Reportáž psaná na kole 1.

Jezdím do práce na kole. Pokud máte takového kolegu nebo kolegyni, prosím, ušetřete je soucitných pohledů a poznámek, a to i když prší nebo mrzne. Máme pro to určitě svoje důvody. Třeba se nám nechce řídit, nemáme na autobus, přináší nám to radost z pohybu, z překonání sebe samého nebo jsme nějak uhnutí a prostě „chceme jezdit na kole".

Taky nerozumím tomu, proč jeden kolega vysedává s flintou na posedu nebo druhý s prutem u řeky a pořád se nevyptávám, jestli zase vysedával.
Tedy otázka „Jsi tu na kole?" ve chvíli, kdy máte na hlavě helmu, na nohou tretry a teče z Vás voda nebo se rozpouští námraza, je naprosto zbytečná. Máte-li nutkavou nebo společenskou potřebu se ptát, zvolte otázky technického rázu. Rádi Vám upřesníme, jak je to daleko, jak nám dlouho cesta trvá, jestli už jsme cestou píchli (ano naposledy v pátek) apod.

Používání kola jako dopravního prostředku pro cestu do zaměstnání sebou přináší jistá specifika. Jste-li žena a řešíte po ránu co na sebe, tak pak máte další podmínku. Co na sebe, aby se to vešlo do batohu a cestou nezmuchlalo. Jistě, můžete si navozit příležitostně autem celou řadu modelů, nějaké to spodní prádlo do zásoby a v kanceláři si zařídit malou šatnu. Ale jednou určitě budete zrovna doma potřebovat to, co jste si odvezla do kanceláře a pytlík se zásobou ponožek taky není bezedný. Cestou do práce budete často přemýšlet, jestli tam skutečně máte tu světlou podprsenku, když si dneska vezete to světlé tričko. Trochu finančně náročnější řešení je koupit si vše dvojmo.

Dále hlava. Co se stane s Vaším účesem pod helmou je snad jasné, obzvlášť v zimě, kdy pod helmu navléknete čepici nebo šátek. Z pohledu do zrcadla je patrné, že Vaše vlasy v souboji s helmou podlehly a slehly. Nezbývá než vzít se sprchou od hlavy k patě. Nabízí se krátký sportovní sestřih, helma na něj nemá takový vliv a rychle uschne. Ale víte, jak dlouho trvá, než Vám z čela zmizí otlačený proužek od helmy? Když nemáte ofinu, strávíte začátek pracovní doby schovaní za monitorem.
Tedy nepohlížejte na nás jako na exoty, prosím. Je to normální a je nás dost.