Ve vojenském újezdu Brdy, kde USA jedná o postavení nového radaru protiraketové obrany, budou cyklisté od června moci začít jezdit na nové cyklistické stezce. Ta by měla vést z obce Buková přes Padrťské rybníky až do Trokavce.
Mám to tam velmi dobře proježděný. Je to nesmírně cenná a pěkná krajina, stezka ale vede po asfaltu, takže asi nic pro terénní cyklisty. Zatím v těch místech byl povolen cyklistický provoz jen o víkendech.
Příbramský deník z 28.1.08 k tomu píše:
Veřejnost se možná už v květnu, nejpozději v červnu podívá na dosud zapovězená místa ve Vojenském újezdu Brdy. Přes prostor povedou nové cyklostezky. Otevření ale musí předcházet pyrotechnický průzkum.
Na kolech nebo pěšky se pravděpodobně v květnu nebo nejpozději od června podívají turisté do nově zpřístupněných lokalit ve Vojenském újezdu Brdy. Armáda vychází vstříc požadavkům starostů podbrdských obcí a připravuje zpřístupnění dalších částí vojenského újezdu.
Nové trasy a další lokality budou přístupné ve stejném režimu jako ty, které byly otevřeny veřejnosti loni na jaře, tudíž o víkendech a státních svátcích. Lidé tak možná od jara letošního roku budou mít možnost bez zvláštního povolení využít stezek u padrťských rybníků. Jedna z navrhovaných cyklostezek dokonce umožní lidem projíždět na kolech po hrázi Hořejšího padrťského rybníka.
Připravované otevření újezdu se týká pouze úseků v okrajových částech vojenského prostoru.
„Otevření každé cyklostezky musí předcházet důkladný pyrotechnický průzkum do vzdálenosti tří metrů od stezky,“ upozornil náměstek ministryně obrany Martin Barták s tím, že termín zpřístupnění bude záviset právě na výsledcích pyrotechnického průzkumu.
V návrhu je například cyklostezka mezi Lázem a Obecnicí, Vranovicemi a Bukovou a také stezka, která možná povede od Bukové na Teslíny. Na tu by měla navazovat cyklotrasa z Teslín přes hráz Hořejšího Padrťského rybníka směrem k vrcholu Okrouhlíku a odsud do Trokavce.
Starostové přislíbili, že pomůžou vojákům a lesníkům s udržováním pořádku. „Jsme připraveni u Nepomuka a Lázu vytvořit odpočinková místa vybavená i nádobami na odpadky,“ řekl starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek. Podobný postup chtějí použít i Strašice, které podle starosty Jiřího Hahnera usilují o to, aby získaly část dosud vojenského území do takzvaného zvláštního užívání. „Pak bychom se dokázali postarat i o pořádek,“ konstatoval Hahner s tím, v této fázi by nešlo o hospodaření v lesích. „Zvláštní užívání budeme ještě konzultovat s ministerstvem obrany,“ dodal starosta.
Jak se k tomu, hochu, stavíš ty? (pravda, tvůj názor nic neovlivní, ale ...) Je dobrý počin nebo ne?
8-)
Ty cesty tam už jsou a jsou většinou už stejně vyasfaltované. Tak proč by tam měl být nějaký zákaz vjezdu cyklistů? Kvůli nějakému pitomému radaru? To spíš ten je tím, co bych tedy docela rád ovlivnil... Doufám, že z těch hanebných jednání za zády české veřejnosti co nejdřív sejde a že z toho bude jen další (kolikátá už?) ostuda pro Topolánkovu vládu.
Další, kterej nic nechápe. :-) MF dnes otiskla 18. 12. 2007 příspěvek svého reportéra Jana Gazdíka, z něhož cituji: "Slepý vidí lépe než vidoucí. To bylo první, co mne napadlo při včerejší schůzce s hrdinou druhé světové války Tomášem Sedláčkem. Slepý generál přišel včera na ministerstvo obrany, aby podpořil kampaň za americký radar v Česku. Sedláček zná ze společných bojů proti hitlerovcům Američany i Rusy. Proto má právo říct, že ti první trpí syndromem z Pearl Harboru, zatímco ti druzí odpovídají až příliš často na logické argumenty siláckými výhrůžkami. Proto má právo kritizovat ty, kteří v USA vidí vypočítavou "imperialistickou mocnost"... Generál tím dal lekci i úředníkům ministerstva, kteří ho k diskusi pozvali. Určitě by takové polemice prospěly osobnosti Sedláčkova formátu..."
Tak tohle je, Medvěde, hodně krátkozraké...
Teď nevím, v čem tu krátkozrakost spatřuješ. V odmítání radaru nebo v kritice metod současné vlády? Ale opravdu nechci, aby se to tady zvrhlo v nějakou ohnivou politickou debatu.
Metody vlád ? Moc se na televiti nedívám, ale pořad JISTĚ, PANE MINISTŘE (VB) uklidní snad každého komentátora politického života. Na to si přečtu pár kapitol z Dějin Ruska ( Švankmajer,Veber,Dvořák ...) a nedělám si žádné iluze. Usínám uklidněn, že nové metody nehrozí.
Teda já žasnu a nestačim se divit. Že vznikne v tématu o Brdech OT o radaru je mi jasný a dá se s tim počítat. Ale využít AVého otázku jak se Ti líbí nové stezky k založení politickýho flamu o radaru, na třetim řádku, to je mazec. Celkem mě tohle téma zajímalo, ale škrtám si ho, protože je mi jasný, co se tady rozjede. Tipuju to takovejch 150 - 200 příspěvků do dnešní půlnoci. :-)))))
Jen tak mimochodem, ty cesty tam byly uzavřený už v době, kdy amíci ještě ani nevěděli co to radar je.
Nechci z toho dělat bouřlivou politickou debatu. Ta oblast je pro cyklistiku vhodná, protože tam existuje spousta cest a asfaltek. Jen vyjadřuju obavu, aby s umístěním radaru všechny plány na cyklostezky zase nevzaly zasvé. V Příbrami a okolí se pohybuju opravdu velmi často a vím, jaká je tam ohledně radaru a zpřístupňování (a zavírání) vojenského prostoru nálada.
Medvěde, ty mi přesně připomínáš "západní mládež" v 70 letech. Taky pěkně využívajíc výhod kapitalismu se hlásili k myšlenkám socialismu. Proto tolik francouzkých a italských studentů vstupovalo do komunistické strany finančně podporované z našich peněz. Zrovna tento týden byl na satelitu zajímavý dokument o amerických občanech, kteří s ideálem komunismu odešli do Sovětského svazu. Bohužel většina jich socialistické idee prodlédli, až když začli mizet v kulazích. Najednou se všichni obraceli na americkou ambasádu a chtěli zpátky. Američani ale v nich viděli potenciální komunisty, takže se ani moc nesnažili jim pomáhat.
Ty jsi přesně to samé. Měl bys odjet asi do severní Koree a věnovat se tam sociálně spravedlivé společnosti. Korejští soudruzi by ti už vysvětlili ty "správné" myšlenky, které nám tady neustále vnucuješ. Ty a tvoji soukmenovci většinou prokouknou, až když se to tragicky začne projevovat v jejich okolí.
Nevím, jak Tvůj příspěvek souvisí s cyklostezkou v Brdech, ale přesto se pokusím se stručně reagovat.
Ano, k myšlenkám západoevropského socialistického hnutí mládeže v a po roce 1968 se svým způsobem hlásím. Jenže na rozdíl od ní už mám poměrně bohatou zkušenost se životem ve společnosti, kde došlo k neúspěšnému pokusu podobné myšlenky realizovat v praxi.
To, že byly použity nesprávné a často zavrženíhodné metody, ještě neznamená, že cíl je nesprávný. Sociálně spravedlivá společnost je rozhodně cílem, za kterým je třeba jít.
"Sociálně spravedlivá společnost je rozhodně cílem, za kterým je třeba jít."
Takovýmito hesly se oháněli ty největší vyžírkové a nemakačenkové v soudružských řadách. Na schůzích a v milicích jim práce šla z plné huby, ale něco dělat, to už bylo horší. I mezi nimi se našli poměrně inteligentní lidé jako seš možná ty, ale je vidět že sem si tě zařadil správně.
A protože je to offtopic tak tu končím, bohužel další téma které musí mít přeskrtnuté sluníčko.
Zrovna tak mají dnes plnou hubu "svobody a demokracie" tací, kteří ji chtějí využívat jen pro sebe na úkor druhých. Nelze přece posuzovat myšlenky podle toho, kdo s nimi operuje nebo k čemu je zneužije.
je zcela realistické předpokládat, že každý se stará v první řadě o sebe, svou rodinu, své kamarády ... a nikoli o všechny kolem stejně, a mnozí se starají podvodně, na úkor druhých
právě proto je nutné vyhnout se všem režimům, které by i jen trochu zaváděly cosi jiného než demokracii, založenou na maksimální osobní zodpovědnosti jedince
samozřejmě žijeme ve společnosti, a tak to vždycky bude mít nějaké mouchy, nicméně cokoli jiného bude jen horší
S tím souhlasím. Mám pouze několik výhrad. Za prvé: Na jednotlivce můžeme vložit jen tolik odpovědnosti, kolik unese. Za druhé musí být nějaký kontrolní a donucovací mechanismus, který by každého takového jedince k zodpovědnému chování přiměl. Ani jedno z toho v tuto chvíli není u nás splněno.
"Ani jedno v žádnou chvíli nikde na světě nebylo splněno."
Takhle je to přesnější...
To ovšem neznamená, že bychom se o to měli přestat snažit.
Jistě. Máme zákony, policii, soudy... snažíme se. Jako všude.
Lišit se ale budeme v tom, jak a v čím zájmu tyto nástroje používat. Vždyť i komunisti měli zákony, policii, soudy. A taky se "snažili". Nástroje samy o sobě nestačí, je třeba posuzovat cíl, ke kterému jsou používány.
No, k tomu, aby nezodpovědné jedince přiměl k zodpovědnému chování. K čemu jinému?
To se ale dostáváme opět na začátek. Zodpovědné chování lze od lidí vyžadovat a očekávat jen v situacích, kdy tu odpovědnost je schopen nést. Pokud se tlak na zodpovědnost jednotlivců bude řídít tímto pravidlem, nic proti tomu nemám. Znovu zdůrazňuju, že stát jsme si zřídili jako pojišťovnu proti situacím, které jako jednotlivci nemáme šanci zvládnout a za které tudíž jako jednotlivci nemůžeme nést odpovědnost.
Odpovědností každého rodiče je podávat dítěti nezávadné potraviny. Myslíš si, že je například možné, aby tuto odpovědnost na sebe vzal každý jednotlivec a chodil do krámu s přenosnou chemickou laboratoří, odebíral vzorky nakupovných potravin a podrobně je zkoumal? Naše civilizace učinila život tak složitým, že nesmírně rychle ubývá věcí, které má člověk jako jednotlivec šanci ovlivnit. A v této situaci oslabovat roli státu je zločin.
V sociologii se na jednu stranu mluví o "individualizované společnosti" (Zygmunt Bauman) a na druhou stranu o strmě vzrůstající vzájemné závislosti jejích členů neboli o klesající schopnosti jednotlivého člena přežít bez ostatních členů společnosti.
Vezmi si to na příkladu chleba. Dřív se obilí vypěstovalo v místě, mlýn byl nedaleko, pekárna v každé obci, pokud si člověk nepekl dokonce sám. Co se dnes musí všechno stát, aby se člověku dostal na stůj chléb, a kolik lidí je do tohoto procesu zaangažováno, snad nemusím zdůrazňovat. A to nemluvím o takových "nezbytnostech", jako je elektronika.
Prostě jsme na sobě čím dál víc závislí a přitom si hrajeme na vypjatý individualismus.
S cyklostezkou v Brdech to už souvidí opravdu málo. Ale jinak to souvisí velmi úzce s tím, jak tu všichni útočí proti všemu státnímu, nadávají, jak je stát omezuje, nejraději by ho zrušili, ale neuvědomují si, že ho budou čím dál víc potřebovat. To s těmi potravinami byl jen jeden z tisíců možných příkladů.
Pak buď tady nebo jinde pořád někdo operuje s tezí, že svoboda je absence zákazů. Jen dokládám, že zákazy (nebo obecně zákony) ničí svobodu neomezují. Naopak. Zákony mají svobodu chránit. Chrání svobodu jedněch před zneužíváním svobody druhých.
Ne, já se ptala, jak to souvisí s tím tvým tvrzením, že u nás nemáme kontrolní a donucovací mechanismus, který by přiměl k odpovědnému chování. A jako příklad uvádíš hrozbu závadných potravin. Což jsem prostě nepochopila.
Mimochodem, kvůli nutnosti mít na vše testy a atesty a bezdotykové baterie a na každý výrobek extra povolení (v souladu s tvým, co není povoleno, je zakázáno) zkrachovaly u nás na venkově prakticky všechna malá řeznictví...
Těžko se pak dodržují požadavky na omezení zbytečné přepravy a maximální soběstačnost výrobky z blízkého okolí, moc těžko...
Ty přemrštěné hygienické předpisy jsou opačný extrém. Samozřejmě existují předpisy, které jsou snadno vynutitelné, a když se to přežene, pak pro někoho i likvidační. Na druhou stranu jsou tu zákony a předpisy, jejichž dodržování by společnosti hodně pomohlo, ale které málokdo dodržuje, protože nejsou prostředky na to, jak si to vynutit. Přesně o tom, jsem mluvil například v souvislosti s extrémním nárůstem kriminality.
Situaci s řeznictvími neznám, neboť jsem v životě nekupoval maso (úplný vegetarián ale nejsem). Předpokládám, že se dají předpisy nastavit tak, aby kvůli nim malé provozovny nezanikaly. Co se týče těch potravinářských předpisů, to se necítím být povolán hodnotit. Obecně ale souhlasím s tím, že zdraví lidí (zdravotní nezávadnost potravin) je třeba přísně chránit a hlídat. Otázka je, nakolik jsou některé předpisy opodstatněné. To ale není otázka nějakého principu, ale jako u všeho - rozumné míry.
Je strašně snadné zlikvidovat někoho, kdo je ochoten zákony dodržovat, nějakými zbytečnými předpisy. O to těžší je došlápnout si na ty, kteří nedodržují daleko důležitější zákony. Velmi často získávají určití podnikatelé nedodržováním předpisů konkurenční výhodu vůči těm poctivcům, co se snaží (byť zbytečně přísné) předpisy dodržovat.
Pokud jsou totiž předpisy nastaveny úmyslně tak, aby je mohly splnit jen velké firmy a tím zlikvidovaly drobnou konkurenci, tak už bychom se bavili o něčem jiném. Tady už bychom se nebavili o (socialistickém) omezování tržního prostředí, ale o nekalé konkurenci jako logickém projevu "přirozené" monopolizace trhu. Neregulované tržní prostředí totiž vede automaticky právě k této deformaci.
Jsou nastaveny přesně tak jak voláš... dle hesla, co není povoleno, je zakázáno, dle zásady maximální možné role státu atd...
Jenže zatímco v tom ryze tržním prostředí ti slabší bez problémů přežívali - třeba tím, že si našli specializaci či výrobky, které pro velké provozy by nebyly dostatečně rentabilní... tak po sešněrování předpisy už prostě nepřežijí... No a my si některé výrobky teď musíme dovézt z větší dálky (popř. jsou k nám dovezeny)... no a ty specialitky už prostě nekoupíme nikde. Docela draho tahle státní ochrana přišla.
To, že je to takto nastaveno, je možné, i když přesně to nevím. Ale pokud to tak je, tak to ještě neznamená, že prově toto je příčinou problému. Zákony a jejich nastavení jsou přece pouhým nástrojem. Jde o to, k čemu a jak se ten nástroj využívá. Mluvíš-li o "maximální" roli státu, ani to není skutečná příčina daného stavu. Důelžité je až to, JAK s touto rolí stát naloží.
Pokud předpisy skutečně chrání naše zdraví, pak se prostě nedá nic dělat, pokud krachují provozovny, které nejsou schopny zajistit dostatečnou hygienu. Pokud jsou ty předpisy ale zbytečně přísné, je třeba ty parametry změnit tak, aby při zajištění potřebné hygieny malé provozovny zbytečně nekrachovaly.
Je potřeba zvážit, zdali je přednější zdraví lidí nebo volný trh. Jsem pro to, aby fungoval velký počet místních provozoven, ale těžko to budu propagovat na úkor hygieny. Pokud by se ale prokázalo, že hygienické požadavky jsou přemrštěné, byla by hloupost na nich trvat.
"To, že byly použity nesprávné a často zavrženíhodné metody, ještě neznamená, že cíl je nesprávný." V čem je tohle konstatování špatný? Je naprosto přesný, aspoň podle mě.
Teoreticky asi je... Ale jestliže snaha o cestu k nějakému cíli byla všude na světě prováděna nesprávnými a zavrženíhodnými metodami, tak by možná stálo za úvahu, zda na základě těchto zkušeností správnost daného cíle trochu nepřehodnotit....
Že se někomu třeba nepovede vychovat děti ke svý spokojenosti by mělo pro ostatní být signálem, aby děti neměl?
Tuto otázku jsi měl směřovat na medvěda to spadá do jeho teorie "sociálně spravedlivé společnosti". To je úchylný termín pro vykořisťování schopných. Všechny přídomky znehodnocují a pokřivují podstatu. Příklad zde : SPRAVEDLIVÁ SPOLEČNOST proč tedy ještě SOCIÁLNĚ ? Utopie o rovnostářství jsou hodně vzdálené přirozenému vývoji života na téhle planetě. K nereálnému cíli nevede reálná cesta.
