Moje cyklistika je biková cyklistika. Postupně jsem se vyvíjel od totálního začátečníka, účastníka bikových maratonů až k poznání, že CESTA JE CÍL… a podle času a práce občas vyrážím na několikadenní „bikelaufy" jen sám a s „malou polní" (náhradní oblečení, trocha jídla). Takže pokračování plánované trasy - 2. část.
Neděle ráno (9.8.2020), 15°C tma a tak rychle ještě blikačky a hurá na nádraží. Až před Prahu pohoda, už jsem se chystal na rychlý přestup, když se vlak zastavil v Běchovicích. Porucha na trakčním vedeni na hlaváku. Dojeli jsme po další hodině do Vršovic a odtud osobákem na Hlavní nádraží. Plná hala lidí, zpoždění 100-150 minut u všech vlaků… měl jsem velké štěstí, že po cca 20 minutách přistavili vlak, co měl odjezd před 150 minutami..(nikdo neřešil platnost, lístku-místenky...). Děčín. Zpoždění 2 hodiny, místo v 9 vyrážím v 11, místo příjemného chládku 28! stupňů. 1,5 km podle Labe a pak na "zahřátí" 3 km do kopce-250 m nastoupáno. Pak to sice taky bylo do kopce, ale do "normálního". Pak klasicky podle hranice nahoru dolů - 400-600 m.n.m., od Tisovských skal se to zvedlo o 100 metrů… Cínovec, česnečka, překonám 860 a říkám si, že teď už to bude pohoda. Byla, do stoupáku 10 km před cílem, ještě jednou 860 a pak dolů a znovu stoupák na ubytování (kvůli tomu nestuduju výškové profily, aby mě nerozlaďovali předem) Nová Ves v Horách. Dnes trasa opravdu krásně kopírovala státní hranici - s dvěma zkratkami přes Německo. Ujeto 95 km s 2030 nastoupanými metry. Pivo, sprcha, guláš, pivo a spát.
Ráno, sluníčko, 20°C, po snídani již jen modrošedá obloha, bez větru-cyklistický ideál. 10ti kilometrový padák ze 750 do 500 po Krušnohorské magistrále, pak 15ti kilometrové stoupání podél státní hranice a podle Svídnice do Brandova, koblihy a nealko a pak hřebenovka přes NS Gabrielka - zvlněná krásná cesta (750-850) přímo po státní hranici zakončená výstupem na Skelný vrch (872) a vostrým sjezdem k přehradě Přísečnice..700m. Vejprty, oběd. Kde se najednou vzal ten mrak a hromy, blesky? Zkusil jsem tomu ujet, ale nakonec jsem byl rád za azyl v benzínové pumpě. Podřímal jsem hodinu u nealka a pak vyrazil do mrholení. Mrak zůstal zaklíněný nad Klinovcem (asi proto se tak jmenuje) a já musel okolo něj. Bál jsem se stoupáku do Klínoveckého sedla (1200). Kopec byl v pohodě, jen celý propršel. V sedle najednou bez deště, ale sjezd do Božího Daru (1050) po mokré silnici mě rozmočil úplně. Než donesli pivo vylezlo sluníčko, než donesli polívku, tak byla modrá obloha. Pak opět sjezd do Českého mlýna (700) a byl jsem suchej a pak zákonitě stoupák do 850. Po cestě přestávka - píchlé zadní kolo. Sjezd do "vietnamských" Potůčků (750). Neuvěřitelná směs vietnamských provozoven a nakupujících němců...Rychle pryč, do přírody. Výšlap do 850-ten (pod Vlčí horou) byl teda nejhnusnější z celého dne, vostrej kopec v terénu. Už jsem jel skoro na ubytování, ale it chyba a lidská blbost (moje) mě přidala cca 10 km a asi 200 nastoupaných metrů. Projel jsem si Horní Blatnou až skoro k rozhledně Zitina, tady mě došlo, že nemám trasu v navigaci a tak zpátky dolů a nahoru. Hustý!!! Nové Hamry. Ubytování krásné, horší to bylo s obsluhou v restauraci. Že už nevařili - dobrá, nakonec kuchař (majitel) „udělal" 2 utopence, ale přísun piva byl "nedostatečný" a nakonec hospodu zavřeli… Ujeto 110 km s 2152 metry.
Ráno 15 stupínků a tak přišly ke slovu i nějaké doplňky v oblečení. Začínám s vracením na trasu, k původnímu ubytování-na Jelení (škoda, že se tady nepodařilo sehnat ubytování). Tady byla teplota o cca 3 výš a k tomu sluníčko. Nádherná náhorní planina, vše okolo 850 m, krásná panoramata. Sjezd do Bublavy, svačina. Kraslice. Nej stoupák dnešního dne-z 520 na 800 na 5ti km. Pak podél hranice do Plesné a následně Skalné. Pavel Nedvědu mě nevítal, a tak sám do hospody. Dilema, zda to valit dál a honit průměr a stihnout vlak ve dvě, nebo se v klidu naobědvat, pokochat se krajinou a prohlídnout si Františkovy Lázně bylo malé a dopředu rozhodnuté-za beé. Číšnice trochu nechápala moji objednávku: kofola, pivo, polévka, koláč a pořád se ptala, zda je to správně. Hrad Vidštejn ve Skalné, pak hrad Seeberg. Přírodní park Amerika končil u kempu na kraji města s točeným Rychtářem. No nešlo nezastavit.... pak jsem projel střed Františkových lázní křížem krážem, pivko před nádražím a jedu domu. Ujeto 86 km s 1176 nastoupanými metry.
Celkově ujeto 95 + 110 + 86 = 291 km
a nastoupáno 2030 + 2152 + 1176 = 5358 m.
Kilometrů méně než v 1. díle a o to víc nastoupaných metrů.