Ahoj, chci se zeptat na vaše zkušenosti s řešením přehřívání brzd. Mám na trekovém kole brzdy Shimano Deore (BR-M596) s kotouči SM-RT64, 160mm). Při běžném používání s nimi není nejmenší problém a jsem spokojen. Jednou za rok ale na kolo nabalím tašky s vybavením na čundr a vyrazím za hranice všedních dnů. Tím se zátěž na kolo dostane někam mírně přes 100kg, což už je znát. Problémy přichází pravidelně v alpskch průsmycích, kde většinou již v tom prvním se brzdy "zapečou" a zbytek cesty dost přibržďují, což není vlastnost, kterou by člověk na 2-3 tis. km dlouhé cestě uvítal. Jen dodávám, že samozřejmě vždy vyjíždím se seřízenými brzdami a novými destičkami a z kopce brzdím stejně jako s autem - většinou krátce a intenzivně, aby se posléze mohl kotouč alespoň trošku zchladit...
Chci se teda poptat, jaké jsou vaše zkušenosti se zvětšením kotoučů (zatím uvažuji o 180mm na předek, vzadu problémy většinou nemívám) a taky jestli někdo nemáte Shimano brzdy s pasivním chlazením destiček a jaké s tím máte zkušenosti.
Předem díky za všechny komentáře k věci.
A co takhle zkusit jiný způsob brzdění než je prudké brzdění rozjetého kola a tak i velké zahřátí brzd.
Řekl bych, že bude vhodnější nenechat kolo rozjet a od samého začátku ho zvolna přibrzďovat. A především bych na takovéhle cesty s naloženým kolem vyměnil alespoň na předku 160 mm kotouč alespoň za 180 nebo spíše 203 mm.
Není mi jasné co znamená to "pribrzduji" jako že se zvlni kotouč nebo co?
No, tak to mi taky není vůbec jasný. Že dokážou brzdy vadnout, špatně odvzdušněné zvlášť, to jo. Zesklovatělé zrovna tak. Ale aby po vydatném brzdění a schladnutí nějak přibrzďovaly, to teda nevím jak. A že jsem párkrát měl kotouče šedomodré a cejtil z nich smrad i za jízdy.
nn, kotouč se nezvlní, ani se nepřehřejí destičky tak, že by nebrzdily (i když i to se mi jednou stalo). Nevím přesně, co se v brzdách přihodí, ale myslím si, že se zapeče prach z brzd s ostatním marastem tak, že se destičky řádně nevracejí a zůstávají mírně přitisknuté ke kotouči. Samozřejmě, když po cestě brzdy vyčistím, je vše ok. Ale čistit brzdy po každém větším kopci se mi fakt nechce, tak sonduji, jestli někdo nemáte podobnou zkušenost a problém jste nějak nevyřešili...
Zkusit jiný typ destiček? Sintrované vs organické. resp. Ve Tvém případě by asi byly vhodnější ty sintrované. Na druhou stranu zase budou o to víc "zřát" kotouč...
Tepla vyrobí stejně, akorát budou ostřejší. Jestli nemá problémy s intenzitou brzd, tak asi zbytečný.
To asi jo, jen jsem myslel, že se mu to alespoň nebude tolik zanášet tím bordelem, pokud vůbec.
P.S. A to jsem si myslel, že ostřejší naopak budou ty organické, mají přeci měkčí povrch, který se lépe "přislizne" ke kotouči... :-O
Zanášet se nemůžou ani jedny ani druhý. A sintry jsou ostřejší a odolnější. Především pro hutně sportovnější a závodní užití.
A co teda vyčistit brzdy před cestou. Když jsou čisté a dobře chodí, tak jeden i větší kopec s nimi nemůžou nic udělat. Sjíždím stovky kopců a jediné co musím občas udělat je vyměnit destičky
No jo, to by mohlo být. Teda neznám závislost na ohřátí brzd, ale přituhlé pístky můžou zapříčinit přidrhávání destiček. Prostě se pořádně nevrací. Může bejt, že normálně už chodí tak tak u hrany použitelnosti, v takovém divočejším sjezdu se jednak zahřejí, druhak se z desek odrbe mimořádná porce materiálu - a pístky můžou zatuhnout ještě zas o trošku víc. Pak by to přidrhávání mohlo být.
