NaKole.cz
Všechno je jednou poprvé...
Nechci být ničím nápadná, žiji si svůj normální, běžný život, čtu beletrii, mám ráda cyklistiku a lidi, kteří se kolem ní motají. Mám ráda svou zahradu, svůj domek a vlastně i tu naši vesnici, která bohužel už 38 let patří do kolosu jménem hlavní město Praha.
Je ráno, užívám si lenošení v posteli, najednou hluk, sousedka se přiřítí, že teď je to jisté, za odvoz septiku budeme platit 350,- za kubík, náhodou dneska zrovna vyvážíme, takže zpovídám chlapíka od fekálu, pokyvuje hlavou, že je to pravda, že do výpusti v Šeberově může jezdit do konce března, pak musí jinam, nejspíš na Karlovarskou nebo do Troje, navýší se cena za kilometry. A zrovna dneska je 21. zasedání rady Prahy 12 a v plánu je i hodinová interpelace občanů. Neváhám ani minutu, sedám k počítači a hledám pozvánku, je skovaná pod jednodenní akce, takže mi chvilku trvá, než ji najdu.
Ve čtyři odpoledne už jsme s tatínkem v sále, beru si formulář, na kterém musím popsat dotaz a přihlásit se do interpelací. Je nám přidělený stůl v koutku sálu, rozhlížím se, jestli nezahlédnu nějakého souseda, objevuji jich nakonec několik a sedíme společně u jednoho stolu. Také se přihlašují do diskuze. Zhruba hodinu posloucháme co se děje na radnici, že po letech obnovují kopírky, výběrová řízení probíhají tak a tak. Zastupitelé se courají sem a tam, sotva se stíhají vrátit tu s lahví piva, tu se šálkem kávy, aby zdvihli zelenou kartičku ANO. V duchu si přeříkávám věty, které bych chtěla ve svém dotazu říct. Sál se náhle začíná plnit, lidí z ulice přibývá, bohužel přihlášení dotazů už vypršelo, sedají na poslední volná místa, starosta přerušuje jednání a dává slovo občanům. Asi se přihlásilo lidí hodně nebo je to zvykem, řečníky losují, každý má na dotaz 3 minuty a najednou slyším své jméno a jdu jako první. Uf, klepu se, hlas mám úplně jiný, než obvykle. Přeci jen je něco jiného diskutovat u stolu nebo přes telefon, když v práci obsluhuji info linku. Najednou stojím před mikrofonem, před padesáti lidmi. Úvodní věta je docela dobrá, nastartováno mám dobře a najednou přestávám vnímat lidi a mluvím jen ke starostovi. Odpovídá povrchně, ještě ho stačím obvinit, že asi nikdy v naší bohem zapomenuté čtvrti nebyl, jinak by přeci musel vidět, jak kopec v chráněné krajinné oblasti vypadá a jak se tam žije. Popírá to a tím můj čas dotazu vypršel, odcházím k našemu stolu, klepu se, ruce mám studené, soused mne ujišťuje, že jsem to řekla dobře, nicméně starosta opět neřekl nic. Další na řadě je někdo ze sídliště a řeší se nepovolená stavba, kterou provádí Centrál Grooup. Nákladní auta tam hučí od šesti ráno, okna se nedají otevřít, parkovat není kde. Sdružení má dokonce v ruce vyjádření stavebního úřadu, kde stavbu nepovoluje, ale díra se kope dál a megalomanská stavba na obytný komplex pokračuje. Radní, kteří se k tomu mají vyjádřit, vůbec netuší, že stavba jede na černo, sálem šumí nespokojené hlasy. Zbývá dvacet minut do konce interpelací a najednou je vyzván další přihlášený, soused od našeho stolu. Taky není rozený řečník, ale už viděl, jak to u mikrofonu probíhá a i my jsme už protřelí a nebojíme se na dálku vypomoci slůvkem, větou. V jednu chvíli se musím zvednout a chci ještě u mikrofonu něco dodat, bohužel ke mně přiskakuje elegantně oblečený mladík a odhání mne pryč, že se musím znova o slovo přihlásit a ne si tam takhle napochodovat. Od stolu ukazujeme ono gesto, kterým se vstupuje do diskuze, nepomáhá, tak vykřikujeme. Starosta odmítá prozradit, jak rada hlasovala v neveřejném hlasování, ve kterém padlo ono zásadní rozhodnutí, že výpusť 10 km vzdálená od obce nebude zprovozněna. V blízkosti jsou asi 4 rodinné domy. A to má Top09 ve svém programu transparentnost. Dokonce i mého tatínka pohltí dav a zvlášť nepodložené argumenty odpovídajícího radního jej naštvou tak, že mává rukou a hlasitě vykřikuje „kecáš". Kopu do něj, že má mlčet, soused Zdenek má mého tátu od mala za strýce, tak ho také okřikuje. Z pódia se ozývá „chovejte se slušně, nebo budete vykázáni". Sál hlučí, výkřiky neustávají, naštěstí je pár minut po šesté a naše slovo je u konce. Starosta oznamuje deseti minutovou přestávku, pak se bude pokračovat dle harmonogramu schůze. Ještě se bavíme v hloučcích, oceňuji, že starosta přichází k nám a ještě je ochoten se s námi soukromě bavit. Je nám jasné, že tudy cesta nevede, že musíme založit Sdružení, které pak bude vystupovat za nás všechny a tlačit a otravovat na radnici co nejvíc.
Proč to píši na cyklistický web? Stalo se tady už tak trochu tradicí, že se svěřujeme co kdo, kde, komu, tak i mne by zajímalo, jak je to u vás? Angažujete se, zajímáte se o své okolí v místě bydliště, jste ochotni se drát za svá práva občanů nebo jen diskutujete u piva ve své oblíbené hospůdce?
Za sebe musím říct, že do toho jdu v plném nasazení, stanu se členem sdružení naší vísky, budu sbírat podpisy od sousedů, budu psát na radnici. Nevím, jestli se něco změní, ale mlčet už nedokážu.
Díky za názory, Hms.
Fotogalerie
Dámská 2023 – okolo Ašského výběžku k nejzápadnějšímu bodu ČR a ještě kousek dál
Dámská 2022 – Na břehu řeky Svratky kvete... cyklistika 16.7. až 19.7.2022
Belánské Tatry a okolí – srpen 2021
Vyzkoušejte:
Maďarsko, úchvatné výlety na kole a kde pohodlně sehnat dálniční známku
Na dovolenou, na kole, na víno… Přichází období dovolených – užijte si ji na kole!
Na kole za snem: Přeměň vášeň pro cyklistiku na vítězství
Spojte zábavu a pohyb: Cyklistika a hazard v jednom
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 9. část
Už se nám to pomalu chýlí ke konci Začal čtvrtý týden našeho putování. Chtěla bych psát o tom, že mám tohle…
Z Drásova do Říma
Z Drásova do Říma, květen 2024 Po cestě 1000 km Polskem podél Baltu a Odry a Z Lince do Budapešti přes Alpy…