Nechci do toho zabředat, ale jaký je tedy přirozený vývoj života na této planetě? Jez, nebo budeš sněden, bij, nebo budeš zabit?
ano, tak to skutečně je
- naštěstí a o zdroje se "bojuje" kultivovanějšími způsoby, prapodstata samozřejmě zůstává stejná - přežít a zajistit dobré podmínky k přežití i svým potomkům, což zajistí vždy a všude ti nejschopnější
že se často bude jednat o nejschopnější zloděje a nejschopnější parazity je smutné, ale je to jen důkaz toho, že jakékoli přerozdělování, jakýkoli moudrý zásah shůry do svobody jednotlivce může (a v případě rozdělování peněz uloupených lidem na daních musí) vést k výše uvedeným negativům - kdy jsou ve výhodě zloději a parazité před těmi, kdo se nepřiživuje či nekrade
V demokratické společnosti by tohle měly řešit zákony, ne? Jestliže ovšem tvůrci a schvalovatelé těchto zákonů patří (ať přímo nebo nepřímo) mezi tyto "zloděje a parazity", pak je to takové začarované kolečko, ze kterého se těžko dostává.8-(
Spravedlnost má mnoho podob. Jako příklad můžu uvést trestně-právní spravedlnost: Každému se za jeho čin dostane spravedlivého trestu. Takto spravedlivá společnost ale nikomu nezaručuje spravedlnost sociální, tj. právo na odpovídající materiální zabezpečení a sociální status. Velmi křiklavým případem sociální nespravedlnosti je například rychle se šířící jev zvaný "pracující chudoba", kdy ani plnohodnotné (celodenní) zaměstnání nezaručuje člověku odpovídající matriální zabezpečení a sociální postavení. Přesto pracovat musí, protože by jinak zemřel hlady.
Vis proc tohle vzniklo? Kvuli tem nekolika desitkam let "rovnostarstvi", co soucasnemu stavu predchazelo. V ustalenych hospodarstvich zapadniho typu je stav takovy, ze kdo se neboji prace, uzivi se solidne, at dela cokoli. Uspokoji svoje potreby, dovoli si hypoteku na nemovitost, muze jet na nejakou tu dovolenou, dopreje a zaplati si nejake hobby, na ktere mu dokonce jeste i zbyde trocha volneho casu.
Máš pocit, že za První republiky byla v Československu nějaká sociální spravedlnost? Nebyla ani tady ani na tom Západě. Bohužeo jsme se dostali na základě vlivu panslavismu do zóny vlivu Ruska, kde sociální spravedlnost řešili jaksi "po asijsku". Západní Evropa nezvolila revoluci, nýbrž evoluci a sociální modely zaváděla postupně - a to s velkým úspěchem. Mluví se o třech poválečných desetiletích státu blahobytu. Je opravdu velká škoda, že jsme se tohoto procesu nemohli účastnit.
Jenže po těch třech desetiletích nastal v západní Evropě odklon od budování státu blahobytu vynucený zájmy nadnárodního kapitálu a nastala doba odbourávání sociálních výhod (něm. Sozialabbau). Příčinou tohoto jevu je internacionalizace kapitálu, který tím získal sílu ke snižování sociálních nákladů na tvorbu svých zisků. Tyto sociální náklady začal ve větší míře přesouvat na stát a zároveň tlačil na snižování daní. Stát tudíž neměl a nemohl mít na to, aby od nadnárodního kapitálu tu sociální zátěž převzal. Proto ji částečně přesunul dále na samotné občany.
Že dáváš západní Evropu za příklad, je určitě v pořádku, ale měl by sis uvědomit, že oni tam ten systém budovali třicet let a dalších třicet let ho více či méně uspěšně hájí proti tlaku nadnárodního kapitálu. Naše země je v jiné situaci. Systém, který se tu čtyřicet let budoval, byl odstraněn v okamžiku, kdy nadnárodní kapitál tu už nedovolí vybudovat obdobný systém, který v té době existoval a který se snaží nahlodávat v západní Evropě.
Proto musíme zvolit poněkud jinou cestu než západní Evropa. Oni hájí zbytky toho, co vybudovali do poloviny sedmdesátých let, a my se snažíme z opačné strany tomuto stavu aspoň přiblížit.
První republika není nejšťastnější příklad.
Bohužel jinou historii nemáme. Musíme vycházet z toho, co bylo u nás a ne co bylo jinde. Sociální systém se prostě nějak vyvíjí. A ten náš měl prostě jiné předpoklady a podmínky než ten západoevropský.
Plně souhlasím. Proto nevidím na rozdíl od Medvěda žádné pozitivum na éře socialismu.
Zdaleka není jisté, jak by se naše země vyvíjela, pokud by nespadla pod vliv Ruska. Ale stejně jako Ty si myslím, že by nám bylo líp. Na éře "socialismu" určitá pozitiva skutečně vidím, i když ani zdaleka nepřevládaly. Minimálně je to pro nás velmi cenná zkušenost. Jenomže tu zkušenost můžeme zhodnotit a zúročit pouze tehdy, podíváme-li se na tu dobu objektivně a bez emocí - a ne s primitivně antikomunistickými předsudky. Jak tak vidím, na to si ještě budeme muset nějakou dobu počkat.
Z mé strany to není primitivní antikomunismus - lkám nad největším zločinem toho období - lidé ztratili kontinuitu vztahu k majetku, osobní zodpovědnosti, mezilidských vztahů, úcty k dovednostem a úspěchu a práci druhých, ba i práci své.
...a hrdý buď žes vytrval a neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí... krutý výsměch té skutečnosti.
To jsem rád, že to z Tvé strany není primitivní antikomunismus. I já vnímám, jaké škody tato epocha evropskcýh a českých dějin napáchala. Zrovna takovou diskontinuitou byla ale třeba Bílá hora nebo vznik samostatného Československa. A zrovna takovou diskontinuitou bylo i privatizační řádění v devadesátých letech.
Všechno, co říkáš, je do značné míry pravda a je mi to líto podobně jako Tobě. Myslím si ale, že divokou privatizací a odbouráváním sociálních práv se tyto ztráty nenahradí. Osobně se domnívám, že jedná jen o další deformaci vztahu k majetku (chybějící odpovědnost nových nabyvatelů), osobní odpovědnost bývá zaměňována za vystavení většiny obyvatelstva dravému trhu (jeden z největších sociálně-inženýrských "počinů" v historii). Úctu k dovednostem a úspěchu naprosto oprávněně nahradil pocit bezmoci tváří v tvář jediné zbylé "dovednosti", kterou je dnes schopnost zmocňovat se bezpracně hodnot vytvořených někým jiným.
Věta, která mě vždycky nejvíc naštve, je "To víš, musíš mít obchodního ducha a bejt šikovnej..." Dnes takové hodnoty jako píle, pracovitost, vzdělání, skromnost, odříkání, ohleduplnost člověka už vyloženě diskvalifikují. Pravdu mají ti, kteří říkají, že "práce je až ta poslední možnost, jak přijít k penězům".
No, "že se třeba někomu nepovede" by signálem pro ostatní být nemělo... Ale pokud by se to ještě nikdy v historii nikomu nepovedlo.... tak by to asi stálo za úvahu... (Zrovna ty děti teda nejsou vhodnou paralelou... bez nich, byť nevychovaných, bychom vymřeli...)
Nesouhlasím. Nebudu to už rozebírat. Udělal jsi zřejmě špatnou zkušenost a zatrpkl.
Máš pravdu. Špatných zkušeností jsem udělal hodně. Určitá zatrpklost ve mně určitě je, ale to není to hlavní. Snažím se vnímat věci v opravdu širokých souvislostech, a když si dám některé věci dohromady, jímá mě z toho hrůza. Když tu čtu argumenty svých oponentů, připadá mi, že jsou to oni, kteří (dobrovolně) žijí v miniaturních klecích svých vlastních, většionou velmi krátkozrakých zájmů. Určitě bych taky dokázal hodit starosti o osud světa a lidstva za hlavu a vytěžit ze života maximum z toho, co mi nabízí. Existuje však něco, co mi v tom brání. Jestli to nazvu rozumem, svědomím, odpovědností nebo nějak jinak, je asi jedno. Prostě mám určité zábrany, které jsem si dal sám, a z této pozice pak sleduju (ale zpravidla nesoudím) dění kolem sebe.
Lidi, medvěda neberte vážně. Je to jenom tlučhuba co by chtěl vrátit totalitu. navíc se sám neřídí tím co hlásá, přečtěte si tuhle diskusi - http://www.nakole.cz/diskuze/tema.php3?id=6291
Medvěd vystupuje sám za sebe!
Jeho názory jsou konstatntní!
Ano díky tomu je předvídatelné jeho chování i odpovědi a pak to občas není ke čtení, protože to nudí, číst stále totéž, ale žije podle toho, co hlásá a svoje postoje a názory nemění jako korouhvička. Nemusím s ním souhlasit (alespoň ne ve všem), ale vážím si ho jako čestného, citlivého člověka, který si za svými názory stojí!
Ty jsi se nezmohl ani na to, se pod svůj názor podepsat. Už když jsem byl malý, tak mi maminka vysvětlovala, že anonymy píší jen zlí lidé, kteří jsou uvnitř nešťastní a tak ubližují ostatním, aby na tom ti ostatní byli alespoň stejně špatně. Že se jimi vůbec nemám zabývat, jen je v duchu politovat a uvědomit si díky tomu, jaké mám štěstí, že jsem normální, duševně zdravý kluk a radovat se ze života. Měla pravdu. Řídím se tím. Lituju tě a děkuju, že jsi mě ráno potěšil tím, že jsem si mohl uvědomit, jak se mám dobře a jak je svět krásný. Občas mi to začne připadat všední a teprve při takovýchhle setkáních si uvědomím, že není.
Děkuji a přeji hezký den, a aby ses dal vnitřně dohromady alespoň natolik, aby ses za své názory nestyděl a ještě lépe, aby jsi byl šťastný.
A veř mi, že ti to opravdu přeju, že to není ironie!
Tlučhuba asi opravdu jsem. Tedy aspoň v tom smyslu, že si rád povídám o věcech, které mě zajímají. Jako diskutér jsem skutečně neúnavný. A příliš mi nevadí, když musím své postoje vysvětlovat každému zvlášť, takže to vypadá, že pořád opakuju stejné věci.
Mimochodem nevím, co dokazuje diskuse, na kterou odkazuješ. Vlastně asi jen to, že si pár jedinců myslí, že osobní stránky jsou nějaká reklama. Nejsou, protože si je otevře opravdu jen ten, který na nich něco hledá a nevnucují nic nikomu, kdo nic nehledá. V tom já osobně vidím rozdíl mezi informací (vkusnou nabídkou) a vtíravou, vnucující reklamou.
Tlučhuba asi opravdu jsem. Tedy aspoň v tom smyslu, že si rád povídám o věcech, které mě zajímají. Jako diskutér jsem skutečně neúnavný. A příliš mi nevadí, když musím své postoje vysvětlovat každému zvlášť, takže to vypadá, že pořád opakuju stejné věci.
Mimochodem nevím, co dokazuje diskuse, na kterou odkazuješ. Vlastně asi jen to, že si pár jedinců myslí, že osobní stránky jsou nějaká reklama. Nejsou, protože si je otevře opravdu jen ten, který na nich něco hledá a nevnucují nic nikomu, kdo nic nehledá. V tom já osobně vidím rozdíl mezi informací (vkusnou nabídkou) a vtíravou, vnucující reklamou.
Nějak pořád nechápu ten povyk okolo. Vždyť už v Brdech jeden (meteorogický) radar mají. A ten jim nevadí. Takže jediný problém je asi "přítomnost cizích vojsk" na našem území. Tady je ovšem nutno vzít v úvahu různou "kultůru" cizích vojsk (viz výše).
Radar je dobrá věc pro plánované rodičovství. vždycky když jedu z Kladna na Prahu a zasáhne mě svými paprsky radar z Ruzyně, který nikomu nevadí, tak si vzpomenu, že když jsem jezdil vlakem z Vilémova do Rumburka přes Šluknov, narodili se nám kluci, když jsem začal jezdit přes Panský, kde trať vedla okolo radaru, narodila se nám holka. :)
Tak takovej blud nezachrání ani deset smajlíků. Každý malý dítě ti řekne, že pohlaví budoucího potomka určuje vzájemná konjunkce a opozice zodiakálních souhvězdí a zemských oběžnic! Obludný tmářství, radary tahat do porodnictví.:-)))
1. srovnávat meteorologický radar s tím, co chtějí Američani je mimo, každý radar (zářič) má jiný výkon (navíc plánovaný vojenský radar má hodně úzký paprsek). Může v tom být rozdíl jak mezi RTG vyšetřením a výbuchem atomové bomby (samozřejmě nemusí, ale princip rozdílu je stejný, taky by se dalo říct "proč 'jim' vadí nukleární zbraně, když se radioaktivní záření běžně používá dokonce v lékařství a nikomu to nevadí").
2. druhá věc jsou politické důvody. USA jsou velmoc, která poslední dobou trochu "zvlčila", ze "zastánců demokracie" se stali "světovou hrozbou" (obojí myšleno nadneseně, ať mě někdo nechytá za slovo) - stačí uvést příklady jako bezdůvodné napadání cizích suverénních států (Irák), vyhrožování, mučení a dlouhodobé věznění lidí bez soudu (Guantánamo, Irák), bezdůvodné zabíjení civilistů, nehorázná propaganda namířená proti vlastním lidem (oficiální verze o 11.9, o Iráku atd.), přímé propojení vlády USA se zbrojními a ropnými koncerny, osobní kontakty rodiny prezidenta Bushe s rodinou teroristy Bin Ládina atd. Přítomnost cizích vojsk je zdánlivě neškodná (až na to, že pokud to bude tak, jak je zatím vyjednáno, budou si tam moci dělat úplně co chtějí a bez jakékoli možnosti kontroly ze strany naší vlády), další problém je v tom, že takto silně důležitá věc, jako je tento radar, bude prvním terčem případného (a klidně jaderného útoku). První útoky nikdy nejsou vedeny proti útočným zbraním, nejdříve je třeba protivníka "oslepit", pak již není problém zaútočit na další cíle. Není naplánována žádná neprůstřelná obrana proti útoku na radar.
3. To všechno samozřejmě ještě neznamená, že instalování předmětného radaru je nepřijatelné. Co se mi ale silně nelíbí je zamlčování a překrucování, někdy až falšování faktů a propaganda vedená našimi představiteli, kteří navíc rozhodně nemají mandát v mírové době rozhodnout o trvalém umístění cizí armády na území republiky, pokud takto rozhodnou, budu to považovat za vlastizradu (podobně jako když Biľak a spol. pozvali Sověty). Správný postup v demokracii by byl: a) informovat občany (to ale neznamená dnešní propagandu "řekněte radaru ano", ale zveřejnění technických vlastností (zejména sílu a režim zářiče, bezpečnostní režim kolem radaru atd.) a další souvisejíci věci (předpokládané mezinárodně-politické důsledky a souvislosti)) - tedy nikoliv říkat, jak se mají rozhodnout, ale pouze poskytnout potřebné informace. A za b) buď nechat rozhodnout v referendu (nejlepší řešení) nebo z toho alespoň udělat předvolební téma (což se ale nestalo, vojenská základna cizího (byť spřáteleného státu) nebyla ve volebním programu žádné strany zvolené do parlamentu). Jenže u nás demokracii nemáme (nebo přesněji máme demokracii pouze formální), bohužel nejvíce "zásluhou" ODS (jak se ukazuje i na jiných kauzách, třeba přesun brněnského nádraží) - a to mi na ODS nejvíce vadí: "pravicově" orientovaní voliči totiž prakticky u nás nemají koho volit, tak musí volit podvodnickou stranu (podvodnickou proto, že její název je v příkrém rozporu s obsahem).
Omlouvám se za rozsáhlý off-topic a předem se zavazuji, že na žádnou reakci na tento příspěvek již nebudu reagovat:-) A na závěr bych chtěl dodat, že rozhodně svět nevidím zas tak černobíle, jak by se mohlo z tohoto příspěvku možná zdát;-)
...oficiální verze o 11.9, - tuhle otřesnou agitku jsi doufám porovnal s Fahrenheitem 9/11.;-)
--můžu tě ujistit, že informace mám i z mnoha jiných (a důvěryhodnějších) zdrojů, než je zmíněný poněkud zaujatý film. Připouštím, že kdo bere informace pouze z našich (auto)cenzurovaných médií, jako jsou televize či zdánlivě seriózní noviny typu MF Dnes, může kohokoliv, kdo o těchto "informacích" zcela oprávněně pochybuje (nebo je přinejmenším pokládá za neúplné) považovat za paranoidního fabulujícího fanatika, v době internetu ale není problém si informace ověřit z různých zdrojů (to ale neznamená dvoje české noviny patřící (skoro či úplně) stejnému majiteli a lišící se v podstatě jen názvem) a udělat si o věcech obrázek sám, bohužel málokdo to dělá.
Omlouvám se za vyjímku ze závazku a definitivně končím, toto téma rozebírané do takovýchto detailů na cykloserver nepatří.
Díky za ten příspěvek. Ušetřil jsi mi práci. Na Tvém příspěvku bych nezměnil ani písmenko. Jen je škoda, že nechceš dál reagovat. Na každý Tvůj příspěvek bych se těšil jak malé dítě. Mimochodem - doufám, že jsi podepsal petici "Ne základnám..."
No, já bych asi nesouhlasil ve více bodech, ale vzhledem k tomu, že nic není černobílé, věřím, že po další diskusi (do které se mi vůbec nechce) bychom se asi vcelku sešli :-)
Jen s jednou věcí nesouhlasím zásadně: s rozhodováním v TÉTO věci pomocí referenda. V otázce bezpečnosti státu už z principu nemůže mít veřejnost dostatek infomací k rozhodnutí.
Otázka pak ale je, kdo by o tom tedy rozhodnout měl. Emotivní fanatici z obou táborů asi těžko. Jedni zpívaj pitomý písničky, druzí straší vším možným... Účeloví strašilové typu Tamáše mi instinktivně přijdou nebezpečnější, protože hrajou na horší stránky lidský povahy, ale to je jen pocit. Nevím.
Co ale vím, je, že naše země byla v poslední stovce let svobodná pouze tehdy, když obě nejbližší velmoci - Německo a Rusko - byly slabé a měly své vnitřní problémy. Sebestředný sen o české národní suverenitě je směšná pitomost, a kdo jím argumentuje, zpravidla úmyslně klame lidi. Žádná taková suverenita nikdy neexistovala a neexistuje. Bez nějakého spojence nemáme dlouhodobě šanci, ať už se mi spojenec líbí nebo ne. To je realita. Připadá mi normální, že spojenec něco poskytuje mně a něco já jemu. Nevidím v tom ani zradu, ani podlézání, ani nic podobného.