Sice to zní jako blbej ftip, ale mažeš brzdy ? Já jo. Pochopitelně ne destičky ani kotouč, ale občas pístky. Ono to není ani tak moc mazání, jako spíš rozpuštění čurbesu na pístkách malou troškou WéDéčka. Vyndám kolo i desky, opatrně pístky pokápnu, střídavě rozhejbu, pořádně otřu a sestavím. Chodí pak snadno, pravidelně, nezadrhávají, vrací.
Tohle dělám podle potřeby, v závislosti na podmínkách provozu i několikrát za rok.
Jak to tak čtu, tak zlatý mechaniky :D
Myslíš, že Véčka nepřituhnou ? Že nebudou chodit nepravidelně, že se nebudou blbě vracet, nebudou přibržďovat, když ojebeš údržbu ? Samozřejmě, když budeš jezdit málo a jen v ideálních podmínkách, tak budou furt jak nový - ale to kotouče taky. Fakt nechápu tvůj způsob uvažování, malinko demagogickej...
se hned nečil ;-)))
mě stačil ten sešup v Beskydech do Dolní lomné, zvlášť když mi zadní mechanika skoro nebrzdila a v půlce kopce jsem přehřál i tu přední, a pak brzdil i očima :-D
Jezdíš-li se "střepama" (však i auťák jsi tak líčil), musíš být otrlej (a zvyklej) né?
8-D
Moje řeč, čas od času nový gumičky a jedem dál, žádný složitý nesmysly. Stačí to i na delší kopec.
Véčka asi budou na údržbu jednodušší. Ale s těma zase stačilo, aby začalo pršet a brždění se rázem o dost zhoršilo. Jeden pořádnej kopec v dešti s trochou písku na silnici pak byl schopen sežrat skoro celý špalíky.
Vloni jsem navíc ocenil, že když člověku praskne drát na kole s kotoučema, klidně jede dál i několik set kilometrů, než nepotká cykloservis a není to velká tragédie. S véčkama bych si moc nepobrzdil...
Takže si člověk nevybere ;-)
No, ono soustavné brždění zahřívá kotouče ještě víc, než to brždění "občasné". A nenechat kolo moc rozjet se prima řekne, ale při prudkých klesáních hůř provede ;-)
Samozřejmě je řešením i několikrát cestou dolů zastavit a počkat, až brzdy vychladnou. Ale komu by se chtělo čekat cestou z kopce, když se několik hodin drápal nahoru...
Dej velkej kotouč, ještě lépe s hliníkovým unašečem. Líp to uchladí, teplo odvede. Metrák není zase taková darda, aby to brzdy nepobraly. Brácha má v podstatě stejné na horácovi, v Itálii jsme sjížděli hodně ostrý a dlohatánský sjezdy v kuse, brzdy smrděly, ale jinak bez problémů. S nákladem to asi chce dolů trochu opatrněji.
To přerušované brzdění bude mít smysl, pokud dáš brzdám aspoň malou šanci vychladnout. Z prudkého prďáku to ale nebude. Soustavným brzděním i přerušovaným maříš furt tu samou energii (měníš na teplo). Při soustavném plus mínus furt stejně intenzivně na stejnou teplotu. Při přerušování sice na vteřinku povolíš, ale zase se ti hned kolo rozjede a brzdíš zas z větší rychlosti. Teplota se sotva stihne o stupínek snížit, hned to ale doženeš větší porcí tepla. Čert ví, co je lepší...
Lepší pro brzdy je, když se sjede ten samý kopec rychleji. Energie se musí propálit stejná, ale při větší rychlosti se jí podstatně víc promrhá odporem vzduchu a míň zbude na brzdy.
Když se brzdí přerušovaně, je to dobré.
Ale při sjezdu z Kohútky na lehosrazu to dopadlo tak, že rychlost byla parádní, jenomže dole jsme se shromažďovali, tak jsem nakonec zabrzdil až do nuly. Kotouče zůstaly tmavě fialové, to se mi snad ještě nestalo.
Teď jsou už určitě zajeté :-)
Nauč se primárně brzdit. Pak teprve začni řešit technické "problémy".
Naložený vážím přes "tunu" taky. A nikdy jsem brzdy neutavil. Ani v Beskydech či v Alpách. A ani véčka. ;-)
A jak má to správné brzdění vypadat? Spotřebovaná energie na celkové snížení rychlosti je daná váhou a rozdílem výšky. S tím nikdo nic neudělá. Takže může brzdit kontinuálně, nebo přerušovaně. Když bude brzdit kontinuálně, tak bude stále proměňovat průměrnou nabytou potenciální energii na teplo. Bude mít stálý přísun tepla do brzd, který musí odvádět do okolního prostoru. Když bude brzdit přerušovaně, tak krátkodobě ty brzdy zahřeje na vyšší teplotu a pak v intervalu bez brzdění vychládají. Jelikož budou více zahřáté, bude větší rozdíl teploty mezi brzdami a okolím, takže budou trochu více chladit. Co je ovšem lepší strategie není úplně jasné.
