Minulý rok jsme se známýma a s rodinou vyrazili ny dovolenou do Beskyd. Bylo nám tam fajn, užívali jsme si to. S sebou jsme měli kola, tak jsme jezdili na výlety až jeden den nějaký "chytrák" vymyslel, že zajedeme na Pustevny na kolech. V tu chvíli jsem si myslela, že mi vyskočí oči z důlků! Takový kopec? A kola s sebou? Na začátku to bylo Ok, ale už v půlce kopce byli všichni vyříení. Nikdo už nemohl. A ty kola? Ty jsme museli tlačit s sebou!! Nakonec jsme se tam dobelhali, cca. po 4 hodinách. Záviděla jsem těm, kteří frčeli dolů, když my jsme se belhali nahorů. Potom někdo, kdo byl zřejmě už plný energie vymyslel, že se kouknem na tu sochu Radegasta, která je ještě dál. Všichni jsme se spoustou sprostých slov vstali z té pohodlné lavečky a šli nahoru. Ale zase s těma kolama, protože nikdo neměl zámek na kolo! Takže kola s námi byla všude! Byla jsem docela ráda, že jsem to kolo měla, protože sem se aspoň měla o co opírat! :D Socha byla docela hezká, větší než jsme všichni čekali, ale ta cesta dolů se mi líbila nejvíce! Frčet si jen tak z kopce takovou rychlostí to jsem ještě nezažila! :) To jsme potkávali spocené lidi, kteří se snažili dostat nahoru a já jsem jim to tam šíleně nezáviděla!