Aby bylo jasno, nevolám ani po radaru, ani proti němu. K tomu nemám informace a vzdělání. Volám po rozumné úvaze. Nevěřím, že veřejnost v referendu je jí schopna. Ovšem - kde je někdo, kdo je?
Pokud je veřejnost schopna rozhodnout odpovědně o tom, kdo ji bude v parlamentu zastupovat, nebo o tom, zdali je správné vstoupit do Evropské unie, proč by občané nemohli hlasovat o umístění radaru? O co složitější je problematika radaru než například problematika evropské integrace? Není problém veřejnosti relevantní informace o radaru dodat. Na jejich základě mohou občasné dostatečně odpovědně rozhodnout.
Zní to hezky, ale podle mého to problém je. Tedy dodat relevantní informace. Aspoň to tak zatím vypadá.
Myslím ale a) relevantní a b) informace, nemám na mysli laciné agitační materiály z "Ne základnám"...
A pokud jde o evropskou integraci - rozdíl je v tom, že v případě radaru jde o něco důležitého :-)))
Tak tady se skutečně neshodneme. Evropskou integraci považuju za nesrovnatelně důležitější než nějaký radar, který bude (možná) chránit Severní Ameriku. Myslím, že kritické informace ohledně radaru pocházejí i z důvěryhodných zdrojů. Stačí si vybrat.
Že to nevidíš černobíle věřím, protože v tomto příspěvku to barvami jen hýří. Co věta to slovo akademika. Holt u nás je opravdu 10 mil. odborníků na všechno.
Nepodceňuj občany. Pokud prohlásíme lidi za blbce, pak nevím, o co opírají politici svou legitimitu získanou ve volbách. To jim "odborné" posouzení jejich kvalit ze strany těchto ne-akademiků nevadilo.
Mimochodem - ptal se skutečných akademiků někdo na jejich názor? Já si totiž myslím, že ti panáci ve vládě (zvlášť někteří) nejsou o nic větší "akademici" než my tady na této diskusi.
Pekne, nenechal jsi na na zadne souvislosti ani nit suchou ;o) Velmi kvituji sice zvelicenou, ale jinak pomerne trefnou poznamku na adresu absence pravicovych stran, diky.
Jinak ale zapominas ale na uhel pohledu jeste o uroven vys. Ten, se kterym se musi vyporadat nami voleni zastupci. Pristup vetsiny (nikoliv vsech !!) beznych nasincu k teto problematice jasne znaci, ze referendum neni dobry napad. Politici se ale take nevytahli a jejich hrou na vlastnim pisecku k dobru veci neprispivaji.
V praxi je to velmi jednoduche. Na radar existuji jen dve odpovedi - ANO nebo NE. Jedno male zarizeni na kousicku nasi zeme, jeste jednodusi otazka, ale odpoved je kriticky dulezita.
V praxi tu mame tri svetove velmoci. USA, Rusko a Cinu. Pokud bychom predpokladali, ze nikdy uz nedojde k valecnemu konfliktu, ze se jiz k moci nemuze dostat diktator, pak by byla na radar jednoznacne nejlepsi odpoved NE, protoze na podobny pocin by princip preventivni opatrnosti rozhodne nestacil (paradoxne u ekologie tomu tak neni ;o))).
Jenze tomu tak neni ! Uz jen nedavne udalosti okolo voleb u nasich vychodnich sousedu jsou vice nez alarmujici.
Takze, stejne jako u volebni urny, jde o volbu mensiho zla. Jde tedy o prosty soucet plusu a minusu.
Minusy radaru:
- Obava (netusim nakolik prokazana) ze zdravotniho dopadu zareni. Toto je skutecne stale nevyjasnena otazka. Stejne, jako nevime, co vsechny typy vysilacu mohou zpusobovat, ale televizi, radio, mobil, wi-fi, satelity atd.atd.atd mame u hlavy vsichni.
- Posadka cizi armady na nasem uzemi. Bavime se o maximalne par stovkach, spise par desitkach vojaku. To je mnozstvi, ktere by uz jen cesti zalozaci z okruhu nejblizsich 30km dokazali umlatit cepicemi. Doslova.
- Uzavreni male oblasti pro verejnost. Srovnano s tim, jak velka oblast je zde nepristupna doted, nebo s rozlohou nepristupnych oblasti NP nebo soukromych pozemku je to kapka v mori.
Plusy radaru:
- Nasi zem by pred pripadnym utokem chranil stejne, jako nase evropske sousedy. Nejde jen o USA.
- Stavame se klicovym clenem NATO.
Nase historie myslim jasne ukazuje, ze nejhorsi je byt malym statem bez patricneho vyznamu. Muze vas totiz prevalcovat a vydrancovat kdokoliv a kdykoliv. Kecy o tom, ze v dnesni dobe se to nemuze stat, to je to co osobne povazuji za vlastizradu. Co se deje ve svete kazdy rok jasne dokazuje, jak moc je takova iluze nebezpecna. Kdyz se podivam na politickou stabilitu nekterych drivejsich statu CSSR, nebo treba i na vznikajici \"lidove milice\" v Madarsku, pak mi trochu beha mraz po zadech. Narozdil od USA jsou to staty, kde neni pravomoc vlady tak zavisla na verejnem mineni, a pripadna vybojna politika by si nasla dostatecnou podporu.
Pokud radar odmitneme, pak v pripade takoveho incidentu neprijde pomoc. USA zcela samolibe rekne \"nechteli byt s nami, jejich volba\". A budou mit pravdu. Zapadni evropske staty bez ochrany \"destniku\" nebudou riskovat intervenci a radeji nas prodaji za smlouvu o neutoceni.
Pokud by ale na nasem uzemi radar stal, pak nastava uplne jina situace. Staty zapadni evropy budou mit motivaci k tomu nas branit, v podstate jako sve externi hranice. A USA, i kdyby nahodou byli ochotni nas obetovat i s radarem, nebudou moci celit tlaku verejnosti. Amerika si totiz hraje na narodni hrdost mnohem vice nez my, kteri bychom na to meli v podstate vetsi narok (nebyt par kopancu). Kdyz jde oo tuheho, ti pitomi amici jsou ochotni riskovat 2000 vojaku na zachranu jednoho blba, ktery vlastni vinou uvizl v zajeti. Tak to je. S radarem bychom se stali soucasti tohoto svazku, a v pripade napadeni jinou velmoci bychom nebyli tak snadno obetovatelni.
Zaver: kdyby \"NE radaru\" bylo bez nasledku a obav, pak bych nevahal ani vterinu. Takhle si ale vazne nejsem jisty. A nezavidim tem, kdo musi nakonec rozhodnout.
Jeste dodavam:
1. CSSR melo byt SSSR ;o)))
2. Nemame ropu. Nemame diamanty. Nemame klicovou polohu pro sledovani pohybu potencionalniho nepritele. Vyjma polohy pro radar nemame vlastne pro USA zadny vyznam. Tak to ale neni pro Rusko a jine vychodni/jihovychodni staty, a historie je vice nez vymluvna, v radu stovek let.
3. K bodu 2. je treba dodat, ze USA si nemuze dovolit skutecne okupovat zemi, jinak nez pod zastitou dosazeni /demokracie/. To nejspis delaji, aby mohli vymanit prirodni zdroje z vlady diktatury a zacit klasicky vykoristovat pod zaminkou /trzniho principu/.
Tot vse.
Typický scénář:
Někdo nastolí zajímavé téma - příjde Medvěd - v hlavě mu nejspíš probíhá zhruba takovýto myšlenkový pochod: Brdy - pitomý radar pitomých Američanů - pitomá vláda pitomého Topolánka (přívlastek pitomý jsem použil pouze pro ilustraci, protože samozřejmě nemohu tušit, co někomu probíhá hlavou...). Proto napíše ve zkratce: něco málo k tématu - problém: přístup - důvod: pitomý radar - vina: ostudná vláda hanebného Topolánka.
Někdo samozřejmě zareaguje v opačném smyslu a Medvěd se brání: Nechtěl jsem začínat další zbytečnou politickou debatu... (ale tuto reakci samozřejmě nemůže ponechat bez reakce)
Tímto způsobem se rozvine další irelevantní politická diskuze typu: Medvěd - oponent - Medvěd - ... která hlavně s tématem absolutně nesouvisí.
Nakonec doporučení: Medvěde, asi je načase založit další diskuzi na téma: Nejsem komunista, jen sociálně solidární demokrat na levém středu. nebo Kopněte si do Medvěda a urvěte mu hlavu.
Je to jistě skvělý nápad, zpřístupnit takové krásné lokality, doufejme že se lidé k tomu postaví tak jako, že je to za odměnu a nebudou tam vyvážet odpadky, vojenské prostory jsou krásná území nedotčená lidskou činností, je to čistá příroda, bez drátů, hlavních cest, železničních tahů.
na druhou stranu kdyby nebylo armády zase by nevzníkly a byly by tam obce lidé a obdělávána zem, díky tomu zase máme poslední kousky nedotčené krajíny.
Byl bych aji hlavně pro zpřístupnění VVP Libavá, jsem ze severní moravy. Bylo tam mnoho obcí, které musely armádě ustoupit, ale díky tomu zase jde o jedinečnou krajinu, a nezpomenutelné dojmy.
Hlavně aby tyto trasy byly zpřístupněny JENOM pro cyklisty a turisty. Loni na jaře, když byly nově otevřeny pro veřejnost některá území vojenského újezdu Brdy, jsme na vlastní oči viděli auta, která se dostala až do vrcholových partií Brd (na kopec Houpák k bunkrům). Za takovýchto podmínek by zpřístupnění dalších oblastí bylo hodně kontraproduktivní. 8-(
No tak v autech teda terénních zase takový problém nevidím, když tam armáda mohla používat tanky a jezdit tam, a přesto všechno opět hezky zarostlo porosty nevidím v tomhle žádný problém, na akce typu offroad je to naopak místo jako stvořené.
Přiznám se že s Tebou tak úplně nesouhlasím. Ale měla jsem na mysli něco jiného. Z těch výše zmíněných aut se vyhrnuli "takyturisté", kteří nadělali spoustu kraválu (ječící děti a posléze na ně ječící rodiče) a trousili okolo sebe množství odpadků. Kdo to u bunkrů znáte, tak víte, že je tam krásný výhled po okolí, prostě ideální kochací místo. Nám tito takyturisté onu idylu silně narušili. Pro takovéto zážitky do přírody nejezdím. 8-(
Tak každá vyježděná cesta pozdějc zaroste, vtip je ale v tom, že musí zůstat pár let v klidu - což nějaký aktivní offroad akce nejsou.
Stačí se podívat v jakém stavu jsou cesty po projížďce lesní techniky, offroadů, čtyřkolek ... kdepak vegetace - bahnité koleje a marast. Ostatně i místa vyšší koncentrace cyklistů jsou podobně, byť v menším měřítku "vidět"
Je spíš smutné že hodně lidí si čistí hlavu "sportováním" na čtyřkolce, offroadu ... a tím bohužel jiné ruší, aniž si to sami chtějí připustit, někteří (to zas psíš motorkáři) si dokonce tlumiče upraví tak, aby hluku nic nebránilo a každý v okolí slyšel, že se právě řítí ten největší drsňák a frajer
I dostupnost IAD bohužel znamená, že na takové místo se za lepšího počasí sjedou davy, a podle toho to vypadá
Proto jsem také pro dostupnost jen pro pěší a cyklisty - míst - silniční sítě - kde mohu zcela zákonně motorizovaně hlučet je rozhodně většina, tak proč ještě přidávat na úkor tišších enkláv
Jen pro zajimavost, v nekterych lokalitach Ochranci prorody porizuji tanky, protoze nektere biotopy potrebujou udrzet tak aby nezarostly. Ale vetsinou to myslim staci projet tim tankem jednou za rok v predjari.
Ano - v dřívějších dobách byl prostor intenzivně využíván armádní těžkou technikou, ale pochybuji, že celý prostor - pouze určité části a pouze po vyznačených trasách. Navíc dnes je již intenzita tohoto využívání jen zlomkem z dřívějších dob. Jezdí se již jen v malých oblastech, pokud nepočítám, že sem tam projede nějaké to auto. Kdyby se tam pobolil vjezd "civilistům", nebo dokonce offroad akcím, tak to bude zas o něčem jiném a ze zachovalé krajiny se stane úplně obyčejný les.
Tak jsem si přečetl článek i následnou diskusi.
K článku: Hurá! Těším se až se tam pojedu projet. Jakmile to povolí, udělám si výlet.
K diskusi pod článkem: Serte na to! S článkem to nesouvisí. CO se spravedlivé společnosti týče, tak je to mýtus, idea. Něco jako vonící syrečky nebo suchá voda. Cosi nádherného v představách, ale nemožného reálně. To by se nejdříve muselo změnit lidstvo a to jen tak nebude. A jestli se změní, pak je jakýkoli řád zbytečný a anarchie bude fungovat nejlíp. Se současnou "kvalitou" lidských jedinců je jakákoli spravedlivá společnost nesmysl. Jenže se obávám, že tahle "kvalita" je naše maximum, že lepší už nikdy nebudeme. Takže je totálně zbytečné o tom mluvit. A už tuplem v souvislosti s cyklostezkou v Brdech...
Přidám mapku ;-)
http://www.vojujezd-brdy.cz/VismoOnline...
Sice nevim, co je to navržená EVL, ale vypadá to hezky.
Škoda, že nezpřístupněj tu střední část, Tok a pod.
Přitom by taková procházka po cílové ploše Jordán v době ostrých leteckých střeleb měla jistě neopakovatelné kouzlo :-)
Prostor opravdu nevídaný. Bohužel zatím převážně zapovězený. Zůčastnil jsem se jednoho nelegálního přechodu tohohle újezdu a trvalo to 3 dny. Cestou se daly potkat šrapnely, rozstřílený trasportér, pobořený bunkr, brusinky, trampský srub a nikdo nikde. Šlapání po asfaltových cestách se hlavně po krajích prostoru zajídalo, ale na cyklistiku by to bylo ideální. Jen se nesmí na kole nic pokazit, všude daleko.
Dovedu si představit. Jelikož sem sloužil u motopěchoty na BVP u pohotovostního útvaru, strávil sem po tejdnu skoro každej měsíc na Doupově. Do dneška vzpomínám nejen na to jak jsme asi tisíckrát brali stečí Mětikalov a Žďár, ale hlavně na tu nekonečnou, netknutou nádhernou přírodu, kdy sme jeli kolik kilometrů a nepotkali živáčka. To byla fakt fantasie.
Možná budu moc zpátečnickej nebo puritán, klidně mě bijte, ale já bych byl ohledně zpřístupňování těchto jedinečnejch míst velice opatrnej a zdrženlivej. Pokud, tak spíš s takovým režimem, jaký známe třeba z 1. zón NP. Trochu se to ve mě pere. Na jednu stranu bych se hrozně rád legálně bez hrozby podíval tam, kam to dnes nejde, na druhou stranu je mi jasný, že pokud se to úplně otevře, tak je po ptákách. Nevim, ale sem v tomhle spíš skeptik.
Nejsi jedinej. A to zákazy a předpisy nesnáším a nijak přehnaně je nedodržuju...
Řekněme, že jsou lokality, do kterých bude lepší vstup "řízený", než zcela volný. Je to smutný, ale je to tak. Jak se lidem ta uzda povolí, tak blbnou.
a to povolit pouze pohyb vlastní silou (tj pěšky, na kole, na bruslích, na běžkách)
tím nevznikne něco jako současné I zóny, tedy území jen pro vyvolené ochranáře a lidi s bumážkou od mžp ... na druhou stranu nutnost trochu se namáhat odradí masový nájezd lidí, co za výlet považují do 2km pěšky od parkoviště
SPR (státní přírodní rezervace) nebo NP (národní park) kterým budou projíždět rangeři a nekompromisní domluvou (pokutou) vychovávat neukázněné návštěvníky ...
Tak to funguje v Yellowstone, Yosemite, Zion a dalších NP v USA.
Učme se dobrým nápadům odjinud ...
(ve schopnosti vyvarovat se chyb ostatních států - ekonomik - doufala po Listopadu část "elity národa"; leč, bohužel, nepoučili jsme se a opakujeme stejné chyby)
8-)
Obávám se podobně jako Medvěd, jelikož o radaru v Brdech bylo již vlastně rozhodnuto a vzhledem k jeho rozlehlému ochrannému pásmu, že většina Brd bude nakonec stejně opět uzavřena. Ne náhodou si USA tento prostor vybrali. Viděl bych to jako současné populistické gesto pro přesvědčení starostů pro radar. Něco se jim slíbí - peníze či turistický ruch a situace je hned tvárnější - podobně jako před volbami. Bohužel realita "Den poté" je pak poněkud zcela odlišná a na ty původní sliby se velice rychle zapomene. Takže, kdo se tady těší do Brd, měl by se tam zajet podívat ted´o těch víkendech. Možná, že napřesrok se dostane již jen na jejich cíp, kde pes chcíp.:-)
Jo je to tak taky mám ten pocit, že to budou hlídat mnohem víc než naši vojáci. To bude sledován každý chrobák co se jen přiblíží, jestli nenese nějakou teroristickou nálož. Např prostor Libavá až tak hlídaný není, protože se v mnohých místech nic nenachází, cenného, tak teoreticky tam není co hlídat. Jen snad tu nevybuchlou munici.
Původně jsem nechtěl vůbec reagovat, ale nedá mi to: copak ani tady nikdo nepoužívá vlastní hlavu? O otázce radar ano nebo ne má každý předem jasno - podle toho, jestli USA ano nebo ne...