Tak jak se má tedy správně brzdit na velikém dlouhém kopci?
Některé tvé příspěvky z poslední doby ...
Jak kdybys byl "sjetej"
Některé tvé příspěvky z poslední doby ...
Jak kdybys byl nějaký zapšklý dozor na chodbě nebo co ?
23 km jsem dneska SJEL do práce na kole jenom proto, aby mě nezvaný politruk diskuse nutil chodit po bílé čáře ...
Měl jsem o tobě lepší mínění. No co, mýlit se je lidské ...
Ještě mne napadl jeden rozdíl ve způsobu jízdy, který významně přispívá k režimu brzd.
Když se jede rychleji a odvážněji, tak se poměrně významná část brzdění provede aerodynamicky prostým třením o vzduch. Kolo už více nezrychluje a jen se přibrzdí před zatáčkou. Takový jezdec dojede dolů s celkem chladnými brzdami, kdežto ten, kdo brzdí stále na celkově nižší rychlost brzdami přijede dolů s úplně žhavým ráfkem či kotoučem. Je to proto, že veškerou energii spálí na těch brzdách. V tomhle asi bude zakopán ten hlavní pes.
Bohužel sjezd bývá "protkán" zatáčkami
Přerušovaně a v případě přehřátí zastavit a počkat až se ráfek nebo kotouč ochladí.
Jezdíte jako byste někam spěchali :-)
Proč přerušovaně?
Když se přehřeje, může se to ochladit vodou?
Přesně tak. Přerušovaně, přibrzdit víc a pak víc pustit. Samo, že jsou vyjímky, při "sestupu" 30+% výtahovou šachtou brzdím furt. :-)
Ty brzdíš ve výtahu?? A pomáhá to? :D
30% výtahová šachta v Beskydech asi ale nebude moc dlouhá aby se to stačilo rozžhavit ne?
http://www.cykloserver.cz/f/53ec204599/
byl to ten poslední sešup o 450 výškových na cca 4 kilometrech. už do toho jsem šel s nefunkční zadní brzdou + tam co pár desítek metrů byly "ráfky" přes cestu kvůli odvodu dešťové vody, takže slušný záhul
kotouče taky získaly moc pěknou barvu :-)
Tam byl nejakej drsnější sjezd jó? Nuda nuda, šeď
Nemám z těch procent představu jak je to prudké. Je už třeba jet za sedlem? Dá se to ještě rozumně svést to kolo pěšky?
Pěšky můžeš (s cepínem), kolo házíš napřed.
Hm jestli je to tak prudké, že už se to nedá rozumně sejít, tak to bych už nedal. A upřímně vzato už ani nemám zájem to trénovat. Koulení po svahu dolů v kotrmelcích už pro mne snad ani není. Jsem ochoten jezdit za sedlem, ale ne se koulet přes řídítka.
Pro hrubou představu, na deseti metrech vzdálenosti nastoupáš/sklesáš tři metry výškové. Zvládat se to dá bez problémů dolů, nahoru už člověk trochu funí. Záleží dost na povrchu, překážkách a délce klesání.
No tak když se to dá dokonce nějak jet nahoru, tak se to dá jet i dolů. Tak to asi nebude zas tak hrozné. Jasně, povrch je vždy limitující. Já jen už nesjedu svah, po kterém nejsem schopen svádět to kolo, protože se na něm skoro neudržím, kloužou mi už boty. Když píšete o výtahu, tak jsem si představoval něco takového.
Ona ta procenta stoupání nic neříkají o lokálních zdvizích, které mohou mít třeba i 45 stupňů. No a to už je na ten cepín. Přitom se najdou jedinci, kteří to sjedou. Ale já ne.
Po hladkém pevném povrchu ušlajfuješ a uřídíš kdeco. Když ti ale kolo ujíždí po prachu, zadní kormidlo za sebou taháš a průběžně na tebe čekají šutry, kořeny, rygoly, stromy a zatáčky, už to není nic moc. Přitom sejít se to dá v pohodě.
Když budeš brzdit přerušovaně, dostane se vzduch i mezi destičky, ale naopak neustálé zahřívání a ochlazování může systém víc namáhat.
