totiž vypadá tak, že až zase přijdu na policejní stanici nahlásit ukradené kolo, které se mi nevešlo do bezpečnostního stojanu, zapisující úředník mi stejně jako před pár lety s úsměvem poradí:
".....ale paninko, to si musíte pořídit na ježdění nějakou plečku."
A pak mu vysvětlujte, že plečku samozřejmě vlastníte taky, ale vy máte to kolo na ježdění a ne jenom na koukání.
:-))
P.S.:
Včera jsem zase byla ve městě na nákupu a zjistila jsem, že se mi někam ztratila moje oblíbená FABka. I to se občas stává. Stojím si tak nad obyčejným stojanem a je mi zima, nechce se mi ohýbat svoje stará záda.
Vezmu lanko a ... už je to tam.
Když ono přivázat kolo k bezpečnostnímu stojanu je taaak pohodlné:-))