1) Ať radar dovolíme nebo ne, tak už jsme součástí vztahu dvou velmocí, USA a SSSR (záměrně používám tuto zkratku, protože současná politická reprezentace SSSR si zjevně nevšimla, že došlo ke změnám a ve východní Evropě jsou už suverenní státy). Tato pozice je pro nás jako pro malý stát nezáviděníhodná. Ať vyhovíme jednomu nebo druhému, pokaždé jsme pěšák, kterého lze vždy snadno obětovat.
2) Radar jako každé vojenské zařízení je zdrojem omezení, potíží a rizik. Přinejmenším si na$erem potenciálního nepřítele USA, bez toho, že bych předjímal, kdo to bude. To si nesmíme zastírat.
3) Jsme členem NATO, spojenci USA, a tomu přiměřeně bychom měli k situaci přistupovat.
4) Z toho všeho mi vychází, že bychom měli s USA o radaru jednat a požadovat konkrétní záruky a protihodnoty. Ne sliby na papíře, ale jasná pravidla, za jakých (ekonomických, bezpečnostních, právních) podmínek bude radar provozován. Protihodnotu pak ne ve slibech a potištěných papírcích zvaných dolary, ale v konkrétních hodnotách, kilech zlata, tunách ropy.
V rámci Evropy máme významné postavení (ostatně zájem o umístění radaru to dokládá víc než jasně), této situace bychom měli využít k tvrdým jednáním a uzavřením výhodných dohod, a ne předem odmítat jednání či naopak lézt do p***le jedné či druhé straně.
Ufff, to jsem se zas vypsal, stejně už se těším, jak tam pobicyklujem;-)
Odhlédnu od toho, že jsem apriorním odpůrcem JAKÉKOLI vojenské techniky. I kdybych teoreticky připustil umístění něčeho podobného, jako je uvažovaný radar, na území ČR, vždycky by musela být partnerem pro jednání NATO, nikoli USA. Nebo snad budeme vyjednávat další podobné dvoustranné dohody s dalšími státy? Nechci se pouštět do nějakých sáhodlouhých strategických úvah, ale tohle by mělo být naprosto skalní pravidlo.
Aby Ty ses neozval;-) Hrozba násilí ve světě objektivně existuje, stejně jako třeba měsíční fáze. Vojenská technika tu je a bude bez ohledu na naše přání, je třeba vycházet z této reality.
O jednání nás požádaly USA, a nevidím jediný důvod, proč s nimi bez předsudků nejednat. Každý, kdo přijde s nějakým požadavkem je hoden jednání, s každým lze uzavřít výhodný obchod. S USA, že tu budou mít radar nebo se SSSR, že tu USA nebudou mít radar. Důležité je, co z toho budu mít já.
No můj názor je, že my z toho nebudem mít zase nic, snad jen hrozba zasažení tohoto radaru nepřátelskou municí. Pár lidí se na tom, že to tu bude stát, jistě opeří, uzavřou výhodné smlouvy a penízky šup do kapsy. Co já vím tak z USA ještě nic dobrého nepřišlo pro náš národ. Radar není žádná pomoc pro nás, ale pro zájmy USA.a my protože jsme tak proameričtí jak je ted in, tak si budem myslet že nás radar chrání.
"Co já vím tak z USA ještě nic dobrého nepřišlo pro náš národ."
A hele, přesně ty emoce, který mi v tom tak vaděj. Když se probíral rok 1945, tak jsi ve škole chyběl? Ty asi nejsi z Plzně, co? ;-)
A mohlo toho být od USA víc, kdybychom nedomítli třeba Marsahllův plán... To jsme si zas mysleli, že nás chrání Stalin, hm...
Za prvé posuzujme současnou Ameriku a nikoli historii. Za druhé - a to Ty budeš vědět možná líp než já - nebyla americká pomoc Evropě na konci Druhé světové války vůbec nezištná.
Zaprvé jsem měl dojem, že věta "Nikdy nic dobrého pro náš národ z USA nepřišlo" mluví o minulosti, tedy o historii. Oprav mě, jestli se mýlím.
Zadruhé v žádném případě nezištná nebyla - NO A CO? Ty opravdu věříš, že nějaký stát dělá něco pro jiný stát nezištně? Ano, může se to stát, ale ne, pokud se jedná o stát demokratický. Protože pak by něco takového žádný z politiků neobhájil před voliči. Ale opakuju tu otázku - no a co?
Máš pravdu, že to bylo o minulosti. Pro rozhodování o umístění radaru je ale důležitá přítomnost. Nedělám si iluze o Spojených státech čtyřicátých let, natož abych věřil v jejich dobré úmysly dnes. Dnes jsou to úplně jiné Spojené státy než před těmi šedesáti lety.
No tak, s úmysly spojených států bych se radši držel při zemi, nikomu nic nedarujou, spíše chtějí mít větší a větší moc ve světě a tak si budujou pozice světového četníka, a pokud se nějaký národ znelíbí tak ho zbombardujem, jen proto, že neposlouchá velkého vůdce, a tím vůdce ohrožuje. Kdo není s USA je proti USA a je třeba ho přeorientovat nebo zlikvidovat, USA se tváří velice demokraticky, ale skutky a činy jsou jinde.
No tak jo, máš pravdu - no a co? Nechci ani pomyslet na to, jak by se choval NÁŠ stát a NÁŠ národ, kdyby měl tu šanci a tu moc. To by se na to mnozí hned koukali jinak, že? Je docela dobře, že s tím, na co máme, si děláme bordel tak nanejvejš u nás doma :-)))
Ale to je jedno - ano, popsal jsi realitu. A co s tím? Co navrhuješ? To mi v tom příspěvku nějak chybí. Pleteš si ideály s realitou. Nejde přece o to, jak "by to mělo být", ale co máme dělat stím, jak to je, ne?
No co s tím? nic nenavrhuju to je pravda, co my s tím máme dělat? to snad neví ani ti nejvyšší, my s tím ani nic nenaděláme, můžem jen tiše přihlížet, vždyť ani to blbé referendum o umístění toho radaru není svěřeno občanům. A proč? ptají se všichni, údajně o takových věcech musejí rozhodnout jiní, kteří tomu rozumí, a to nejsme my, občané už do takových nadnárodních věcí ani zasahovat nemůžou, takže musíme jen přihlížet a tvářit se, že máme demokracii, a s úsměvem souhlasit, a věřit, že je vše v pořádku a být spokojeni, že nás bude chránit velký bratr z USA.
Přesně o tom mluvím: "Já mám názor, fakta mě nezajímají."
I to je ale legitimní. Ve volbách se taky většina voličů rozhoduje převážně emotivně. Emotivní či instinktivní stanoviska bývají dokonce často spolehlivějším rádcem. Už jen proto, že nikdy člověk nemůže mít dost informací pro opravdu objektivní posouzení věcí.
Právě. Přesně z těchhle důvodů zvolili Němci ve třicátejch Hitlera. A my o něco později komunisty. Zdá se, že "spolehlivější rádce" může být někdy pěknej hajzl ;-)))
Každá taková volba je směs instinktů a podlehnutí velmi racionálně vedené (dez)informační kampaně. Jak víš, že zrovna v těchto dvou případech bylo těch emocí a instinktů víc než při jiných volbách v jiných zemích?
Nic takového jsem přece neřekl. Naopak, vždycky to tak je, a jak vidíš, může to taky dost špatně dopadnout, rádce nerádce.
Zeptám se jinak: Jak víš, že při případném referendu o radaru by nešlo o "směs instinktů a podlehnutí velmi racionálně vedené (dez)informační kampani"?
Toho se obávám v případě, že by lidi v referendu radar nakonec podpořili. Lidi mají v tuto chvíli nějaký většinový názor a vláda utrácí peníze na to, aby tento názor nějakým způsobem změnila. V podstatě se předem k té (dez)informační kampani hlásí tím, že bezelstně přiznala, že bude agitovat pouzo PRO radar. Nejde jí tedy o informování občanů, ale skutečně o přesvědčovací kampaň. To je to, co se mi hnusí: Za peníze daňových poplatníků manipuluje s názory lidí.
V tomto konkrétním případě tu proti sobě stojí (podle mého zdravý) instinkt proti dezinformační (už bez závorky) kampani. To už je podle mě lepší se řídit tím přirozeným instinktem...
No zatím je mnohem více iniciativ proti radaru. Vláda zatím, žádnou kampaň nevede a ani nemá důvod - nač stahovat ty gatě , když brod je tak daleko. Zato věštci všeho druhu už vymalovali tolik čertů, že by se ani do pekla nevešli. Zkusme myslet pozitivněji a na věci pohlížet z té lepší stránky.
Medvěde, zajímala by mě jedna věc:
Denně narážíš na to, že drtivá většina lidí žádný zdravý instinkt nemá. Třeba automobilismus: všichni jsou velmi dobře informováni o statistikách úmrtí na silnicích, o dopadu na životní prostředí, denně se v zácpách přesvědčují, jak nevýhodné je jezdit po městě autem - a stejně pořád jezdí. Mají všechny informace, mají instinkt - a rozhodují se naprosto nesmyslně. Tak jedná většina většinou - viz také třeba kouření apod.
Co tě vede k přesvědčení, že většina rozhodne správně v referendu o věci, o které má minimum informací, žádné znalosti a namísto instiktu používá uměle vytvářenou xenofobii?
V tomhle vidím v tvých názorech značný rozpor. Můžeš mi ho vysvětlit?
To mi něco připomělo. Medvědovi doporučuji následující reportáž. Je to naprosto typický případ. Nejhorší možný následek dopravní nehody - zmrzačené dítě. Cizím zaviněním. A výsledek ? Rodiče ho vozí autem.
Medvědovi doporučuji na dušičky zajít na hřbitov a udělat si následující statistiku - kolik lidí tam navštěvuje někoho, kdo zahynul při dopravní nehodě. Pár jich najde. A u těch JE TŘEBA (oblíbená Medvědova fráze) udělat anketu, jestli předím jezdili autem a zda-li se po této nehodě auta vzdali jako zkázonosného nástroje. Odpověď znám předem - v té kolonce bude číslo 0.
Stejnou anketu pak BUDE TŘEBA provést v nemocnicích u pacientů těžce zraněných při dopravní nehodě a ptát se jich, jestli kvůli tomu již za volant auta neusednou. Tady si již tak jistý nejsem, ale hádal bych, že přes 1% se kladná odpověď nedostane.
Medvěde, napřed se nauč rozumět lidem, a pak přemýšlej nad tím, jak jim zařídit život a jak to udělat, aby se měli co nejlépe. Zatím stále jen prezentuješ jak moc lidem nerozumíš a neznáš je, a pochopitelně jsou tvé názory v tomto smyslu přijímány.
http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=128459&...
Znám člověka, který zavinil autonehodu, při níž zahynuly jeho dvě dcery. Od té doby on ani jeho žena autem nejezdí. Znal jsem jednoho malíře, který měl za sebou těžkou autonehodu a odmítal řídit. Tak jsem ho jednou vezl po Praze a při každé krizovější situaci byl zralý na infarkt a celý se třásl. Tolik se v tom autě bál. Takže i Ty by ses měl snažit rozumět lidem. Nehledě na to, že Medvěd je taky člověk. Opravdu je tak těžké mu porozumět?
Napsal jsem příspěvek. Dlouho jsem váhal, jestli kliknout na "odeslat". Ale co, staniž se. .......
Nepopírám, že takoví lidé existují, jen tvrdím že jsou naprosto ojedinělí. Podobná úměra by seděla k počtu lidí, kteří znovu nesednou na kolo, protože si na něm jednou těžce natloukli, nebo lidí, kteří už nikdy nevlezou do vody, protože viděli utopence.
Je to o funkci lidského mozku, jeho vědomí, interpretace vzpomínek a zážitků. Člověk je stvoření, které instinktivně podstupuje určitá rizika za určitým cílem, a má vždy na mysli především blaho své a svých blízkých. Přísloví "účel světí prostředky" provází lidstvo od nepaměti. Vše ostatní je druhořadé.
Ty příklady, které uvádíš, jsou vyjímkou. Vyjímkou, kdy selhal obranný mechanismus, lékaři tomu říkají trauma. Je to srovnatelné s fóbií. Rozdíl je v tom, že fóbie je většinou kombinací vrozených omezení a podprahových vjemů v útlém věku, zatímco trauma je důsledek psychicky nepřekonaného stresu z konkrétní události.
Ty i Medvěd budete tebou uvedené příklady interpretovat jako příklad rozumné, byť pozdní reakce na důkaz zbytečné rizikovosti dané činnosti. Já tak mizivý výskyt podobných reakcí kvituji, protože je důkazem, že zbytek lidstva je stále schopen obstát i ve velmi vypjatých situacích, které mohou kdykoliv přijít.
A v neposlední řadě vím, že Medvěd je také člověk, a co víc, chápu ho. Není to fráze, já ho opravdu chápu a dokonce ho svým způsobem obdivuji. Neznám ho ani z malinkaté části tak, abych ho byl schopen objektivně hodnotit a to ani nemám v úmyslu.
To mi ovšem nebrání v tom se s ním přít v jeho názorech. Netuším, jak je svému postoji ve skutečnosti opravdu dospěl, čím si prošel, a co ho vedlo k jeho myšlenkám a závěrům. Uznávám, že pokud by bylo možné jeho přístup nějak implementovat do lidské společnosti, bylo by to ono "finální řešení". Jenže z praxe vím, že to tak nelze a proto se s ním budu přít klidně do uzoufání nebo než to jednoho z nás přestane bavit (a to jsem ani nezačal :-)).
Každý člověk je unikát a naše osobnosti jsou složité. Ostatně, kdo skutečně a do detailu zná alespoň sám sebe ? Já klidně přiznám, že sám sebe poměrně často překvapuji.
A v tom je také ono pomyslné jádro pudla. Pokud máme na této planetě nějak koexistovat, nezbyde nám než najít kompromis. Na jedné straně stojí Medvěd a spol., prohlašující auta za instantní zlo. Na druhé straně stojí "autaři", resp. lidé kteří si život bez auta nedokáží představit a je to pro ně koníček i kůň. Kompromis existuje, říká se mu "pravidla silničního provozu".
To samé se dá aplikovat v podstatě kdekoliv a pro cokoliv. U každé lidské činnosti se najdou odpůrci a příznivci. Medvěd tak často kritizuje právo silnějšího a říká, že bychom se tím vrátili ke zvířatům. Jenže to právě jsme. Inteligentní zvířata. Princip práva silnějšího se v sobě snažíme potlačovat za účelem "lidskosti". A daří se to, dokud se nachází kompromis. Ten kompromis ale představuje ústupek těch silných vůči těm slabším, právě s apelací na onu lidskost. Pokud ale požadavky slabších přesáhnou mez, kterou jsou silnější ochotni podstoupit, nastane velmi krátký a bolestivý proces, který lze interpretovat i jako "genetickou čistku".
Za naprosto typický příklad lze považovat nacistické německo. Jeden malinkatý národ, naprostý zlomek světové populace, neměl daleko do toho, aby si podmanil celou tuhle planetu. Ačkoliv velmi nešťastný příklad, šlo skutečně o moment, kdy se nenalezl kompromis a došlo na právo silnějšího. K výbojnosti říše římské nemusíme jít o tolik dál. Jenže to byly všechno případy, které dopadly katastrofálně a dopadnout tak nutně musely, protože rasu nadřazovat absolutně nelze.
Dnešní společnost doslova stojí a padá na principu pomoci schopnějších těm méně schopným. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Při dnešní situaci bych se nedivil, kdyby to netrvalo dlouho.
Velmi hezký příspěvek. Díky. Jen s jednou myšlenkou bych polemizoval: Pravidla silničního provozu nejsou kompromis. Nebo pokud jím jsou, tak jen ve vztahu motoristů mezi sebou vzájemně. Z hlediska chodců a vlastně i cyklistů je to diktát.
Použiju své oblíbené přirovnání motoristů ke kuřákům. Mají-li spolu kuřáci a nekuřáci koexistovat v jedné místnosti není kompromisem, když kuřáci nekuřákům zaručí, že místo třiceti cigaret denně na osobu budou v jejich přítomnosti kouřit jen dvacet....
V závěru svého příspěvku píšeš, že "pokud požadavky slabších přesáhnou únosnou mez, nastane bolestivý proces... atd." Pomíjíš jednu věc, a to, že to platí i obráceně, což podle mě hrozí právě dnes. Budou-li ti silnější zneužívat svého postavení, vybudí to v těch slabších nekontrolovatelný hněv a "nastane krátký a bolestivý proces..."
Podle mého názoru sociálně necitlivá politika současné české vlády vyrábí v Česku nové komunisty. Po pravdě řečeno - pokud k něčemu dojde a ti slabší to zase "přeženou", mohou ti "silní" děkovat hlavně sami sobě. "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Pri dnešní situaci bych se nedivil, kdyby to netrvalo dlouho." ;o))
Sice opět částečně úhybný manéver, ale jinak moc pěkné "kontra", to se musí uznat :-))))
Nic to ale nemění na faktu, že podobné bojůvky na našem mrňvavém políčku nám nepohomou. S radostí si na výsledek počkám, jen dle okolností se na to možná budu dívat z jiného kontinentu :-))))
To, co vede motoristy k odhození zdravého instinktu, je pohodlí. Co vede kuřáky ke kouření, opravdu nevím. Zpočátku nejspíš touha po tom vyrovnat se starším kamarádům a "dospělákům", pak už zase jen to pohodlí spočívající v tom, že nebojují s návykem. Radar ale nikomu žádné pohodlí neubírá, proto si myslím, že lidi jsou schopni o tom uvažovat střízlivě.
O uměle vytvářenou xenofobii se určitě nejedná. Naopak - jako malý národ máme sklon tíhnout k někomu velkému. V určitých fázích našich dějin to bylo Německo, později Rusko, dnes USA. Za to, že v podstatě v každé zemi existuje velké procento odpůrců USA, si Američané mohou převážně sami.
Osobně se nepočítám k nějakým zavilým odpůrcům Spojených států. Své postoje si vytvářím vlastním pozorováním a vyhdnocováním politických a vojenských činů této země. Abych si udržel potřebný nadhled a objektivitu, každý čin jejich administrativy poměřuju s představou, že by tutéž věc učinila vláda jiné země. Nejčastěji postupuju tak, že obrátím role. Vezmi si jakýkoli článek o působení USA v zahraničí a prohoď si aktéry. Dojdeš k zajímavému závěru. To, co si dovolí USA, bys žádné jiné zemi světa netoleroval.
