Reparát 10 – Praktické záležitosti

Kudy

Kolegové mě žádali, abych připojil mapky, takže zde jsou s krátkým komentářem:

Rozvadov - Norimberk - 117 km

Podél E14, žádné záludnosti. Většina trasy se dá jet po obslužné komunikaci, který je vedena podél státovky a určena pro zemědělské stroje a cyklisty. Dobrý hladký asfalt. Průjezd městečky po chodnících, občas po silnici. Zhruba 30km před Norimberkem se najíždí na cyklostezku, státovka se mění v čtyřproudovou pro motorová vozidla. V Norimberku cyklostezky na chodnících.

Norimberk - Rot am See - 78 km

Do Ansbachu po státovce E14, obslužných pruhů málo, spíše po silnici. Ranní sobotní provoz téměř na nule. Z Ansbachu po okreskách, všude jako po vymření. Dobrý asfalt, ke konci cesty začínají Švábské kopečky:

Rot am See - Heilbronn - 75 km

Pořád po okreskách. Výrazně kopcovatý terén, potřeba přejet tři hřebeny, pak už po rovině mezi vinicemi a s kopečka do Heilbronnu. Neděle, téměř žádný provoz.

Heilbronn - Haguenau - 135 km

První třetina cesty zhruba za město Bretten nepříjemná státovka, kopce, pondělí, silnější provoz. Zřejmě, kdo má více času se vyplatí si zaject si přes Heidelberg, pak k Rýnu a po Rýnské.
Od úrovně Karlsruhe rovinka, dobrá asfaltovaná cyklostezka vedená podél státovky až do města Rastatt, pak přes Rýn, stalý železniční most předělaný na automobilovou dopravu a pak po okreskách až do Haguenau. Provoz přijatelný, rovina.

Haguenau - Sarrebourg - 111 km

Do města Saverne po okresce, malebná alsaská městečka, jen velmi mírné kopečky. Ranní úterní provoz, ve městech docela husto. Žádné cyklostezky, cyklo-infrastruktura českého typu, tedy jen kousíček jako divadlo, nepoužitelné. Ačkoliv v blízkosti je kanál Marna - Rýn a z mapy by se zdálo, že se nechá pokračovat podél kanálu až do Saverne, nedá. Nějaká zdymadla jsou oplocena, je to neprůjezdné, nevím, jestli dočasně, nebo trvale. V Saverne podél kanálu a pak po silnici (zase ploty) neznatelné stoupání až za Lutzenbourg, pak drsnější kopec do městečka Arzviller. Zde jsem udělal chybu a odbočil do hor. Pokračovat rovně na Sarrebourg po D45, je tam ještě trochu stoupání, ale to je poslední kopec.

Sarrebourg - Bar-le-Duc - 168 km

Po okreskách až do města Massein na Mosele. Prvního máje, liduprázdno. Teoreticky by se občas dalo jet podél kanálu Marna-Rýn, ale značení v terénu žádné, není čas na výzkumy. Za Masseinem na Toul, Pagny-sur-Meuse a pak pořád podél rychlostní silnici N4 po obslužné komunikaci. Kopce. Zřejmě by se dalo jet po břehu kanálu Marna - Rýn, ale bylo by to 2x tak delší, volil jsem rychlou variantu.

Bar-le-Duc - Chateau Thierry - 178 km

Tak tenhle úsek už mohu s klidným svědomím všem doporučit, pořád a stále podél kanálu Marna-Rýn, až k řece Marně a pak podél ní až do cíle. Jen nebýt v časové tísni bych rozdělil tu etapu na dvě.

Chateu Thiery - Paris - 111 km

Naprostá pohoda podél řeky Marny po okresce, poněkud nepříjemný průjezd městečkem La Ferté-Sous-Jouarre, uprostřed silnice je zvýšený pruh s obrubníky, jízdní pás široký na jedno vozidlo, kolo a auto se v žádném případě nemohou vejít na úseku zhruba 500 metrů. Chodník na jízdu na kole příliš úzký. Projížděl jsem v ranní dopravní špičce a někteří šoféři byli nervózní jak Pražáci před víkendem. Člověk nechce brzdit provoz, ale místní projektanti komunikace mi nedali šanci. Pak drsné stoupání na Trilpolt a sjezd ke kanálu l'Ourcq. Podél tohoto kanálu se dá dojet až do Paříže ke Seině, ústí zhruba 200 metrů od ostrocva Cité s katedrálou Notre Dame. Já končil dříve, ve čtvrti La Villete.

