Transkarpatia aneb Hra na nalehko

Kruh Dobrého štěstí býval malý, všechny hry jsme v něm odehráli a tak zbývá ta poslední - do rumunských Karpat nalehko.
Atmosféra na startu v Sibiu koncem června 2014 je čistě transalpistická. Ještě tohle vyndat z baťůžků - ubrat jedno tričko, na co vláčet hrníček, na co dvoje náhradní ponožky, odložit pláštěnku, jeden kapesník.
Pak už jen průjezd městem a stoupáme od nádrže Lacul Gura Raului na Paltinis. Cesta je trochu poničená těžbou dřeva, ale jde to. Paltinis, středisko se vším všudy a tak pryč odsud, na hřeben. Hřeben Cibinu je sice místy nehezky „obroušen" terénními auty, ale celkem je to bikerská pohádka. Jedeš po karpatském hřebeni, hory na všechny strany, sedla, vrcholy později i jezera. Tchořím krokem se však blíží karpatský večer. Tmavě a nepozorovaně. Tělo potřebuje přes den jíst a v noci zahřát. Rozcestník ukazuje ze hřebene na útulnu Cinaia. Zachránil jsem se tam před 35 lety v březnu před sněhovou bouří. Snad tam bude otevřeno jako tehdy a budou tam deky. Nejen to. Chatička je opravená, vousáč Doru je zde na léto pečlivým správcem, ale má prý dnes o víkendu plno. Osazenstvo je výborné. Nádherné večerní povídání o starém a novém Rumunsku. Dostáváme nakonec čtyři povlečené postele, polévku a míchaná vajíčka. Krásný večer skoro na 1800 m. n.m. Poučná diskuse o rumunském zeměpisu a historii.
Ráno to jde zpátky na hřeben těžko. Ale jsou to takové malé hory a tak brzy jsme až na nejvyšším vrcholu Cindrel, má 2244 metrů. Panorama protilehlého Lotru. Bikovým rájem pokračujeme po hřebeni našeho Cibinu. Trošku je problém najít správnou cestu dolů, ale daří se to, když už hlavní hřeben klesá a tak sjíždíme královskou jízdou ke konci přehradní nádrže Oasa. Odtud nezbývá než přes sedlo Tartarau po asfaltu na Obirsa Lotrului. Penzion, pivínko, vyprat a pak pravé hody a zase pivínko. Pstruzi přímo z Lotru. Obirsia uprostřed hor je krásné místo, i když už trochu asfaltové.
Ráno směr legendární sedlo Urdele, po asfaltu. Jaká škoda. Pamatuji, jak tudy přenášeli po kamenech Dacii. Co se dá dělat, stejný osud jako Gavia, tu už jsem jako terénní vůbec nezastihl. Z prvního sedla -Stefanului - ovšem obočuje nádherná horská, kamenitá cesta. „Drum Strategica". Chlapci to protahují až na Urdele a odtud odbočí na skvostný hřeben Capatiny (jen pro tvrdé bikery), sejdeme se večer ve Voinease, mám najít nejlepší bydlení a objednat pivo.
Moje Drum Strategica traversuje vrcholy a různě kličkuje sedly hřebene Latorieta. Asi tak 40 km skvostné jízdy, naprostá osamělost, výhledy na všechny strany a nakonec příjemné klesání až k vesnici Cinqueta poblíž Voineasy. Cha, hotel jménem ZAN s vířivou vanou, podivná karpatská hra, ale je dobré mnoho vyzkoušet a přidržet se nejlepšího. Útulna Canaia nebo hotel ZAN, dva zážitky z jedné cesty.
Kruhem zpět údolím Lotru přes Obirsu, přes sedlo Groapa Seaca a po dalších dvou dnech jízdy jsme na cabaně Buta v Retezatu. Skromná chatička. Kdysi, taky tak přes 30 let to bude, sotva jsem měl dost peněz na nocleh a čekal až přejdou retezatské deště. Dosud jednoduchost sama, ale postel s dekou a i docela dobré jídlo, ciuca a vzpomínky. Chatu dobře vede sympatická paní.
Přenést kolo přes sedlo Bucura je otročina. Ale není to ani 300 výškových metrů a ta radost nahoře - z kola se skoro dotknout hlavního hřebene Retezatu. Chvilka tlačení dolů a pak sjezd dlouhou pralesní karpatskou dolinou vynahradil vše.
Dojezd do Hategu je trochu tvrdý návrat do civilizace. V penzionu Belvedere se na nás obořil rozzuřený majitel, že tady není Afrika, vadilo mu naše kolo položené před schody jeho hotelu. Bydlíme proto radši vedle. Silná večeře jako obvykle a po očku koukáme na televizi. V celostátních zprávách jako headline, zahlédneme penzion Belvedere, patřící onomu zuřivci. Je to divné. Brzo je jasno - včera tady otrávil jídlem 30 studentů i s pedagogickým doprovodem, všichni jsou v nemocnici tady v Hategu.
Ráno pryč odsud a za vlakovým dobrodružstvím na stanici Subcetate. Vše funguje, vystupujeme v Sibiu, parádemarsch městem od restaurace k restauraci. Zeleninový trh, koupit kilo přesladkých jahod a smetanu, přejíst se domácích dobrot, které už skoro neznáme nebo které nám už EU zakázala. A taky u výborného piva začít plánovat kam příště.