Jeden ze zajímavých závěrů tohoto mého postupu je, že jsem si uvědomil, že právo rozhodovat o tom, kdo smí a nebo nesmí vlastnit jaderné zbraně, si osobuje země, která jako jediná v historii použila jadernou zbraň proti civilistům. Není to absurdní? To jsou paradoxy...
Emotivní a instinktivní rozhodnutí mohou být výjimečně lepší než racionální. Nic více, nic méně.
Bohužel, módní sociální "vědy", vlastní lenost a reklama nás přesvědčují, že máme volit srdcem, nikoliv rozumem. "Nevaž se, odvaž se" je dnes ekonomickým paradigmatem milionů lidí.
Podle toho pak vypadá celá ekonomika, počínaje strukturou zadlužení domácnosti a konče vládním populismem.
Zrovna sociální vědy nabádají spíše k rozumu než k intuitivnímu rozhodování. Stačí si přečíst třeba něco od Kellera. Dobrý je třeba "Soumrak sociálního státu". Je to kniha plná překvapivých, ale velmi trefných a hlavně přísně racionálních argumentů.
Můj názor na reklamu snad znáš, takže víš, že podobnou manipulaci nepodporuju. Souhlasím, že zadlužení domácností i jeho struktura představuje obrovský problém, a děsím se jeho dopadů do budoucnosti.
Problém to je, ale ne můj. Vydělá na tom ten, kdo předlužen není. Končí první fixace hypoték, současně je evidentně přehřátá ekonomika (nepřirozeně nízká nezaměstnanost, nečekaně nízká inflace, neustále sílící koruna) = deprese na obzoru, řek bych, že za chvíli bude k mání spooousta levných nemovitostí...
Většinou se do těchto diskuzí nezapojuju, ale tohle mě fakt nadzvedlo - že z USA pro náš národ nepřišlo nikd nic dobrého?....co jsi měl proboha z dějepisu???
Kdyby nebylo američanů, tak dneska (pokud by to tvoji předci vůbec přežili) mluvíš německy a jako příslušník slovanského národa makáš někde v kamenolomu, aby německá třetí říše měla kvalitní silnice. Nebo myslíš, že by to rusáci bez spojenecké (a tedy i americké) pomoci zvládli sami se svoji zaostalou bojovou technikou a s totálně Stalinem zdevastovaným důstojnickým sborem?
A to nemluvím o dalším příkladu, a to roku 1918 a dost důležité úloze USA při vzniku naší republiky...
Ale ono to tak dopadne stejně. Jen našinec nebude sloužit německému nadčlověku, ale nadlidem, kteří budou ovládat nadnárodní společnosti. Jen mluvit budeme muset nikoli německy, ale anglicky, aby nás do toho "kamenolomu" vůbec pustili a nechali nás ve "vlastní" zemi, která už nám ale nebude patřit, na to holé živobytí vydělat.
No tak medvěd má pravdu, sice nebudem mluvit německy, ale anglicky, to už je jedno, nějaká společná řeč být musí, ale že by se zrovna američani tak hodně podíleli na vítězství nad nacizmem, no něco určitě udělali, ale určitě ne vše, myslím, že rusi měli hlavní úkol a američani přijeli jak už bylo skoro po všem.
No tak si něco přečti o otevření druhé fronty na západě, o nekonečných konvojích spojenecké pomoci přes Murmansk do Ruska, o stalinské genocidě dustojnického sboru atd, atd......
Jinak s Medvědem taky souhlasím, že - možná i v dohledné době - bude každý kromě vlastního mateřského jazyka mluvit anglicky. Ale nevidím na tom nic špatného, už dnes má tuto jazykovou výbavu pomalu každý druhý člověk a já bohužel lituju, že mezi tyto lidi nepatřím.
Holt se z angličtiny, díky výpočetní a komunikační, technice, stalo takové moderní "esperanto".
Třeba, kdyby soudruzi na východě přišli s elektronickými sčoty dřív, mohla být dnes univerzálním jazykem ruština :)))
Marně přemýšlím, jestli vůbec z východu přišlo cokoliv nového. Co si pamatuju, tak se ujala jen maďarská Rubikova kostka, "naše" kontaktní čočky. Jo a Tetris.
Ještě něco?
Tetris přišel z východu???...to jsem netušil....vím akorát, že v jedné z nespočetných verzí této nesmrtelné hry byly na pozadí nějaké ruské motivy, ale bral jsem to jako recesi nějakého západního výrobce.
No jistě! :-)))) Třeba taková Praha, co? Oni jsou za stovky padlých v pražském povstání zodpovědní Američani, jak nedovolil vstoupit do Prahy Rusům, co už dávno čekali, aby ji mohli osvobodit?
Nebo počkej, že by to bylo opačně? Že by to nebyly americké, ale ruské tanky, které vjely do Prahy 9. 5. odpoledne, raději až poté, co Němci odešli do amerického zajetí? Bingo, to je ono, tak to bylo! ;-)))
I kdybych přijal Tvůj předpoklad, že existuje reálné ohrožení - poté, co naši vládu požádaly USA o jednání ohledně radaru, měla znít odpověď, že vláda je přístupná jakémukoli jednání o podobných tématech výlučně pod hlavičkou či záštitou NATO. Kdyby nás o podobné jednání požádal jiný člen NATO - třeba Norsko, taky bychom s ním takto bilaterálně jednali?
Pro upřesnění: Norsko bylo první členskou zemí NATO, která vyjádřila nesouhlas s bilaterálními jednáními ČR a Polska s USA o radaru a raketové základně. A další země přibývají. Budeme s USA jednat o radaru navzdory NATO? Jsme snad členy NATO, nikoli USA.
Co je to reálné ohrožení? Co není teď, může být za pět let. I za rok. Aby ses nedivil.
Norsko nějak oficiálně vyjádřilo nesouhlas? To jsou mi novinky8-O I kdyby, je věcí suverenního státu ČR, zda a s kým bude jednat.
Myslím, že se mýlíš. Jako člen NATO jsme přijali nějaké závazky. Obcházet alianci v oblasti tak klíčové, jako je budování systému protiraketové obrany jednoho jejího člena, je přinejmenším projevem pohrdání vůči této organizaci (ne že bych se Severatlantické aliance nějak zastával).
Co se týče norského postoje, jedná se o rok starou záležitost. Doufám, že bude fungovat následující odkaz:
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa...
"Během připravovaných porad v rámci NATO budeme zastávat stanovisko, že odmítáme ten druh protiraketové obrany, který USA v Evropě plánují,"
To je asi jediné co lze za negativní postoj Norska z celého článku považovat. Pokud by bylo celé NATO proti bilaterálnímu jednání, pak bychom to měli vzít v úvahu. Nic více, nic méně.
To je Ti málo? Navíc za ten rok, který od zveřejnění tohoto norského postoje uplynul, se už také leccos stalo. Postoje Dánska, Německa nebo Francie jsou myslím všeobecně známy.
Co kdybychom kromě stanoviska NATO brali v úvahu také názor občanů? Kde zůstaly všechny ty zdejší názory o svobodě, že nenecháme za sebe rozhodovat stát a odobně. To se najednou se té svobody bojíme?
Ale to je přece zřejmý alibismus Evropské unie a NATO - Jen ať se ti Češi hadají s rusy sami. To je typické chování pro evropské státy již min 1500 let.
Když už je naše republika členskou zemí NATO, jsem zastáncem myšlenky evropského obranného pilíře v rámci této organizace. Za prvé se tím oslabí závislost na USA, za druhé je potřeba, aby se Evropa naučila nést odpovědnost sama za sebe.
Medvěde!
Z tvých starších příspěvků vím, že máš vztah k příbramsku takřka srdeční. Pravidelně tam dojíždíš (dříve více než nyní) a zřejmě máš okolí Příbrami proježděné (nejen VVP Brdy).
Byl bys tak laskav a mohl mě, ale radši nám všem dát tipy na hezké výlety? Abychom se nepopelili jen kolem Říčan, Kačáku etc., etc. ...
Výjezdy směrem na Rožmitál, Březnici, Tochovice nebo i Sedlčany vedou krásnou krajinou, která nás obohatí (nenas*re jako politická témata zde probíraná) ...
Za tipy ti předem děkuji.
Pavel
Možná Tě zklamu, ale nejsem nejvhodnější osoba pro tipy na cyklistické výlety do přírody. Proježděné a hlavně prochozené to tam mám opravdu důkladně, ale stejně se i po Příbramsku se pohybuju takřka výlučně po silnicích. Pochybuju, že by Ti učarovala třeba poměrně frekventovaná silnice Příbram - Březnice nebo Příbram - Rožmitál. I když dá se to objet po krásných silničkách přes Orlov, Lazec, Kozičín nebo Vysokou pec, Bohutín, Láz, Vysokou atd. Takže určité tipy bych samozřejmě měl. Hezká krajina (spíše zemědělská s malými lesíky) je kolem Chrástu, Strýčkov, Nesvačil, Namnic, Oslí, pak třeba terének kolem potoka Vlčavy (oficiálně Skalice), pak Skuhrov, Pňovice a pak třeba po silničce do Bezděkova, který je velmi dobrým výchozím bodem pro projížďku nepřeberným množstvím lesních cest, které Tě (když se neztratíš) většinou dokopce dovedou k Třemešnému vrchu a na Třemšín. Lesní fáze této vyjížďky je ale místy spíš pro dobrodružnější povahy. Sám jsem tam raději chodil pěšky.
Tak co, je to lepší než politika? :o))
Určitě! Tak proč jsi tu, chlape, vyvolal takovou erupci vášní? Můj úvodní dotaz k té turistice směřoval.
Tvoje reakce mi připomínají starý vtip:
Pane doktore, moje žena myslí neustále na sex, co mám dělet? Pošlete ji ke mně, uvidíme, co se dá dělat ...
Lékař paní vyšetřuje, testuje - co je tohle (čtvereček) "to je deka, na ní dva a užívají si ..." Co je tohle (kolečko) "to je paseka, na ní dva a užívají si" tohle (trojúhelník) "stan, v něm dva a rozdávají si to"
Tedy mladá paní, to opravdu nemyslíte na nic jiného než na sex? "Když vy, pane doktore, ukazujete samé takové hambaté obrázky ..."
Asi by z tebe byl dobrý inkvizitor ...
B r r r rrrrrrrrr
8-)
Z historie lze usoudit, že Evropa se tomu tak hned nenaučí.
Do té doby není od věci mít silného spojence. Izrael a SAE to už vědí;-)
Evropská Unie je přece jen něco jiného než Izrael nebo Emiráty. Ale to Ti snad nemusím vysvětlovat.
První věc, u které bych strašně rád, aby se v Evropě sjednotila, by byly podnikové daně a sociální politika. Jenže pro nadnárodní kapitál je lepší, když si evropské země budou daňově konkurovat, takže peníze, které by jinak šly do veřejných investic a na sociální programy, jednotlivé státy raději vůbec od podníků nevyberou.
Roztříštěnost a vzájemná konkurence evropských daňových systémů jednoznačně nahrává firmám oproti lidem. Jako příklad uvedu vývoj v Německu: Od roku 1950 se reálná hodnota čistých mezd německých zaměstnanců zvýšila na dvojnásobek, reálná hodnota zisků tamních firem na třináctinásobek. Dalšího komentáře snad netřeba...
Ad EU vs. Izrael a Emiráty: no právě. Izrael i Emiráty jsou národní státy. Španělé, Francouzi, Švédi, Němci a Řekové nikdy nepotáhnou za jeden provaz.
Když si budou evropské země konkurovat ve vytváření podmínek pro podnikání, bude to výhodnější pro evropské firmy, potažmo pro evropské zaměstnance. Když evropské země uzavřou kartel, který nastaví pro podnikání nevýhodné podmínky (vysokou DPPO, firmy přesídlí na Seychelly či na Bahamy a první kdo na to dojede budou evropští zaměstnanci. Švýcarsko, Monako, Lichtenštejnsko by byly padlé na hlavu, kdyby přistoupily na diktát EU.
Ad Německo: naopak, to jsou zajímavá čísla která by si zasloužila hlubšího rozboru. Tato dvě čísla sama o sobě znamenají jen tolik, že nejobyčejnější zaměstnanci si za svůj plat mohou koupit dvakrát tolik než před padesáti lety, nevím, zda někdy v historii nějaká ekonomika dosáhla takového dlouhodobého růstu. Možná Velká Británie a USA v 19. století. Čím svobodnější trh, tím vyšší přínos pro obyčejné lidi, že.
Jestli se Ti zdá růst zisků firem příliš vysoký, nezapomeň, že zisk firmy je 1) účetní položka, 2) musíš jej dělit počtem majitelů firem (a že dnes je v Německu určitě více akcionářů a živnostníků než v 1950 továrníků) a 3) hlavně a především zdrojem daní a tudíž pro dobro všech občanů dané země:
http://www.s474n.com/jak-funguje-cesky-danovy...
Pokud jednotlivé evropské státy nepotáhnou za jeden provaz, budou demokraticky zvolení zástupci těchto zemí za chvíli firmám jen pro smích. Už dnes se smějí, když spokojeně přihlížejí, jak si jednotlivé státečky mězi sebou konkurují nižšími a nižšími daněmi, aby přilákaly kapitál, a jak utahují sociální šrouby svému obyvatelstvu, aby jim mohli poskytnout další a další investiční pobídky.
Kdyby totiž všechny evropské země táhly za jeden provaz, (nadnárodní) firmy by si musely rozmyslet, jestli přistoupí na jednotný daňový systém EU nebo se vzdají čtyřsetmilionového trhu se (zatím ještě) dost vysokou kupní silou obyvatelstva. Největším průšvihem této nejednotnosti je to, že kapitál jinde vyrábí (země s lacinou pracovní silou), jinde prodává (země s vysokou kupní silou obyvatelstva) a jinde platí daně (daňové ráje). Proto mu houby záleží na tom, jak jsou na tom ekonomicky jeho zaměstnanci, když nejsou zároveň odběrateli jeho zboží. Proto firmy nic nenutí k tomu, aby o své zaměstnance pečovaly nebo v tom aspoň nebránily státu tím, že platí daně jinde nebo požadují extrémně nízké sazby.
Význam těch dvou mnou uváděných čísel vidím v něčem jiném: v té disproporci. Proč dvojnásobek a třináctinásobek? Proč ne třeba osminásobek a sedminásobek? Vyplývá z toho jediné: že to, na čem se podílejí všichni, si z větší části rozdělí jen někteří.
Druhý odstavec je úvaha správným směrem, jen by to chtělo dotáhnout do konce: Čímpak to, že země s největší kupní silou obyvatelstva jsou zároveň země s nízkými daněmi: v Evropě příkladně Monako, Lichtenštějnsko, Švýcarsko?
Nejméně na daních odvedou bohaté firmy, protože to umí, zisk je jen účetní položka. Nejvíce na daních odvedou zaměstnanci, protože ti se tomu nemohou bránit, daně, sociálka, zdravotní, to vše zmizí ve státu dřív, než jim prachy přistanou na účtě. A jako ovce se nechávají ostříhat znovu, kdykoliv tankují nebo kupují chleba. Proto tam, kde se vyrábí, bohatnou jak občané (zaměstnanci), tak stát (daně od těchto zaměstnanců). Příkladně průmyslové velmoci minulých dvou staletí, po válce Japonsko, Německo, dnes třeba Indie, Čína, Indonésie. Až tyto země naakumulují soukromý kapitál (pokud zabrání jeho znárodnění), vyrostou i zde bohaté firmy, stejně jako začínali IBM, Siemens, Bosch, Boeing, VW, Sony, dnes velké holdingy, původně výrobní firmy.
Zisk firmy je zasloužená odměna za dobré hospodaření, to bys jako podnikatel měl vědět a nezávidět;-) Přečti si ještě jednou tu odkazovanou pohádku. Ty firmy přispívají z těch obrovských zisků na obrovských daních těm zaměstnancům na jejich zdravotnictví, sociální politiku, vzdělání, bezpečnost, silnice, železnice a mnoho dalších věcí. Každý Němec, který se chce na tomto třináctinásobném zisku podílet může buď sám podnikat nebo vlastnit akcie německé firmy.
Tak na tuhle otázku Ti odpovím velice rád. Tyhle země mají vysokou kupní sílu obyvatelstva, protože tam platí daně firmy, které vyrábějí a prodávají někde úplně jinde. Je to stejné, jako kdybys mi dával za příklad lichváře a tvrdil, že vůbec není potřeba pracovat, vždyť stačí jen peníze přesouvat do vlastních kapes. Někdo ty hodnoty ale musí tvořit, aby bylo vůbec čím manipulovat, s čím spekulovat.
Nemáš pravdu s tvrzením, že se bohatne tam, kde se vyrábí. Spousta evropských a amerických podniků vyrábí v rozvojovém světě - v zemích s lacinou pracovní silou, a tam tedy zaměstnanci rozhodně příliš nebohatnou. O tom jsem tu už psal, že jedno z největších svinstev globálního kapitálu je, že jinde vyrábějí, jinde prodávají a jinde platí daně. Pokud by se tohle změnilo, vyřešila by se velká většina sociálních problémů.
Pokusím se Ti vše přiblížit ještě na jedné kacířské myšlence. Já si myslím, že stát reprezentující to, co z pouhé sumy jednotlivců dělá společnost, deleguje na podnikatele svou pravomoc zaměstnávat druhé osoby. Jenže to deleguje špatně. Zaměstnavatel by neměl finanční prostředky získané podnikáním považovat za SVÉ peníze. Zaměstnavatel ty lidi má od společnosti (státu) vypůjčené. Tudíž by měl většinu vyprodukované hodnoty té společnosti vracet. Je jedno jestli ve formě (vysokých) daní nebo v podobě "nájemného" za zapůjčenou pracovní sílu.
