Už sice uplynul nějaký ten týden od této cesty a není to úplně nejnovější zážitek. Tak trochu reaguju na článek z blogu od lucierut z 22.8.2011 a chci se podělit s mojí cestou, která vedla opačným směrem. A nakonec jsem tuto trasu podniknul taky sám,protože všici možný a schopný spolubajkeři odpadli z různých důvodů. Též je to trasa taknějak narychlo a z nouze, ale v žádným případě nemá žádnou nižší hodnotu, než jiné třeba dlouhoplánovaný. A taky s odstupem času můžu v klidu říct, že ta komplikace ke konci dopadla dobře. A to je fajn.
Pondělí - Ráno vstávám brzo o půl šestý.Vlakem ze Světlé nad Sázavou do Prahy na hlavní nádraží. V Praze na nádraží to byl trochu nerváček. Teprve deset minut před odjezdem vlaku se na tabuly odjezdů objevilo nástupiště, od kterýho vlak "odplouvá". Ale všechno se stihlo v pohodě. I v kupé ve vagoně jsme se shodli,že to bylo trochu narychlo. Fajn postarší cestující, pán a dvě paní, dobrej pokec, dokud nevystoupili, každý různě.Z Prahy hlavního nádraží odjezd v 9:31 hod. - Karlovy Vary příjezd ve 12:47 hodin.
Takový zanedbaný a šedý nádraží jsem už dlouho neviděl,jestli vůbec. A těch mourků... Zajíždím do města do "Íčka" koupit mapu, protože žádnou podrobnější nemám.A jedu na kole cyklotrasu podél řeky Ohře č. 204 okolo Svatošských skal (ráj vodáků, i skálolezců) a obec se středověkým hradem Loket.Chci taky na vlastní oči vidět uhelný důl. Takže to frčím z Lokte po silnici a ouha, uzavírka, překopáno, stavba a objížďka. Koukám do mapy a objížďkou přes Nové Sedlo to není tak daleko. A zrovna hned na konci obce Nové Sedlo je krásný výhled na uhelný důl "Družba", který je ještě v provozu a maká se tam. Asi o 2 km dál je statek Bernard. Fakt slušně stylově vybudovaný a udržovaný pro rekreaci s ubytovánáním.
Nějak se přemotávám přes Sokolov. Hezká cyklostezka 204 do Citic a odtud si to zkracuju po silnici okolo elektrárny Tisová až do Kyšperku nad Ohří.Vyhledal jsem opět dvěstěčtyřku a okolo zámku - hotel Mostov (sídlo jako kráva) jedu po 204 až do vesnice Potočiště. Tam se napojuju doleva na cyklotrasu č. 2070 směr vodní nádrž Jesenice. Už se blíží sedmá večerní a začínám hledat místo k přespání. Stan jsem si tentokrát nevzal, chci tuto tůru zkusit nadivoko pod širákem. Zajíždím ke kempu "Karel" to okouknout, kde by se někde poblíž dalo přenocovat a hle - kemp Karel je rozbouranej, jako rozbombardovanej a až na jednu chalupu docela opuštěnej. Ale pro mě perfektní místo a i kdyby mělo v noci pršet, je kam se schovat. Dnes na kole 72 km.
Úterý - Schovanej pod dvouma smrčkama jsem se slušně vyspal do slunečnýho rána.Vypadá to na super počasí.Vstávám o sedmé a vyjíždím o osmé. Vracím se na cyklotrasu č. 2070 a pokračuju podél rekreačních chatek u vodní nádrže Jesenice. Projíždím i kolem autokempu Dřenice. Drze a bez kompromisu tam vjíždím tzv.načerno a využívám teplé sprchy. Na sluníčku osichám a vymydlený a navoněný šlapu dál vstříc dalším zážitkům.
V Chebu na náměstí zalízám do "Íčka" a kupuju ještě mapu Krušných hor (jestli se tam dostanu). Objíždím chebský hrad,pod hradbama si dělám kafíčko a sluním se. Pak odpoledne jsem telefonoval domů a že tam mrholí a je hnusně. Tak tady mám superbajkový počasí.
Ještě dopoledne vyjíždím na kole takovou první vrchařskou prémii na Zelenou horu u Chebu 637 m n.m. Na vrcholu je vystavěna Bismarckova rozhledna, na kterou se nechá hore po schodech vystoupat. Další zastávku mám v Pomezí nad Ohří. Žaloudek a chuťový buňky mi cosi naznačují. Dávám si výborný hovězí gulášek v restauračkový zahrádce. Pak taknějak sjíždím nedobrovolně z naplánovaný trasy a projíždím takový lesní státní hranice do Bavorska. Přes městečko Schirnding do Hohenbergu. Když už jsem teda zde, tak si v Hohenbergu obhlížím místní hrad. Je hezky udržovaný a i současný účel této historický stavby mě zaujal. I když je normálně nádvoří veřejně přístupný, teď v létě slouží jako dětský tábor. Říkám si, že je to rozumné a správné využití hradního komplexu.
