Ani o vteřinu pozděj, rozumíš!!!

K podnětu tohoto článku mne vyburcovaly 2 zkušenosti z nedávné doby. Někdo tady píše, co mne dnes potěšilo a co mne dnes naštvalo. Tohle by bylo trošku pod to druhé. Ale nevím jaké již je číslo. A kdybych to věděl, a nadpis byl stejný, toho, kdo to píše, by to asi nepotěšilo.

Jak o sobě píšu, jezdím na kole kamkoliv. Rovněž ty příhody se staly, když jsem byl na kole a někam jel. Vlastně to potkalo někdy asi každého z Vás. Jsou místa, kde se kolo a auto nevyhnou, nebo jen s velkými obtížemi. A také jsou situace, kdy je vhodnější, aby řidič cyklistu nepředjížděl. Přesto jsou řidiči, kteří i přes to chtějí v daném místě cyklistu předjet. Ušetřený čas je +- 1 vteřina, maximálně 1 minuta. Zkuste si odhadnout, jak dlouhý časový úsek to je. Pokud to dokážete tipnout správně, tak klobouk dolů. Takový čas, který už se dá celkem rozeznat, je 5 minut.

Přitom problémů z tohoto manévru může vzniknout mnoho, včetně zranění, případně smrti.

Vůbec ten život je dneska hektický. Honíme se za každou vteřinou. Žijeme v naprosto šíleným tempu, a to tak, že zapomínáme na to, co kolem nás je a kdo kolem nás je, či jaký je ten druhý. Spoustu věcí přehlížíme, protože bychom se někam nedostali včas. Reagujeme nevrle a zbrkle, protože nás "tlačí čas". Myslíme si, že máme víc, ale ve skutečnosti máme ze života méně, než kolik tímto honěním se za každou vteřinou získáme. Zkusme se někdy zastavit, tam, kde zrovna jsme a podívat se, co je kolem nás. Nikdo stejně nepozná, že jdeme o 5 minut později. A na tom, co děláme, se to neprojeví, a když, tak v kladném slova smyslu.

Takže si dejte pohov, hned, ani o vteřinu pozděj!