Nesmírně mě nadzvedávají takové ty hlášky, jako že si se "svými" penězi podnikatelé mohou dělat, co chtějí. Je naprosto logické, že by podnikatel měl vyplácet nejen zaměstnance, ale i společnost (stát). To, že podnikatel smí působit na území daného státu a že smí používat jeho občany k tvorbě zisku, je jeho smluvní vztah se společností. Stát jako reprezentant té společnosti by tudíž měl mít právo do vztahu podnikatel - zaměstnanec výrazně promlouvat.
Dnes se tak děje formou zákonů o zaměstnávání občanů (Zákoník práce) a daňovými zákony. Z toho mi vyplývá, že podnik by měl platit daně (zdaňovat zisk) v místě, kde zaměstnává občany, a ne někde v daňových rájích. Stejně tak si myslím, že by se výroba a spotřeba měla vrátit do stavu, kdy se obojí odbývalo na zhruba stejném území a zahraniční obchod byl spíš jen doplňkem. Dnes je situace bohužel téměř opačná se všemi negativními dopady.
Shrnuto: Kapitál se internacionalizuje, globalizuje a je extrémně pohyblivý. Státní útvary jsou vázány na své území, jsou tudíž globalizovaným kapitálem vydíratelné. Jediné řešení vidím v integraci politických celků do jednoho nebo několika málo "supercelků" s jednotnými daňovými podmínkami, aby kapitál neměl kam unikat a nevtvářel si tak vyděračský potenciál vůči reprezentacím jednotlivých státních útvarů.
Měl bych dotaz. Můžeš konkrétně uvést jak funguje systém, že vyrobím v ČR, prodám v DE a zdaním v karibiku?
Ta tvá myšlenka ohledně podnikatelů má jednu vadu a to podstatnou, jak budeš podnikatelům nařizovat, že musí být podnikatelé a né zaměstnanci?
Proč bych měl komu nařizovat, aby se stal podnikatelem?
K Tvému dotazu: Hlavním činitelem krize sociálního státu je globalizace. Nadnárodní firmy mají trojí zisk. Svou firmu registruju v daňovém ráji, kde budu platit směšně nízké daně. Výrobu přesunu do místa, kde nebudu muset platit vysokou cenu za práci. Podle možností využiju práce dětské nebo otrocké. Materiál a suroviny nakoupím tam, kde jsou vděčni za každý dolar a jsou ochotni mi suroviny prodat za zlomek jejich skutečné hodnoty. Výrobky budu prodávat tam, kde jsou spotřebitelé ochotni (a schopni) zaplatit nejvyšší cenu.
Tudíž firmy ztrácejí zájem na kupní síle v místě výroby, protože prodávají v úplně jiných oblastech. Nemají tedy zájem na kupní síle svých zaměstnanců, tudíž jim dávají jen tolik, aby jim neutekli.
Ještě jeden postřeh, který hýbe společností našeho typu: Platy ve vyspělém světě jsou zároveň příliš vysoké i příliš nízké. Příliš vysoké v porovnání se zaostalými zeměmi. Začínají být ale příliš nízké pro pokrytí životních nákladů.
Nebudeš nutit podnikatele, aby byli podnikateli, kde potom zaměstnáš ty lidi, když všichni budou zaměstnanci. Pokud totiž podnikatel bude zatížen takovými daněmi a poplatky za pronájem zaměstnanaců, že přestane být podnikatelem a stane se zaměstnancem.
To co píšeš o těch firmách platících daně v daňových rájích tedy znamená, že:
1) vyrobené výrobky prodávají do daňových rájů za nízké ceny, odkud se dále prodávají za drahé ceny
2) v daňovém ráji vystavují fiktivní faktury za služby, aby přenesli zisk do daňových rájů
Mimochodem, Škoda Auto platí daně v Německu?
Tvojí argumentaci nerozumím. Já přece nechci nikoho nutit, aby byl podnikatelem nebo zaměstnancem. Je to každého rozhodnutí. Podle čeho se pak kdo rozhodne, je věc druhá. Jde jen o to, aby byla v rozumném poměru cena práce zaměstnance a cena práce podnikatele.
Tak, jak to píšeš ve svých dvou bodech, to tak úplně přesně není, ale jednu metodu Ti prozradit mohu. Něco se vyrobí s nízkými náklady u nás, firma to za směšnou cenu prodá své dceřiné nebo jinak spřízněné firmě v zemi s vysokou kupní silou a tam výrobek prodá s obrovským ziskem a i daň zůstane v té zemi. Zisk je na straně výrobce a země s vysokou kupní silou, hubu utřeli zaměstnanci a státní rozpočet země s nízkou cenou pracovní síly. Vzhledem k tomu, že odběratelem výrobku není zákazník v zemi původu, není firma zainteresována na finanční situaci svých zaměstnanců, jejichž mzdy může uměle držet na nižší úrovni než třeba ve své domovské zemi.
Ohledně těch zaměstnanců a zaměstnavatelů jde o to, že když budeš regulovat možný zisk podnikatele aby nebyl vyšší, než ti přijde mravné, tak se na to vykašle a stane se z něho zaměstnanec, nebo vytvoří povolený zisk a navíc se také vykašle. Místo 100 lidí zaměstna 20, kteří mu na povolený zisk stačí. 80 lidi bude bez práce.
ad2, to jsi neprozradil nic, napsal jsi to co jsem napsal ve variantě 1. Když na to přijde, tak hubu utřel stát, nikoli zaměstnanci, ti za výrobu dostali mzdu s kterou souhlasili a za kterou pracují.
Vidíš to hodně mechanicky. Takhle to přece funguje už dnes. Určitě víš tisíckrát líp než já, že při zaměstnávání lidí u malých firem je obrovské množství byrokratických překážek, takže si člověk mnohdy rozmyslí, jestli má cenu vůbec nějaké lidi zaměstnávat.
S tím dopadem na nezaměstnanost tam ta vazba není tak přímá. Ti lidé, které by z důvodu nedostatečného přínosu odmítl zaměstnat, by byli vrženi na trh práce, který by si s nimi poradil jinak. Už dnes je na pracovním trhu cítit nedostatek určitých profesí - nemyslím si, že by těch Tvých 80 lidí muselo nutně zůstat bez práce. Uplatnili by se třeba jinde a jinak.
To bys taky mohl říct, že když budeme šetřit, nebudeme plýtvat a kupovat zbytečné věci, že tím způsobíme nezaměstnanost. Takhle to podle mě nefunguje.
Ti zaměstnanci tu hubu utřeli taky, protože chudý stát jim zaručí podstatně méně sociálních práv, tudíž se budou víc o svou práci bát, což zaměstnavatel logicky využije k tomu, aby jim platil co nejméně. Formulace "za mzdu, se kterou souhlasili", je dost alibistická. To bys mohl taky říct, že půjčky na lichvářský úrok jsou v pořádku, protože dotyčný s podmínkami "souhlasil". Zaměstnanci souhlasí s mzdovými podmínkami za určitých okolností a pod určitým tlakem, ne-li dokonce (sociáoní) hrozbou. Tohle nikdy není úplně svobodný souhlas.
Rozhodnutí vzít si půjčku za nějaký úrok je rozhodnutí každého jednotlivce. Jestliže se mu zdají úroky vysoké, nemusí si půjčku brát. Přistoupit dobrovolně na nějakou smlouvu, vyinkasovat peníze a poté si stěžovat, že musím plnit co jsem podepsal a s čím jsem souhlasil je úplně zvrácené.
Jsou situace, kdy si půjčíš, i když víš, že podmínky jsou nevýhodné nebo dokonce zločinné.
Zkusím Ti toto svoje tvrzení vysvětlit na extrémnějším případě. Nemáš už druhý den co dát dítěti k jídlu a někdo Ti nabídne peníze za přemrštěný úrok. Přestože máš pochybnosti, jak a kdy půjčku vrátíš, a přijmeš ji. Řešíš okamžitou situaci, na budoucnost nehledíš.
Dokud je tím problémem jen to, že jsi na nevýhodné podmínky přistoupil pod tlakem okolností, vnímáš věřitele div ne jako zachránce. V okamžiku, kdy ti přemrštěný úrok začne přerůstat přes hlavu, uvědomíš si, že se ze strany věřitele jedná o lichvu. Jenže v tu chvíli už bývá pozdě.
V okamžiku, kdy věřitel začne využívat Tvé neschopnosti splácet (a z toho pramenící závislosti) k tomu, aby od Tebe místo splátek (třeba i pod pohrůžkou násilí) požadoval plnění, které je už v příkrém nepoměru k původně půjčené částce, jedná se o nejhorší druh lichvy - tzv. "úžernictví". Takový člověk si Tě k sobě tímto způsobem přiváže a stáváš se de facto jeho osobním majetkem.
Tohle jsi ale v okamžiku první půjčky nemohl vědět. Stal ses obětí trestného činu lichvy podle §253 Trestního zákona: "Kdo zneužívaje něčí TÍSNĚ, NEZKUŠENOSTI nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém NEPOMĚRU, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem."
"Úžernictví" je pak komplex trestných činů násilného charakteru navázaný na provozování lichvy. Je charakterizováno dlouhodobým působením na nejchudší vrstvy obyvatel a praktickou nemožností se z něho vyvázat. Jeho pachatelé jsou obecně známí a současně mohou být nositeli poměrně vysokého sociálního statusu v dané komunitě.
A teď zpět k tomu zaměstnávání. Nezaměstnaný uchazeč o zaměstnání přijímá práci v TÍSNI, protože mu hrozí sociální propad. Oproti podniku, který ho přijímá, je uchazeč o zaměstnání po právní stránce v roli NEZKUŠENÉHO. Já už jen dodávám, že zaměstnavateli ze sjednaného zaměstnaneckého poměru vzniká prospěch, který je v (často příkrém) NEPOMĚRU k plnění vůči zaměstnanci (jeho mzdě). Vždyť na základě práce tohoto zaměstnance tvoří zisk, ktrerý často mnohonásobně převyšuje vyplácenou mzdu a který by bez jeho zaměstnání nevznikl.
Zaměstnávání lidí má všechny znaky lichvy a často i úžernictví (neplacené přesčasy). Od klasické lichvy se liší jen tím, že zaměstnavatel si svou finanční "půjčku" nechá vrátit ve formě práce dřív, než ji poskytne.
Schválně jsem to srovnání přehnal, abys viděl, na jaký princip narážím: Když se někdo nechá zaměstnat, nejedná zcela svobodně, nýbrž zpravidla pod tlakem strachu ze sociálního propadu, tedy v určité tísni.
Jestli jsem to dovedl tak daleko, že nemám co dát dětem k jídlu, rozhodně mě z toho nedostane půjčka, kterou budu muset splatit i kdyby měla úrok nulový. Situaci musím řešit dříve, než se do takové situace dostanu. Jedná se o svobodné rozhodnutí každého jednotlivce půjčit si, je jeho problém, že nevyužije záchrané sítě, kterou mu tento stát může poskytnout, nebo lépe využije a proleje hrdlem, nebo prožene plícemi.
Zaměstnavatel nabízí práci a za tu práci nabízí mzdu. Je jedno jestli je ta mzda vysoká nebo nízká, on učinil nabídku. Je na každém jednotlivci, jestli tu nabídku přijme, nebo nepřijme. Jestliže si potenciální zaměstnanec myslí, že má dostat více, tak si ty podmínky dohodnout může, nebo nemusí vzít nic a může jít vedle, je to jeho svobodné rozhodnutí.
Zopakuji ti svou otázku na jednu firmu, kterou jsem ti pokládal v jiném příspěvku:
Zkus si představit následující firmu a její zaměstnance:
výhody pro zaměstnance:
průměrná mzda je vyšší, než průměrná mzda v Praze (bez vedení)
nikdo se nedostane pod 75 % průměrné mzdy
čtvrtletní prémie odrážející úspěšnost firmy
13 plat ve výši cca 50 % měsíčního základního platu závisející na prodeji
14 plat před vánoci ve výši cca 100 % základního platu závisející na prodeji
15 plat před vánoci závisející délce poměru, kde 1 rok = 5 % ze základního platu
na návštěvu lékařů není třeba nosit potvrzení
dovolená 25 dnů
placení vzdělávacích kurzů pro rozšíření kvalifikace
placení individuální výuky cizích jazyků 2x týdně
nevýhody pro zaměstnance:
nutnost napracovat výuku jazyků
nutnost mít skončenu práci, která je nutná udělat
dobrovolné předvánoční placené přesčasy o víkendech
Máš z toho pocit, že zaměstnanci jsou otroci, chudáci na chlebu a vodě a majitel firmy je tyran?
Dostat se do svízelné situace se může dostat úplně každý. Je třeba s takovou variantou počítat. Já vím, že tenhle druh dotazu se pokládá adeptům na řídící funkci: "Co byste dělal, kdybyste v listopadu zjistil, že ... atd." Od adepta se očekává, že prohlásí:"Zjistit to v listopadu, je pozdě, nenechal bych to tak daleko dojít." Adept, který začne vysvětlovat, jak by takovou situaci "řešil", není manažerský typ. Jenže: Nemůžeš od každého jednotlivého občana čekat manažerské uvažování na vysoké úrovni. Lidi jsou různí a část z nich není schopna takto uvažovat. Přesto musí mít svá sociální práva.
Je mi jasné, že některé firmy poskytují svým zaměstnancům lepší podmínky a jiné horší. V principu ale žádná firma nebude utrácet víc peněz za zaměstnance, než je nutné. Stejně je to vždy výsledek úvahy "Co mi to přinese?". Jeden z hlavních liberálních principů je, že "firma není zaopatřovací ústav". Já osobně jsem přesvědčen, že firma by tím zaopatřovacím ústavem do určité míry být měla, protože zaměstnanec je především člověk a ne jen nějaký "vstup" nebo "surovina" pro výrobu. Navíc prostřednictvím odvodů ze svého zisku by měla financovat centrální "zaopatřovací ústav" - stát.
Každý jedinec, by měl být schopen zhodnotit dopady svého jednání. Mohu souhlasit s tím, že pokud se do svízelné situace dostane a není schopen je řešit sám, tak by nebylo špatné, aby existovala instituce, která mu v těchto problémech pomůže. Rozhodně není dobré kriminalizovat někoho, s kým dobrovolně uzavřel nějakou smlouvu jenom za tím, že se rozhodlo, že jindy by to neudělal.
Společnost ze svého zisku platí daně, cena práce se promítá do nákladů na výrobek a ten podle toho stojí. Ne každá firma má zisky v milionových řádech. Ne každý zisk je rozdělen mezi majitele, ale může být reinvestován zpět do společnosti. Uvalení dodatečných daní na zisk na základě toho, jestli je vysoký nebo ne, je šílená myšlenka a vede k rovnostářství.
To už se motáme v kruhu. Já si na rozdíl od Tebe nemyslím, že člověk je povinen prohlédnout nekalý úmysl nebo podvod. To by pak každý podvodník, který někoho uvede v omyl, byl beztrestný, protože by mohl poukazovat na to, že postižený "měl být schopen zhodnotit dopady svého jednání".
Možnost kriminalizace toho, kdo s postiženým nevýhodnou smlouvu uzavřel, je přirozená. V takovém případě je totiž vždy důvodné podezření z pokusu o podvod, lichvu nebo jiný trestný čin. Proto jsem se na jiném místě věnoval tak podrobně skutkové podstatě lichvy a jejím společným znakům s domlouváním pracovního poměru. Ne nadarmo se pracovnímu poměru říká ZÁVISLÁ činnost.
Proti reinvestování zisku zpět do společnosti absolutně nic nemám. Mělo by to být ještě přísněji upraveno zákonem. O uvalování nějakých dodatečných daní vůbec nejde. Jediným principem v tomto směru je dostatečná míra daňové progrese. Tohle za šílenou myšlenku snad považovat nelze. Rovnostářství je nálepka. Pod tím si každý může představit, co chce. Někdo si pod tím představí stejnou mzdu pro všechny, někdo třeba jen omezení nějkřiklavějších nespravedlností v příjmech. Moje "rovnostářství" je pouze SMĚR, tj. přeju si pouze ZMÍRNĚNÍ, nikoli úplné ODSTRANĚNÍ sociálních rozdílů.
Nediv se,Medvěde, že tě mám za komunistu. Přesně touhle, tebou popisovanou, metodou "vykořisťování" nás v Destě varoval M.Grégr (reformní soudruh) před zahraničním kapitálem. Destu řídil po revoluci i přes ministrování u Zemana a úplně jí potopil. Kdyby jí převzali blbí američani, švédi, nebo i němci (jak je nemám rád), mohly se vozíky (vysokozdvižné) vyrábět dál a tisíce lidí měly solidní zaměstnání.
Jeho druhý strašák bylo to, že podnik koupí cizí výrobce z oboru a zavře, aby neměl konkurenci.
Nakonec to dovedl ke krachu sám (i přes Klausovo oddlužení) a dneska tam stojí Tesco a v budově ředitelství je hospoda, bowling a squash.
:o///
Ale já se nedivím. Případ DESTY jsem sledoval a vzpomínám si, jak to tam probíhalo. On Grégr totiž viděl, jak západní Němci skupovali za babku východoněmecké podniky a skutečně postupovali tím způsobem, před kterým vás varoval: Co mělo cenu, to odvezli, časem zastavili výrobu a propustili lidi, čímž zlikvidovali (potenciální) konkurenci. Pokud nějakou dobu něco vyráběli, těžili z tenkrát ještě podstatně nižších mezd ve východní části Německa a produkci prodávali pod svou (západoněmeckou) značkou za drahé peníze v té části země, kde byla vyšší kupní síla. Snad jen ty daně nebylo kam ulít, ale aspoň si pomohli tím, že ještě inkasovali od spolkové vlády prostředky určené na rozvoj Východního Německa.
Hmmm... tak jim prodal Škodu, aby jí zlikvidovali, nebo vykořistili (co by i komanč neudělal za "mrzký" peníz).
Tady se už člověk musí tvé naivitě a snaze vidět všechno antagonisticky, zasmát :)))
Jinak vidim, že jsi po spekulantech vyřešil i lichváře. No tak budou na řadě asi kulaci!
Fuj, jdu spát.
