Deníček ze Srí Lanky - část druhá

Fotky:
Sri Lanka na kole 2
Sri Lanka na kole 3

Ve středu 10. 2. jsme konečně dorazili do prvního královského města Anuradhapury. Patří mezi významné body tzv. kulturního trojúhelníku Sri Lanky. Vstupenka do této oblasti stojí 50 USD, ale platí spíše pro muzea a na některé další památky jsme si stejně museli koupit samostatné lístky. Prohlídku jsme zahájili letmým nahlédnutím do místního muzea buddhismu.
Poprvé jsme si dopřáli potěšení fotografovat opice, které se u historických objektů bez bázně drží. Viděli jsme Buddhův chrám a obrovské starobylé dágoby a spoustu půdorysů původní zástavby cca 2 tisíce let starého města. Památky jsou rozesety na obrovské ploše a tak a není divu, že jsme se dožili prvního nočního přesunu na ubytování. Na Sri Lance se totiž velmi brzo stmívá a my jsme veškerou tu historickou krásu za světla nemohli stihnout. Přespali jsme v hotelu Lake View.

Čtvrtek 11. 2.

Dalším bodem kulturního trojúhelníku je kolébka buddhismu Mihintale. Je to jakési troj-vrší, na které vede schodiště a kde žilo společenství buddhistických mnichů. Vlevo od hlavního schodiště je samostatný vrcholek s velice starou reliéfy krásně zdobenou kamennou dágobou. Do čtyř světových stran z ní kouká kůň, lev, slon a tygr. Za ní je soustava jeskyní, kam chodili mniši meditovat a odkud je nádherný výhled na hlavní troj-vrší této památky. Od jeskyní se sestupuje k místu, kde vyvěrala voda a kam se chodili mniši mýt. Pak následuje refektář - prostranství s kamennými koryty, ze kterých mniši jedli svou rýži. Byl zde shromažďovací prostor a dvě desky s nápisem v sanskrtu. Odtud se stoupá po schodech na hlavní vrcholy s obrovským bílým sedícím Buddhou, krásnou velkou bílou dágobou, se skalní vyhlídkou a dalšími meditačními jeskyněmi. Odevšad je nádherný výhled do zelené krajiny pod vrcholy. Horní část je přístupná, tak jako všechna posvátná buddhistická místa pouze bez bot, bez čepice a se zakrytými rameny a koleny.
Vnutil se mi tady osobní průvodce, protože ostatní o výklad nestáli, asi šetřili. Nelitovala jsem, dostala jsem se do míst, která ti druzí neviděli, něco jsem se dozvěděla, průvodce mi ochotně nosil moje věci a pořizoval fotografie. Řekl si o 50 USD a taky je dostal. Navíc jsem mu dala na památku svůj oranžový šál. Stejně jako předchozí cyklista, který dostal dres, se divil, že mé prádlo krásně voní. Získala jsem od něho druhou adresu.
Bumlovi místní opice vytrhly z ruky igelitku s banány a nevrátily. Inu ne nadarmo se říká, je drzý jako opice.
Ten den jsme dojeli do Kekirawy. Ubytování jsme sehnali, ale patřilo k těm hrůzostrašným. Majitel nám dovezl pivo, ale jakési extra silné, objem 0,65 l a 8,8 alkoholu, prý 18%. Po jednou kousku už jsme ji měli a byli jsme krásně hovorní. Vedle ubytka byl jakýsi zastřešený parket, kam nám prostřeli k večeři. Pak ve městě vypnuli proud a málem jsme večeřeli při svíčkách.
V našich pokojích bylo možné studovat zoologii, byly tam ještěrky, háďátka, komáři, stonožky, brouci, zejména v koupelnách, které byly neutěšeně špinavé, a záchody jsme splachovali kbelíkem. Není divu, že si Jéňa na pokoji postavil stan. Provozovatelé se na nás mile usmívali. Ráno nám ještě nabízeli čaj, ale raději jsme poděkovali a pokračovali za další kulturně poznávací činností do Dambully.