Přemýšlím, jak se Rumunsko změnilo. Sympatičtí lidé zůstali, někdy trochu ještě pokažení mentalitou zděděnou ze socialismu, ale vcelku schopní, snaživí a přátelští. Dost se rozšířila angličtina. Ubylo zlých psů. Lidé si uvědomili, že je lepší mít krásného psa než zubatou bestii.
Hodně zůstává trosek továren a pozůstatků veličeho možného co připomíná doby toho šíleného režimu. Vznikají ovšem už i novodobé trosky - jasně nepovedené investiční záměry. Občas se objeví nedostatek stavebního vkusu, ale však to máme i doma.
Pro cesty nalehko je Rumunsko ráj. Trhy fungují. Vlastně je to učebnicový příklad co neviditelná ruka dokáže. A.S. by měl radost. Oproti dřívější šedi vzniká spousta nového. Všude penzionky, ale, je to až divné, málo turistů. Naprosto vynikající jídlo (to špatné jsme naštěstí minuli o 24 hod), obchůdky. Pamatuji doby, kdy se zde těžko sháněl chleba a v obchodech byla jen pálenka a nahnilé kompoty. Když vidíte ty zanikající trosky a staré paneláky vedle nového, znovu si člověk položí otázku - probůh, jak a proč mohl ten režim existovat ?
Karpaty jsou pro bikování jako udělané. Trasy hřebenovek jsou skvostné, v údolích cesty mizí pod asfaltem, ale stále se jen po šotolině dají najet desítky kilometrů denně.

Mýlil se Dobré štěstí, nebyla to v mládí z nouze ctnost začít si s rumunskými Karpatami. I člověk připoutaný k obručím kol může být lehkonohým ptáčkem, může jet kamkoliv, je svobodný.

S použitím Nevrlého Karpatských her sepsal:
[email protected]

Trasa a rady na cestu:
TOP:
Hřebenovky Cibin, Capatiny
Drum Strategica ze sedla Stefanului až k Voinease
Sjezd pralesní dolinou ke cabaně Gura Zlata
Město Sibiu, zeleninový trh

Trasa:
1. Sibiu - útulna Canaia , 56 km, 1683 m ↑
Sibiu - Lacul Gura Raului - Paltinis - Saua Muncel - hřeben Cibinu - saua Serbanei - Refugio Canaia

2. Canaia - Obirsa Lotrului, 42 km, 920 m ↑
Refugio Canaia - Saua Cindrel - Virful Cindrel- Gura Curpatului - Saua Tartarau - Obirsa Lotrului, penzion Bradul

3. Obirsa Lotrului - Voineasa, 67 km, 1049 m↑
Obirsa Lotrului - Saua Stefanului - Drum Strategica traversem Munti Latorieti - Cingueta - Voineasa, hotel ZAN
(varianta přes sedlo Stefanului dále na Urdele a pak hřebenem Capatini - Curmatura Oltelului - Voineasa)

4. Voineasa - Petrosani, 73 km,1117m↑
Voineasa - podél Lotru - pod přehradu Lacul Vidra - Obirsa Lotrului - Groapa Seaca - Petrosani, penzion Vila Melinda

5. Petrosani - cabana Buta, 57 km, 1160m↑
Petrosani - Vulcan-Uricani - Cimpu lui Neag - cabana Buta

6. Cabana Buta - Hateg, 71km,400m↑
Cabana Buta - Saua Plaiul Mic- dolina Lapusnicu Mare - cabana Gura Zlata - Hateg, penzion Sarmis Cristal

7. Hateg - Subcetate nádraží (4 km) a vlak přes Simisoaru do Sibiu

Mapy lze dostat v Kiwi, dokoupit lze v Sibiu
Bike shop v Sibiu - materiál, opravy, rady, mapy
V Sibiu penzion Kon - Tiki s možností parkování
Inspiraci pro oblast lze hledat i v programech některých cestovek a v knize Víta Čenovského Karpatské pastorále.