V případě privatizace mladoboleslavské Škodovky si to prostě o něco líp pohlídali. Sám víš, že to ani pro Volkswagen nebyla snadná jednání. I tak za stejnou práci dostávají mladoboleslavští zaměstnanci nižší mzdu než zaměstnanci Volkswagenu v Německu. Proč asi?
Promiň, ale pokud je tak samozřejmé, že tu máme německé (a mnohdy už i vyšší) ceny energie a dalších komodit, je jen logický požadavek na stejně "německé" mzdy. Sami liberálové říkají, že lidská práce je taky zboží. Proč cena jiného zboží má tendenci vyrovnávat se evropské úrovni a jen pro cenu práce (mzdy) by to platit nemělo?
Až bude vyšší produktivita, bude moci být vyšší mzda. Výsledná cena výrobku není jenom cena materiálu, ale také výše daní, DPH, mzdy zaměstnance, odvody za zaměstnance, produktivita práce atd. Další cenu ovlivňuje množství obchodníků mezi výrobcem a konečným spotřebitelem.
To jsou už úplný blbosti : Německý ceny ještě zdaleka neplatíš (to by ses z toho pěkně po....), navíc elektřině je jedno, kam teče, mě ale neni jedno, kam jdu za prací (tady se mi prostě líbí). Neni nikde obvyklé, aby cena zboží (i práce) byla všude "plošně" stejná (zas vytahuješ reálný socialismus z hrobu).
A liberály nech na pokoji, stát ti úplně zrušit nechtěj, jako anarchisti. Stačí omezit státní "rozhodování" tam, kde si lidi poraděj sami. Naopak třeba o radárku (ev. raketové zálkadně) by stát měl rozhodnout sám a nesvěřovat rozhodnutí laickým "kecalům", jako jsme my tady.
Ta produktivita se u nás už tolik neliší. Neříkej mi, že průměrný pracovník v ČR odvádí třetinovou nebo dokonce čtvrtinovou práci než tentýž v Německu nebo v Rakousku. Mám díky své profesi dost přesné srovnání. Naši lidi dělají zpravidla podstatně delší dobu než v obou jmenovaných zemích, navíc na stejnou práci, kterou u nás vykonává jedna osoba, připadají dva až tři pracovníci v Rakousku nebo v Německu. Za absolutně stejnou (stejně produktivní) práci je našinec placen podstatně hůře než v západní Evropě. Oni tam mají prostě jen silnější odbory, takže za svou práci dostávají lépe zaplaceno. Ty mechanismy, které vedou k nižším mzdám u nás, leží někde úplně jinde. Tady nějaké teoretické poučky nefungují.
S tím množstvím obchodníků, jejich maržemi a jejich vlivem na konečnou cenu výrobku máš ale absolutní pravdu.
Ty ceny jsou už u mnoha komodit srovnatelné a někde jsou dokonce již vyšší. Copak nevnímáš, kolik lidí jezdí od nás do Německa nakupovat levnější elektroniku a další zboží?
Ke srovnání liberálů a anarchistů: Anarchisté se se svým odporem ke státu aspoň netají. Liberálové ho zákeřně likvidují zevnitř. Dostanou-li se k moci, tlačí na omezení vlivu státu a jeho nezastupitelných funkcí a přesouvá na občany odpovědnost za věci, které nemůžou ovlivnit.
Co se týče radaru, souhlasil bych částečně s Tebou, pokud by nějaká strana měla podporu radaru ve svém volebním programu a lidé ji i přesto zvolili. Pokud žádná vládní strana podporu radaru ve svém volebním programu neměla, nemá mandát o tom rozhodovat a musí se na t občanů dotázat v referendu nebo si to dát do programu a nechat si to potvrdit v příštích volbách.
Ano, máš pravdu, že produktivita práce už je u nás na skoro srovnatelné úrovni jako třeba v Německu nebo Rakousku. V podstatě zbývá ještě z tohoto hlediska reformovat státní úřady a instituce, kde trochu zaspali a průměr výrazně snižují.
Podstata je jinde. Nám nemůže stačit srovnatelná produktivita, protože tu máme ještě nesplacený dluh. Abychom se dostali na úroveň západu nejen v produktivitě, ale i v životní úrovni, musíme ten dluh srovnat. A to znamená mít po nezbytně nutnou dobu vyšší produktivitu než oni, nebo nižší výdaje. Prostě to "zatnutí zubů" a "utažení opasku". Myslíš, že mě neštve, že si za měsíc své práce vydělám to samé, co můj ekvivalent v UK za týden ? Že alespoň trochu šikovný automechanik v Německu se má tak, jak se mi o tom při mé o několik úrovni vyšší kvalifikaci může jen zdát ? Samozřejmě že z toho nejsem nadšený. Ale vím, proč to dělám. O to více mne mrzí, že je v tomhle státě tolik lidí, kteří si nedokáží vážit svobody, tak rychle zapomínají na minulé křivdy a volají po stále větších sociálních jistotách. Jistotách, které si nemůžeme dovolit. Zatím.
Všechno zboží, jehož cena je podobná, nebo nižší, než u nás pochází buďto:
1) z jiných zemí, než DE a A
2) na jeho výrobu je používána z drtivé většiny práce strojů
Manuální práce je v těchto zemích podstatně dražší, než u nás a podle toho vypadají také ceny.
Ceny elektroniky jsou dány především maržemi obchodníků, proto je možné, že jsou levnější, výchozí produkt z Taiwanu má základní cenu stejnou.
Služby, ve kterých je největší podíl ruční práce jsou v těchto dvou zemích pdstatně vyšší, než u nás hlavně z důvodu vyšších nároků na mzdy.
Lichvář by klidně moh peníze hned první večer prochlastat. On je místo toho půjčí jinému, kdo je potřebuje, za tu půjčku si dohodnou odměnu - úrok. Ten, kdo si ty peníze půjčuje, tuto smlouvu evidentně považuje za výhodnější, než alternativu peníze si nepůjčit.
V tom rozvojovém světě by také nemusely být vůbec žádné fabriky a lidi by si tam dál mohli chcípat hlady. Ve fabrikách je nikdo nutit nedělá, evidentně tedy tuto práci sami považují za nejlepší šanci, jakou kdy v životě měli. Ten soukromý investor, který jim tuto šanci dal, a spoustu jich zachránil před smrtí hladem, si tedy zaslouží naši úctu. A dělá to dobře. Kdyby jim dal za ty prachy najíst rovnou, chcípli by jen o rok později. Již Karel IV věděl, proč stavět Hladovou zeď, a staré přísloví též praví: "chceš-li někoho nakrmit dnes večer, dej mu rybu; chceš-li jej nakrmit na celý život, nauč jej ryby chytat".
Tvá úvaha je zcestná již od začátku. Podnikatel si zaměstnance nepůjčuje od státu přinejmenším od té doby, co tu nemáme nevolnictví. (Tedy, když si vzpomenu na svou civilní službu a další své povinnosti vůči státu, tak si zrušením nevolnictví vůbec nejsem jistý.) Občané státu nepatří, nepůjčuje si je tedy od státu, ale uzavírá s nimi individuální smlouvy. To tohoto vztahu je státu s prominutím kulové, i když se i tento vztah snaží svou regulaci oběma stranám znechutit (zákoník práce, daňové zákony, zákonná "pojištění").
To jsem netušil, že tu budeš obhajovat lichvu. :o)) Na druhou stranu mě to nepřekvapuje, uvážím-li, že toto (stále ještě trestné) chování se u nás stává normou.
Ty investice v rozvojovém světě tam nikdo nerealizuje proto, aby pomohl místnímu zbídačenému obyvatelstvu, nýbrž proto, aby tam vytvořil zisk. Může se sice tvářit jako lidumil, ale je to jen skrývání skutečných úmyslů.
Nevolnictví nemělo se státem nic společného. Podnikatelé si pracovní sílu berou od společnosti, která je nějakým způsobem organizována, vytvořila si svoje - dnes demokratické - struktury. Proto je stát "obchodním" partnerem podnikatelů v oblasti najímání proacovní síly. Zkus o tom ještě chvíli přemýšlet.
To by se právě podnikatelům nesmírně líbilo - aby mohli uzavírat individuální smlouvy s jednotlivými pracovníky. Copak necítíš, v jak nerovném postavení takový pracovník je? Copak se jeho síla může srovnávat se silou podniku, který pro případ pracovně právního sporu disponuje smečkou motivovaných právníků? Když už se v tomto ohledu o zaměstnance nestará přímo stát, je veliké štěstí, že si zaměstnanci dokázali vytvořit aspoň zájmová sdružení - odbory, které jsou pro zaměstnavatele aspoň trochu rovnocenným partnerem. Odbory vykonávají mnoho užitečné práce, kterou by měl zajišťovat svým občanům stát.
Bez těch - jak píšeš - "znechucujících" opatření by zaměstnanec byl pak už skutečným nevolníkem v rukou zaměstnavatele.
Zásadní chybou bylo kriminalizovat smluvní volnost - svobodu dohodnout si úrok mezi věřitelem a dlužníkem.
Ano, investice dělají firmy kvůli zisku. Růst životní úrovně zaměstnanců je jeden z vedlejších produktů svobodného trhu.
Já jsem se do žádné společnosti nepřihlašoval, neuzavíral s ní smlouvu, tak jí nepatřím. Jako zaměstnanec se cítím být ve výhodě nad zaměstnavatelem: můžu si odejít, kdy se mi zlíbí, a už jsem to dvakrát zaměstnavateli slíbil. No, nakonec mě ukecal. Tak, končím neplodné diskuse, jdu se chvíli snažit, ať zas můžu nějaký ten obchod slibovat;-)
Odbory jsou jen dalším zdrojem neefektivnosti trhu a způsobují pokles mzdy všech, nejen neodborářů; dostuduj si to někde v mikroekonomii.
"Smluvní volnost" je velmi snadno zneužitelná, pokud jedna strana uzavírá smlouvu pod tlakem okolností. Proto je potřeba si chování silnějšího partnera v tomto smluvním vztahu pohlídat, aby toho nezneužíval.
Ano, to je typická vlastnost liberálně smýšlejících jedinců: "Já do té společnosti nepatřím, tak vůči ní nemám žádné povinnosti. Jen práva." Takhle uvažují ti, kteří se cítí silní. Najednou společnost k ničemu neptořebují. V tom právě spatřuju to sobectví tohoto způsobu uvažování.
Nad Tvým tvrzením, že odboráři způsobují pokles mezd, se můžu opravdu jen pousmát. Vezmi si, jak by vypadaly mzdy třeba v mladoboleslavské Škodovce, kdyby tam nepůsobily odbory. Fakt si myslíš, že by byly vyšší? Na to opravdu nemusím nic dostudovávat. A už vůbec ne nějaké tendenční protiodborářské spisky. Kdyby to pro zaměstnance nebylo výhodné, žádné odbory by nezakládali.
Pravda, dnes je spíš pod tlakem okolností podnikatel, musí přijmout kdejaký podezřelý ksindl, co by chtěl dobře placené zaměstnání, ale ne už práci:-/ To je prosím pěkně osobní zkušenost, to mi nevymluvíš.
Stát jsme si tu nevybudovali a nezorganizovali. To původně silnější ovládal území a obyvatelstvo, historickým vývoje se moci chopili postupně jiní, ale žádná velká změna se neudála.
Jestli mikroekonomii považuješ za "tendenční protiodborářské spisky", tak toho máš k dostudování ještě hodně.
Ať si zaměstnanci zakládají odbory, ale ať si je financují sami a ať nikdo zákonem nenutí zaměstnavatele s nimi jednat. Dnes rozhodují odbory o dovolených, o výpovědích notorických průserářů, o platech i zaměstnanců, kteří nejsou v odborech, zkrátka rakovina komunismu implantovaná zákonem dovnitř podniků.
Nikdo není nucen nikoho přijímat proti své vůli. Mikroekonomie není nějaké dogma. Na tento obor existují různé pohledy. Stejně jako existují různé názory filozofické, máme i různé pohledy na mikroekonomii. O mikroekonomii jsem toho přečetl dost. Začal jsem samozřejmě u Samuelsona, pak nějaké české učebnice (například Hořejší/Soukupová) a samozřejmě sleduju i jiné prameny. Samozřejmě jsem o té problematice vždy přemýšlel a nepřijímal všechno nekriticky. Konfrontoval jsem poznatky z oblasti mikroekonomie se svými znalostmi z oboru sociologie. Na základě tohoto svého studia jsem si udělal svůj vlastní názor.
Tvoje věta "Ať nikdo zákonem nenutí zaměstnavatele s nimi (odbory) jednat" svědčí o tendenci zaměstnavatelů diktovat si podmínky. Jednotlivec nemá proti firmě dost silnou pozici. To je ze strany zaměstnavatele vyložené srabáctví se smečkou právníků za zády trvat na tom, že při vyjednávání musí proti nim uchazeč o zaměstnání stát sám. To je trvání na nerovných podmínkách.
Sry, tady jsme mluvili o smluvní volnosti ohledně stanovení úroků u půjčky:
1) Dlužník nemusí vůbec přistupovat na úrok nabídnutý věřitelem. Když dobrovolně přistoupí, je to jeho rozhodnutí. Pakliže za ně není schopen nést odpovědnost, měl by být prohlášen nesvéprávným. Takový člověk by zejména neměl vychovávat děti, protože by je s velkou pravděpodobností vychoval k podobně nezodpovědnému jednání.
2) Na skutečně výjimečné případy zneužití něčí nouze pamatuje zákon neplatností právního úkonu. Taková zcela zjevně nevýhodná smlouva by pak byla od počátku neplatná.
Kriminalizovat půjčky je pak zcela nadbytečné, a pouze zneužitelné, a také nezodpovědnými věřiteli často zneužívané.
Ty pořád vycházíš z toho, že obyvatelstvo je složeno ze samých vzdělaných, zdravých a silných jedinců. Takhle to ale není. Zbavíš snad polovinu populace svéprávnosti, pokud se neorientují na akciových trzích nebo si nedokážou na desítky let dopředu spočítat svou schopnost splácet půjčku? Dnes je zadlužena většina domácností a velká část z nich bude mít problémy se splácením. Už dnes se množí návrhy na osobní bankroty. Opravdu chceš všechny tyhle lidi zbavit svéprávnosti? Jen proto, že nedokázali odhadnout vývoj inflace na deset let dopředu a podcenili její vliv na úroky bank?
Osobní bankroty nejsou příčinou toho, že si to lidé neumějí spočítat, ale protože měli chorobné nutkání nakupovat věci, které nepotřebovali bez ohledu na to, jestli jsou schopni svým závazkům dostát, nebo ne.
Nikdo není schopen si spočítat, jestli dlouhodobou půjčku (např. hypotéku) bude schopen splácet po celou dobu, ale na tento problém existuje pojištění proti schopnosti splácení. Jestli někdo toto pojištění neuzavře a dostane se do problémů, tak to bylo jeho rozhodnutí a musí nést následky sám.
Je to stejné, jako když vlastním dům, který si nepojistím a poté co vyhořím budu brečet, že jsem na mizině a někdo se o mě musí postarat, protože nemám na opravu.
Odbory mají smysl tam a tehdy, kde opět selhal stát a díky jeho regulacím nemohla vzniknout konkurence. To jest tam, kde se vytvořil monopol, zaměstnávající velké množství zaměstnanců specifického oboru, kteří by v případě ztráty tohoto zaměstnání těžko hledali alternativu. Pak mohou odbory fungovat jako nátlaková skupina, která zabrání podmínkám, které by se daly vyjádřit jako vydírání ze strany zaměstnavatele.
To znamená, že odbory jsou jen umělou náplastí na další chyby státního aparátu.
V případě absence takové chyby začínají být odbory kontraproduktivní, protože jejich nátlak je standardně plošný. Odbory neřeší platové nastavení jednotlivých pozic, ani spravedlivé ohodnocení individuálního přístupu a kvality práce jednotlivce. Tlačí vedení společnosti, aby zaměstnancům zvedalo platy plošně až do výše, kterou je schopno akceptovat. Tím se likvidují rezervy na flexibilitu odměňování faktických skutků jednotlivců a ničí se nástroj pro filtraci lidských zdrojů systémem dělení zrna od plev. Proto vyjma jediného specifického případu uvedeném v počátku tohoto mého příspěvku považuji odbory za další z hnusných výplodů socanského inženýrství.
Odborové hnutí nevzniklo následkem omezení konkurence ze strany státu, ale jako odpověď na asociální chování zaměstnavatelů vlastně už v devatenáctém století.
Nátlakovou skupinou v tomto smyslu nejsou jen odbory, ale třeba i svazy zaměstnavatelů nebo dokonce sám stát. Prostě jsou to partneři v jednání. Určitě jsi už slyšel o tripartitě. Prostě každý tu má nějaké své zájmy a nevím, proč zrovna zájmy zaměstnavatelů by měly být stavěny nad zájmy zaměstnanců nebo státu.
Odměňování faktických skutků a filtraci lidských zdrojů nechť si zaměstnavatelé hradí ze svého čistého zisku, například formou podílu na něm.
To Tebou kritizované "socanské inženýrství" není o nic horší než "liberální sociální inženýrství" spočívající v tom, že vystaví veškerou populaci působení volného trhu. To je experiment, který má pronikavý dopad do sociálních vztahů. Tento experiment mimo jiné způsobuje sociální vyloučení velké části populace. Výsledkem tohoto experimentu by byla nakonec společnost ostře rozdělená na extrémně bohatu menšinu a velkou většinu populace těsně nad hranicí chudoby. To, že tomu tak (zatím) ještě není, je právě zásluha toho zatracovaného "socanského inženýrství".
Rozevírání sociálních nůžek už diskutujeme jinde, to sem prosím netahej :-)
Ano, vznik odborů se datuje skutečně hluboko do minulosti, dokonce bych si troufl hledat jeho formy už koncem osmnáctého století, i když ne na našem kontinentu.
Tripartitu zmiňuješ naprosto korektně. Diskuze mezi státem, zaměstnavateli a zaměstnanci je důležitá pro ekonomické fungování státu. Aby u nás mohla tripartita vzniknout a dohnali jsme v tomto zbytek evropy, bylo nutné nejen přivést do diskuze delegáty zaměstnavatelů, ale především rapidně omezit pravomoce odborů.