Když pojedeš rychle, zmaříš víc energie odporem vzduchu a taky kolem brzd bude vzduch rychleji foukat. Když pojedeš pomalu, budou mít brzdy víc času na předání energie do okolí.
Myslím, že navrhnout optimální způsob brzdění je komplikovaný inženýrský projekt :-)
Přední kotouč 180 je standard. Při naloženém kole a dlouhých sjezdech se serpentinama je 160 poddimenzovaná.
To, že to po zahřátí štrejchá bych viděl na 3 příčiny:
1. Zvlněný kotouč
V počátcích kotoučů častý jev. Řešením je větší a hlavně kvalitnější kotouč.
2. Pístky brzd
Já s tím bojuju, ale nikdy ne po sjezdu. Vždycky je to při výměně destiček za nové a podobné to bývalo i u aut. Nicméně souhlasím s Rondou (čištění pístků WD).
3. Pohnuté kolo ve vidlici
Nemůže tím intenzívním bržděním dojít k posunu kola ve vidlici (volnější rychloupínák)? Nebo pohyb držáku části s destičkami vůči rámu? Já s tím bojuju a čas od času musím brzdy seřídit (povolit a dotáhnout šrouby držící část s destičkami). Vozím na to dva kousky plastu, které vsunu mezi destičky a kotouč a pak dotahuji šrouby (vymezuji tím mezeru mezi destičkami a kotoučem a nejsem tak odkázán na vizuální kontrolu a systém pokus - omyl).
Dobrý tipy, zkusím to. Díky.
Co si představuješ pod pojmem lepší kotouč? Mám na kole Deore od Shimana a myslim, že na moje použití by měly stačit.
Jestli můžu sloužit tipem z velmi dobré osobní zkušenosti, tak Max1 s Al unašečem
http://www.kolapesek.cz/brzdovy-kotouc-max1...
Samá pozitiva plus bonus, že v případě nějakého ťuknutí nebo ohnutí se snadno a přesně rovná.
Koukám, že se mi to tu pěkně rozjelo... :-)
Na to jak mám nebo nemám brzdit mám svůj názor (krátce, přerušovaně). To, že nejsem diletant, abych na 2-3 tis. km dlouhou cestu vyjížděl se sjetejma destičkama a nevyčištěným a pořádně neodvzdušněným systémem, jsem se snažil naznačit v úvodním textu.
Otázka je ale pořád stejná: Nemá tu někdo osobní zkušenost za a) s instalací větších kotoučů (u mě max 180mm, víc se mi nevejde na treku do vidlice) a za b) s destičkami s pasivním chlazením?
Díky ;-)
Ten kotouč by to asi taky řešil. Zase bych si ale dal asi pozor na to jestli je na to dimenzovaná vidlice. Kdysi se maximální velikost kotouče udávala v parametrech vidlí, dneska vůbec netuším, nesleduji to.
Při použití většího kotouče totiž vzrostou síly/páky na vidli a ne každé se to pak musí dlouhodobě líbit...
... přeci jenom píšeš, že máš treka, který moc často nebývá stavěný (hlavně jeho díly) na takovou zátěž jako MTB kola...
Nooo, s tou váhou je to otázka ;-) Kupoval jsem vloni novej rám, tak jsem se po tom trošku pídil a zjistil jsem, že u většiny výrobců je nosnost trekových kol větší než u silniček a horských kol. Překvapilo mě to především u těch horáků, ale nemám důvod tabulkám nevěřit.
A k těm pákám na vidlici - četl jsem tu obsáhlou diskusi na tohle téma, ze který jsem si vzal pro sebe následující: Brzdím-li pořád stejně (a já nechci brzdit víc, s účinností jsem spokojenej), tak se mi síly tolik nezmění, protože osa brzdovýho válce se od osy kola posune jen minimálně. A i když se působící síly zvětšují s kvadrátem vzdálenosti, tak ta delta je tak malá, že se na to můžu vy... ;-) Ve vztahu k vidlici tak s větším kotoučem nemám problém. Jen se mi do ní prostě fyzicky ten 203mm nevejde.
Marně přemejšlím, co může překážet většímu kotouči ? Přímo vidlice snad ne. Nějaký nosič a brašna ? Naznač.
Když dáš pod třmen správný adaptér, tak to snad standardní kotouče pobere, ne ?
Prostě už není ve vidlici místo - má pro kotouč takový vybrání, který už by na 203mm nestačilo.
A na to jsi přišel jak, že se brzdné síly zvětšují s kvadrátem vzdálenosti?