Ubytování 

Kempy

Protože mě lilo, použil jsem svoji kempovou výbavu pouze jedinkrát a to v Norimberku.  Kemping Knaus, 6 km od centra, čisto, teplá voda v ceně, doporučuji.
Dva kempy ve Francii kde jsem chtěl přenocovat, a podle letošních aktualizovaných webových stránek měli mít už otevřeno, byly zavřené na těžký zámek jak Babinský na Špilberku. Prostě nebyli lidi. Takže z kempů jen poznatek z loňska, našince zvyklého spát po kempech v naší vlasti to zřejmě nepřekvapí, ale mě to dost trapně zaskočilo, na rozdíl od kempů v Německu či Španělsku, v těch co jsem navštívil já, nebyl toaletní papír. Maličkost, která ovšem působí značné komplikace, když jediný papír, co sebou vozím, má podobu bankovek.

Hotely

Protože jsem se natrajdal a natrajdám po Německu a Francii hodně, ročně tak 10 nocí ve Francii a 5 v Německu, nebudou tyhle poznámky založeny výhradně na této jedné cyklocestě.
Všeobecně v Německu je kvalita hotelů vysoká, zatímco ve Francii prachbídná.
Zatímco v Německu mohu doporučit zájezdní hostince, Gastätte nebo Gasthaus, v cenách od 35 do 60 Eur za jednolůžák se snídaní, ve Francii místní vesnické hotýlky zásadně nedoporučuji, i když jsou cenově výhodnější - od 25 do 40 Eur, ovšem bez snídaně a to i ty, které zvenku vypadají velmi luxusně. Postele, kterými bývají vybaveny byly proleželé už zřejmě v dobách, kdy si Napoleon na Korsice crvnkal kuličky petangue, sprchy ze kterých stříká voda všude, jenom ne tam kam potřebuješ, dveře pod kterými jsou centimetrové fuky, a taková ta nádražní čistota, tohle fakt jen v nouzi. Naštěstí ve Francii je populární systém hotelových řetězců, které jsou poměrně hustě rozmístěny po celém území.

Jsou to řetězce accorhotels.com - řazeno podle ceny F1, Ibis Budged, Ibis, Mercure, pak řetězce Balladins, Premiere Classe, B&B, Campanille, a několik dalších na které si z hlavy teď nevzpomenu.
F1 - to je takový kemping pod střechou, sociálky na chodbách, podle lokality od 25 do 50 Eur za pokoj (někde dvojlůžák, někde třílůžák). Ibis Budged (dříve Etap) totéž, jen je sociálka na pokoji. Třílůžák stojí od 35 do 60 Eur, platí se za pokoj a ne osobu. O něco lepší je Ibis, mívá větší koupelnu, 45 - 85 Eur, Mercure je luxusní varianta s ledničkou, kávovarem a cena bývá nad 100 Eur. Hotely řetězců bývají vybaveny WIFI, většinou zdarma.

V recepcích hotelů řetězce lze získat brožůrky se seznamem hotelů po celém světě, včetně mapek, při trasování se může hodit.

V Německu jsou na cyklisty zařízení, ani nemusí mít tu nálepku cyklopřátel, kolo shovají do garáže, sklepa či jinam naprosto bez potíží, ve Francii zase hůř. Řešil jsem to tak, že kolo jsem si bral bez kompromisu na pokoj.