Pátek 12. 2.

Dambulla je rušné město, nad kterým se vypíná vrchol skrývající památku, která je na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o královské skalní chrámy. Pod nimi je velké muzeum buddhismu se zlatým sedícím Buddhou na střeše a celá řada dalších soch Buddhů. Před vstupem do skalních chrámů je třeba zase odložit boty atd.
V chrámech jsou k vidění kromě překrásných fresek a sochařské výzdoby zase další zobrazení Buddhy. Buddha se zobrazuje ve třech polohách, stojící, sedící a ležící. Podle pozice nohou a prstů na rukou se dají vyčíst činnosti. Stojící je nejčastěji v pozici učící, sedící s dlaněmi v klíně je meditující a ležící je buď spící, nebo mrtvý, což se pozná podle polohy palců u nohou a otevření či pootevření víček.
Obědvali jsme místní buchtičky a colu. Při dojezdu do Sigiriye se mi kluci dvakrát ztratili, nejeli a nekonečně jsem na ně čekala. Podruhé jsem už nadávala jako stará Blažková. Prý fotili slony s turisty, ale proč jen oni?
Sehnala jsem super ubytování. Je tu altán na vysokých nohách - vyhlídka na horu Sigiriya a do přírody. Viděla jsem odtud opici, veverku a ledňáčka. V noci se odtud prý dají pozorovat i volně žijící sloni.

Sobota 13. 2.

Sigiriya je asi 200 m vysoká skála, na které stával klášter. Poté se tam podle pověsti opevnil král Kassapa (vládl v období 477 - 495 n. l.), který jako levoboček v touze po moci zabil svého vlastního otce a vypudil ze země svého bratra, legitimního následníka trůnu. Bratr se však asi po 15 letech vrátil, Kassapu v boji porazil a ten spáchal sebevraždu.
Když jsme vystoupali na vrchol Sigiriye, nemohli jsme se vrátit, protože v mezipatře na plošině u lvích tlap se zbláznily divoké včely. Lidé prchali všemi směry až k nám a my jsme se bránili tím, že jsme leželi nehybně na zemi jako při střelbě. Naštěstí vše dopadlo dobře, alespoň pro naši skupinu. Ale ve vzniklém zmatku jsem ztratila cyklistickou lahev. Pánům se pochopitelně nejvíce líbily malby obnažených bohyň. Poobědvali jsme v místní bufetu curry rýži s kuřetem a ananas. Potkali jsme řadu Čechů.
Pak jsme se vydali do Polonarruvy. Asi 12 km jsme jeli džunglí po malé silničce. Pak po hlavní, kde byly tabule upozorňující na volně žijící zvířata. Měli jsme štěstí. V jezeře vlevo od silnice se ráchali dva divocí sloni. Šli vodou k nám a pak nám místní domorodec řekl, že půjdou přes silnici. Fotila jsem jako divá. To byl zážitek dne.
Končíme v Polonnaruvě, bydlíme dobře, čisto, jídlo, zdvořilo, poprvé teplá sprcha, ale malý tlak vody. Dali jsme si nudle, omáčky, kečup, studené pivo a dobrý čaj, chutnalo nám, byli jsme hladoví.

E-mail domů,
Ahoj, konečně jsem se dostala k internetu. Mobil asi nemá kredit, tak nemůžu psát. Jsme všichni OK a zdraví. Jedeme podle plánu /kulturní trojúhelník Anuradhapura, Dambulla, Mihintale, Polonarruva/. Mluvíme anglicky, místní jsou fajn, ceny mírné až na vstupy. Mobil zprávy přijímá, tak pište, kredit si vyřídím. Dnes jsme poprvé viděli divoké slony, přecházeli silnici první třídy jako u nás jeleni, ale s operativní rozvahou.
Mam vás rada, mějte se krásně a pište o olympiádě. Nemám čas opravovat překlepy.