Nějakou chvíli hledám, jak se dostat zpátky do Čech. S jednou nápovědou jsem se trefil. Přechod pro pěší. Na tomto stoupáku, po kterým vede žlutá turistická cesta, museli vytvořit schody, aby se to tu nechalo vylést. A s naloženým bajkem, to byl záhul, i jsem se krapet opotil. V Čechách najíždím na cyklotrasu 2063 (příhraniční). Ale nejede se po ní nijak zvlášť dobře. Když nepočítám ty trháky nahoru a padáky dolů, tak ta bývalá asfaltka dostala zubem času nafrak. Chvílema to bylo hrubého štěrku a makadamu a děr, že jsem musel jet opravdu pomalu, abych si nerozbil hubu.
Do Aše se dostávám okolo čtvrtý hodiny odpoledne. Takže jsem si vyšloupnul další vrchol - kopec Háj u Aše (737 m n.m.) s rozhlednou. Z Aše to byla nemlich ta samá rozbitá cyklostezka č. 2058, až jsem to nevydržel, uhnul přes ves Štítary,no a pak jsem dočista zabloudil u Újezdu (bývalá vesnice).Ukázalo se ,že udržovat čistou hlavu,rozum a zbytečně nezmatkovat se vyplatí.Přešel jsem louku s pokoseným senem(nedalo se v tom ani jet,takže kolo tlačím),přebrodil malý potůček,další louka se senem a nacházím tu mojí,původní cyklotrasu č.2058,ze který jsem sjel.Ale bez mapy bych byl nahranej.To bych se musel několik kiláků vracet.Takže bez mapy "ani ránu"!!!
Po pár kilákách se asfaltka o něco polepšila a cesta na Trojmezí Čech, Bavorska a Saska uběhla rychle.Pokecal jsem si tam s jedním turistou, opláchnul se v potoce a vracím se asi 3 km zpět na turistické odpočívadlo "U Lenka" (567 m n.m.).Je půl osmý večer, sedám si ke stolku,večeřím,píšu tyto řádky a najednou je devět večer. Je to tu dobrý místo na přespání,takže tábořím. Dneska na kole celkem 93 km.
Středa - Fajnový spaní, udělal jsem si dobrý pelech. Vstávám před sedmou za jasnýho slunečnýho počasí. Dnes vyrážím ve čtvrt na devět okolo pomníku z 1. sv. války přes město Hranice. Pak po pěkný silnici do Aše a dál se přesunuju po hlavní silnici až do Hazlova. To byla rychlost, toto jelo. V Hazlově je pomník s německou orlicí. Jedna paní povídala, když jsem se ptal na cestu, jestli jí už někdo neschodil,ale pomník je udržovaný a celý. Pak to beru po cyklostezkách na hrad Seeberg. To je akorát poledne. Prošel jsem si hrad i expozice. Prolítl jsem to trochu svižnějc, paní u pokladny se smála, jestli jsem to neprojel na kole. Dávám si pivko a vyhřívám se na sluníčku.
A pak bajkuju po cyklostezce č. 36 do obce Skalná, kde je takovej nicmoc hrad Vildštejn. Takovou turistickou cestou asi 2 km jedu lesem k prameni Kyselky. Podle mapy je už asi na německé straně. Fakt je ta voda kyselejší, ale je to chutný. Potkala mě mírní přeprška asi 20 minut. To jsem se schoval u pramene Kyselky v altánku. Jedu zpět do Skalný a pak po silnici do města Luby. Nějakou dobu to trvalo, ale dřevěnou vyhlídku u golfovýho hřiště jsem našel. Poslední část kopce je velmi slušný trhák. Tak to už je od včerejška třetí vyhlídková věž, na kterou jsem se dostal. Napojuju se na 36ku a po ní do Kraslic. Tady už je vidět, že jsem v horách. Tady začínají Krušné Hory. Z Kraslic je to taky pěkný stoupák do obce Bublava. Po pivku se rozhoduju, že zkusím jet tzv. hřebenovku. Takže ještě stoupám a stoupám a podle mapy bych měl jet po silničce, co vede přímo po státní hranici ČR a SRN po vrcholkách Krušných hor. Asi 4 km od Bublavy jsem objevil jednu chatku,skoro na rozpadnutí.Na dveřích je cedule "Ohlašovací stanice horské služby". No, ale v současný době to asi pravda nebude. Takže se vyspím pod střechou na verandě ve výšce 864 m n.m. Dnes mám na kole ujeto 99 km.
Čtvrtek - Ještě včera před spaním jsem si vydrbnul z hlavy z vlasů klíště. Ještě bylo placatý, ale už se prevít zahryznul. Celý tento den si šahám do vlasů a mám tam citlivou bouli. Už snad dvacet let jsem neměl klíště a nikdy žádný problém. Probouzím se už brzo, ve třičtvrtě na šest a klíště mi nedá spát. Tak balím a za jasnýho, a pro toho, kdo se rád v přírodě pohybuje, krásnýho rána, jedu směrem proti sluníčku už ve třičtvrtě na sedm.
