Prásk, zabouchly se dveře, až se celý dům otřásl.
Kolikrát jsem jí říkal, že se zavírá klikou? No kolikrát?!
A v koupelně se zase svítí! Až si to bude platit sama, bude tam mít tmu jak v jeskyni....
No to víš že jo, skryté číslo, oni si snad myslí, že jsem úplně na hlavu a zvednu to : Máte čas na krátký monitorovaný rozhovor? - no to‘s uhodnul....
Jak? Není tu ani kousek chleba? Rohlíky z minulého století!
Normálně se na mě vykašlaly, jsem jim úplně volný, klidně by mě tu nechaly zhebnout hlady! Baby, když něco potřebují, tak to je samé tatínku ňuňuňu a pak mi tu nenechají ani suchou kůrku.
No aby ses nezbláznil!
No bóže, tak sis musel trochu přibrzdit, myslíš, že já budu kvůli tobě sesedat? Jsem rád, že to vůbec jede. Jsem to včera nějak přetáhnul, nebo co, vůbec nemám sílu, já ten kopeček snad neušlápnu!
To jsme to dopracovali, pětadvacet let po revoluci a nejlepší rohlíky koupíš u Vietnamce....
Tak co tu máme?
Tak to ne, na tohle nemám čas ani náladu, to číst nebudu a rovnou to forwardnu Honzovi, ať si to se Skopčákem vyřídí sám, nakonec je to jeho průšvih, on nestíhá, ne já.
To snad není možný, ten svět je snad plný blbců, to je Liborova buga, ne moje, on snad ten Rostbíf nikdy nepochopí, že grafiku já nedělám.
Oni si snad myslí, že tu sedím a kopu se do zadku, a tak mě posílají takové krávoviny.
Jasně že urgentní, to víš, že podepíšu čtyřikrát a pošlu doporučeně. Někdo by těm tajtrlíkům měl říci, že sebelepší smlouva mi bude na nic, když jim dojdou peníze. Vezmi chlup na dlani! Plné oddělení právníků a ty všechny živím! Kde je vlastně ve Finsku ta jejich Plzeň, kde tyhle idioty generují?
Bože co mi to dali včera k jídlu, že mě je tak blbě? Ony mě snad otrávily, to budou ty houby. Bože já snad umřu. Motá se mi hlava.
No jó, ty mě taky, copak nevíš, že musím sejít schody? Dělá tu pošťáka už pět let a pořád stejně neschopný. Jo, já vím, že vypadám blbě, mám zrcadlo. Tak co tu máš?
Aha, ten s pruhem, moji drazí financové? Ne, sociálka.
Tak tohle ať si vyřídí Soňa, to ani neotevřu, už takhle je mi na zvracení.
Jo chceš to ještě podepsat, já jsem fakt mimo.
No, asi mě madam otrávila houbama.
Prd legrace, až tu zdechnu, ty to dosvědčíš! Mě je tak zle.
Už je to jisté, jsem úplně vyřízený, končím. Takhle mizerně mi ještě v životě nebylo. Umřu. A nebude to dlouho trvat. Měl bych zavolat velké dceři, že mě malá s madam asi otrávila, ať se za mě rozloučí s vnuky, ale nemám na to sílu.
Proč? Proč já? Proč teď?
Já jsem tak unavený.
No to je dost že jdeš? Já tu umírám a ty trajdáš kdoví kde? Víš cos slíbila na tom Výboře:v dobrém i zlém! Kde jsi vůbec tak dlouho byla?
Jo v lékárně, že na tebe leze nějaká chřipka?
No výborně, to je skvělé, ty máš chřipčičku a mě tu klidně necháš umřít!
Bože já jsem tak nemocný, perfektně, kompletně nemocný...
https://www.youtube.com/watch?v=dVvlmpo5g9k
Jindra Pařík 24.9. 2014