Jídlo

S vožením jídla do Francie je to stejné, jako s těma sovama do Athén.
Můj příklad není hodný následování, ale pro pořádek jej uvedu. V Evropě se jako černé neštovice rozšířily turecké stánky s kebabem a v podstatě pouze na nich jsem přežil. Nejlevnější a nejrychlejší varianta teplého jídla, kebab s hranolky nebo rýží a salátem na talíř, zhruba kolem 5-6 Eur. Příjemná obsluha, čerstvé suroviny.

Hotelové snídaně ve Francii nemohu doporučit, jsou poněkud předražené, zhruba od 7 do 9 Eur, v každém pekařství lze pořídit loupáček (Croissant), rozinkového šneka (Pain au raisin), či čokoládový závitek (Pain chocolat) v ceně kolem eura za kus, a kávu s mlékem (Café créme) do 2 eur.

Obědvání či večeření v restauracích je časově i finančně poněkud náročnější. Nejlevnější variantou jsou tzv. „denní menu", většinou tříchodové, kolem 10 Eur bez nápojů (ty celé jídlo řádně prodraží). Vodu většinou přinesou sami, pokud pozapomenou, žádám o karafu (une carafe d eau), je zdarma. Francouzi jedí dlouho, drobí u toho a žvaní, oběd by proto mohl pěkně rozhodit časový plán.

Mapy, navigace a připojení

Cestu si plánuji dlouho předem pomocí Bikemap, i to plánování je vlastně součást dovolené. Uložit celou trasu do navigace se mi jeví nepraktické, vždycky je něco trochu jinak a trasu je potřeba operativně modifikovat za jízdy. Používám mapy navigace Sygic (of line) a pak on line Google maps. Navigace pomáhá hlavně při průjezdy většími městy, umožňuje včas se řadit do pruhů a místo sledování směrových tabulí si hlídat provoz kolem sebe. Také umožní spolehlivě najít místo k přenocování, tedy kemp nebo hotel.
Mapa při zapnutém zobrazení terénu pak umožní si rozmyslet, jestli není výhodnější kopec obejet než to přes něj hnát přímo. Žádné chyby v on-line mapách jsem nenašel.

Efektivní využití technologií vyžaduje ovšem datové připojení. Můj operátor mě umožňuje za paušální poplatek 50 Kč denně používat telefon a mobilní data za stejnou cenu jako doma.
Po celé cestě jsem nenarazil na problém s datovým signálem.
Finanční úspora tím, že pár hodin před cílem mohu na internetu najít a rezervovat nejlevnější možnost ubytování, násobně převyšuje těch 50 Kč.

Kolo, součástky, vybavení

V panické hrůze z praskání drátů v zadním kole, které mě trápilo při mých cestách v dobách bujarého mládí, jsem nechal zaplést zadní kolo dráty průměru 2.3 mm, přední pak 2 mm. Dvojstěnné ráfky Remerx, drželo to jako helvétská víra. Stejně tak pláště, obul jsem zatraceně drahé Marathony Extra Dureme, bez defektu. Vlastně jsem pouze jednou utahoval šroubek, kterým je nosič připevněn k rámu, jinak jsem se kola nedotknul. Takže zkušenosti s opravami v terénu jsou nulové.
Byl jsem nadšený, a stále jsem, z brašen Ortlieb Classic a Rack Packu Ortlieb, žádné zdlouhavé balení do igeliťáčků, prostě jsem to našlapal do brašen a jede se. Ohromnou službu pak vykonají popruhy, které umožní všechny brašny přehodit přes rameno a najednou odnést.

Co na závěr?

Možná, že si vzpomenu na některé důležité detaily, a doplním, nebo máte-li nějakou otázku, sem s ní. Obecně letos byl divný rok, já se s cestou trefil do období dešťů, ale i kdybych se netrefil, zřejmě by bylo vhodné, posunout odjezd blíže k prázdninám, už i pro tu možnost ubytování v kempech. Také bych doporučoval si o nějaký den cestu prodloužit, pokud tedy nechcete prožít drsný týden pouze v sedle, ale také se trochu porozhlédnout po okolí.

Jen poznámku k těm, co se chystají spíše z Paříže domů.
Budete to mít víc do kopce, než v opačném směru.

Bon voyage!

Jindra Pařík 4.9. 2013