Pěkná cesta, taková horší asfaltka, lyžařská krušnohorská magistrála. S mapou jsem tentokrát vedle. Jedu, kam mě ukazatele navádějí. A je to dobře značený směrem na Přebuz. Nakonec mě to navedlo více než jsem si myslel, na Českou stranu. U Rolavy najíždím na cyklostezku č. 36. Po ní jedu přes Jelení (cestou ještě památník z druhý světový války), pak zase do šílenýho kopce (kupodivu se mi šlape fajnově) po 36ce směr Horní Blatná.
Ještě před obcí Horní Blatná najíždím na cyklostezku č. 2009. To je sjezd. Vřele doporučuju, dost zatáček, do kterých není moc vidět. Nechtěl bych to teda jet za mokra a taky je to furt vysokým lesem, takže se v tomto kousku citelně ochladí. Takovejch 6 km až do hraniční obce Potůčky. Po silnici do Horní Blatné je to do kopečka, ale v pohodě. A vyjíždím první tisícovku. Blatenský vrch 1042 m n.m. s rozhlednou. Z Horní Blatné je to superkopec, v půli se za jízdy svlíkám do půl těla. A zpátky dolů se bojím to úplně pustit, není moc dobrá asfaltka, ale i tak vjíždím do Horní Blatné 65 km/hod.
Beru to přes obec Pernink, Abertamy a vyjíždím na horu Plešivec 1028 m n.m. Další tisícovka, nahoře se mi nohy až chvěly, dávám si hodinu voraz. Sjíždím dolů lesem po turistický cestě kolem Švýcarský boudy, vjíždím na hlavní silnici a po ní bajkuju přes hraniční obec Boží Dar, přes státní hranice do Němec na další tisícovku. Fichtelberg 1214 m n.m. Překvapivě vyjíždím v pohodě. No a němčouři to mají na Fichtelbergu hezky vybudovaný, to je paráda. Slušný sjezd zpět přes státní hranice do Česka. Asi tak po 7 km se dostávám z jedný dvanáctistovky na další. Tentokrát na nejvyšší horu Krušných hor - Klínovec 1244 m n.m. Je krásný polojasno, slunko má sílu a vyhřívám se. Ovšem český Klínovec a německý Fichtelberg, to je rozdíl. Na Klínovci hotel i s vyhlídkovou věží chátrá, je to na rozpadnutí, zavřený, prodává se. Taky zde moc turistů není.
Mám ještě dost sil a času, takže pokračuju dál. Čekají na mě převážně už jen sjezdy. Jedu 17 km po pěkný asfaltový silnici k vesnici Měděnec. U ní stojí vrch Mědník 910 m n.m. Dnes už pátý ocejchovaný kopec. Dnešní etapu oficiálně jmenuji na "Královskou", navíc ještě, když večer mám na tachometru 105 km. Z Měděnce jedu do obce Perštejn, na mapě jsem vyčetl, že je tam malý kempík a taky opravdu je a funguje. Sprcha mi bodne a můžu přespat na takovým malým pódiu, takže budu pod střechou. Myslel jsem, že tady ráno navštívím zdravotní středisko, ale mám smůlu, doktorka je tu až odpoledne. Brzo ráno mi jede rychlík do Prahy, 2 km dolů z kopce je vlakový nádraží, tak jestli se vzbudím, tak pojedu. Takže dnes ve čtvrtek mám našlapáno, hodně vyšlapáno a taky hodně sjeto celkem 105 km.
Pátek - Mobil drnčí ve 4:15. Ještě je tma, ale vstávám svěží. Sbaleno mám za chvilku a jedu dolů k řece Ohři, přes most na vlakáč Perštejn. Rychlík jede v 5:23 a o půl devátý jsem v Praze na hlavnín nádraží. Zjišťuju,že mám hoďku a půl čas, tak se projíždím po chodnících centrem Prahy, na Václaváku si dávám klobásu. V 10:02 jedu rychlíkem do Světlé nad Sázavou a před polednem jsem tam. Je pátek, bude poledne, víkend před sebou, musím vyřešit to klíště. Takže to šlapu skorem 20 km do Humpolce, kam chodím normálně k doktorům. Na chirurgický ambulanci mi bylo vystřiženo kolečko vlasů,provedeno ošetření, lehce mám chycený uzliny za levým uchem,takže antibiotika a v pondělí na kontrolu. Takže ten prevít klíšťák byl nějakej infikovanej. Doma jsem o půl třetí odpoledne.
Večer se dívám na internet, jaký je počasí. No a stejně bych si už dnes v Krušných horách nezabajkoval, protože celý den tam prší.Takže mě to počasí od pondělí do čtvrtka vyšlo úplně špičkově.