Proti tripartitě nic nemám a považuji ji za užitečný nástroj.
Na odborech mi vadí to samé, jako na monopolu, a na komunismu. Monopol poškozuje především spotřebitele, protože není regulován konkurencí. Komunismus poškozuje své občany, protože stát je dobrý sluha, ale zlý pán (rozebírat to tu nebudu :))). Odbory aktivní tak, jak to známe u nás, poškozují nejen zaměstnavatele, ale potažmo i zaměstnance. U nemonopolního ekonomického subjektu dochází přirozeně k rovnovážnému stavu. Zaměstnavatel, který neplatí své zaměstnance dobře, ztrácí kvalitní zaměstnance, důsledkem je horší prosperita společnosti a to zase ústí v menší prostředky (nejen) na mzdy. Kvalitní zaměstnanec bude hledat společnost, která ho zaplatí a která si ho svým chováním zaslouží. Nekvalitní zaměstnanec hledá firmu, která ho nevyhodí.
I v pokročilých ekonomikách můžeme sledovat negativní vliv odborů v případě, kdy překročí svou mez ochránce proti skutečně asociálnímu jednání zaměstnavatele a začnou si osobovat právo z pozice moci vyhrožováním diktovat podmínky zaměstnavateli. Vem si třeba Francii. V posledních letech se tam položilo pár docela velkých firem, právě kvůli odborům. Odbory začaly tlačit na vedení společnosti kvůli zvýšení platů (ačkoliv ty současné byly vcelku spravedlivé). Vedení na podmínky nepřistoupilo. Nastala stávka. Stávka poškodila společnost, a ta kvůli ztrátě zisku byla nucena přistoupit k propouštění, protože neměla na mzdy. Odbory opět zakročily a propouštění zabránily. Firma zkrachovala a tisíce lidí napochodovaly na úřad práce.
Plyne z toho jednoduché ponaučení. Zájem zaměstnavatele by měl být i zájmem zaměstnance. Pokud by odbory přišly za vedením společnost s otázkou "co mohou zaměstnanci udělat pro zvýšení mezd", nebo třeba i s konkrétním návrhem jak to udělat, pak by byla situace jiná.
Ale tlak odborů na firmu na zvýšení platů, aniž by došlo na zvýšení produktivity nebo výnosnosti produktů dané firmy, je hazardní hra. Pro mnoho zaměstnavatelů je pak jednodušší takový podnik zavřít.
Ty, stejně jako tobě podobní, zapomínáte na to podstatné. Zaměstnanec je nucen pracovat, protože jinak nebude mít na chleba. Zaměstnavatel není nucen být zaměstnavatelem. V případě nemístného diktátu ze strany státu či odborů může kdykoliv přesunout podnik do lepších podmínek, nebo úplně zavřít a sám se stát zaměstnancem, často už ani pracovat nemusí vůbec.
Zaměstnanec nemá (kromě svědomí) nic, co by mu bránilo donekonečna zvyšovat požadavky na plat, bez ohledu na to, jestli odvádí práci tomu úměrnou. Zaměstnavatel oproti tomu takovou možnost nemá. Je limitován na jedné straně konkurenceschopností na trhu práce, na druhé straně nutností vykazovat černé cifry ve finanční zprávě. Proto bych byl s pravomocí na straně zaměstnanců nejen opatrný !
Rozevírání sociálních nůžek je společným jmenovatelem mnoha zdejších "politicko-ekonomických" diskusí. Na původu a příčinách vzniku odborového hnutí se tedy shodneme. Problém je, že důvody jeho vzniku zdaleka nepominuly a mám pocit, že přibližně třicet let dokonce velmi rychle sílí. Podobné shody jsme dosáhly i v názoru na roli tripartity. Jen bych víc než EKONOMICKÉ fungování státu akcentoval SOCIÁLNÍ fungování státu. Ekonomika je nástroj, ale blaho člověka je cíl.
Pravomoci odborů musí být takové, aby byly a zůstaly respektovaným partnerem pro organizované zaměstnavatele. Je mi jasné, že pravičákům budou odbory vždy trnem v oku.
Odbory, monopol a komunismus jsou tři natolik odlišné jevy, že bych se neodvažoval je v jakémkoli ohledu srovnávat. Monopol skutečně ohrožuje především spotřebitele, ale také drobnou konkurenci, která v průběhu jeho vzniku postupně zanikla.
Komunismus je pojem, který každý používá v jiném (někdy až protikladném) významu. Pokud takto nazýváš poměry, které tu vládly do roku 1989, pak s mnohými výhradami souhlasím. Stát ale musí být pánem i sluhou zároveň, protože nutně musí představovat autoritu. Těžko by nám "sluha" mohl vydávat zákony a bdít nad jejich dodržováním.
Musel jsem se uchechtnout, když jsem četl Tvou formulaci, že máme u nás aktivní odbory. Proti tomu, jakou moc mají odbory ve Francii nebo ve Skandinávii, jsou ty naše ušmudlaná Popelka. Mám srovnání s fungováním a výsledky práce odborů v Německu a v Rakousku. O podmínkách, které dokážou pro své členy vyvzdorovat v těchto dvou zemích na zaměstnavatelích, si mohou naši zaměstnanci a odboráři nechat jen zdát. Na rozdíl od zdejších poměrů mají zaměstnavatelé v Německu a Rakousku před tamními odbory skutečný respekt.
Hranici asociálního počínání zaměstnavatele posuzují v každé zemi jinak. To, co si dovolí zaměstnavatelé vůči zaměstnancům tady, na to by v Německu nebo v Rakousku nemohli ani pomyslet. Tam by jim za to hrozily obrovské sankce a velmi pravděpodobně i trestní stíhání.
Vím, že ve Francii jsou odbory extrémně silné, ale i ony se řídí tamními zákony. Pokud se tedy nějaké firmy pod jejich tlakem položily, nejspíš bylo podmínkou jejich přežití asociální chování vůči zaměstnancům. Píšeš, že odbory tlačily na zvýšení platů, třebaže byly "spravedlivé". Kdo určí, co jsou spravedlivé platy? Zaměstnavatel? Platy jsou výsledkem vzájemné dohody. Pokud k dohodě nedojde, nedá se nic dělat. Zaměstnavatel je organizace. Odbory jsou také organizace. Zaměstnavatelé by rádi těžili z nerovného postavení zaměstnance při vyjednávání podmínek jeho zaměstnání. Když má proti sobě rovnocenného partnera (taky organizaci), tak křičí. Křičí ale jen proto, že přišel o (nezaslouženou) výhodu.
Neříkám, že odbory v některých případech nemohou zajít příliš daleko, ale to zaměstnavatelé ve vztahu k zaměstnancům často zacházejí také. Kolik tragických lidských osudů způsobilo asociální počínání zaměstnavatele? Je jen spravedlivé, že to může být aspoň občas i obráceně.
Tvoje poučení je jistě správné. Zájem zaměstnavatele by měl být pokud možno totožný se zájmem zaměstnance. Při sjednávání pracovní smlouvy by ale oba měli mít obdobné výchozí podmínky při obhajování svých zájmů. Bez existence odborů by tento požadavek nebyl naplněn.
Tvoje představa, že odbory přijdou za vedením s dotazem, co mohou udělat pro zvýšení mezd, je stejně divoká, jako kdyby zaměstnavatel přišel za pracovníky s dotazem, co by mohli udělat pro zvýšení zisku akcionářů. Tohle je z říše pohádek.
Odbory jsou tady přece právě proto, aby tlačily na zvýšení platů. Stejně jako zase firma vyvíjí tlak na zvýšení svých zisků s co nejmenšími náklady (včetně nákladů na pracovní sílu). Tyto zájmy jsou protichůdné, je třeba se tedy domluvit. Pokud domluva není možná, není možné, aby jedna strana vnutila druhé straně své podmínky.
Správně upozorňuješ na to, že zaměstnavatel má automatickou výhodu, že neuzavření pracovně právního vztahu ho existenčně neohrozí, kdežto uchazeče o práci často ano. Ale to je přece o důvod víc pro existenci odborů. Právě dbory mají tuto disproporci kompenzovat.
Právě proto podporuju sjednocování daňových a sociálních zákonů v Evropě, aby kapitál neměl tolik možností utíkat za "lepšími" podmínkami. Bude to mít ale i druhý dopad - bude jasné, kde je hranice, kam až mohou zajít odbory. Mnohé by to tedy řešilo.
Velmi hezky popisuješ, jak zaměstnanec nemá nic (kromě svého svědomí), co by mu bránilo donekonečna zvyšovat požadavky na plat. Ale to je přece základní princip trhu. Obchodník s jakýmkoli zbožím taky testuje horní hranici ceny, za kterou může své zboží ještě prodat. Proč bys zrovna u tak důležité komodity, jako je lidská práce, lidem toto právo upíral? Ty apeluješ na svědomí zaměstnance, aby nepožadoval co nejvyšší cenu za své "zboží" (svou práci). Ale řídí se podobným principem ten zaměstnavatel, když prodává své zboží, které tito jeho zaměstnanci vyrobili? Taky ho bude chtít prodat za nejvyšší dosažitelnou cenu a nějakým řečem o svědomí by se jen vysmál.
Kupodivu se v podstatě shodneme, klíčový je tvůj poslední odstavec, který také charakterizuje důvod mého odporu k odborům.
Zaměstnavatel, tedy firma, může testovat tu horní hranici (a také tak obykle činí). Díky tomu prodává své výrobky/služby za relativně maximální možnou cenu. Pokud chce víc, zpravidla zkrachuje, protože si výrobek/služba nenajde odběratele.
Stejný princip je u zaměstnance. Také nabízí svou práci za nejvyšší možnou hodnotu (nebo by to alespoň dělat měl). Pokud to přežene, bude bez práce.
Odbory do tohoto stavu vnášejí nerovnováhu (pokud zneužijí svou moc, což se děje bohužel příliš často).
Každý jednotlivý požadavek každého jednotlivého zaměstnance se předmětem posouzení zaměstnance (jeho zástupce). Záleží na vzájemné dohodě, a je na zaměstnavateli (jeho zástupci) souhlasit či nesouhlasit.
V případě vztahu zaměstnavatel - odbory takový vztah absolutně neexistuje. Odbory mohou vedení společnosti vydírat příliš vysokými požadavky bez osobní zodpovědnosti.
Jednoduše:
- S každým odmítnutým uchazečem o zaměstnání kvůli nerovnováze vztahu "práce - odměna" zvyšuje ZAMĚSTNAVATEL riziko nedostatku zaměstnanců a tím hrozící kolaps.
- V případě přehnaných požadavku zvyšuje ZAMĚSTNANEC riziko kritické sociální situace.
V obou případech jsou rizika jasná. Každý jednotlivý zaměstnanec riskuje svoji životní úroveň, každý jednotlivý zaměstnavatel (pravda, dlouhodoběji) riskuje existence své firmy. Odbory neriskují nic. Nejčastěji odbory reprezentují lidé, kteří v případě krachu celého podniku najdou práci jinde, což se nedá řict o lidech, které zastupují.
Pro mne jsou odbory reprezentací typického socialistického systému v jeho nejnedokonalejší podobě.
Pokud se odbory a vedení společnosti nedohodnou, tratí na tom jak společnost, tak zaměstnanci. Ne tak ti, kteří odbory představují. To jest lidé, kteří v nejhorším riskují práci, ale málokdy spadají do skupiny obyvatel kterým v dané lokalitě hrozí nízká nezaměstnanost.
Jen jednou za život mi byla položena otázka, zda se chci stát členem odborů. Odpověděl jsem, že nikoliv, protože nemám potřebu aby někdo mluvil za mne. Na to bylo opakovaně zdůrazňováno, že je maximálně vhodné pro všechny zaměstnance, aby byli součástí odborů. Logicky jsem se zeptal proč. Bylo mi řečeno, že jen pomocí odborů mám jistotu, že bude můj plat adekvátně zvyšován dle inflace a ceny mojí práce na trhu. Tak mi to nedalo, abych se nezeptal, jak konkrétně bude určována moje cena na trhu práce. Odpověď nepřišla. Pokračoval jsem s otázkou, jak konkrétně budou odbory jednat s mým nadřízeným o úpravě mého platu, jestli v tom bude zobrazena moje pracovní výkonnost. Odpovědí bylo ticho. Poslední moje otázka se týkala situace, kdy budu mít pochybnosti o správnosti pracovních podmínek zaměstnavatelem poskytnutých. Například ergonomie pracoviště, řešení dopravy do zaměstnání, podílu zaměstnavatele na stravování, bezpečnosti osobních údajů u personálního oddělení, existence firemního ombudsmana a další. Odpovědí bylo opět ... dlouhé ... ticho. Nakonec jsem si vyslechl klasickou hlášku o tom, že je v mém zájmu abych byl členem odborů, protože bez nich bych u této firmy v případě problémů těžko došel zastání. Kontroval jsem opětným dotazem na důvody takového tvrzení, a odpověď se opět nedostavila.
S tou firmou jsem nakonec smlouvu neuzavřel a zvolil alternativu, která sice nabízela méně výhodné startovní podmínky ale z dlouhodobého hlediska se projevila jako jednoznačně lepší volba.
Toliko moje praktická zkušenost s odbory. Jakou máš ty ? Praktickou, ne teoretickou ?
Pokud se shodneme, pak mi není jasný Tvůj odpor vůči odborům. Já je považuju za nezbytnou podmínku spravedlivého ekonomického procesu. Na principu se tedy, jak vidím, shodneme stoprocentně. Pojďme tedy k jádru věci. Ty obviňuješ odbory z toho, že zneužívají svou moc a tím vnášejí do tohoto vztahu (ne stavu) nerovnováhu. Já to vidím opačně. Nerovnovážný vztah byl ten, když zaměstnanec bez jakéhokoli zázemí musel vyjednávat s velice dobře organizovaným zaměstnavatelem. Byl jednoznačně ve velké nevýhodě. Funkcí odborů je tuto nevýhodu kompenzovat. Takže podle mého odbory nevnášejí nerovnováhu, nýbrž naopak existující nerovnováhu neutralizují. Nechci tím říct, že občas jedna či druhá strana (zaměstnavatel či odbory) svou moc nezneužijí nebo nepřeženou svůj tlak, ale to patří k testování té horní hranice.
Píšeš, že zaměstnání jednotlivce je dohodou mezi dvěma jednotlivci – zaměstnancem (či uchazečem o zaměstnání) a zástupcem firmy. Tyhle dvě osoby ale nejsou v rovnocenném postavení. Ten zástupce firmy má za sebou obrovský aparát, který ten uchazeč nemá. Tudíž mu tuto nevýhodu kompenzují právě odbory. Teprve pak spolu jednají zástupci organizací srovnatelné síly. "Vyděračský" potenciál odborů vůči firmě není o nic větší než stejně "vyděračský" potenciál firmy vůči (potenciálnímu) zaměstnanci.
Chceš tu srovnávat riziko, které podstupuje zaměstnanec, když přijde o práci, a riziko firmy, když přijde o (jednoho) zaměstnance? Už vidíš tu nerovnováhu? Ta rizika jsou srovnatelná pokud bychom srovnávali riziko zaměstnance, že přijde o práci a riziko firmy, že přijde o VŠECHNY zaměstnance. Tudíž partnery musí být firma a zástupce VŠECH zaměstnanců a ne firma a jednotlivec.
Odbory existovaly podstatně dříve než nějaký "reálný" socialismus ve východní Evropě. Odbory jsou naprosto nedílnou součástí demokratických společností, které ten "náš" socialismus vůbec nepoznaly. Pokud bys to formuloval tak, že kde fungují odbory, tam panuje socialismus, tak bys tak daleko od pravdy nebyl. Je to socialistický prvek, stejně jako fungování firmy je prvek tržní.
Tvoje teze, že pokud se odbory s firmou nedohodnou, tratí na tom obě strany, je v podstatě správná. Proto je potřeba se dohodnout. Alternativa k dohodě či nedohodě už je jen diktát – buď diktát firmy vůči zaměstnancům nebo diktát zaměstnanců (odborů) vůči firmě. Tak jako firma si nepřeje diktát ze strany firmy, tak ani zaměstnanci (odbory) si nepřejí diktát ze strany firmy. Pokud v důsledku nedohody stoupne nezaměstnanost v regionu, mohou za to vždy v podstatě stejnou měrou zaměstnavatelé jako odbory.
Je Tvoje právo nenechat se odbory zastupovat. Jsi nejspíš velmi silný, ale většina zaměstnanců takhle silná není. Já jsem za komunistů v odborech byl a vystoupil jsem z nich v koncem ledna 1989 na protest proti jejich podpoře státní moci při událostech v rámci Palachova týdne. Po Listopadu jsem pak už do odborů nevstoupil. Zkušenosti s jejich prací ale mám z firem, kde působím. Hovořím velmi často se svými studenty ve firemních kursech a znám mnoho příběhů, kdy odbory skutečně prokázaly své opodstatnění.
Muhehehe, nejvíc mě vždycky pobaví, že proti této racionální a imho nestranné úvaze se vždy ozvou pouze odpůrci radaru. Lépe řečeno odpůrci USA-a-proto-i-radaru.
:-))))))
Ahoj, já shodou okolností pocházím tam odtud, i když už tam 8 let nebydlím. Situace se má trošku jinak. Současná generace zhruba padesátníků ještě pamatuje násilné vystěhování několika obcí i to, jak podél silnic, kudy jako děti chodili do školy stály tanky a Rusáci na ně mířili kulomety, to je ten důvod, proč tam nechtí žádnou armádu a je úplně jedno jakou. Mimochodem až to otevřou oficiálně, tak tuto trasu vřele doporučuju, je to tam fakt zajímavé, místy vřesoviště, brusinky-hotové Irsko, hned po revoluci jsme tam konali s několika nadšenci tajné výprady a bomba(naštěstí nic nevybuchlo:-)))Tak z toho nedělejte politiku, to stejně nevyřešíte a spíš diskutujte o tom, jak zařídit, aby se otevřela co největšéí část tohohle překrásného území